Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem dítěte a blaho dítěte. Oblast řešené problematiky úseku: V rámci platné legislativy je úřadem na tomto úseku zajišťováno plnění úkolů v rámci legislativních povinností při výkonu sociálně právní ochrany dětí - ve smyslu jeho práva na život, příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání a ochranu dítěte před tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním a vykořisťováním. Sociálně právní ochranou dětí se rozumí zejména - ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, - ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, - působení směřující k obnovení funkcí rodiny, - zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině, přičemž je zdůrazněno, že nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které též upravují ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte. Sociálně právní ochrana se poskytuje zejména dítěti, které na území České republiky - má trvalý pobyt, - má podle zvláštního právního předpisu, upravujícího pobyt cizinců na území České republiky, povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů, - podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, nebo - je oprávněno trvale pobývat, nebo - pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Sociálně právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, - jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nevykonávají nebo zneužívají práva rodičovské odpovědnosti, - které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy, - které vedou zahálčivý nebo nemravný život (zanedbávají povinnou školní docházku, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití), - které se opakovaně dopouštějí útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, odpovědných za výchovu dítěte - na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu,

- které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti, - které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za jejich výchovu, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami, - které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu, azyl odloučenými od svých rodičů, případně jiných osob odpovědných za jejich výchovu, pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou nebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Každý občan je oprávněn upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí na porušení povinnosti nebo zneužití práv vyplývající z rodičovské zodpovědnosti. Každé dítě má právo požádat orgán sociálně právní ochrany o pomoc. Jiné státní orgány (např. školy, zdravotnická zařízení, ústavní zařízení aj.) jsou povinny oznámit orgánu sociálně právní ochrany skutečnosti, které nasvědčují, že jde o děti výše uvedené. Výkon sociálně-právní ochrany je zajišťován každý pracovní den, po celou pracovní dobu: Pracovní doba pondělí 8.00 - 12.00 úterý 8.00 -12.00 středa 8.00 - 12.00 čtvrtek 8.00 – 12.00 pátek 8.00 – 12.00

12.30 - 17.00 12.30 – 15.30 12.30 - 17.00 12.30 – 15.30 12.30 – 15.00

V mimopracovní době a v době obědové pauzy, pro situace bezprostředního ohrožení dítěte, pro případy zajištění neodkladné péče dítěti, jehož život, normální vývoj nebo jehož důležitý zájem je ohrožen nebo narušen, je zabezpečen výkon činností i nad rámec pracovní doby, a to pro případy: - uplatnění návrhu soudu na nařízení předběžného opatření v případě bezprostředního ohrožení dítěte, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jehož život je vážně ohrožen, - pro poskytování součinnosti soudu při bezodkladném výkonu nařízeného předběžného opatření - pro potřebu součinnosti orgánům činným v trestním řízení – např. účast při neodkladném výslechu nezletilého dítěte, lze kontaktovat sociální pracovníky prostřednictvím pohotovostní linky: 156 nebo na mobilním čísle 603 213 355.

