Evropský cestovní ruch. Současný stav a perspektivy

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Evropský cestovní ruch. Současný stav a perspektivy. diplomová práce

Radek Žilka

Vedoucí práce: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Brno, duben 2006

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Radek Žilka Evropský cestovní ruch. Současný stav a perspektivy. European Tourism. Current Situation and Perspectives. Regionální ekonomie a správy RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. 2006

Anotace Předmětem této diplomové práce je analýza a hodnocení vývoje cestovního ruchu a jeho budoucích trendů v Evropě. První kapitola je zaměřena na objasnění základních pojmů v cestovním ruchu a metodiky jeho sledování. Dále je zhodnocen ekonomický význam cestovního ruchu a stručně popsán vývoj cestovního ruchu. Hlavní část práce je zaměřena na funkčně-prostorové rozložení cestovního ruchu v zemích severní a západní Evropy. Analýza probíhá na úrovni států a jejich regionu. Za každou částí Evropy následuje vyhodnocení nejvýznamnějších států a regionů. Poslední kapitola popisuje perspektivy dalšího rozvoje cestovního ruchu v Evropě. Annotation The subject of my diploma thesis is to analyze and evaluate the evolution and future trends of European tourism. The first chapter is focused on the illustration of basic concepts in the tourism and tourism monitoring metodology. Further on analysis of economic significance of tourism and brief description of tourism development follow. The main part of my diploma thesis is focused on functionally-spatial setout of tourism in the North and West European countries. The analysis is carried out at the level of the countries and regions of theirs. Evaluation of the most significant countries and regions follows both chapter on West and North Europe. Last chapter describes perspectives on the future development of European tourism. Klíčová slova Evropa, cestovní ruch, návštěvnost, příjezdy, výjezdy, příjmy a výdaje v cestovním ruchu, satelitní účet cestovního ruchu

Keywords Europe, tourism, visit rate, arrivals, departures, tourism receipts and expenditure, tourism satellite account

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Evropský cestovní ruch. Současný stav a perspektivy vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 22. dubna 2006 v l a s t n or u čn í p o d p i s a u t or a

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah ÚVOD.............................................................................................................................................................. 8 1

2

3

4

5

TEORETICKO-METODICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................... 10

1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ..................................................................................................... 10 1.2 METODIKA VÝZKUMU CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................... 12 1.3 SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................ 13 1.3.1 Historie satelitního účtu ........................................................................................................... 13 1.3.2 Charakteristika povahy satelitního účtu.................................................................................... 13 1.3.3 Účel a smysl satelitního účtu .................................................................................................... 14 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU....................................................................... 15

2.1 2.2 2.3

POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................... 15 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU V ČÍSLECH.................................................................. 15 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU V ZEMÍCH SEVERNÍ A ZÁPADNÍ EVROPY...................... 16

3.1 3.2 3.3

SVĚTOVÝ VÝVOJ V LETECH 1950-2004........................................................................................... 19 VÝVOJ V EVROPSKÝCH REGIONECH V LETECH 1990-2004 ............................................................... 21 VÝVOJ V ZEMÍCH SEVERNÍ A ZÁPADNÍ EVROPY V LETECH 1990-2004.............................................. 22

VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................................................................... 19

FUNKČNĚ- PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU EVROPĚ ............................ 24

4.1 SEVERNÍ EVROPA .......................................................................................................................... 24 4.1.1 Dánsko .................................................................................................................................... 24 4.1.2 Finsko...................................................................................................................................... 25 4.1.3 Island....................................................................................................................................... 27 4.1.4 Irsko ........................................................................................................................................ 28 4.1.5 Norsko ..................................................................................................................................... 30 4.1.6 Švédsko.................................................................................................................................... 32 4.1.7 Velká Británie.......................................................................................................................... 34 4.1.8 Zhodnocení za region severní Evropa....................................................................................... 37 4.2 ZÁPADNÍ EVROPA ......................................................................................................................... 40 4.2.1 Belgie ...................................................................................................................................... 40 4.2.2 Rakousko ................................................................................................................................. 42 4.2.3 Francie.................................................................................................................................... 44 4.2.4 Německo .................................................................................................................................. 46 4.2.5 Lucembursko............................................................................................................................ 49 4.2.6 Nizozemsko .............................................................................................................................. 50 4.2.7 Švýcarsko................................................................................................................................. 52 4.2.8 Zhodnocení za region západní Evropa...................................................................................... 55 PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ ............................... 58

5.1 5.2 5.3 5.4

PODÍL EVROPY NA SVĚTOVÉM CESTOVNÍM RUCHU .......................................................................... 58 OČEKÁVANÉ TRENDY V EVROPSKÉM CESTOVNÍM RUCHU ................................................................ 59 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚROVNI EU ............................................................................... 60 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU VE VELKÉ BRITÁNII ........................................................................ 62

ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 64

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................................................. 66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................... 67

SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................................................... 69

ÚVOD Cestovní ruch je specifickou formou mechanického pohybu obyvatelstva. Lze ho chápat jako volný čas trávený na místě jiném, než je trvalé bydliště. „V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí. Účelem je rekreace, poznání, styk s lidmi a celá řada dalších důvodů. Vůdčím motivem je záměrná změna prostředí, jež umožňuje člověku uspokojit některé z jeho potřeb, pro jejichž uspokojení neposkytuje místo běžného životního prostředí dostatek možností a příležitostí nebo neumožňuje dostatečnou kvalitu jejich uspokojení.“1 Cestovní ruch je tedy součástí spotřeby . Tento velice významný fenomén se stal předmětem institucionalizace. Vzniklo několik mezinárodních organizací cestovního ruchu. Podle mezinárodně uznávané definice Světové organizace cestovního ruchu (WTO) je „cestovní ruch činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok (v rámci domácího cestovního ruchu 6 měsíců), za účelem trávení volného času a služebních cest, přičemž osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa.“2 Ekonomický význam cestovního ruchu je neoddiskutovatelný. Je to největší a nejdynamičtější odvětví světového hospodářství. Ovlivňuje zaměstnanost, HDP, platební bilanci státu, příjmy státního a místních rozpočtů, podporuje investiční aktivity. Ekonomickému významu cestovního ruchu je věnována samostatná kapitola této diplomové práce.

Novodobý cestovní ruch vznikl v období průmyslové revoluce koncem 19. a začátkem 20. století. Příčinou byl rozvoj výrobních sil a výrobních vztahů. Lidé měli díky zkracování pracovní doby více volného času, který začali využívat ve prospěch cestování a poznávání nových destinací. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu se během 20. století rozšířily díky uplatňováním výsledků vědy a techniky v praxi. Postupující proces urbanizace, tj. koncentrace obyvatelstva, průmyslu a dopravy do městských sídel, má za následek odtrhnutí lidí od přírody a zhoršování životního prostředí. Tyto faktory jsou z hlediska rozvoje cestovního ruchu v současnosti rozhodující. 3

Cílem předkládané diplomové práce je analýza a hodnocení vývoje cestovního ruchu a jeho budoucích trendů v Evropě. Práce je převážně zaměřena na země severní a západní Evropy. Monako a Lichtenštejnsko jsem do analýzy nezařadil. K začlenění států do jednotlivých regionů jsem respektoval členění regionů Světové organizace cestovního ruchu (WTO). V úvodní kapitole práce je objasněn význam základních pojmů v cestovním ruchu a popsána metodika sledování cestovního ruchu. Další dvě kapitoly jsou zaměřeny na ekonomický význam cestovního ruchu a na vývoj cestovního ruchu. Hlavní část práce popisuje funkčně-prostorové rozložení cestovního ruchu. Analýza probíhá na úrovni států a jejich regionu. Za každou částí Evropy následuje vyhodnocení nejvýznamnějších států a regionů. Kromě srovnání absolutních ukazatelů jsem pro lepší vypovídací schopnost použil také relativní statistiky. Poslední kapitola práce je zaměřená na perspektivy dalšího rozvoje cestovního ruchu v Evropě. Jsou zde popsány trendy, které ovlivňují vývoj cestovního ruchu v Evropě. Kapitola také nastiňuje budoucí vývoj pozice Evropy jako destinace na světovém trhu a odhaluje budoucí cíle evropské politiky cestovního ruchu.

Malá V. a kolektiv: Základy cestovního ruchu. COT Business: Internetový server cestovního ruchu [on-line] 3 Vystoupil, J., Šauer M.: Základy cestovního ruchu 1 2

8

Při výkladu teoretických poznatků jsem využíval odbornou literaturu. Na trhu existuje řada publikací a knih, které se přímo či nepřímo zabývají cestovním ruchem. Při statistické a komparační analýze jsem využíval data získaná z výzkumů a databází na internetových stránkách Eurostatu a Světové organizace cestovního ruchu (WTO). Eurostat nabízí mnohé údaje získané od národních úřadů jednotlivých členských států v přehledné a snadno dostupné formě.

K hodnocení absolutní a relativní návštěvnosti jednotlivých států a jejich regionů jsem vybral statistiku příjezdů turistů do všech ubytovacích zařízení. Za výchozí období hodnocení jsem zvolil rok 2004. Tyto údaje jsou v současné době nejaktuálnější - pro většinu hodnocených státu Eurostat poskytuje informace o příjezdech na národní i regionální úrovní, počtu obyvatel a infrastruktuře pro cestovní ruch (počet zařízení, počet pokojů a lůžek). U některých států nebo jejich regionů nebyla za rok 2004 dostupná data. V takových případech jsem použil nejaktuálnější dostupné údaje. Na případné odchylky je v textu upozorněno.

9

1 TEORETICKO-METODICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Vymezení základních pojmů •

•

•

•

•

• •

• • • •

•

Cestovní ruch je podle mezinárodně uznávané definice činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok (v rámci domácího cestovního ruchu 6 měsíců), za účelem trávení volného času a služebních cest, přičemž osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa. Nejdůležitější atributy cestovního ruchu jsou tedy – změna místa běžného životního prostředí, dočasnost a nevýdělečnost. Obvyklým prostředím se rozumí bydliště respondenta (trvalé i přechodné), přímé okolí bydliště, pracoviště, škola a jiná často navštěvovaná místa. Státní hranice nejsou při definování obvyklého prostředí rozhodující.

Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Ti se dělí na jednodenní návštěvníky (exkurzionisty) a turisty. Turista oproti jednodennímu návštěvníkovi alespoň 1x přenocuje mimo své obvyklé prostředí.

Rezident je v rámci mezinárodního cestovního ruchu osoba, která žije v dané zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než jeden rok. V rámci domácího cestovního ruchu je to osoba, která v dané zemi žije alespoň 6 měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší než 6 měsíců.

Druhý domov je rekreační zařízení (chata, chalupa). Některá rekreační zařízení spadají do obvyklého prostředí. Návštěvy takovýchto druhých domovů se z cestovního ruchu vylučují. Domácí cestovní ruch je pohyb účastníků, při němž nepřekračují hranice své země. Je to cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu.

Při zahraničním cestovním ruchu dochází k překračování hranic. Výjezdy občanů země do zahraničí jsou označovány výjezdový cestovní ruch (zahraniční cestovní ruch pasivní). Příjezdy zahraničních návštěvníků do země jsou označovány jako příjezdový cestovní ruch(zahraniční cestovní ruch aktivní). Tranzitivní cestovní ruch je specifickým druhem, který je představován průjezdem zahraničních účastníků přes území určitého státu s tím, že cíl cesty je realizován na území dalšího státu. Vnitrostátní cestovní ruch zahrnuje veškerý cestovní ruch na území státu. Jeho součástí je tedy cestovní ruch domácí a příjezdový cestovní ruch.

Národní cestovní ruch zahrnuje cestovní ruch obyvatelstva určitého státu. Obsahuje tedy domácí cestovní ruch a cestovní ruch výjezdový.

Nejširším pojmem z hlediska územní realizace je mezinárodní cestovní ruch. Zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy, bez teritoriálního určení.

Charakteristické činnosti cestovního ruchu jsou výrobní činnosti, jejichž produkce je charakteristická pro cestovní ruch. Bez přítomnosti návštěvníků by přestaly existovat, nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila. Svým charakterem jsou na cestovním ruchu velmi závislé.

Pro činnosti související s cestovním ruchem platí, že by při neexistenci cestovního ruchu zaznamenaly pokles produkce. 10

Další pojmy používané v diplomové práci:4 •

•

•

•

Počet zařízení: Místní jednotkou je podnik nebo jeho část nacházející se v geograficky označeném místě. Na tomto místě nebo odsud se provádí hospodářská činnost, kdy — kromě několika výjimek — pro jeden a týž podnik pracuje jedna nebo více osob (i jen na zkrácený pracovní úvazek). Ubytovací zařízení odpovídá definici místní jednotky jako výrobní jednotky. Nezáleží to na skutečnosti, zda je ubytovávání účastníků cestovního ruchu hlavní nebo vedlejší činností. To znamená, že do odvětví ubytování se zařadí všechna zařízení, pokud jejich kapacita překročí vnitrostátní minimum, i když hlavní část obratu může pocházet z restaurace nebo jiných služeb.

Počtem lůžek v zařízení se rozumí počet osob, které mohou přenocovat v postelích umístěných v zařízení, přičemž se nezohledňují přistýlky na žádost zákazníka. Lůžkem se rozumí jedno lůžko, při čemž se manželská postel počítá za dvě lůžka. Tato jednotka slouží ke zjištění kapacity zařízení všech typů. Lůžkem se rovněž rozumí místo pro ubytování jedné osoby na palubě nebo ve člunu v přístavu. Pokud není znám skutečný počet lůžek, rozumí se jedním kempinkovým místem čtyři lůžka. Příjezdem (odjezdem) hosta se rozumí příjezd (nebo odjezd) osoby do (nebo z) ubytovacího ubytovací zařízení hotelového typu nebo ubytování v soukromí s přihlášením nebo odhlášením. Ze statistického hlediska není velký rozdíl, pokud se místo příjezdů počítají odjezdy. Nepoužívá se žádné věkové omezení: děti se počítají jako dospělí, i v tom případě, že přenocují zdarma. Příjezdy se registrují podle země původu hosta a podle měsíce. Příjezdy osob, které nejsou účastníky cestovního ruchu (např. uprchlíci), by se měly vyloučit. Příjezdy návštěvníků, kteří stráví v zařízení pouze několik hodin během dne (nepřenocují, datum příjezdu se rovná datu odjezdu), se do ubytovacích statistik nepočítají.

Přenocováním se rozumí každá noc, kterou host stráví v soukromém ubytovacím zařízení, popř. je v něm nahlášen; fyzická přítomnost není nezbytná. Počet přenocování se počítá podle země původu hosta a podle měsíce. Datum příjezdu se obvykle liší od data odjezdu, ale osoby, které přijedou po půlnoci a odjedou ve stejný den, se zahrnují do pobytu s přenocováním. Osoba by neměla být nahlášena ve dvou ubytovacích zařízeních současně. Přenocování osob, které nejsou účastníky cestovního ruchu (např. uprchlíci), by mělo být pokud možno vyloučeno.

Z Rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, kterým se provádí směrnice Rady 95/57/ES o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu 4

11

1.2 Metodika výzkumu cestovního ruchu

Statistické informace o povaze, vývoji a důsledcích cestovního ruchu založené hlavně na statistikách o příjezdech návštěvníků, o počtu přenocování a na informacích pro platební bilanci, jako jsou příjmy a výdaje v rámci zahraničního cestovního ruchu, zdaleka nevystihují celou problematiku a ekonomickou váhu cestovního ruchu. Komplexní měření přínosů cestovního ruchu není jednoduché, cestovní ruch není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, o němž existují vypovídající ekonomické ukazatele, ale souhrnem různých činností a aktivit lidí, kteří zasahují a prostupují v různé míře do mnoha ekonomických odvětví. Je nutné využívat jednotně klasifikovaných pojmů, ukazatelů a definic. Součástí metodiky je vymezení těchto pojmů, jako např. ukazatelů týkajících se návštěvníků (obvyklé prostředí, délka cesty, účel návštěvy aj.), spotřeby v cestovním ruchu, jejich komponentů, klasifikaci činností cestovního ruchu, produktů cestovního ruchu atd. Přesná náplň příslušných ukazatelů, jakož i klasifikace činností cestovního ruchu a produktů, jsou stanoveny mezinárodními standardy a jsou součástí příslušné metodiky. Nejdůležitější pojmy byly uvedeny výše. O jednotu statistických metodik, sjednocení odborné terminologie a geografického členění světa usiluje mimo jiné mezivládní Světová organizace cestovního ruchu (WTO). Při zkoumání cestovního ruchu je potřeba nejdříve získat kvalitní data a informace. Využívá se celá řada zdrojů. Patří k nim především ubytovací a podniková statistika, platební bilance, resortní šetření, informace poskytované profesními sdruženími a odbornými institucemi, různé mezinárodní studie, využívána mohou být také jednorázová či další pravidelná šetření na hranicích. Například při tvorbě TSA slouží jako hlavní zdroj v nabídkové části cestovního ruchu statistiky národních účtů, a to údaje o produkci, mezispotřebě, daních, dotacích, dovozu a tvorbě hrubého fixního kapitálu. Poptávkovou část cestovního ruchu by měly pokrývat údaje získávané ze šetření v domácnostech (výjezdový a domácí cestovní ruch) a na hranicích (příjezdový cestovní ruch). Problémem u některých druhů ukazatelů je časové zpoždění, nedostatečné členění či neúplnost. Z těchto důvodů je třeba využívat odhady, což s sebou nese jisté riziko nepřesnosti.

Metoda zkoumání zachycuje účastníky cestovního ruchu při přechodu hranic. Metoda místa pobytu zjišťuje počet účastníků cestovního ruchu přímo v místě pobytu. V praxi se používají tyto metody odděleně, nebo se kombinují.

Mezinárodní statistika zkoumá celou řadu ukazatelů, např. přeshraniční v mezinárodním cestovním ruchu, příjezdy do různých typů ubytovacích zařízení, výdaje v cestovním ruchu, počty nocí strávených v různých typech ubytovacích Zkoumá také podíly cestovního ruchu na zaměstnanosti, HDP, exportech, domácností a mnohé další.

příjezdy příjmy a zařízení. spotřebě

Obecně používaným kritériem pro hodnocení pozice země v cestovním ruchu je mezinárodní příjezdový cestovní ruch, který zaznamenává počty příjezdů zahraničních návštěvníků do dané země. Ne všechny země vedou evidenci příjezdů na hranice. Způsoby evidence se značí takto: • • • • • •

TF – mezinárodní turistické příjezdy na hranice (bez jednodenních návštěvníků)

VF – mezinárodní příjezdy návštěvníků na hranice (turisté a jednodenní návštěvníci) THS – mezinárodní turistické příjezdy do hotelů a podobných zařízení

TCE – mezinárodní turistické příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení

NHS – počet nocí strávených v hotelech a podobných zařízeních v mezinárodním CR

NCE – počet nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních v mezinárodním CR 12

Oproti tomu mezinárodní výjezdový cestovní ruch zahrnuje počty výjezdů, které uskutečnili rezidenti země do zahraničí.

Dalším užívaným kritériem jsou příjmy a výdaje mezinárodního cestovního ruchu. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu představují veškeré výdaje mezinárodních návštěvníků v oblasti cestovního ruchu, výdaje v mezinárodním cestovním ruchu představují veškeré výdaje domácích návštěvníků v zahraničí v odvětví cestovního ruchu.

1.3 Satelitní účet cestovního ruchu 5 1.3.1 Historie satelitního účtu

Mnoho zemí a mezinárodních organizací se zapojilo do vývoje metodiky a technik vhodných pro měření ekonomických a dalších přínosů cestovního ruchu. Zahájení aktivity spojené s tvorbou jednotné statistiky cestovního ruchu a měřením jeho postavení v ekonomice započalo v 80.letech 20. století. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vypracovala tzv. ekonomické účty cestovního ruchu. Ty se staly podkladem pro integrovanější a celistvější soustavu dat o cestovním ruchu, pro tzv. satelitní účet cestovního ruchu. Po dlouhém vývoji, množství výzkumných a experimentálních prací, WTO, OECD a statistický orgán Evropské unie - EUROSTAT předložily výsledný dokument k projednání Komisi pro statistiku OSN, jež schválila mezinárodní standardy, které jsou obsaženy v satelitním účtu cestovního ruchu dne 1. března 2000. Jednání o satelitním účtu, které se konalo v New Yorku, se zúčastnili delegáti zhruba 100 zemí. Cestovní ruch se tak stal prvním odvětvím, které má mezinárodní standardy pro měření ekonomických přínosů, schválené Komisí pro statistiku OSN. 1.3.2 Charakteristika povahy satelitního účtu

Satelitní účet cestovního ruchu lze charakterizovat jako ekonomický účet odvětví cestovního ruchu, který je vytvářen celou soustavou ukazatelů zachycujících a kvantifikujících ekonomické a sociální aspekty cestovního ruchu. Metodika je velmi úzce propojena s národními účty. TSA čerpají koncepci a data z národních účtů, ale jsou konstruovány tak, aby specifikovaly konkrétní ekonomické aspekty činností, které jsou v souboru národních účtů identifikovány neadekvátně a nedostatečně. Využívá obdobné pojmy z makroekonomie – mezispotřeba, HDP, export a import zboží a služeb, produkce aj. TSA tvoří soustava tabulek, vyjadřující různé aspekty cestovního ruchu. V tabulkách je propojena poptávka po službách a komoditách cestovního ruchu s nabídkou těchto služeb a komodit jednotlivými ekonomickými odvětvími. Metodikou satelitního účtu je tedy možno identifikovat a prokázat podíl cestovního ruchu na výkonu jednotlivých odvětví a celkové přínosy cestovního ruchu pro národní ekonomiku. TSA kvantifikuje nabídku i poptávku v cestovním ruchu. Nabídka i poptávka se sobě rovnají. Zkoumá především poptávkovou stranu, nabídková strana není totiž homogenní a nedá se spolehlivě sledovat jako u běžného ekonomického odvětví (zemědělství, elektrotechnický průmysl, hutní průmysl, apod.). Na straně poptávky vystupuje spotřeba v cestovním ruchu – spotřební výdaje na cestovní ruch, výdaje na obchodní cesty, individuální výdaje vládních a veřejných agentur a exporty návštěvníků. Poptávku kompletují kolektivní výdaje vládních a veřejných agentur, kapitálové investice poskytovatelů služeb cestovního ruchu soukromého a veřejného sektoru a exporty (ne návštěvníků). Nabídku tvoří přímý i nepřímý HDP ekonomiky cestovního ruchu a přímé i nepřímé importy ekonomiky cestovního ruchu. Satelitní účet poskytuje významné argumenty a podpůrné nástroje pro tvorbu hospodářské politiky a ekonomická rozhodnutí, která mohou ovlivňovat vývoj 5

Zpracováno převážně podle MAG consulting [on-line]

13

cestovního ruchu. Jeho metodická konstrukce umožňuje modelovat tyto přínosy i do budoucna podle očekávaného vývoje základních ekonomických veličin. 1.3.3 Účel a smysl satelitního účtu

Účelem a smyslem satelitního účtu cestovního ruchu je především: •

• •

•

• • • •

prezentuje údaje o cestovním ruchu, které se opírají o systém národního účetnictví, kompaktní s doporučeními WTO a Statistické komise OSN k statistice cestovního ruchu poskytuje soustavu mezinárodně porovnatelných ukazatelů

umožňuje komplexně analyzovat cestovní ruch z ekonomického hlediska, umožňuje hlubší pohled na význam cestovního ruchu a jeho sociálně-ekonomické funkce a na jeho přínosy pro ekonomiku

poskytuje informace o zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích cestovního ruchu, indikuje produktivní funkce odvětví cestovního ruchu a jejich vzájemnou provázanost s ekonomikou postihuje a zvýrazňuje multiplikační efekt cestovního ruchu

nabízí vhodný referenční rámec pro tvorbu analytických modelů při změnách ve vstupech nabídky i poptávky v odvětvích cestovního ruchu přibližuje vládním a dalším orgánům cestovní ruch, jeho ekonomické a další přínosy vyjádřené v běžných cenách a objemech

poskytuje údaje o velikosti kapitálových investic do cestovního ruchu a podklady pro analýzu jejich vazeb na nabídku v cestovním ruchu

Satelitní účet cestovního ruchu je schopen poskytnout informace zejména o podílů cestovního ruchu (resp. cestovním ruchem vyvolané poptávky) na • • • • • • •

tvorbě hrubého domácího produktu (resp. přidané hodnotě) celkem a podle jednotlivých odvětví vytváření pracovních míst, resp. na zaměstnanosti celkových výdajích – spotřebě domácností

výdajích – spotřebě vládních a veřejných institucí

hrubé tvorbě kapitálu – investicích v hlavních národohospodářských odvětvích

na hodnotě vývozu celkem (přímé devizové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu) na hodnotě výdajů na dovozy (devizové výdaje na zahraniční cestovní ruch)

14

2 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU 2.1 Postavení cestovního ruchu ve světovém hospodářství

Cestovní ruch je mnohostranné odvětví, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří, turistické informační systémy a další infrastrukturu, resp. další služby cestovního ruchu.

