Slovník a gramatika diskuzních fór

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk se specializací počítačová lingvistika

Blanka Hanzlová

Slovník a gramatika diskuzních fór Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Zuzana Nevěřilová

2014

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury ..................................

2

Zde bych chtěla poděkovat RNDr. Zuzaně Nevěřilové za vedení práce, za trpělivost, cenné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Jakubu Marušovi za podnětné komentáře k práci a Lukáši Linhartovi za poskytnutí zkoumaných dat.

3

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................................. 6 1.1 Hypotézy ...........................................................................................................................7 2 Internet a internetová komunikace ............................................................................................... 8 2.1 Diskuzní fórum (diskuzní skupina, newsgroup) ...............................................................8 2.2 Typy internetové komunikace a jejich rozdíly oproti diskuzním fórům ...........................9 2.3 Specifika jazykové komunikace na diskuzních fórech ...................................................12 2.3.1 Emotikony ................................................................................................................12 2.3.2 Psaní textu velkými písmeny ....................................................................................13 2.3.3 Zmnožení znaků .......................................................................................................14 2.3.4 Pravopisné chyby a překlepy....................................................................................14 2.3.5 Psaní diakritiky .........................................................................................................15 2.4 Psanost vs. mluvenost internetové komunikace..............................................................15 3 Stratifikace českého národního jazyka....................................................................................... 17 3.1 Spisovná čeština ..............................................................................................................17 3.2 Obecná čeština ................................................................................................................19 3.3 Situace mezi spisovnou a obecnou češtinou ...................................................................19 4 Jevy podrobené výzkumu .......................................................................................................... 20 4.1 Přejímání .........................................................................................................................20 4.2 Vliv angličtiny na češtinu ...............................................................................................21 5 Zkoumané diskuzní fórum ......................................................................................................... 22 5.1 Terminologie stolních rolových her ................................................................................22 5.2 Historie a rozdělení deskových rolových her..................................................................23 5.3 Portál RPGforum.cz ........................................................................................................23 6 Tvorba korpusu .......................................................................................................................... 25 6.1 Data použitá ke tvorbě korpusu ......................................................................................25 6.2 Třídění dat pomocí stoplistů a skriptu ............................................................................26 6.3 Chybovost .......................................................................................................................27 6.4 Realizace korpusu a vyhledávání jevů ............................................................................28 7 Ortografická adaptace ................................................................................................................ 29 7.1 Anglicismy nalezené v korpusu pouze ve variantě bez ortografické adaptace ...............29 7.2 Anglicismy s pravopisnými variantami ..........................................................................30 7.2.1 Konsonantické změny ..............................................................................................30 7.2.2 Vokalické změny ......................................................................................................32 7.3 Psaní velkých písmen ......................................................................................................33 8 Morfologická adaptace............................................................................................................... 36 8.1 Lexémy neadaptované ....................................................................................................36 8.1.1 Substantiva s původní anglickou plurálovou koncovkou -s .....................................36 8.1.2 Substantiva nesklonná ..............................................................................................37 8.1.3 Neadaptovaná adjektiva ...........................................................................................38 8.2 Lexémy adaptované ........................................................................................................39 8.2.1 Substantiva ...............................................................................................................39 8.2.3 Slovesa......................................................................................................................44 4

9 Pohled uživatelů fóra na problematiku anglicismů a ortografie ................................................ 45 10 Závěr ........................................................................................................................................ 49 Literatura ....................................................................................................................................... 54 Seznam použitých obrázků ........................................................................................................... 57 Seznam použitých zkratek ............................................................................................................ 57 Seznam příloh ............................................................................................................................... 57 Příloha 1: Seznam sekcí použitých k tvorbě korpusu ...........................................................57 Příloha 2: CD s užitými stoplisty ..........................................................................................58

5

1 Úvod Náplní této bakalářské práce je zkoumání specifik jazyka na konkrétním zájmovém internetovém diskuzním fóru a jejich následný rozbor s primárním zaměřením na problematiku ortografickou a morfologickou adaptaci anglicismů. K tomuto účelu jsme vybrali internetové fórum zabývající se tzv. stolními rolovými hrami, . Analyzovat budeme část témat na tomto fóru, která nejlépe odpovídá našim potřebám, tedy témata, kde na sebe uživatelé vzájemně reagují. Z těchto příspěvků jsme vytvořili korpus dostupný po přihlášení v korpusovém dotazovacím systému Sketch engine1. V první části práce krátce popíšeme nejvýznamnější specifika komunikace na internetu a rozdíly mezi jednotlivými formami kontaktové internetové komunikace, především tedy e-mailem, instant messagingem a diskuzními fóry. Podrobněji se budeme věnovat jazykovým jevům na diskuzních fórech a zmíníme také problematiku mluvenosti a psanosti v internetové komunikaci. V dalším oddíle se budeme věnovat českému jazyku, problematice jeho stratifikace a vývojovým tendencím současné češtiny. Zaměříme se také na jazykové jevy podrobené našemu zkoumání, tedy na přejímání a vliv angličtiny na češtinu. Provedeme také krátký úvod do tematiky a zaměření diskuzního fóra RPGforum.cz a popíšeme postup při sestavování korpusu. Těžištěm práce je rozbor anglicismů nalezených v korpusu. Zabýváme se především adaptací ortografickou a morfologickou. U adaptace ortografické popisujeme vybrané změny konsonantické a vokalické, zabýváme se také anglicismy neadaptovanými a přejímáním anglického pravopisu velkých písmen. U adaptace morfologické postupujeme dle slovních druhů a uvádíme příklady z korpusu, případně jejich frekvence. Závěrem se ještě krátce věnujeme individuálnímu pohledu uživatelů diskuzního fóra na problematiku anglicismů a jejich ortografie.

1

dostupné online z:

6

1.1 Hypotézy Následující hypotézy buď potvrdíme, nebo vyvrátíme: 1. Očekáváme, že anglicismy si zachovávají původní pravopis u těchto potenciálních konsonantických změn: záměna původního koncového -c či -ck na -k, záměna původního sufixu -ing na -ink, zjednodušení zdvojených konsonantů; a u těchto změn vokalických: substituce vokálů podle vyslovované podoby slova, elize vokálů u anglicismů se sufixem -er, změna kvantity. Vyvozujeme tak z toho, že rozebíráme poměrně nový jazykový materiál, ve kterém očekáváme novější výpůjčky, a tyto výpůjčky se dle Nekuly (2005, 263) i naší jazykové kompetence drží anglického zápisu a výslovnosti. 2. Očekáváme, že u činitelských a konatelských jmen s koncovkou -er/-ér a -man/ -men bude produktivní vzor pán, jelikož už množství přejatých substantiv s těmito koncovkami je součástí češtiny a jsou zařazeny k tomuto vzoru, např. manaţer, byznysmen. Ze stejných důvodů očekáváme, že u substantiv s koncovkou -ing/-ink bude produktivní vzor hrad, usuzujeme tak ze skloňování do přejatého slova doping. Produktivnost vzoru hrad očekáváme také u přejatých substantiv končících na -e, soudíme tak ze skloňování slova software. Všechny uvedené příklady, od kterých odvozujeme vzory, se vyskytují ve Slovníku spisovné češtiny (c2005) nebo Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) a Internetové jazykové příručce2. 3. Očekáváme, že produktivním u sloves bude vzor kupovat, jelikož se jedná o velmi produktivní vzor v současné češtině.

2

dostupná online z

7

2 Internet a internetová komunikace Internet je v dnešní době běžnou součástí života, v množství případů dokonce nutností pro vykonávání určitého typu práce či například ke studiu vysoké školy. Dle Českého statistického úřadu patří k nejčastěji provozovaným aktivitám na internetu komunikace, časté je také vyhledávání různorodých informací. Jednou ze v současné době nejpoužívanějších služeb a zřejmě nejvýznamnější internetovou službou je World Wide Web (zkráceně WWW) (Jandová: 2006, 15), který umožňuje jak sdílení a zprostředkovávání informací, tak komunikaci mezi uživateli. Uživatelé mohou komunikovat pomocí e-mailových adres uvedených na webové stránce nebo je na webové stránce zřízen chat, diskuzní fórum či jiná komunikační platforma. Komunikaci lze potom provádět několika způsoby; mezi autorem stránek a jejich čtenářem (one-to-one), mezi návštěvníky stránek a jejich autorem (many-to-one), nebo mezi všemi návštěvníky navzájem (many-to-many) (Jandová: 2006, 15). Poslední varianta se často uplatňuje právě u námi rozebíraných diskuzních fór. Internetová komunikace má v současné době množství variant, které krátce popíšeme v následujících odstavcích. Podrobněji se pak budeme věnovat diskuzním fórům, jelikož tohoto typu komunikace budeme čerpat data pro následný výzkum.

2.1 Diskuzní fórum (diskuzní skupina, newsgroup) Diskuzní skupinu lze chápat jako asynchronní chat (Jandová, 2006, 17), probíhají zde diskuze na zvolené téma. Diskuzní fóra bývají různým způsobem strukturována, například rpgforum.cz se dělí na jednotlivé sekce (např. Akce, seznamka a druţinové sekce nebo O hraní obecně či Rozličný pokec3), tyto sekce pak obsahují již konkrétní témata, o kterých probíhá diskuze (Dobrodruţná hra Pán Prstenů, Co jsou vlastně Exalted). Tato témata nazývají uživatelé vlákna (z angl. thread) nebo místnosti (z angl. chat room), v naší práci budeme užívat termínu vlákna. U témat se pak nacházejí příspěvky jednotlivých uživatelů. Jinými typy diskuzí s rozdílnou strukturou mohou být například diskuze pod články (typicky u zpravodajských serverů,

např.

)

či

návštěvní

knihy

(např.

).

3

Uvedené příklady pochází s diskuzního fóra . Následující příklady jsou ze stejného zdroje.

8

Aby mohli uživatelé do diskuze přispívat, musí se nejdříve registrovat pod vybranou přezdívkou či jménem, případně lze v některých internetových fórech vystupovat i anonymně. Dále se již může uživatel zapojit do diskuze, vyjadřovat se k tématům, reagovat na příspěvky či vytvářet vlastní vlákna. Uživatel si zpravidla může vybrat mezi řazením příspěvků od nejstaršího k nejnovějšímu nebo naopak, případně zobrazit diskuzi jako strom, kdy jsou reakce přiřazeny k jednotlivým příspěvkům. V některých typech diskuzních fór je forma stromu nahrazena možností citovat příspěvek, na který uživatel reaguje, diskuze je tak přehlednější. Diskuze může být veřejná (viditelná komukoliv, kdo zobrazí webovou stránku, včetně neregistrovaných uživatelů) nebo soukromá (viditelná registrovaným uživatelům nebo jen konkrétním registrovaným uživatelům, které určí tvůrce vlákna). Diskuzi také může řídit jeden z uživatelů s funkcí moderátor, který udává diskuzi směr, případně může mazat nevhodné příspěvky. Příspěvky se na diskuzních fórech ukládají většinou po dobu několika let.

2.2 Typy internetové komunikace a jejich rozdíly oproti diskuzním fórům E-mail (z angl. electronic mail, v češtině je často používaná podoba mail i nespisovná podoba email) je počítačová aplikace, která slouží k přenosu zpráv mezi uživateli – dnes je používána především k přenosu zpráv mezi soukromými mailovými adresami (Crystal: 2001, 10). V roce 2009 užívalo mail 91% uživatel internetu v ČR (Český statistický úřad). Na rozdíl od diskuzních fór zde uživatel nevystupuje pod libovolnou přezdívkou, ale pod zvolenou mailovou adresou ve formě [email protected], znaku @ předchází místní část adresy, často uživatelské jméno, za znakem @ následuje internetová doména. K přístupu k obsahu mailové schránky je třeba znát mailovou adresu a heslo, zatímco některá diskuzní fóra mohou být viditelná komukoliv na internetu. Chatem se rozumí kontinuální diskuze na určitá témata, tyto diskuze se uskutečňují v místnostech na určitých internetových stránkách (Crystal, 2001, 11). Uživatelé se mohou pak volně zapojit do diskuze, kde komunikují pod přezdívkou, kterou si vyberou. Jedná se většinou o synchronní komunikaci, uživatelé mohou komunikovat se všemi ostatními účastníky nebo jen s jedním (či jednotlivými) z nich. Repliky jsou obvykle kratší, okolo jednoho řádku (viz Obrázek 1: ukázka komunikace na chatu, zdroj ). Tímto se liší od diskuzních fór, ve kterých jsou příspěvky obvykle rozsáhlejší, případně mohou být strukturovány pomocí odstavců, tučného písma či kurzívy (příklady v kapitole 2.3 Specifika jazykové komunikace na diskuzních fórech).

9

Obrázek 1: ukázka komunikace na chatu, zdroj

Chaty nebývají na nejvyšší úrovni tematicky ve většině případů vůbec vymezeny (<xchat.centrum.cz>, ), jistým způsobem jsou členěny až podúrovně, ale ne vždy podle tématu diskuze (v rubrice Města a místa4 se nediskutuje o městech a místech, ale jednotlivé místnosti jsou určeny pro uživatele z jednotlivých měst). Témata konkrétních místností jsou pak vymezena ve většině případů obecně, ne však vždy. Uživatelé často rychle mění téma diskuze či vytváří diskuzní dvojice, v takových případech se může vyskytnout v místnosti i více témat najednou. Oproti tomu množství diskuzních fór má tematiku vymezenou už na nejvyšší úrovni zaměření celého fóra (RPG fórum – fórum o rolových hrách, Dlouhevlasy.cz – diskuze o týkající se dlouhých vlasů). Ne vždy se ovšem všechny diskuze týkají tématu, nachází se zde vlákna

4

příklad z

10

věnovaná i tématům obecným (např. sekce rozličný pokec na rpgforum.cz). Ve vláknech s konkrétním tématem se však již uživatelé těchto témat zpravidla drží. Jak chat, tak diskuzní fórum se vyznačuje vysokou mírou subjektivnosti, komunikanti zde vyjadřují vlastní názory. S tím souvisí také emocionální zaujetí, které je často v textech přítomno a bývá vyjádřeno pomocí emotikonů5 nebo také několikanásobným opakováním písmen a interpunkčních znamének (Jandová, 2006, 32). Instant messaging je určen pro synchronní komunikaci především mezi dvěma uživateli, poskytuje však často i možnost konference více uživatelů. Na rozdíl od komunikace na diskuzním fóru instant messaging probíhá pomocí programu, který je třeba nainstalovat a poté je možná komunikace mezi uživateli stejného programu, případně pomocí webové aplikace. V českém prostředí je užíváno např. ICQ, MSN či jabber, tyto programy jsou však postupně nahrazovány sociálními sítěmi, které také nabízí službu instant mesaggingu. Sociální sítě jsou webové služby, které umožňují registrovaným uživatelům vytvořit si osobní profil, dále si vytvořit seznam uživatelů, se kterými budou spojeni, a tento seznam spojení mohou prohlížet a měnit. Označení a charakter těchto spojení je pak různý na jednotlivých webech (Boydová – Ellisonová, 2007, 211). Mezi sociální sítě patří např. Facebook, Google+, Twitter, LinkedIn nebo české sociální sítě Lidé.cz či Spolužáci.cz. Populárním prostředkem internetové komunikace se stal v poslední době také blog (z angl. web log). Jedná se o webovou stránku, která oproti diskuzním fórům obsahuje rozsáhlejší příspěvky jednoho či jednotek editorů. V českém prostředí jsou nejčastější osobní blogy ve formě jakéhosi deníku autora, který zpravuje čtenáře o situacích ze svého života. Často se také vyskytují blogy zaměřené na určité zájmy či blogy, na kterých jsou publikovány recenze na určitý typ výrobků (např. kosmetické blogy). Mohou obsahovat také diskuze pod jednotlivými příspěvky. Okrajovým typem internetové komunikace jsou virtuální světy, kde uživatelé připojení k internetu v rámci hry představují postavy a vytvářejí určité světy. Uživatel pak může textově komunikovat za svou postavu. Jde o počítačově simulované prostředí světa, kde uživatelé mohou interagovat, vytvářet a užívat objekty. Tyto světy mohou mít jak čistě zábavnou funkci, tak

5

viz podkapitola 2.3.1 Emotikony

11

i funkci sociální (např. Second life6). Oproti diskuzním fórům (i ostatním popsaným typům internetové komunikace) je rozdíl především v tom, že se jedná o interaktivní grafické prostředí.

