Současné možnosti investování do zlata

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Současné možnosti investování do zlata Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Toman, Ph.D.

Tomáš Nouza

Brno 2011

Rád bych na tomto místě poděkoval panu Ing. Petru Tomanovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a cenné připomínky, které mi při vypracování práce velmi pomáhaly.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Současné moţnosti investování do zlata“ vypracoval samostatně, za pomoci odborných konzultací a uvedené literatury. V Brně dne 23. května 2011

__________________

Abstract Nouza, T. The present alternatives of gold investment. Bachelor thesis. Brno, 2011. This bachelor thesis deals with gold investment. The thesis deals with the historical and present importance of gold in various sectors. Evaluation of historical trends of gold prices and determination factors participating in forming of gold prices is a part of this thesis. Various forms of investments in this precious metal are described and evaluated in the last part of this thesis. Investment recommendation for the potential investor are formulated at the end. Keywords Stock index, ETF, futures, investment, gold.

Abstrakt Nouza, T. Současné možnosti investování do zlata. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce se věnuje moţnostem investováním do zlata. Práce se zabývá historickým i současným významem zlata v jednotlivých oblastech. Její součástí je zhodnocení historického vývoje ceny zlata a určení jednotlivých faktorů podílejících se na tvorbě ceny. V poslední části jsou popsány a zhodnoceny jednotlivé formy investice do tohoto drahého kovu a formulováno investiční doporučení pro potenciálního investora. Klíčová slova Akciový index, ETF, futures, investice, zlato.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

7

1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

2

Metodika práce

10

3

Literární rešerše

11

3.1

Informace o zlatě ..................................................................................... 11

3.2

Historie zlata ............................................................................................ 12

3.3

Monetární význam zlata .......................................................................... 14

3.3.1

Počátky směny a vznikajících peněz ................................................ 14

3.3.2

Zlatý standard .................................................................................. 15

3.3.3

Brettonwoodský měnový systém ..................................................... 17

3.3.4

Současná situace v drţení zlata........................................................ 19

3.4

Technický význam zlata ........................................................................... 21

3.4.1

Průmysl ............................................................................................ 21

3.4.2

Klenotnictví ..................................................................................... 22

3.4.3

Lékařství .......................................................................................... 23

3.5

Produkce zlata ......................................................................................... 24

3.5.1

Současná situace ............................................................................. 24

3.5.2

Těţba zlata a ţivotní prostředí ........................................................ 25

3.5.3

Nejvýznamnější trhy ....................................................................... 26

3.6

Investiční moţnosti ................................................................................. 26

3.6.1

Nákup fyzického zlata ..................................................................... 27

3.6.2

Akcie těţařských společností .......................................................... 28

3.6.3

ETF fondy ........................................................................................ 29

3.6.4

Deriváty ........................................................................................... 30

3.6.4.1 Forward ........................................................................................... 30 3.6.4.2 Futures ............................................................................................. 31

Obsah

4

6

Vlastní práce

32

4.1

Vývoj ceny zlata....................................................................................... 32

4.2

Vývoj ceny v dalších měnách .................................................................. 36

4.3

Současná nabídka a poptávka................................................................. 39

4.3.1

Nabídka ........................................................................................... 39

4.3.2

Poptávka .......................................................................................... 40

4.4

Srovnání s akciovým indexem ................................................................ 42

4.4.1

Výnosnost ........................................................................................ 44

4.4.2

Volatilita .......................................................................................... 45

4.4.3

Riziko .............................................................................................. 45

4.5

Formy investování .................................................................................. 47

4.5.1

Nákup fyzického zlata ..................................................................... 48

4.5.2

Futures Zlato .................................................................................... 51

4.5.3

SPDR Gold Shares........................................................................... 52

4.5.4

SGAM Fund Equities Gold Mines................................................... 54

4.6

Vyhodnocení nástrojů investování do zlata ........................................... 56

5

Diskuse: Volba investičních nástrojů

60

6

Závěr

62

7

Literatura

64

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Při pohledu do vzdálenější i nedávné historie bylo zlato ve všech jeho formách vţdy symbolem bohatství, jistoty a prosperity. Jeho role není menší ani dnes, v době elektronických peněz, snadných bankovních převodů, různorodých investičních nástrojů a dalších moţností k uloţení a zhodnocení finančních prostředků. Právě naopak, v době nejistoty na finančních trzích je otázka investování do tohoto kovu stále aktuálnější. Zlato mělo pro většinu civilizací zásadní význam, prochází dějinami lidstva od samotného počátku a bude jimi s největší pravděpodobností procházet i do budoucna. Bylo součástí panovníkova ţivota a z egyptských pyramid je známo, ţe mělo být panovníkovi nablízku i po jeho smrti. Po objevení Ameriky byly zlaté indiánské poklady důvodem mnoha zámořských plaveb a výprav do center indiánských civilizací. V průběhu několika tisíciletí bylo a stále i je zlato tím nejuniverzálnějším platidlem, uznávané napříč společenskými vrstvami i celými společnostmi. K provázání ceny zlata a dnes běţně pouţívanými papírovými penězi pak docházelo díky tzv. zlatým standardům, které chránily měnu proti snadnému tisku peněz za účelem pokrytí vládních výdajů, a s tím související inflací. Historicky celkem nedávným systémem je Brettonwoodský měnový systém, sjednaný v roce 1944, kterému v této práci bude věnována pozornost. Zlato jako investice se vrátilo do povědomí většiny lidí především v posledním desetiletí, kdy po 11. září 2001 došlo k významnému celosvětovému propadu akciových trhů. V tomto období začala cena zlata značně růst. Růst ceny poté urychlila hypoteční krize a její následné rozšíření ve formě celosvětové ekonomické krize a nejistoty v podobě klesajících akciových indexů, bankrotů bank a v souvislosti s fiskálními problémy některých evropských zemí i hrozící státní bankroty.

Úvod a cíl práce

8

Investice do zlata se tak stala velice aktuálním tématem. V České republice dochází v posledních letech díky stále širší nabídce společností, zabývajících se prodejem investičního zlata, ke značnému rozšíření mezi běţné občany, kteří hledají moţnost stabilního uchování hodnoty a zhodnocení svých úspor. Současné moţnosti investování do zlata jsou podstatně pestřejší neţ tomu bylo v době zlatých pokladů, uloţených v těţkých kovaných truhlách. Současné finanční instrumenty nabízejí pestré moţnosti investování od tradičního nákupu zlatých cihel a jejich bezpečné uloţení v trezoru přes ETF fondy aţ po futures kontrakty.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je formulovat investiční doporučení pro potenciální české investory, mající zájem investovat své volné finanční prostředky do zlata. Pro splnění hlavního cíle bude třeba splnit několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je zhodnocení historického významu zlata, protoţe právě v historii spočívá význam tohoto kovu jako symbolu bohatství a obecně přijímaného platidla. Největší pozornost bude věnována právě zhodnocení historického významu monetární role zlata a charakteristice jednotlivých typů zlatých standardů. Druhým dílčím cílem je posouzení zlata jako jednoho ze standardních kovů. Bude zhodnocena situace v oblasti těţby a dalšího vyuţití v průmyslu a klenotnictví, protoţe tato odvětví silně ovlivňují poptávku po zlatě a podílí se tak na tvorbě ceny. Třetím dílčím cílem je zhodnocení historického vývoje ceny zlata, s určením faktorů, které zapříčinily růst, či pokles ceny a zhodnocení současné situace na trhu. Dalším cílem pak bude porovnání investice do zlata s investicí do akcií na základě analýzy historického vývoje z hlediska výnosnosti, rizika a volatility. Posledním dílčím cílem je charakteristika jednotlivých investičních moţností, které jsou se zlatem spojeny. Jejich vzájemné srovnání dle stanovených

Úvod a cíl práce

9

kritérií a formulace investičního doporučení, určujícího vhodný investiční nástroj pro investování do zlata. V diskusi dojde ke zhodnocení vhodnosti výsledného investičního doporučení pro specifičtěji zaměřené investory a formulaci alternativních doporučení, která by vyhovovala právě poţadavkům těchto klientů. V závěru bakalářské práce pak dojde ke shrnutí výsledků jednotlivých dílčích.

Metodika práce

10

2 Metodika práce Zlato můţe být vnímáno ve dvou rovinách, jednak jako běţná průmyslová komodita – tedy vyuţití zlata jako kovu vyznačujícího se specifickými uţitnými vlastnostmi. Druhou rovinou je pak vyuţití zlata jako ekvivalentu hodnoty a jako investiční příleţitosti. Pro komplexní porozumění významu zlata je nutné brát v úvahu oba tyto pohledy. Součástí práce tedy bude zhodnocení průmyslového významu tohoto kovu včetně aktuální analýzy nabídky a poptávky po zlatě. Pro pochopení významu zlata jako investice je nutné zhodnotit jeho význam i z hlediska historického. Při hodnocení historického významu bude pouţita metoda deskripce, pomocí které bude popsán význam zlata v dějinách, především jeho monetární význam. Metodou analýzy budou určeny jednotlivé události, které se podílely na vývoji ceny. Pro porovnání investice do zlata s investicí na akciovém trhu bude pouţita metoda komparace, pomocí které budou zhodnoceny tyto dvě investice z hlediska výnosnosti, rizika a volatility. V části bakalářské práce, zabývající se jednotlivými dostupnými formami investování do zlata, bude pro zhodnocení jednotlivých forem pouţita metoda deskripce a pro jejich porovnání poté metoda komparace. Otázka investování do zlata je velice aktuální. Pro zajištění aktuálnosti prezentovaných a zkoumaných informací budou jako jeden z významných zdrojů práce vyuţity nejnovější publikace zveřejňované Světovou radou pro zlato (World Gold Council). Důleţitou součástí této práce jsou grafy, které slouţí k přehlednému znázornění vývoje. Pro tvorbu grafů bude čerpáno především z dat The London Bullion Market Association (LBMA), World Gold Council (WGC) a České národní banky (ČNB).


11

3 Literární rešerše 3.1 Informace o zlatě Pouhých 20 metrů, přesně tak dlouhou hranu má krychle, do které by se vešlo vše doposud vytěţené zlato a i přesto, nebo moţná právě proto má tak obrovský význam. Jedná se o ušlechtilý, měkký, ale téměř nezničitelný kov s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi. Je stálý na vzduchu i ve vodě, jediný roztok, který je schopný ho poškodit je tzv. lučavka královská, coţ je směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné. Latinsky se zlato nazývá aurum, chemická značka prvku je Au a atomové číslo tohoto drahého kovu je 79. Zlato se vyznačuje vysokou měrnou hustotou 19,33 kg/dm3, coţ je dokonce 1,7 krát více neţ hmotnost olova. Neobvykle vysoká hmotnost zlata byla také jedním z důvodů, proč se zlato rozšířilo jako všeobecně uznávaný prostředek směny. V případě předání jiného kovu, který by byl například pouze pokryt vrstvou zlata, by tento podvod protistrana okamţitě odhalila. Při zpracování je také ceněno i díky výjimečně dobré kujnosti a taţnosti – z jedné trojské unce je moţné natáhnout drát o délce aţ 100 kilometrů. [8] Kvalita zlata je určena jeho ryzostí. Maximální hodnotou je 24 karátů, v tomto případě se jedná o naprosto čisté zlato, bez jakýchkoliv dalších příměsí. Pro svou přílišnou měkkost se však také zlato stává jen těţko pouţitelné. U 14ti karátového zlata se jedná o kov, který obsahuje 14/24 zlata a 10/24 jiných kovů. Alternativou pro měření ryzosti je uvádění hodnot v tisícinách, kdy zlato označené číslem 750 obsahuje 75 % zlata a 25 % jiných kovů. [8] V České republice je pro prodej zlatnických výrobků úředně stanoven minimální obsah zlata ve výši 585/1000, coţ je 14ti karátové zlato. [7] K identifikaci ryzosti zlata a k zpřehlednění obchodu s ním slouţí puncovní značky. Jedná se o značky vyznačené na zlatém výrobku, které uvádí informace o ryzosti výrobku. Ryzost je vyjádřena v karátech, tisícinách z celku, nebo také často v podobě určitého symbolu. Smyslem puncovnictví je především ochrana


12

konečného spotřebitele a zajištění jeho úplné informovanosti. V České republice má nad puncovnictvím dohled Puncovní úřad. [24] Česká republika přistoupila v roce 1994 k Úmluvě o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, která vytváří jednotné puncovní značky a kaţdý z členských států se zavazuje nepodrobovat dovezené zboţí označené těmito puncovními značkami ţádným dalším zkouškám. Označit šperky tímto puncem ale není povinností výrobce, jedná se o dobrovolné označení, které potvrzuje pravost výrobku a napomáhá k jeho snadné identifikaci. [12] Tab. 1

Přehled jednotek hmotnosti

Jednotka

Hmotnost v

Hmotnost v

gramech

trojských uncích

100 gramů

100

3,22

1 trojská unce

31,1

1

10 tolů1

116,64

3,75

10 bathů2

152,44

4,9

18,75

0,6

37,5

1,21

5 chi3 10 donů4 Zdroj: Struţ, str. 49

3.2 Historie zlata Zlato provází lidskou civilizaci od samotného začátku. První známé důkazy o vyuţívání tohoto drahého kovu pochází asi z roku 3 600 př. n. l. z Egypta, který byl také první civilizací, vyuţívající zlata jako synonymum síly, hodnoty a blahobytu. Zlato bylo touto civilizací vyuţíváno také k uctívání svých boţstev (jedním z důvodů je podobnost zlata se sluncem a tedy s uctíváním boha slunce – Atona). [7] Výsadu disponovat se zlatem neměli však všichni lidé, ale pouze fajednotka pouţívaná především v Indii, Pakistánu a oblasti Středního a Blízkého východu jednotka pouţívaná především v Thajsku 3 jednotka pouţívaná především ve Vietnamu 4 jednotka pouţívaná především v Korei 1