V mnoha zemích je cestovní ruch odvětvím číslo jedna a nejrychleji rostoucím ekonomickým sektorem v souvislosti s vytvořenými pracovními místy a příjmy. Je nazýván odvětvím budoucnosti, jeho rozvoj je provázen silným multiplikačním efektem. Cestovní ruch se rozvíjí především ve vyspělých zemích s tím, jak roste množství volného času a životní úroveň. V těchto ekonomikách představuje nadpoloviční až dvoutřetinový podíl v odvětví sektoru služeb. Cestovní ruch se však také týká zemí rozvojových, které jsou jako „přijímající“, a stále více se stávají součástí mezinárodního cestovního ruchu. Význam cestovního ruchu není však pouze hospodářský. Cestovní ruch má také vliv na záchranu kulturních, uměleckých a historických památek, posiluje místní identitu, lidé díky němu poznávají jiné kultury, má funkci rekreačně zdravotní a přispívá k ochraně životního prostředí.

2.2 Ekonomický význam cestovního ruchu v číslech

Podle výzkumů World Travel & Tourism Council (WTTC) se v roce 2005 cestovní ruch celosvětově podílel na tvorbě HDP částkou 4745,7 miliard USD (10,6% světového HDP), zaměstnával 221,6 milionů lidí (8,3% všech pracovních míst) a vytvořil celkové exporty ve výši 1512,5 miliard USD (12% světového exportu zboží a služeb). Spotřeba domácností v cestovním ruchu dosáhla výše 2833,1 miliardy USD (10,4% celkové spotřeby) a kapitálové investice v cestovním ruchu 918 miliard USD (9,4% celkových kapitálových investic). Tyto údaje prezentují důležitost odvětví cestovního ruchu pro světovou a národní ekonomiku. Cestovní ruch přispívá významnou měrou k plnění cílů Evropské unie, např. trvale udržitelný rozvoj, zaměstnanost, hospodářský růst, sociální a hospodářská soudržnost.

V Evropské unii cestovní ruch vytvořil HDP ve výši 1615,6 miliard USD (11,5% HDP Evropské unie), zaměstnával 24,3 milionů lidí (12,1 % všech pracovních míst Evropské unie), a vytvořil celkové exporty 693,9 miliard USD (13,1% exportů Evropské unie). Spotřeba domácností v cestovním ruchu dosáhla 982 miliardy USD (12,2% celkové spotřeby v Evropské unii) a kapitálové investice v cestovním ruchu činily 247,6 miliard USD (8,8% kapitálových investic v Evropské unii). Z uvedených údajů vyplývá, že se cestovní ruch Evropské unie podílí 34,04% na celkovém HDP vytvořeném cestovním ruchem, 10,97% na světové zaměstnanosti v cestovním ruchu, 45,88% na světových exportech cestovního ruchu, 34,66% na spotřebě domácností na cestovní ruch a 26,97% na kapitálových investicích v cestovním ruchu.

15

2.3 Ekonomický význam cestovního ruchu v zemích severní a západní Evropy

Tabulka č.1: Západní Evropa – Podíl odvětví cestovního ruchu na HDP, zaměstnanost v odvětví cestovní ruchu v roce 2005 Země

Severní Evropa Dánsko Finsko Island Irsko

Norsko

Švédsko

Podíl cestovního ruchu

Celková zaměstnanost v

na HDP (%)

CR (v tis.)

9,4

254

19,4

36

10,4

Podíl CR na celkové zaměstnanosti (%)

9,3

261

10,9

9,3

161

8,5

8,1

323

8,9

22

248

10,8 9,3

7,6

Velká Británie

10,1

2857

Belgie

10,5

469

11,2

Lucembursko

10,5

23

12,4

Západní Evropa Francie

Německo

Nizozemsko Rakousko

Švýcarsko

12,5

3671

9,6

3959

16,7

764

9,5

14,3

655 779

15,1 10,3 9,2

18,6 18,5

Pramen: WTTC- The 2005 Travel & Tourims Economic Research

Ze zemí severní Evropy má cestovní ruch nejvýznamnější postavení v islandské ekonomice. Téměř pětina islandského HDP je vytvořena ekonomikou cestovního ruchu. V ostatních zemích je situace vyrovnaná. Podíl se pohybuje od 8,1% ve Švédsku do 10,4% ve Finsku. Počet cestovním ruchem nepřímo vytvořených pracovních míst je v severní Evropě 4,1 mil., což je přibližně 40% míst, vytvořených cestovním ruchem v západní Evropě. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je s 69% regionálním podílem Velká Británie. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti je jednoznačně největší v Islandu. Cestovní ruch zde nepřímo tvoří 22% celkové zaměstnanosti. Poloviční podíl je dosažen ve Finsku a Norsku. Dánsko a Velká Británie shodně dosahuje 9,3%. Hodnota tohoto ukazatele je nejnižší v Irsku (8,5%) a Švédsku (7,6%).

Cestovní ruch hraje nejvýznamnější roli zejména v hospodářství tří států západní Evropy. V Rakousku se ekonomika cestovního ruchu na HDP podílí 16,7%, ve Švýcarsku 14,3% a ve Francii 12,5%. I v ostatních státech je tento podíl vysoký a pohybuje se v rozmezí 9,5-10,5%. Cestovní ruch v západní Evropě nepřímo vytvoří 10,3 milionů pracovních míst. Více než 74% míst je vytvořeno v Německu a Francii. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti je stejně jako podíl cestovního ruchu na HDP nejvyšší u Rakouska (18,6%), Švýcarska (18,5%) a Francie (15,1%). Ostatní státy se pohybují v rozmezí 10,3%-12,4%. Výjimkou je Nizozemsko, kde tento ukazatel dosahuje hodnoty pouze 9,2%. 16

Graf č.1: Severní Evropa -bilance v cestovním ruchu v roce 2003 (mld. USD) 50 40

mld. USD

30 20 10 0 -10

Velká Británie

Švédsko

Saldo

Norsko

Dánsko

Výdaje

Irsko

Příjmy

Finsko

-30

Island

-20

Pramen: WTO

Všechny státy severní Evropy mají výdaje na cestovní ruch větší než jejich příjmy. To je rozdíl oproti zemím západní Evropy, kde čtyři země ze sedmi dosáhly aktivního salda. Celkové příjmy dosáhly 41,9 miliard USD a výdaje 77,1 miliard USD. Bilance regionu byla tedy pasivní se schodkem 35,2 miliard USD Největší podíl na příjmech (54%) i výdajích (62%) v rámci regionu měla Velká Británie. Pozice Velké Británie z hlediska příjmů i výdajů je v regionu bezkonkurenční. Největšího pasivního salda dosáhla Velká Británie (25,3 mld. USD), asi 6x menší bylo v Norsku (4 mld. USD), následovalo Švédsko (2,9 mld. USD), Dánsko (1,4 mld. USD), Irsko (831 mil. USD), Finsko (559 mil. USD) a Island (202 mil. USD).

Nejvyšších příjmů i výdajů na obyvatele dosahuje Island – příjmy 1106 USD a výdaje 1806 USD. Žádný jiný stát nedosahuje větších příjmů než 1000 USD na obyvatele. Nejvíce se přibližují Dánsko (978 USD) a Irsko (977 USD). Nad průměrem regionu, který činil 478 USD se umístilo Švédsko (592 USD) a Norsko (584 USD). Nejhoršího výsledku bylo dosaženo Velkou Británii (381 USD) a Finskem (360 USD).

17

Graf č.2: Západní Evropa – bilance v cestovním ruchu v roce 2003 (mld. USD) 80 60

mld. USD

40 20 0 -20

Pramen: WTO

Německo

Belgie

Nizozemsko

Saldo

Lucembursko

Výdaje

Švýcarsko

-60

Rakousko

Příjmy

Francie

-40

Západní Evropa má také celkové saldo pasivní. Celkové příjmy dosáhly 103,1 miliard USD. Na výši celkových výdajů má téměř poloviční podíl Německo (64,7 mld. USD). Výdaje v roce 2003 dosáhly 136,8 miliard. Celkový deficit je tedy zejména díky Německu 33,7 miliard. Ve čtyřech zemích ze sedmi jsou vyšší příjmy než výdaje. Nejvíce aktivní saldo má Francie 13,2 mld. USD. Výrazně nižší, avšak stále aktivní saldo je dosaženo Rakouskem (2,2 mld. USD) a Švýcarskem (1,7 mld. USD). Lucembursko jako nejmenší země s nejmenším počtem obyvatel dosahuje kladného výsledku 0,3 mld. USD. Pasivního salda kromě Německa dosahuje Belgie (4 mld. USD) a Nizozemsko (5,4 mld. USD).

Nejvyšších příjmů i výdajů na obyvatele dosahuje Lucembursko – příjmy 6643 USD a výdaje 5956 USD. Jen dva další státy mají větší příjmy na obyvatele než 1000 USD. Jsou jimi Rakousko (1722 USD) a Švýcarsko (1256 USD). Průměr západní Evropy byl 558 USD. Nadprůměrného výsledku dosáhla Belgie (789 USD), Francie (611 USD) a těsně i Nizozemsko (566 USD). Nejhůře si tedy vedlo zbývající Německo, které dosáhlo hodnoty jen 280 USD.

18

3 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU 3.1 Světový vývoj v letech 1950-2004

Graf č.3: Vývoj mezinárodních příjezdů ve světě v letech 1950-2004 900 800 700

(Milionů)

600 500 400 300 200 100 0

1950

1955

1960

1965

Evropa

1970

Amerika

1975

1980

Asie a Pacifik

1985

Afrika

1990

1995

2000

Stř. východ

Pramen: WTO

V tomto období vzrost počet mezinárodních příjezdů z 25 milionů na 763 milionů, přičemž dosahoval průměrné roční růstové míry 6,5%. Nejrychleji rostly nové destinace, zatímco tradiční destinace zaznamenaly pomalejší tempo růstu. Evropa rostla o 6%, což bylo o 1% více než Amerika. Nejrychleji rostoucím regionem byla s 13% průměrným ročním růstem Asie a Pacifik. Podíl Evropy na světových příjezdech klesl v tomto období o 10% a podíl Ameriky dokonce o 13%. Evropa si i v roce 2004 udržela s 54,5% své výsadní postavení. (Asie a Pacifik 20%, Amerika 16,5%). Klesající podíl Ameriky byl zaznamenán zejména v posledních letech (zejména po událostech z 11.9.2001). Průměrný roční růst v období 19902000 činil téměř 6%, což by bylo stále pod celosvětovým průměrem v tomto období (7%). Celosvětový podíl Evropy a Ameriky na příjezdech byl v roce 1950 95%, o čtyřicet let později 82% a v roce 2000 jen 76%. Z těchto údajů je zřejmé, že tyto dva regiony ztrácejí své postavení ve prospěch nových destinací.

19

Graf č.4: Vývoj příjmů z cestovního ruchu ve světě v letech 1950-2004 700 600

(Miliony USD)

500 400 300 200 100 0 1950

1955

1960

1965

Evropa

1970

Amerika

1975

1980

Asie a Pacifik

1985

Afrika

1990

1995

2000

Střední východ

Pramen: WTO

V tomto období vzrostly příjmy z cestovního ruchu z 2,1 milionů USD na 622,7 milionů USD, přičemž dosahovaly průměrné roční růstové míry 11,5%. Příjmy začaly poprvé výrazněji růst v druhé polovině 70. let 20. století. První stagnace byla v letech v letech 19801985. Od druhé poloviny 80. let rostly příjmy vysokým tempem. Další stagnace probíhala od konce 90. let a skončila po odeznění obav z teroristických útoků po roce 2001. Průměrný roční růst příjmů v Evropě (12%) byl na rozdíl od příjezdů větší než celosvětový průměr. Podprůměrný růst byl dosažen v Americe (9,6%). Nejvíce rostly příjmy v Asii a Pacifiku (17% ročně) a na Středním východě (13,9%). Podíl Evropy na světových příjmech klesl z 66,7% v roce 1950 na 54,6% v roce 2004.

20

3.2 Vývoj v evropských regionech v letech 1990-2004

Tabulka č.2: Vývoj příjezdů v regionech Evropy v letech 1990-2004 Příjezdy v cestovním ruchu (mil.)

Podíl regionu

1990

1995

2000

2002

2003

2004

30 777

39 400

44 588

40 772

44 546

48 374

31 980

55 002

59 145

64 702

68 251

78 372

1990

(%)

2004

Nárůst (%)

Evropa

265 290 309 306 384 147 394 034 396 579 416 362

100,00

100,00

56,95

Západní

108 627 112 184 139 659 137 961 136 069 138 721

40,95

33,32

27,70

Severní

Střední/východní Jižní/středomoří

93 907 102 720 140 756 147 599 147 713 150 895

11,60 12,05 35,40

11,62 18,82 36,24

57,18 145,07

60,69

Pramen: WTO

Tato tabulka ukazuje růst atraktivnosti jednotlivých regionů Evropy v letech 1990-2004. V tomto období rostla návštěvnost všech evropských regionů, největší nárůst (téměř o 150%) dosáhl region střední/východní Evropa, zatímco nárůst v západní Evropě činil pouze 27,7%. Velký nárůst tohoto regionu v 90. letech lze jistě přičíst uvolnění politických poměrů v těchto zemích a růstu zájmů mnohých západních turistů o tyto dosud nepoznané destinace. Počet příjezdů do jižní Evropy a středomoří vzrost o 60,69%. O něco méně rostl počet příjezdů v severní Evropě. Tabulka č.3: Vývoj příjmů z cestovního ruchu v regionech Evropy v letech 1990-2004 Příjmy z cestovního ruchu (mil. USD)

Evropa

Severní

Západní

Střední/východní Jižní/středomoří

Podíl regionu

1990

1995

2000

2002

2003

2004

26 261

33 916

35 906

36 917

41 942

48 932

4 849

19 366

19 647

20 566

22 880

27 453

145 631 211 863 231 597 241 238 282 913 326 693 63 114 51 407

80 795 77 786

82 667 93 376

87 737 103 146 117 374 96 017 114 946 132 933

Pramen: WTO

1990

(%)

2004

Nárůst (%)

100,00

100,00

124,33

43,34

35,93

85,97

18,03 3,33

35,30

14,98 8,40

40,69

86,33

466,16 158,59

Největší nárůst byl opět zaznamenám ve střední/východní Evropě - 466,16%. Příjmy v severní a západní Evropě vzrostly o 86% a v jižní Evropě a středomoří přibližně o 160%. Podíl severní i západní Evropy v rámci Evropy klesá ve prospěch ostatních regionů.

21

3.3 Vývoj v zemích severní a západní Evropy v letech 1990-2004

Tabulka č.4: Vývoj příjezdů v zemích severní a západní Evropy v letech 1990-2004 Příjezdy ze zahraničí (v tis.)

S Evropa Dánsko Finsko Island Irsko

Norsko

Švédsko

Velká Británie Z Evropa Belgie

Francie

Německo

Lucembursko Nizozemsko Rakousko

Švýcarsko

Způsob

evidence

1990

1995

2000

2002

2003

2004

30 777

39 400

44 588

40 772

44 546

48 374

-

1779

2714

2875

2601

2840

3666

4818

6646

6476

6764

6982

-

2309

2746

2989

2952

3003

-

142

1955

18013

-

190

2880 23537

3535

3436

634

705

3104 25209

3111 24180

3474 771

3269 24715

TCE

488,73%

3600

TCE

84,14%

27755

VF

137 961

136 069

138 721

52497

60033

77190

77012

75048

75121

820

768

852

885

867

874

17045

5795

19011

7663

14838

18992

6574

10003

6946

7821

17173

17982

6720

17959 9595

18611 6868

6690

18392 9181

19078 6530

56,95%

836

139 659 6457

(%)

TCE

112 184 5560

1990-2004

3358

108 627

-

Nárůst

TF TF

TCE

-

90,45% -

54,08%

27,70%

6710

TCE

20137

TCE

9646

TCE

66,45%

TC

-

19373 -

-

TF

43,10%

TCE

6,59%

TCE

18,14%

1,90%

Pramen: WTO

Největší nárůst ze zemí severní Evropy byl zaznamenán na ostrově Island. Příjezdový cestovní ruch zde rostl nevídaným tempem. Za celé sledované období vzrostl téměř o 500%. Více než nadprůměrně si vedlo Irsko a Norsko. Z tabulky je patrná stagnace dánského příjezdového ruchu.

Příjezdy v západní Evropě ve sledovaném období vzrostly pouze o 27,7%. Mezi stagnujícími zeměmi, kterými jsou zejména Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko, vyniká výsledek Nizozemska. Příjezdy do země rostly zejména v období 1990-2000. Francie, nejnavštěvovanější země světa, rostla v rámci regionu nadprůměrně. Dosažený růst však většina zemí severní Evropy překonává.

22

Tabulka č.5: Vývoj příjmů z cestovního ruchu v zemích severní a západní Evropy v letech 1990-2004

Nárůst

Příjmy z cestovního ruchu (mil. USD)

1990 S Evropa Dánsko Finsko Island

1995

2000

2002

2003

2004

26 261

33 916

35 906

36 917

41 942

48 932

1167

1640

1406

1573

1873

2060

3645

139

3673

186

3694 227

4761 256

5265 319

1990-

2004 (%)

86,33%

5669

55,53%

372

167,63%

3087

96,62%

76,52%

Irsko

1459

2208

2608

3088

3873

4279

Švédsko

2906

3471

4064

4684

5297

6167

112,22%

Norsko

Velká Británie

1570

15375

2238 20500

2050 21857

2179 20375

2659 22656

27299

193,28%

77,55%

Z Evropa

63 114

80 795

82 667

87 737

103 146

117 374

85,97%

Francie

20184

27587

30757

32329

36593

40842

102,35%

-

1695

1686

2433

2978

3666

-

Belgie

Německo

Lucembursko Nizozemsko Rakousko

Švýcarsko

-

14245

4155

13417

7411

4548

18001 6578

12927 9459

6592

18693 7217 9931 7791

6915

19243 7706

11239 7872

8168

23106

9185

27657

-

94,15%

9160

10260

146,93%

9186

10413

40,51%

13954

15351

14,41%

Pramen: WTO

Příjmy z cestovního ruchu všech zemí severní a západní Evropy v letech 1990-2004 rostly. V třech zemích severní Evropy se příjmy více než zdvojnásobily. Největší nárůst byl zaznamenán v Irsku (o 193,28%). Vynikajícího výsledku dosáhl Island. V rámci regionu rostlo nadprůměrně ještě Švédsko a Finsko. Vyrovnaný růst přibližně o 77% byl dosažen ve Velké Británii a Finsku. Nejhůře dopadlo Dánsko. Pouze 55% nárůst příjmů koresponduje se slabým výsledkem, dosaženým v příjezdech do Dánska. Belgie ani Lucembursko neposkytují data za celé sledované období, ale stabilní růst je z tabulky patrný. Nejlepšího výsledku v regionu dosáhlo Nizozemsko. Nadprůměrně si vedla Francie a Německo. Pouze 40% nárůst za celé sledované období dosáhlo Švýcarsko. Nejhůře dopadlo Rakousko. Příjmy zde vzrostly pouze o 14,41% a stejně jako v případě Dánska korespondují se stagnací zahraničních příjezdů do země.

23

4 FUNKČNĚ- PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU EVROPĚ 4.1 Severní Evropa 4.1.1 Dánsko

Tabulka č.6: Základní informace o zemi za rok 2004 - Dánsko Počet

obyvatel Rozloha (x 1000) 5 398

(km2) 43 094

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost

(obyv./km2) Celkem HDP/obyv. (mil. €) (€)

125,3 197222

36536,1

(x 1000)

Počet příjezdů ze zahraničí

Celkem

2 742 2019952

na 1000 obyv.

Počet lůžek Celkem

374 390172

na 1000 obyv.

72

Pramen: Eurostat

Přírodní a kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu

Země se těší díky své výhodné poloze velkému zájmu návštěvníků. Povrch je rovinatého charakteru, nejvýše položený bod leží ve výšce 173 m. Nejmenší skandinávská země se rozkládá ze 2/5 na přibližně 400 ostrovech.

Přímořská rekreace je oblíbená zejména v rámci domácí cestovního ruchu. Dobře vybavená střediska leží při západním pobřeží Jutského poloostrova a v okolí hlavního města Kodaně. Kvůli cihlovým románských rotundám je oblíbený ostrov Bornholm v Baltském moři.

Z hlediska mezinárodního turismu jsou významné kulturně-historické pamětihodnosti a společenské atraktivity Kodaně. Mezi ně patří zámek Christiansborg, Thorvaldsenovo muzeum, zámek Amalienborg, starý rybí trh a jeden z nejstarších zábavních parků v Evropě Tivoli. Město také proslulo zábavním parkem Legoland.

Bývalé hlavní město Roskilde nabízí hlavně muzea. Mezi nejvýznamnější patří Muzeum člunu Vikingů, Národně-historické muzeum a muzeum charakteru skanzenu Frilandsmuseum. Oblíbené jsou vikingské hry – tzv. „Vikingespil“ v městě Jels. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

•

•

V téměř 1100 ubytovacích zařízení je umístěno 390 tisíc lůžek. V počtu lůžek je země nejblíže srovnatelná s Belgií, která nabízí o 50 tisíc lůžek více. Od roku 1996 do roku 2004 vzrostl počet lůžek v hotelech o 15% a v ostatních ubytovacích zřízeních o 20%.

Země má velice omezené přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Dánsko je totiž svým rovinatým charakterem velmi fádní. Léto je studené a zimní teploty se většinou pohybují nad bodem mrazu. Země je navštěvovaná díky své výhodné poloze a dobré dopravní dostupnosti. Z důvodu mezinárodních nepokojů dávají Dánové přednost domácímu cestovnímu ruchu. 24

Výjezdový cestovní ruch

Dánové v průběhu roku podniknou kolem 4,4 milionů výjezdů do ubytovacích zařízení ostatních zemí Evropy. Počet evropských výjezdů na obyvatele dosahuje vyšší hodnoty, a to 0,8. Dánové rádi navštěvují Německo (790 tisíc výjezdů), s odstupem následují Švédsko, Itálie, Španělsko a Norsko. Výjezdy do těchto zemí se pohybují okolo 400 tisíc. V Dánsku se stávají velmi populárními krátké dovolené (délka 1 – 3 dny) a prodloužené víkendy. Při dlouhodobých domácích pobytech je nejvyhledávanějším typem ubytování pronajatý příbytek, ubytování u známých a příbuzných a kemp. Při zahraničních cestách je s nadpolovičním podílem nejvyužívanější hotel. Mezi nejčastější druhy dopravy patří u domácího cestovního ruchu auto a následuje

vlak. U zahraničního cestovního ruchu převládá letadlo, na druhém místě je auto. Příjezdový cestovní ruch

Tabulka č.7: Cestovní ruch v zemi v roce 2004 - Dánsko Domácí Zahraniční příjezdy příjezdy do všech do všech ubyt. ubyt. zařízení zařízení 2019952 3338984

Země

Dánsko

Pramen: Eurostat

Příjezdy celkem 5358936

Počet obyvatel

Domácí příjezdy na 1000 obyvatel

5397640

Zahraniční příjezdy na 1000 obyvatel

619

374

Domácí návštěvnost v posledních letech roste, avšak zahraniční návštěvnost zůstává konstantní. Prognózy ukazují, že růst návštěvnosti bude v dalších letech problematický.

Ve všech ubytovacích zařízeních je ročně zaznamenáno okolo 2 milionů zahraničních příjezdů, což je úroveň srovnatelná s Finskem. Domácí příjezdy mají dlouhodobě rostoucí trend a jejich počet v roce 2004 dosáhl 3,3 milionů. Dánsko je vyhledávanou destinací zejména pro turisty ze Švédska – 530 tisíc příjezdů a 26,2% podíl. Přibližně stejný počet příjezdů dosahuje Německo a Norsko. Podíl každé z těchto zemí na celkových příjezdech je přibližně 16%. V pořadí čtvrtou zemí je s 6% podílem Velká Británie. Dohromady tyto 4 země dosahují 65,1% celosvětových příjezdů.