2.3 Specifika jazykové komunikace na diskuzních fórech Jazyk diskuzních fór nese ve větší či menší míře jazyková specifika internetové komunikace. Tato specifika jsou dána částečně tím, že se uživatelé nevidí a snaží se nahradit chybějící prozodické, neverbální a paraverbální prostředky, které jsou součástí mluvené řeči (výraz tváře – emotikony, důraz – velká písmena, zmnožení znaků). Další specifika se objevují díky komunikaci skrze počítač, respektive klávesnici (překlepy, diakritika). Dále se popíšeme sémiotické inovace, které se objevují na diskuzních fórech.

2.3.1 Emotikony Výraz emotikon vychází z anglického emotional icons = emocionální obrázky, příp. emotion + icon = emoce + obrázek. V češtině se objevuje také označení smajlík (smiley, z angl. smile = usmívat se, úsměv) (Jandová 2006, 36). Jedná se o nejvýraznější (nejlépe viditelný) prvek sémiotické inovace, který označuje emotikony jako ikonografické rekonstrukce typizovaných výrazů obličeje. Vyjadřují obvykle emoce komunikanta, jeho momentální rozpoložení, příp. komentář k tomu, co píše (Beisswenger, 2000, 97, cit. podle Jandová, 2006, 37). Emotikony sice nejsou vynálezem internetu, ale internet pomohl jejich masovému rozšíření. Dnes jsou kromě internetové komunikace běžně součástí sms zpráv, u mladé generace také neformálních ručně psaných textů (vzkazy, případně pohlednice). Emotikony mohou mít podobu jak textovou, tak grafickou. Starší je podoba textová, jedná se o sérii znaků, která je součástí psaného textu, nejběžnějšími jsou emotikony :-) a :-(. Časté je také zkracování emotikonů vynecháním pomlčky, tedy symbolického znaku pro nos, vyskytuje se také inovace, kdy je tento znak zaměněn za „o“, tedy :o). Symbolické oči i ústa lze také vyměnit za jiné znaky, význam emotikonu je pak pozměněn, např. ;o) = mrknutí, 8-) = brýle. Takové emotikony se však nevyužívají příliš často, čím jsou složitější, tím je jejich význam hůře rozpoznatelný. Výjimečně se v českém prostředí používají také emotikony asijského typu, které se liší tím, že nejsou otočeny o 90°, např. ( ＾_＾）= úsměv, (ToT) = pláč.

6

dostupné online z

12

Novějším typem jsou emotikony grafické, jedná se o malé obrázky vložené do textu, uživatel je vybírá z nabídky konkrétní internetové stránky. Grafických emotikonů je velké množství a jejich nabídka se liší dle konkrétní internetové stránky, často jsou v nabídce také obrázky, které neznázorňují výraz obličeje, ale například různé předměty a symboly. Textové emotikony jsou v současné době vytlačovány emotikony grafickými, protože některé klienty messengerů či editory již automaticky převádí základní textové emotikony do grafické podoby.

2.3.2 Psaní textu velkými písmeny Psaní velkými písmeny se v různých komunikačních systémech na internetu ustálilo pro vyjádření zvýšeného hlasu, křičení (Jandová, 2006, 35). Uživatelé jej používají k zvýraznění sdělení, má podobnou funkci jako tučné písmo, pro uživatele je však jednodušší zapnout režim velkých písmen na klávesnici pomocí klávesy Caps Lock než hledat nastavení tučného písma na konkrétní internetové stránce. Často je tento prvek také kombinován se zmnožením písmen a interpunkce. Tento prvek je uživateli vnímán spíše negativně, viz příklad níže.

Obrázek 2: příklad psaní textu velkými písmeny, zdroj <www.bojovaumeni.cz>

13

2.3.3 Zmnožení znaků Zmnožení znaků je často užíváno v kombinaci s použitím velkých písmen a stejně jako u užívání velkých písmen je jeho použití obvyklejší u chatu než u diskuzních fór. Dochází jak ke zmnožení interpunkčních znamének (otazníků, vykřičníků, teček), tak ke zmnožení písmen. U písmen dochází jak ke zmnožení samohlásek, kde je rozpoznatelná nápodoba mluvené řeči, tak i ke zmnožení souhlásek. Tyto prvky upoutávají čtenářovu pozornost, viz Obrázek 3: ukázka zmnožení znaků, zdroj .

Obrázek 3: ukázka zmnožení znaků, zdroj

2.3.4 Pravopisné chyby a překlepy Na diskuzních fórech se objevují odchylky od kodifikace v rámci pravopisu a na rovině morfologické i syntaktické (zejména interpunkce). Do budoucna však lze očekávat úbytek nejčastějších pravopisných a gramatických chyb vzhledem k faktu, že množství prohlížečů je již vybaveno pomocným korekturním programem, který při psaní textu podtrhává chyby (podobně jako např. textový editor Word). Specifické pro internetovou komunikaci jsou překlepy, které se na diskuzních fórech objevují, ovšem obvykle ne v takové míře jako např. u chatu, kde jsou příspěvky více nepřipravené a je větší tlak na rychlost komunikace. Přestože mají tedy příspěvky na diskuzních fórech větší míru připravenosti, stále se překlepy občas vyskytují, následuje ukázka:

14

Obrázek 4: ukázka překlepů, zdroj

2.3.5 Psaní diakritiky Podobně jako u jiných forem internetové komunikace i na diskuzních fórech množství uživatelů nepoužívá diakritiku. Tento styl psaní má původ v době, kdy se lišilo technické a programové vybavení počítačů natolik, že odesílatel zprávy si nemohl být jistý, zda se příjemci zpráva objeví ve stejném (čitelném) formátu. Problémy se vyskytovaly především u znaků specifických pro daný jazyk. V dnešní době jsou již tyto problémy kódování neaktuální, ale psaní bez diakritiky přetrvává. Někteří lingvisté tento fakt považují za pozůstatek starší doby (Jandová, 2006, 89), z našeho pohledu velkou roli hraje i rychlejší způsob psaní, který si uživatel snadno osvojí a již těžko si pak zvyká na psaní s diakritikou. Například k napsání písmen ď, ť, ň jsou třeba tři úhozy (shift, háček, písmeno), k zápisu těchto písmen bez háčku je třeba pouze úhoz jeden. K velkým písmenům s háčkem jsou třeba úhozy čtyři (shift, háček, shift, písmeno), zatímco k velkým písmenům bez diakritiky stačí pouze úhozy dva. Každý úhoz zabírá určitý čas, čímž pádem se s rostoucím počtem úhozů zvyšuje doba psaní.

2.4 Psanost vs. mluvenost internetové komunikace S rozvojem lingvistického zkoumání češtiny na internetu se stala předmětem zájmu i dichotomie psanosti a mluvenosti v prostředí dialogické internetové komunikace. Postavením této e-mailového dialogu ve zmíněné dichotomii se zabývá ve svém článku S. Čmejrková (1997), S. M. Newerkla zkoumá z tohoto úhlu domovské stránky českých studentů a mladých absolventů (1999). Nutno říct, že počet uživatelů internetu od těchto let výrazně vzrostl, čímž pádem i čeština na internetu podlehla jistému vývoji a začalo se více využívat komunikačních služeb,

15

které fungují formou dialogu mezi uživateli. Lze říci, že internetová komunikace posílila v rysu dialogičnosti a tím pádem kontaktovosti. Z novějších publikací se zabývá jazykem na internetu E. Jandová, určení rysů psanosti a mluvenosti se věnuje u chatu a diskuzních fór (2006). Čechová – Krčmová – Minářová (2008, 80–81) popisují mluvené komunikáty jako většinou spontánní, bezprostředně spjaté s konkrétní situací, poskytující široké možnosti pro navazování kontaktu s adresátem. Jedná se o kontakt přímý a nezprostředkovaný, přímý mluvený kontakt je veden ve střídajících se replikách. Charakteristická je pro mluvené komunikáty neformálnost, vázanost na komunikační situaci, více či méně se objevuje subjektivita či emocionalita, komunikace bývá také dynamičtější a konkrétnější. Důležitou složkou těchto komunikátů jsou také prostředky paralingvální (výška hlasu, síla hlasu, intonace atd.) a extraligvální (mimika, gestikulace). Mluvenost je příznačná pro styl prostěsdělovací, řečnický a částečně publicistický. Psaný styl se podle Čechové – Krčmové – Minářové vyznačuje dodržováním kodifikačních norem s výjimkou soukromé komunikace, většinou je zachovávána neutrálnost s jistými rysy knižnosti v rovině lexikální i gramatické. Prostředky neverbální zde nahrazují prostředky grafické jako členění textu na odstavce či zvýrazňování písma. Většinou se jedná o texty připravené. U popisu těchto stylotvorných faktorů se ve zmíněné publikaci objevuje zajímavá poznámka, vycházející z Chloupka (1986, cit. podle Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, 82), že „mluvené i psané vyjadřování tíhne ke spisovnosti a stylové vytříbenosti z důvodů narůstání oficiálnosti, společenské závažnosti a vědomého a účelového záměru vyjadřovat se kultivovaně, a to i navzdory postupnému uvolňování komunikačních a stylových norem v současnosti“. Co se týče komunikace na internetu, dle Jandové (2006, 33) se uživatelé diskuzních fór snaží respektovat pravidla spisovného jazyka, zatímco u chatu je užívání prvků nespisovných variet častější. Bermel (2010) si také všímá využívání obecné češtiny v počítačové komunikaci (uvádí e-mail a instant messaging). Počítačově zpracovaná komunikace (s výjimkou telefonování přes internet) využívá grafické prostředky, tímto rysem odpovídá psanému stylu. Také neverbální prostředky jsou nahrazeny prostředky grafickými, kromě zmiňovaného členění na odstavce a využívání tučného písma se velmi často objevují emotikony. Naopak zase všechny z typů internetové komunikace, které jsme rozlišili výše, mají kromě www stránek charakter dialogu a tento rys Čechová

16

zařazuje jako typický pro komunikáty mluvené. Další prvky jako spontánnost či svázanost se situací však již tak jednoznačné nejsou a liší se dle typu internetové komunikace. Nelze tedy obecně říci, zda obecně internetová komunikace odpovídá stylu projevu psaného či mluveného. Pokud se zaměříme pouze na diskuzní fóra, příspěvky v nich větší měrou odpovídají stylu projevu psaného. Uživatelé mají možnost své příspěvky déle promýšlet, přestože se stále jedná o formu dialogu a uživatelé na sebe vzájemně reagují, tyto reakce mohou probíhat až v řádu dní (na rozdíl od chatu, kde na sebe uživatelé reagují velmi dynamicky, v rámci sekund až minut). Delší přípravě textů pak odpovídá i jejich rozsah, ve většině případů se jedná o jeden či více odstavců. Objevují se však i prvky charakteristické pro styl mluveného projevu jako je subjektivnost či emocionální zaujetí, tyto prvky jsou pak již individuální a závisí na charakteru konkrétního fóra či příspěvku.

3 Stratifikace českého národního jazyka Národní jazyk není jednotný útvar, lze jej členit vertikálně (stratifikace sociální a funkční) i horizontálně (diferenciace regionální, územní). Tyto dvě klasifikace se mohou vzájemně prolínat a překrývat, jejich hranice nejsou ostré. Český jazyk se člení na jednotlivé útvary (strukturní útvary) a poloútvary (nestrukturní útvary). Mezi útvary národního jazyka patří spisovný jazyk, nespisovné útvary (obecná čeština, interdialekt a teritoriální dialekt), mezi poloútvary profesní mluva, slang a argot (Čechová –Krčmová – Minářová, 2008, 59).

3.1 Spisovná čeština Jazykový model národního jazyka je hierarchický (Encyklopedický slovník češtiny, 2002, 193), místo prestižní jazykového útvaru zaujímá spisovná čeština (dále jen SČ), která svou stabilitu opírá o kodifikaci, užívá se při oficiálních příležitostech, veřejné komunikaci a je zachycena ve slovnících, mluvnicích a pravidlech českého pravopisu. SČ ale není homogenní, zahrnuje vrstvy stylově, funkčně i regionálně diferencované. Z časového hlediska je SČ rozčleněna na prostředky zastaralé (archaismy a historismy), ustupující, prostředky současného spisovného úzu a nová slova. Vyskytují se také slova, která mají několik souběžně existujících variant, například varianty mohu, češi se jsou již vnímány jako knižní, proto ustupují a jsou nahrazovány výrazy, které jsou vnímány již téměř jako neutrální – můţu, češu se. 17

Ve SČ mluvené se objevují nejčastěji prvky neutrální, často lze nalézt také společné rysy s nespisovnou češtinou. Častěji se vyskytují také neologismy či expresivní výrazy, naopak méně časté než u psané formy jsou archaismy a knižní výrazy. Mluvená forma SČ bývá také vydělována jako hovorová čeština. Jako ostatní variety češtiny i SČ podléhá vývojovým tendencím, přestože jde o proces poměrně pomalý. Množství výrazů do SČ pomalu proniká, pohybuje se někde na přechodu ke spisovnému jazyku, přesto však musí kodifikátoři určit hranici. Úkolem kodifikátorů je pak sledovat charakteristické rysy a tendence vývoje současného spisovného jazyka a v souladu s požadavky společnosti, které jazyk slouží jako dorozumívací nástroj, tomuto vývoji vhodně napomáhat. Kodifikace se však často netýká odborných výrazů. Současná SČ se vyvíjí v silném sepětí s češtinou obecnou (dále jen OČ), mezi těmito útvary vzniká napětí, které se vyrovnává zmiňovaným pronikáním prvků OČ do češtiny spisovné. Dochází tím pádem ke sbližování spisovného jazyka s jazykem běžně mluveným, tento jev se označuje jako demokratizace spisovného jazyka (Cuřín – Novotný 1987, 11). František Cuřín s Jiřím Novotným ve své příručce shrnuli základní tendence vývoje současné spisovné češtiny (1987, 13–16). Z napětí mezi OČ a SČ vzniká tendence unifikační (zjednodušující, simplifikační). V současné češtině se uplatňuje velmi výrazně a to především ve tvarosloví jmen a sloves. Ve většině případů vítězí slovní tvary, které pronikly do spisovného jazyka z jazyka běžně mluveného (např. tvary peču, peč, infinitiv na -t). Dalšími silnými tendencemi jsou tendence intelektualizační a racionalizační. Intelektualizační tendencí rozumíme „přizpůsobování jazyka k tomu, aby jeho jazykové projevy mohly být určité a přesné podle potřeby abstraktní a aby byly schopné vyjádřit souvislost a složitost myšlení“ (Havránek, 1963, 38). Termín racionalizace se s tímto termínem částečně překrývá, podle B. Havránka se jedná dokonce o synonymum, obsah tohoto termínu se však rozšiřuje a kromě sklonu k přesnosti se jím rozumí také sklon k pravidelnosti, jednoduchosti a úspornosti jazykového systému i jazykových projevů a snaha o to, aby jazyk sloužil především jako co nejdokonalejší nástroj společenského života. S těmito dvěma tendencemi souvisí také terminologizace slovní zásoby spisovného jazyka a také tendence diferenciační (rozrůzněnost prostředků podle funkcí, pro jejichž plnění jsou tyto prostředky specializovány) a internacionalizační (zmezinárodnění, užívání jazykových prvků (především lexémů) ve více nepříbuzných jazycích), která se ve velké

18

míře uplatňuje v současné době, a předpokládáme, že bude ve velké míře uplatněna i v námi zkoumaném materiálu. Zachycení nových výrazů v papírových slovnících může být časově posunuté oproti reálnému vývoji jazyka, jelikož příprava slovníku je časově náročná. V českém prostředí se s tímto problémem dobře vyrovnává Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR7, která je průběžně doplňována o nové výrazy, zejména o výrazy cizího původu. Přibližně od roku 2005 v českém prostředí probíhá polemika týkající se funkční stratifikace češtiny jako národního jazyka. Pohled lingvistů na SČ lze rozdělit na dva základní póly, které popisuje Jan Kořenský (2006, 87–92). Velmi zjednodušeně lze říci, že z jednoho úhlu pohledu je spisovná čeština vnímána negativně (ve všech situacích by se mělo mluvit stejným jazykem, a to OČ), z druhého úhlu pozitivně (SČ je přirozenou součástí rozrůzněnosti jazyka).