2


13

raoni, kteří se díky tomu před obyčejnými lidmi připodobnili bohům, které uctívali. Chudší vrstvy se pokoušely tomuto boţskému kovu alespoň přiblíţit, a proto byly obličeje zemřelých pomazány alespoň zlatou barvou, která je měla přiblíţit k bohu. První písemné zmínky o těţbě zlata pochází z 5. aţ 4. století př. n. l. K těţbě docházelo především ve dvou oblastech – mezi Nilem a Rudým mořem, kde bylo ve 20. století ještě sedm starých dolů znovu obnoveno a probíhala v nich opět těţba, a v oblasti Núbie. Mezi egyptskými panovníky se asi největší touhou po zlatě proslavila panovnice Hatšepsut, která nechala postavit památník, uctívající boha Aména Re, s obrovskými pylony pokrytými zlatem, o kterých prohlásila, ţe jejich odlesk se při východu slunce odráţí po celé zemi. [1] Ve 14. aţ 15. století se začal projevovat nedostatek zlata, protoţe těţba v soudobém známém světě jiţ nestačila poţadavkům trhu. Po objevení Ameriky v roce 1492 získali Evropané další moţnost, jak získat nové zlato. Mnoho Španělských a portugalských průzkumníků se vydávalo do nitra Jiţní Ameriky právě kvůli ohromným indiánským pokladům. Na tomto faktu je moţné vidět, jak zvláštní význam zlato pro lidské kultury má. Civilizace, které se nikdy v jejich mnohatisícileté historii nesetkaly s ţádným Evropanem, nepřišly do styku s ţádnými jejich výrobky pro výrobu obřadních předmětů, pouţívaly právě zlato. Důleţitým datem v historii zlata byl 25. leden 1848, kdy na břehu potoka poblíţ řeky American Fork zahlédl James Marshall ve vodě třpytivý oblázek. Zveřejnění této informace ve výroční zprávě Kongresu rozpoutalo zlatou horečku. [8] Novodobější historie zlata bude popsána v druhé části bakalářské práce, kde bude popis historie zlata propojen s analýzou vývoje ceny zlata a budou určeny důleţité události mající vliv na vývoj ceny.


14

3.3 Monetární význam zlata 3.3.1

Počátky směny a vznikajících peněz

Na samotném počátku dělby práce docházelo k tzv. barterovým obchodům, tedy naturální směně jednotlivých druhů zboţí, která původně spočívala ve výměně takového druhu zboţí, které právě protistrany poţadovaly. Během vývoje obchodu došlo k vymezení určitých komodit jako obecně přijímaného ekvivalentu hodnoty a toto zboţí začalo plnit funkci peněz. Mezi nejpouţívanější patřily například koţešiny, plátno, obilí nebo dobytek. Takové platidlo mělo účastníkům obchodu usnadnit směnu, ale potýkalo se s komplikacemi ve formě nedělitelnosti, špatné skladovatelnosti, sloţitého přemisťování nebo také postupné ztráty hodnoty. Tyto problematické vlastnosti však neměly drahé kovy, které se díky tomu staly nejvýznamnějším obecně uznávaným prostředkem pro směnu. Za účelem zefektivnění oběhu drahých kovů docházelo později k ukládání kovu u zlatníka (nebo také v bankách), který oproti kovu vystavil stvrzenku o uloţení. Majitel stvrzenky při předloţení dostal zpět uloţené mnoţství drahého kovu. Za předpokladu důvěryhodnosti zlatníka, případně banky, který potvrzení vystavil, bylo proto moţné stvrzenku pouţívat jako plnohodnotné platidlo, protoţe zaručovala vydání předepsaného objemu drahého kovu, uloţeného vkladatelem. Jednalo se tedy o určitý druh plnohodnotných peněz. Banky na základě svých zkušeností zjistily, ţe všichni majitelé stvrzenek nikdy nepoţadují uloţený drahý kov ve stejný okamţik. Z toho pro ně vyplynul zřetelný fakt, ţe není nutné uchovávat všechny uloţené drahé kovy, na které jsou vystaveny stvrzenky, potaţmo ţe je moţné emitovat stvrzenky na větší objem drahého kovu, neţ ve skutečnosti vlastní. Tyto poukázky na zlato byly ve skutečnosti nepodloţené ţádným skutečným zlatem, staly se tak jiţ neplnohodnotnými penězi. [2]


3.3.2

15

Zlatý standard

Zlatý standard je měnový systém, kde základním měřítkem je právě zlato. Nejjednodušší variantou zlatého standardu jsou zlaté mince. Kaţdá mince obsahuje přesné mnoţství zlata. Mimo zlaté mince jsou pak součástí systému i bankovky, které se emitent zavazuje proplatit zlatem, které banka drţí ve formě rezerv. V měnových systémech bylo vyuţíváno především dvou drahých kovů – zlata a stříbra, jednalo se tedy o tzv. bimetalické systémy. Tyto systémy se potýkaly s významným problémem, který spočíval v problematickém stanovení a pak především udrţení směnného poměru mezi těmito dvěma kovy. Proto především v 70. letech 19. století docházelo k přechodu na monometalistické systémy (systémy zaloţené na jediném kovu). [6] Kaţdá země, mající měnový systém, zaloţený na směnitelnosti měny za zlato, se zavázala k výměně své měny za přesně stanovené mnoţství zlata. Úsilí udrţet měnu stále v pouţívání ekonomických subjektů a snaha zabránit tomu, aby nevyměnily státem vydávanou měnu za zlato, nutila země k devalvaci, či revalvaci své měny. Pouze tak bylo moţné dosáhnout dlouhodobě stabilního měnového kurzu.[2] Zlatý standard přináší podle Jílka [2] ekonomice několik výhod. Zlatý standard zajišťuje dlouhodobou cenovou stabilitu. Tvoří také brzdu výraznému peněţnímu růstu, protoţe peněţní zásoba je omezená zásobami zlata. Snaha zemí udrţet pevnou konvertibilitu své měny a zlata zabraňuje neúměrně výrazné expanzivní politice. V případě opravdu opodstatněné expanzivní politiky (například v období válek) mohlo dojít k přerušení zlatého standardu. Po tomto období pak došlo k opětovnému návratu. Mimo tyto výhody uvádí Jílek [2] i některé jeho nevýhody. Jedná se především o přenos ekonomického poklesu jedné země na ostatní pomocí pevně propojených měnových kurzů. Nebezpečí deflace z důvodu nedostatečné nabídky zlata. A periodické výkyvy ceny zlata spojené se zavíráním stávajících zlatých dolů, objevením nových dolů, nebo přístupem nového státu do zlatého standardu.


16

V období tzv. klasického zlatého standardu od konce 70. let 19. století aţ po začátek 1. světové války byl zlatý standard základem monetárního systému všech vyspělých zemí. Vysoké válečné výdaje však poţadovaly výraznou expanzivní politiku, coţ vedlo ke zrušení zlatého standardu. Po první světové válce pak zlatý standard zavedla v roce 1925 Velká Británie a v roce 1928 Francie. Konec systému nastal v roce 1931, kdy z něj vystoupila Velká Británie. Dalším konvertibilním systémem 20. století pak byl zlatý dolarový standard - Brettonwoodský měnový systém. [2] Zlatý standard můţe podle Revendy [6] existovat v několika základních formách, které se od sebe liší především v podmínkách směnitelnosti bankovek a zlata:  Standard zlaté mince Standard zlaté mince je zlatý standard v té nejzákladnější podobě. V oběhu existovaly plnohodnotné zlaté mince vyšších nominálních hodnot a neplnohodnotné mince nízkých nominálních hodnot. Druhou moţností pak byla existence zlatých plnohodnotných mincí a bankovek plně krytých zlatem.  Standard zlatého slitku Tento standard není jiţ nutně spojen se stoprocentním krytím bankovek. Nedostatek zlata vedl ke zhoršování pozice majitelů peněz. Omezování práv majitelů spočívalo ve stanovení minimální hranice pro směnu. Majitelé, kteří neměli dostatečný peněţní obnos, odpovídající této minimální hranici (určené hmotností zlata – zlatého slitku), neměli faktickou moţnost domoci se směny. Zlaté krytí tedy jiţ nemuselo být stoprocentní.  Standard zlaté rezervy Tento systém spočíval ve stanovení limitu podílu zlata na emitovaném objemu peněz. Emise peněz byla omezena mnoţstvím zlata, které emitent vlastnil, například při limitu 50 % mohl vydat bankovky, jejichţ zlatý obsah odpovídal dvojnásobku stavu zlatých rezerv.


17

 Standard zlaté devizy Některé země neumoţňovaly výměnu peněz za zlato. Standard zlaté devizy umoţňoval majitelům za zlato nesměnitelných měn konverzi do jiné měny, která za zlato směnitelná byla.  Standard zlaté měny Zlaté krytí spočívalo v existenci fixních měnových kurzů mezi jednotlivými měnami a jejich napojení na jednu, za zlato směnitelnou měnu. Standard zlaté měny je podle této směnitelné měny také často označován jako „zlatý dolarový standard“. 3.3.3

Brettonwoodský měnový systém

Na mezinárodní konferenci v americkém městě Bretton Woods byl v roce 1944 schválen Brettonwoodský měnový systém. Jednání se zúčastnilo 44 států, včetně tehdejšího Československa, jejichţ cílem bylo vytvoření nového systému s pevnými devizovými kurzy, který by podpořil mezinárodní obchod, prosperitu. Během konference byly projednávány dva základní návrhy. Britský návrh (tzv. Keynesův plán) poţadoval vytvoření mezinárodní clearingové unie, která by vydávala měnovou jednotku (tzv. bancor), pouţívanou na clearingových účtech. Jednotlivé národní měnové jednotky by měly k bancoru pevně vyjádřenou paritu. Proti tomuto návrhu stál americký návrh (tzv. Whiteův plán), který prosazoval významnou roli zlata a pevné měnové kurzy. Díky pevně určeným měnovým kurzům tak mělo dojít k široké směnitelnosti jednotlivých měn za dolar a prostřednictvím jeho i za zlato. Návrh také počítal s vytvořením fondu, určeného k poskytování úvěrů na krytí deficitů obchodních bilancí jednotlivých států a vytvoření banky pro financování obnovy válkou zničených zemí. Výsledný přijatý návrh byl označován za kompromis mezi těmito moţnostmi, avšak podstatně více odpovídal americkému návrhu. [4] Vznikl tzv. zlatý dolarový standard, který spočíval v konvertibilitě zlata a amerického dolaru v poměru 35 amerických dolarů za trojskou unci zlata.


18

Na americký dolar potom byly pevně fixovány kurzy ostatních měn, čímţ vznikla soustava pevných měnových kurzů. Jednotlivé státy měly povinnost udrţovat měnové kurzy v 1% pásu okolo centrální parity. V případě výkyvů pak bylo jejich povinností pomocí státních intervencí stimulovat kurz. Součástí Brettonwoodské dohody bylo vytvoření tří významných mezinárodních institucí – Mezinárodního měnového fondu (IMF), Světové banky (WB) a Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). V letech 1959-1971 dosahovaly zúčastněné vyspělé země velice vysoké makroekonomické výkonnosti – nejniţší inflací a nejvyšším růstem reálného HDP v mezinárodních měnových reţimech. [2] V roce 1971 byl objem dolarových rezerv drţených zahraničními centrálními bankami jiţ velice vysoký. Na přelomu 60. a 70. let se Spojené státy americké potýkaly se špatnou platební bilancí a mezinárodními potíţemi díky válce ve Vietnamu. Náklady na tento ozbrojený konflikt vedly k horšící se světové pozici dolaru a vysoké míře inflace. Díky tomu ţádalo stále více centrálních bank výměnu svých dolarových rezerv za zlato. Jedním z dalších impulzů vedoucí k těmto poţadavkům bylo také rozdvojení ceny zlata, které mělo jednak úředně stanovenou hodnotu Brettonwoodským systémem, tj. 35 USD za unci a pak také trţní cenu určovanou aktuálními podmínkami na trhu, která v těchto letech rostla nad hranici 35 USD. „V srpnu 1971, tehdejší americký prezident Richard Nixon prohlásil, že americká vláda se rozhodla ukončit směnitelnost amerického dolaru za zlato, čímž zrušil základní kámen Bretton-woodského měnového systému, a tím v podstatě ukončil éru zlatého dolarového standartu.“ [4] Po této události, známé také jako „uzavření zlatého okna“, zvolila většina států přechod na systém volně pohyblivých devizových kurzů a v roce 1973 tento systém měly jiţ všechny země s vyspělou ekonomikou. [4]


3.3.4

19

Současná situace v držení zlata

I přesto, ţe zlatý standard v jakékoliv výše zmíněné podobě jiţ není aktuální, má zlato v oblasti funkcí centrálních bank stále své místo v podobě rezerv. Centrální banky dnes po dlouhé době sniţování zlatých zásob opět zlato nakupují a v posledním roce zlata nakoupily více, neţ prodaly. [15] V poslední čtvrtině 20. století však nekontrolované prodeje centrálních bank silně ovlivňovaly cenu zlata a vedly k nestabilitě na soudobém trhu se zlatem. Významným příkladem je rok 1999, kdy Velká Británie oznámila, ţe v následujících několika letech prodá 58 % svých zlatých rezerv. Uţ samotné oznámení tohoto záměru vedlo ke značnému poklesu ceny zlata. [28] Evropské banky5 za účelem předcházení silným dopadům na trh se zlatem sepsaly 26. září 1999 dohodu (Central Bank Gold Agreement - CBGA), označovanou také jako tzv. Washingtonská dohoda, stvrzující jejich společný postoj ke zlatu jako důleţitému prostředku pro globální měnové rezervy. Centrální banky se zavázaly po dobu následujících pěti let omezit kolektivní prodej na 2 000 tun, tedy přibliţně 400 tun ročně. Mimo to se také zavázaly nezvyšovat půjčky zlata a vyuţívání derivátů. [27] Ihned po vypršení platnosti první dohody, tedy 27. září 2004, vstoupila v platnost druhá dohoda (CBGA2) evropských centrálních bank6, která opět potvrzovala roli zlata jako důleţitého prvku globální měnové rezervy. Současně omezovala prodej zlata v dalším pětiletém období na 2 500 tun a omezovala hodnotu půjček a vyuţívání derivátů. V současné době je aktuální jiţ třetí dohoda (CBGA3) s platností 27. září 2009 – 26. září 2014. V posledních dvou letech platnosti CBGA2 byl prodej centrálních bank podstatně niţší, neţ stanovený strop. Proto centrální