Podíl zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel je o něco menší než například u Finska a dosahuje hodnoty 374. Území Dánska se na úrovni NUTS II nedělí. 4.1.2 Finsko

Tabulka č.8: Základní informace o zemi za rok 2004 - Finsko Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000)

(km ) 2

5 220 304 529 Pramen: Eurostat

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost

(obyv./km ) Celkem HDP/obyv. 2

(mil. €)

17,1 149725

(€)

28683,0

25

(x 1000)


na

Celkem

2 384 2093107

Počet lůžek

1000

na

1000

obyv. Celkem obyv. 401 214349

41


Finsko je díky svým 55000 jezerům nazývané také „Země tisíců jezer“. Povrch tvoří hlavně nížiny. Přes 70% území pokrývají jehličnaté lesy. Největším lákadlem pro návštěvníky je, stejně jako v ostatních zemích severu, čistá, nedotčená příroda (ve Finsku je 35 národních parku), která nabízí podmínky jak pro zimní, tak pro letní turistiku. Klima ve Finsku je výrazně kontinentální. Země má celkově chladnější podnebí než jiné skandinávské země. Díky krátkému létu je využití jezer a pobřeží na jihu k účelům vodní turistiky omezené. Denní teploty však mohou vystoupit i vysoko, což je dáno na jihu blízkostí moře na jihu.

Zahraniční turismus je soustředěn na hlavní město Helsinky, avantgardně pojatá města Tepiola a Otaniemi a na atraktivní lov zvěře a rybolov. Lahti a Tempera jsou střediska evropsky proslulá. Helsinky jsou město s moderním způsobem života, nabízející pestrou architekturu, četná muzea a galerie, nádherné parky a kavárny. Finsko si zachovalo i svoje původní tradice a folklór, a to v malebné krajině Laponska, kde dosud žijí původní obyvatelé. Ostrov Åland je autonomní oblastí Finska. Mluví se zde švédsky a kulturně se blíží více Švédsku než Finsku. Hlavním město Mariehamn nabízí velké množství historických památek. K dalším atraktivitám patří Tullarns Ang s krásnými plážemi a ostrov Sund se středověkým hradem Kastelholm. Nejzápadnější ostrov Eckero je vyhledávané letovisko letní dovolené. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

•

Počet lůžek vykazoval v letech 1995 – 2000 rostoucí trend. V tomto sledovaném období vzrostl z 200 tisíc na 223 tisíc. Do roku 2004 pak klesal až na hodnotu 214 tisíc. Počet lůžek na 1000 obyvatel je pouze 41, čímž se země v rámci severní Evropy řadí spolu s Velkou Británií na poslední místa. V zemi je v současné době kolem 1400 ubytovacích zařízení. Cestovní ruch zažívá ve Finsku v posledních letech velké oživení. Po předchozích nepříznivých letech rostou obraty cestovních kanceláří. Oživení zaznamenal nejen cestovní ruch s profesními motivy, ale i cestovní ruch využívající volného času spotřebitelů.


Nejvíce kratších cest finských turistů směřuje do Ruska a Pobaltí. Geografická blízkost a snadná dostupnost činí z těchto destinací nejvýznamnější cílové oblasti krátkodobých zahraničních cest finských turistů. Jsou jimi Rusko (1,2 milionů výjezdů) a Estonsko (840 tisíc). Ostatní státy mají v návštěvnosti velký odstup. Do Švédska směřuje 216 tisíc výjezdů. Nejnavštěvovanějším státem západní Evropy je Německo (215 tisíc výjezdů). Vzhledem k podnebí, které ve Finsku panuje, Finové rádi cestují za teplem. Při porovnání zahraničních cílových destinací proto nepřekvapuje vysoká oblíbenost jižní Evropy a Kanárských ostrovů. Oblíbené jižní země jsou Španělsko (280 tisíc výjezdů) a Itálie (150 tisíc). Celkově v rámci Evropy Finové ročně podniknou stejně jako Norové 3,8 milionů výjezdů. Příjezdový cestovní ruch

Finsko je spíše výjezdovou než příjezdovou zemí. V roce 2004 bylo v zemi zaznamenáno 2,1 milionů zahraničních příjezdů. Domácí cestovní ruch je na vysoké úrovni. Domácích příjezdů 26

bylo 6,8 milionů. Domácí cestovní ruch má dlouhodobě rostoucí tendenci, v roce 2002 však poklesl meziročně o 1,5%. Od té doby opět roste. Růst v roce 2004 činil dokonce 6,2%. Zahraniční příjezdy se ještě v roce 2000 držely pod hranicí 2 milionů. V roce 2002 a 2003 to bylo 2,05 milionů.

Nejčastějšími evropskými návštěvníky Finska jsou podle příjezdů do všech ubytovacích zařízení Švédové (16,2%), následují Němci (12,7%), Britové (8,1%) a Nizozemci (4,9%). Dohromady tyto 4 země dosahují 42% celosvětových příjezdů. V těchto výpočtech však není zahrnuto Rusko. V roce 2003 byl počet příjezdů z Ruska 194 tisíc, což by v roce 2004 znamenalo podíl 9,3%. Pro rok 2004 však nejsou za příjezdy z Ruska dostupná data. Cestovní ruch na regionální úrovni

Domácí turisté nejvíce navštěvují jižní region s hlavním městem Helsinky Etelä-Suomi (2,6 milionů příjezdů) a Länsi-Suomi (1,8 milionů příjezdů).

Zahraniční turisté navštěvují hlavně region Etelä-Suomi (1,2 milionů příjezdů), což je více než polovina celkových příjezdů do Finska. Druhý nejnavštěvovanější je Pohjois-Suomi. Počet příjezdů je oproti Etelä-Suomi třetinový. Celkově nejnavštěvovanější regiony jsou Etelä-Suomi s téměř čtyřmi miliony příjezdů a Länsi-Suomi s polovinou příjezdů. Ostrovní Åland celkově navštíví 8530 turistů na 1000 obyvatel a Pohjois-Suomi 2557. 4.1.3 Island

Tabulka č.9: Základní informace o zemi za rok 2004 - Island Počet

obyvatel Rozloha (x 1000)

(km ) 2

291 103 000

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


2,8

(mil. €)

10156

(€)

34901,0

(x 1000)


Celkem

156 836230

na 1000 obyv.

2878

Počet lůžek Celkem -

na 1000 obyv.

-

Pramen: Eurostat


Stát, ležící na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského Oceánu, se také nazývá „ostrov ledu a ohně“. Je to země rybářů a „drsných lidí". Země se pyšní nejzachovalejším životním prostředím v Evropě. Specifické přírodní podmínky vytvořily sopečné vulkány (asi 26 činných), horké prameny a explodující gejzíry. Nachází se zde ledovce, z nichž Vatnajökull je s plochou 8400 km2 největším v Evropě a mimopolárním světě. Gullfoss je nejznámější islandský vodopád a jeden z přírodních divů světa. Nalézá ze na středním toku řeky Hvítá (Bílá řeka). Nedaleko od něj vytryská Velký Geysir. Sopka Hekla (1471 m) je považována za bránu do pekla. Parlament Alting již od roku 1845 sídlí v nynějším hlavním městě Reykjavíku. Země je z hlediska využití pro mezinárodní cestovní ruch omezena kvůli své odlehlé poloze.

27

Charakteristika trhu cestovního ruchu • •

Za Island jsou dostupná data pouze o počtu lůžek v hotelech. V letech 1990-2004 se počet lůžek více než zdvojnásobil. V roce 2004 evidovalo 303 hotelů 15 tisíc lůžek. Island je ostrovním státem situovaným na severu Evropy mezi Grónským mořem a Atlantickým oceánem. Země je tak z hlediska zeměpisné polohy velice odlehlá. Nabízí však ojedinělé přírodní bohatství, pro něž je hojně navštěvovaná.

Výjezdový a příjezdový cestovní ruch

Tabulka č.10: Cestovní ruch v zemi v roce 2004 - Island Domácí Zahraniční příjezdy příjezdy do všech do všech ubyt. ubyt. zařízení zařízení 411878 836230

Země

Island

Pramen: Eurostat

Příjezdy celkem

Počet obyvatel

1248108

Zahraniční příjezdy na 1000 obyvatel

Domácí příjezdy na 1000 obyvatel

290600

1417

2878

Islanďané nejvíce cestují po své zemi. Počet všech příjezdů do ubytovacích zařízení v roce 2004 přesáhl 410 tisíc. Což činí asi 1417 domácích příjezdů na 1000 obyvatel. Domácí cestovní ruch v roce 2001 poklesl o 40 tisíc příjezdů. V roce 2004 již dosáhl úrovně roku 2000. V rámci Evropy nejvíce cestují do Velké Británie (65 tisíc výjezdů) a Španělska (50 tisíc výjezdů).

Počet příjezdů ze zahraničí do všech ubytovacích zařízení dosáhl v roce 2004 hodnoty 836 tisíc. Island tak dosáhl vysoké hodnoty 2878 zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel. Island je dynamicky se rozvíjejí destinací. Za posledních deset let se počet zahraničních příjezdů zdvojnásobil a v posledních letech činí roční nárůst 70 tisíc příjezdů.

Zdrojovými zeměmi v roce 2004 byly okolní státy Německo (19,7%), Velká Británie (11,78%), Francie (11,34%) a Itálie (5,91%). Součet podílů těchto státu dosáhl téměř 50% všech příjezdů. 4.1.4 Irsko

Tabulka č.11: Základní informace o zemi za rok 2004 - Irsko Počet


(km2) 70 273

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost

(obyv./km2) Celkem HDP/obyv. (mil. €)

57,3 148557

(€)

36881,0

Pramen: Eurostat

28

(x 1000)

Počet příjezdů ze zahraničí (2001)

Celkem

1 836 4039000

na 1000 obyv.


1054 205223

na 1000 obyv.

51


Irsko je vyhledáváno především pro svoji přírodu, na své si přijdou i obdivovatelé dávné historie – je to země Keltů, druidů. Najdete zde kaple, mohyly, kláštery a hrady, nechybějí ani hory, vodopády a jezera.Většinu území zabírá tzv. Centrální rovina. Vnitrozemí je obklopeno vysočinami. Hory uzavírají úzká údolí. Irsko se nazývá „Zelený ostrov“, tráva je zde díky hojným srážkám celoročně zelená.

Irsko nabízí velké množství atraktivit - četná hrabství, nabízející historické památky, ale i mnohé přírodní atraktivity. Níže uvedený výčet je pouze základní. Nabídka Irska je mnohem bohatší, o čemž svědčí i umístění za první desítkou nejnavštěvovanějších evropských zemí. Země proslula množstvím kulturně-historických památek jako jsou architektonická naleziště a hmotné památky raného středověku. Mezi nejživější městečka na severu patří Galway a Sligo. V blízkosti města Sligo jsou vodopády Glencar a pohřebiště Corrowmore. Za zmínku jistě stojí návštěva národního parku Connemara. Turistickým rájem lze nazvat hrabství Donegel. V regionu Southern and Eastern je přitažlivý Dublin. Město přitahuje návštěvníky svým kosmopolitním charakterem a příjemným prostředím. Mezi nejvýznamnější atraktivity patří Dublin Castle, městská část Temle Bar, objekt univerzity Trinity College, či sousední pěší zóna Grafton Street. Hrabství Kerry těží z přírodních podmínek. Mezi nejmalebnější patří Bantry Bay s poloostrovem Iveragh a ostrovem Valentia. Na západě vyniká mys Brandon s kolmými 300 m vysokými útesy. Řeka Shannon tvoří mnohakilometrový fjord. V Limericku a okolí je řada atraktivit (hrady, hrobky, sakrální stavby z 9. – 12. století). Charakteristika trhu cestovního ruchu •

•

V roce 2004 bylo v 8787 ubytovacích zařízeních umístěno 205 tisíc lůžek. Počet lůžek od roku 1997 do 2003 vzrostl ze 162 tisíc na 210. Počet lůžek na 1000 obyvatel byl 51.

Vládní politika Irska orientovaná na progresivní ekonomická odvětví má vliv i na odvětví cestovního ruchu. Za poslední roky nejsou dostupná data, avšak v letech 19902001 se počet zahraničních příjezdů do hotelů více než zdvojnásobil. Stejně jako příjezdy rostly i příjmy z cestovního ruchu.


Irští občané tak po období obav z teroristických útoků začínají opět cestovat. Ročně uskuteční 3,1 milionů výjezdů do ubytovacích zařízení v zemích Evropy. Počet výjezdů na jednoho obyvatele tak téměř dosahuje hodnoty 0,8. Vzhledem k poloze Irska a jeho dopravní dostupnosti tvoří většinu cest výjezdy delší než 1 den. Námořní doprava nemá velký význam v rámci výjezdového cestovního ruchu Irska, její význam v průběhu let postupně oslabuje. Průměrná délka pobytu irských turistů v zahraničí byla v roce 2004 8,5 nocí. Nejoblíbenějšími cílovými destinacemi irských turistů jsou z hlediska příjezdů do všech ubytovacích zařízení Velká Británie (1,1 mil.) a Španělsko (760 tis.), dohromady tvoří téměř 60% výjezdů. V posledních letech roste zejména počet výjezdů do Španělska, zatímco se počet výjezdů do Velké Británie snižuje. Na třetím místě je s počtem přibližně 300 tisíc výjezdů Itálie. Irové velice rádi cestují do jižních destinací. Téměř 130 tisíc výjezdů směřuje do Portugalska.

29

Příjezdový cestovní ruch

Za příjezdy do všech ubytovacích zařízení Irska jsou ve statistikách WTO i Eurostatu nejaktuálnější dostupná data za rok 2001 u zahraničních příjezdů a za rok 2002 u domácích příjezdů. Počet zahraničních příjezdů v roce 2001 dosáhl 4 milionů a vzhledem k rostoucímu trendu a odeznění obavy z teroristických útoků lze odhadnout, že se v současnosti pohybuje okolo 5 milionů. Domácí cestovní ruch v 90. letech stagnoval. V roce 2002 mírně vzrostl (o 200 tisíc) a dosáhl hodnoty 3,5 milionů příjezdů do ubytovacích zařízení.

Pro zjištění nejčastějších evropských návštěvníků Irska pomocí příjezdů do všech ubytovacích zařízení nejsou bohužel dostupná data. Podle dostupných údajů o počtu příjezdů turistů na hranice z roku 2003 nejčastěji do Irska přijíždějí obyvatelé Velké Británie, a to s podílem 61,25% z téměř 6,8 milionů příjezdů. Tento vysoký podíl je zcela pochopitelný. Irsko je vzhledem k ostatním státům hůře dostupné. Z dalších Evropských států do Irska nejvíce přijíždějí Francouzi – 4,7% příjezdů a Němci (4,5%). Cestovní ruch na regionální úrovni6

Irsko se dělí pouze na 2 regiony NUTS II. Navštěvovanějším regionem je Southern and Eastern, a to z hlediska domácího (2,4 milionů příjezdů) i zahraničního příjezdového cestovního ruchu (3,1 milionů příjezdů). Region Border, Midlands and Western zaznamenává přibližně poloviční domácí návštěvnost, avšak třetinovou návštěvnost zahraniční. Je to tím, že většina zahraničních příjezdů směřuje do hlavního města Dublin, který se nachází v regionu Southern and Eastern. Tento region dosáhl 1050 zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel, což je asi o 180 více než Border, Midlands and Western. Při srovnání celkové návštěvnosti na 1000 obyvatel vede mírně irský severní region, který má pouze o 60 příjezdů na 1000 obyvatel více než Southern and Eastern. 4.1.5 Norsko

Tabulka č.12: Základní informace o zemi za rok 2004 - Norsko Počet

obyvatel Rozloha (x 1000)

(km ) 2

4 577 323 802

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost zahraničí (2002)


(mil. €)

14,1 205137

Počet příjezdů ze

(€)

44819,0

(x 1000)

Celkem

2 273 4133668

na 1000 obyv.


914 541579

na 1000 obyv.

118

Pramen: Eurostat


Země disponuje především výjimečným přírodním bohatstvím. Reliéf byl modelován mnoha ledovci, pobřeží je tedy členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné. Na Norsko má velký vliv Golfský proud. Způsobuje až 15oC teplotní rozdíly. Horské masívy (součást Skandinávského pohoří –

6

Data za rok 2002 pro zahraniční příjezdy a za rok 2001 pro domácí příjezdy

30

Baltského štítu) vyplňují 2/3 rozlohy. V Masivu Jotunheimen dosahují výšky až 2500 m.n.v. (Galdhøpiggen 2 469 m.n.v).

Domácí cestovní ruch, zejména vyznavačů letní turistiky, se soustřeďuje do hor, ledovců a fjordů. Navzdory Golfskému proudu jsou vytvořeny příznivé předpoklady k rozvoji zimních sportů a turistiky.

Z hlediska mezinárodního turismu je Norsko omezeno, kvůli dopravní odlehlosti. Cestovní ruch se soustředí zejména do hlavního města Oslo. Město nabízí množství pamětihodností. Oblíbené jsou okružní jízdy mezi fjordy. Lillehammer leží 137 km severně od Osla, v údolí řeky Lagen. Má vynikající podmínky pro lyžování a ostatní outdoorové aktivity. Historický skansen nabízí více než 130 historických budov s ukázkami místní historie a kultury. Turisticky atraktivní je i norský venkov. Za zmínku stojí Národní muzeum, Norské námořní muzeum a Norské lidové muzeum v Oslu. Raritou je muzeum vikingských lodí z 9. století. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

Téměř 2200 norských ubytovacích zařízení nabízí zájemcům 541 tisíc lůžek. Statistika pro lůžka ve všech ubytovacích zařízení je dostupná pouze od roku 1998. V letech 1998-2004 počet lůžek vzrostl o 8%. .


Norové, stejně jako obyvatelů ostatních severských států, navštěvují zejména státy okolní a tradiční země v západní Evropě. Při výběru letní dovolené dávají přednost moři v jižní Evropě. Norové za rok uskuteční 3,8 milionů výjezdů v rámci Evropy. Nejnavštěvovanější je sousední Švédsko (1,1 milionů výjezdů). Z jižních států preferují Španělsko (410 tisíc výjezdů). Následují Dánsko (330 tisíc výjezdů), Velká Británie (327 tisíc výjezdů) a Německo (266 tisíc výjezdů). Podle ukazatele počtu výjezdů na jednoho obyvatelé jsou jedni z největších cestovatelů ze států v severní Evropě. Příjezdový cestovní ruch cestovní ruch

Za Norsko nejsou bohužel dostupná aktuální data o příjezdech do všech ubytovacích zařízení. V roce 2002 bylo v zemi zaznamenáno 4,1 milionů zahraničních příjezdů, což je počet srovnatelný s Irskem. Oproti 4,5 milionů příjezdů z let 1998 a 1999 to signalizuje výrazný pokles. Domácí cestovní ruch však od roku 1998 do roku 2002 vzrostl o 500 tisíc příjezdů a v roce 2002 dosáhl 10,5 milionů.

Nejčastějšími evropskými návštěvníky Norska jsou podle příjezdů do všech ubytovacích zařízení Němci (26,1%), následují sousedé Švédové (11,2%), Dánové (9,4%) a Nizozemci (8,4%). Dohromady tyto 4 země dosahují 55,1% celosvětových příjezdů.

31

Cestovní ruch na regionální úrovni7

Domácí návštěvnosti vévodí 2 regiony: Sør-Østlandet a západní Vestlandets s centrem Bergen. Tyto regiony dosahují více než 2 miliony příjezdů. Vestlandet je i nejnavštěvovanějším z hlediska zahraničních příjezdů (1,3 milionů příjezdů). Druhý nejnavštěvovanější region je s 840 tisíci příjezdy region Oslo og Akershus.

Z hlediska relativní zahraniční návštěvnosti vynikají 3 regiony, které mají více zahraničních příjezdů než obyvatel - Vestlandet (1652 příjezdy na 1000 obyvatel), vnitrozemský Hedmark og Oppland (1382) s Lillehammerem (dějištěm Zimních olympijských her 1994) a nejsevernější region Nord-Norge (1218). Zejména díky vysokému domácímu cestovnímu ruchu je při porovnání relativní charakteristiky celkových příjezdů na 1000 obyvatel nejnavštěvovanějším regionem Hedmark og Oppland (5576 příjezdů na 1000 obyvatel). Druhý v pořadí je Vestlandet (4418). 4.1.6 Švédsko

Tabulka č.13: Základní informace o zemi za rok 2004 - Švédsko Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000)

(km2)

8 976 410 934

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


21,8 282014

(€)

31418,6

(x 1000)


na

Celkem

4 311 4675923

Počet lůžek

1000

na

1000


76

Pramen: Eurostat


Stejně jako ostatní severské země má Švédsko předpoklady pro cestovní ruch zejména díky přírodnímu bohatství. Skandinávské pohoří dosahuje na severu výšek přes 2000 m. Vytváří morfologicky zajímavou krajinu s množstvím jezer (největší Vänern s 5585 km2). Řeky vytvářejí podmínky pro vodní turistiku. Oblast jihu se podobá dánské krajině. Zima je drsnější než v Norsku. Střediska Falun a Leksand jsou vyhledávaná vyznavači zimních sportů a rekreace. Stejně jako Norsko a Finsko je země znevýhodněna v rámci mezinárodního turismu svou odlehlou polohou. Ochrana přírody má v zemi dlouhou tradici. Krásný je národní park Abisko.

Domácí účastníci cestovního ruchu preferují zejména letní turistiku soustředěnou v přímořské oblasti Stockholmu. Město je významné svými kulturně-historickými památkami (např. radnice Stadshuset a královský palác Skansen). Domácí turisti vyhledávají pobyty na pobřeží jihu, v lesích a horách severu a vodní turistiku na řekách a jezerech. Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu je významný Stockholm a univerzitní Uppsala - nejstarší město Švédska. Švédský folklór, zejména na severu, je velice zajímavý.

Centrum regionu Västsverige – Göteborg je zároveň nejdůležitějším přístavem a průmyslovým a obchodním centrem Švédska. Navzdory svému průmyslovému charakteru 7

Data z roku 2002

32

nabízí město množství historických památek a kulturního vyžití. Město bylo založeno na počátku 17. století králem Gustavem II a kromě architektonických památek se pyšní řadou parků. Vyhledávanou atrakcí je Liseberg, největší zábavní park Skandinávie. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

• •

Z trojice států Norsko, Finsko, Švédsko nabízí právě Švédsko největší počet ubytovacích zařízení i lůžek. Počet zařízení – 3890 je téměř 2x větší než v Norsku. Švédsko nabízí 682 tisíc lůžek. Počet obyvatel země zůstane do roku 2010 na stejné vyšší. Cestovní ruch ovlivní nárůst obyvatel ve věkové skupině nad 60 let o 15%.

V budoucnu vzroste flexibilita v čerpání dovolených a očekává se nárůst cest na kratší i delší vzdálenosti.


Počet výjezdů Švédů je sice z trojice zemí Norsko, Finsko, Švédsko největší, ale to je dáno tím, že Švédsko je stát s vyšším počtem obyvatel. V relativním ukazateli počtu výjezdů na 1000 obyvatel Švédsko na ostatní 2 státy ztrácí. Země Evropy ve svých ubytovacích zařízeních ročně zaznamenají 5,4 milionů příjezdů ze Švédska. Švédové nejčastěji míří do Německa (815 tisíc výjezdů), teplého Španělska (682 tisíc výjezdů) a Dánska (528 tisíc výjezdů). Příjezdový cestovní ruch

Švédsko má ze skandinávských zemí největší zahraniční návštěvnost. Všechna ubytovací zařízení ročně zaznamenávají 4,7 milionů příjezdů. Zahraniční příjezdy do Švédska od roku 1996 do roku 2004 vzrostly více něž o milion a například v roce 2004 byl zaznamenán meziroční nárůst téměř 10%. Při hodnocení relativních ukazatelů však Švédsko tak silné není. Podíl zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel se pohybuje okolo 500, což je polovina hodnoty dosažené v Norsku. Domácí cestovní ruch dosahuje 16 milionů příjezdů, což je číslo srovnatelné s domácím cestovním ruchem v Nizozemsku nebo zahraničními příjezdy do Rakouska. Domácí cestovní ruch Švédska se velice rychle rozvíjí. O roku 1998 každoročně roste o 500 tisíc příjezdů.

Nejčastějšími evropskými návštěvníky Švédska jsou Norové (24,2%), což je rozdíl oproti příjezdům do Norska, které nejvíce navštěvují Němci. Ti byli s podílem 19,4% druhým největším zdrojem příjezdů Švédska. Následují Dánové (9,2%) a Nizozemci (6,9%). Dohromady tyto čtyři evropské země dosahují téměř 60% všech světových příjezdů do Švédska. Cestovní ruch na regionální úrovni

Domácí návštěvnost lze rozdělit do tří skupin. V první skupině vévodí s 3,4 miliony příjezdů region Västsverige a patří sem i Stockholm, který má téměř 3 miliony příjezdů. Ve druhé skupině jsou regiony s příjezdy okolo 2 milionů - Sydsverige , Östra Mellansverige, Norra Mellansverige a Småland med öarna. Nejméně navštěvované jsou s počtem příjezdů okolo jednoho milionu Övre Norrland a Mellersta Norrland. Celková návštěvnost Västsverige i Stockholm je větší něž 4 miliony příjezdů. 33

Přes jeden milion zahraničních příjezdů zaznamenávají regiony Stockholm a Västsverige. Stockholm zaujímá pouze 1,6% z celkového povrchu země, přesto je jedním z nejnavštěvovanějších NUTS II. Město se rozprostírá na několika ostrovech.