Terénní sociální péče  Řeší v souladu s legislativou komplexně problematiku rodin – úplných i neúplných. Rodiny navštěvují a snaží se o sanaci rodinného prostředí, chrání oprávněné zájmy dětí.  Řeší problematiku týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí.  Řeší problematiku svobodných těhotných žen.  Poskytují poradenství v sociálně-právní ochraně dětí a mládeže, v případě neshod v manželství, při problémech po rozvodu a rozchodu rodičů dětí, při řešení otázky styku rodičů s dětmi.  Zastupují děti u soudu i před jinými státními orgány ve funkci opatrovníka.  Podávají soudu návrhy na nařízení ústavní výchovy, na nezájem rodičů v případě osvojení, na určení rodičovství u dětí.  Pravidelně navštěvují děti umístěné v dětských domovech a po jejich propuštění sledují jejich vývoj.  Spolupracují s policií, školami, poradnami, pediatry, ostatními lékaři, občanskými sdruženími atd.  Provádí depistáž v regionu své působnosti.  Realizují v rodinách dohled nařízený soudem, případně jiná soudní opatření. Kontakty: Bc. Veronika Hronová, tel. 318 822 742, linka 128, e-mail: [email protected] Mgr. Jaroslava Polanecká, tel. 318 822 472, linka 32, e-mail: [email protected] Bc. Simona Sůsová, tel. 318 822 742, linka 114, e-mail: [email protected] Náhradní rodinná péče ● Činnost pracovníka pro náhradní rodinnou péči je nedílnou součástí sociálně právní ochrany dětí, tento pracovník zajišťuje všechny činnosti náhradní rodinné péče (osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenská péče, hostitelská péče). ● Pracuje s dětmi vhodnými do náhradní rodinné péče a s žadateli o náhradní rodinnou péči. ● Zajišťuje kompletní dokumentaci potřebnou ke zprostředkování náhradní rodinné péče. ● Přijímá žádosti o náhradní rodinnou péči, podává informace o procesu zařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se pěstouny nebo osvojiteli. V rámci této činnosti provádí podrobné sociální šetření v rodinách, poskytuje poradenství, vyhledává osoby vhodné stát se pěstouny nebo osvojiteli. ● Sleduje vývoj dětí umístěných v náhradních rodinách, spolupracuje s pěstouny nebo osvojiteli, biologickými rodiči dětí, poskytuje všem sociální a právní poradenství, účelovou pomoc. ● Zastupuje děti jako opatrovník před soudy, policii, notáři a ostatními institucemi, chrání zájem nezletilých dětí. ● Uzavírá dohody o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu a sleduje

dodržování ustanovení plynoucí z těchto dohod. Kontakty: Renata Vinařová, tel. 318 822 742, linka 112, e-mail:[email protected] Kurátor pro děti a mládež ● Činnost kurátora pro děti a mládež je nedílnou součástí sociálně – právní ochrany dětí a sociální prevence. ● Kurátor pro děti a mládež pracuje s dětmi a mladistvými, kteří spáchali provinění, trestný čin nebo čin jinak trestný, přestupek a s dětmi a mladistvými s opakovanými poruchami chování závažného rázu, i jejich rodinami. ● Jeho působení vychází ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ze zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, při své práci se řídí i dalšími zákony. ● Důležitou součástí jeho práce je poradenská činnost. Pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. Poskytuje sociálně právní a výchovné porady dětem i rodičům při řešení jejich rodinných, osobních a sociálních problémů a akutních krizových situací. Zprostředkovává pomoc odborných poradenských a zdravotnických pracovišť a jiných zařízení. ● Spolupůsobí na zlepšení podmínek v rodinách, kde je vykonávána ústavní nebo ochranná výchova dítěte, s cílem umožnit návrat dítěte do rodiny. ● Na základě požadavků orgánů činných v trestním řízení zjišťuje poměry Nezletilého nebo mladistvého. ● Zúčastňuje se úkonů v přípravném řízení – výslech, konfrontace, seznámení s výsledky vyšetřování. ● Zúčastňuje se jednání před soudem pro mládež v trestních věcech nezletilých i mladistvých, kde aktivně využívá svá práva daná zákonem, včetně opravných prostředků. ● Účastní se přestupkového řízení vedeného proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích. ● Podává návrhy soudu na zahájení řízení o předběžném opatření, nařízení ústavní či ochranné výchovy a zastupuje děti v těchto řízeních. ● Podílí se na realizaci ústavní nebo ochranné výchovy do příslušných zařízení (zajištění dokladů, místa, doprovod dítěte) ve spolupráci se soudem. ● Spolupracuje se zařízeními pro výkon vazby i výkon trestu odnětí svobody, se školskými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy, spolupracuje s orgány

úřadů, školami, zdravotnickými a školskými institucemi, občanskými sdruženími, úřady práce, charitativními a jinými organizacemi. Kontakty: Mgr. Pavla Piroutková, tel. 318 822 742, linka 113, e-mail: [email protected] Standardy kvality sociálně právní ochrany S účinností od 1.1.2015 pracuje tento úsek činnosti, v souladu s legislativní povinností (vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí, příloha 1) podle standardů kvality při poskytování sociálně právní ochrany. Pravidla a postupy vytvořené za účelem naplnění standardů kvality: Č. 1. 2. 3.

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

14. 15. 16. 17. 18. 19.

