SIARD
Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic
kostel sv. Cyrila a Metoděje
Číslo 1, ročník 17 www.zidenice.farnost.cz vychází 10. ledna 2010
ΩΩΩ Začátek nového roku je časem, kdy by bylo dobré poděkovat, zhodnotit a tak. Při hodnocení loňského roku jsem si připomněl jednu příhodu ze čtvrté neděle adventní. Možná si vzpomínáte, že v ten den byly v ČR dva vynikající koncerty, přičemž Brno nabízelo ten lepší. A sužoval nás stále větší mráz a mně nezbylo nic jiného, než vytáhnout zimní obutí do kostela. A díky těm botám se silnou podrážkou se to všechno stalo. Mše probíhala úplně normálním způsobem až do okamžiku, kdy jsem stál u ambónu. V tu chvíli mne uchvátil pocit, že ho někdo vyměnil. Najednou se mi zdál „nějakej malej“. Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomil, že je to tím mrazem. Ne že by mráz způsobil jeho smrštění, ale způsobil to, že mé oči byly o několik desítek mm výše než obvykle. Obyčejná změna bot, silnější podrážky – a mystika všedního dne byla tu. Díky těm dvěma, možná třem desítkám milimetrů jsem svět viděl jinak. A moje hlava a moje srdce se spojily a našly souvislost s duchovním životem. Někdy stačí povyrůst ve vztahu k Bohu jen o malý kousek a vidíme vše jinak, lépe, jasněji. Nebo by se dalo říct, že každé přiblížení se Bohu nám dává vidět nové a nové souvislosti života. A tak bych vám rád popřál mnoho takových malých kroků v růstu na cestě s Hospodinem, abychom příští rok mohli vidět více a lépe souvislosti našeho života. Pán nám říká ústy proroka Izaiáše (Iz 43,16): „Hle, tvořím věci nové.“ Tak mu to dovolme, aby je mohl tvořit i v nás. A vytahujme se, třeba díky jiným „podrážkám“, abychom je mohli vidět čím dál tím víc jasněji. P. PMJKB 1
Obsah Úvodník Výročí měsíce Výstavka cukroví Rozhovor s P. Jos. Doležalem Vánoční příběh Silvestr 2009 na Přístavu Novinky v knihkupectví Poznań – upoutávka
1 2 2 4 5 6 7 8
Výročí měsíce 16. 1. Nedožité 95. narozeniny paní Cyrilly Svobodové, roz. Dvořákové. Aktivně se účastnila dění ve farnosti, naplnila svůj život obětavou prací pro rodinu a jako učitelka se věnovala dětem a mládeži. 27. 1. Výročí narození Prof. P. Jakub Rabušic, SJ (nar. 1905). Posledních patnáct let svého nelehkého života strávil v naší farnosti. Po internaci v pracovních táborech padesátých let pracoval jako čistič výhybek, od r. 1961 směl sloužit tiché mše sv. v kostele bez účasti lidu, v r. 1966 dostal povolení k řádné výpomoci v naší farnosti. Byl vzorem trpělivosti v obtížích a bolestech, obětavým zpovědníkem, 2
vzácným a erudovaným kazatelem.
Výstavka cukroví V neděli 20. 12. 2009 proběhla výstavka a ochutnávka cukroví. Akce se vydařila. Sešla se spousta výborného cukroví. Děkujeme vám všem, kteří jste cukroví přinesli, i těm, kteří jste se přišli podívat, naladit se vánoční atmosférou, pokochat se výrobky a ochutnat. Vše bylo vynikající! Cukroví mizelo tak rychle, že jsem měla obavu, že všichni nebudou moci vidět všechny druhy pohromadě. Sešlo se celkem 20 druhů cukroví, z toho 4 druhy byly vhodné i pro ty, kteří nemo-
hou jíst výrobky z mouky. Velký zájem byl o všechny recepty. Řada žen i někteří muži si recepty opisovali. Měli jste možnost toto cukroví nejen ochutnat, ale také ohodnotit, které vám nejvíce chutnalo. Hodnocení bylo velice vyrovnané, ale přesto jste rozhodli takto:
1.
MARCIPÁNOVÉ HŘÍBEČKY od paní Ivy Zemánkové
2.
HŘÍBKY ZE SOJOVÉHO KMENE od slečny Nikoly Kolačné a LIKÉROVÉ INDIÁNKY od paní Marie Sýkorové
3.