European Central Bank, Oesterreichische Nationalbank, Banque Nationale de Belgique, Suomen Pankki, Banque de France, Deutsche Bundesbank, Central Bank of Ireland, Banca d´Italia, Banque centrale du Luxembourg, De Nederlandsche Bank, Banco de Portugal, Banco de España, Sveriges Riksbank, Schweizerische Nationalbank, Bank of England 6 signatáři CBGA1 bez Velké Británie, plus Řecko a později přistoupivší Slovinsko, Kypr a Malta 5


20

banky7 dohodly na sníţení celkových maximálních prodejů na hodnotu totoţnou s původní dohodou z roku 1999, tedy na 2 000 tun zlata. Níţe uvedený graf číslo 1 znázorňuje vývoj úrovně celosvětových zásob zlata jako rezervního prostředku monetárních institucí. Z grafu je patrný trend sniţování stavu zlatých rezerv. Tento dlouhodobý trend byl narušen aţ v minulém roce, kdy centrální banky zlata více nakoupily neţ prodaly. Vzrostl také podíl zlata na celkových rezervách na 11,3 %. [31] Graf č. 1:

Celosvětové zlaté rezervy

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.gold.org

Nyní vlastní největší zásoby zlata Spojené státy americké, následované Německem a Mezinárodním měnovým fondem. Velice nízké zásoby zlata má naopak Čína, která do roku 2009 vykazovala rezervy ve výši pouze 600 tun, v roce 2009 pak jejich objem téměř zdvojnásobila na hodnotu 1 054 tun. K takto skokovému zvýšení ve skutečnosti nedošlo během jednoho roku, ale docházelo k němu jiţ od roku 2003, kdy Čína zlato tajně nakupovala. I přes toto výrazné

7

signatáři CBGA2 plus Slovinsko, Kypr, Malta a Slovensko


21

(do jisté míry pouze úřední) navýšení dosahuje podíl zlata na čínských rezervách pouze 1,6 %, čímţ stále velice zaostává za celosvětovým průměrem 11,3 %. [26] Tab. 2

Země s největšími zlatými rezervami8

Země

Zásoba v tunách

Spojené státy americké

8133,5

Německo

3401,0

Mezinárodní měnový fond

2814,0

Itálie

2451,8

Francie

2435,4

Čína

1054,1

Švýcarsko

1040,1

Rusko

789,2

Japonsko

765,2

Holandsko

612,5

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů www.gold.org

3.4 Technický význam zlata 3.4.1

Průmysl

Zlato má pro lidstvo velký význam i jako průmyslově zpracovávaný kov. Jeho vlastností je vyuţíváno především v elektronice. Pro zpracování zlata v jiných odvětvích je podle organizace World Gold Council [34] vyuţíváno především těchto jeho specifických uţitkových vlastností:  Vodivost Zlato má velice dobrou vodivost elektrického proudu a tepla. Lepší vlastnosti v této oblasti má měď a stříbro, které ale bohuţel nedosahují takové odolnosti vůči korozi. Kontakty ze zlata zajišťují dlouhou ţivotnost.

8

stav aktuální k březnu 2011


22

 Odolnost proti korozi Zlato jako kov je velice odolný proti vlivům okolního prostředí. Je proto velice často pouţíváno i pro povrchovou úpravu jiných kovů. Pozlacování se provádí ponořením kovu do zlatící lázně, čímţ se na tento kov nanese tenká vrstva, která jej účinně chrání před korozí. [37]  Kujnost V elektronice je vyuţíváno především velice dobré kujnosti zlata. Při výrobě drátů můţe být jedna unce zpracována aţ do 100 km dlouhého drátu.  Biokompatibilita Zlato je velice dobře přijímáno lidským tělem. Díky tomu je vyuţíváno v lékařství a konkrétně především ve stomatologii.  Katalýza Katalýza je proces, ve kterém zlato (případně jiný prvek) urychluje určitou chemickou reakci jiných prvků, aniţ by bylo při této reakci spotřebováno, proto je moţné ho opět pouţít.  Nanotechnologie Oblast nanotechnologie jako vědy je relativně nová a při pouţití zlata v tomto oboru je vyuţíváno především jeho optických vlastností a slouţí jako součást diagnostických lékařských přístrojů. [33] 3.4.2

Klenotnictví

Zlato tradiční ţluté barvy však není jedinou moţností. Zlaté šperky se vyrábějí v několika různých barvách, coţ umoţňují různě barevné druhy zlata, které vznikají kombinací zlata a dalšího kovu. Asi nejznámější je bílé zlato. Vzniká kombinací dvou kovů zlata a niklu nebo paládia. Jedná se o kovy, které zlato odbarvují. Výběr doplňkového kovu záleţí na pouţití zlata a především poţadované tvrdosti slitiny.


23

Červené a růţové zlato vzniká kombinací zlata a mědi a vyuţívá se také pro výrobu šperků. Podle výše obsahu mědi rozlišujeme, zda se jedná o červené nebo růţové zlato. Modré zlato je slitinou zlata s ocelí. Vyráběné bylo především v 19. století, dnes jiţ šperky z modrého zlata nejsou tak aktuální. Zelené zlato vzniká jako kombinace zlata a stříbra, nebo kadmia. [38] Významnými zeměmi v oblasti poptávky po zlatých špercích jsou v posledních letech především Čína a Indie, které společně tvoří více jak 50 % poptávky. Graf č. 2:

Průměrná roční poptávka po špercích podle regionů, 2005-2009


3.4.3

Lékařství

Ve sféře lékařství je pro většinu lidí nejznámějším vyuţitím zlata oblast stomatologie. Zlato je vyuţíváno na výrobu zubních korunek a můstků. V současné medicíně je však jeho vyuţití ještě mnohem širší. Pozitivní vlastnosti9 zlata umoţňují vyuţití tohoto kovu přímo v lidském těle při léčení vnitřního ucha nebo při léčbě rakoviny prostaty. Odborníci předpokládají stále větší význam nanočástic zlata. [9]

9

biokompatibilita, tvárnost, odolnost vůči bakteriím a korozi a další


24

3.5 Produkce zlata 3.5.1

Současná situace

I přesto, jak vzácný kov zlato je, tak se těţí na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy, kde je jakákoliv těţba zakázána. Vše doposud vytěţené zlato by se vešlo do krychle o hraně 20 m, to představuje cca 163 000 tun. Podle odhadů odborníků jsou jiţ vytěţeny zhruba 3/4 zlata a další těţba můţe přinést cca 50 000 tun. Mezi dlouhodobě nejvýznamnější producenty zlata patří Jihoafrická republika, kterou poprvé v roce 2007 předstihla v produkci Čína, která v roce 2009 vyprodukovala 330 tun, na druhém místě v roční produkci zlata se umístila Austrálie (223 tun zlata) a v současné době se aţ na třetím místě nachází Jihoafrická republika (222 tun zlata). Těţba zlata je nyní geograficky mnohem více rozloţena, coţ napomáhá ke sníţení vlivu regionálních šoků, které by mohly způsobit výrazné ovlivnění ceny, například v podobě občanských válek v oblasti zlatých dolů či dlouhodobých stávek dělníků. Celkový objem produkce zlatých dolů se dá označit za velice stálý, v posledních letech nedochází k ţádným výrazným výkyvům v objemu produkovaného zlata, který se ustálil na 2 400-2 700 tunách. Zlato ale nepřichází na světové trhy pouze z těchto dolů. Významnou část tvoří i uvolněné rezervy centrálních bank a v posledních letech rostoucí objem recyklovaného zlata. Objem zdrojů zlata je uveden v následující tabulce. [9] Tab. 3

Průměrná roční produkce zlata v letech 2005-2009

Původ zlata Důlní produkce

Tun

%

2 184

59

358

10

Recyklované zlato

1 149

31

Celkem

3 691

100

Čisté prodeje centrálních bank



25

Jedním z nejdůleţitějších ukazatelů kvality a potenciální výnosnosti dolu je podíl zlata obsaţeného v rudě. Hodnota se uvádí v gramech zlata na tunu rudy a ve většině dolů dosahuje hodnoty okolo 6-8 g/t. Druhým komplexnějším ukazatelem hodnotícím úroveň dolu je cena za gram (případně trojskou unci) zlata, tedy podíl provozních nákladů dolu a mnoţství vytěţeného zlata. Dalším zdrojem zlata je recyklace. Jedná se o přetavení starých zlatých šperků a recyklaci v oblasti elektroniky, kde je nutné recyklovanou elektroniku ručně rozebrat a poté za pomoci chemické reakce oddělit drahý kov od dalšího materiálu. [9] 3.5.2

Těžba zlata a životní prostředí

V procesu současné moderní podoby těţby zlata existují určitá rizika, ohroţující ţivotní prostředí. Dřívější rýţovatelná loţiska jsou dnes jiţ téměř všechna vyčerpána, proto je dnes nejpouţívanějším způsobem těţby zlata tzv. hydrometalurgický proces těţby. Celý proces spočívá v rozdrcení materiálu na drobné částečky tak, aby se do kontaktu s roztokem dostala co největší část materiálu. Takto zpracovaný materiál je dopraven do nádrţí, kde dochází k extrakčnímu procesu této hmoty s vodou a kyanidem. S vyuţíváním tohoto nebezpečného materiálu souvisejí dvě hlavní rizika úniku. Jednak postupné uvolňování do půdy a podzemních vod v okolí dolů, a také moţnost katastrofálních havárií, vedoucích k likvidaci místního ekosystému. [16] Existence těchto rizik vedla ke vzniku kodexu, obsahujícího pravidla pro nakládání s kyanidem. U zrodu tohoto kodexu stála Organizace spojených národů pro ţivotní prostředí (United Nations Environmental Program). Mezi signatáře tohoto kodexu patří výrobci kyanidu, přepravci a důlní společnosti. Cílem kodexu je zlepšit kontrolu nad vyuţitím kyanidu při těţbě zlata, pomáhat při ochraně lidského zdraví a sníţit dopady na ţivotní prostředí. [17]


3.5.3

26

Nejvýznamnější trhy

Dlouhodobě nejvýznamnějším OTC trhem se zlatem je Londýn (The London Bullion Market), kde je obchodována především produkce jihoafrických dolů. [7] Dohled nad londýnským trhem se zlatem má asociace London Bulllion Market Association, jejímiţ členy jsou obchodníci, banky, rafinérie a mincovny. Obchodní jednotkou jsou výhradně zlaté slitky standardizované hmotnosti 400 trojských uncí a k samotnému předání zlata dochází přímo v londýnském trezoru. Minimálním objemem obchodu je 1 000 trojských uncí zlata. [29] Jiţ od roku 1919 se zde dvakrát denně (vţdy přesně v 10:30 a 15:00) vyhlašuje tzv. golden fixing, cena která je povaţována za základní aktuální cenu na spotových trzích zlata. Na samotném počátku jednání vyhlašuje předseda tzv. otevírací cenu, coţ je cena, za kterou bylo obchodování po posledním golden fixing. Zástupci dealerů informují předsedajícího, zda je cena akceptovatelná a poté dochází ke sniţování nebo zvyšování ceny, dokud není nabídka a poptávka vyrovnána. Mimo tohoto celosvětově nejvýznamnějšího trhu je dalším významným evropským trhem Švýcarsko s hlavním sídlem v Curychu. Curyšský trh zásobuje regionální trhy a jednou z jeho výhod jsou i hmotnosti zde obchodovaných slitků, které nemusí mít jednu standardizovanou hmotnost a je moţné obchodovat se slitky o hmotnosti i pouhých několika gramů. Třetím nejvýznamnějším trhem se stal trh v Dubaji, který svou významnou roli získal především díky klesajícímu významu Bejrútu, kde prosperující trh negativně ovlivnila občanská válka a neklidná politická situace v 70. let 20. století. [7]

3.6 Investiční možnosti Zlato je dnes díky stále rostoucí ceně a určité nestabilitě na finančních trzích opět velice aktuální investicí, která se dostává do popředí zájmů velkých i drob-


27

ných investorů. Stále je samozřejmě moţné investovat nákupem skutečného zlata. Vedle tohoto původního způsobu současné trhy nabízejí i mnoho dalších alternativních prostředků, pomocí kterých je moţné profitovat na růstu ceny zlata. 3.6.1

Nákup fyzického zlata

Investování do fyzického zlata je tou nejzákladnější formou, jak investovat do zlata. Nevýhodou nákupu fyzického zlata jsou náklady spojené s jeho pořízením a uskladněním. Nákup fyzického zlata ale není ani pro drobné investory sloţitou záleţitostí. Díky dlouhodobému růstu ceny a rozšíření zájmu o tuto investici mezi drobnými investory se v posledních letech stále rozšiřuje počet společností nabízejících prodej fyzického zlata. V oblasti nákupu fyzického zlata existuje hned několik konkrétních moţností. Nejčastěji je moţné ho koupit ve formě zlatých cihel nebo zlatých investičních mincí, mezi kterými je jednoznačně nejznámější jihoafrický zlatý Krugerrand, emitovaný jiţ od roku 1967. Mimoto existují i další moţnosti, jako například nákup zlatých šperků či sběratelských zlatých mincí. V případě investování do zlata jako investičního aktiva, tyto investice nejsou tou nejvhodnější variantou, protoţe mimo hodnoty kovu je součástí hodnoty mincí či šperků i hodnota umělecká, historická či numismatická, která můţe výrazně převyšovat hodnotu kovu, kterého se původní zájem o investici týkal. [21]