Název dokumentu/materiálu Rozdělení obvodů ORP mezi pracovníky úseku SPOD Sedlčany Postup pro řešení případů v rámci pohotovostního režimu SPOD Sedlčany Postup při řešení situace ohroženého dítěte, která vyžaduje uplatnění návrhu na vydání předběžného opatření Postup pro výkon sociálního šetření v rodině a jeho vyhodnocení Postup pro realizaci případové konference Postup při prověřování anonymních oznámení Postup pro umístění dítěte do ÚV, prodloužení ÚV, přemístění v ÚV Postup pro vedení rozhovoru s klientem Postup při zpracování individuálního plánu Postup pro poskytnutí sociálního poradenství Postup pro provedení výchovného pohovoru kurátora pro děti a mládež Postup pro provedení pohovoru s dítětem Postup pro uložení povinnosti využití odborných služeb/výchovná opatření (napomenutí,dohled, omezení) dle ZoSPOD Postup průběhu přestupkového řízení Postup při výkonu soudního dohledu nad výchovou dítěte Postup ORP při osvojení dítěte Postup při práci s dětmi v PPPD Postup při svěření dítěte do PPPD, zrušení PPPD Postup při svěření dítěte do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem

Platnost od 1. 12.2014

7.10.2014 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015

1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015

20. Postup práce u dětí s výchovnými problémy 21. Postup práce u dětí s trestnou činností, přestupky 22. Postup práce s rodiči, jejichž děti jsou umístěny v ÚV, ZDVOP 23. Postup při práci s rodinami, kde se vyskytuje domácí násilí 24. Postup při diagnostice a výkonu opatření pro předškolní děti, jejichž školní zralost je ohrožena

1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015 1.1.2015

STÍŽNOSTI a PODNĚTY vztahující se k práci úseku sociálně právní ochrany dětí lze uplatnit dle Zásad postupu při přijímání a vyřizování stížností a petic došlých na Městský úřad Sedlčany v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, a zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Přehled základních právních předpisů ve vztahu k Odboru sociálních věcí: zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpis zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách metodický pokyn MŠMT č.j. 10 194/2002 ze dne 11.03.2002 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

závazný pokyn policejního prezidenta č. 167 ze dne 30.12.2010 o činnosti na úseku mládeže vyhláška č. 473/2012 Sb., ze dne 17. prosince 2012, o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Tiskopisy a dokumenty - vzor žádosti o ustanovení zvláštního příjemce důchodu - vzor žádosti o poskytnutí finančního daru (poplatková povinnost – komunální odpady) - vzory nejčastěji používaných návrhů soudu Návrh na nezrušitelné osvojení nezletilého dítěte Návrh na snížení výživného pro nezletilé dítě Návrh na svěření nezletilého dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče Návrh na úpravu styku rodiče s nezletilým dítětem Návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte Návrh rodiče na změnu úpravy výchovy a výživy nezletilého dítěte Návrh na zvýšení výživného pro nezletilé dítě - formuláře k náhradní rodinné péči Žádost o zařazení do evidence žadatelů Dotazník pro žadatele o náhradní rodinnou péči Lékařské vyšetření žadatele o náhradní rodinnou péči Řešení určitých životních situací ve vztahu k sociálně právní ochraně dětí: (Upozornění pracovníků OSPOD - žádná sociální situace není zcela shodná s jinými, a proto je vždy vhodné konkrétní problematiku osobně konzultovat) Problematika: 1. Jak postupovat v situaci, když uvažuji o rozvodu manželství s dosud nezletilými dětmi? Problematiku rozvodu manželství upravuje legislativně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v části druhé – Rodinné právo. Soud může manželství rozvést na návrh některého z manželů. Před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Zákon připouští možnost společné, případně střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. Na Odboru sociálních věcí je pro dané účely k dispozici vzor/tiskopis návrhu na úpravu výchovy a výživy, kterým navrhovatel zahájí soudní řízení. Pokud má podaný návrh patřičné náležitosti (za tím účelem je vhodné konzultovat podání s pracovníky oddělení SPOD) soud řízení zahájí a dítěti ustanoví opatrovníka, který bude dítě v řízení zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí dle místa trvalého bydliště dětí. Opatrovník má dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, oprávnění navštívit nezletilé dítě v jeho obydlí, popřípadě v jiném prostředí,