3.2 Obecná čeština Postupně získává jistou míru prestiže i čeština obecná, která se řadí mezi útvary nespisovné. Je jazykem soukromé a poloveřejné komunikace, je k SČ v pozici substandardu. Vyznačuje se také malou regionální a sociální příznakovostí. OČ vznikla nivelizací nářečí Čech a zejména po r. 1945 se rozšířily některé jazykové prostředky i za původní oblast, vzniká tedy interdialekt. Na rozdíl od tradičních nářečí se však rozvíjí, její prvky pronikají do sféry poloveřejné, především mluvené. Výjimečně lze v současné době na její prvky narazit již i v oficiálnější veřejné mluvené komunikaci, například v některých médiích (z čehož vyplývá zmiňovaná ztráta regionální příznakovosti). S čím dál hojnějším užíváním OČ dochází také ke sbližování OČ a SČ, na což reaguje kodifikace připuštěním některých hláskových dublet původně obecně českých. Naopak ale také mizí některé typické prvky českého interdialektu, např. ou- na počátku slov, nekoncové -ej-, u mnoha slov i protetické v- (Encyklopedický slovník češtiny, 2002, 81), čímž se SČ a OČ opět sbližují.

3.3 Situace mezi spisovnou a obecnou češtinou Od 70. let se můžeme setkat s pojmenováním situace mezi OČ a SČ jako situace diglotické ve smyslu, jak tento termín využívá Ferguson (1972, 232–251), kdy jazykovým 7

dostupná online z

19

útvarem, který lze popsat jako vyšší, je SČ, a jazykovým útvarem, který lze popsat jako nižší, je OČ. Tento pojem se k nám dostal ze západních zemí, kde je jazyková situace odlišná od situace češtiny, nicméně někteří jazykovědci považují diglosii za poměrně vhodný popis české jazykové situace (Micklesen, 1978, 437–455, Grygarová-Rechzieglová, 1990, 9–29). Jiní jazykovědci mají zase proti tomuto popisu české jazykové situace jisté výhrady (Sgall et al., 1992, Eckertová 1993, 3–26, Dickins 1995, 20–46). Podrobněji pak v článku N. Bermela (2010, 5–30).

4 Jevy podrobené výzkumu S ohledem na rozsah našeho výzkumu se budeme zabývat jevem o poměrně omezeném rozsahu, přejímáním z angličtiny. Internetové diskuzní fórum se jeví jako vhodný a rozsáhlý zdroj tohoto jevu.

4.1 Přejímání Jeden ze způsobů, kterými se dostávají do češtiny nové lexémy, je přejímání. K přejímání dochází při jazykovém kontaktu, kdy jsou převzaty jazykové jednotky nebo formy z jednoho jazyka do jazyka druhého (Encyklopedický slovník češtiny, 2002, 542 – zde autoři používají termín výpůjčka). Přejímání je otevřený, dynamický proces, přejímky procházejí v průběhu času různými fázemi a pohybují se na ose mezi jazykovým standardem a substandardem (Bozděchová, 1997b, 273). V naší práci se budeme zabývat především přejímáním lexikálním. Rozlišujeme několik typů přejatých slov podle způsobu a míry přizpůsobení (Příruční mluvnice češtiny, 1996, 100): a) lexikální jednotky citátové – slova si zachovávají původní pravopis, většinou také výslovnost a nepřejímají české koncovky (jack, stage, web) b) lexikální jednotky částečně přizpůsobené – slova stále pociťovaná jako cizí, často kolísající po formální stránce (leader – lídr, showman – šoumen) c) lexikální jednotky zcela zdomácnělé – slova, která se zcela začlenila do českého jazykového systému a nejsou vnímána jako cizí (brýle, taška) Spojením slova domácího a slova cizího vznikají slova hybridní, jako např. autodráha, minisukně, ultratenký). 20

4.2 Vliv angličtiny na češtinu Vliv angličtiny na češtinu je znatelný především v průběhu minulého a tohoto století. Největší intenzitou se uplatňuje v 20. a 30. letech, pak od poloviny 80. let a po roce 1989 – v těchto obdobích proniká do češtiny množství (především lexikálních) anglicismů. Tento jev je spojen s užíváním angličtiny jako světového a odborného jazyka (Svobodová, 2007, 16). Vzhledem k tomu, že v angličtině bývá velký rozdíl mezi stránkou grafickou a zvukovou (např. sausage, [sósidž]), je třeba se v češtině s tímto rozdílem nějakým způsobem vyrovnat. Adaptace slov z angličtiny do češtiny po stránce grafické i zvukové probíhala různým způsobem dle aktuálních tendencí. Výpůjčky z počátku 20. století a po druhé světové válce se řídí obvykle „českým čtením“ slova, které následně dostane čtenou podobu, např. klub, kovbojka, tramvaj (Nekula, 2005, 263). Minimální rozdíl mezi zvukovou a psanou podobou výrazu také preferovala Pravidla českého pravopisu z roku 1957. Novější výpůjčky se pak více drží anglické podoby slov jak ve výslovnosti, tak při zápisu (Nekula, 2005, 263). Anglicismy v češtině mají různou míru adaptace, pozornost je zaměřena především na lexikální anglicismy a spíše na ty, které jsou v procesu počešťování (update, cool, joke), než na již adaptované anglicismy (hobby, fotbal, tramvaj). Naše pozornost věnována taktéž lexikálním anglicismům, u kterých adaptace aktuálně probíhá. Vývoj těchto slov bývá většinou dynamický a jen část z nich se stane stabilní součástí jazyka. Lze na nich ale dobře sledovat vývoj adaptace a proto jsme zaměřili pozornost právě na ně. Ustálení anglicismů v české slovní zásobě souvisí podle Bozděchové (1997b, 273) mj. i s jejich stylovou platností. V případě, že lze nahradit anglicismus jeho českým ekvivalentem (jako je tomu např. u slov stylově neutrálních nebo polotermínů), si slova konkurují, případně začne jedna z variant převládat (cash – v hotovosti, P.O.Box – poštovní přihrádka). Naopak termíny se většinou přejímají (gender studies, cartridge, online). K šíření internacionálních výrazů přispívá velkou měrou v současné době internet, funguje jako specifický komunikační kanál zrychlující šíření informací, čímž pádem i nových pojmenování. Vzhledem k tomu, že angličtina by se dala pojmenovat jako lingua franca internetu, očekáváme vliv angličtiny na jazyk diskuzních fór.

21

5 Zkoumané diskuzní fórum Jako zdroj dat jsme zvolili zájmové diskuzní fórum RPGforum.cz, na kterém se objevuje množství specifických jazykových jevů a také slangových výrazů. Pro snadnější orientaci ve slangu uživatelů uvádíme základní informace o rolových hrách a diskuzním fóru.

5.1 Terminologie stolních rolových her Role-playing game můžeme přeložit do češtiny jako hra na hraní rolí, užívá se také překladu hra na hrdiny či rolová hra (více Mazák, 2005, 5). Tyto termíny se často vyskytují také v množném čísle. V českých slovnících jsme definici termínů rolová hra, roleplayingová hra, role-playing či RPG nenalezli, nachází se však v anglickém online slovníku Oxford English Dictionary (OED online, 2013), kde jsme nalezli definici všech tří výše zmíněných výrazů v anglickém překladu. Role-playing game je zde definována takto: „a game in which participants act out roles; (now usually) spec. a game in which players take on the roles of imaginary characters who engage in adventures, typically in a particular fantasy setting overseen by a referee; (also in later use) a computer game of this kind.“. Pro slovo role-playing nalezneme v OED více významů, v námi zkoumaném materiálu se však objevuje tento výraz ve významu „Participation in a role-playing game; the playing of (a role in) such games.“ (OED, 2013). V českém prostředí jsou oba tyto výrazy často psány bez spojovníku. Zkratka RPG zde odkazuje na již zmiňované sousloví role-playing game. Přestože není dostupná česká kodifikovaná příručka, která by spolehlivě definovala tyto základní termíny týkající se materiálu, se kterým budeme pracovat, považujeme definice z příslušného anglického zdroje za vyhovující, posun ve významu jsme nezaznamenali. Pro rolové hry (počítačové i stolní) je typické velké množství termínů, které jsou ve většině případů původně anglické a často jsou českými mluvčími užívány v originálním znění (což má původ pravděpodobně také v počítačových rolových hrách, pro které neexistuje česká jazyková mutace a hráčům se zobrazuje veškerý text v angličtině). Často se tedy termíny začlení do českého systému v původní anglické podobě beze změny významu. Pokud se však jedná o termín RPG, v českém prostředí se často můžeme setkat také s názvem hry na hrdiny, rolové hry či RP hry či RPG hry.

22

5.2 Historie a rozdělení deskových rolových her První deskové rolové hry ve světě se datují do 70. let 20. století a vznikly v USA, nejznámější hrou z této doby, která se později dostala i do českého prostředí, je Dungeons & Dragons (zkráceně D&D či DnD) (Cardwell, 1994). Tato desková rolová hra se odehrává ve fantasy prostředí, kdy vypravěč (angl. Gamemaster) předkládá hráčům určitý příběh a hráči pak zaujímají role postav v tomto příběhu. V 80. letech pak navázalo na tuto hru množství dalších her podobného typu. Po revoluci v roce 1989 se tento typ her rozšířil i na území Česka a v roce 1990 vydalo nakladatelství Altar první českou deskovou rolovou hru Dračí doupě, která je inspirována právě americkým DnD. Tato hra si získala rychle popularitu především u fanoušků fantasy, v tehdejší době tedy především čtenářů fantasy knih. V 90. letech byla jistě nejhranější deskovou rolovou hrou na území Česka, konkurovalo jí pouze v té době ne až tak populární DnD. S rozvojem internetu se začaly objevovat počítačové rolové hry, které rychle přesáhly popularitu stolních rolových her. Vyvíjely se však i stolní rolové hry, téma se přestalo omezovat pouze na fantasy a tento typ her se stal celosvětovým fenoménem. V České republice vzniklo do dnešní doby množství deskových rolových her různých témat, které buď získaly popularitu, nebo upadly v zapomnění; často se hrají i takové hry, které nejsou původně české (a které velmi často nejsou ani do češtiny přeloženy). Lze ovšem říci, že nejznámější a pravděpodobně i nejhranější stolní rolovou hrou zůstává v českém prostředí Dračí doupě.

5.3 Portál RPGforum.cz Portál RPGforum.cz8 vznikl v roce 2001 spojením dvou původně samostatných projektů, slovenského RPG.sk a českého RPGforum.cz a věnuje se stolním rolovým hrám (dále jen rolovým hrám). Stránky se skládají ze dvou částí s rozdílnou funkcí, první je informační a novinkový portál a druhou je diskuzní fórum. Informační a novinkový portál slouží návštěvníkům stránek k rychlé orientaci v aktuálním dění týkajícím se rolových her, sekce Novinky umožňuje každému uživateli také zveřejnit vlastní příspěvek, který zařadí do kategorií Akce, Novinka nebo Odkaz na článek. Další sekcí jsou Anotace RPG her, tato sekce si klade za cíl shromáždit existující rolové hry a informace o nich. Uživatelé mohou přidávat hry, hodnotit je, komentovat a volně prohlížet, 8

dostupné online z <www.rpgforum.cz>

23

navíc mají možnost vyhledávání pomocí klíčových slov. Poslední sekcí této části stránek jsou Soutěže, tato sekce slouží ke zveřejňování aktuálních soutěží RPG fóra a archivaci výsledků soutěží starších. Jedná se například o soutěže o nejlepší postavu či soutěž ve vymýšlení vlastní rolové hry s danými vlastnostmi během čtrnácti dní. Materiál z této části serveru není s ohledem na zaměření práce zahrnut do korpusu ani není předmětem našeho výzkumu, popis sekcí je zde uveden pouze pro komplexní popis serveru. Diskuzní server je zaměřen obecně na všechny rolové hry a má pět základních sekcí. Sekce Hry, systémy a světy slouží k diskuzi o konkrétních rolových hrách, sekce O hraní obecně se věnuje určitým problémům či nápadům týkajícím se ne pouze jedné konkrétní rolové hry, ale rolových her obecně. V sekci RPG tvorba a design probíhá diskuze o designu rolových her, o tom, jak tyto hry fungují, a tyto poznatky pak mohou uživatelé aplikovat při tvorbě vlastních rolových her. Typově odlišnou sekcí je pak Vaše hry - příprava, rady, zápisy, kde se objevují často zápisy z her (příběhy postav ve formě povídek), řidčeji se pak vyskytují prosby o radu či pomoc s tvorbou vlastního dobrodružství9 či problému v něm. Poslední sekce Akce, seznamka a družinové sekce slouží k domluvě hráčů na setkáních či shánění hráčů pro vlastní hry. Dalšími oblastmi diskuzního serveru jsou ještě Ke stažení, Ostatní diskuze a Technické záležitosti. Tyto oblasti jsou spíše pomocné a obsahují většinou typ témat, která jsme z oblasti Diskuzního serveru do korpusu nezařadili, proto jsme dále nepracovali ani se sekcemi z této oblasti. Výjimkou je sekce Knihovna překladů, která obsahuje ve většině případů odkaz na přeloženou hru či úvod k přeložené hře a dále již diskuzi o hře, a určitá témata ze sekce Archiv, která obsahují uzavřené diskuze o rolových hrách. Jmenný seznam podsekcí (či sekcí, pokud neobsahovaly další podsekce), které jsme použili pro tvorbu korpusu, uvádíme dodatku Příloha 1: Seznam sekcí použitých k tvorbě korpusu. Uživateli fóra jsou převážně lidé, kteří rolové hry aktivně hrají, hráli je v minulosti nebo se o problematiku zajímají, i když se k samotnému hraní zatím nedostali. K datu 27. 4. 2014 mělo RPGfórum 15563 zaregistrovaných uživatelů, obsahovalo 330858 příspěvků a 5440 témat10.

9

Příběhu, který bude realizován následně ve hře. aktuální informace dostupné online z , statistiky

10

24

6 Tvorba korpusu K našemu výzkumu jsme zvolili internetový zdroj, z něhož se nám podařilo získat data příspěvků. Rozhodli jsme se tedy pro tvorbu korpusu, který znám následně velmi usnadnil práci s textem a umožnil také uvádění frekvencí jevů. Postup při tvorbě korpusu uvádíme níže.