V relativních ukazatelích nedosahuje ani jeden švédský region návštěvnosti 1000 zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel. Nejvíce se jí přibližuje s 827 příjezdy region Övre Norrland. Na dalších příčkách je situace vyrovnaná a většina regionů dosahuje hodnoty okolo 600 příjezdů. Relativně nejméně navštěvované jsou regiony Sydsverige (349) a Östra Mellansverige (218). Při srovnání celkových příjezdů na 1000 obyvatel jsou v čele tři švédské regiony. Téměř 3000 příjezdů mají Norra Mellansverige, Mellersta Norrland a Övre Norrland. Jako nejslabší region se naopak jeví s 1596 příjezdy nejsevernější region v zemi Östra Mellansverige. 4.1.7 Velká Británie

Tabulka č.14 Základní informace o zemi za rok 2004 – Velká Británie Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000)

(km2)

59 232 243 820

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost zahraničí (2003) na


242,9 1715942


(€)

28969,8

(x 1000)

Celkem

27 929 15879000

Počet lůžek

1000

na

1000

obyv. Celkem

obyv.

267 2019218

34

Pramen: Eurostat


Velká Británie je turisticky velmi významná země. Nabízí zachovalé kulturně-historické památky, tradicionalismus, malebnost a zvláštní charakter přírody.

Dvě třetiny povrchu pokrývají hory, většinou dosahující výšek středohor. Nejvyšší hora Ben-Newis se pyšní 1343 m.n.v. Hlavně Skotsko a Severní Irsko je bohaté na jezera. Jezero Loch Ness proslavila pověst o „lochnesské příšeře“.

Domácí cestovní ruch se soustředí především do přímořských oblastí jihovýchodu. Nejčastěji cestují obyvatelé Londýna. Nejnavštěvovanější střediska jsou Brighton, Torquay a přístavní Dover. Denně tu přijíždí množství trajektů. K dlouhodobým pobytům slouží pobřeží Devonu a Cornwalu. Ostatní domácí rekreace hledající horskou turistiku, horolezectví a rybolov směřují do Skotska. Mezi navštěvované oblasti patří Jezerní distrikt a středohory Walesu.

Zahraniční turisté v zemi vyhledávají především kulturně-historické atraktivity. V čele zájmu stojí hlavní město Londýn. Žádný turista si nenechá ujít hrad Tower, Tower Bridge, Westminsterské opatství, Big Ben a katedrálu sv. Pavla. Velkého zájmu dosahuje palác sv. Jakuba. Buckinghamský palác je sídlo královské rodiny a palác Jezdecké gardy upoutá střídáním jízdních hlídek. Město nabízí rozličná muzea. Národní galérie, Tate Gallery a Britské muzeum patří mezi nejznámější. Zvláště oblíbené je museum Madame Tussaud, které nabízí množství voskových figurín významných osobností. K dalším atraktivitám patří slavná křižovatka Piccadilly Circus, Trafalgar Square, Londýnské akvárium, Greenwich s hvězdárnou a nultým poledníkem, ZOO, vyhlídkové kolo nad Temží, divadla a mnohé další. 34

Jižní a centrální Anglie je známá univerzitními městy Oxford a Cambridge, Canterbury s gotickou katedrálou, údajně nejstarším anglickým městem Colchester, rodištěm W.Shakespeara Stratford upon Avon, gotickou katedrálou ve Winchesteru, středověkým Yorkem a univerzitním Durhamem. Mystický Stonehenge na Salisburské planině je významná památka předkeltské civilizace.

Skotsko disponuje přírodními krásami a etnografickými zvláštnostmi. Na jihu je množství klášterů z 12. a 13. století. Sever je porostlý hustými lesy a pokrytý jezery. Severní polovinu Skotska prostupuje vysočina. Pohoří se však nachází i na jihu Skotska. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

• • • •

Velká Británie má v severní Evropě stejnou pozici jako Francie v Evropě západní. Je to země, kam přijíždí nejvíce turistů. Nabízí také největší ubytovací kapacitu. V celé zemi je téměř 90 tisíc ubytovacích zařízení s 2 miliony lůžek. Počet lůžek na 1000 obyvatel je však v celé severní Evropě nejnižší.

Britští turisté si zájezdy objednávají dlouho dopředu. Vyžadují podrobné informace a očekávají vysoký standard služeb.

Očekává se určitý pokles týdenní pracovní doby a možnost nárůstu státních svátků, zvýšení starobních důchodů a výdajů na všechny typy dovolených. Dále Dále se očekává nárůst cest na krátké, ale zejména na dlouhé vzdálenosti, ale jen malý nárůst domácího cestovního ruchu.

Počítá se s nárůstem frekvence dovolených v zahraničí a zkracování jejich doby. Denní výdaje zůstanou na stejné výši.


Obyvatelé Velké Británie uskuteční ze zemí severní a západní Evropy hned po Německu nejvíce výjezdů do evropských zemí. Počtem obyvatel srovnatelná Francie ztrácí zejména kvůli tomu, že Francouzi preferují před cestováním do zahraničí cestování po své rodné zemi. Britové ročně uskuteční 36,8 milionů výjezdů do evropských zemí. Toto číslo je ve skutečnosti ještě o něco vyšší. Oblíbeným cílem Britů je totiž Irsko. U Irska však nebyla dostupná data u příjezdů do ubytovacích zařízení. Počet příjezdů anglických turistů na irské hranice v roce 2003 činil 6,8 milionů. Britskému výjezdovému cestovnímu ruchu vévodí 2 země, které zaznamenávají okolo 10 milionů příjezdů. Jsou jimi Španělsko a Francie. Britové také často cestují do Itálie (2,9 milionů výjezdů), Německa a Nizozemska – obě země 1,8 milionů. Příjezdový cestovní ruch

Počet zahraničních příjezdů do Velké Británie se v devadesátých letech pohyboval na úrovni 19 milionů příjezdů. Roky 2002 a 2003 však znamenaly znatelný pokles. Počet příjezdů klesl na 15,9 milionů, čímž se Velká Británie dostala pod úroveň menšího Rakouska. Za rok 2004 nejsou bohužel dostupná data. Počet domácích příjezdů dosáhl maxima 80,15 milionů v roce 1996. Od toho roku počet domácích příjezdů velice kolísá. V roce 2003 byl počet příjezdů 66,3 milionů a pokles oproti roku 2002 činil skoro 10%. Dá se tedy říci, že příjezdový cestovní ruch ve Velké Británii (domácí i zahraniční) zažívá těžká léta. Přesto je Velká Británie v absolutních číslech mezi zeměmi severní Evropy jednoznačným vůdcem. V zahraničním příjezdovém cestovním ruchu žádná země výrazně nedominuje. Součet podílů čtyř nejvýznamnějších evropských příjezdových zemí činí pouze 31,5%. 35

Nejčastějšími evropskými návštěvníky Velké Británie byli v roce 2003 Němci (9,7%), Francouzi (8,3%), Irové (7,4%) a Nizozemci (6%). Cestovní ruch na regionální úrovni 8

Počet domácích příjezdů v mnoha regionech překonává hranici 2 miliony příjezdů. Nejvíce domácích příjezdů zaznamenávají Inner London (4,65 milionů), West Wales and The Valleys (3,6 milionů), Surrey, East and West Sussex (3,21 milionů) a Eastern Scotland (3,05 milionů).

Počet zahraničních příjezdů v regionech Velké Británie se v roce 2003 většinou pohybuje pod hranici 500 tisíc příjezdů. Na prvních 2 místech by se jistě umístily regiony Inner a Outer London. Počet zahraničních příjezdů do regionu NUTS I London, který zahrnuje právě tyto dva regiony, přesahuje 7 milionů. Pro oba regiony zvlášť nejsou dostupná data. Podle poměru příjezdů domácích obyvatel v těchto dvou regionech se však dá odhadnout, že se počet zahraničních příjezdů do Inner London bude pohybovat rozmezí 5-5,5 milionů. Vysokého počtu příjezdů dosahuje také region Eastern Scotland (950 tisíc). Nad půl milionu příjezdů se ještě dostanou regiony Highlands and Islands, Berkshire, Bucks and Oxfordshire a Surrey, East and West Sussex.

Počet domácích příjezdů v mnoha regionech překonává hranici 2 miliony příjezdů. Nejvíce domácích příjezdů zaznamenávají Inner London (4,65 milionů), West Wales and The Valleys (3,6 milionů), Surrey, East and West Sussex (3,21 milionů) a Eastern Scotland (3,05 milionů).

Celkově nejnavštěvovanější je region Inner London. Přesný počet příjezdů nelze kvůli nedostupným údajům zjistit. Pravděpodobně přesáhne 9 milionů. Téměř 4 milionů příjezdů dosahují Eastern Scotland, West Wales and The Valleys a Surrey, East and West Sussex

V relativních ukazatelích dosahují regiony Velké Británie většinou velmi nízkých hodnot. Je to způsobeno jednak dominantním postavením Londýna jako destinace a také velkým počtem obyvatel v regionech. Za NUTS II Inner a Outer London nejsou bohužel dostupná data o zahraničních příjezdech. Region NUTS I London dosahuje 977 zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel. Odhadem (který vychází ze stejného poměru příjezdů do Inner a Outer London jako u domácího cestovního ruchu) lze říci, že se počet zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel v Inner London pohybuje okolo hodnoty 1850. Velice dobře si vede (zejména díky nízkému počtu obyvatel) skotský Highlands and Islands – 1590.

8

Velkou Británii tvoří 37 regionů NUTS II.

36

4.1.8 Zhodnocení za region severní Evropa

Graf č.5: Severní Evropa – podíl počtu obyvatel a počtu turistů v roce 20049 Podíl turistů

Podíl obyvatel Finsko Dánsko 5,9% 6,2%

Island 0,3%

Irsko 4,4% Norsko 5,2% Švédsko 10,2%

Dánsko 6,0%

Velká Británie 47,2%

Velká Británie 67,7%

Finsko 6,2%

Island 2,5%

Irsko 12,0%

Norsko 12,3%

Švédsko 13,9%

Pramen: Eurostat

Nejlidnatější zemí severní Evropy je Velká Británie. Podíl populace této země tvoří 67,7%, podíl příjezdů do země je však o 20% nižší. Jako velice turisticky atraktivní se jeví Norsko, Irsko a Island. Obyvatelstvo Islandu tvoří pouze 0,3% obyvatel regionu, avšak podíl příjezdů v rámci regionu je 2,5%. U Irska to je 4,4% podíl populace a 12% podíl na příjezdech regionu. Norsko má 5,2% podíl na obyvatelstvu a 12,3% podíl na příjezdech. Dobře si vede i Švédsko s 10,2% podílem na populaci a 13,9% podílem na příjezdech. Dánsko a Finsko shodně dosahují přibližně 6% podílu na obyvatelstvu i příjezdech. Obyvatelstvo severní Evropy se svými 87,7 miliony nedosahuje ani poloviny obyvatelstva západní Evropy (185,2 milionů). Celkový počet příjezdů do severní Evropy je 33,7 milionů (viz. následující tabulka), což je třetina příjezdů zaznamenaných v Evropě západní. Severní Evropa se tak jeví jako turisticky méně významný region, což je pochopitelné, vzhledem k podnebí a možnostem rekreace, které region může nabídnout. Tabulka č.16: Severní Evropa – Absolutní a relativní zahraniční návštěvnost v roce 200410 Stát


1000 obyvatel

Dánsko

2019952

Island

836230

2878

4133668

903

Finsko

2093107

Irsko

4039000

Švédsko

4675923

Norsko

Velká Británie

15879000

∑ Severní Evropa

33676880

Pramen: Eurostat

9

Počet zahraničních příjezdů na

Velká Británie – 2003, Norsko – 2002, Irsko – 2001 viz. předchozí

10

37

374 401

1054

521 267 384

Velká Británie ročně zaznamená 15,9 milionů příjezdů. Ve Švédsku, Norsku a Irsku a je zaznamenáno 4-4,7 milionů příjezdů. Nejmenšího počtu příjezdů dosahuje Island. Tato země však suverénně vede v počtech zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel. Tento ukazatel zde dosahuje hodnoty 2878, což je téměř 3x více než v Irsku. Dobrou pozici si udržuje s 903 příjezdy na 1000 obyvatel Norsko. V regionu jsou nadprůměrné Švédsko (521) i Finsko (401). Pod průměrem, který činil 384, se umístily pouze 2 země. Dánsko průměru téměř dosáhlo (374), avšak výsledek Velká Británie je podobný jako u Německa v západní Evropě. Země je v absolutních ukazatelích silná, ale výsledek dosažený v relativním ukazateli je velice nízký (267) a výrazně snižuje regionální průměr. Tabulka č.17: Severní Evropa – Počet lůžek v roce 2004 Země

Dánsko

Hotely - lůžka 68896

Finsko

119941

Irsko

144632

Švédsko

189988

Island

Norsko

Velká Británie

∑ Severní Evropa

15223

Ostatní lůžka

321276 94408

390172 214349 15223

Podíl lůžek v hotelech

17,7% 56,0%

60591

205223

70,5%

492290

682278

27,8%

141095

400484

1223047

796171

1902822

Celkem

2165220

541579 2019218 4068042

Počet lůžek

na 1000 obyv.

72 41 51

26,1%

118

60,6%

34

46,8%

76 46

Pramen: Eurostat

Severní Evropa nabízí celkem 4 miliony lůžek. Oproti západní Evropě je to třetinový podíl. Téměř 50% lůžek nabízí 90 tisíc ubytovacích zařízení ve Velké Británii. Druhé Švédsko má třetinu lůžek Velké Británie. Velká Británie vychází v relativním srovnání jako nejslabší. Počet lůžek na 1000 obyvatel zde dosahuje pouze 34. Spolu s Velkou Británii leží pod regionálním průměrem (46) i Finsko (41). Nejvíce lůžek na 1000 obyvatel nabízí Norsko (118), Švédsko (76) a Dánsko (72).

Podíl lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních oproti ostatním ubytovacím zařízením je největší v Irsku (70,5%) a Velké Británii (60,6%). Nejmenšího podílu (17,7%) dosahuje Dánsko. Počet lůžek na 1000 obyvatel i podíl lůžek v hotelech v jednotlivých regionech je přehledně zobrazen v kartogramech v přílohách.

38

Tabulka č.18: Severní Evropa – Absolutní a relativní příjezdy v nejnavštěvovanějších regionech NUTS II v roce 2004 Absolutní návštěvnost Poř. Region 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Inner London Denmark West Wales and … Västsverige Surrey, East and … Eastern Scotland Devon Stockholm Dorset and Somerset North Yorkshire

Pramen: Eurostat

počet dom. příjezdů v 1000 4650 3339 3600 3429 3210 3050 2980 2960 2810 2790

Relativní návštěvnost

Region Southern and Eastern Denmark Vestlandet Stockholm Etelä-Suomi Västsverige Eastern Scotland Border, Midlands … Oslo og Akershus Iceland

počet zahr. příjezdů v 1000 3101 2020 1316 1223 1217 1053 949 938 839 836

Region Åland Iceland Vestlandet Highlands and Islands Hedmark og Oppland Nord-Norge Southern and Eastern Border, Midlands … Oslo og Akershus Övre Norrland

počet zahr. příjezdů na 1000 obyv

4834 2878 1652 1590 1382 1218 1050 874 830 827

Mezi deseti nejnavštěvovanějšími regiony v domácím cestovním ruchu převažují regiony britské. Důvodem je zejména dominance země v regionu z hlediska počtu obyvatel a vysoký počet domácích příjezdů dosahující téměř 70 milionů. Nejnavštěvovanější region je Inner London, který ročně zaznamená 4,65 milionů příjezdů. Druhým je Denmark, zastupující celé Dánsko. Mezi britskými regiony se mezi prvními deseti ještě objevují dva regiony švédské – Västsverige s 3,43 miliony příjezdů na místě čtvrtém a Stockholm s 2,96 miliony na místě osmém.

V tabulce zahraničních příjezdů nejsou kvůli nedostatku dat zahrnuty regiony Inner a Outer London. Počet příjezdů do regionu NUTS I London, který tyto dva regiony zahrnuje, byl v roce 2003 7,2 milionů. Eurostat však ve svých statistikách neposkytuje data o zahraničních příjezdech pro oba regiony zvlášť. Narozdíl od domácích příjezdů jsou v tabulce zastoupeny všechny země regionu. Pouze prvních šest regionů dosahuje větší návštěvnosti než milion příjezdů. Na prvním místě je irský region s hlavním městem Dublin - Southern and Eastern s 3,1 miliony příjezdů. Stejně jako u domácích je na druhém místě Dánsko. Následují norský region Vestlandet (1,3 milionů), švédský Stockholm (1,2 milionů.) a finský EteläSuomi (také 1,2 milionů). Na 10 místě uvádím pro srovnání Island. Island není soustavou NUTS klasifikován.

Na první příčce v relativní zahraniční návštěvnosti se umístil s 4834 příjezdy na 1000 obyvatel finský ostrovní region Åland. Tento region má velice malý počet obyvatel a je hojně navštěvován švédskými turisty. Následuje Island (2878) a v následující čtveřici jsou tři regiony norské a jeden britský. Pozice norských regionů je v tomto ukazateli velice silná. Z výsledků analýzy vyplývají špatné výsledky mnoha britských regionů. Většina dosahuje výsledků 50-200 zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel. V zemi jsou tedy velké rozdíly mezi Londýnem a ostatními regiony. Naopak velice dobře si v absolutních i relativních ukazatelích vede Irsko. 39

4.2 Západní Evropa 4.2.1 Belgie

Tabulka č.19: Základní informace o zemi za rok 2004 - Belgie Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000) 10 396

(km ) 2

30 518

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


(mil. €)

340,7 288089

(€)

27711,5

(x 1000)


na

Celkem

4 144 6709740

1000

obyv.

Počet lůžek

na

1000

Celkem obyv.

645 442 946

43

Pramen: Eurostat


Hlavním turistickým cílem jsou pobyty při 68 km dlouhém pobřeží Severního moře v měsících červen až srpen. Celou severní a severozápadní část státu tvoří nížiny. V blízkosti se nachází pásmo písečných dun až 30 metrů vysokých. Dá se tu nalézt asi 20 lázeňských středisek a velké množství kempinků. Hlavním střediskem mezinárodního významu je Ostende. Pláž lemuje množství hotelů, heren a zábavních podniků. Atraktivitou je také léčebný pramen z 30. let 20. století.

Domácí cestovní ruch se soustřeďuje do zalesněných středohor při východní hranici země. Nejvyšší vrchol Arden je Botrange s 694 m.n.v. V Evropě jsou proslulé termální lázně Spa. V blízkosti se nachází např. jezero Warfaaz, nad nímž se tyčí malebný Chateau de Heid de Pouhon.

Pro turisty je nejpřitažlivější množství kulturně-historických památek a zajímavostí. Jádro Brugg ukazuje středověký ráz s množstvím světských a církevních staveb. Nachází se tu i nejslavnější zvonková hra světa. Starobylý ráz si zachoval Gent. V centru Bruselu vyniká náměstí s bohatě zdobenými cechovními domy, radnice patří mezi nejkrásnější gotické stavby v Evropě. Moderní Brusel je sídlem orgánů EU a velitelství NATO pro Evropu, proto je tu soustředěno množství společenských a zábavních zařízení včetně známého Atomia. Mimořádná díla obsahují sbírky muzeí. V Královském muzeu umění v Antverpách se nachází např. obsáhlá kolekce Rubensových děl, v Muzeu Groeninge v Bruggách díla van Rycla a H. Bosche. Velice atraktivní je sídlo slavného rodu vévodů z Buillonu v Ardenách, památník bitvy u Waterloo. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

•

Počet lůžek v ubytovacích zařízeních v posledních deseti letech klesá. Největšího počtu dosáhl v roce 1994 – 685 tisíc, v roce 2003 to bylo pouze 623 tisíc. Počet ubytovacích zařízení se pohybuje kolem 3500. . Cestovní ruch je významně ovlivněn rostoucím množstvím volného času a flexivní pracovní dobou. 40

•

•

Roste poptávka po kultuře, přírodě a zdravém životním stylu. Belgičané rádi vyhledávají vzdálené a neznámé země. Stále hledají správný poměr mezi kvalitou a cenou. Obyvatelstvo země tvoří z 58% Vlámové, 33% Valoni a 9% Bruselané. Nejvíce cestují Vlámové, podíl cestovního ruchu Vlámů tvoří 75%. Rádi objevují nové destinace. Valoni jsou ve svém cestování věrni francouzsky mluvícím zemím. Nejčastěji cestují do Francie k moři.


Belgičané za rok podniknou přes 8,6 milionů zahraničních pobytů v rámci Evropy, což znamená asi 0,8 výjezdu na jednoho obyvatele. Podle tohoto ukazatele jsou Belgičané většími cestovateli než například obyvatelé Rakouska a Německa. Nejčastěji míří turisti do Francie (2,9 milionů výjezdů) a Španělska (1,1 milionů výjezdů). S počtem výjezdů okolo 800 tisíc následují Německo, Nizozemsko a Itálie.

Belgičané mají velice blízko k hranicím okolních států (Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko). Počet dlouhodobých pobytů je asi 2x vyšší než krátkodobých. Mezi krátkodobými pobyty převažují domácí (58%), mezi dlouhodobými zahraniční (76%).

Belgičané dávají při volbě své dovolené přednost rekreaci u moře. Za poslední 2 roky zde strávilo dovolenou alespoň 79% Belgičanů. Průměrně stráví Belgičané ve Španělsku nebo Itálii skoro 13 dnů, ve Francii necelých 9. Nejčastěji Belgičané cestují v červenci a srpnu.

Při krátkodobé dovolené dávají přednost hotelům a podobným ubytovacím zařízením, následuje pronájem a kemp. Nejčastějším dopravním prostředkem je automobil, méně je zastoupen vlak a autobus. Při dlouhodobých pobytech dávají Belgičané přednost hotelům a podobným ubytovacím zařízením, oblíbené jsou také pobyty typu all inclusive. Stejně jako u krátkodobých pobytů následuje pronájem a kempování. Nejčastějším prostředkem cestování je osobní automobil, letecká doprava je využívána v hojnější míře než u pobytů krátkodobých. Příjezdový cestovní ruch

Belgie je v tomto ohledu zemí se stabilním růstem. Celkový počet zahraničních příjezdů do všech ubytovacích zařízení za poslední 10 let rostl asi o 200 tis. ročně. Od roku 2002 však zůstává konstantní na úrovni 6,7 milionů. Domácí příjezdový cestovní ruch také rostl konstantním tempem a jeho růst se nezastavil ani v posledních letech. V roce 2004 dosáhl počet domácích příjezdů hodnoty 4,5 milionů. Zdrojovými zeměmi v roce 2004 byly zejména Nizozemsko (25,36%), Velká Británie (16,84%), Francie (14,69%) a Německo (11,22%). Dohromady tyto 4 země dosáhly 68,11% celosvětových příjezdů. Cestovní ruch na regionální úrovni

Nejvíce domácích příjezdů (1,4 mil.) dosahuje region West-Vlaanderen, který leží při pobřeží severního moře v západní části země. Domácí cestovní ruch zde dosahuje podílu 53%. Nejvíce obyvatel přijíždí do této oblasti zejména v měsících červen až srpen. Je to nížinatá oblast s hlavním střediskem Ostende. S více než polovičním počtem příjezdů následují příhraniční region s Nizozemskem Limburg a největší Belgický region Luxembourg.

Nejvíce zahraničních příjezdů je zaznamenáno v Région de Bruxelles (2,25 mil.) a West-Vlaanderen (1,2 mil.). 41

Při sečtení domácích i zahraničních příjezdů se s 2,6 miliony jako nejnavštěvovanější regiony jednoznačně jeví West-Vlaanderen a Région de Bruxelles.

Při porovnání výsledků relativního ukazatele, který srovnává země podle celkových příjezdů na 1000 obyvatel, se před tyto dva regiony dostane region s nejmenším počtem obyvatel v zemi – Luxemburg. Ten jako jediný region překročí hranici 3000 příjezdů na 1000 obyvatel. 4.2.2 Rakousko

Tabulka č.20: Základní informace o zemi za rok 2004 - Rakousko Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000) 8 140

(km ) 2

83 859

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


(mil. €)

97,1 237039

(€)

29120,2

(x 1000)


na

Celkem

3 742 16634206

Počet lůžek

1000

na

1000

obyv. Celkem obyv. 2043 928 217

114

Pramen: Eurostat


Cestovní ruch Rakouska má dlouhou tradici a nabízí komplexní materiální základnu pro jeho realizaci. Země láká turisty zejména přírodními atraktivitami (horské masivy, jezera, řeky, a jiné). Do Alp přijíždí asi 2x více turistů než do Švýcarska. Alpy pokrývají 60% země a dělí se na tři pásma. Grossglockner (3997 m.n.v.) se známým ledovcem při úpatí je nejvyšší hora země. Rakouské řeky mají převážně horský charakter. Využívají se k náročné vodní turistice a sportovnímu rybolovu. Vyhlídkové a výletní plavby po Dunaji jsou velice oblíbené. Rakousko nabízí skoro 100 větších jezer převážně ledovcového původu. Ochrana přírody je stejně jako v sousedním Německu na vysoké úrovni.