SKOŘICOVÍ ŠNEČCI od slečny Veroniky Kobzové a SNĚHOVÉ ROHLÍČKY od paní Vlasty Šimoníkové
Chtěla bych všem ženám poděkovat za jejich výborné cukroví. Účastnily se: Pavla Benešová, Renata Buršíková, Anna Campbellová, Jitka Ferdinandová, Jana Hořáková, Jitka Illeová, Mil. Klapetková, Zuzka Klimešová, Veronika Kobzová, Nikola Kolačná, Magda Kubíčková, paní Patočková, Jarka Podolníková, Helena Schnirchová, Marie Sýkorová, Vlasta Šimoníková a Iva Zemánková. Zde jsou slíbené recepty. MARCIPÁNOVÉ HŘÍBEČKY 320 g cukru moučky, 80 g másla, 130 g sušeného mléka Laktino, 1 bílek,
10 kapek tresti mandlové, hořké. Zpracujeme v těsto a modelujeme. Na hlavičky přidáme 20 g kakaa a odebereme 20 g cukru. Hned modelujeme. HŘÍBKY ZE SOJOVÉHO KMENE Koupíme sojový řez, nakrájíme na kolečka a čokoládou slepujeme s piškotem. LIKÉROVÉ INDIÁNKY 200 g úlomků z cukroví (piškoty), 50 ml rumu, 100 g malinového džemu, 20 g ořechů, 50 ml vaječného likéru, 20 kulatých piškotů, 100 g tmavé čokoládové polevy, 50 g bílé čokoládové polevy. Úlomky najemno rozdrtíme, zvlhčíme rumem, přidáme džem, nastrouhané ořechy, zpracujeme a uděláme 20 kuliček. Do každé kuličky uděláme vařečkou důlek, vyplníme vaječným likérem a přilepíme piškot. Dáme ztuhnout do ledničky. Potom namáčíme v tmavé čokoládě a až ztuhne, nazdobíme bílou čokoládou. Necháme vychladit. SKOŘICOVÍ ŠNECI 150 g hladké mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 50 g cukru moučky, 60 g změklého másla, špetka soli, 7 lžic smetany ke šlehání, na potření rozpuštěné máslo, na posypání 90 g cukru, 1 balení skořicového cukru. 3
150 stupních. Našplícháme čokoládovým krémem a poléváme čokoládou. Krém: ½ l mléka, 2 sáčky pudinku, 300 g cukru krystal, 1,5 kostky másla, kakao. Ostatní výborné recepty mám též k dispozici. Martina Kolačná Mouku smícháme s práškem, vanilkovým cukrem, přidáme máslo, sůl, smetanu. Vše vyšleháme šlehačem v těsto. Vyválíme obdélník 3 mm silný, potřeme máslem, posypeme cukrem smíchaným se skořicovým cukrem, zatlačíme válečkem a srolujeme těsto. Dáme vychladit do ledničky a potom krájíme na plátky. Pečeme na pečícím papíře asi 15 min.
SNĚHOVÉ ROHLÍČKY Ušleháme v páře 5 bílků a 350 g cukru krystal. Z ušlehaného sněhu lžičkou vykrajujeme nočky, které vyválíme ve strouhaných ořechách a vytvarujeme. Sušíme v troubě asi 30 min. při 4
Posilme své povědomí křesťana, své osobní křesťanství – rozhovor s P. Josefem Doležalem) Výpomocným duchovním pro naši farnost byl ustanoven P. Josef Doležal. Mnozí ho znáte z dřívějška, ale ne všichni. Nejprve tedy stručné představení: P. Josef je židenický rodák, od dětských let v našem kostele ministroval a v roce 1979 zde také sloužil svou primiční mši svatou. Jako kaplan působil v Jaroměřicích nad Rokytnou a u sv. Jakuba v Brně, jako farář v Hrušovanech nad Jevišovkou, ve Velké Bíteši, kde byl děkanem, a v Prušánkách až do roku 2007, kdy ze zdravotních důvodů (zhoršení zraku) musel odejít. Krátký čas vypomáhal v Žernůvce a děkanství Tišnov, nyní je u nás. Otče Josefe, v Židenicích jsi vyrostl a nyní se sem po 30 letech vracíš.
Můžeš porovnat život v naší farnosti tehdy a nyní? Co se změnilo? Především – doba se změnila. Je tady určitý posun, spousta společenství, život dětí, mládeže rodin, ministrantů... mnoho dříve nemyslitelných akcí, setkání, výletů, společných dovolených… To znamená větší zájem? To se dá těžko srovnávat. Tehdy byl také zájem, ale měl jinou podobu. Dřív to také bylo vždy spojeno s větší obětí a kvůli režimu i s problémy v zaměstnání, ve škole... Dnes je všechno příjemnější a pohodlnější ... Dřív bylo možností méně, ale účast lidí na bohoslužbách byla větší. Kde tedy máme rezervy? Myslím, že bychom mohli usilovat o posílení takového toho obyčejného, každodenního náboženského života. Vím, že ne všichni mohou denně na mši svatou, člověk musí být realista. Ale nevytvářejme dojem nedělního křesťanství! Když to není spojeno s přímou povinností, čemu dáváme přednost? Posilme své povědomí křesťana, své osobní křesťanství. Posilme svou vnitřní sounáležitost s Pánem, s církví, s farností… A co se ti tu líbí? Líbí se mi náš kostel, líbí se mi zapojení farníků do náboženského i praktického života farnosti. Je tu celá řada lidí, kteří si vzali něco na starost podle svých
možností a schopností. Takové rozdělení povinností… Často vzpomínáš na P. Františka Baťku, který v naší farnosti působil 17 let… Jsem jeho odchovanec, kázal mi na primici. Když jsem byl v Prušánkách, byli jsme sousedé. Vozil jsem ho na rekolekce a kam bylo potřeba. Svůj život dožíval v domově na Žernůvce. V té době jsem tam také byl, navštěvoval ho na pokoji, zaopatřil, doprovodil modlitbami… Děkujeme za rozhovor a přejeme ti, abys měl možnost vykonat ve svém kněžském povolání ještě hodně dobrého.