6.1 Data použitá ke tvorbě korpusu Vzhledem k faktu, že práce je zaměřena na výzkum jazyka zájmových fór, konkrétně fóra se zaměřením na rolové hry – RPGfórum.cz, rozhodli jsme se nezařazovat do korpusu příspěvky, resp. témata, která se netýkají rolových her a jsou spíše obecnou konverzací. Toto vyřazení se týká celé sekce Akce, seznamka a druţinové sekce, jejíž obsah jsme popsali výše. Ze stejného důvodu jsme nezařadili do korpusu také některá témata v sekci Archiv. Kromě tohoto typu příspěvků jsme nezařadili do korpusu ani sekci Vaše hry - příprava, rady, zápisy, jelikož obsahuje velké množství příspěvků, které mají charakter vyprávění, a tedy neodpovídají zaměření naší práce. Také

jsme

vyřadili

textové

přepisy

grafických

emotikonů

(např.


SRC="/forum/images/smiles/icon_eek.gif">) a ostatní typy strukturních značek z důvodu předcházení potížím při zpracování korpusu morfologickým analyzátorem. Problematickými se jevily také překladové podsekce (Překlady ADnD 2e, Překlady DnD a d20, Překlady světů pro (A)DnD, Překlady: World of Darkness, Překlady: GURPS), které obsahují jak běžné diskuzní příspěvky, tak příspěvky, které by mohly vést k nepřesnostem při kvantitativním vyhodnocování anglicismů v korpusu. Jedná se o sekce, ve kterých se diskutuje o překladech určitých termínů z her, které jsou psány v angličtině, a tyto překlady jsou zde i realizovány. Nalezneme zde množství příspěvků, ve kterých se nachází prosté výčty ve formátu anglický termín – navrhovaný překlad anglického termínu do češtiny. Taková použití anglických slov nejsou pro účel našeho zkoumání vhodná. Z druhé strany kompletním vyřazením těchto podsekcí bychom přišli o část dat, která by mohla být do korpusu bez problémů zařazena. Proto jsme je vytřídili ručně a odstranili z nich především zmiňované výčty (např. pearl perla (mince), Present Reckoning nový letopočet, Realms Říše, Retreat Ústup) a také příspěvky, ve kterých se objevovaly diskuze o anglicismech a jejich překladech (např. Jo a swanmay je labutí panna. Labutice zní spíš jako samice od labutího samce (labuťáka ).) U druhého případu jsme se

25

zaměřili hlavně na jevy, které následně budeme vyhledávat v korpusu. Vzhledem k velkému rozsahu dat jsme výčty anglicismů s nízkou frekvencí, které nebudou součástí výzkumu, z větší části ponechali, množství z nich se však ještě podařilo vyřadit následně pomocí skriptu. Očekáváme, že ruční třídění nebude zcela bez chyb, a tedy i frekvenční analýza anglicismů může obsahovat některá slova, která byla užita v diskuzi lingvistického zaměření. Každý odstavec jsme označili strukturními značkami

...

, u příspěvků s více odstavci došlo tedy k jejich rozdělení. Tento postup jsme zvolili z důvodu, že některé příspěvky obsahovaly více odstavců v různých jazycích a při oddělení strukturními značkami byly jednotlivé jazyky při třídění pomocí skriptu lépe rozpoznány. Data byla pořízena 16. 10. 2013. Objem dat již vybraných sekcí do korpusu byl po označkování strukturními značkami 49,1 MB, po ručním vytřídění překladových sekcí 48,9MB. Dále jsme postupovali vyřazením odstavců ve slovenštině a angličtině. K tomuto vytřídění jsme použili skript Mgr. Víta Suchomela, který podrobněji popíšeme níže. Naopak jsme v korpusu ponechali v původním stavu veškeré české příspěvky bez diakritiky.

6.2 Třídění dat pomocí stoplistů a skriptu Stoplist je seznam slov v daném jazyce, které mají vysokou frekvenci a tím ztrácí význam. V naší práci jsme použili stoplisty pro češtinu, slovenštinu a angličtinu pro vyřazení anglických a slovenských odstavců v textu. Tyto stoplisty pak byly zpracovány skriptem, který popíšeme níže. Pro náš účel bylo třeba stoplisty vytvořit takovým způsobem, aby obsahovaly nejfrekventovanější slova v jazyce A, která zároveň nejsou v jazyce B. V případě stoplistů pro češtinu a slovenštinu jsme využili těch, které vytvořil a používal autor programu, provedli jsme na nich pouze mírné úpravy. Jednalo se o vyřazení slov shodných v češtině a slovenštině, které mají v jazycích jiný sémantický význam (např. len, bol, jej) a adaptaci stoplistů pro použití na textu bez diakritiky. Adaptace spočívala v přidání protějšků bez diakritiky k již existujícím slovům ve stoplistech (pokud se varianta bez diakritiky neshodovala v obou jazycích – např. případ opäť – opat, planétka – planetka) a ve vyřazení slov, která původně diakritiku nemají, ale s diakritikou by je obsahoval jazyk druhý (např. mali, malí). Stoplist češtiny obsahuje 282 slov, stoplist slovenštiny 238.

26

V případě angličtiny jsme vytvořili stoplist na základě nejčastějších anglických slov11, z nichž jsme odstranili slova shodná s českými slovy s diakritikou nebo bez ní (např. by, had, to). Z původního seznamu o 429 slovech jsme zachovali 367 slov. Pro vyřazení anglického textu jsme použili stejný český stoplist jako při vyřazování slovenštiny, jelikož v něm nejsou slova, která by byla shodná v češtině a zároveň v angličtině. Příspěvky, které obsahovaly angličtinu a zároveň slovenštinu, byly odstraněny při filtrování slovenštiny nebo angličtiny dle toho, který jazyk v nich převládal. Stoplisty jsou přiloženy na CD. Po upravení stoplistů následovalo zpracování dat skriptem. Skript kontroluje po jednotlivých odstavcích, zda text12 obsahuje slova ze stoplistu v jazyce A, stoplistu v jazyce B, a následně vyhodnotí odstavec jako text v jazyce A13, text v jazyce B14 nebo text smíšený15. Tímto způsobem pokračuje celým textem. Nejdříve jsme ze souboru first-step vyřazovali slovenštinu, protože jsme očekávali, že data jí budou obsahovat větší množství než angličtiny. Výsledkem byly zmíněné tři soubory: first-step.cz, který obsahoval odstavce vyhodnocené skriptem jako české (47,6 MB z původních 48,8 MB), first-step.sk, který obsahoval odstavce vyhodnocené jako slovenské (0,99 MB) a first-step.mixed s odstavci smíšenými (165kB). Soubor first-step.cz jsme nechali zpracovat skriptem znova, tentokrát se stoplistem češtiny a angličtiny. Vznikl soubor second-step.cz obsahující češtinu (47,1 MB), second-step.eng obsahující angličtinu (531kB) a soubor second-step.mixed s těmito jazyky smíšenými (61kB). Potvrdila se tedy hypotéza, že více dat bude vyhodnoceno jako slovenština než jako angličtina. Soubor second-step.cz jsme následně použili k tvorbě korpusu.

6.3 Chybovost Data v jednotlivých souborech jsme podrobili ještě ruční kontrole. U souborů first-step.sk a first-step.mixed se projevil problém nedokonalého značkování odstavců jednotlivých příspěvků. Oba soubory obsahovaly odstavce, které obsahovaly více než jeden diskuzní příspěvek. Jednotlivé příspěvky zařazené do odstavce byly psány v češtině a ve slovenštině, dle převažujícího jazyka je skript zařadil tedy mezi text slovenský nebo smíšený. Tento problém 11

vycházeli jsme ze stoplistu dostupného online z v našem případě pojmenován jako first-step 13 v našem případě pojmenován jako fist-step.cz 14 v našem případě pojmenován jako fist-step.sk 15 v našem případě pojmenován jako fist-step.mixed 12

27

jsme vyřešili ručním vyselektováním příspěvků v češtině, které jsme následně přidali do korpusu. Další překážkou pro automatické vyhodnocení slovenštiny byla česká slova v některých slovenských příspěvcích (např Alebo nie. Vlastní zkušenost. či Diky všetkým trom za odpovede.). Po ručním třídění zbylo 837kB slovenštiny. U souborů obsahujících angličtinu second-step.eng a second-step.mixed se objevovaly spíše příspěvky, které obsahovaly příspěvky s kombinací češtiny a angličtiny (překlady, citace z angličtiny) či větší množství anglicismů. Kromě celých příspěvků v angličtině, u kterých se jednalo především o citace, jsme dosáhli tímto krokem také přesnějšího odstranění výčtů z překladových podsekcí, které jsme dříve podrobili ruční kontrole. Stejně jako u souborů se slovenštinou jsme vyselektované české příspěvky přidali do korpusu. Po ručním třídění zbylo 143kB příspěvků v angličtině nebo v kombinaci češtiny a angličtiny v případech nevhodných pro naše zkoumání (výčty a překlady).

6.4 Realizace korpusu a vyhledávání jevů Připravená data označená strukturními značkami jsme nahráli do vlastního korpusu RPGforum fungujícího v korpusovém dotazovacím systému Sketch Engine16 dostupném online po přihlášení. Data byla automaticky označkována morfologickým analyzátorem Majka a desambiguována pomocí nástroje Desamb. Analyzátor Majka ke každému slovnímu tvaru přiřazuje základní tvar a gramatickou značku17, všechna slova patřící ke stejnému lemmatu a všechna možná slova s diakritikou. Oba tyto nástroje jsou implementovány ve Sketch Engine. Také jsme použili implementovaný nástroj pro deduplikaci Onion, deduplikaci jsme provedli na úrovni odstavců dle značek

...

. Korpus obsahuje 8 705 002 tokenů, 7 122 114 slov a 409 516 vět. Velikosti slovníků jsou pro word 420 813, pro lemma 254 624 a pro tag 1 838. V následující části práce budeme využívat tento korpus k vyhledávání různých jevů. Pokud budeme uvádět frekvence těchto jevů, budeme z nich odečítat chybové výskyty při frekvenci 40 a nižší (případy, kdy zůstaly v korpusu slovenské či anglické odstavce, které tyto jevy obsahují), pokud nebude řečeno jinak. Budeme často používat zápis vyhledávané slovo (jeho frekvence), tedy například růţe (52).

16 17

dostupný po přihlášení online z přehled značek dostupný online z

28

Korpus umožňuje vyhledávání podle jednoduchého typu dotazu, lemmata, fráze, slova, znaku a CQL dotazu. Budeme vyhledávat vždy podle pro nás nejvýhodnějšího typu dotazu, který uvedeme u vyhledávaných jevů. U výskytů frekvence 10 a nižší jsme provedli kontrolu, zda autorem jednotlivých výskytů jevu není stejný uživatel. V případě, že autorem výskytů je jeden uživatel, uvádíme přezdívku uživatele či jev rovnou neuvádíme pro neprůkaznost. Budeme se zabývat rozborem anglicismů, řídce se však nemusí jednat o anglicismy originální, ale o slova, ve kterých je angličtina zprostředkujícím jazykem. V následujících kapitolách se budeme věnovat již samotnému těžišti práce, ortografické a morfologické adaptaci anglicismů nalezených na RPGforum.cz.

7 Ortografická adaptace Ortografická adaptace anglicismů do češtiny je svázaná s adaptací ortoepickou, v následujících řádcích se však bude věnovat primárně adaptaci z hlediska ortografického, jelikož máme k dispozici k rozboru pouze psaný text. V některých případech uvádíme také, zda se výrazy vyskytují v Slovníku spisovné češtiny (c2005, dále SSČ) či Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971, dále SSJČ).

7.1 Anglicismy nalezené v korpusu pouze ve variantě bez ortografické adaptace Uvádíme vždy v pořadí nalezené slovo (počet výskytů v korpusu) – CQL dotaz, kterým jsme vyhledávali ortografické varianty. CQL dotaz vždy obsahuje možné ortografické varianty a nalezené varianty koncovek. Varianty koncovek jsme nejdříve předběžně vyhledali CQL dotazem typu [word="[tT](hr|h)(ea|e)d.*" & word !="[tT](hr|h)(ea|e)d"], zvýrazněné znaky jsou nahrazeny vždy znaky odpovídajícími u příslušných CQL dotazů u nalezených výrazů. Příklady nalezených výrazů: – thread (173) – [word="[tT](hr|h)(ea|e)d(u|e|ě|em|y|ů|[ůu]m|ech)?"]18 – guide19 (90) – (CQL dotaz níže)

18

nevyhledávali jsme dále předběžně vyhledanou variantu thredau (1 výskyt), kterou jsme vyhodnotili jako překlep

29

[word="[Gg](u|a|á|u[aá])[ij]de?(a|ovi|u|em|ov[ée]|i|ů|[ůu]m|y|ech|u|e|ě|y)?"] – full (62) – [word="[fF][uů](l|ll)"] (nenalezeny varianty koncovek) – force (22) – [word="[Ff]or[c|s]e?"] (nenalezeny varianty koncovek) – right (18) – [word="[rR][i|a](g|h|gh|j|jg|jh|jgh)t"] (nenalezeny varianty koncovek) Pro úplnost uvádíme, že bez ortografické adaptace se také vyskytují slova, u nichž se grafická a výslovnostní podoba neliší, a tedy k ortografické adaptaci není důvod (post, kit, help, link, gift, text).

7.2 Anglicismy s pravopisnými variantami U těchto jevů budeme srovnávat vždy frekvenci počeštěné pravopisné varianty a pravopisné varianty původní. CQL dotaz, kterým byl jev vyhledáván, uvádíme jen u první varianty, pokud se liší varianty pouze danou pravopisnou změnou. V některých případech vyhledáváme i nespisovné varianty koncovek. Pokud se liší dotazy více, uvádíme je oba. Možné koncovky vždy předběžně vyhledáváme CQL dotazem typu [word="[Kk]omb.*"], kdy K/komb je hledaný kořen slova. Dále vyhledáváme jen koncovky tímto dotazem nalezené či koncovky identifikovaného rodu/vzoru. Jevy uvádíme vždy v nominativu singuláru.