Obr. 1 Jihoafrický Krugerrand Zdroj: www.thegoldexchange.net/popular_coins.htm


3.6.2

28

Akcie těžařských společností

Druhou moţností jak se podílet na růstu ceny zlata je investice přímo do akcií společností produkujících zlato. U nákupu fyzického zlata, případně u ostatních moţností investování, se výnosnost odvíjí od spotové, či promptní ceny zlata. Tuto výnosnost poté do jisté míry ovlivňují ostatní náklady, s investicí spojené (například vstupní a výstupní poplatky). Jejich výše je běţně vzhledem k celkovému objemu investice velice malá a především přesně stanovená. Naopak výnosnost akcií těţařských společností je ovlivněna rozhodnutími vedení společnosti a rostoucí cena zlata nemusí být synonymem rostoucí ceny akcie. Výnosnost akcie ovlivňuje mnoho faktorů, stejných jako akcie jiných společností – rozhodnutí managementu, provozní či investiční náklady a podobně. Velice důleţitým prvkem mimo ceny zlata, jsou rostoucí provozní náklady zlatých dolů. V posledních letech došlo k výraznému nárůstu nákladů na těţbu. V období let 2001-2008 vzrostly celkové náklady z 228 USD/oz na 585 USD/oz. Mezi hlavní faktory zapříčiňující tento růst patří rostoucí mzdové náklady a růst cen energií. Důleţitým faktorem ovlivňujícím rozhodnutí zda investovat, či neinvestovat do akcií těţařských společností je také dlouhodobý charakter těţby. Těţební společnosti proto nejsou schopné okamţitě reagovat na rostoucí cenu zlata a produkovat větší objem tohoto drahého kovu. Objem produkce nebyl schopen pruţně zareagovat například na rostoucí cenu zlata v letech 2001-2008 a vykazoval klesající trend, který byl reakcí na niţší cenu zlata v devadesátých letech. [9]


3.6.3

29

ETF fondy

Jedná se o fondy kolektivního investování, které se začaly obchodovat na počátku 90. let v Severní Americe a v evropských zemích se obchodují od roku 2000. Pouţívaná zkratka ETF značí slova Exchange traded funds, coţ se do češtiny nechá přeloţit jako veřejně obchodované fondy. Tento český výraz se však běţně nepouţívá a fondy jsou označovány jako ETF. [13] Prvním krokem při zaloţení nového ETF fondu je sepsání tzv. prospektu, obsahujícího všechny nutné náleţitosti a informace. Základními údaji je mimo jiné popis sloţení aktiv a název burzy, na které bude fond obchodován. Zaloţení ETF fondu probíhá odlišným způsobem neţ například zaloţení podílového fondu. Nejprve dojde k vytvoření fondu investiční společností, která do něj investuje vlastní finanční prostředky a aţ po jeho vytvoření dochází k nabídce cenných papírů investorům. Investiční společnosti od investorů neodkupují podíly zpět, ty jsou ale obchodovatelné za jejich aktuální trţní cenu. Podle Rejnuše [5] ETF fondy nabízí mnoho výhod:  Pro investování není nutné vloţit velký objem peněţních prostředků.  Moţnost diverzifikace portfolia.  Pro obchodování s cennými papíry ETF fondů není zapotřebí zvláštní licence.  Nízké poplatky za správu portfolia.  Kurz cenných papírů je kótován průběţně. Rejnuš [5] dělí ETF fondy podle jejich vlastností na:  ETF standardních vlastností Díky pasivní správě těchto fondů je moţné minimalizovat náklady na jejich správu. Mezi fondy standardních vlastností patří fondy globálně zaměřené, které sledují vývoj globálních indexů, fondy zaměřené regionálně nebo sektorově,

dluhopisové

komoditní. [13]

fondy,

měnové

fondy

a

také

fondy


30

 ETF specifických vlastností Vyuţívají specifických vlastností, které se u běţného kolektivního investování neobjevují. o Pákové ETF Umoţňují vyuţití dvojnásobné, či trojnásobné páky, díky které mohou dosahovat vyšších zisků. Portfolia těchto fondů jsou tvořena termínovými derivátovými instrumenty. o Bullish a Bearish ETF Prostřednictvím Bullish fondů lze spekulovat na růst trhu, prostřednictvím Bearish fondů naopak na pokles trhu. Fondy investují do cyklických (Bullish fondy) nebo do anticyklických instrumentů (Bearish fondy). Efekt těchto změn je zvyšován uţitím finanční páky. [5] 3.6.4

Deriváty

Před popisem konkrétních je nejprve vhodné vymezit dva základní druhy obchodů, které je moţné na komoditních trzích uskutečnit. Tím prvním jsou promptní obchody. Jedná se o obchody, u nichţ zaplacení a celé vypořádání obchodu proběhne v krátkém časovém období od sjednání obchodu. Podmínky promptních obchodů jsou velice podobné (dalo by se říci prakticky stejné) jako podmínky obchodu tak, jak ho chápeme v běţném slova smyslu – tedy prodeje a nákupu. Druhým jsou takzvané termínové obchody, které se vyznačují delším časovým obdobím mezi sjednáním konkrétních podrobných podmínek obchodu a jeho vypořádáním. [5] 3.6.4.1 Forward Jedná se o jeden z velice často pouţívaných a zároveň i nejjednodušších derivátů. Spočívá ve smluvní dohodě dvou stran, které se zavazují k uskutečnění budoucího obchodu. Kontrakty nemají standardizovanou podobu, proto jsou ne-


31

obchodovatelné. Výjimku tvoří kontrakty, u kterých je jiţ ve smluvních podmínkách umoţněn jejich prodej. K takovému prodeji pak dochází na mimoburzovních trzích. [5] Z neobchodovatelnosti vyplývá hlavní cíl sjednání forward kontraktu, čímţ je skutečné vzájemné vypořádání v době plnění. Kontrakt je tedy ve většině případů sjednán za účelem hedgingu. „Ten spočívá v tom, že se dva subjekty smluvně dohodnou, že jeden z nich v dohodnutém termínu odebere za smluvně dohodnutou dodací cenu (delivery price) předmětné (podkladové) aktivum, které mu dodá jeho protipartner. Kupující forwardového kontraktu, jenž zaujímá tzv. dlouhou pozici (long position), se jeho uzavřením chrání před případným zvyšováním cen příslušného aktiva, zatímco prodávající, jenž vstupuje do tzv. krátké pozice (short position), se naopak chrání před jeho případným poklesem.“ [5] 3.6.4.2 Futures Velice podobným termínovaným kontraktem jsou futures kontrakty. Jedná se ale jiţ o standardizovaný burzovní obchod. Podobně jako u předchozího termínovaného kontraktu je i zde kupující v tzv. dlouhé pozici - long position (má v době splatnosti povinnost odebrat sjednané mnoţství podkladového aktiva) a prodávající v tzv. krátké pozici - short position (zavazuje toto mnoţství odebrat). Protistranou kaţdého z účastníků však není druhý účastník, ale burza, na které je kontrakt obchodován. Cena, za kterou je futures kontrakt obchodován, se odvíjí od promptní ceny podkladového aktiva a cenu futures kontraktu lze prezentovat jako očekávanou cenu aktiva v době vypořádání kontraktu. Podkladovým aktivem pro futures mohou být komodity i finanční instrumenty. Často vyuţívané jsou futures akciové, komoditní, úrokové, měnové a indexové. [5]

Vlastní práce

32

4 Vlastní práce 4.1 Vývoj ceny zlata První kapitola této části se zaměří na analýzu vývoje ceny zlata. Zlato vţdy bylo a stále i je jednou z nejvýznamnějších komodit, která si díky svým specifickým vlastnostem a historickému významu získala mezi ostatními komoditami zcela jedinečnou pozici obecně přijímaného a uznávaného peněţního ekvivalentu. Hodnota zlata se však v průběhu historie průběţně měnila, ať uţ se jednalo o pozvolnou postupnou změnu, nebo o neočekávaný skokový růst, či pokles. Nyní budou identifikovány nejvýznamnější události, které právě takové změny zapříčinily. Jako zdroj pro hodnocení budou pouţity hodnoty Gold London fix PM, tedy ceny zlata vyhlašované největším světovým trhem se zlatem v Londýně. Londýnský trh uvádí vţdy Gold London fix AM a Gold London fix PM, tedy dopolední a odpolední cenu. Právě odpolední cena je v literatuře i na odborných internetových serverech pouţívána častěji, proto i zde bude respektován tento zvyk a bude pracováno s Gold London fix PM. Na grafu číslo 3 je znázorněn dlouhodobý vývoj ceny zlata (USD/oz) od roku 1883 do roku 1999. Z grafu je jasně rozpoznatelné, ţe cena zlata aţ do roku 1968 nezaznamenávala ţádné výraznější výkyvy a mimo několika málo změn se vţdy drţela na konstantní výši. I po období několika desítek let. Mezi lety 1833 a 1933 se průměrná roční cena zlata nacházela v rozmezí 20,65 aţ 21,32 dolarů. V roce 1934 pak došlo k nárůstu ceny zlata na 34,69 USD. Tento růst ceny byl zapříčiněn devalvací amerického dolaru, který byl v roce 1933 devalvován z 20,67 USD na novou hodnotu 35,00 USD. Současně s touto devalvací došlo také k zákazu drţení měnového zlata soukromými subjekty. [6] Na hodnotě okolo 35 USD zůstalo zlato aţ do roku 1967 a v roce 1968 pak cena vzrostla na 38,69 USD. V tomto období stále ještě fungoval brettonwoodský měnový systém. Rozdílná cena zlata v rámci tohoto systému a světových trhů se zlatem je uváděna jako jeden z faktorů vedoucí k jeho zániku. [2]

Vlastní práce Graf č. 3:

33

Vývoj ceny zlata (průměrné roční ceny)

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.kitco.com

Po pozastavení směnitelnosti amerického dolaru za zlato v roce 1971 docházelo aţ do roku 1975 ke kaţdoročnímu růstu ceny zlata. Důvodem tohoto růstu byla vysoká míra inflace a také tzv. „ropný šok“. Organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC) v roce 1973 zvýšila cenu produkované ropy na čtyřnásobek původní výše10. Mimo jiné ji k tomu vedla vysoká inflace v USA, která znehodnocovala americký dolar – tedy měnu, ve které je ropa obchodována. [23] 21. ledna 1980 dosáhlo zlato svého v té době dosavadního maxima, hodnota Gold London fix PM dosáhla hranice 850 USD/oz. Tento výrazný nárůst ceny byl důsledkem celkové světové nejistoty v oblasti mezinárodních vztahů. Jedním z důvodů byl tzv. „druhý ropný šok“ z roku 1979, který měl obdobné následky jako šok v roce 1973 a k celosvětové politické nejistotě značně přispěla i sovětská invaze do Afghánistánu a Íránská revoluce. Po uklidnění politické situace cena

10

původní výše – 3 USD/barel, nová – 12 USD/barel

Vlastní práce

34

zlata opět klesla a v roce 1981 se jiţ obchodovalo za průměrnou cenu 460 USD, po čemţ následoval další pokles na hodnotu 300-400 USD. [22] Pro podrobnější znázornění vývoje ceny zlata na trhu v posledních 14ti letech je níţe uveden graf číslo 4, sestrojený z denních cen Gold London fix PM. Graf č. 4:

Vývoj ceny zlata


7. května 1999 vydala centrální banka Velké Británie (Bank of England) tiskovou zprávu, ve které informuje o plánované restrukturalizaci svých rezerv. Součástí rezerv Bank of England bylo v dubnu 1999 mimo jiné i 715 tun zlata, které se centrální banka rozhodla v průběhu let 1999-2001 sníţit na 300 tun. [10] Díky tomuto předpokládanému prodeji došlo k poklesu ceny na hodnotu téměř 250 USD. Za účelem předcházení takovýchto výkyvů byla 26. září 1999 podepsána tzv. Washingtonská dohoda, ve které se centrální banky evropských zemí zavázaly omezit prodej zlata.11 Tento postoj centrálních bank ke zlatu 11

viz. kapitola „Monetární význam zlata“

Vlastní práce

35

napomohl k opětovné stabilizaci celého trhu a mírnému růstu ceny, která na konci roku 1999 dosahovala 290 USD. Další, celkem nedávnou událostí, byl teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001, který měl za následek propad akciových trhů. Od tohoto období pak dochází k dlouhodobému pozvolnému růstu ceny zlata. Hypoteční krize a s ní související celková nejistota na finančních trzích v roce 2006 podpořila růst ceny zlata, která na konci roku 2006 dosahovala jiţ hodnoty 600 USD. S přeměnou hypoteční krize v krizi ekonomickou se význam zlata jako investice stále zvyšoval a 14. března 2008 jeho cena poprvé překonala magickou hranici tisíce dolarů a obchodovalo se za 1003,50 USD. Graf č. 5:

Vývoj ceny zlata v období ekonomické krize

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z www.lbma.org.uk

Na grafu číslo 5 je znázorněn vývoj ceny zlata v období ekonomické krize. V grafu je označeno datum 15. září 2008. Tedy den, kdy banka Lehman Brothers zaţádala o ochranu před věřiteli. Tato událost je často označována za počátek finanční krize, která se posléze rozšířila i do Evropy a zbytku světa.