Cestovní ruch je soustředěn zejména v alpských střediscích a velkých městech v čele s Vídní. Navštěvované oblasti jsou Tyrolsko, Salzburg, Korutany. Alpy se dají navštívit za účelem pěší turistiky, zimní dovolené, horolezectví i vodní turistiky. Pro zimní turistiku a sporty jsou významné střediska Kitzbühel, Insbruck a Bischofshofen. Bad Ischl a Badgastein nabízí mnohé minerální prameny.

Vídeň je navštěvovaná zejména kvůli památkám tzv. Vnitřního města (Innere Stadt) např gotický dům sv. Štěpána. Atraktivní je komplex vídeňského hradu Hofburg, zámek Schönbrunn a mnohé další. Proslulá jsou místa spojená s životem a tvorbou postav světové hudby, zejména klasické vídeňské školy – Mozart, Haydn, Beethoven, Schuberta a dalších. Centrem zábavy ve Vídni je zábavní park Prater s obřím kolem (Riesenrad), jenž umožňuje výhled na město z výšky skoro 65m.

Mezi přitažlivosti patří množství hradů v oblasti Burgenland. Eisenstadt je znám díky spojení s J.Haydnem. Linz proslul architektonickými památkami, především barokními. Salzburg se proslavil hudební tradicí a architektonickými památkami, jako je zámek Mirabell, renesanční dóm, pevnost Hohensalzburg a mnohé další. Oblast kolem Klagenfurtu se nazývá „rakouská riviera“. Mariazell je největší poutní místo země. Za součást rakouské kultury se považuje bohatá lidová tradice a folklór. 42

Charakteristika trhu cestovního ruchu •

•

• • • •

Na rozdíl od Belgie se trend vývoje počtu lůžek dá hodnotit jako rostoucí. Od roku 1990 se počet lůžek zvýšil o 25% a v současnosti dosahuje 928 tisíc. Rakousko dosahuje velkého počtu lůžek na 1000 obyvatel. Ze zemí západní Evropy je překonává jen Švýcarsko a Lucembursko. Ubytovacích zařízení je v zemi přes 20600. Cestovní ruch v Rakousku se výrazně dělí na letní a zimní sezónu. V roce 2004 se projevil trend poklesu letní sezóny k přesunu na letní sezónu a nárůstu městské turistiky.

Z hlediska věkového složení nejvíce cestují Rakušané ve věku do 15 let (55,7 %), 30 – 39 let (54,3 %) a 40 – 49 let (53,2 %) Objevuje se trend posunu letní dovolené na měsíce září a říjen. Týká se to zejména studentů a lidí nad čtyřicet let bez závazků.

V období do roku 2010 by měl počet obyvatel zůstat stejný, očekává se 19 % nárůst ve věkové struktuře nad 60 let.

Do roku 2034 by se měl postupně zvyšovat věk obchodu do důchodu, očekává se růst starobních důchodů.


Rakouští turisté za rok uskuteční přes 5,8 milionů zahraničních pobytů v rámci Evropy. Počet evropských výjezdů na obyvatele dosahuje hodnoty 0,7. Nižší hodnoty v západní Evropě dosahuje jen Německo a Francie. Nejčastěji míří turisti zejména za mořem do blízké Itálie (1,7 milionů výjezdů), do sousedního Německa (920 tisíc výjezdů) a Chorvatska (709 tisíc výjezdů)

Rakousko zažívá dlouhodobý nárůst cestování. Za posledních 10 let se zvýšil počet 4 a více denních dovolených o 50%, avšak podíl dlouhých cest se zmenšuje.

Rakušané si pro svou hlavní dovolenou vybírají především pobyty spojené s koupáním a relaxací. Nejčastěji cestují v srpnu a červenci. Navzdory přítomnosti Alp tráví pouze 17% Rakušanů svou hlavní dovolenou na horách. Mezi rakouskými turisty jsou v letní sezóně dlouhodobě nejnavštěvovanějšími zeměmi dlouhodobě Itálie, dále Chorvatsko, Řecko, Turecko a Španělsko. Příjezdový cestovní ruch

Rakousko se v roce 2004 navzdory své malé velikosti umístilo na 10. příčce ze všech zemí světa podle počtu příjezdů.11 Rakousko je tak jedna z nejvýznamnějších zemí světa v cestovním ruchu.

S počtem zahraničních příjezdů 16,6 milionů konkuruje 4x většímu Německu. Počet příjezdů v domácím příjezdovém cestovním ruchu dosahuje asi poloviny zahraničích příjezdů. Zdrojovými zeměmi v roce 2004 bylo zejména Německo, které generovalo polovinu příjezdů a s velkým odstupem Nizozemsko, Itálie, Švýcarsko s asi 6% podílem. Dohromady tyto 4 země dosáhly 68,19% celosvětových příjezdů.

11

Zdroj: Tourism Highlights 2005

43

Cestovní ruch na regionální úrovni

Nejnavštěvovanější z hlediska domácích příjezdů jsou regiony Steiermark (1,5 mil. příjezdů) a Salzburk (1,3 mil. příjezdů). Nejvíce zahraničních příjezdů dosáhly Alpské regiony Tirol (téměř 6 mil.) a Salzburg (3 mil. příjezdů). Třetí byl s nepatrným odstupem region Wien.

Při sečtení domácích i zahraničních příjezdů je pořadí stejné jako u zahraničních příjezdů. Při porovnání relativních ukazatelů se v čele umístily regiony Tirol a Salzburg s celkovou návštěvností až 10x větší než počet obyvatel. S přibližně poloviční návštěvností následují regiony Voralberg a jinak ekonomicky slabý Kärnten. Stejně jako u Francie všechny regiony dosahují většího počtu příjezdů než obyvatel.

Salzburk, Tirol i Vorarlberg jsou alpské regiony. Všechny lákají turisty zejména přírodními atraktivitami. Nejvýznamnější střediska byla uvedena v přírodních a kulturních předpokladech. 4.2.3 Francie

Tabulka č.21: Základní informace o zemi za rok 2004 - Francie Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000)

(km ) 2

59 970 543 965

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


(mil. €)

110,2 1648369

(€)

27486,6

(x 1000)


na

Celkem

24 388 40737045

Počet lůžek

1000

na

1000

obyv. Celkem

obyv.

679 4824457

80

Pramen: Eurostat


Nejnavštěvovanější země Evropy je klasickou, všestranně přitažlivou zemí s dlouhou tradicí a mimořádným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Tato země si jistě zaslouží podrobnější rozebrání.

Vysokohorské Alpy se hojně navštěvují v letní i zimní sezóně. Disponují vybavenými a přístupnými zařízeními pro turistiku, zimní sporty a horolezectví. Nejznámější zimní střediska jsou Chamomix-Mont-Blanc, Val d´Isére a Megev. Výchozí základnou celé oblasti je Grenoble. Pyreneje už jsou méně navštěvované. Ve Francii se nachází množství lázeňských středisek využívajících minerální vody – nejproslulejší Vichy, dále Aix-les-Bains, Bourbouele, Vitel a poutní místo Lurdy.

Nejnavštěvovanější je pobřeží Středozemního moře v oblasti Azurového pobřeží známého pod pojmem „francouzská riviera“. Od Toulonu k italským hranicím se táhne pásmo středisek – Nice, Cannes, St. Tropez, St. Raphaël, Antibel a Menton. V zázemí tohoto obvodu je množství kulturně-historických i přírodních zajímavostí.

Pobřeží Bretaně a Normandie při Biskajském zálivu navštěvují zejména domácí turisté. Nachází se tu množství lázeňských středisek s dlouhou tradicí – Biarritz, Deauville, Arcachon. 44

Francie disponuje bohatou nabídkou historických, kulturních a uměleckých památek, muzeí a galérií. Katedrály a zámky na Loiře jsou jedny z architektonických šperků světa. Ve Francii můžeme najít stavby různých stylů. Je to země, kde se zrodila gotika, vliv renesance je zastoupen v již zmíněných zámcích na Loiře. Baroko ztělesňuje komplex staveb ve Versailles. Paříž je světovým střediskem cestovního ruchu. Po staletí byl centrem, ze kterého vyzařovaly kulturní i politické podněty důležité pro vývoj Evropy. Centre G. Pompidou je velkolepé zařízení s kulturními, osvětovými i zábavními funkcemi. Eiffelova věž, 324 m vysoký symbol Paříže, byl postaven již v roce 1889. Louvre je největší palácový komplex v Evropě. Hodnotou uměleckých sbírek se řadí na přední místa na světě. Zámek Versailles, velkolepé sídlo, nyní slouží jako muzeum. Katedrála Notre-Dame a Sainte-Chapelle jsou skvosty gotické architektury. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

• • • •

Francie je 1. nejnavštěvovanější země světa s téměř 10% podílem na světových příjezdech a 3. země světa podle příjmů z cestovního ruchu s 6,6% podílem. Předpokladem k tomuto „triumfu“ nejsou jen přírodní a kulturní předpoklady, ale i dostatečná a kvalitní nabídka ubytování. Nabídka ubytování Francie je vynikající, kvalitní služby špičkové kvality jsou proslulé na celém světě. Země nabízí 4,8 milionů lůžek a vzhledem ke stabilnímu růstu se dá očekávat, že počet brzo překročí 5 milionů. Počet lůžek na 1000 obyvatel je 80. To je asi 2x více než má sousední Německo. Největší hodnoty tento ukazatel dosahuje v přímořských regionech, což znázorňuje kartogram v přílohách. Více než ostatní Evropané dávají Francouzi přednost pobytu ve vlastní zemi (více než 84% tvoří domácí cestovní ruch). Francouzi většinou při volbě destinace nevyužívají cestovních kanceláří.

Vláda podporuje zkracování pracovní doby, zkrácení pracovního týdne a snaží se snížit věkovou hranici pro odchod do důchodu.

V budoucnu má vzrůst počet cest na dlouhé vzdálenosti, počet krátkodobých dovolených a rozšířených víkendů. Pokles se naopak očekává u hlavních dovolených, frekvence dovolených bude růst.


Je ovlivněn faktem, že většina turistů tráví svou dovolenou ve Francii. Ukazatel výjezdů v rámci Evropy na jednoho obyvatele je s hodnotou 0,25 nejnižší v západní Evropě. Počet francouzských výjezdů do zahraničních ubytovacích zařízení v rámci Evropy je 15,2 milionů. Francouzi vyhledávají zejména přímořské destinace. V návštěvnosti vede Španělsko (3,7 milionů výjezdů), Itálie (2,9 milionů) a Velká Británie (1,4 milionů)

Turisté vyjíždějí především do blízkých evropských destinací, přičemž většina Francouzů využívá při výběru a rezervaci dovolené internet. Francouz cestuje nejvíce v hlavní letní a zimní sezóně, kdy vyhledává pobyt především u moře, dále pak o Velikonocích, na Dušičky a o Vánocích. Francouzi tráví svou dovolenou především u moře (38%), na venkově (33%) a na horách (20%).

Krátkodobé pobyty jsou hlavním obsahem poptávky. Vzhledem ke zkracující se pracovní době mají Francouzi větší množství volného času, které se snaží maximálně zefektivnit ve smyslu duševního i fyzického obohacení své osobnosti. Vzhledem k tomu, že 45

Francouz cestuje především v rámci své země, dává při ubytování přednost ubytování v soukromí (rodina, přátelé), využívá druhého bydlení (chata), následuje hotel. Stále více Francouzů cestuje s obytným vozem a využívá kempů.

V posledních letech začíná zejména kvůli drahým službám a obtížné politické situaci upadat zájem o dovolenou na dříve velice oblíbeném ostrově Korsika. Příjezdový cestovní ruch

Francie je celosvětově nejnavštěvovanější zemí světa. Počet příjezdů na hranice dosahuje 80 milionů a počet příjezdů zahraničních turistů do všech ubytovacích zařízení 40,7 miliónů. Francouzi jsou však hlavně domácí turisté a počet jimi uskutečněných příjezdů do všech ubytovacích zařízení je 2x vyšší než zahraničních.

Zdrojovými zeměmi v roce 2004 byla Velká Británie (23,80%), Německo (12,53%), Nizozemsko (10,72%) a Itálie (8,93%). Dohromady tyto 4 země generovaly téměř 56% celkových příjezdů, což znamenalo téměř 23 milionů příjezdů. Jen počet příjezdů z Velké Británie se přibližně rovná počtu obyvatel Belgie. Z těchto údajů je patrný obrovský rozsah cestovního ruchu ve Francii. Cestovní ruch na regionální úrovni12

Nejvíce domácích příjezdů dosahuje region Île de France (téměř 16 milionů), o polovinu méně Rhône-Alpes a Provence-Alpes-Côte d'Azur. Počet zahraničních turistů přijíždějících do Île de France se přibližně rovná počtu domácích. Třetinu příjezdů Île de France dosahuje Provence-Alpes-Côte d'Azur a přibližně šestinu Rhône-Alpes.

Stejné pořadí regionu jako u zahraničních příjezdů dosahují i příjezdy celkové. Počet příjezdů do Île de France je asi 30 milionů, další 2 regiony mají každý třetinu příjezdů. .

V relativních příjezdech vede s celkově 6500 příjezdy na 1000 obyvatel ostrov Korsika (Corse) a hranice kolem 2500 příjezdů na 1000 obyvatel dosahují regiony Île de France, Languedoc-Roussillon, Provence-Alpes-Côte d'Azur, Basse-Normandie a Bourgogne. Všechny regiony překonávají hranici 1000 příjezdů (domácí + zahraniční). 4.2.4 Německo

Tabulka č.22: Základní informace o zemi za rok 2004 - Německo Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000)

(km ) 2

82 532 357 020

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


(mil. €)

231,2 2215650

(€)

26846,0

(x 1000)


na

Celkem

35 463 20128344

Pramen: Eurostat

12

Území Francie je rozděleno na 22 regionů NUTS II (+ 4 zámořské departmenty).

46

Počet lůžek

1000

na

1000


40


Nejvýznamnější z pohledu cestovního ruchu je podhůří a vysokohorské oblasti Alp v Bavorsku. Mezinárodně proslulá jsou střediska Oberstdorf a Garmisch-Partenkirchen. Mezi nejromantičtější alpské krajiny patří okolí Berchtesgadenu. Lázně Bad Reichenhall prosluly díky slaným pramenům. Střediska při severním moři využívají hydrologických podmínek. Atraktivní jsou Východofríské a Západofríské ostrovy. Mezi nejvýznamnější střediska při Baltském moři patří Wismar, Timmendorfer Strand, Sassnitz a další. Minerální prameny využívají proslulá lázeňská střediska Baden-Baden, Wiesbaden, Bad Godesberg, Bad Meinberg a Bad Salzuflen.

Země si díky svému historickému vývoji zachovala množství kulturně-historických památek. Cáchy (Aachen) se honosí stavbou dómu. Centrum Bonnu má převážně barokní ráz, Frankfurt nad Mohanem je město moderního vzhledu s obnovenými významnými památkami, které byly ze druhé světové války zničeny. V Kolíně nad Rýnem vyniká gotický dóm. V okolí středního Rýna je soustředěno množství památek. Mohuč (Mainz) bylo prvním místem v Evropě, kde byla díky J. Gutenbergovi zřízena tiskárna. Špýr (Speyer) a Worms mají taktéž bohatou historii a nacházejí se zde monumentální dómy. Trevír (Trier) láká turisty četnými antickými památkami. Mnichov (München) nabízí památky od pozdní gotiky až po klasicismus i moderními stavby. V Řezně vyniká Petrský dóm a nejstarší románský most ve střední Evropě ze 12. století. Passov (Passau) má četné památky v barokním slohu. Východní města mají také co nabídnout. Drážďany (Dresden) poutají množstvím barokních a rokokových staveb, mezi nimi dominuje Zwinger, jeden z vrcholů evropské barokní architektury. V Míšni (Meissen ) je významné dílo pozdní gotiky hrad Albrechtsburg. V historickém jádru města Leipzig poutá pozornost především chrám sv. Tomáše. Berlín byl v minulosti z hlediska cestovního ruchu velmi dotčen rozdělením Německa. Z jeho památek vynikají klasicistní stavby podél třídy Unter den Linden (Opera a Braniborská brána). Domácím cestovním ruchem jsou vyhledávané jezerní oblasti v zázemí berlínské aglomerace, které jsou ideální rekreační zónou. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

V ubytovacích zařízeních Německa se nachází 3,3 milionů lůžek. Více lůžek má z evropských zemí pouze Francie. Od roku 1990 počet lůžek plynule rostl a celkový nárůst činil 40%. Počet lůžek na 1000 obyvatel je 40, což je jedno z nejnižších čísel v rámci západní, ale i severní Evropy. 2. místo zaujímá země i v počtu turistických zařízení, který činí téměř 30 tisíc.

•

Němci se ve srovnání s ostatními národy těší poměrně dlouhé dovolené – roční

•

Stále více do popředí se dostává zájem o kulturní a poznávací zájezdy + wellness programy.

• • •

minimum je pět týdnů, ale hodně Němců má dokonce šest týdnů dovolené.

Významným zdrojem informací o cestovním ruchu se stává internet. Významu nabývá distribuce přes internet. Oblíbená je vlastní tvorba zájezdů (Dynamic packaging).

Významnou roli při nákupu produktů cestovního ruchu hraje cena

47

•

Stále více roste podíl starší klientely. Tomu se přizpůsobuje i nabídka v oblasti cestovního ruchu. Nabízí specifické produkty, které využívají starší turisté.


Podle absolutních čísel jsou Němci největší cestovatelé v Evropě. Roční počet výjezdů v rámci Evropy je 51,7 milionů13. Počet výjezdů do Evropy na obyvatele (0,63) je však v západní Evropě druhý nejnižší. Nejvíce Němci vyjíždí do Itálie (8,6 mil. výjezdů), Rakouska (8,3 mil. výjezdů), Španělska (7,1 mil. výjezdů) a Francie (5,1 mil. výjezdů).

V současnosti počet výjezdů německých turistů stále nedosahuje maxima z roku 2000. Přesto jsou Němci stále národem, který vydává nejvíce prostředků na cestovní ruch – ročně kolem 71 miliard USD.

V Německu jsou rozdíly mezi turisty ze západní a výchozí části země. Souvisí to zejména s ekonomickou situací. Východní Němci méně cestují mimo Evropu a více navštěvují Evropu východní. Domácí cestovní ruch Německa představuje 30,8 % všech prázdninových cest německých občanů v roce 2004. V rámci výjezdového cestovního ruchu byla v roce 2004 nejoblíbenější oblast Středomoří – evropská část - (26,2 % všech prázdninových cest), následovaná západní Evropou (14,0 %). Pod východní Evropu je zahrnuto velice populární Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko a také Česká republika. Příjezdový cestovní ruch

Počet příjezdů ze zahraničí do všech ubytovacích zařízení dosáhl v roce 2004 hranice 20 mil. Zdá se to být velké číslo, které však ztrácí na významu při porovnání s téměř 17 mil. příjezdů do 4x menšího sousedního Rakouska a 40 mil. o polovinu větší Francie. Počet příjezdů Němců do všech ubytovacích zařízení byl 5x větší než zahraničních turistů.

Zdrojovými zeměmi v roce 2004 bylo Nizozemsko (14,32%), Velká Británie (8,88%), Švýcarsko (7,03%) a Itálie (5,90%). Umístění dalších významných zemí bylo vyrovnané, proto tyto 4 nejvýznamnější země generovaly pouze 36,14% celkových příjezdů. Cestovní ruch na regionální úrovni14

Nejnavštěvovanějším regionem v rámci domácího cestovního ruchu je s počtem příjezdů přes 7 milionů region Oberbayern, následuje Mecklenburg-Vorpommern (téměř 5,5 milionů) a kolem 4 milionů se pohybují Schleswig-Holstein, Darmstadt, Berlin a Köln. Z hlediska zahraničních příjezdů je v čele s 2,7 miliony Oberbayern, následuje s 2,2 miliony Darmstadt a Berlin (1,6 mil. příjezdů)

Celkově jsou tedy nejnavštěvovanější Oberbayern s téměř 10 miliony příjezdů, přes 6,5 milionů se dostane Darmstadt a kolem 6 milionů mají Berlin a MecklenburgVorpommern.

V relativních příjezdech vede s 3700 příjezdy na 1000 obyvatel Trier, 3300 příjezdy Mecklenburg-Vorpommern a příbližně 2400 příjezdy Oberbayern.

Pro srovnání – počet obyvatel Belgie, Rakouska, Lucemburska, Nizozemska a Švýcarska je číslo téměř o 10 milionů nižší 14 Německo je tvořeno 41 regiony NUTS II. To je stejný počet jako dohromady ve všech 10 nových členských zemích EU, v době přistoupení k EU 1.5.2004. U regionů NUTS II Dessau a Halle jsou použita data z roku 2003. 13

48

Oberbayern nabízí široké možnosti letní rekreace, turistiky a zimních sportů. Nabízí také kulturní bohatství a tradiční bavorskou kuchyni. Bavorská střediska Oberstdorf a Garmisch-Partenkirchen mají mezinárodní pověst. V létě je hojně využívána oblast kolem Chiemského, Ammerského a Stranberského jezera. V Bavorsku se nachází také lázeňská střediska (např. Bad Reichenhall a Bad Tölz). Mnichov vyniká památkami i moderními stavbami a akcemi. Mnichovské letiště ročně odbaví okolo 30 milionů pasažérů Severní část země tvoří regiony Schleswig-Holstein a Meklemburg-Vorpommern. Atraktivitou Schleswig-Holstein je největší hanzovní město na Baltu – Lübeck. MeklemburgVorpommern je zemí mnoha jezer, morén a rašelinišť. V regionu se nalézá mnoho zachovaných středověkých měst – Schwerin, Wismar, Rostock, Stralsund.

Darmstadt se nachází v regionu Hessen. Na jeho území se nalézají stopy po bohaté historii – římské tábory, karolínské budovy, románské kostely, gotické dómy. Eltville je jedna z nejvýznamnějších vinařských oblastí Německa. Panorama Frankfurtu nad Mohanem s mnohapatrovými budovami a mrakodrapy připomíná newyorský Manhattan. Je to město moderního vzhledu s obnovenými významnými památkami, které byly za druhé světové války zničeny. Darmstadt proslul na počátku 20. století jako centrum secese. Wiesbaden patří mezi známá lázeňská města.

Trier se rozkládá v romantickém regionu Rheinland – Pfalz v nejzápadnější části Německa. Je to oblast vinic a hradů. Trier je jedno z nejstarších německých měst, která si uchovalo památky na římskou minulost. 4.2.5 Lucembursko

Tabulka č.23: Základní informace o zemi za rok 2004 - Lucembursko Počet

obyvatel Rozloha (x 1000) 452

(km ) 2

2 586

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


174,8

(mil. €)

27056

(€)

59857,7

(x 1000)


Celkem

186 871659

na 1000 obyv.

1930

Počet lůžek Celkem 66568

na 1000 obyv.

147

Pramen: Eurostat


Lucembursko je sice mezi hodnocenými zeměmi nejmenší, ale poměrně hodně navštěvovanou zemí. V mezinárodním cestovním ruchu hraje Lucembursko roli jako „tranzitní“ země. Na severu zasahují výběžky Arden, kde je nejvyšší Huldange s 559 m n.m.. Jižní část státu tvoří pahorkatiny a nížiny. Největší řekou je pohraniční Mosela s přítokem Sure

Hlavní město Lucemburk leží v členitém terénu se skoro 100 mosty a viadukty. Největší je most velkovévodkyně Charlotty, dlouhý 355 m a vysoký 85m. Ostatky Jana Lucemburského leží ve zdejší katedrále. Město je střediskem mezinárodních festivalů populární hudby.

49

Charakteristika trhu cestovního ruchu •

• • • •

Počet lůžek v ubytovacích zařízeních je 66 tisíc. Ze zemí západní Evropy je to nejmenší číslo, země je však také nejmenší rozlohou i počtem obyvatel. Počet lůžek na 1000 obyvatel naopak dosahuje největší hodnoty – 147. V zemi je celkově 560 ubytovacích zařízení. Spotřební výdaje obyvatel Lucemburska jsou díky vysoké životní úrovni největší v Evropě Země je ve světě vnímána jako bezpečná a relativně drahá destinace, která kombinuje prvky přírodního a kulturního bohatství.