7.2.1 Konsonantické změny Mezi nejčastější konsonantické změny u anglicismů patří záměny k za původní c nebo ck. Na následujících příkladech budeme zkoumat, zda má vyšší frekvenci varianta ortograficky adaptovaná či neadaptovaná. Pokud jsme nenalezli žádné variantami s koncovkami, dále je ani nevyhledáváme složitějším CQL dotazem. Ze

slov

s

převažujícím

českým

zápisem

jsme

nalezli

slovo

kombo

(58,

[word="[kK]omb(o|a|u|em|[ůu]m|ech|y)?"]), o jeho adaptaci svědčí, že varianta combo měla v korpusu pouze tři výskyty. Jako další mělo převahu české pravopisné varianty slovo klerik (108, CQL dotaz [word="[Kk]lerik?(a|ovi|u|i|ov[ée]|ů|[ůu]m|y|c[íi]ch|ky)?"])

oproti

cleric

(48,

[word="[cC]leric?(a|ovi|u|i|ov[ée]|ů|[ůu]m|y|c[íi]ch|cy)?"]). Do češtiny je toto slovo sice již graficky adaptované, nalezneme jej v SSJČ, ale v případě RPGfóra dochází k adaptaci znova 19

předběžným vyhledáváním jsme nalezli ortografickou variantu u příbuzného slova guidline

30

z anglického zdroje. Toto slovo je názvem pro jedno z herních povolání a proniká z anglických příruček s původním grafickým zápisem. Tímto si vysvětlujeme poměrně vysokou četnost varianty cleric. Naopak

převahu

anglického

zápisu

má

slovo

topic

(223,

[word="[tT]opic(u|em|y|ů|u|[uů]m|[íiaá]ch)?"]), česká varianta topik má v korpusu pouze jedenáct platných výskytů ([word="[Tt]opik?(u|em|y|ů|u|[ůu]m|c[íiaá]ch)?"]) a slovo cool (500, [word="[cC]ool"]) nad variantou kchůl (61, [word="[cCKk]ch(oo|ů|u)l"]) a kůl (16 výskytů v hledaném významu). Ještě výraznější převahu má varianta crew (68, [word="[Cc]rew"]) nad variantou krů (3, z toho 2 výskyty od uživatele Vannax). Zajímavá situace je u slova comment (17, [word="[Cc]omment(u|em|y|ů|[ůu]m|ech)?"]), které se vyskytuje s variantami coment (1) a komentář (584, vyhledávání dle lemmatu, SSČ, SSJČ), ale vyskytuje se také další česká varianta koment (12), přestože slovo již bylo adaptováno do češtiny jako komentář. U původně anglických deverbativ dochází v některých případech k počeštění původního sufixu -ing na -ink. Pro předběžné vyhledání tohoto jevu jsme použili CQL dotaz [word=".*in[gzkc](u|em|y|ů|u|[ůu]m|[ií]ch|[aá]ch)?"]. U konkrétních dotazů jsme vždy jen nahradili řetězec .*in za odpovídající část vyhledávaného výrazu (např. [fF][ií]lin), pro počeštěné varianty vyhledáváme varianty palatalizace [kc] a pro varianty anglické [gz]. Vyhledáváme také varianty bez diakritiky. Českou variantu jsme nalezli u slov feeling (202) – fílink (4, 3 výskyty od uživatele Eleshar_Vermillion), trénink (92, SSČ i SSJČ) – tréning (47) a marketing (108) – marketink (1). Vyšší množství však bylo deverbativ zachovávajících si původní zápis (gaming, metagaming, powergaming, setting, roleplaying, dabing, brainstorming, wrestling, hosting, fighting, brawling, healing atd.). Dalším opakujícím se jevem je zjednodušení zdvojení konsonantů. K předběžnému vyhledání tohoto jevu v korpusu jsme použili CQL dotaz [word=".*kk.*"], kdy kk je hledaný zdvojený konsonant. Vyhledávali jsme také další ortografické varianty slov. Zjednodušení zdvojení

konsonantů

jsme

nalezli

např.

u

slova

setting

(1421,

[word="[sS]ettin[gz](u|em|y|ů|u|[ůu]m|[ií]ch|[aá]ch)?"]), varianta seting má však pouze 19 výskytů. Varianta anglická převažuje také u slov: – fluff (222, [word="[Ff]luff(u|em|y|ů|u|[ůu]m|ech)?"]) – fluf (5) – sorry (399, [word="[Ss]orry"]) – sory (7)

31

– skill (1035, [word="[Ss]kill(u|em|y|ů|u|[ůu]m|ech)?"]) – skil (7) – banner (66, [word="[Bb]anner(u|em|y|ů|u|[ůu]m|ech)?"]) – baner (6) – rigger (46, [word="[Rr]igge[rř](a|ovi|u|em|ov[eé]|i|ů|[ůu]m|y|ech)?"], riggr (7)) – riger (7, 5 výskytů od uživatele MaxiDag) – class (386 [word="[Cc]lass(u|e|ě|em|y|ů|[ůuaá]m|[eaá]ch|o|ou|ami)?"], klass (1)) – clas (1), klás (1) U slov nalezených ve slovnících také převažuje varianta se zdvojením konsonantů, např. lobby (41, [word="[Ll]obby"], SSČ) – loby (18, SSČ) a hobby (26, [word="[Hh]obby"], SSČ) – hoby (1).

O

něco

vyrovnanější

poměr

je

pouze

u

variant

runner

(48,

[word="[Rr][au]nn[rř](a|e|ovi|u|em|i|ů|u|[ůu]m|y|ech)?"]) a runer (28). U množství anglicismů jsme ani zjednodušenou variantu v korpusu nenalezli (session, overkill, spell, newletter, well, middleschool). U zmíněných případů převažuje varianta s nezjednodušeným zdvojením konsonantů. Bohužel nelze zjistit, zda zjednodušení proběhlo vědomě, nebo se jedná jen o neznalost správného anglického zápisu.

7.2.2 Vokalické změny Z vokalických změn jsme nejčastěji nalezli substituci vokálů podle vyslovované podoby slova. Jedná se o případy: – oo – ů: cool (500, [word="[cC]ool"]) – kůl (16) – u – a: bluff (16, [word="[Bb]luff(u|e|em|y|ů|[ůu]m|ech)?")] – blaf (21, SSJČ) – i – aj: like (79, [word="[Ll]i[kc]e?(u|em|y|ů|u|[ůu]m|[ií]ch|[áa]ch)?"]) – lajk (1 v hledaném významu) – ee – í: feeling (219, [word="[Ff]eelin[gz](u|em|y|ů|u|[ůu]m|[ií]ch|[aá]ch)?"]) – fílink (3, [word="[Ff]ílin[kc](u|em|y|ů|u|[ůu]m|[ií]ch|[aá]ch)?"],

3

výskyty

od

uživatele

Eleshar_Vermillion) – ie – e: friendly (15, [word="[fF]riendly"]) – frendly (3, dva výskyty od uživatele Fafrin).

32

Elizi vokálů u anglických slov končících na sufix -er jsme vyhledávali pro původní varianty CQL dotazem [word="[Ss]nipe[rř](a|e|ovi|u|em|i|ů|u|[ůu]m|y|ech)?"], kdy polotučně vyznačená písmena v dotazu byla doplněna dle konkrétní anglické ortografické varianty. Varianty české byly

hledány

mírně

pozměněným

dotazem

[word="[Ss]n(i|aj)p[rř](a|e|ovi|u|em|i|ů|u|[ůu]m|y|ech)?"], polotučně vyznačená písmena byla opět nahrazena dle konkrétního slova. Po předběžném vyhledávání CQL dotazem typu [word="[Ss]nipe[rř].* "] jsme zjistili, že námi vyhledávaná substantiva končící na -er se objevují pouze s koncovkami vzoru pán, proto jsme použili k vyhledávání pouze tyto typy dotazu. V nalezených případech se vyskytuje převážně situace s četnější anglickou variantou: sniper (64) oproti snajpr (3, 1 ve adjektivním významu), fighter (121) – fajtr (3) či již v slovníku zanesené master (128, SSJČ) – mastr (2) a mástr (3), ale u dalšího slova již zaneseného slovníku nastává situace vyrovnaná: leader (5, SSJČ) – lídr (8). Pokud dochází ke změně kvantity, nalézáme u slov zanesených do slovníků buď již jen počeštěnou variantu slova: aféra (58 – frekvence lemmatu, SSČ, SSJČ) – affair (0), nebo česká varianta převažuje: – série (228 – frekvence lemmatu, SSČ i SSJČ) – series (1, [word="[Ss]eries"]) – formát (281, [word="[fF]ormát(u|e|ě|em|y|ů|[ůu]m|ech)?"], SSČ, SSJČ) – format (76) – systém (7 234, [word="[Ss]ystém(u|e|ě|em|y|ů|[ůu]m|ech)?"], SSČ, SSJČ) – system (1 918) Tomuto pravidlu se vymyká slovo designér, u kterého je situace vyrovnaná: designér (28, [word="[Dd]esigné[rř](a|e|ovi|u|em|i|ů|u|[ůu]m|y|ech)?"], SSČ) – designer (29). Převažující anglickou ortografickou variantu nacházíme u slova wizard (314, [word="[Ww]izard(a|e|ovi|u|em|i|ů|u|[ůu]m|y|ech)?"] – wizárd (4). K popisu změny kvantity je však třeba říci, že pracujeme s korpusem, který obsahuje příspěvky s diakritikou i bez diakritiky, frekvence je tedy velmi orientační.

7.3 Psaní velkých písmen Psaní velkých písmen patří v češtině k problematickým pravopisným jevům. Tento fakt dokládá i množství dotazů na jazykovou poradnu Akademie věd ČR, do 30. 6. 1999 se 47%

33

pravopisných dotazů týkalo problematiky velkých písmen (Svobodová, 2000). Psaní velkých písmen se sice řídí obecnými pravopisnými poučkami, ale jejich použití se může lišit v závislosti na kontextu, často je třeba znát i kontext mimojazykový (Ţid – příslušník národa a ţid – vyznavač židovského náboženství, Štrbské pleso – jezero a Štrbské Pleso – osada). Podle Šaura (2005, 165) se velká písmena píší a) ve vlastních jménech; b) v jevech hodnocených pisatelem jako významné, hodné úcty; c) na začátku větného celku; d) v určitých zkratkách nebo značkách. Obecná pravidla pro psaní vlastních jmen v krátkosti shrnul Cvrček (2010, 331–332): 1. Jednoslovné názvy a jména. Jedná se o jména osob – tj. jména rodná, příjmení, umělecká, přezdívky; pojmenování osob jako příslušníků rodů, národů, skupin a kmenů; názvy náboženských a mytologických postav; vlastní jména zvířat; jména zeměpisná a hvězdářská 2. Ve víceslovných názvech píšeme většinou pouze první slovo s velkým písmenem, mezi tyto názvy patří zejména oficiální jména organizací a institucí a názvy států a státních oblastí. Pokud je součástí víceslovného názvu jiný název, píšeme velké počáteční písmeno i u něj. Problematiku uživatelům ztěžuje také přejímání výrazů z cizích jazyků, ve kterých se užívá velkých písmen jinak než v češtině. Níže se (na konkrétních případech) zaměříme na přejímání z angličtiny, kde se velkých písmen užívá ve větší míře než v češtině (např. English – angličtina, First World War – první světová válka, Prince Royal – korunní princ). Uvedené výrazy nejsou ve všech případech lexikální anglicismy, přesto je uvádíme, protože anglický pravopis velkých písmen má vliv na použití velkých písmen v překladu do češtiny. V korpusu nalézáme s velkým počátečním písmenem jména různých fiktivních ras, které jsou na úrovni označení elf nebo trpaslík. Ve významu rasy se objevují s velkým počátečním písmenem také výrazy, které jsou již v češtině kodifikovány s počátečním písmenem malým (Elf, Troll – elf, troll (SSJČ); člověk, trpaslík (SSČ, SSJČ)). Zápis těchto názvů je však často rozkolísaný, objevuje se zápis jak počátečním velkým písmenem, tak s počátečním písmenem malým. Opět uvádíme nominativ singuláru hledaného výrazu, jeho frekvenci a CQL dotaz použitý k vyhledávání (pouze u jedné varianty, dotazy se liší velikostí počátečního písmene). Výskyty variant s velkým počátečním písmenem na počátku vět nebyly započítány.

34

– drow (87, [word="drow(a|e|ovi|u|em|ov[eé]|i|ů|[ůu]m|y|ech)?"]) –Drow (10) – kroll (499, [word="kroll(a|e|ovi|u|em|ov[eé]|i|ů|[ůu]m|y|ech)?"]) – Kroll (56) – troll (149, [word="troll(a|e|ovi|u|em|ov[eé]|i|ů|[ůu]m|y|ech)?"]) – Troll (9) – kudůk (80, [word="kudů[kc](a|ovi|u|em|ov[eé]|i|ů|[ůu]m|y|[iíaá]ch)?"]) – Kudůk (6) Za zmínku stojí také slovní spojení Diví Elfové, Půl-Elf, kde jsou velká dokonce obě počáteční písmena (ale Elfí paladin nebo stepní Elfové). Nadbytečné využití velkých písmen vycházející z anglické pravopisné podoby se vyskytuje v některých příspěvcích ve velké míře: Vypadá to, ţe jako obvykle zde budou tři kategorie: Podoba (Seeming), Rod (Kith) a Dvůr (Court). Není úplně jasné, jakou návaznost na sebe budou mít Podoba (Seeming) a Rod (Kith), můj názor je ţe Podoba (Seeming) bude archetyp, který postava vyjadřuje a Rod (Kith) společenská forma, kterou sdílí s ostatními, podobně jako je tomu u staré verze. Tuším, ţe máš čtyři vlastnosti - Tělo, Hbitost, Všímavost a Vůle - co jsem naposledy četl. V části týkající se ortografické adaptace jsme se věnovali anglicismům bez ortografické adaptace, anglicismům s pravopisnými variantami a problematice psaní velkých písmen. V kapitole týkající se anglicismů bez ortografické adaptace jsme uvedli příklady anglicismů, které se vyskytovaly pouze v této variantě. Dále se ve variantě bez ortografické adaptace vyskytují hojně anglicismy, jejichž česká a anglická podoba se neliší. Anglicismy s pravopisnými variantami jsme rozdělili dle toho, zda se jedná o změny konsonantické či vokalické a popsali jsme vybrané změny, které jsme nalezli ve více případech. Z konsonantických změn jsme popsali záměnu -k za původní -c či -ck, v námi nalezených případech převažovala varianta původní. Dále jsme se věnovali počeštění původního sufixu -ing na -ink, u nalezených případů i s pravopisem českým převažovala výrazně varianta -ing a u dalších případů nebyla vůbec česká varianta nalezena. Poslední popsanou četnou konsonantickou změnou bylo zjednodušení zdvojených konsonantů, u devíti příkladů převažovala varianta původního zápisu, poměrně vyrovnané frekvence české a anglické varianty jsme nalezli pouze u jednoho slova. Nalezli jsme i případy, u kterých se vyskytovala pouze varianta anglického zápisu.

35

Ze změn vokalických jsme nalezli různé typy substitucí vokálů podle vyslovované podoby slova, jednalo se o změny oo – ů, u – a, i – aj, ee – í a ie – e. U všech těchto změn kromě změny u – a převažovala anglická varianta zápisu, uvedli jsme však vždy jen po jednom příkladu. Dále jsme vyhledávali elizi vokálů u anglických substantiv končících na -er, nalezli jsme však pouze čtyři případy s variantami, u kterých byla četnější varianta anglická. U změny kvantity jsme zaměřili pozornost také na to, zda jsou vyhledávaná slova zanesena v SSČ a SSJČ. U slov vyskytujících se v jednom nebo obou slovnících převažovala ve třech případech varianta česká, u jednoho slova byla nalezena pouze varianta česká. U jediného nalezeného anglicismu se změnou kvantity, který nebyl zanesen ve slovnících, převažovala varianta anglická. U problematiky pravopisu velkých písmen jsme se zaměřili na pronikání anglického pravopisu především u pojmenování fiktivních ras. U uvedených příkladů sice anglický pravopis proniká do češtiny, ale častější je pravopis český.

8 Morfologická adaptace Při morfologické adaptaci dochází k přiřazení přejatých slov k deklinačním typům (u substantiv) a k připojení tvarotvorných a slovotvorných formantů, jimiž jsou v češtině vyjádřeny morfologické kategorie. V této kapitole se zaměříme na vybrané aktuální jevy, které jsme nalezli v korpusu, v rámci rozsahu naší práce však není možné tuto problematiku obsáhnout v celé její šíři.

8.1 Lexémy neadaptované Tyto lexémy stojí na nejnižším stupni adaptace, zachovávají si svou původní formu beze změn. Kvůli tomu jsou do jisté míry v konfliktu s českým morfologickým systémem a tento konflikt může být také příčinou jejich kolísání mezi variantami, na což se zaměříme níže. Budeme postupovat po jednotlivých slovních druzích.

