SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik
Stručná historie odvětví
3 500 př. ř n. l. l – vynález ál kkola l v oblasti bl ti M Mezopotámie tá i Římská říše – budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km)
Stručná historie odvětví I ve středověku vytvoření y evropské p sítě obchodních stezek (hlavní, vedlejší, regionální) existence i dálkových stezek do Asie (nej „hedvábná stezka“)
Struční historie odvětví II
Stručná historie odvětví III
počátek čát k 16. 16 století t l tí - kočár k čá od 16./17. stol. – počátek prudkého rozvoje pošty problémy s kvalitou a údržbou komunikací › část z vybraného mýta měla jít na údržbu komunikací, ale
většinou nešla
2 pol 2. pol. 17 17. století (18 (18. století) › státní správa si plně uvědomovala důležitost kvalitní sítě
komunikací › počátek budování umělých státních silnic (CHAUSSÉE) › vytváření předpisů (zákonů a nařízení) ke stavbě provozu na silnicích
velice malý kvalitativní posun v dopravních prostředcích
Stručná historie odvětví IV konec 18. století – první snahy o změnu pohonu související s vynálezem parního stroje velice malé uplatnění parního pohonu v silniční dopravě obrovská změna přišla s vynálezem a uplatněním spalovacího motor
Stručná historie odvětví V 19. století – vynález (znovuobjevení) asfaltu skotem McAdamem 20. 20 století t l tí
› obrovský rozvoj ve výstavbě silniční sítě (modernizace
stávajících j silnic a stavba komunikací nových) ý ) › stavba transkontinentálních dálnic › silnice jsou už nejen komunikacemi, ale také výraznými prvky v krajině, krajině ovlivňují ráz měst atd atd.
Délka mezistátního dálničního systému v USA v letech 1955 – 2005 (v mílích)
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci celého systému výhody: operativnost, rychlost, tzv. přeprava „„door to door“,, nižší náklady na stavbu cesty, větší klimatické vlivy (oproti železnic) … nevýhody: ekologická náročnost, mnohem nižší nosnost vozidel, relativně nízká bezpečnost, p , vysoké y náklady na údržbu …
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci celého systému I silniční doprava je nejrentabilnější na krátké až střední vzdálenosti s růstem vzdálenosti její konkurencekonkurence schopnost klesá v posledních p desetiletích však roste její užívání i při dopravě na delší vzdálenosti
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II tuny
mld. t/km
výnos (mld. USD)
?
6 000 - 8 500
796
nákladní železniční
8 930 mil.
7 773
330
námořní
6 758 mil mil.
44 474
484
nákladní ákl d í silniční il ič í
celosvětově je nákladní silniční doprava nejvýnosnějším druhem nákladní dopravy ve většině vyspělých zemích má největší podíl na přepravních výkonech (především ve vnitrostátní, ale l ččasto t i mezinárodní i á d í přepravě) ř ě) důležitá součást systému kombinované dopravy
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel cel. systému II (přeprava osob)
Srovnání několika ukazatelů nákladní železniční a silniční dopravy nákladní
palivo
železniční
455 t/mil na galon
kapacita infrastruktury 216 mil. t na hlavních drahách za rok
cena
bezpečnost
2,7 centu za t/míli
0,61 smrtelných nehod na mld t/mil mld. 12,4 nehod na mld. t/mil
silniční
105 t/mil na galon l
37,8 mil. t na silnicích za rok k
5,0 centu za t/ íli t/míli
1,45 smrtelných nehod na mld. ld t/ t/milil 36,4 nehod na mld. t/mil
Srovnání několika ukazatelů nákladní železniční a silniční dopravy vzdálenost (km)
cena (Kč)
čas
EC/IC
255
316 (237)
2:48
SC
255
516 (337)
2:29
255 (257)
316/319 (237/240)
3:38 (3:40)
210
200 (165)
2:30
R
SA BUS
Silniční síť existují velké rozdíly mezi jednotlivými částmi světa (kvantitativní i kvalitativní) celosvětová silniční síť měří cca. 69 mil. km (bez rozlišení kvality)
› USA (2008) 6,5 mil. km › EU 27 (2005) 5,9 mil. km
na celém světě dochází ke zkvalitňování a zvyšování délky silnic, avšak značně nerovnoměrně
Dálniční síť, resp. síť rychlostních komunikací rozvojj od d prvníí poloviny 20. století především ve vyspělých zemích
› celková délka přesahuje
1 mil. km
dálnice a rychlostní silnice v EU
Hustot sítě dálnic a rychlostních silnic (km/km2)
Automobilová doprava
nákladní ákl d í X osobní b í individuální X veřejná
automobilový park neustále roste, což přináší velké problémy (bezpečnost, ekologie atd.) ve vyspělých zemích má rozhodující podíl jak v nákladní, tak v osobní dopravě (v Evropě výrazná tradice veřejné dopravy) velký lký růst ů t individuální i di id ál í automobilizace t bili
› nejvyšší v ekonomicky vyspělých státech (dominuje USA
1,3 obyv./auto) › malý lý stupeň t ň v některých ěkt ý h rozvojových j ý h zemích í h (Indie 190 obyv./auto, Nigérie 134 obyv./auto)
Individuální automobilismus Počet osobních automobilů na 1000 obyvatel 1995
2004
EU 25
394
463
EU 15
430
495
Belgie
422
467
Bulharsko
196
314
Česká republika
295
373
Lucembursko
568
659
Maďarsko
217
280
Polsko
195
314
Rakousko
452
501
Rumunsko
97
149
Řecko
207
348
Slovinsko
357
456
Slovensko
189
222
SRN
495
546
Problémy automobilové dopravy nejméně bezpečné odvětví dopravy = nejvyšší nehodovost takřka stoprocentní závislost na ropě znečišťování životního prostředí a významný zdroj hluku
Řešení!? nové technologie (dopravní prostředky i dopravní infrastruktura) přesun části nákladu na jiné druhy dopravy využívání y tzv. kombinované dopravy p y …
DĚKUJI ZA POZORNOST