V Lucembursku je zhledem k daňovým úlevám vysoký podíl obchodního cestovního ruchu. Jedním z nejvýznamnějších turistických produktů Lucemburska je cykloturistika.

Výjezdový a příjezdový cestovní ruch

Tabulka č.24: Cestovní ruch v zemi v roce 2004 - Lucembursko Zahraniční Domácí příjezdy do příjezdy do všech ubyt. všech ubyt. zařízení zařízení 871659 57394

Země

Lucembursko

Pramen: Eurostat

Příjezdy celkem

929053

Domácí Zahraniční příjezdy na příjezdy na 1000 1000 obyvatel obyvatel 451600 127 1930

Počet obyvatel

Lucemburští turisté nejvíce navštěvují okolní státy Německo (137 tisíc výjezdů), Francii (80 tisíc výjezdů) a Belgii (65 tisíc výjezdů). Oblíbené jsou také jižní destinace, zejména Španělsko (72 tisíc výjezdů) a Itálie (52 tisíc výjezdů).

Počet příjezdů ze zahraničí do všech ubytovacích zařízení dosáhl v roce 2004 870 tisíc. Vzhledem k velikosti země a počtu obyvatel dosáhl počet příjezdů domácích obyvatel pouze 6% celkových příjezdů.

Zdrojovými zeměmi v roce 2004 byly okolní státy Nizozemsko (27,80%), Belgie (21,22%), Německo (13,07%) a Francie (9,55%). Součet podílů těchto státu dosáhl více než 70% podílů všech příjezdů. Podíl celkových příjezdů na 1000 obyvatel překonal hranici 2000 příjezdů. 4.2.6 Nizozemsko

Tabulka č.25: Základní informace o zemi za rok 2004 - Nizozemsko Počet

obyvatel Rozloha

(x 1000) 16 258

(km ) 2

33 873

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost


(mil. €)

480,0 488642

(€)

30055,5

50

(x 1000)


na

Celkem

8 101 9647200

1000

obyv.

Počet lůžek

na

Celkem

593 1176239

1000

obyv. 72


Země má velice omezené přírodní předpoklady. Nadmořská výška je nejnižší v Evropě. Nížina, která zemi pokrývá, leží z části pod úrovní mořské hladiny. Pouze 2% povrchu leží ve větší nadmořské výšce než 50m. Mořský záliv Zuiderzee je postupně vysoušen a přeměňován na zemědělskou půdu (poldery). Na Západofríských ostrovech a v okolí Scheveningen (součást Haagu) se nachází přímořská rekreační oblast s pláží jemného písku, lemovanou řadou společenských a zábavních zařízení.

Země disponuje bohatstvím kulturně-historických památek ve všech významných městech – Amsterodamu, Haagu, Naardenu, Utrechtu a Leidenu. Amsterodam stojí na betonových pilotech. Milovníci historie jistě ocení muzea v Nizozemí. Mezi nejvýznamnější patří amsterodamské Rijksmuseum a Vincent van Gogh Muzeum. V Haagu je to Mauritshuis, Galerie prince Viléma V. a rybářské muzeum Oud Scheveningen. Nizozemský Aalsmeer je největší květinová burza na světě. Turisticky nejvděčnější památkou Maastrichtu je pevnost Fort St. Pieter, dostavěná na počátku 18. století. Rotterdam proslul množstvím moderních atrakcí. Historii stavby lodí a rozvoj přístavu připomene výtečné Námořní museum. Milovníky starého evropského umění láká muzeum Boijmans Van Beuningen. Atraktivní jsou moderní technická díla, folklór a větrné mlýny, dříve používané pro čerpání vody z oblasti pod úrovní moře. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

•

• • • •

•

V ubytovacích zařízeních Nizozemska se nachází 1,2 milionů lůžek. V období 19902004 vzrostl počet lůžek o 50%. Rostl zejména počet lůžek v hotelech a to o 70%. V zemi je 7080 ubytovacích zařízení. . Nizozemsko je jedna ze zemí s nejvyšší životní úrovní na světě. Pro zemi je charakteristická nízká míra nezaměstnanosti. Díky těmto předpokladům si dovolenou ročně dopřeje téměř 81% Nizozemců. Nizozemci jsou vnímáni jako spořiví, ale slušní turisté.

V této zemi je velice oblíbený karavaning a kempování.

V budoucnu se očekává zkrácení pracovní doby a nárůst placené dovolené.

Návštěvnost vzdálených destinací bude růst více než těch blízkých. Bude růst poptávka po cestovním ruchu spojeném s přírodou, kulturou a zdravým životním stylem. Délka hlavní dovolené se má zkracovat, narůstat má frekvence dovolené.


Nizozemci jsou jedni z největších cestovatelů v Evropě. V zahraničí Nizozemci vyhledávají to, co sami doma nemají - aktivní dovolenou ve volné přírodě a na horách, zimní sporty a malebná historická města. Počet výjezdů v rámci Evropy na jednoho obyvatele překračuje hranici 1 a je společně se Švýcarskem a Lucemburskem v západní Evropě největší.

Nizozemci nejvíce navštěvuji Francii (4,4 mil výjezdů), Německo (2,9 mil. výjezdů) a rádi také cestují za mořem do Španělska (1,8 mil. Výjezdů). Oblíbená je také sousední Belgie (1,7 milionů výjezdů). 51

Nizozemci jsou v cestovním ruchu velice spořivým národem. Preferovaných typem ubytování holandských turistů v zahraničí je hotel a podobná ubytovací zařízení, na druhém místě se nachází kemp.

Z hlediska použitého dopravního prostředku při zahraničních cestách holandských turistů v roce 2004 zaujímá dominující postavení letecká doprava, kdy letadlo přepravilo nadpoloviční většinu holandských turistů. Na druhé pozici se s nepříliš velkým odstupem umístil automobil. Nizozemci velice rádi cestují vlastním automobilem s karavanem. Příjezdový cestovní ruch

Ve všech ubytovacích zařízeních je ročně zaznamenáno asi 9,6 milionů zahraničních příjezdů. Počet příjezdů rostl zejména v letech 1990-2000. V tomto období počet příjezdů vzrostl z 5,5 milionů na 10 milionů. Od té doby si udržuje s výjimkou poklesu v roce 2003 konstantní úroveň. Domácí příjezdy tvoří v ubytovacích zařízeních více než 60% všech příjezdů.

Nizozemsko je navštěvované zejména turisty z okolních zemí. Nejvíce příjezdů do Nizozemska bylo v roce 2004 uskutečněno z Německa (27,46%), Velké Británie (18,24%), Belgie (8,41%) a Francie (5,29%). Dohromady tyto 4 země dosáhly 59,40% celosvětových příjezdů. Cestovní ruch na regionální úrovni

Domácí turisté nejvíce navštěvují regiony Flevoland, Limburg a Noord-Holland. Tyto regiony dosahují přibližně stejného počtu příjezdů, a to 2,3 milionů. Nejvíce zahraničních příjezdů dosahuje region Noord-Holland (5 milionů), s velkým odstupem následuje ZuidHolland. Celkově nejnavštěvovanější je region Noord-Holland (7,2 milionů příjezdů). Kolem 3 milionů dosahují Zuid-Holland a Limburg.

V relativních příjezdech jsou mezi regiony velké rozdíly. Jasně vede s 7418 příjezdy na 1000 obyvatel Flevoland. Hranice kolem 4000 příjezdů na 1000 obyvatel téměř dosáhne region Zeeland. 4.2.7 Švýcarsko

Tabulka č.26: Základní informace o zemi za rok 2004 - Švýcarsko Počet


(km ) 2

41 284

Hustota

zalidnění

Celková

HDP

zaměstnanost zahraničí (2002)


(mil. €)

178,4 288853


(€)

39225,0

Pramen: Eurostat

52

(x 1000)

Celkem

3 959 6879482

na 1000 obyv.

Počet lůžek (2002)

Celkem

948 1070678

na 1000 obyv.

148


Švýcarsko je klasickou zemí cestovního ruchu, poskytuje výtečnou materiální základnu a rozvinutou infrastrukturu služeb. Část dopravní sítě byla vybudována speciálně pro potřeby cestovního ruchu.

Země vyniká mimořádnou členitostí terénu. Přes 2/3 rozlohy zabírají Alpy. Řeky jsou charakteristické velkým spádem, peřejemi a vodopády. Jejich zdrojem je především voda z tajícího sněhu a ledovců. V zemi se nachází přes 2000 ledovcových jezer. Ochrana přírody je stejně jako v ostatních alpských zemích v popředí zájmu a s dlouhou tradicí. Švýcarský národní park a četné rezervace jsou toho důkazem.

Všechna významná města soustřeďují bohatý soubor kulturně-historických památek, společenských zařízení a aktivit. Odlišné jazykové oblasti tvoří různorodou kulturu, folklór a prostřednictvím lidových slavností a ceremoniálů jsou velice atraktivní pro zahraniční návštěvníky. Okolo jezer v centrech Lugano, Locarno, Montreux a Luzern se soustřeďují pobyty návštěvníků především v letní sezóně. Ve vyšších polohách Alp jsou soustředěny evropsky proslulá rekreační střediska Zermatt, Grindenwald a Davos. Davos slouží také jako klimatické lázně. Díky léčivým pramenům se proslavil St. Moritz. Geneva (Ženeva) leží ve francouzsky mluvící částí Švýcarska. Nachází se tu množství společenských zařízení a kulturně-historických atraktivit. Významné pamětihodnosti jsou Palác národů, renesanční radnice a katedrála Sv. Petra. Historické město Fribourg (Freiburg) nabízí středověké jádro města. Basilej v severozápadní části země přitahuje řadou středověkých architektonických památek. Schaffhausen láká známým vodopádem, St. Gallen barokním klášterem. V centrální části leží Bern, město s mnoha pamětihodnostmi – gotická katedrála, radnice a další. Významná jsou také města Luzern a Zürich. Přitažlivá je zejména krajina kantonu Ticino. Charakteristika trhu cestovního ruchu •

• •

•

Země nabízí celkem 1,1 milionů lůžek15, což je přibližně stejný počet jako u Nizozemska. Od roku 1990 se počet lůžek prakticky nezměnil. Počet lůžek na 1000 obyvatel je v Evropě jeden z nejvyšších. Švýcarsko je zemí tradičně neutrální a je sídlem řady mezinárodních organizací a institucí, což je z pohledu specifického cestovního ruchu zvláště lákavé.

Očekává se slabý pokles pracovní doby, nárůst výdajů na cestovní ruch, růst poptávky po prodloužených víkendech, krátkodobých i delších dovolených a dovolených aktivních, spojených se zdravím . Rok 2003 byl pro mnoho cestovních kanceláří v zemi krizový. Zejména kvůli epidemii SARS a válce v Iráku byla nucena řada cestovních kanceláří zrušit množství poboček. Rok 2004 však znamenal oživení a nárůst počtu turistů.


Obyvatelé Švýcarska cestují často zejména díky vysokým příjmům a kulturnímu povědomí. Počet výjezdů do jiných evropských států byl vyšší než počet obyvatel. Nejvíce vyhledávanými zeměmi jsou Itálie a Francie (přes 1,5 mil. výjezdů), následuje Německo ( 1,4 mil. výjezdů). Po letech stagnace zaznamenal Švýcarský výjezdový cestovní ruch v roce 2004

15

data z roku 2002

53

oživení. Délka pobytů ve Francii je většinou kratší než 1 den. Nejvíce nocí stráví Švýcaři v Itálii. Při krátkých (1-3 noci) i dlouhých dovolených dávají Švýcaři v 50% případů přednost hotelům. Následuje ubytování u známých a příbuzných. Při krátkých pobytech s 30% podílem, při delších s 20% podílem. Příjezdový cestovní ruch

Cílem většiny turistů přijíždějících do Švýcarska jsou Alpy. Ve všech ubytovacích zařízeních je dlouhodobě zaznamenáno okolo 7 milionů zahraničních příjezdů ročně. Domácí příjezdy mají dlouhodobě rostoucí trend s ročním přírůstkem asi 200 tisíc. Počet domácích příjezdů dosahuje hodnoty 6,3 milionů.

Nejčastějšími evropskými návštěvníky Švýcarska podle příjezdů do všech ubytovacích zařízení byli v roce 2001 Němci (29,3%) podílem, s odstupem následovali Britové (8.9%), Francouzi (6,7%) a Italové (5,9%). Dohromady tyto 4 země dosahují poloviny celosvětových příjezdů do země. Cestovní ruch na regionální úrovni16

Domácí turisté nejvíce navštěvují regiony Ostschweiz, Espace Mittelland a Région lémanique. Tyto regiony dosahují přibližně stejného počtu 1,4 domácích příjezdů. Podle zahraničních příjezdů stojí v čele s 1,9 miliony příjezdů Région lémanique, druhý Zürich dosahuje 1,3 milionů příjezdů. Celkově nejnavštěvovanější je s 3,3 miliony příjezdů region Région lémanique, následují 2 regiony s 2,4 miliony příjezdů - Espace Mittelland a Ostschweiz.

V relativních příjezdech vede s 3408 příjezdy na 1000 obyvatel Ticino. Hranici 2000 příjezdů překonávají regiony Région lémanique, Ostschweiz i Zentralschweiz. Jako nejméně turisticky atraktivně se podle všech ukazatelů jeví region Nordwestschweiz.

Region Ostschweiz leží jižně od Bodamského jezera a je značně rozmanitý z hlediska přírodních zajímavostí. Na jihu regionu se nalézá několik lyžařských středisek. Z historického hlediska je zajímavý komplex kláštera v St. Gallenu, jež je součástí dědictví UNESCO.

Střediskem Espace Mittelland je město Bern, jehož historické centrum bylo zapsáno na seznam UNESCO. Ve východní části regionu leží Emmental – údolí s malebnou architekturou, které je proslaveno výrobou sýra. Dalšími středisky v regionu jsou města Biel a Solothurn.

V Région lémanique dominují významná města Geneva a Lausanne. V regionu se nachází malé vinařské vesničky se středověkou historií, která se promítla na místní architektuře. Podél jezera leží několik lázeňských center – Montreux, Vevey, Yverdon – Les Bains. V tomto regionu se mluví z 80% francouzsky.

16

Data z roku 2001

54

4.2.8 Zhodnocení za region západní Evropa

Graf č.6: Západní Evropa – podíl počtu obyvatel a počtu turistů v roce 200417 Podíl turistů

Podíl obyvatel Nizozemsko 8,8%

Lucembursko 0,2%

Německo 44,6%

Švýcarsko 3,9%

Belgie 5,6%

Nizozemsko 9,5%

Rakousko 4,4%

Lucembursko 0,9%

Francie 32,4%

Německo 19,8%

Švýcarsko 6,8%

Belgie 6,6%

Rakousko 16,4%

Francie 40,1%

Pramen: Eurostat

Nejnavštěvovanější zemí západní Evropy (ale i celosvětově) je Francie. Její podíl v rámci regionu přesahuje 40%. Oproti Francii má rozlehlejší a počtem obyvatel významnější Německo pouze 19,8% podíl. Jako nejvýznamnější země se v západní Evropě vedle Francie jeví Rakousko a také Švýcarsko. Podíl obyvatel Rakouska v rámci regionu je pouze 4,4%, podíl příjezdů je téměř trojnásobný – 16,4%. Ve Švýcarsku žije 3,9% obyvatel regionu a švýcarské příjezdy tvoří 6,8% příjezdů v rámci regionu. Oproti severní Evropě je počet obyvatel více než dvojnásobný a příjezdů trojnásobný. Tabulka č.27: Západní Evropa – Absolutní a relativní zahraniční návštěvnost v roce 200418 Stát


Belgie

6709740

Počet zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel

645

Francie

40737045

Německo

20128344

Rakousko

16634206

2043

101607676

549

Lucembursko Nizozemsko Švýcarsko

871659

1930

9647200

593

6879482

∑ Západní Evropa Pramen: Eurostat

679 244

948

Podle absolutní návštěvnosti je nejnavštěvovanější zemí západní Evropy Francie s příjezdy přesahujícími 40 milionů. Německo dosahuje polovinu a Rakousko přibližně 17 milionů. Pořadí zemí se však změní při relativním srovnání. Vynikajících výsledků okolo 2000 příjezdů dosahuje Rakousko a malý stát Lucembursko. Tyto země dosahují téměř čtyřnásobku průměru západní Evropy. Švýcarsko dosahuje také velice slušného výsledku (948). Nadprůměrné jsou všechny ostatní země kromě Německa – Francie (679), Belgie (645)

17 18

Švýcarsko – 2002 viz. předchozí

55

i Nizozemsko (593). Průměr západní Evropy snižuje Německo. Tato země dosahuje velice nízké hodnoty (244). Z toho je patrně, že Německo není pro turisty příliš atraktivní. Tabulka č.28: Západní Evropa – Počet lůžek v roce 200419 Země

Belgie

Německo Francie

Nizozemsko Rakousko

Lucembursko Švýcarsko

∑ Západní Evropa

Hotely - lůžka

122043

Ostatní lůžka

320903

Celkem

27,6%

4824457

26,2%

1683194

3292221

189835

986404

1176239

570785 14237

259004

4031256

3558132 357432 52331

811674

7770070

Pramen: Eurostat

hotelech

442946

1609027 1266325

Podíl lůžek v Počet lůžek

928217 66568

1070678

11801326

48,9% 16,1%

na 1000

obyvatel

43 40 80 72

61,5%

114

24,2%

148

21,4% 34,2%

147 64

Západní Evropa nabízí celkem téměř 12 milionů lůžek. Na Německo a Francii připadne 69% lůžek. Nad 1 milion lůžek poskytuje Nizozemsko a Švýcarsko. Francie a Německo jsou sice v absolutních číslech o počtu lůžek silné, ale při srovnání počtu lůžek na 1000 obyvatel tomu tak není. Průměr v západní Evropě činí 64 lůžek na 1000 obyvatel. Lucembursko a Švýcarsko toto číslo překonávají více než 2x. Rakousko si s 114 lůžky vede také velice dobře. Jako nejslabší se jeví země Belgie a Německo. V Belgie je pouze 43 lůžek na 1000 obyvatel a v Německu ještě o 3 méně. Počet lůžek na 1000 obyvatel v jednotlivých regionech NUTS II států je přehledně graficky znázorněn v kartogramu v přílohách. Podíl lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních oproti ostatním ubytovacím zařízením je největší v Rakousku – 61,5% a Německu – 48,9%. Nejmenšího podílu – 16,1% dosahuje Nizozemsko. Jako jedna z příčin se jeví to, že Nizozemci velice rádi cestují svým automobilem a karavanem a při ubytování vyhledávají kempy. Procentní podíl lůžek v hotelech v jednotlivých regionech je opět přehledně znázorněn v kartogramu v přílohách.

19

Švýcarsko – 2002

56

Tabulka č.29: Západní Evropa – Absolutní a relativní příjezdy v nejnavštěvovanějších regionech NUTS II v roce 2004 Absolutní návštěvnost Poř. Region 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Île de France Rhône-Alpes Provence-Alpes.. Oberbayern Mecklenburg-Vor. Languedoc-Rouss. Aquitaine Darmstadt Schleswig-Holstein Berlin Bretagne Pays de la Loire Köln Midi-Pyrénées Freiburg

Pramen: Eurostat

Počet dom. příjezdů v 1000

15664 7640 7327 7269 5452 4983 4789 4430 4381 4278 4187 4087 3911 3673 3462

Relativní návštěvnost

Region Île de France Tirol Noord-Holland Provence-Alpes-Côte. Salzburg Rhône-Alpes Wien Oberbayern Région de Bruxelles Darmstadt Région lémanique Midi-Pyrénées Berlin Languedoc-Rouss. Alsace

Počet zahr. příjezdů v 1000

14971 5871 5029 4448 3039 2848 2806 2726 2251 2178 1931 1711 1646 1625 1623

Region Tirol Salzburg Vorarlberg Région de Bruxelles Corse Kärnten Noord-Holland Luxembourg Wien Ticino Zeeland Région lémanique Île de France Zentralschweiz Prov. Luxembourg

Počet zahr. příjezdů na 1000 obyv. 8553 5809 3179 2252 2226 2181 1944 1930 1755 1583 1516 1449 1334 1264 1125

V pořadí 15 nejnavštěvovanějších regionů z hlediska domácí cestovního ruchu se umístili jen francouzské a německé regiony. Je to dáno tím, že tyto země jsou nejlidnatější a zejména obyvatelé Francie cestují zejména v rámci své země. Francie na rozdíl od Německa nabízí i možnost pobytu u středozemního moře, čehož Francouzi hojně využívají. Oba francouzské regiony situované u Středozemního moře - Provence-Alpes-Côte d'Azur i Languedoc-Roussillon patří mezi šest nejnavštěvovanějších regionů. Statistice domácích příjezdů vévodí region Île de France s městem Paříž.

Nejnavštěvovanější regiony západní Evropy z hlediska zahraničních příjezdů již nepatří pouze dvěma zemím. V první patnáctce jsou i regiony rakouské, nizozemské, belgické a švýcarské. Každá země západní Evropy (kromě Lucemburska) tak má v první patnáctce alespoň jeden region. Stejně jako u domácích příjezdů, i zde výsledkům vévodí francouzský Île de France, který dosáhl o 9 milionů více než rakouský alpský region Tirol. V tabulce se nachází jak regiony alpské, přímořské, tak i regiony okolo hlavních měst. V popředí relativní zahraniční návštěvnosti se umístily 3 rakouské alpské regiony. Tyto regiony jsou málo osídlené a díky přírodnímu bohatství a možnostem využití v zimní (lyžování, snowboarding,…) i letní sezóně (turistika, léčebné pobyty,…) hojně navštěvované. V této tabulce však nenalezneme žádný německý region. Východoněmecké regiony jsou v relativní návštěvnosti jedny z nejhorších. Oproti absolutním zahraničím příjezdům se zde také nenacházejí oba francouzské regiony situované u Středozemního moře. Region Île de France, který vévodil absolutní návštěvnosti, se umístil až na 13. místě. Země západní Evropy nenabízejí možnost takového vyžití (kromě Francie), jakým je pobyt u pobřeží středozemního moře. Cestovní ruch je zde více diverzifikován než například u Evropy jižní. Nejvýznamnější regiony jsou navštěvovány z důvodů rekreačních, kulturně-historicko-poznávacích, své místo zde má i ekonomicky a politicky orientovaný cestovní ruch. 57

5 PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ 5.1 Podíl Evropy na světovém cestovním ruchu 20

V současnosti je Evropa turisticky nejvýznamnější region na světě. Do Evropy přijíždí nejvíce turistů a její příjmy jsou také ze všech kontinentů světa největší. V roce 2004 příjmy činily 326,7 miliard USD (52,4% z celosvětových příjmů) a příjezdy v roce 2005 dosáhly 443,9 milionů (54,9% celkových příjezdů). Z 10 nejvýznamnějších zemí podle příjezdů je 6 evropských (Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie, Německo, Rakousko), podle příjmů dokonce 7 (Španělsko, Francie, Itálie, Německo, Velká Británie, Turecko, Rakousko). Graf č.7: Podíl světových regionů na příjezdovém cestovním ruchu (v %) 70

62

60

54,5

50

46

1990

40

2004

30 20 16,5 18

20 10 0

19

2020

25

12 3 4,4 5

Afrika

2

Amerika

Východní Asie/Pacifik

Evropa

4,6 4

Střední východ

0,7 1 1,2

Jižní Asie

Pramen: WTO

Podle WTO však podíl příjezdů do Evropy klesne z 62% roku 1990 až na 46% v roce 2020. S největším poklesem se počítá v západní a jižní Evropě. Počet turistů mířících do Evropy se sice bude absolutně zvyšovat, ale Evropa bude ztrácet svůj vysoký podíl. Také zájem evropských turistů o tradiční západní a jižní destinace bude klesat ve prospěch východní a střední Evropy. Asie zažívá v počtu příjezdů enormní nárůst. Zejména očekávaný narůstající počet čínských a indických turistů bude mít primární dopad na růst asijských trhů. V těchto zemích dochází k nárůstu příjmů a dá se očekávat i omezení pracovní doby, což značí podobný vývoj jako v Evropě po 2.SV.

Stejný vývoj se dá očekávat na straně výjezdové cestovního ruchu. Navzdory růstu počtu výjezdu z 312,6 milionů v roce 1995 na 728,7 milionu v roce 2002, bude podíl Evropy klesat z 55,3% roku 1995 na 46,7% v roce 2020.