8.1.1 Substantiva s původní anglickou plurálovou koncovkou -s Tento typ anglicismů je v češtině morfologicky samostatně vyčleněn. V korpusu jsme nalezli tento typ substantiv většinou jako součást opozice singulár – plurál stejně jako je tomu

36

v angličtině: issue – issues, review – reviews, skill – skills, game – games. Další variantu, kdy je -s pevnou součástí lexému, jsme nalezli pouze u sousloví military tycoons. Krátce se zmíníme také o morfologicky adaptované formě těchto slov. V některých případech se stává, že k anglické plurálové koncovce přibude ještě koncovka česká. V našich datech se objevuje varianta gamesky, má však pouze jeden výskyt. Zajímavá situace je u zkratky GURPS (Generic Universal RolePlaying System), která je vyjadřuje původně číslo jednotné, ale uživatelé často užívají slova GURPSy (32) a jeho tvarů – GURPSů (10), GURPSech (20). Frekvence zmíněných případů jsme vyhledávali CQL dotazem [word="(?i)gurpsy"], kdy polotučně vyznačené znaky byly nahrazeny za hledaný tvar. V těchto případech jsme ignorovali velikost písmen.

8.1.2 Substantiva nesklonná V těchto případech se jedná o substantiva, která mají pro češtinu netypickou koncovku, nebo obsahují českou koncovku u nezvyklého tvaru. Jejich mluvnické kategorie obvykle lze vyjádřit pomocí syntaktické struktury, jak uvádíme dále. U konkrétních slov nebylo možné vyhledat jejich rod pomocí morfologického tagu, protože rod nebyl rozpoznán (nebo nebyl rozpoznán správně), využili jsme tedy pro předběžné vyhledání jevů CQL dotazy, které vyhledávaly slova s koncovkami netypickými pro češtinu ([word=".*[aeiou]w.*"], [word=".*[aeiou]w" & tag="k\?.*"]20, [word=".*[aeiyou]x" & tag="k\?.*"]) U všech níže uvedených slov jsme kontrolovali, zda je obsahuje SSČ a SSJČ a zda se neobjevují v morfologicky adaptované formě. Ke kontrole jsme použili CQL dotaz typu [word="[Ff]antas.*" & word!="[Ff]antasy"], zadáním řetězce za word!= se daný řetězec ve výsledku nezobrazí. Do tohoto řetězce jsme uváděli tvary očekávané jako nesklonné. Objevuje se množství slov s rozkolísaným rodem (uvádíme frekvence získané CQL dotazem [word="[Ff]antasy"], polotučně zvýrazněné slovo je nahrazeno slovem v příkladech předcházejícím frekvenci, variantnost prvního písmene je zachována): – fantasy (2143) – neutrum: samotné fantasy je v křesťanském pojetí hodně jiné, femininum: takovou tu LOW fantasy

20

tag="k\?.*" značí nerozpoznaný slovní druh

37

– scifi (146) – femininum: Zatím je to naprostá scifi, neutrum: temer jakekoli libovolne scifi – window (73, [word="[Ww]indow.*" & word!="[Ww]indows.*"]) – neutrum: v podstatě by stačilo Window, maskulinum: Jen Window mě naštval – preview (71) – neutrum: tohle preview na mě působí [...], maskulinum: ten preview má 300KB – crew (68) – femininum: Monstrózní manuál byl myslím nápad někoho z naší Crew, neutrum: díky našemu báječnému crew (kterým tímto děkuji)

– review (224) – neutrum: Uz ctu to review, maskulinum (nebo také neutrum s přívlastkem ve zúženém tvaru): Sympatický review čtvrté edice – hobby (26, SSČ) – maskulinum: v oblasti dobrovolného hobby, neutrum: delani novych systemu je dobre hobby

Stejně tak nalezneme i slova s rodem ustáleným: – lobby (41, SSČ) – femininum: Za zákonem o exekutorech stála exekutorská lobby, exekutorská lobby bere na hůl advokáty

– show (23, SSČ, SSJČ) – femininum: takţe to byla jen show, která se neumí připravit ani na zábavnou show s bavičem – story (87) – femininum: Google ti moţná poví jinou story Nalezená slova s rozkolísaným rodem až na jednu výjimku nenalezneme ve slovnících. V případě slov s ustáleným rodem se jedná o slova, která nejsou pro slang rolových her specifická, a dva ze tří případů nalezneme ve slovnících.

8.1.3 Neadaptovaná adjektiva Nesklonné anglicismy nalezneme v korpusu také jako ostatní slovní druhy. Obvyklá jsou adjektiva ve funkci přívlastku před rozvíjeným substantivem: preview verze, cool hlášky, fake formát, nice téma. Stejně tak nejsou výjimkou také adjektiva náležící do přísudku slovesně jmenného: není to awesome, jen passing; PDF bych nechal, protoţe je cool; je to fake; prostě nice. Uživatelé bez problémů tyto anglicismy spojují se slovy českými.

38

Kromě jednoslovných lexémů se vyskytují také kompozita s adjektivním sufixem ve funkci přívlastku, která dále rozvíjí česká substantiva: beginer-friendly rozhraní, user-friendly rozhraní, Printer-friendly verze; méně pak v pozici slovesně-jmenného přísudku kdyby stránka byla maximálně user-friendly, snaţíme se být co nejvíce "user-friendly".

Sousloví se objevují často v různé grafické podobě; se spojovníkem, psaná zvlášť, nebo vnímaná jako kompozita a psaná dohromady: hack-and-slash; příběhům tragickým, lowendovým, against-all-odds; power-playing; high-fantasy kouzelníkovi; high fantasy kníţku, za pomoci new age rétoriky, by to bylo dos silně off topic, tohle uţ je opravdu off-topic, ste dost offtopic, (případně low-end postavy a adaptované lowendových řetězců). Tento rozkolísaný způsob psaní má svůj původ v angličtině, ve které dochází u takovýchto slovních spojení k procesu přechodu v kompozita, a posléze se přenáší i do češtiny (Mravincová, 2005, 199). V uvedených případech se jedná o lexémy v pozici přívlastku, stejné lexémy se však vyskytují i v pozicích substantivních: tolkienovská high fantasy, nektere proudy New Age, termíny přizpůsobené peer review nejsou.

8.2 Lexémy adaptované V této kapitole se budeme věnovat lexémům, u kterých adaptace morfologická či morfologicko-slovotvorná již proběhla nebo probíhá. Na jednotlivých slovních druzích popíšeme nejčastější způsoby nalezené v korpusu, kterými tyto adaptace probíhají. Postupovat budeme po jednotlivých slovních druzích.

8.2.1 Substantiva Substantiva jsou nejpočetnější skupinou cizojazyčných přejímek s morfologickou a slovotvornou adaptací (Svobodová, 2007, 51). Přiřazují se podle zakončení v nominativu singuláru k deklinačnímu typu, pokud jejich koncovka odpovídá české deklinaci. Pokud jejich zakončení české deklinaci neodpovídá, zůstávají pak buď neadaptované, nebo se zařazují nějakým způsobem i přesto do české deklinace. V následujících odstavcích se budeme zabývat vybranými typy morfologické adaptace na příkladech z korpusu. Pokud to bude možné, budeme také uvádět produktivní vzory, které jsme vyhledávali pomocí variant CQL dotazu:

39

[word="[Kk]it(u|ů|a|o|i|í|e|é|ě|y|ou|ovi|[eíiyýůu]mi?u?|ov[eé]|[eiíaáyý]ch|[eéií]ho|at(a|y|ům|ech)|at )"]. Tímto dotazem jsme získali veškeré varianty českých substantivních koncovek u konkrétního slova, nalezené výskyty jsme prošli a slovo zařadili k příslušnému vzoru, pokud to bylo možné. V některých případech byly nalezeny tvary sice vyhovující dotazu, ale nešlo o koncovky substantiv (např. lemma kombo a tvar kombat (jiné lemma) či kombí (tvar slovesa)), takové případy byly ignorovány. Vždy jsme do dotazu také zařadili konsonantické alternativy potřebné u některých slov pro pádové varianty (např. [Bb]rainstormin[kgzc]). Substantiva končící na nevyslovované -e se přiřazují k českým deklinačním typům, v nepřímých pádech se obvykle -e odsouvá (update – updatu). Některá slova zůstávají ale nesklonná, např.: – dodge (138) – maskulinum: pozor na dodge, ten se v pravidlech taky vyskytuje; neutrum: to dodge je tam kvuli te akci dodge – homepage (15) – femininum: mít vlastní šablony pro tu “homepage”, maskulinum: taky odkaz z lopušího homepage Morfologickou adaptaci jsme předběžně vyhledali CQL dotazem typu [word="[Rr]ogu.*" & word !="[rR]ogue"], dále jsme pak hledali u slova jen pádové koncovky nalezené tímto dotazem, pokud byly nějaké nalezeny. Stejným způsobem postupujeme i u dalších případů, u kterých se objevuje kolísání mezi rody, skloňováním a nesklonností či odsouváním a zachováváním koncového -e: U slova rogue (133, [word="[Rr]ogue?(a|ovi|u)?"]) jsme nalezli 123 výskytů tvaru rogue. Dále se objevují se koncovky vzoru pán, u akuzativu singuláru se objevuje varianta rogua (5, nabízím svého elfího rogua) i varianta se zachovaným -e roguea (1, prirovnavat roguea k dratenikovi mi ujety neprijde), dále nalezneme dativ singuláru roguovi (2, zase se bude ninja zalozeny na roguovi tvarit osklive) a jeho variantu se zachovaným -e s nesprávným pravopisem rogueovy (1, Tvrdim, ze rogueovy vsechno dyl trva), kterou jsme našli při předběžném vyhledávání. Vyskytuje se také akuzativ vzoru předseda nebo žena: roguu (1, nekolik variaci na " roguu /rok"). Často je však slovo užíváno také jako nesklonné (popisuje jen část všech Rogue).

40

U slova knowledge (58, [word="[Kk]nowledge?(ích)?"]) byl nalezen jediný nalezený tvar s pádovou koncovkou, lokál plurálu vzoru růže: knowledgích (1, Protoţe u knowledgích sem se toho nedrţel), je však užit místo genitivu plurálu. Z výsledků lze pak pouze ještě u jednoho výskytu určit rod jako ženský ("nejaka knowledge" v cilove skupine), v akuzativu singuláru se vyskytuje tvar knowledge (při úspěšném hodu na knowledge), u kterého v nalezených případech nelze určit, o jaký se jedná rod, či se jedná o nesklonnost. U slova wargame (29, [word="[Ww]argame?(um)?"]) se vyskytuje jediný tvar s pádovou koncovkou a odsunutým -e wargamum (1, byli vyšinutí před Tranzusem (kvůli wargamum )), ze kterého lze vyvodit mužský nebo střední rod. V dalším případě se slovo wargame objevuje jako nesklonné femininum: (konkrétně v nějakou wargame). Slovo software se sice přiřazuje k vzoru hrad (co se týče kopírování softwaru, vyuţíváš podivné softwary), ale objevuje se rozkolísanost v případě odsouvání koncového -e (softwareu (1) – softwaru (11), adjektivní tvar softwarové/softwarove (7) – softwareové (1)). U

nalezených

anglicismů

končících

na

nevyslovované

-e

probíhá

přiřazení

k deklinačnímu typu s problémy a specificky případ od případu, časté je kolísání mezi více rody či vzory. Nenalezli jsme dominantní produktivní vzor, bez problémů se zařazují pouze slova update a software ke vzoru hrad. Často se objevuje také nesklonnost. V pádech jsme nalezli varianty s odsunutým i zachovaným koncovým -e, odsouvání -e ve všech nalezených tvarech zachovává z nalezených slov pouze update. Nutné jsou u některých substantiv konsonantické alternace a palatalizace typické pro češtinu. Jedná se o palatalizaci g – z: např. blog – blozích, setting – settinzích, dále změnu g – c: changeling – changelincích (1), objevuje se však i nepalatalizovaná varianta changelingách (6). Podobně tak u slova mág se objevují obě varianty mázích (10) – mágách (2), magach (18) (vyhledáno dotazem na slovní tvar). Vyhledávali jsme pomocí CQL dotazu typu [word="[Cc]hangell?in[gzkc][aáií]ch"],

vždy

jsme

hledali

možné

palatalizované

i nepalatalizované varianty a ortografické varianty. Obdobně jsme postupovali i u dalších konsonantických alternací. Nalezli jsme také alternaci k – c: trénink – trénincích a r – ř: např. tester – testeři, testři; sniper – snipeři, runner – runneři. Další alternace jsou pouze výslovnostní, a to d – ď (wizard/wizárd – wizardi [vizarďi], wizárdi [vizárďi]) a n – ň (gentleman – gentlemani [džentlmeňi]).

41

Produktivní vzory slov končících na -g uvedeme níže společně s anglicismy s koncovkou -ing/-ink, produktivní vzory pro slova končící na -er a -man uvedeme u činitelských a konatelských jmen. Slovo wizard/wizárd se přiřazuje ke vzoru pán. Z angličtiny je přejato také množství činitelských a konatelských jmen končících určitými sufixy, nemusí se však vždy jednat o originální anglicismy. Původní sufix -er buď zůstává v této podobě (gamemaster, fighter, sniper, hater, hunter) nebo u něj proběhne změna kvantity (trenér, designér), případně je -e v koncovce vypuštěno (snajpr, fajtr). Na tyto vokalické změny jsme již narazili v kapitole o ortografii. Vyhledávali jsme dotazem typu [word="[Dd]esigne?é?[rř].*"]. Přejímá se také koncovka -man (wingman, gentleman, barman a vyskytuje se také její ortgrafická varianta -men , v korpusu jsme ji nalezli však pouze v ojedinělých případech – dţentlmen (4), gentlmen (1) a gentlemen (1, CQL dotaz [word="(g|G|d|D)ž?z?entle?men.*"]), lizardmen (3, CQL dotaz [word="[Ll]izard.*"]). Tato činitelská a konatelská jména jsou také bez problémů přechylována, přechýlené tvary však nepodléhají změně kvantity (punkerka, deckerka). Sufix -manka u nich v nalezených případech není tak častý (CQL dotazem [word=".*mank.*"] jsme nalezli pouze anglicismus barmanka (1)), variantu -menka jsme nenalezli vůbec. U činitelských a konatelským jmen končících na -er a -man/-men je produktivní vzor pán (tester, sniper, runner, gentleman, gamemaster, fighter, designer/designér, trenér, distributor, moderátor, wingman, barman). Anglicismům s koncovkou -ing/-ink jsme se již věnovali v kapitole o ortografické adaptaci. K tomuto typu substantiv připojujeme také anglicismy končící na -g. Jejich produktivním vzorem je hrad, ke kterému se zařazují slova: feeling, trénink/tréning, marketing, gaming, metagaming, powergaming, setting/seting, roleplaying, brainstorming, hosting, blog, mág. Lokál plurálu odpovídá podvzoru les, u některých případů se vyskytuje také příznaková (avšak přípustná) varianta -ách/-ach (changelingách, mágách, magach). 8.2.2 Adjektiva Adjektiva cizího původu rozděluje Svobodová (2007, 64) do tří základních kategorií:

42

1. Adjektiva nesklonná bez českých sufixů, která si ponechávají svůj původní tvar, spojená se slovy jak domácími tak přejatými. 2. Adjektiva vyskytující se ve více podobách z hlediska formy, tedy v původním tvaru neohebném nebo ve tvaru sufixálně derivovaném, se zachováním původního pravopisu i s počeštěným základem. 3. Adjektiva derivovaná, nejčastěji od substantivních, verbálních a adjektivních základů. Adjektiva první kategorie jsme již krátce popsali v kapitole o neadaptovaných lexémech. U kolísání u kategorie druhé jsme zachytili frekvence variant vyskytujících se v korpusu. Pro předběžné vyhledání české varianty jsme použili CQL dotaz typu [word="[Gg]eneri(ck|čt).*"], případně [word="[Dd]efaultn.*"] a [word="[Pp]ulpov.*"], kterým jsme zjistili varianty koncovek vyskytujících se v korpusu. CQL dotazem uvedeným u slova jsme již vyhledávali jen tyto koncovky. Pro anglické varianty jsme použili CQL dotaz [word="[Gg]eneric"] pozměněný dle vyhledávaného slova. Za frekvencí uvádíme nejčastější kolokace stojící před nebo za vyhledávaný slovem. Jako příklady uvádíme: – generic (71, fantasy) – generický (161, fantasy, pravidla, setting) [word="[Gg]eneri(ck|čt)(é|e|ý|y|á|a|[ýy]ch|ym|ou|í|[yýeé]m|[ée]ho|[ýy]mi)?"] – default (29, setting) – defaultní (42, setting, nastavení) [word="[Dd]efaultn(ím?|[ií]ch|i|í|ího)?"] – pulp (27, styl, ţánr) – pulpový (19, hra, atmosféra) [word="[Pp]ulpov(é|ou|ého|á|e|ým|ých|í|ém)?"] Četnost variant je možné porovnávat pouze na jednotlivých případech, v našich příkladech jsme nenalezli jednoznačnou převahu variant anglických ani českých. Uvedeme také příklady adjektiv třetí kategorie a jejich nejčastějších nalezených sufixů. Jedná se o sufixy -cký: gamistický, -ský: looserský, testerský, designérský; -ový: skillový, fluffový, settingový, computerový, coolový, marketingový, ; -ní: moderní, atraktivní. K adjektivům lze také zařadit kompozita jako lowendový, oldschoolový. Tato adjektiva se často se vyskytují v různých grafických podobách (low-endový, old schoolový) a také mohou

43

být chápána jako sousloví. Této problematice jsme se věnovali již u neadaptovaných výrazů v kapitole 8.1.3 Neadaptovaná adjektiva8.1.3 Neadaptovaná adjektiva Jako produktivní se u adjektiv tedy jeví sufixy vzoru tvrdého -cký (gamistický, generický), -ový (pulpový, skillový, fluffový, lowendový, oldschoolový, computerový, coolový, settingový, marketingový), -ský (looserský, hackerský, testerský, designérský) a dále sufix vzoru měkkého -ní (moderní, atraktivní, defaultní).

8.2.3 Slovesa Přejatá slovesa se často začleňují do českého systému pomocí formantu -ova-, který tvoří slovesa nedokonavá, častá je však také kmenotvorná přípona -nou- v infinitivu, která tvoří slovesa dokonavá. Tyto formanty se objevují i u stejných slovních základů, proto budeme pro srovnání v následujících příkladech uvádět frekvence lemmat s těmito variantami formantů. Nalezli jsme slovesa hackovat (8) – hacknout (9) – heknout (1), testovat (242) – testnout (6), editovat (53) – editnout (9), tagovat (4) – tagnout (1). Kromě slovesa hackovat tedy ve všech případech převládala varianta s formantem -ova-. V korpusu se také vyskytovala slova pouze s touto variantou: masterovat (9) (dále ortografické varianty másterovat (1) a mástrovat (15)), upgradovat (8), playtestovat (6), lootovat (3), sharovat (2) – šérovat (1) a jedno slovo pouze s variantou s formantem -nou-: helpnout (4). Zřídka nacházíme také varianty s kmenotvornou příponou -i- zařaditelné do 4. slovesné třídy: levelovat (31) – levlit (1); kempovat – (2), kombit (12), kempit – (3), zakempit – (2); expit (5), ownit21 (3) a v jednom případě variantu s kmenotvornou příponou -a-: kliknout (82) – klikat (14). Dalším stupněm adaptace sloves je pak přidávaní různých prefixů, i tyto případy se v korpusu objevují, např. zkonvertovat, vylootovat, zakempit. Na uvedených příkladech vidíme, že slovesa se na rozdíl od substantiv začleňují do českého morfologického systému poměrně bez problémů a vyhledaná slovesa se vyskytují pouze v adaptované variantě. Velká část z nich je odvozená od substantiv. Také jejich automatická lemmatizace

proběhla

úspěšněji

než

u

substantiv.

Produktivní

je

vzor

kupovat

(masterovat/másterovat/mástrovat, upgradovat, playtestovat, lootovat, sharovat/šérovat), který si v některých případech konkuruje se vzorem tisknout (hackovat/hacknout/heknout,

21

vyhledávali jsme CQL dotazem [word="own.*"]

44

testovat/testnout,

editovat/editnout,

tagovat/tagnout)

a

vzorem

čistit

(levelovat/levlit,

kempovat/kempit/zakempit).

9 Pohled uživatelů fóra na problematiku anglicismů a ortografie Diskuze uživatelů o anglicismech a ortografii se hojně objevují především v překladových podsekcích. Tyto podsekce jsou k takovým diskuzím primárně určeny, uživatelé v nich tvoří „překladové klíče“, které obsahují překlady problematických anglických termínů. O navržených překladech pak probíhá diskuze, po které některé navržené překlady mohou měnit. U problematických slov, na jejichž překladech se uživatelé nemohou shodnout, často dochází k hlasování o variantách překladu, přičemž do překladového klíče je zanesena varianta s nejvíce hlasy. Překladové klíče pak slouží překladatelům jako závazný vzor při překládání příruček konkrétních her, nejsou však závazné pro běžnou diskuzi na fóru. Dále zmíníme několik problematických jevů, které vyvolaly rozsáhlou diskuzi. Problematice psaní velkých písmen jsme se již věnovali výše, nyní se zaměříme na postoje konkrétních uživatelů z překladových podsekcí: Slova jako disciplína, dovednost, schopnost, rys, atribut pište prosím s malým. Jelikoţ jediná poloţka v klíči, kde se tato vyskytují, jsou nadpisy, přepsal jsem nadpisy tak, aby začínaly malým písmenem. Omlouvám se, ţe jsou teď nadpisy neestetické, ale ještě víc neestetické by bylo, kdyby někdo psal věci jako Disciplína, Dovednost, Atribut, nebo rovnou Zbraň či Vybavení. (uživatel Markus) Pro variantu s počátečním malým písmenem, která odpovídá pravidlům českého pravopisu, je tento uživatel i u titulů (kníže, herold, ohař atd.) a je znatelný jeho negativní postoj k opačné variantě (Bléééé / Takţe tituly s malým, prosím). U názvů jako prvorozený či prastarý, u kterých není jednoznačné, zda se jedná o název rasy, z jednoznačného stanoviska upouští: EDIT: Jsem rozpolcen. Zatím to nechávám otevřené a nic jsem nezměnil, ačkoliv je to blbost. Jenomţe velkými písmeny se to zas odliší od ostatního textu. Slova jako kníţe jsou

45

bezproblémová, ta by mohla být i s malým. Jenomţe pak je tam spousta slov jako "prvorozený" a "prastarý", která by s malým mohla vyznít dost nepochopitelně. (ačkoliv se taky říká, "rada starších", nikoliv "rada Starších"). Jako problém se jeví především nejednotnost: viz tituly: jen drobný dotaz pro zamyšlení - proč překládáme slovo Storyteler jako Vypravěč? mělo to svůj důvod, šlo o snadnou orientaci v textu a pochopení, ţe toto slovo je něco jiného. ţe jde o někoho konkrétního... asi bych byl pro zachování velkých písmen u titulů, nebo změnit i Vypravěče na vypravěče. (uživatel smrq) Uživatelé volí pravopisnou variantu také podle sémantiky, čímž přispívají k nejednotnosti: je fakt, ze kdyz nekdo cte text o prvorozenych a Prvorozenych, tak je to rozdil. Kdyz by to bylo o tom, ze se mezi sebou bavi dva upiri, tak bych tam ten duraz (velke pismeno), ... kdyz bych, ale vedel, ze to cte smrtelnik a chtel bych mu rict, ze to nejsou uplne obycejni prvorozeni, tak bych tam treba to velke pismeno dal. ;-) (uživatel Hater) Hm... vypravěč asi s malým V. I kdyţ zase se na to lze dívat, ţe ten je jeden a je částečně klíčovým prvkem celé hry... navíc mu tím lze i vyjadřovat jistou úctu, bla bla bla. Tady bych to viděl fakultativně. (uživatel Eleshar_Vermillion) Dalším častým problémem vedoucím k diskuzím je ortografická adaptace anglických výrazů. Typickým příkladem je diskuze o slovu drow: Pánové, neprovokujte s DroWama. Nebo budu zlej. Odhlasovali se DroWové a hotovo, tak tady nerozpytvávejte jakési patvary typu drój (hnus), nebo drou (další hnus)... (uživatel Drizzt) Jak lze vyvodit z tohoto příspěvku, hlasováním byla schválena varianta drow (10 hlasů). Argumentem zastánců této varianty je především to, že je pěkná blbost měnit název něčeho, co nemá v češtině ţádný ekvivalent. Není to ţádná sloţenina nebo přetvořenina anglického slova,

46

ale vymyšlené jméno pro rasu (uživatel Drrizt_luke). Z našeho pohledu je vítězství této varianty ze značné míry dáno tím, že drow je již adaptováno do češtiny a jeho varianty (drój, drou) jsou pro uživatele již uměle vedenou změnou. Tuto hypotézu potvrzují i postoje některých uživatelů: No tak já uţ slovo drow pouţívám 5 roků a tak jsem to uţ pokládal za zvyk.. (uživatel Drrizt_luke). Pro kompletnost uvedeme, že varianta drou vychází z fonetického přepisu, pro variantu drój byly použity argumenty týkající se fonetiky (To, co popisuje ten odstavec pod čarou, je klouzavé U, formou podobný hlásce J, která je taky klouzavá (proto sem navrhoval drój) (uživatel Eleshar_Vermillion). Nalezli jsme ještě variantu drov vytvořenou grafickým přepisem českého čtení původního drow: (jediné co bych jakţ takţ snesl někde zahlédnout by bylo drov, ale i tak bych dál pouţíval tradiční (pouţívá ho o pár set tisíc lidí víc neţ "dróje"..) (uživatel Drizzt_luke)). Krátce se zmíníme ještě o skupině uživatelů přispívajících do překladových podsekcí. U výše uvedeného příkladu drój vidíme, že uživatel preferuje variantu z fonetických důvodů, tedy má alespoň základní lingvistické vzdělání. Objevují se ale i argumenty pro různé z variant, které nejsou postaveny na lingvistice: mě připadá, ţe hlasy pro DROW nebo DROV znamenaj zbabělost a lenost a něco takovýho… (uživatel Lidožrout) Nevím, drój mi zkrátka k prostředí Underdarku nesedí… (uživatel Vlasák) drój mi s prominutim přijde jak "zmuchlanej a narovnanej papír" (uživatel Vlasák) Z dalšího příspěvku je také patrné, že jeho autor vnímá zmíněné uživatele jako lingvistické autority a díky tomu se přiklání k jejich názoru. ja bych asi nektera velka pisma urcil krapet jinak, ale kontrolovali nam to mistni lingvisti markus a eleshar a v ty mam plnou duveru, takze me (a ani nikoho jineho) vubec nenapadlo s nimi o tom diskutovat (nedej boze se hadat ). (uživatel smrq) V rozsahu celého RPGfóra se však nejedná jednoznačně o lingvisticky vzdělané uživatele. Jak jsme ukázali výše, u slova drow u této skupiny uživatelů převládá tendence internacionalizační nad tendencí puristickou.

47

Podobná diskuze proběhla i o slovech dwarf, orc, goblin, storyteller a dalších, která již nebudeme podrobně rozebírat. Jednalo se však o slangové výrazy týkající se rolových her. Různorodým tématem je celkový pohled uživatelů na anglicismy. V příkladech budeme uvádět již převážně příspěvky z jiných než překladových sekcí. Apdejtován to do (strašná czenglish i mě trhá uši...) (uživatel Fritzs)

Zde vidíme případ částečně graficky počeštěného anglicismu, který ještě není zcela začleněn do českého systému a uživatel jej vnímá negativně (přestože jej sám použil). Přestože negativní náhled na anglicismy ve fóru není dominantní, občas se stále objevuje: Nukelární je anglicismus, u nás jej netřeba pouţívat. (uživatel Vallun) Naopak v následujícím případě uživatel slangové anglicismy preferuje před výrazy českými: "Dějmistr", "CP", boţe, co to je? Nikdo nerozumí terminus technicus Dungeon Master nebo NPC? Resistance is futile, odpor je marný, sloţte štíty, přicházejí překladatelští Borgové (ne, Borgové to být nemůţou, slovo Borg je potřeba také přeloţit!) (uživatel andtom) Také se objevuje použití anglicismu ve variantě fonetického českého přepisu s citovým zabarvením až prvkem jazykové hry: Za druhé, myslím si, ţe to pouţili jen pro ten kchůl fílink, protoţe asi slyšeli skutečné slovo "exarch" ve významu "exarcha". (uživatel smrq) Zajímavým ojedinělým jevem, který přesto stojí za zmínku, je pak využití anglického termínu v případě, kdy pro tento termín uživatel nedokáže nalézt odpovídající termín český: Ano, je rok 2012, ale hodne lidi jsou ... anglicky bych rekl "sheltered", nevim jak to rict cesky. (uživatel Sosacek)

48

Stejně jako u konkrétních jazykových jevů, které jsme již rozebrali, i v názorech uživatelů na ortografii anglicismů je velká nejednotnost. Tato názorová nejednotnost se odráží i ve výsledném jazykovém materiálu.