Vlastní práce

36

K poslednímu výraznějšímu růstu dochází od první poloviny roku 2010, tento růst trvá aţ doposud a jedním z důvodů jsou fiskální problémy některých evropských zemí (Španělsko, Portugalsko, Řecko, Island). Z grafu by se mohlo zdát, ţe v některých letech, zejména mezi lety 2008-2009 došlo spíše k poklesu ceny zlata oproti předchozím rokům. Průměrná roční cena však v posledních deseti letech nezaznamenala ţádný pokles a kaţdým rokem rostla. Jednou z příčin vzestupu ceny zlata je také jedna doposud nezmiňovaná skutečnost, kterou je expanzivní monetární politika amerického FEDu 12. Ten ve snaze podpořit americkou ekonomiku provádí politiku tzv. kvantitativního uvolňování, díky němuţ by mělo dojít k růstu HDP. Dochází k podpoře růstu pomocí kvantitativního uvolňování, jehoţ smysl spočívá v nákupu finančních instrumentů (především dluhopisů) na volném trhu. Nákupem těchto aktiv dochází ke zvýšení mnoţství peněz v oběhu, coţ je někdy označováno jako „tisk peněz“. Negativním důsledkem je rostoucí míra inflace a zhoršující se kurz amerického dolaru. Jiţ předpoklad investorů, ţe dojde k dalšímu uvolňování má podle některých odborníků za následek výrazné oslabení amerického dolaru. [30]

4.2 Vývoj ceny v dalších měnách V návaznosti na předchozí odstavec, kde byla zmiňována oslabující pozice amerického dolaru, je na další straně uveden graf číslo 6, který znázorňuje relativní růst ceny v jednotlivých měnách. Cena aktuální k 1. 1. 1999 tvoří vţdy základ roven hodnotě 1 další údaje jsou vztaţeny vţdy právě k ceně aktuální v tento den.

12

Federální rezervní systém

Graf č. 6: Relativní vývoj ceny zlata ve vybraných světových měnách

Relativní změna hodnoty v jednotlivých měnách

6

5

4

3

2

1

0

Americký dolar

Euro


Čínský jen

Britská libra

Kanadský dolar

Švýcarský frank

Vlastní práce

38

Z uvedeného grafu je vidět, ţe se nejvíce za sledované období zvýšila cena zlata, vyjádřená v amerických dolarech a britských librách, u kterých došlo ke zvýšení na pětinásobek původní ceny. Menší růst byl u eura, kde cena dosáhla čtyřnásobku a u ostatních sledovaných měn došlo přibliţně k trojnásobnému navýšení. Na základě tohoto grafu je moţné potvrdit, ţe důleţitou součástí růstu ceny zlata je oslabující americký dolar. V ostatních světových měnách (s výjimkou britské libry) neroste cena zlata tak rychle jak je tomu při vyjádření v americkém dolaru. Samostatně je na grafu 7 uveden vývoj ceny zlata v českých korunách. Na konci března 2011 se jedna trojská unce obchodovala v přepočtu přibliţně za 25 000 CZK. Graf č. 7:

Vývoj ceny zlata v CZK

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.gold.org a www.cnb.cz

Pro porovnání růstu ceny zlata v USD a v CZK je zde uveden graf číslo 8, porovnávající relativní vývoj ceny zlata v obou měnách, aktuální cena je vţdy porovnána s 1. 1. 2006. Z grafu je znatelné, ţe cena zlata v českých korunách

Vlastní práce

39

nestoupla tak výrazně jako cena v amerických dolarech. Jednou z příčin je oslabující dolar a druhou pak koruna, která ve sledovaném období posiluje nejen vůči americkému dolaru, ale i ostatním světovým měnám. Graf č. 8:

Relativní vývoj ceny zlata v CZK a USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.gold.org a www.cnb.cz

4.3 Současná nabídka a poptávka 4.3.1

Nabídka

V roce 2010 stoupla celková nabídka zlata přicházejícího na trh na hodnotu 4 108 tun, coţ je o 2 % více, neţ v roce 2009. Na tomto objemu se 2 543 tunami podílela těţba, kde je v současnosti největším producentem Čína. 1 653 tunami se na celkové sumě podílelo zlato získané recyklací, u kterého došlo k mírnému poklesu produkce. Recyklované zlato dnes produkuje především Indie a země Středního východu.

Vlastní práce

40

Na příbytku zlata na trhu se také podílely centrální banky, které v loňském roce poprvé po 21 letech nakoupily zlata více, neţ prodaly (o 87 tun). Na této změně pozice centrálních bank se v roce 2010 výrazně podílelo Rusko, které zvýšilo své zásoby o 135 tun, nebo také například Thajsko se zvýšením svých zásob o 16 tun a Bangladéš o 10 tun. Podíl na celkovém čísle měly i evropské centrální banky, které oproti minulým rokům výrazně omezily prodeje zlata. V letech 1989-2007

sniţovaly

své

zásoby

průměrně

o

400-500

tun

ročně,

ale v posledních 3 letech došlo k postupnému sniţování čistých prodejů. [15] 4.3.2

Poptávka

V roce 2010 dosahovala celková poptávka po zlatě objemu 3 812,2 tun, coţ znamenalo oproti roku 2009, s celkovou poptávkou ve výši 3 493 tun, 9% nárůst. Celková poptávka tak dosáhla nejvyššího objemu za posledních 10 let. Tab. 4

Poptávka po zlatě v roce 2010

Účel Šperky13 Průmysl - celkem

Objem v

Peněžní vyjádření

tunách

v milionech USD

2 059,6

81 085

419,6

16 519

287,0

11 299

-

Elektronika

-

Stomatologie

49,8

1 961

-

Ostatní

82,2

3 528

1 331,1

52 482

Investice - celkem -

Fyzické investiční zlato

995,0

39 174

-

ETFs a obdobné produkty14

338,0

13 308


13 14

všechny nově vyrobené šperky a hodinky Gold Bullion, iShares Comex Gold Trust, Swiss Gold, Gold Claymore Bullion ETF a další

Vlastní práce

41

Významný nárůst poptávky byl zaznamenán v oblasti zlatých šperků, kde v roce 2010 poptávka stoupla meziročně o 17 % na 2 059,6 tun. Nejdůleţitější zemí, která ovlivnila celkovou rostoucí poptávku v této oblasti je Indie. V této zemi došlo k nárůstu poptávaného objemu zlata o celých 69 % (na 745,7 tun) a v kombinaci s rostoucí cenou zlata, tak Indové v místní měně nakoupili šperky za dvojnásobnou hodnotu oproti roku předchozímu. K nárůstu poptávky došlo v roce 2010 i v Číně, kde poptávka stoupla meziročně o 13 % na hodnotu 399,7 tun. Zcela opačný trend zaznamenávají Spojené státy americké, kde rok 2010 s poklesem o 14 % potvrdil dlouhodobý trend klesající poptávky. V oblasti průmyslu v roce 2010 stoupla poptávka na 419,6 tun, coţ představuje meziroční nárůst o 12 %. Ten byl však zpomalen poptávkou v oblasti stomatologie, u které dochází k dlouhodobému poklesu poptávky, v roce 2010 meziročně klesla o 5 % na hodnotu 49,8 tun. Důvodem je nahrazování zlata cenově dostupnějšími materiály. K nárůstu spotřeby zlata došlo naopak v oblasti elektrotechnického průmyslu, poptávka zde stoupla na 287 tun, coţ představuje 15% nárůst. I přesto, ţe je v některých oblastech zlato nahrazováno levnější mědí, zachovává si velice důleţitou roli ve většině odvětví elektrotechnického průmyslu a především pak v oblastech, kde není rozhodujícím faktorem pro výběr materiálu cena, ale kvalita a spolehlivost. V investiční oblasti došlo v roce 2010 k mírnému nárůstu (o 2 %) a celková poptávka činila 1 331,1 tun zlata. I přesto, ţe je celková poptávka téměř stejná jako v předchozím roce, došlo ke změně v jejich jednotlivých poloţkách. Rok 2010 znamenal výrazný pokles ETFs fondů a dalších finančních instrumentů odvozujících svou cenu od zlata. Meziroční pokles dosáhl hodnoty 45 % oproti roku 2009. V roce 2009 byl zájem o tyto finanční nástroje extrémně vysoký, fyzický objem v roce 2010 je tak na úrovni roku 2008, ve finančním vyjádření samozřejmě ještě vyšší. Naopak rostla poptávka po investičním zlatě ve fyzické podobě (zlaté pruty a mince), kde došlo k meziročnímu nárůstu ve výši 34 % a dosáhla tak hodnoty 995 tun. Významný podíl na tomto růstu měla Čína, s meziročním nárůstem o 70 %. Stala se tak v této oblasti druhou nejvýznamnější zemí (největší poptávka je v Indii). K mírnému nárůstu pak došlo v USA (8 %)

Vlastní práce

42

a na obdobné úrovni jako v roce 2009 zůstává poptávka po investičním zlatě v Evropě. [15]

4.4

Srovnání s akciovým indexem

Investice do tohoto historicky významného aktiva se v posledních letech opět stává velice aktuální. O tom svědčí i rostoucí objem investovaných peněţních prostředků, který se za posledních deset let téměř zpětinásobil (rok 2000 – 32 mil. USD, rok 2010 – 150 mil. USD). [15] Zlato tak tvoří (i v různých svých podobách) určitou alternativu k ostatním investicím. V následující části bakalářské práce bude proto porovnáno investování do zlata s alternativní investicí. Jako alternativa bude hodnocena investice do akcií. Za účelem eliminace faktorů, ovlivňujících vývoj hodnoty jednotlivých akciových titulů, bude pouţit akciový index, který je pro potřebu takovéhoto porovnání vhodnější, protoţe poskytne moţnost zhodnocení akciového trhu jako celku. Trh se zlatem bude porovnán indexem Dow Jones Industrial Average (DJIA), jedním z nejstarších amerických akciových indexů, který je povaţován za indikátor vývoje světového akciového trhu. Index se skládá z akcií 30 největších a nejvýznamnějších společností15, tzv. blue-chips akcií. Sloţení indexu je výjimečně obměňováno tak, aby odpovídalo měnícím se podmínkám a struktuře trhu a index byl stále věrným obrazem vývoje na akciových trzích. V aktuálním seznamu 30 akcií je jiţ delší dobu zahrnut například průmysl strojní, automobilový, farmaceutický a potravinářský. Se změnami na akciovém trhu se jeho součástí stal například i průmysl zábavní, nebo IT-technologie. [35]

Alcoa Inc., American Express, Boeing Company, Bank of America, Caterpillar, Inc., Cisco System, Inc., Chevron Corporation, E.I. du Pont de Nemours and Com, Walt Disney Company, General Eletric Company, Home Depot, Inc., Hewlett-Packard Company, International Business Machines, Intel Corporation, Johnson & Johnson, JP Morgan Chase & Co., Kraft Foods Inc., Coca-Cola Company, McDonald's Corporation, 3M Company, Merck &Company, Inc., Microsoft Corporation, Pfizer, Inc., Procter & Gamble Company, AT&T Inc., The Traveler Companies, Inc., United Technologies Corporation, Verizon Communications Inc., Wal-Mart Stores, Inc., Exxon Mobil Corporation [35] 15

Vlastní práce

43

Pro srovnání jsem bylo pouţito období posledních dvaceti let (1. 1. 1990 – 31. 3. 2011) a jako zdrojová data byly pouţity u Dow Jonesova indexu vţdy denní uzavírací hodnoty (Close). Jako zdrojová data určující vývoj ceny zlata jsou pouţity denní odpolední ceny na londýnském trhu (Gold London fix PM). Data jsou zveřejňována kaţdý pracovní den. Chybějící data (odlišné svátky v USA a Velké Británii) jsou nahrazeny poslední známou hodnotou, ve většině případů tedy hodnotou z předešlého dne. V případě pouţití skutečných absolutních hodnot – tedy hodnoty Dow Jonesova indexu a ceny trojské unce zlata by zobrazený graf nebyl dostatečně názorný, proto je graf číslo 9 sestrojen jako relativní vyjádření aktuální hodnoty k průměrným hodnotám za sledované období. Graf č. 9:

Porovnání vývoje DJIA a ceny zlata

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www. lbma.org.uk a finance.yahoo.com

Vlastní práce

4.4.1

44

Výnosnost

Výnosnost je nejsledovanějším faktorem téměř kaţdé investice. Pro co největší přehlednost je v tabulce číslo 5 je uveden roční růst Dow Jonesova indexu a spotové ceny zlata v jednotlivých letech za sledované období 1990-2010. I přesto, ţe zlato v posledních deseti letech výrazně posiluje, tak při delším porovnání (1. 1. 1990 – 31. 3. 2011) dosahuje niţšího průměrného zhodnocení, neţ Dow Jonesův index. Akciový index dosahoval velice dobrého zhodnocení v devadesátých letech. Pokles naopak zaznamenal především v roce 2002 a 2008. V případě sledování vývoje od začátku tohoto století vykazuje zlato podstatně vyšší růst neţ sledovaný akciový index. Zlato v posledních deseti letech vykazovalo kaţdoroční růst. Tab. 5

Srovnání roční výnosnosti

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

DJIA Zlato -6,28 -3,21 21,38 -9,63 4,06 -5,13 13,44 19,35 2,07 -2,17 33,31 1,60 24,55 -5,11 22,75 -20,83 15,27 -0,07 25,18 1,08 -1,91 -2,50 -5,87 1,99 -17,19 24,74 21,45 21,07 8,93 8,83 -0,11 17,77 14,90 19,25 6,43 30,32 -32,72 2,72 15,42 24,36 9,39 25,32

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www. lbma.org.uk a finance.yahoo.com