20

WTO, Tourism 2020 vision

58

5.2 Očekávané trendy v evropském cestovním ruchu 21

Cestovní ruch je činnost, která je ovlivněna změnami ve společnosti, ekonomickými změnami a také změnami v životním stylu. Je významné tyto změny postihnout a nabídku v cestovním ruchu jim přizpůsobit. Požadavky lidí v oblasti cestovního ruchu se neustále mění a vyvíjejí. Poptávka v cestovním ruchu určuje nabídku. Větší nasycení trhu, rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama, vyšší disponibilní příjmy a větší množství volného času ovlivňují úspěšnost dodavatelů v cestovním ruchu. Následující odstavce se snaží postihnout trendy v současném cestovním ruchu. Globalizace

Globalizace mění podstatu nejen mezinárodního, ale i domácího cestovního ruchu. Změny se týkají jak strany nabídky, tak strany poptávky. Pokračující proces globalizace propojuje cestovní ruch stále silněji se všemi oblastmi politiky, hospodářství a společnosti. Vznikají nové destinace cestovního ruchu. Tradiční destinace tak čelí stále silnější konkurenci. Výhodu mají ty destinace, které jsou v něčem jedinečné, jejich konkurenceschopnost je vyšší. Doprava

Na prvním místě je použití vlastního automobilu (zejména v rámci domácího cestovního ruchu), následuje letecká doprava, autobusová a železniční. Využití letecké dopravy je nadprůměrné zejména ve Velké Británii, Dánsku, Lucembursku, Rakousku a Německu. Rostoucí dostupnost rychlovlaků a nízkorozpočtových přepravců ovlivňuje klasické formy cestování. Silniční doprava čelí rostoucí přesycenosti projevující se rostoucím množstvím dopravních zácep. Udržitelný rozvoj

Lidé si stále více uvědomují význam ekologie. Stále více roste poptávka po destinacích, kde hraje významnou roli příroda a lidé. Náklady udržitelného rozvoje přecházejí na turisty. Jistota a bezpečí

Teroristické útoky, války, nemoc SARS, znečištění a jiné kritické situace jsou součástí denního života. Turisté volí destinace, které jsou známé jako bezpečné. Problémovým destinacím se vyhýbají. Demografie

V současné době vzrůstá počet osob ve vyšším věku. Senioři jsou zdravější a jejich příjmy se zvyšují. Poptávka zkušených turistů- seniorů roste rychleji než všeobecná poptávka v cestovním ruchu (ačkoliv růst věku odchodu do důchodu může tento trend zpomalit). Tito turisté tráví na dovolené více času a vyhledávají destinace se zdravým životním prostředím. Díky rostoucímu počtu starších turistů roste také počet handicapovaných osob v cestovním ruchu. Podíl turistů ve věkové skupině 15-26 let činí 20%. Cestují hlavně mladí lidé z nových členských zemí Evropské unie a tyto země se také často stávají cílovými destinacemi mladých turistů.

Tyto trendy byly zpracovány podle výsledné zprávy Evropského turistického fóra konaného v roce 2004 v Budapešti a podle zprávy ETC „Tourism Trends for Europe“ z roku 2005. 21

59

Zdraví

Lidé si stále více uvědomují důležitost zdraví. Velikost poptávky tím ovlivněna není , vliv se projevuje při rozhodování o volbě destinace a chování během pobytu. Oblíbenost aktivní formy dovolené roste, turisté dávají přednost destinacím, které nabízí v tomto ohledu vhodné podmínky. Vnímavost a vzdělávání

Míra vzdělanosti evropských obyvatel roste. Turisté stále častěji cestují za uměním, kulturou a historii. Roste význam výchovných a duchovních hodnot. V balíčcích cestovních kanceláří se stále více objevují prvky umění, historie a kultury. Volný čas

Moderní společnost vyvíjí na člověka stále větší tlak. Roste tak touha po volném čase a relaxaci. Tento trend má opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Hlavní dovolená se zkracuje na úkor většího počtu vedlejších dovolených. Zkušenost s cestováním

Turisté jsou zkušenější, stále více si cesty organizují podle svých potřeb, vyžadují kvalitu a kladou důraz na poměr ceny a kvality. Destinace s nedostatečnou úrovní služeb tak čelí klesajícímu zájmu turistů. Životní styl

Způsob životního stylu se v západních společnostech mění. Turisté mění svoje potřeby a chování. Například společenské postavení je stále méně důležité, chování ve volném čase je více individualizované, projevuje se návrat k jednoduchosti – z hotelů do bungalovů, z karavanů do stanů, roste poptávka po druhých domovech, atd. Informační technologie

Rozšiřování internetu je celosvětový fenomén. V cestovním ruchu je internet využíván k získání informací i nákupu turistických produktů a služeb. Turisté si stále častěji sestavují dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet.

5.3 Politika cestovního ruchu na úrovni EU22

Vzhledem k tomu, že politika cestovního ruchu nemá v EU vlastní institucionální kapitolu, jsou podpůrná opatření prováděna v rámci jednotlivých politik. Jde zejména o regionální a strukturální politiky, které zahrnují politiku v oblasti životního prostředí, kultury, informací, vědy a výzkumu, sociální a dopravní politiku.

Hlavním cílem politiky, kterou hodlá Komise EU zavést, je zdokonalit konkurenceschopnost odvětví evropského cestovního ruchu a vytvořit více lepších pracovních příležitostí prostřednictvím udržitelného růstu cestovního ruchu v evropském i celosvětovém měřítku. Jako nejvhodnější nástroje se jeví koordinovaná spolupráce Komise s vnitrostátními orgány, spolupráce mezi zúčastněnými stranami a stanovení specifických podpůrných činností. Politika EU se bude soustředit na 3 oblasti:

Zpracováno převážně podle - Sdělení Komise: Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch 22

60

Široké začlenění opatření ovlivňující cestovní ruch

V rámci první oblasti, kterou je, bude docházet k zlepšení právní úpravy. EU bude usilovat o zlepšení právní úpravy na vnitrostátní i evropské úrovni.

V oblasti čerpání evropských finančních nástrojů bude docházet k lepšímu využívání. V následujícím období 2007-2013 bude prostřednictvím strukturálních fondů a jiných programů podporován rozvoj podniků, služeb a infrastruktury oblasti cestovního ruchu.

Prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) bude možné financovat udržitelné projekty v oblasti cestovního ruchu. Cílem je podpořit sociálně ekonomický rozvoj. Fond bude podporovat udržitelnější modely cestovního ruchu za účelem rozvoje kulturního a přírodního dědictví, vývoje infrastruktury, inovativních malých a středních podniků, atd. Pro cestovní ruch významné Environmentální a dopravní infrastruktury jsou také financovány Fondem soudržnosti (Kohezní fond).

Při tvorbě pracovních míst hraje významnou roli Evropský sociální fond (ESF). Fond mimo jiné spolufinancuje projekty orientované na vzdělávací programy a odbornou přípravu s cílem posílit produktivitu a kvalitu vzdělání a služeb v odvětví cestovního ruchu.

Evropský parlament má záměr zavést v rámci programu „Leonardo da Vinci“ zvláštní opatření v podobě programu mobility pro učně a mladé lidi v úvodním odborném vzdělání. Komise v roce 2005 zahájila přípravnou řadu studií. Tyto studie poskytnou poznatky o překážkách mobility v odborném vzdělávání. Cestovní ruch byl vybrán jako případné pilotní odvětví.

Venkovské oblasti mají vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova poskytne např. podporu zlepšování kvality zemědělské výroby a výrobků, zlepšování životního prostředí, atd.

Nově navrhovaný Evropský rybářský fond (ERF) stanoví „udržitelný rozvoj oblastí rybolovu“ jako novou prioritu. Ekoturistika se jeví jako vhodná oblast pro vytváření alternativních pracovních míst. Fond také podporuje režimy rekvalifikace u povolání mimo oblast rybolovu, které souvisí s cestovním ruchem.

Konkurenceschopnost zejména malých a středních podniků EU bude podporovat navrhovaný (rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci“. Podpora udržitelnosti cestovního ruchu

Komise zahájila přípravu evropské Agendy 21 pro cestovní ruch. Podle Komise má zabezpečení hospodářské, sociální a ekologické udržitelnosti klíčový význam. V roce 2004 vznikla Skupina pro udržitelnost cestovního ruchu (TSG). Cílem je podpořit součinnost zúčastněných stran a přispět k procesu vytváření Agendy 21 pro udržitelnost cestovního ruchu. Na základě zprávy, kterou TSG předloží, začne Komise připravovat následná opatření a v roce 2007 předloží návrh Agendy 21 pro cestovní ruch.

Kromě připravování a provádění evropské Agendy 21 Komise plánuje zvláštní kroky na podporu hospodářské a sociální udržitelnosti evropského cestovního ruchu. Těmi jsou např. určit vnitrostátní a mezinárodní a vnitrostátní opatření na podporu malých a středních podniků v oblasti cestovního ruchu a zavést proces výměny správných postupů, zjednodušit výměnu správných postupů na téma „cestovní ruch pro všechny“ a další.

61

Oblast podpory porozumění a viditelnosti cestovního ruchu

V této oblasti dojde k aktualizaci Směrnice Rady 95/57/ES o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Ke zlepšení dojde zejména ve smyslu včasnosti, přesnosti, relevanci a srovnatelnosti. Bude kladen důraz na provádění satelitních účtů cestovního ruchu a jejich harmonizaci.

Komise bude zejména prostřednictvím portálu evropských turistických cílů propagovat Evropu jako destinaci s cílem zviditelnit Evropu na trhu a přilákat turisty z jiných kontinentů. Pro destinace, které chtějí zdokonalit cestovní ruch, mohou být vodítkem mnohé úspěšné postupy v podpoře udržitelnosti turistického ruchu. Komise bude pravděpodobně prostřednictvím ocenění „špičková evropská destinace“ o těchto postupech informovat. Malé a střední podniky mohou těžit z četných kulturních a sportovních událostí, které pořádají Evropské města a regiony (Evropské hlavní město kultury, festivaly a jiné akce). Každoročně pořádané Výroční fórum evropského turistického ruchu má přispět k zlepšení viditelnosti cestovního ruchu. Komise se bude snažit zajistit, aby diskutovaná témata byla relevantní ve vztahu k současnému kontextu, dále zvýšit podíl vlastnictví fóra zúčastněnými stranami cestovního ruchu zdokonalit viditelnost této události po celé Evropě. Komise bude i nadále podporovat takové iniciativy, jako jsou ministerská setkání v oblasti cestovního ruchu, specifické konference a jiné události, které přispívají k zviditelnění evropského turistického ruchu.

5.4 Politika cestovního ruchu ve Velké Británii23

Základní dokument, který definuje politiku cestovního ruchu Velké Británie je, Tomorrow`s Tourism. Dokument, který vznikl v roce 1999 a byl aktualizován v roce 2004, definuje cíle a opatření k zlepšení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Podstatou základního dokumentu Tomorrow`s Tourism jsou následující body: • • • • • • • •

23

plán pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu za účelem zachování krajiny, dědictví a kultury pro budoucí generace opatření, která povedou k zvýšení podílu lidí, kteří se účastní cestovního ruchu

více peněž na cílené a agresivní propagační programy zaměřené na zahraniční návštěvníky

nový internetový systém jako prostředek pro poskytování informací o atraktivitách Velké Británie nový rezervační a informační systém pro zjednodušení rezervace ubytování a ostatních služeb budovat image cestovního ruchu jako atraktivního zaměstnavatele

zapojení 500 zaměstnavatelů do programu „Investors in People“, jehož cílem je zvyšovat kvalitu školení zaměstnanců v odvětví cestovního ruchu nová organizační struktura cestovního ruchu Anglie

Zdroj: Department for Culture, media and sport [on-line]

62

• • • • •

nový systém standardizace ubytovacích zařízení za účelem zvyšování kvality poskytovaných služeb

aktivovat potenciál Londýna jako vůdčí destinace jak pro obchodní turistiku, tak pro pobytový cestovní ruch soustředěnější propagaci atraktivit Velké Británie (kultura, dědictví, krajina) podnítit regeneraci tradičních turistických středisek lepší vládní podpora regionů

Aktualizovaný dokument se soustředí na následující prioritní oblasti:

Marketing a e-turismus Kvalita produktu

Kvalifikace pracovní síly Data a informace

63

ZÁVĚR

V roce 2004 dosáhl počet příjezdů do všech typů ubytovacích zařízení v Evropě 298 milionů, což je rozdíl oproti statistice WTO, která zaznamenala v roce 2004 v Evropě 416 milionů příjezdů. Tento ukazatel se však jeví jako méně vhodný pro srovnání. Jsou v něm sečteny přeshraniční příjezdy u některých států společně s příjezdy do ubytovacích zařízení v jiných státech. V práci byla provedena analýza a hodnocení vývoje cestovního ruchu v zemích západní a severní Evropy. Západní Evropa nad severní vítězí při porovnání absolutní i relativní návštěvnosti. V roce 2004 bylo v zemích západní Evropy zaznamenáno 101,6 milionů příjezdů, zatímco v severní Evropě to bylo asi 3x méně (33,7 mil). Zahraničních příjezdů na 1000 obyvatel bylo v západní Evropě 549 a v severní Evropě 384. Dominance západní Evropy je snadno zdůvodnitelná. Severní Evropa má méně příznivé podnebí, nenabízí takové možnosti rekreace a je také omezenější z hlediska dopravní dostupnosti. Přednosti, které nemůže severní Evropa nabídnout, jsou zejména vysokohorské Alpy a pobyt u Středozemního moře. Předností severní Evropy je nedotčená příroda většiny severských zemí. Nejnavštěvovanější zemí severní Evropy je s 15,9 miliony příjezdů Velká Británie. V relativních příjezdech suverénně vede Island s výsledkem 2878 příjezdů na 1000 obyvatel, což je téměř 3x více než v Irsku. Dobrou pozici si udržuje s 903 příjezdy na 1000 obyvatel Norsko. Francie je s 40,7 miliony příjezdů nejnavštěvovanější země světa. Německo dosáhne přibližně poloviny příjezdů. Vynikajících výsledků okolo 2000 příjezdů na tisíc obyvatel dosahuje Rakousko a malý stát Lucembursko. V roce 2004 dosáhly příjmy z cestovního ruchu v Evropě hodnoty 326,7 mil.USD. Na tomto výsledků se podílela západní Evropa 36% a severní Evropa 15%. V roce 2003 byly příjmy nejvyšší v severní Evropě ve Velké Británii (22,7 mil. USD) a v západní Evropě ve Francii (36,6 milionů USD). Nejvyšších příjmů na obyvatele v severní Evropě dosáhl Island (1106 USD). Žádný jiný stát neměl větší příjmy než 1000 USD na obyvatele. V západní Evropě si v příjmech na obyvatele nejlépe vedlo Lucembursko (6643 USD). Jen dva další státy měly větší příjmy na obyvatele než 1000 USD. Bylo to Rakousko (1722 USD) a Švýcarsko (1256 USD). Nejvíce pasivní saldo mělo Německo (41,6 mil. USD) a Velká Británie (25,3 mil. USD).

Cestovní ruch je významný pro svoje multiplikační efekty, které vytváří. Ve statistikách o zaměstnanosti a podílu cestovního ruchu na HDP jsem používal šířeji vymezeného pojmů ekonomika cestovního ruchu. Tento ukazatel zahrnuje průmysl cestovního ruchu i příslušnou část navazujících odvětví, jejichž dodávky zboží a služeb slouží průmyslu cestovního ruchu, resp. jejichž činnost je vyvolána poptávkou cestovního ruchu. V severní Evropě se pohybuje podíl takto vymezeného cestovního ruchu HDP většinou okolo 10%. Island dosahuje hodnoty 2x větší. V západní Evropě vyniká Rakousko s 16,7% podílem a Švýcarsko s podílem 14,3%. V severní Evropě cestovní ruch vytvoří 4,1 milionů pracovních míst a v západní Evropě 10,3 milionů. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v západní Evropě je jednoznačně největší na Islandu. Cestovní ruch zde nepřímo tvoří 22% celkové zaměstnanosti. Poloviční podíl je dosažen ve Finsku a Norsku. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti je stejně jako podíl cestovního ruchu na HDP v západní Evropě nejvyšší u Rakouska (18,6%), Švýcarska (18,5%) a Francie (15,1%). Evropa je v současné době nejnavštěvovanější světovou destinací. Podle WTO však podíl příjezdů do Evropy klesne z 62% roku 1990 až na 46% v roce 2020. S největším poklesem se počítá v západní a jižní Evropě. Zájem turistů se bude oproti tradičně navštěvovaným destinacím soustřeďovat na destinace východní a střední Evropy. Růst návštěvnosti se očekává především v Asii. 64

Pro úspěšný rozvoj evropského cestovního ruchu je důležitá spolupráce všech zúčastněných stran při plánování a provádění souvisejících evropských politik a opatření. Instituce Společenství, vnitrostátní správy, odborné organizace, zaměstnavatelé a zaměstnanci, nevládní organizace i vědci by měli vytvořit partnerství na všech úrovních s cílem zdokonalit konkurenceschopnost a prokázat význam evropského cestovního ruchu.24 Každý region má šanci na úspěch a je to právě koordinovaná spolupráce a úsilí všech zúčastněných stran, které umožní potenciál cestovního ruchu naplno využít.

Sdělení Komise: Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch 24

65

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č.1: Západní Evropa – Podíl odvětví cestovního ruchu na HDP, zaměstnanost v odvětví cestovní ruchu v roce 2005 .................................................................................................................................. 16 Tabulka č.2: Vývoj příjezdů v regionech Evropy v letech 1990-2004...................................................... 21 Tabulka č.3: Vývoj příjmů z cestovního ruchu v regionech Evropy v letech 1990-2004........................... 21 Tabulka č.4: Vývoj příjezdů v zemích severní a západní Evropy v letech 1990-2004............................... 22 Tabulka č.5: Vývoj příjmů z cestovního ruchu v zemích severní a západní Evropy v letech 1990-2004 ... 23 Tabulka č.6: Základní informace o zemi za rok 2004 - Dánsko ............................................................... 24 Tabulka č.7: Cestovní ruch v zemi v roce 2004 - Dánsko........................................................................ 25 Tabulka č.8: Základní informace o zemi za rok 2004 - Finsko................................................................. 25 Tabulka č.9: Základní informace o zemi za rok 2004 - Island.................................................................. 27 Tabulka č.10: Cestovní ruch v zemi v roce 2004 - Island ........................................................................ 28 Tabulka č.11: Základní informace o zemi za rok 2004 - Irsko ................................................................. 28 Tabulka č.12: Základní informace o zemi za rok 2004 - Norsko.............................................................. 30 Tabulka č.13: Základní informace o zemi za rok 2004 - Švédsko ............................................................ 32 Tabulka č.14 Základní informace o zemi za rok 2004 – Velká Británie ................................................... 34 Tabulka č.16: Severní Evropa – Absolutní a relativní zahraniční návštěvnost v roce 2004 ....................... 37 Tabulka č.17: Severní Evropa – Počet lůžek v roce 2004 ........................................................................ 38 Tabulka č.18: Severní Evropa – Absolutní a relativní příjezdy v nejnavštěvovanějších regionech NUTS II v roce 2004............................................................................................................................................ 39 Tabulka č.19: Základní informace o zemi za rok 2004 - Belgie ............................................................... 40 Tabulka č.20: Základní informace o zemi za rok 2004 - Rakousko.......................................................... 42 Tabulka č.21: Základní informace o zemi za rok 2004 - Francie.............................................................. 44 Tabulka č.22: Základní informace o zemi za rok 2004 - Německo .......................................................... 46 Tabulka č.23: Základní informace o zemi za rok 2004 - Lucembursko .................................................... 49 Tabulka č.24: Cestovní ruch v zemi v roce 2004 - Lucembursko............................................................ 50 Tabulka č.25: Základní informace o zemi za rok 2004 - Nizozemsko ...................................................... 50 Tabulka č.26: Základní informace o zemi za rok 2004 - Švýcarsko ......................................................... 52 Tabulka č.27: Západní Evropa – Absolutní a relativní zahraniční návštěvnost v roce 2004 ...................... 55 Tabulka č.28: Západní Evropa – Počet lůžek v roce 2004 ....................................................................... 56 Tabulka č.29: Západní Evropa – Absolutní a relativní příjezdy v nejnavštěvovanějších regionech NUTS II v roce 2004............................................................................................................................................ 57 Graf č.1: Severní Evropa -bilance v cestovním ruchu v roce 2003 (mld. USD) ........................................ 17 Graf č 2: Západní Evropa – bilance v cestovním ruchu v roce 2003 (mld. USD)...................................... 18 Graf č 3: Vývoj mezinárodních příjezdů ve světě v letech 1950-2004...................................................... 19 Graf č 4: Vývoj příjmů z cestovního ruchu ve světě v letech 1950-2004.................................................. 20 Graf č.5: Severní Evropa – podíl počtu obyvatel a počtu turistů v roce 2004 ........................................... 37 Graf č.6: Západní Evropa – podíl počtu obyvatel a počtu turistů v roce 2004........................................... 55 Graf č.7: Podíl světových regionů na příjezdovém cestovním ruchu (v %)............................................... 58

66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 4. upravené vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 176 s. ISBN 80-85970-36-8

2. ŠTYRSKÝ, J.: Geografie cestovního ruchu Evropy a světa. 3. vydání. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2005. 196 s. ISBN 80-7041-619-X

3. MALÁ V. a kolektiv: Základy cestovního ruchu. Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze: Katedra cestovního ruchu, Praha: Oeconomica, 2002. 100 s., ISBN 80-245-0439-1

4. KUČEROVÁ I.: Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. Praha: IDEA SERVIS, 1997. 159.s. ISBN 80-85970-14-7

5. ČERTÍK M. a kolektiv: Cestovní ruch – Vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8

6. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 155 s. Pracovní text

7. PÁSKOVÁ M., ZELENKA J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR Praha, 2002. 448 s.

8. DUDA T.: Prostorová analýza evropského turismu, 2005. 46 s. Bakalářská práce obhájena na ESF MU Brno

9. Školní atlas světa. 6. vydání. Praha: Kartografie Praha, a.s., 1996. 152 s. ISBN 80-7011375-8 10. Yearbook of tourism statistics: data 1999-2003 57th edition. (Vol 1: Country tables A-L; Vol. 2: Country tables M-Z). Madrid: WTO, 2005. 977 s. ISBN: 92-844-0775-3

11. Český statistický úřad [on-line]. Praha: ČSÚ, 2006. Dostupné na WWW:

12. Ministerstvo financí České republiky [on-line]. Praha: MFČR, 2006. Dostupné na WWW: < http://www.mfcr.cz>

13. Czechtourism [on-line]. Praha, 2006. Dostupné na WWW:

14. COT Business: Internetový server cestovního ruchu [on-line]. Praha: COT Business, 2005. Dostupné na WWW:

15. MAG consulting [on-line].

Praha,

2006.

Dostupné

na

WWW:

16. eAtlas cestovního ruchu zemí světa [on-line]. Brno: Ekonomická fakulta Masarykovy univerzity: Katedra regionální ekonomie a správy, 2006. Dostupné na WWW:

17. Eurostat: The Statistical Office of the European Communities [on-line]. Lucemburk: Eurostat, 2006. Dostupné na WWW:

18. Europa – Enterprise and Industry – Tourism Homepage [on-line]. Brusel, 2006. Dostupné na WWW :

19. European Travel & Tourism Action Group [on-line]. Brusel: ETAG, 2006. Dostupné na WWW:

20. World Travel & Tourism Council [on-line]. Londýn: WTTC, 2006. Dostupné na WWW: 67

21. World Tourism Organisation [on-line]. Madrid: WTO, 2006. Dostupné na WWW:

22. Organisation for Economic Co-operation and Development [on-line]. Paříž: OECD, 2006. Dostupné na WWW:

23. European Travel Commision [on-line]. Brusel: ETC, 2006. Dostupné na WWW:

24. Wikipedia: The Free

Encyclopedia

[on-line],

2006

Dostupné

na

WWW:

25. GfK Macon: Your Partner for Geomarketing [on-line]. Waghäusel, 2006. Dostupné na WWW:

26. Portrait of the Regions [on-line], 2006. Dostupné

na

WWW:

27. Department for Culture, media and sport [on-line], 2006. Dostupné na WWW:

28. ETC: Tourism trends for Europe [on-line], 2006. Dostupné na WWW:

29. Eur-Lex : obnovená politika cestovního ruchu [on-line], 2006. Dostupné na WWW:

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Zahraniční návštěvnost evropských regionů NUTS II za rok 2004 (v mil. příjezdů do ubytovacích zařízení) Příloha č.2: Zahraniční návštěvnost evropských regionů NUTS II za rok 2004 v relativním vyjádření (příjezdy do ubytovacích zařízení na 1000 obyvatel) Příloha č.3: Počet lůžek ve všech ubytovacích zařízeních evropských regionů NUTS II za rok 2004 v relativním vyjádření (počet lůžek na 1000 obyvatel) Příloha č.4: Poměr počtu lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních oproti počtu lůžek v ostatních ubytovacích zařízeních v evropských regionech NUTS II za rok 2004 (v %) Příloha č.5 Využití ubytovací kapacity v evropských regionech NUTS II za rok 2004 (v %) Příloha č.6: Bilance cestovního ruchu v evropských zemích v roce 2003 (v mil. USD) Příloha č.7: Mezinárodní organizace cestovního ruchu Příloha č.8: Nejvýznamnější zdrojové země podle příjezdů do ubytovacích zařízení v roce 2004 Příloha č.10: Nejvýznamnější evropské země v cestovním ruchu Příloha č.11: Turistické proudy v Evropě v roce 2004

69

Příloha č.1: Zahraniční návštěvnost evropských regionů NUTS II příjezdů do ubytovacích zařízení)

Pramen: Data: Eurostat, Mapa: GfK Macon, zpracováno v programu Global Mapper

za rok 2004 (v mil.