10 Závěr Nyní ještě jednou shrneme poznatky z jednotlivých kapitol, poté uvedeme výsledek našich hypotéz. V části práce týkající se ortografické adaptace jsme se věnovali anglicismům bez ortografické adaptace, anglicismům s pravopisnými variantami a problematice psaní velkých písmen. V kapitole týkající se anglicismů bez ortografické adaptace jsme uvedli příklady anglicismů, které se vyskytovaly pouze v této variantě. Dále se ve variantě bez ortografické adaptace vyskytují anglicismy, jejichž česká a anglická podoba se neliší. Anglicismy s pravopisnými variantami jsme rozdělili dle toho, zda se jedná o změny konsonantické či vokalické a popsali jsme vybrané změny, které jsme nalezli ve více případech. Z konsonantických změn jsme popsali záměnu -k za původní -c či -ck, v námi nalezených případech převažovala varianta původní. Dále jsme se věnovali počeštění původního sufixu -ing na -ink, u nalezených případů i s pravopisem českým převažovala výrazně varianta -ing a u dalších případů nebyla vůbec česká varianta nalezena. Poslední popsanou četnou konsonantickou změnou bylo zjednodušení zdvojených konsonantů, u devíti příkladů převažovala varianta původního zápisu, poměrně vyrovnané frekvence české a anglické varianty jsme nalezli pouze u jednoho slova. Nalezli jsme i případy, u kterých se vyskytovala pouze varianta anglického zápisu. Ze změn vokalických jsme nalezli různé typy substitucí vokálů podle vyslovované podoby slova, jednalo se o změny oo – ů, u – a, i – aj, ee – í a ie – e. Dále jsme vyhledávali elizi vokálů u anglických substantiv končících na -er, nalezli jsme však pouze několik případů, u kterých byla četnější varianta anglická. U změny kvantity jsme zaměřili pozornost také na to, zda jsou vyhledávaná slova zanesena v SSČ a SSJČ. U slov vyskytujících se ve slovnících převažovala ve třech případech varianta česká, u jednoho slova byla nalezena pouze varianta

49

česká. U jediného nalezeného anglicismu se změnou kvantity, který nebyl zanesen ve slovnících, převažovala varianta anglická. U problematiky pravopisu velkých písmen jsme se zaměřili na pronikání anglického pravopisu především u pojmenování fiktivních ras. U uvedených příkladů sice anglický pravopis proniká do češtiny, ale častější je pravopis český. Popsali jsme pouze vybrané ortografické změny, neaspirujeme na kompletní popis této oblasti, ten by dalece přesahoval rozsah naší práce. Za další pozornost by stály souvislosti mezi změnami vokalickými a konsonantickými (u konkrétních výrazů se často objevuje jak adaptace vokalická, tak konsonantická), zajímavý by mohl být také pohled na ortografické adaptace užívané jednotlivými uživateli. Dále jsme se věnovali morfologické adaptaci, nejdříve jsme popsali lexémy neadaptované, jednalo se především o substantiva. Nalezli jsme slova s rozkolísaným rodem i s rodem ustáleným. Slova s rozkolísaným rodem jsme až na jednu výjimku nenalezli ve slovnících. Samostatným typem substantiv jsou anglicismy končící na -s, které jsme nalezli obvykle v opozici singulár – plurál. Z dalších neadaptovaných slovních druhů jsme nalezli adjektiva, a to ve funkci přívlastku před rozvíjeným substantivem a v pozici přísudku slovesně jmenného. Objevují se také často adjektiva kompozitní s různým grafickým zápisem. U lexémů adaptovaných jsme popsali postupně substantiva, adjektiva a slovesa. U substantiv končících na nevyslovované -e probíhá přiřazení k deklinačnímu typu s problémy a specificky případ od případu, časté je kolísání mezi více rody či vzory. Často se objevuje také nesklonnost. Nenalezli jsme dominantní produktivní vzor, bez problémů se zařazují pouze slova update a software ke vzoru hrad. V pádech jsme nalezli varianty s odsunutým i zachovaným koncovým -e, odsouvání -e ve všech nalezených tvarech zachovává z nalezených slov pouze update. U činitelských a konatelským jmen končících na -er a -man/-men je produktivní vzor pán. Tyto koncovky jsou také bez problémů přechylovány. Sufix -er buď zůstává v této podobě, nebo u něj proběhne změna kvantity, případně je -e v koncovce vypuštěno. K anglicismům s koncovkou -ing/-ink připojujeme také anglicismy končící na -g. Jejich produktivním vzorem je hrad. Lokál plurálu u těchto případů odpovídá podvzoru les, u některých případů se vyskytuje také příznaková (avšak přípustná) varianta -ách/-ach.

50

U adjektiv se jako produktivní jeví sufixy vzoru tvrdého -cký, -ový, -ský a dále sufix vzoru měkkého -ní. Slovesa jsme nalezli pouze v adaptované variantě. Velká část z nich je odvozená od substantiv. Produktivní je vzor kupovat, který si v některých případech konkuruje se vzorem tisknout a vzorem čistit. Konkurují si v jednom případě také vzory dělat a tisknout. Stejně jako adaptace ortografické, ani adaptace morfologické se nám nezdařilo popsat kompletně, popsali jsme pouze základní a nejvíce viditelné typy přejatých koncovek a jejich morfologické adaptace. Množství popsaných morfologicky adaptovaných typů lexémů podléhá nějaké z forem ortografické adaptace, a to ve větším či menším počtu případů. V posledním oddíle jsme se věnovali individuálnímu pohledu uživatelů na problematiku anglicismů a ortografie. Zmínili jsme názory týkající se psaní velkých písmen, ortografické adaptaci anglických výrazů a postoj uživatelů k anglicismům. Stejně jako u konkrétních jazykových jevů, které jsme již rozebrali, i v názorech uživatelů na ortografii anglicismů je velká nejednotnost. K výzkumu jsme sice vybrali poměrně malé a zájmově omezené diskuzní fórum, ale přejímek obsahuje poměrově velké množství a materiál by umožnil rozsáhlejší zkoumání. Další možností by bylo zkoumat užívání přejímek jednotlivými uživateli, či bychom mohli zvolit zcela jinou oblast zkoumání, například frekvenční výzkum užívání spisovných a nespisovných variant lexémů českých. Ze zkoumání jsme sice vyřadili příspěvky slovenské, ale při procházení dat jsme si povšimli množství rozdílů mezi přejímáním stejných lexémů do češtiny a do slovenštiny, tato problematika by tedy také mohla stát za pozornost.

Na závěr se vrátíme k našim hypotézám: 1. Očekáváme, že anglicismy si zachovávají původní pravopis u těchto potenciálních konsonantických změn: záměna původního koncového -c či -ck na -k, záměna původního sufixu -ing na -ink, zjednodušení zdvojených konsonantů; a u těchto změn vokalických: substituce vokálů podle vyslovované podoby slova, elize vokálů u anglicismů se sufixem -er, změna kvantity. Vyvozujeme tak z toho, že rozebíráme

51

poměrně nový jazykový materiál, ve kterém očekáváme novější výpůjčky, a tyto výpůjčky se dle Nekuly (2005, 263) i naší jazykové kompetence drží anglického zápisu a výslovnosti. Tuto hypotézu jsme nepotvrdili. Všechny zmiňované změny jsme sice v korpusu nalezli a u většiny nalezených případů je vyšší frekvence variant anglických (kromě u jednoho případu zjednodušení zdvojených konsonantů, jednoho případu substituce vokálů u – a a změny kvantity), ale abychom tuto hypotézu mohli potvrdit, museli bychom uvést všechny případy anglicismů v korpusu, které mají jednu či obě uvedené ortografické varianty. Takový kompletní popis se nám nezdařil. 2. Očekáváme, že u činitelských a konatelských jmen s koncovkou -er/-ér a -man/ -men bude produktivní vzor pán, jelikož už množství přejatých substantiv s těmito koncovkami je součástí češtiny a jsou zařazeny k tomuto vzoru, např. manaţer, byznysmen. Ze stejných důvodů očekáváme, že u substantiv s koncovkou -ing/-ink bude produktivní vzor hrad, usuzujeme tak ze skloňování do přejatého slova doping. Produktivnost vzoru hrad očekáváme také u přejatých substantiv končících na -e, soudíme tak ze skloňování slova software. Všechny uvedené příklady, od kterých odvozujeme vzory, se vyskytují ve Slovníku spisovné češtiny (c2005) nebo Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) a Internetové jazykové příručce22. Ke vzoru pán se zařazují tato nalezená substantiva končící na -er/-ér: tester, sniper, runner, gamemaster, fighter, designer/designér, trenér. Ke vzoru muž se přiřazují tato substantiva končící na -man: wingman, barman, gentleman. U dalších nalezených případů s koncovkou -man se jednalo o apelativa (Superman, Gemidan, Sandman). Vzor pán tedy potvrzujeme pro přejatá substantiva s koncovkou -er/-ér. Hypotézu můžeme potvrdit i pro koncovku -man/-men, ale vzhledem k počtu nalezených případů tento výsledek nelze považovat za příliš relevantní. V korpusu jsme nalezli tato substantiva s koncovkou -ing/-ink, která se přiřazují ke vzoru hrad: feeling, trénink/tréning, marketing, gaming, metagaming, powergaming, 22

dostupná online z

52

setting/seting, roleplaying, brainstorming, hosting. Doplňujeme, že lokál plurálu odpovídá podvzoru les, u některých případů se vyskytuje také příznaková (avšak přípustná) varianta -ách-/ach (changelingách, mágách, magach). Vzor hrad jako produktivní pro přejatá substantiva s koncovkou -ing/-ink potvrzujeme. Podle vzoru hrad se skloňují nalezená přejatá substantiva končící na -e update a software. Další substantiva tohoto typu jsou nalezena jako nesklonná (dodge, homepage), u jiných se objevuje kolísání mezi vzory (knowledge), případně rody (wargame), nebo jsou nalezeny ve tvarech, které lze zařadit k více rodům (rogue). Vzor hrad je tedy u tohoto typu substantiv produktivní, ale zařazení k vzoru není bezproblémové, tato substantiva také zůstávají nesklonná či kolísají mezi rody/vzory. 3. Očekáváme, že produktivním u sloves bude vzor kupovat, jelikož se jedná o velmi produktivní vzor v současné češtině. Ke vzoru kupovat se zařazují slova masterovat/másterovat/mástrovat, upgradovat, playtestovat, lootovat, sharovat/šérovat, tuto hypotézu tedy můžeme potvrdit. Ještě však dodáváme, že v některých případech si tento nedokonavý vzor konkuruje s dokonavým vzorem

tisknout

tagovat/tagnout),

(hackovat/hacknout, ale

i

nedokonavým

testovat/testnout, vzorem

čistit

editovat/editnout, (levelovat/levlit,

kempovat/kempit/zakempit).

53

Literatura BEISSWENGER, Michael. Kommunikation in virtuellen Welten: Sprache, Text und Wirklichkeit. Eine Untersuchung zur Konzeptionalität von Kommunikationsvollzügen und zur textuellen Konstruktion von Welt in synchroner Internet-Kommunikation, exemplifiziert am Beispiel eines Webchats. Stuttgart: Ibidem-Verlag, 2000. BERMEL, Neil. O tzv. české diglosii v současném světě. Slovo a slovesnost, 2010, 71, č.1, s. 71.5–30. BOYDOVÁ, Dannah. M., ELLISONOVÁ, Nicole. B. (2007). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. In: Journal of Computer-Mediated Communication, vol. 13, iss. 1, 210–230 [online]. 2007 [cit. 10. 4. 2014]. Dostupné online z: BOZDĚCHOVÁ, Ivana. Jazyk počítačů. In: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Academia, 1997a, s. 105–113. BOZDĚCHOVÁ, Ivana. Vliv angličtiny na češtinu. In: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Academia, 1997b, s. 271–279. BREČKA, Samuel, Vladimír DRAXLER, Ivan KRÁLIK et al. Od tamtamov po internet: prehľad dejín mediálnej komunikácie. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2009. CARDWELL, Paul, Jr. The Attacks on Role-Playing Games. In: Skeptical Inquirer, Vol. 18, No. 2, 157–165 [online]. 1994 [cit. 10. 4. 2014]. Dostupné online z: CRYSTAL, David. Language and the Internet, Cambridge University Press, 2001. CUŘÍN, František, Jiří NOVOTNÝ. Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. CVRČEK, Václav. Mluvnice současné češtiny. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2010. ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2008. Český statistický úřad. Internet a komunikace [online]. [cit. 14. 5. 2014]. Dostupné online z:

54

ČMEJRKOVÁ, Světla. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu. Naše řeč, 80, 1997, č. 5, s. 225–247. DICKINS, Thomas. Linguistic varieties in Czech: Problems of the spoken language. Slavonica, vol. 1, 1994, iss. 2, s. 20–46. ECKERTOVÁ, Eva. Varieties of Czech: studies in Czech socioliguistics. Amsterdam: Rodopi, 1993. Encyklopedický slovník češtiny (2002): KARLÍK, Petr, Marek NEKULA, Jana Pleskalová (eds.). Praha: Nakladatelství Lidové noviny. FERGUSON, Charles. Digglosia. In: P. P. Giglioli (ed.), Language and social structures. London: Penguin, 1972, s. 325–340. GRYGAROVÁ-RECHZIEGELOVÁ, Anna. On Czech digglosia. In: M. Grygar (ed.), Czech Studies: Literature, Language, Culture. Amsterdam – Atlanta: Rodopi, 1990, s. 9–31. HAVRÁNEK, Bohuslav et al. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Praha: Nakladatelství Československé

akademie

věd,

1960–1971

[cit.

10.

6.

2014].

Dostupné

online

z HAVRÁNEK, Bohuslav. Studie o spisovném jazyce. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. HAVRÁNEK, Bohuslav a Alois JEDLIČKA. Česká mluvnice. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. CHLOUPEK, Jan. Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J. E. Purkyně, 1986. JANDOVÁ, Eva. Čeština na www chatu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2006. KOŘENSKÝ, Jan. Komplexní popis výrazové struktury pádu substantiva v češtině. Vyd. 1. Praha: Academia, 1972. KOŘENSKÝ, Jan. Současné spory o spisovnou češtinu jako metodologický problém. In: Sociální aspekty spisovných jazyků. Praha: UK, 2006, s. 87–92. KRAUS, Jiří et al. Nový akademický slovník cizích slov: A-Ţ. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005. MAZÁK, Petr. Seznámení s RPG pohledem psychologie [online]. 2005 [cit. 25. 06. 2014]. Dostupné online z:

55

MICKELSEN, Lew R. Czech sociolinguistic problems. Folia slavica, vol 1, 1978, iss. 3, s. 347–455. MRAVINCOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005, s. 187–212. Příruční mluvnice češtiny (1996): GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA et al. (eds.). Praha: Nakladatelství Lidové noviny. NEKULA, Marek. Anglicismy v češtině. In: Encyklopedický atlas anglického jazyka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. NEWERKLA, Stefan M.: Jazyk vybraných domovských stránek českých studentů a mladých absolventů vysokých škol v síti ‘World Wide Web’. In: Naše řeč, 82, 1999, č. 3, s. 127–138. "role-playing, n.". OED Online [online]. Oxford University Press, March 2013 [cit. 9. 12. 2013]. Dostupné online z: < http://www.oed.com/view/Entry/246441?redirectedFrom=roleplaying+game> SGALL, Petr. Variation in language: code switching in Czech as a challenge for sociolinguistics. Amsterdam: John Benjamins, 1992, xii. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vyd. Praha: Academia, c2005. SVOBODOVÁ, Diana. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2007. SVOBODOVÁ, Ivana. O psaní velkých písmen (Na pozadí poradenské počítačové databáze). In: Naše řeč, 83, p. 1 [online]. 2000 [cit. 10. 4. 2014]. Dostupné z: ŠAUR, Vladimír. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005.

56

Seznam použitých obrázků Obrázek 1: ukázka komunikace na chatu, zdroj ........................................................... 10 Obrázek 2: příklad psaní textu velkými písmeny, zdroj <www.bojovaumeni.cz>....................... 13 Obrázek 3: ukázka zmnožení znaků, zdroj ................................................................... 14 Obrázek 4: ukázka překlepů, zdroj ................................................. 15

Seznam použitých zkratek angl. = anglicky cit. = citováno mj. = mimo jiné např. = například příp. = případně r. = rok resp. = respektive vs. = versus ADnD = Advanced Dungeons and Dragons DnD = Dungeons and Dragons GURPS = Generic Universal RolePlaying System RPG = Role Playing Game, Role Playing Games OED = Oxford English Dictionary OČ = obecná čeština SČ = spisovná čeština

Seznam příloh Příloha 1: Seznam sekcí použitých k tvorbě korpusu Diskuze o RPG Technické záležitosti Překlady ADnD 2e Překlady DnD a d20 N.O.S. Překlady světů pro (A)DnD

57

Překlady: World of Darkness Stránky RomiKovy družiny Překlady: GURPS Orb Orb [soukromá sekce] Dračí studna Střepy snů Svět temnoty - Čechy Dungeons and Dragons a d20 Dračí doupě Dragonlance Fate Shadowrun World of Darkness Realita a pseudorealita České a slovenské hry CzechDnD Reloaded Romíkova družina Drakkar Albion a Svet mýtov d20 Warheart Drakkar Deskové hry nakladatelství ALTAR Dračí doupě Plus Zákulisí RPG Kuchyně Příběhy Impéria Dračí doupě II Podzimní Slezina 2011 Metropolis

Příloha 2: CD s užitými stoplisty

58