kde dítě žije. Opatrovník má dále oprávnění hovořit s dítětem o záležitostech, které se ho daným řízením dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Po nabytí právní moci rozsudku o úpravě výchovy a výživy nezletilého dítěte lze podat návrh na rozvod manželství, příp. pokračovat v řízení o rozvodu manželství pokud byl nejprve podán tento návrh. 2. Vyživovací povinnost rodičů k dětem - kdy je vhodné upravit výši výživného (snížení, zvýšení)? Problematiku vyživovací povinnosti upravuje legislativně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v části druhé – Rodinné právo, v pododdíle 4 – Vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Z tohoto lze dovodit, že trvá po dobu, kdy se dítě připravuje na výkon svého budoucího povolání. Doba studia by měla být přiměřená. Právní předpisy ČR znají pojem nezaopatřené dítě, kterým se zpravidla rozumí dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku při splnění určitých podmínek. Jednou z nejčastějších podmínek je studium na středních a vysokých školách. Výše výživného - oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti rodičů se přihlíží k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Dále pak soud přihlíží k odůvodněným potřebám dítěte. Výši výživného je tedy vhodné upravit v okamžiku, kdy došlo ke změně odůvodněných potřeb dítěte (nástup do MŠ, nástup do ZŠ, zájmová činnost, zdravotní stav, nástup na SŠ apod.), nebo naopak k příjmovým, majetkovým či sociálním změnám na straně povinného. Zákon o rodině umožňuje v případě nezletilých dětí upravit výši výživného i za dobu nejdéle tří let zpět ode dne zahájení soudního řízení. 3. Jak postupovat v situaci, když povinný neplní vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti? Podstatné je, aby bylo ve věci vyživovací povinnosti pravomocně rozhodnuto, tzn. existuje rozsudek, který stanoví výši vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti a nabyl již právní moci. Pokud povinný neplní jemu uloženou povinnost lze doporučit zákonnému zástupci, který má dítě v péči - a je tak oprávněnou osobou pro příjem výživného, aby se snažil nejprve o dohodu s povinným (písemnou formou vyzvat k plnění povinnosti, odeslat doporučeným dopisem nebo prokazatelně předat proti podpisu). Pokud se toto upozornění jeví jako neúčinné, pak lze podat k soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a to formou srážek ze mzdy, odpisem z účtu, prodejem movitých či nemovitých věcí, příp. prodejem spoluvlastnického podílu.

Tiskopis návrhu je k dispozici na webu Města Sedlčany nebo v listinné podobě u pracovníků Odboru sociálních věcí - lze konzultovat jeho vyplnění s pracovníky OSPOD. Oprávněná osoba má také možnost podat na Policii ČR trestní oznámení pro podezření z trestného činu zanedbání povinné výživy. Podání trestního oznámení je i jednou z podmínek v případě, že by oprávněná osoba pečující o nezaopatřené dítě žádala o dávku sociální péče z důvodu sociální potřebnosti. 4. Věková hranice trestní odpovědnosti je u nás 15 let. Znamená to, že osoby mladší nelze nijak postihnout za případné protiprávní jednání? Trestní řád (zák. č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) říká, že nelze stíhat osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná. Trestně odpovědná je v souladu s trestním zákoníkem (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osoba, která v době spáchání činu dovršila patnáctý rok svého věku. Právní předpis (zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně zákonů), který oproti předchozí právní úpravě dává těm, jenž se podílejí na trestním stíhání a souzení dětí a mladistvých větší možnosti při ukládání sankcí. Důležité je, že tento zákon umožňuje soudům v případě, že dítě mladší patnácti let spáchá čin jinak trestný učinit opatření potřebná k jeho nápravě. Mezi tato opatření patří zejména dohled probačního úředníka, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu, ale i možnost využít institutu ochranné výchovy, která má důraznější charakter než výchova v rámci výchovných ústavů. Lze také, na základě rozhodnutí soudu či orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložit či nařídit dítěti výchovné opatření napomenutí, omezení, dohled, pouze soud pak může rozhodnout o ústavní výchově.