Příloha č.2: Zahraniční návštěvnost evropských regionů NUTS II za rok 2004 v relativním vyjádření (příjezdy do ubytovacích zařízení na 1000 obyvatel)


Příloha č.3: Počet lůžek ve všech ubytovacích zařízeních evropských regionů NUTS II za rok 2004 v relativním vyjádření (počet lůžek na 1000 obyvatel)


Příloha č.4: Poměr počtu lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních oproti počtu lůžek v ostatních ubytovacích zařízeních v evropských regionech NUTS II za rok 2004 (v %)


Příloha č.5 Využití ubytovací kapacity v evropských regionech NUTS II za rok 2004 (v %)

25


25

Počítáno podle vzorce: celkový počet přenocování v ubytovacích zařízeních x 100 / počet lůžek x 365

Příloha č.6: Bilance cestovního ruchu v evropských zemích v roce 2003 (v mil. USD)

Pramen: WTO

Příloha č.7: Mezinárodní organizace cestovního ruchu WTO

Světová organizace cestovního ruchu je vůdčí organizace v oblasti cestovního ruchu. Je mezivládní organizace, která vznikla přeměnou původní nevládní organizace IUOTO (International Union of Official Travel Organizations), zřízené v roce 1947. Její činnost spadá pod OSN. WTO hraje rozhodující úlohu v podpoře a propagaci cestovního ruchu. Jedná se o mezivládní orgán, pověřený činností na podporu cestovního ruchu, s nímž podepsala OSN dohodu o spolupráci v roce 1977. Prostřednictvím cestovního ruchu se WTO snaží stimulovat ekonomický růst, vytvářet pracovní příležitosti, podporovat lidská práva a dává rovněž podněty k ochraně životního prostředí a památek, které jsou vyhledávanými turistickými cíli, a pomáhá posilovat porozumění mezi národy. Při své činnosti organizace klade zvláštní důraz na podporu rozvojových zemí.

Sídlo je v Madridu. Nejvyšším orgánem WTO je Valné shromáždění, které tvoří řádní i přidružení členové. Schází se každé dva roky a schvaluje rozpočet a pracovní program a projednává aktuální problémy v oblasti cestovního ruchu. Výkonná rada WTO je jeho exekutivním orgánem. Skládá se z 26 členů volených Valným shromážděním a schází se dvakrát ročně. Sekretariát je složen z postu generálního tajemníka a personálu, který vede administrativu organizace.

Šest regionálních komisí - pro Afriku, Ameriku, východní Asii a Tichomoří, Evropu, Blízký východ a jižní Asii - je tvořeno členskými státy příslušných regionů a schází se minimálně jednou za rok.

Pod WTO spadá 145 zemí, více než 300 přidružených členů, reprezentujících soukromý sektor, vzdělávacích institucí, partnerů v cestovním ruchu a místních turistických autorit. WTO má 80 zaměstnanců a rozpočet na dvouleté období činí přibližně 18 milionů USD. WTTC

Světová rada cestování a cestovního ruchu je forum pro světové špičky v cestovním ruchu. Zaštiťuje prezidenty, předsedy a výkonné ředitele 100 předních světových společností. Založení se datuje na rok 1990. Jako jediná reprezentuje zájmy soukromého sektoru ve světovém průmyslu cestovního ruchu. Jejím cílem je zdůraznit význam cestovního ruchu pro ekonomiku a zaměstnanost. WTTC pomáhá vládám vytvářet politiku, která odhalí skrytý potenciál cestovního ruchu. WTTC se také zavázala ke zkoumání specifických zemí a jejich problémů působících na průmysl cestovního ruchu, jako je jistota a bezpečí, SARS či společné sociální soužití (Corporate Social Leadership). OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla založena v roce 1961 a v současné době má 30 členských států. Mezi hlavní cíle OECD patří zvyšování životní úrovně členských zemí, za předpokladu udržení finanční stability, a tím i rozvoj světové ekonomiky, zdravý hospodářský růst členských i nečlenských zemí a rozvoj světového obchodu na mnohostranné, nediskriminační bázi v souladu s mezinárodními závazky. OECD poskytuje vládám vyspělých demokratických zemí možnost studovat a formulovat nejvhodnější politiky k dosažení stanovených cílů. Od července 2004 se cestovním ruchem v rámci OECD zabývá Centrum pro podnikání, MSP a místní rozvoj.

ETC

Evropská komise cestovního ruchu sdružuje národní centrály cestovního ruchu a slouží jako platforma pro jejich jednání a přijímání nových záměrů. Jejím cílem je také poskytnout snadný přístup k informacím o Evropském příjezdovém cestovním ruchu. Udržuje kontakt se všemi mezinárodními organizacemi působícími v cestovním ruchu. Tato nezisková mezinárodní organizace propaguje Evropu jako turistickou destinaci. Její vznik se datuje na rok 1948. Jejími členy jsou všechny země Evropské unie a 9 zemí mimo ni (Bulharsko, Chorvatsko, Island, Monako, Norsko, Rumunsko, Švýcarsko, Turecko a Ukrajina). ETC provádí 3 základní aktivity: public relations, reklamu cílenou na spotřebitele a propagaci trhu. Provádí průzkumy trhu, které ovlivňují aktivity a kampaně prováděné na cílových trzích. ETC hospodaří s velmi malými náklady. Činnost je financována z členských příspěvků. Další finance přitékají ze specifických zámořských kampaní. Struktura organizace ETC se skládá z Představenstva (Board of Directors), Výkonného oddělení (Executive Unit), čtyř Operačních skupin (Operating groups) pro USA, Kanadu, Japonsko a Latinskou Ameriku a dvou Pracovních skupin (Working Groups). ETAG

Evropská pracovní skupina pro cestovní ruch byla založena z iniciativy ETC v roce 1981. Základními cíli její činnosti je podpora vzájemné spolupráce mezi vládami, národními centrálami cestovního ruchu, veřejnými a soukromými subjekty působícími v cestovním ruchu, podpora rozvoje evropského cestovního ruchu a odstraňování překážek bránících jeho růstu. ETAG spolupracuje mimo jiné s Komisí EU, udržuje kontakt s Evropským parlamentem a je přidruženou organizací WTO. Eurostat

Počátky evropské statistiky sahají až do 50. let 20.století. V čele je Generální ředitel, pod ním je sedm ředitelů zodpovědných za svoje sekce. Cestovní ruch je zastoupen v sekci „Průmysl, obchod a služby“. Ve své činnosti je podřízen Komisi EU a jeho cílem je poskytnout Evropské unii kvalitní statistické informace. Úřad poskytuje především makroekonomická data pro Evropskou centrální banku a připravuje regionální data v klasifikaci NUTS. Zpracovává statisticky orientované analýzy a prognózy, které se periodicky publikují. Úřad také spolupracuje se statistickými úřady zemí mimo EU, ve kterých se snaží zlepšit a harmonizovat statistickou metodiku. Eurostat přijímá zejména údaje od národních úřadů jednotlivých členských států. V budoucnu plánuje například zlepšení a rozšíření vykazovaných údajů o službách, zrychlení v poskytování celounijních dat. Na jeho činnost bude dohlížet nový poradní orgán. Tým expertů jednou ročně vypracuje nezávislou zprávu o celém statistickém systému v EU a bude informovat o zjištěných nedostatcích.

Příloha č.8: Nejvýznamnější zdrojové země podle příjezdů do ubytovacích zařízení v roce 200426 Západní Evropa Belgie

Rakousko Francie

Německo

1. místo

2.místo

3. místo

Nizozemsko - 25,4%

Velká Británie - 16,8%

Francie - 14,7%


Německo - 12,5%

Nizozemsko - 10,7%

Belgie - 21,2%

Německo-13,1%

Německo - 50,0%

Nizozemsko - 6,9%

Itálie - 6,3%

Nizozemsko - 14,3%


Německo - 27,5%

Velká Británie - 18,2% Velká Británie -8,9%

Francie - 6,7%

Dánsko

Švédsko - 26,2%

Německo - 16,6%

Norsko - 16,4%

Island

Německo - 19,7%


Německo - 26,1%

Švédsko - 11,2%

Lucembursko Nizozemsko Švýcarsko

Severní Evropa Finsko Irsko

Norsko

Švédsko

Velká Británie

Nizozemsko - 27,8% Německo - 29,3%

Švédsko - 16,2%

Velká Británie - 61,3% Norsko - 24,2%

Německo - 9,7%

Švýcarsko - 7,0%

Belgie - 8,4%

Německo - 12,7%


Francie - 4,7%

Německo - 4,5%

Německo - 19,4%

Dánsko - 9,2%

Francie - 8,3%

Francie - 11,3% Dánsko - 9,4% Irsko - 7,4%

Pramen: Eurostat

Podle příjezdů do všech typů ubytovacích zařízení, u Irska podle příjezdů na hranice. Data z roku 2003 u Velké Británie a Irska, 2002 u Norska, 2001 u Švýcarska 26

Příloha č.9: Zahraniční a domácí návštěvnost regionů NUTS II v severní a západní Evropě Země (region) Dánsko - 2004 Denmark Finsko - 2004 Itä-Suomi Etelä-Suomi Länsi-Suomi Pohjois-Suomi Åland Irsko - 2002 Border, Midlands and Western Southern and Eastern Norsko - 2002 Oslo og Akershus Hedmark og Oppland Sør-Østlandet Agder og Rogaland Vestlandet Trøndelag Nord-Norge Švédsko - 2004 Stockholm Östra Mellansverige Sydsverige Norra Mellansverige Mellersta Norrland Övre Norrland Småland med öarna Västsverige Velká Brit. - 2003 Tees Valley and Durham Northumberland, Tyne and Wear Cumbria Cheshire Greater Manchester Lancashire Merseyside East Riding and North Lincolnshire North Yorkshire South Yorkshire West Yorkshire Derbyshire and Nottinghamshire Leicestershire, Rutland and Northants Lincolnshire Herefordshire, Worcestershire and Warks Shropshire and Staffordshire West Midlands East Anglia Bedfordshire, Hertfordshire Essex Inner London Outer London Berkshire, Bucks and Oxfordshire Surrey, East and West Sussex Hampshire and Isle of Wight Kent

Domácí Zahraniční Příjezdy Počet příjezdy příjezdy (x celkem obyvatel (x 1000) 1000) (x 1000) (x 1000)

Domácí Zahraniční příjezdy příjezdy na na 1000 1000 obyv. obyv.

3339

2020

5359

5398

619

374

1166 2593 1797 1194 97

119 1217 214 415 127

1286 3810 2011 1609 225

669 2569 1325 629 26

1743 1009 1356 1897 3696

178 474 161 660 4834

1123 2398

938 3101

2061 5499

1074 2954

1046 812

874 1050

1570 1560 2330 817 2204 875 1103

839 514 469 175 1316 257 564

2408 2075 2799 992 3521 1132 1667

1011 372 885 652 797 398 463

1553 4194 2634 1252 2766 2198 2383

830 1382 530 268 1652 645 1218

2960 2081 2107 1863 884 1029 1777 3429

1223 330 455 571 211 421 413 1053

4183 2411 2562 2433 1096 1449 2190 4482

1861 1510 1303 827 372 509 799 1796

1591 1378 1618 2252 2379 2022 2225 1909

657 218 349 690 568 827 517 586

680 1370 2380 760 1870 2550 590 690 2790 810 1410 1710 980 950 1230 1200 2110 2630 840 680 4650 1620 2020 3210 1950 1260

60 185 137 118 385 101 122 37 235 63 99 159 135 42 229 133 425 284 167 115 581 578 237 326

740 1555 2517 878 2255 2651 712 727 3025 873 1509 1869 1115 992 1459 1333 2535 2914 1007 795 2601 3788 2187 1586

1131 1382 489 986 2513 1422 1361 871 755 1267 2089 1986 1572 658 1235 1493 2576 2191 1607 1622 2867 4488 2100 2560 1790 1589

601 991 4872 771 744 1793 434 792 3694 639 675 861 623 1444 996 804 819 1200 523 419 1622 361 962 1254 1090 793

53 134 280 120 153 71 90 42 311 50 47 80 86 64 185 89 165 130 104 71 277 226 132 205

Gloucestershire, Wiltshire and North … Dorset and Somerset Cornwall and Isles of Scilly Devon West Wales and The Valleys East Wales North Eastern Scotland Eastern Scotland South Western Scotland Highlands and Islands Northern Ireland Belgie - 2004 Région de Bruxelles Prov. Antwerpen Prov. Limburg (B) Prov. OostVlaanderen Prov. Vlaams Brabant Prov. West-Vlaanderen Prov. Brabant Wallon Prov. Hainaut Prov. Lie`ge Prov. Luxembourg (B) Prov. Namur Rakousko - 2004 Burgenland Niederösterreich Wien Kärnten Steiermark Oberösterreich Salzburg Tirol Vorarlberg Francie - 2004 Île de France Champagne-Ardenne Picardie Haute-Normandie Centre Basse-Normandie Bourgogne Nord - Pas-de-Calais Lorraine Alsace Franche-Comté Pays de la Loire Bretagne Poitou-Charentes Aquitaine Midi-Pyrénées Limousin Rhône-Alpes Auvergne Languedoc-Roussillon Provence-Alpes-Côte d'Azur Corse Lucembursko - 2004 Luxembourg (Grand-Duché) Německo - 2004 Stuttgart Karlsruhe Freiburg

2380 2810 2460 2980 3600 1530 480 3050 2500 2660 1040

425 329 137 186 323 283 95 949 392 584 37

2805 3139 2597 3166 3923 1813 575 3999 2892 3244 1077

2171 1200 508 1082 1860 1058 438 1968 2340 367 1697

1096 2342 4839 2753 1935 1446 1095 1549 1068 7240 613

196 274 269 172 174 267 217 482 168 1590 22

285 448 528 207 213 1390 71 96 405 501 305

2251 821 445 349 553 1226 104 127 394 286 154

2536 1269 973 557 766 2616 174 223 799 787 459

1000 1669 806 1374 1032 1136 361 1283 1030 254 453

285 269 655 151 207 1223 196 75 393 1971 673

2252 492 552 254 536 1080 288 99 382 1125 341

471 1018 733 929 1486 1032 1284 904 275

118 847 2806 1219 737 859 3039 5871 1138

588 1865 3539 2148 2223 1891 4323 6775 1413

277 1557 1599 559 1192 1389 523 686 358

1701 654 458 1661 1247 743 2454 1317 768

426 544 1755 2181 618 618 5809 8553 3179

15664 1284 1266 1436 3384 2359 2430 2684 1854 2073 1232 4087 4187 3136 4789 3673 890 7640 2024 4983 7327 1164

14971 886 641 657 1208 1131 1581 1365 698 1623 420 698 1228 551 1300 1711 181 2848 366 1625 4448 602

30635 2169 1907 2093 4592 3490 4010 4049 2552 3696 1653 4785 5415 3687 6089 5384 1071 10488 2390 6608 11775 1766

11226 1338 1874 1798 2475 1437 1621 4021 2326 1785 1133 3334 2994 1679 3016 2668 719 5838 1323 2429 4667 271

1395 960 676 799 1368 1641 1499 668 797 1162 1088 1226 1399 1867 1588 1377 1238 1309 1530 2051 1570 4301

1334 662 342 365 488 787 975 339 300 909 371 209 410 328 431 641 252 488 277 669 953 2226

57

872

929

452

127

1930

3315 2855 3462

715 841 945

4030 3696 4407

3995 2723 2179

830 1049 1589

179 309 434

Tübingen Oberbayern Niederbayern Oberpfalz Oberfranken Mittelfranken Unterfranken Schwaben Berlin Brandenburg - Nordost Brandenburg - Südwest Bremen Hamburg Darmstadt Gießen Kassel Mecklenburg Vorpommern Braunschweig Hannover Lüneburg Weser-Ems Düsseldorf Köln Münster Detmold Arnsberg Koblenz Trier Rheinhessen-Pfalz Saarland Chemnitz Dresden Leipzig Dessau Halle Magdeburg Schleswig-Holstein Thüringen Nizozemsko - 2004 Groningen Friesland Drenthe Overijssel Gelderland Flevoland Utrecht Noord-Holland Zuid-Holland Zeeland Noord-Brabant Limburg (NL) Švýcarsko - 2001 Région lémanique Espace Mittelland Nordwestschweiz Zürich Ostschweiz Zentralschweiz Ticino

Pramen: Eurostat

1906 7269 2277 1349 1442 2087 1828 2660 4278 1411 1665 646 2639 4430 837 2234 5452 1918 1735 2223 3253 3160 3911 1437 1469 2591 2254 1349 1795 637 1453 2441 1224 357 504 1268 4381 2805

297 2726 241 217 158 754 298 565 1646 79 166 149 624 2178 111 301 257 260 316 186 183 1034 1124 173 165 443 575 563 421 92 65 280 143 29 35 82 497 200

2203 9995 2518 1566 1601 2841 2125 3225 5924 1489 1832 795 3263 6608 947 2535 5709 2178 2052 2409 3436 4194 5035 1610 1634 3034 2828 1912 2216 728 1518 2721 1368 386 539 1350 4877 3005

1797 4196 1194 1090 1110 1707 1345 1782 3388 1167 1407 663 1734 3763 1065 1261 1732 1663 2167 1698 2465 5245 4350 2626 2072 3787 1528 514 2017 1061 1568 1674 1079 517 833 1173 2823 2373

1061 1733 1906 1238 1300 1223 1359 1492 1262 1208 1184 974 1522 1177 785 1772 3148 1154 801 1309 1319 602 899 547 709 684 1475 2626 890 600 927 1458 1135 691 605 1081 1552 1182

165 650 202 199 143 442 221 317 486 67 118 225 360 579 104 238 148 156 146 109 74 197 258 66 79 117 376 1095 209 86 41 167 133 56 42 70 176 84

339 1015 1091 292 1346 2358 616 2189 1625 935 1932 2288

100 238 137 92 266 312 253 5029 1383 575 615 649

438 1253 1228 384 1612 2670 870 7218 3008 1510 2546 2936

574 642 482 1106 1967 360 1162 2587 3452 379 2407 1139

590 1580 2261 264 684 6553 530 846 471 2467 803 2008

173 371 284 83 135 866 218 1944 401 1516 255 569

1327 1394 312 566 1409 668 583

1931 1000 350 1257 966 879 498

3258 2394 662 1823 2375 1546 1081

1332 1676 1006 1242 1052 695 315

996 832 310 456 1340 961 1855

1449 597 348 1011 918 1264 1583

Příloha č.10: Nejvýznamnější evropské země v cestovním ruchu27 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Zahraniční příjezdy v relativním vyjádření - 2004

Zahraniční příjezdy - 2004 Stát

Francie Itálie Španělsko Rusko Německo Rakousko Velká Británie Ukrajina Nizozemsko Turecko Chorvatsko Švýcarsko Řecko Belgie Česká republika Portugalsko Švédsko Norsko Irsko Polsko

v tis.

40737 36716 36297 22521 20128 16634 15879 12514 9647 8991 7409 6879 6768 6710 6061 5654 4676 4134 4039

Stát

Kypr Island Malta Kypr Rakousko Lucembursko Chorvatsko Irsko Estonsko Švýcarsko Norsko Španělsko Slovinsko Francie Belgie Itálie Řecko Česká republika Nizozemsko

3934 Portugalsko

na tis. obyv.

2968 2878 2614 2375 2043 1930 1668 1054 1017 948 914 857 727 679 645 634 615 594 593

Příjmy z cestovního ruchu - 2003 Stát

Španělsko Francie Itálie Německo Velká Británie Rakousko Turecko Řecko Švýcarsko Nizozemsko Belgie Portugalsko Chorvatsko Švédsko Dánsko Rusko Polsko Maďarsko Irsko

v mil. USD

540 Česká republika

Pramen: Eurostat, WTO

27

Podle příjezdů do všech typů ubytovacích zařízení, Příjezdy turistů na hranice - Ukrajina, Příjezdy návštěvníků na hranice – Rusko Příjezdy za rok 2003 - Velká Británie, Rusko, Ukrajina, Chorvatsko, Turecko, Řecko 2002 - Švýcarsko, Norsko 2001 - Irsko

Bez Lichtenštejnska a Monaka

39645 36593 31245 23106 22656 13954 13203 10741 9186 9160 8168 6575 6376 5297 5265 4501 4060 4046 3873

Příjmy z cestovního ruchu v relativním vyjádření - 2003 Stát

Lucembursko Kypr Malta Rakousko Chorvatsko Švýcarsko Island Dánsko Irsko Řecko Španělsko Belgie Slovinsko Portugalsko Francie Švédsko Norsko Nizozemsko Itálie

3556 Estonsko

na tis. obyv.

6643 2744 1744 1722 1435 1256 1106 978 977 976 952 789 671 632 611 592 584 566 545 492

Příloha č.11: Turistické proudy v Evropě v roce 200428 Odkud

Kam

Z Evropa Německo Německo Francie Francie Nizozemsko Rakousko Německo Německo S Evropa Velká Brit. Velká Brit. Velká Brit. Velká Brit. Stř. Evropa Česká r. Polsko Maďarsko Česká r. Vých.Evropa Rusko

J Evropa Itálie Španělsko Španělsko Itálie Španělsko Itálie Řecko Chorvatsko J Evropa Španělsko Itálie Portugalsko Řecko J Evropa Chorvatsko Itálie Chorvatsko Itálie J Evropa Itálie

28

Příjezdy (v tis.) 8 586 7 123 3 698 2 916 1 789 1 732 1 226 1 552 10 002 2 933 1 084 1 023 699 416 356 345 381

Odkud

Kam

Z Evropa Německo Německo S Evropa Velká Brit. J Evropa Itálie Itálie Vých.Evropa Rusko Rusko Z Evropa Německo Německo S Evropa Finsko Velká Brit. Stř. Evropa Maďarsko J Evropa Itálie

Stř.Evropa Česko Polsko Stř.Evropa Česká r. Stř.Evropa Česká r. Maďarsko Stř.Evropa Polsko Česká r. Vých.Evropa Bulharsko Litva Vých.Evropa Estonsko Bulharsko Vých.Evropa Rumunsko Vých.Evropa Rumunsko

Příjezdy (v tis.)

Odkud

S Evropa 1 569 Velká Brit. 1 379 Velká Brit. Velká Brit. 651 Švédsko J Evropa 391 Itálie 230 Španělsko Itálie 171 Itálie 125 Stř. Evropa Polsko 481 Maďarsko 161 Česká r. Vých.Evropa 844 Rusko 201 Z Evropa Německo 81 Francie Německo 161 Německo

Pramen: Eurostat Podle příjezdů do všech typů ubytovacích zařízení, Příjezdy turistů na hranice - Irsko Příjezdy za rok 2003 - Velká Británie, Řecko, Chorvatsko, Irsko 2002 - Švýcarsko, Norsko

Kam Z Evropa Francie Německo Nizozemsko Německo Z Evropa Francie Francie Německo Rakousko Z Evropa Německo Rakousko Německo Z Evropa Německo S Evropa Velká Brit. Velká Brit. Norsko Švédsko

Příjezdy (v tis.) 9694 1788 1760 815 3637 2322 1189 1047 369 282 232 277 1600 1381 1079 906

Odkud

Kam

J Evropa S Evropa Itálie Velká Brit. Španělsko Velká Brit. Španělsko Norsko Itálie Švédsko Stř.Evropa S Evropa Polsko Velká Brit. Česká r. Velká Brit. Vých.Evropa S Evropa Rusko Finsko Proudy uvnitř regionů Německo Rakousko Německo Francie Nizozemsko Francie Velká Brit. Irsko Nizozemsko Německo Belgie Francie Německo Nizozemsko Itálie Španělsko Německo Švýcarsko Nizozemsko Belgie

Příjezdy (v tis.) 728 643 139 133 109 82 194 8320 5104 4365 4149 2884 2864 2649 2141 1961 1701

Evropský cestovní ruch. Současný stav a perspektivy

Recommend Documents