Vlastní práce

4.4.2

45

Volatilita

Jedním z podstatných rizik kaţdé investice je volatilita, tedy číselné vyjádření kolísavosti hodnoty aktiva. Budoucí volatilitu není moţné přesně vypočítat, je však moţné ji na základě historické volatility odhadnout. Vysokou volatilitou se vyznačují nejčastěji akciové trhy, naopak velice nízkou volatilitu vykazují krátkodobé cenné papíry. [3] Trh s vyšší volatilitou je velice přitaţlivý především pro „agresivnější“ investory. Za předpokladu správného načasování investice, nabízí díky výrazným výkyvům moţnost vysokého a rychlého zisku. Oproti tomu pro konzervativněji zaloţeného investora představuje vysoká volatilita zvýšené riziko ve formě nestálosti trhu a s rostoucí volatilitou roste pro investora riziko vysoké ztráty (které je však vyvaţováno jiţ zmiňovanou moţností vysokého zisku). Výsledky výpočtu a porovnání volatility těchto dvou investic za rok 2010 dokazují, ţe volatilita zlata je niţší neţ volatilita Dow Jonesova indexu. Rozdíl je však velice nízký. Zlato vykazovalo volatilitu ve výši 15,58 %, volatilita akciového indexu byla pouze asi o pět desetin procenta vyšší, přesně 16,05 %. Po porovnání volatility tedy zlato nedosahuje výrazně lepších výsledků, neţ akciový index. 4.4.3

Riziko

Investice do akcií je poměrně rizikovou záleţitostí. Toto vysoké riziko je v případě klidného vývoje akciového trhu, bez silných negativních událostí posledního desetiletí, kompenzováno vysokými výnosy, ať uţ ve formě výnosu kapitálového, nebo ve formě vyplácené dividendy. V případě investování do akcií jediné nebo několika málo společností, podstupujeme vysoké riziko, spočívající v nebezpečí nevhodného rozhodnutí managementu, silného propadu poptávky po jejím zboţí a v mnoha dalších individuálních faktorech, které mohou ohrozit danou společnost a jejichţ dopad se bude týkat pouze této společnosti. Účinným prostředkem ke sníţení těchto rizik je vhodná diverzifikace akciového portfo-

Vlastní práce

46

lia16. Kvalitní diverzifikace však v ţádném případě nespočívá v nákupu akcií dvou společností sídlících v České republice, které se zabývají výrobou komponentů pro automobilový průmysl. Vhodná diverzifikace musí brát v úvahu co nejvíce rizikových faktorů ovlivňujících současnou i budoucí situaci společnosti. Účinně diverzifikované portfolio by mělo obsahovat akciové tituly společností z různých oborů (nejlépe akcie cyklické i necyklické) a z různých regionů (pokud moţno na sobě nezávislých regionů, například země EU jsou dnes jiţ velice silně propojeny, proto by se diverzifikace neměla omezit pouze na ně). Zlato je oproti tomu označováno za jednu z nejbezpečnějších investic. Dlouhodobě si udrţuje svoji hodnotu a v posledních letech jeho cena výrazně posiluje. Riziko investování do zlata spočívá především v hrozícím takzvaném „splasknutí cenové bubliny“. V současné době je vyuţíváno jako alternativa ostatních finančních nástrojů, ve které poklesla důvěra investorů a také jako prostředek slouţící k ochraně před současnou, či očekávanou inflací. Nedůvěra v „papírové“ peníze je zapříčiněna dlouhodobou expanzivní politikou centrálních bank, konkrétně především velice nízkými úrokovými sazbami. V případě zvýšení úrokových sazeb a celkového zpřísnění monetární politiky, případně při změně postoje investorů ke zlatu a celkové ztrátě zájmu o tento kov, by mohlo dojít ke splasknutí bubliny - situaci, kdy po výrazném neopodstatněném růstu ceny dojde k dramatickému poklesu. Na základě zmiňovaných informací je velice pravděpodobné, ţe k takovému splasknutí případné cenové bubliny nedojde. Samotný objem produkce zlata jiţ mnoho let nevykazuje ţádné výrazné změny a produkce se ustálila na hodnotě přibliţně 2 500 tun ročně. V oblasti průmyslu je zlato stále velice důleţitým kovem, a proto nelze očekávat jednorázový odklon průmyslových výrobců od tohoto kovu. V případě sniţování zájmu o něj by se jednalo o několik let trvající postupný přechod na cenově dostupnější materiály (obdobně jako je tomu v oblasti zubních náhrad). Součástí šperkařství je zlato jiţ několik tisíciletí a ani v případě dalšího růstu cen nehrozí, ţe by se v této oblasti přestalo vyuţívat. Postoj centSprávně diverzifikované portfolio by se nemělo omezovat pouze na diverzifikaci v rámci akciového trhu, ale mělo by obsahovat různorodé investiční nástroje peněţního i kapitálového trhu. 16

Vlastní práce

47

rálních bank ke zlatu jako součásti svých rezerv je v tuto chvíli také zcela pozitivní a centrální banky budou podle názorů expertů zlato i nadále uţívat jako jejich součást. Hrozící splasknutí cenové bubliny z důvodu zpřísnění monetární politiky by však v případě zlata nemuselo vést nutně k poklesu ceny. Restriktivní politika centrálních bank, spočívající ve sníţení mnoţství peněz v oběhu, by vedla k poklesu cen většiny investičních nástrojů. Toto sníţení mnoţství peněz a s tím související pokles cen by se však nemusel nutně týkat zlata. To vţdy bylo a stále je povaţováno za symbol jistoty a dlouhodobého uchovatele hodnoty. Na aktuálnosti nabývá především právě v nestálých a nejistých obdobích. V případě poklesu cen většiny investičních nástrojů je pravděpodobné, ţe by se stalo ještě významnější alternativou k ostatním nástrojům klesajícího trhu.

4.5 Formy investování Poslední část práce se zaměří na nabídku, charakteristiku a zhodnocení současných moţností investování do zlata. Porovnání jednotlivých variant povede k formulaci doporučení nejvhodnější formy investování. Výběr investice je velice sloţitou záleţitostí a nelze určit jednu variantu za optimální moţnost pro všechny potenciální investory, protoţe kaţdý jednotlivý investor preferuje jiné vlastnosti. Mimo vlastností potenciálního investora je důleţitým prvkem také objem peněţních prostředků, které budou investovány. Některé investiční nástroje nabízené českými bankami jsou dostupné pouze privátní klientele. Běţný klient, jehoţ majetek v bance nepřesahuje danou hranici, nemůţe tyto produkty vyuţívat. Proto bude nyní blíţe specifikován potenciální investor, pro nějţ bude formulováno investiční doporučení. Investor (nepodnikající fyzická osoba) chce do zlata

investovat

jednorázově

nabyté

finanční

prostředky

v objemu

500 000 Kč. Cílem investora je bezpečné zhodnocení investované částky

Vlastní práce

48

v období asi deseti let. Tato doba je samozřejmě pouze předpokládaná. Investor si je vědom toho, ţe peníze můţe potřebovat na úhradu neočekávaných osobních výdajů, případně ţe změní názor na budoucí vývoj ceny zlata, o jejímţ růstu je nyní přesvědčen a své prostředky bude raději investovat jinak, proto od investice poţaduje dobrou likviditu. Hodnocené varianty budou posouzeny dle jejich výnosnosti, kde bude zhodnocena historická výnosnost v posledních čtyřech letech. Druhým hlediskem budou náklady spojené s investicí. Další vlastností, která bude hodnocena, je minimální počáteční investice, aby byly vyloučené investice, které nejsou pro potenciálního klienta dostupné. Podstatným kritériem výběru je likvidita investice, která by měla v případě potřeby umoţňovat v průběhu původně plánovaného období investice její snadnou přeměnu na finanční prostředky. A posledním doplňkovým kritériem pak bude pohled na zisk z hlediska daně z příjmů. 4.5.1

Nákup fyzického zlata

Nákup fyzického zlata je z mnoha pohledů tou nejjednodušší variantou jak do zlata investovat. Základní výhodou pro drobného investora je skutečnost, ţe dané zlato skutečně fyzicky vlastní a v případě kolapsu finančních trhů nehrozí, ţe by o něj přišel.17 Nabídka fyzického zlata je v současné době velice široká. Je tomu tak především díky jeho stále rostoucí ceně a s tím související rozšiřování zájmu o zlato i v řadách běţných občanů. Druhým důvodem, který značně vedl k rozšíření zlata i mezi drobné investory je změna zákona o dani z přidané hodnoty z roku 2004, která za splnění konkrétních podmínek (mezi nejdůleţitější patří minimální ryzost slitku, případně mince) investiční zlato osvobozuje od DPH. Z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty stát na zlato nepohlíţí jako na jeden z druhů zboţí, ale jako na určitý peněţní ekvivalent. [36]

17

Pokud neuvaţujeme moţnost vyvlastnění fyzického zlata v drţení občanů.

Vlastní práce

49

V České republice působí několik společností zabývajících se prodejem investičního zlata. Mimo tyto společnosti nabízí prodej fyzického zlata například i Komerční banka, nabízející slitky o hmotnosti 100 g a 1 kg. Celková minimální výše nákupu je však stanovena na hmotnost 1 kg (tzn. 0,75 – 0,8 mil. Kč), další transakce (nákup i zpětný prodej) je opět omezena totoţným minimálním objemem. Tyto minimální objemy obchodu jsou pro většinu občanů investujících do zlata vysoké. Za velice problematickou lze povaţovat i likviditu, kdy zpětný prodej musí být učiněn opět v objemu minimálně 1 kg zlata. Tato celková výše minimální investované částky není ani v současných moţnostech investora, pro něhoţ je prováděn výběr vhodného nástroje. Stejně tak je pro něj nevhodná i podmínka o minimálním objemu zpětného odkupu zlata, která by mu neumoţnila sníţit hodnotu investice o částku nutnou na úhradu neočekávaných osobních výdajů. Z tohoto důvodu bude zhodnocena moţnost fyzického nákupu zlata u jedné ze společností zabývající se prodejem fyzického zlata běţným investorům, jejichţ nabídka je pro drobné investory podstatně širší. Konkrétně bude hodnocena nabídka společnosti Zlaté Mince – Numismatika, provozující internetový obchod www.zlate-cihly.cz. Společnost nabízí zlaté slitky Argor Heraeus, Münze Österreich, P.A.M.P. a Perth Ming, konkrétně bude hodnocena nabídka velice rozšířených švýcarských slitků Argor Heraeus, slitků s ryzostí 999,9/1000 Au. V tabulce číslo 6 je uveden přehled prodejních a nákupních cen18 jednotlivých hmotností zlatých slitků. Z výpočtů v tabulce je vidět, ţe v případě investice vyšší částky je znatelně výhodnější investovat do slitků o větší hmotnosti, kde je cena za gram niţší, neţ u slitků malé hmotnosti. Cena za gram zlata v nejmenším slitku (1 g) je o celých 81 % vyšší, neţ cena za gram ve slitku největším (1 000 g). Druhým důvodem pro investování do takovýchto slitků je pak i rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (tzv. offer-bid spread). Tento rozdíl dosahuje

18

ceny platné k 27.4. 2011

Vlastní práce

50

u slitků vyšší hmotnosti hodnoty okolo 5 %, ale u slitků nejniţších hmotností aţ závratných 25 %. Tab. 6

Porovnání jednotlivých hmotností zlatých slitků

Hmotnost

Prodejní cena v Kč

Výkupní cena Cena za 1 Offer-bid v Kč gram v Kč spread

1g

1 497,00

1 122,00

1 497,00

25,05 %

2g

2 507,00

1 880,00

1 253,50

25,01 %

5g

5 530,00

4 424,00

1 106,00

20,00 %

10 g

9 920,00

8 432,00

992,00

15,00 %

20 g

18 996,00

16 716,00

949,80

12,00 %

50 g

44 888,00

41 296,00

897,76

8,00 %

100 g

87 792,00

82 919,00

877,92

5,55 %

250 g

210 800,00

199 311,00

843,20

5,45 %

500 g

419 616,00

398 945,00

839,23

4,93 %

1 000 g

828 320,00

787 318,00

828,32

4,95 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.zlate-mince.cz

S nákupem a prodejem fyzického zlata jsou spojeny manipulační náklady, díky kterým se předpokládá dlouhodobý charakter této investice. Mimo tyto manipulační náklady musí investor v případě zpětného odprodeje společnosti počítat i s náklady v podobě zmiňovaného rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. V případě vyšší investované částky je vhodné započítat i další náklad spojený s vlastnictvím fyzického zlata, kterým je platba za pronájem bezpečností schránky. Roční náklady na pronájem vhodné skříňky19 jsou ve výši 1 224 Kč vč. DPH. [20] Vývoj ceny zlatých slitků nelze vyjádřit jedinou hodnotou. Hodnota kaţdého slitku se vyvíjí samostatně a jejich pohyb je samozřejmě ovlivňován především spotovou cenou zlata a vývojem kurzu české koruny k americkému dolaru.

19

schránka KB pro objem do 15 000 cm3 a hodnotu max. 1 mil.

Vlastní práce

4.5.2

51

Futures Zlato

Vyuţití forwardových kontraktů není z důvodu předpokládaného fyzického vypořádání kontraktu pro běţného investora vhodnou variantou. Pokud chce vyuţít pákového efektu a profitovat z vývoje ceny zlata, je podstatně vhodnější vyuţít standardizovaného termínovaného kontraktu futures. Tento derivát investor před datem vyrovnání odprodá a nebude se tak muset účastnit fyzického vypořádání. Moţnost investovat do futures kontraktů na zlato nabízí v České republice například Fio banka, která zprostředkovává investování přímo do derivátů obchodovaných na amerických burzách. Konkrétní produkt, který umoţňuje investici

do

zlata

se

nazývá

Futures

Zlato

a

umoţňuje

investovat

do FUTURE - GOLD - F-YG, coţ je tříměsíční termínovaný kontrakt kótovaný na chicagské burze. Obchodovat je moţné pohodlně pomocí aplikace e-Broker a podání pokynu je zdarma. Poplatek za 1 zobchodovaný kontrakt je při objemu do 250 kontraktů měsíčně ve výši5,95 dolarů a při více jak 250 kontraktů měsíčně ve výši 3,95 dolarů. Vţdy však minimálně 9,95 dolarů za jeden obchod a poplatek burze za zprostředkování jednoho kontraktu ve výši 0,97 dolarů. [14] Pro investory hledající vysoké zhodnocení investované částky nabízí futures kontrakt výhodu v podobě pákového efektu. Investor investující do tohoto kontraktu musí u společnosti sloţit margin, jehoţ minimální výše je 10 879 USD v případě kontraktu Futures Zlato a 3 626 USD20 v případě kontraktu Futures Mini Zlato.

Vhodné je však vloţit částku vyšší, aby investor nebyl nucen

v případě poklesu kurzu margin doplňovat.

Kurz futures kontraktu dosáhl

v roce 2010 ve vyjádření v českých korunách zhodnocení 30,58 %.

20

údaje aktuální k 29. 4. 2011

Vlastní práce

52

Graf č. 10: Vývoj kurzu (v USD) a obchodovaného objemu FUTURE-GOLD-F-YG

Zdroj: http://www.akcie.cz/kurzy-svet/futures-67802-future-gold/?from=2008-0426&to=2011-04-26

4.5.3

SPDR Gold Shares

Moţností jak investovat do fyzického zlata a přitom se vyhnout nákladům a rizikům spojených s fyzickou manipulací a drţením zlatých slitků či mincí, je investování prostřednictvím ETF fondů. Fio banka nabízí investici do největšího světového ETF fondu drţícího fyzické zlato. Do fondu SPDR Gold Shares, známého také jako SPDR Gold Trust, nebo pod zkratkou GLD. Fond v současnosti vlastní 1 229,64 tun21 zlata, coţ odpovídá hodnotě téměř 60 miliard amerických dolarů. [25] Fond investuje peněţní prostředky přímo do nákupu fyzického zlata. Cílem fondu proto není dosahovat vysokých zisků pomocí pákového efektu, nebo vý-

21

údaj z 26.4. 2011

Vlastní práce

53

razných změn v portfoliu fondu. Jeho cílem je co nejvěrněji kopírovat vývoj ceny zlata a hodnota jednoho podílu odpovídá 1/10 trojské unce zlata. Výkonnost fondu dosahuje dlouhodobě velice dobrých hodnot a v roce 2010 v přepočtu na české koruny dosáhla 29,65 %, coţ je ještě nepatrně vyšší růst, neţ roční růst spotové ceny, který v přepočtu na české koruny dosahoval hodnoty 28,59 %. V amerických dolarech je výkonnost fondu rovna 26,36 %, zatímco roční růst spotové ceny zlata je 25,32 %. Graf č. 11:

Vývoj hodnoty podílu SPDR Gold Shares

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.spdrgoldshares.com a www.cnb.cz

Minimální obchodovaný objem je ve výši jednoho podílu, coţ při současné ceně zlata znamená cca 150 amerických dolarů. Kaţdoroční náklady na správu fondu jsou dlouhodobě velice nízké a jejich výše nepřesahuje 0,40 % z investované částky. Poplatek za obchod do 100 kusů je ve výši 7,95 dolarů a při obchodu nad 100 kusů 9,95 dolarů. Mimo těchto poplatků je při obchodu

Vlastní práce

54

strţen také poplatek odváděný organizaci NASD22, jehoţ výše je však zanedbatelná23, pro přehlednost nebude jiţ v konečném hodnocení zmiňován. 4.5.4

SGAM Fund Equities Gold Mines

Investování do zlata lze z hlediska investora pojmout komplexněji a neinvestovat do samotné komodity (v jakékoliv její formě), ale profitovat přímo z její produkce. Podílet se na zisku z produkce zlata je moţné nákupem akcií těţařských a důlních společností. Výběr konkrétní společnosti je pro běţného investora, hledajícího moţnost investování do zlata, poměrně náročnou záleţitostí, ve které je nutné zhodnotit jednotlivé faktory ovlivňující ziskovost a míru rizika spojeného s investicí do konkrétní společnosti.24 Rizika spojená s takovouto investicí jsou popsána v kapitole zabývající se srovnáním zlata a akciového indexu. V této kapitole byla zmiňována rizika, která souvisí s investování do akcií společností z obecného pohledu a tyto rizika jsou samozřejmě přítomna i u společností těţících zlato. V případě investování do společností produkujících zlato je vhodné v rámci tohoto sektoru kvalitní diverzifikace spočívající v nákupu co nejvíce akciových titulů. Z tohoto pohledu nabízí zajímavou moţnost, jak investovat do společností produkujících zlato a zároveň vhodně rozloţit svou investici do více akciových titulů, Investiční kapitálová společnost KB, v podobě sektorově zaměřeného otevřeného podílového akciového fondu SGAM Fund Equities Gold Mines. Fond investuje minimálně 67 % svých aktiv do akcií společností zabývajících se těţbou zlata a akcií zlatých dolů. Geograficky se jedná z větší části o společnosti Severní Ameriky, Austrálie a Jiţní Afriky. Zbylou část svých aktiv investuje do ostatních drahých kovů a minerálů (především stříbra a platiny). Fond je sloţen průměrně z 45 různých akciových titulů. [19]

Národní asociace makléřů cenných papírů a správců investic 0,075 USD/ 1000 ks, maximálně však 3,75 USD z kaţdého samostatného prodeje 24 Největší společností zabývající se těţbou zlata je kanadská společnost Barrick, v současné době provozuje 25 zlatých dolů a její celková produkce za rok 2010 dosáhla 7,8 mil. oz zlata. [11] 22 23

Vlastní práce Graf č. 12:

55

Podíl čisté hodnoty aktiv na jeden podílový list fondu SGAM Fund Equities Gold Mines

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z www.iks-kb.cz a www.cnb.cz

Výkonnost fondu SGAM Fund Equities Gold Mines dosahovala v posledních dvou letech velice dobrých hodnot. Výkonnost v roce 2009 vyjádřená v českých korunách byla 38,16 %, v roce 2010 pak pouze o pět procent méně, konkrétně 33,32 %. Problematický je ale rok 2008, kdy tento akciový fond zaznamenal stejně jako většina akciových indexů silný propad aţ o 27,87 %. Z investované částky je strţen 3% vstupní poplatek. Poplatek za obhospodařování fondu ve výši 2 % je strháván z majetku fondu, není tedy investorovi přímo strháván, ale jiţ hodnota aktiv připadající na jeden podílový list je o tento poplatek sníţena. Výstupní poplatek je nulový. V případě prodeje podílových listů po době drţení delší neţ 6 měsíců nepodléhá zisk z prodeje dani z příjmů. [18]

Vlastní práce

56

4.6 Vyhodnocení nástrojů investování do zlata Cílem této kapitoly bude podle stanovených kritérií – výnosnost, náklady spojené s investicí, minimální počáteční investice, likvidita a daňové hledisko – porovnat výše uvedené moţnosti investování do zlata a na základě tohoto srovnání vytvořit investiční doporučení pro potenciálního investora. Pro lepší orientaci ve vlastnostech a podmínkách jednotlivých investičních nástrojů je na následující straně uvedena tabulka číslo 7 se základními údaji o kaţdém z nich. Výnosnost Výnosnost všech investičních nástrojů dosahovala v posledních dvou letech velice příznivých hodnot. Takováto míra výnosnosti, obzvláště při investování do zlata - tedy konzervativního nízkorizikového aktiva, je velice dobrá. V případě zhodnocení výnosnosti dvou předchozích let (2007 a 2008) tak z jinak velice obdobných ročních výnosností, lišících se pouze o několik procentních bodů, značně vybočuje podílový fond SGAM Fund Equities Gold Mines, tedy akciový podílový fond investující do akcií společností produkujících zlato. Ten v roce 2007 vykazoval pokles 1,77 % a v roce 2008 dokonce 27,87 %. I společnosti produkující zlato byly velice silně zasaţeny ekonomickou krizí, která způsobila v roce 2008 propad akciových trhů o 32,72 % (dle Dow Jonesova indexu). I přesto, ţe se jedná o zcela specifický, úzce sektorově zaměřený fond a hodnota akcií měla úzce souviset s vývojem ceny zlata, tak i tyto společnosti jsou silně ovlivňovány aktuální situací na akciových trzích. A v případě poklesu cen akcií se tento pokles týká i společností produkujících zlato. Z tohoto důvodu není investice do akcií těţařských a důlních společností vhodnou formou pro investování do zlata. Při hodnocení výnosnosti investičních nástrojů je pro českého investora nutné brát stále v úvahu devizové riziko, které můţe výnosnost těchto v eurech či dolarech denominovaných investičních nástrojů značně ovlivnit.

Tab. 7

Přehled základních vlastností jednotlivých investičních nástrojů

Forma investice

Roční zhodnocení v CZK

Fyzické zlato

Futures Zlato, Futures Mini Zlato

2007 2008 2009 2010

13,57 % 10,70 % 18,06 % 28,59 %26

2007 ∙ 2008 10,41 % 2009 18,95 % 2010 30,58 %

Náklady Pronájem bezpečnostní schránky – 1224 Kč ročně, manipulační náklady

Minimální objem investované částky25

1 497 CZK

1 zobchodovaný kontrakt: Futures Zlato: do 250 kontraktů měsíčně 10 879 USD (177 241 CZK) 5,95 USD, nad 250 Futures Mini Zlato: kontraktů 3,95 USD, 3 626 USD (59 075 CZK) min. 9,95 USD za obchod

ETF fond SPDR Gold Shares

2007 2008 2009 2010

15,26 % 10,00 % 18,15 % 29,65 %

Obchod do 100 ks 7,95 USD a obchodu nad 100 ks - 9,95 USD a správa fondu 0,40 % ročně

149 USD (2 428 CZK)

Podílový fond SGAM Fund Equities Gold Mines

2007 2008 2009 2010

- 1,55 % - 27,87 % 38,16 % 33,03 %

Vstupní poplatek 3 %, správa fondu 2 % ročně

1 000 EUR (24 210 CZK)

Likvidita

Daňové hledisko

Nízká

Zisk dosažený z prodeje je osvobozen od daně

Vysoká

Zisk je třeba zdanit

Vysoká

Při držení delším než 6 měsíců je zisk dosažený z prodeje osvobozen od daně

Vysoká

Při držení delším než 6 měsíců je zisk dosažený z prodeje osvobozen od daně

Zdroj: Vlastní zpracování 25 26

údaje a měnové kurzy pro přepočet platné k 29. 4. 2011 vývoj ceny je u kaţdého slitku odlišný, celkový vývoj ceny fyzického zlata je proto nahrazen vývojem kurzu London PM Fix, vyjádřeném v CZK

Vlastní práce

58

Minimální objem investované částky Minimální počáteční investice jsou zcela rozdílné. Nejniţší hranicí pro investování se vyznačuje investice do ETF fondu, jejíţ hodnota je ve výši jednoho podílu (tedy cena odpovídající cca 1/10 trojské unce zlata). Naopak nejvyšší nutnou investicí je počáteční margin u obchodování Futures Zlato, který dosahuje téměř 180 000 Kč a Futures Mini Zlato s marginem ve výši přibliţně 60 000 Kč. I přesto jsou všechny tyto investice v moţnostech potenciálního investora. Obchodování derivátů je však vhodnější pro investora poţadujícího výrazné zhodnocení svých prostředků, který je ochoten akceptovat k tomu adekvátní riziko. V případě investování do futures kontraktů hrozí investorovi v případě poklesu ceny zlata situace, kdy bude muset původní margin doplňovat. Potenciální investor předpokládá růst ceny zlata, nelze u něj tedy očekávat spekulace na její pokles. Pro konzervativního investora, který poţaduje především dlouhodobé zhodnocení investice, není vyuţití futures kontraktů vhodnou variantou. Daňové hledisko Po zhodnocení předchozích faktorů vyhovují poţadavkům investora pro dlouhodobou bezpečnou investici do zlata dvě moţnosti – nákup fyzického zlata a ETF fond. Z pohledu zákona o dani z příjmů je zisk z prodeje investičního zlata za podmínky, ţe nebylo zahrnuto v obchodním majetku, osvobozen. Zisk z prodeje podílu ETF fondu je osvobozen v případě, ţe doba mezi pořízením a prodejem je v délce minimálně 6 měsíců. V případě dodrţení původního předpokladu o délce investice budou zisky z obou těchto variant osvobozeny. Náklady Náklady spojené s investováním do fyzického zlata jsou relativně vysoké. Je třeba na samotném počátku počítat s náklady na (bezpečnou) manipulaci se zlatem a poté v případě, ţe majitel nechce mít zlato v takovéto hodnotě uskladněné doma, také náklady na pronájem bezpečnostní skříňky. Náklady spojené s investicemi do ETF fondů jsou oproti tomu obecně velice nízké. Poplatek za správu těchto fondů se běţně pohybuje na úrovni 0,20 % ročně, v případě SPDR Gold Shares je jeho výše 0,40 % ročně. Při nákupu či prodeji

Vlastní práce

59

je investorovi strţen pouze poplatek obchodníka s cennými papíry, v tomto případě 9,95 dolarů27. Likvidita Posledním hodnoceným faktorem je likvidita, tedy schopnost přeměny investice v peněţní prostředky, ať uţ v dlouhodobě plánovaném okamţiku, nebo dříve v případě

neočekávané

potřeby

finančních

prostředků.

Fyzické

zlato

se vyznačuje nízkou likviditou, která je zapříčiněna nutností najít zájemce o koupi daného slitku, nebo tento slitek odprodat přímo společnosti zabývající se prodejem investičního zlata. Na základě ceny 1 g v rozdílně velkých slitcích je u investování takto vysoké částky vhodné (téměř nevyhnutelné) investovat do slitků s větší hmotností. V takové situaci ale investor výrazně omezuje svojí moţnost v případě nutných výdajů přeměnit v hotovost pouze část investice. Oproti tomu ETF fondy nabízejí vysokou likviditu. Také zde odpadají komplikace s prodejem celých zlatých slitků a nemoţnosti získat zpět přesně poţadovanou částku. Nejmenší obchod, který je moţné uzavřít, má velikost jednoho podílu, coţ při aktuální hodnotě znamená cca 2 400 Kč. Je tedy snadné přeměnit v peněţní prostředky jakékoliv násobky této částky. Investiční doporučení Po celkovém zhodnocení všech kritérií je tedy investičním doporučením pro potenciálního

investora,

poţadujícího

do ETF fondu SPDR Gold Shares.

27

obchod nad 100 ks

dlouhodobé

zhodnocení

investice


60

5 Diskuse: Volba investičních nástrojů Investiční doporučení bylo vytvořeno pro investora, který poţaduje bezpečné dlouhodobé zhodnocení investovaných peněţních prostředků. Jeho poţadavky splňuje právě ETF fond SPDR God Shares. Výnosnost kopíruje spotovou cenu zlata, nepodléhá riziku vysoké ztráty díky vyuţití pákového efektu, výše minimální počáteční investice je zcela v moţnostech investora, zisk z prodeje je po 6 měsících drţení osvobozen od daně, vstupní poplatek i poplatek za správu jsou na velice nízké úrovni a vysoká likvidita umoţňuje snadnou opětovnou přeměnu celé, ale i menší části investované částky zpět na finanční prostředky. Důvodem výběru právě ETF fondu SPDR Gold Shares byl fakt, ţe jako jediná investiční moţnost splňuje všechny poţadavky potenciálního klienta. Kaţdý z ostatních nástrojů se vyznačoval určitou, zcela specifickou vlastností, která ho odlišovala od ostatních. Právě tyto vlastnosti by byly rozhodujícím kritériem pro výběr nejvhodnějšího nástroje různě zaměřenými investory. Pro spekulanta, hledajícího moţnost vysokých zisků z pohybu ceny zlata, je vhodnou variantou vyuţití futures kontraktu, který mu umoţní rychlé zhodnocení původní investované částky. S rostoucím potenciálním ziskem však roste i riziko ztráty. Pro investora, investujícího do různorodých akciových titulů a akceptujícího rizika akciových trhů, je zajímavou moţností investice do tak specifického akciového podílového fondu, jakým je právě Fund Equities Gold Mines. Růst tohoto fondu je ovlivňován jednak měnící se cenou zlata, ale také faktory ovlivňujícími vývoj na akciových trzích. Naopak pro investora, který ve zlatě hledá prostředek jak se zabezpečit před případným kolapsem trhů, je z jeho pohledu jedinou bezpečnou ochranou vlastnictví skutečného fyzického zlata. Tito investoři jsou někdy označováni jako „zlatí brouci“. V případě, ţe by tento investor byl ochotný důvěřovat fondu,


61

který vlastní skutečné fyzické zlato, je i pro něj investice do ETF fondu SPDR Gold Shares vhodným nástrojem.

Závěr

62

6 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce byla formulace investičního doporučení pro potenciálního klienta, majícího zájem o investování do zlata. Nejprve bylo nutné stanovit jednotlivé cíle dílčí. Prvním dílčím cílem bylo zhodnocení historického a monetárního významu zlata. Mimo výrobu ozdobných a náboţenských předmětů slouţilo zlato především jako všeobecně přijímané a uznávané platidlo. Důleţitého monetárního významu dosahovalo v období platnosti zlatých standardů, kdy emitované peníze musely být kryty zlatem. Po rozpadu posledního měnového systému, zaloţeného na zlatem krytých penězích, v roce 1971, slouţí dnes tento kov jako součást rezerv centrálních bank. V druhém dílčím cíli, který se zabývá technickým významem zlata, byla zhodnocena současná produkce a spotřeba tohoto kovu. Produkce zlatých dolů v posledních deseti letech dosahovala stálého objemu 2 400-2 700 tun ročně. V oblasti průmyslu je zlato díky svým specifickým uţitným vlastnostem stále velice vyuţíváno a i přes jeho rostoucí cenu došlo v této oblasti v roce 2010 k 12% meziročnímu nárůstu. Na růstu poptávky po špercích ve výši 17 % se pak nejvíce podílely bohatnoucí asijské země – Indie a Čína. Třetím dílčím cílem bylo zhodnocení vývoje ceny zlata. Na její vývoj mají mimo uvedené faktory vliv především globální události s významným dopadem na finanční trhy. Události, způsobující celkovou nejistotu, vedou investory k investování části svých prostředků právě do zlata. Takovými nejvýznamnějšími událostmi byly po druhé světové válce především ropné šoky v 70. letech, teroristický útok v New Yorku a současná ekonomická krize. Zlato se v těchto situacích osvědčilo jako vhodný prostředek pro diverzifikaci portfolia a tuto roli si s největší pravděpodobností udrţí i nadále. Čtvrtým cílem bylo porovnání investice do zlata s investováním na akciových trzích. Po porovnání s akciovým indexem Dow Jones Industrial Average dosahuje zlato v posledních dvaceti letech obdobného průměrného ročního

Závěr

63

růstu. Při porovnání posledního desetiletí jsou však jeho výsledky podstatně lepší. Míra volatility je u obou investic téměř totoţná. Hlavním rizikem investování do zlata je případné splasknutí cenové bubliny, o jejíţ existenci jsou někteří investoři přesvědčeni. Posledním dílčím cílem je volba nejvhodnějšího investičního nástroje, k čemuţ bylo nejprve nutné blíţe specifikovat potenciálního investora. Porovnání jednotlivých forem investování – fyzický nákup zlata, ETF fond, futures, akciový podílový fond – bylo učiněno pro potřeby a poţadavky investora, který hledá moţnost bezpečného zhodnocení svých finančních prostředků v období asi deseti let. Jednotlivé investiční nástroje byly hodnoceny podle několika kritérií – výnosnost, náklady, minimální objem počáteční investice, likvidita a zdanění zisku. Po zhodnocení jednotlivých variant je výsledným doporučením investice do ETF fondu SPDR Gold Shares. Tato investice představuje pro investora, hledajícího moţnost dlouhodobého bezpečného zhodnocení investované částky, vhodný prostředek jak se podílet na růstu ceny zlata a zároveň se vyznačuje velice dobrou likviditou a minimálními náklady. Pro specificky zaměřené investory jsou vhodné i jiné formy investování. Pro spekulanta, poţadujícího vysoké zhodnocení investované částky je při akceptování vyššího rizika, vhodnou moţností investice do produktu Futures Zlato. Pro silně konzervativního investora, investujícího větší finanční částku v dlouhodobém horizontu, je v případě, ţe bude poţadovat opravdu bezpečnou, velice konzervativní investici, vhodnou moţností nákup fyzického zlata.

Literatura

64

7 Literatura Tištěné zdroje: [1]

BERNSTEIN, PETER L. Dějiny zlata. Praha : Grada, 2004. 384 s. ISBN 80-247-0455-2.

[2]

JÍLEK, JOSEF. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha : Grada, 2004. 742 s. ISBN 80-247-0769-1.

[3]

KOHOUT, PAVEL. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Grada, 2008. 287 s. ISBN 978-80-247-2559-8.

[4]

KUBIŠTA, VÁCLAV. Mezinárodní měnové vztahy. Vyd. 2. Praha : Oeconomica, 2007. 84 s. ISBN 978-80-245-1182-5.

[5]

REJNUŠ, OLDŘICH. Finanční trhy. 2., rozš. vyd. Ostrava : Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 978-80-7418-080-4.

[6]

REVENDA, ZBYNĚK. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2010. 256 s. ISBN 978-80-7261-214-7.

[7]

STRUŢ, JAN. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 336 s. ISBN 80-247-0902-3.

[8]

KOLEKTIV AUTORŮ. Zlato světa: nejkrásnější a nejzajímavější. 1. vyd. Praha : Fortuna Print, 2005. 183 s. ISBN 80-7321-159-9.

Internetové zdroje: [9]

An investor´s guide to the gold market : US edition [online]. 2nd Edition. New York : World Gold Trust Services, LLC, December 2010 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW: .

[10]

Bank of England [online]. May 7, 1999 [cit. 2011-03-27]. Restructuring the UK's Reserve Holdings: Gold Auctions. Dostupné z WWW: .

[11]

Barrick Gold Corporation [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Company Profile. Dostupné z WWW: .

Literatura

65

[12]

CONVENTION ON THE CONTROL AND MARKING OF ARTICLES OF PRECIOUS METALS [online]. Geneva : Hallmarking Convention, 2009 [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: .

[13]

Exchange Traded Funds [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-15]. Typy ETF. Dostupné z WWW: .

[14]

Fio banka [online]. 2.7.2010 [cit. 2011-04-19]. Ceník základních sluţeb. Dostupné z WWW: .

[15]

Gold Demand Trends : Full year 2010 [online]. London : World Gold Council, February 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

[16]

International Cyanide Management Code For The Gold Mining Industry [online]. c2006-2010 [cit. 2011-03-14]. Use in Mining. Dostupné z WWW: .

[17]

International Cyanide Management Code For The Gold Mining Industry [online]. c2006-2010 [cit. 2011-03-14]. About the Code. Dostupné z WWW: .

[18]

Investiční kapitálová společnost KB [online]. 1.3.2011 [cit. 2011-04-23]. Ceník fondů SGAM. Dostupné z WWW: .

[19]

Investiční kapitálová společnost KB [online]. červen 2010 [cit. 2011-0422]. Zjednodušený statut. Dostupné z WWW: .

[20]

Komerční banka [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Sazebník KB - Uloţení, úschovy, pronájmy a pouţívání nočního trezoru a safesové schránky. Dostupné z WWW: .

[21]

KUCHTA, Daniel. Investujeme.cz [online]. 25.11.2009 [cit. 2011-03-11]. Jak na zlato aneb Investice do fyzického zlata. Dostupné z WWW: .

Literatura

66

[22]

PEKAŘ, Jan. Peníze.cz [online]. 19.10.2007 [cit. 2011-03-22]. Zlato je zase v kurzu a míří k historickému rekordu. Dostupné z WWW: .

[23]

POWELL, Bob. Exponential Improvement [online]. April 5 2005 [cit. 2011-03-22]. The Oil Shocks of the 70s. Dostupné z WWW: .

[24]

Puncovní úřad [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Poslání puncovního úřadu. Dostupné z WWW: .

[25]

SPDR Gold Shares [online]. c2011 [cit. 2011-04-21]. Share Information. Dostupné z WWW: .

[26]

ŠOLTYS, Adam. Hospodářské noviny [online]. 2011 [cit. 2011-03-19]. Centrální banky opět skupují zlato. Dostupné z WWW: .

[27]

The European Central Bank [online]. September 26 1999 [cit. 2011-0308]. Joint statement on gold. Dostupné z WWW: .

[28]

The Global Market Report. The Privateer [online]. May 9, 1999, Number 373, [cit. 2011-03-04]. Dostupný z WWW: .

[29]

The London Bullion Market Association [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. The London Market. Dostupné z WWW: . URBAN, Patrik. FXstreet.cz : Svět obchodování na FOREXu [online]. 25.10.2010 [cit. 2011-04-02]. Kvantitativní uvolňování. Dostupné z WWW: .

[30]

[31]

World Gold Council [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. World official gold holdings. Dostupné z WWW: .

[32]

World Gold Council [online]. c2011 [cit. 2011-03-09]. Central Bank Gold Agreements. Dostupné z WWW: .

Literatura

67

[33]

World Gold Council [online]. c2011 [cit. 2011-03-12]. Nanotechnology. Dostupné z WWW: .

[34]

World Gold Council [online]. c2011 [cit. 2011-03-12]. Why gold. Dostupné z WWW: .

[35]

Yahoo! Finance [online]. c2011 [cit. 2011-04-10]. Dow Jones Industrial Average. Dostupné z WWW: . Zlatý portál : Investiční zlato [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Investiční zlato je osvobozeno od DPH. Dostupné z WWW: .

[36]

[37]

Zlatý portál : Investiční zlato [online]. c2011 [cit. 2011-03-12]. Vyuţití zlata. Dostupné z WWW: .

[38]

Zlatý šperk [online]. c2011 [cit. 2011-03-10]. Barevné zlato. Dostupné z WWW: .

Seznam obrázků

68

Seznam obrázků Obr. 1 Jihoafrický Krugerrand

27

Seznam tabulek

69

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled jednotek hmotnosti

12

Tab. 2

Země s největšími zlatými rezervami

21

Tab. 3

Průměrná roční produkce zlata v letech 2005-2009

24

Tab. 4 Poptávka po zlatě v roce 2010

40

Tab. 5

44

Srovnání roční výnosnosti

Tab. 6 Porovnání jednotlivých hmotností zlatých slitků

50

Tab. 7 Přehled základních vlastností jednotlivých investičních možností

57

Seznam grafů

70

Seznam grafů Graf č. 1:

Celosvětové zlaté rezervy

20

Graf č. 2:

Průměrná roční poptávka po špercích podle regionů, 2005-2009

23

Graf č. 3:

Vývoj ceny zlata (průměrné roční ceny)

33

Graf č. 4:

Vývoj ceny zlata

34

Graf č. 5:

Vývoj ceny zlata v období ekonomické krize

35

Graf č. 6:

Relativní vývoj ceny zlata ve vybraných světových měnách

37

Graf č. 7:

Vývoj ceny zlata v CZK

38

Graf č. 8:

Relativní vývoj ceny zlata v CZK a USD

39

Graf č. 9:

Porovnání vývoje DJIA a ceny zlata

43

Graf č. 10: Vývoj kurzu (v USD) a obchodovaného objemu FUTURE-GOLD-F-YG

52

Graf č. 11: Vývoj hodnoty podílu SPDR Gold Shares

53

Graf č. 12: Podíl čisté hodnoty aktiv na jeden podílový list fondu SGAM Fund Equities Gold Mines

55

Současné možnosti investování do zlata

Recommend Documents