Vánoční příběh Milí čtenáři, v posledním čísle Siardu jsme nabízeli možnost posílat do redakce vaše vánoční příběhy, které jsme chtěli v tomto čísle zveřejnit. Bohužel se jich mnoho nesešlo. Lépe řečeno, máme k dispozici jen jeden. Neztrácíme však naději, že by právě tento jediný příběh vás mohl vyprovokovat k napsání příběhů dalších. Před několika lety, když byly děti malé, jsem objevila kouzlo mrazničky. Zamrazovaní různých polotovarů i hotových pokrmů mi umožňovalo zvládat řadu aktivit, na které jsem byla zvyklá ještě z doby, než se děti narodily. V půli pro5
since jsem například měla již uvařeno na Boží Hod a řízky z kapra byly v jiném sáčku než zbývající kosterní část s hlavou, určená ke zpracování na rybí polévku. Měli jsme vždycky radost, když se nám podařil koupit kapr co největší. Ve vzpomínaném roce stál, pro nás velmi citelně drahých, 70 korun. Bylo dva dny před Štědrým dnem a já ve velkém spěchu, abych přišla včas na generálku chrámového sboru, jsem vybrala sáček na polévku a nechala rozmrznout v ledničce. Druhého dne jsem ještě ne zcela rozmrzlou hmotu dala vařit. Ani jsem si v záplavě úkolů nevšimla, že tentokrát je polévka zvlášť silná… Na Štědrý den v poledne, když zavřel poslední obchod v Židenicích a zřejmě i širokém okolí, jsem otevřela druhý sáček z kapra. Dodnes mám před očima hrůzostrašný pohled na kapří páteř, kterou jsem vytáhla místo krásného kusu určeného na řízky. Večeře byla potom opravdu postní – rybí pasta jako polévka a zbyteček usmaženého celeru s bramborovým salátem. Od té doby sice stále mrazíme, ale současně vím, že už samotná příprava slavnostní večeře je svým způsobem obřad, který si zaslouží maximální pozornost.
Silvestr 2009 na Přístavu Chtěl bych se s vámi podělit o zážitky ze slavení přechodu starého roku na nový. 6
Tato oslava začala 28. prosince předešlého roku a skončila 1. ledna letošního roku. Rajnochovice leží v přírodním parku Hostýnských vrchů. Na faře je umístěno centrum mládeže olomoucké arcidiecéze, neboli Přístav. Mnoho mladých lidí se tam každoročně sjíždí na různé akce, jako jsou duchovní obnovy, pobyt o prázdninách, silvestrovská párty a další. Každý den jsme slavili mši svatou a měli možnost svátosti smíření. Pětidenní akce s názvem Hry bez hranic začala registrací, mší svatou slouženou převážně v latině a po úvodní scénce jsme se rozdělili do skupinek. Já jsem patřil do skupinky Austrálie, ale byly i skupinky Japonsko, Brazílie, Grónsko, Skotsko a Uganda. Po dvou hodinách seznamování se ve skupinkách, vymýšlení pokřiku a tvorbě maskota jsme se sešli ve společenské místnosti, kde nám vedoucí zahráli scénku a my jsme se předvedli se svými výtvory. Následovaly další velice zábavné hry. Dopoledne jsme si zahráli kris kros, u kterého se všichni zadýchali (tedy skoro všichni). Po svačině jsme začali natáčet reklamy na své země. Všichni se zapojili, vymýšleli a smáli se. Před obědem ještě pár silných chlapců a děvčat nanosilo dřevo do kotelny. Po odpolední přestávce jsme se vydali ven do zimy hrát další hry, např. běžkování, tažení psů či jak dostat míček do branky. Večerní čas
vyplnilo hodnocení videí a udělování Slavíků. O půlnoci začalo sněžit, a tak jsme se šli ven koulovat. Celý další den vyplnila pouť na Hostýn. Do Bystřice jsme jeli vlakem a pak pěšky až na vrcholek našeho cíle. V bazilice proběhla pravidelná mše svatá, po ní přečetl Otec Petr (kaplan v Rajnochovicích) příběh o statečném muži Ranierovi, který nesl zapálenou svíci z Kristova hrobu až do své vlasti. Plamen chránil svým tělem, jak jen to šlo. I my jsme dostali svíce a měli jsme je nést na 2 kilometry vzdálený vrch Bukovina. Některým hned po východu z baziliky svíce zhasly a po opětovném zhasínání a zapalování to vzdali. Než jsme došli zpátky do Přístavu, většině z nás čvachtalo v botách. Po večeři následovala poslední hra toho roku „Vsaďte si“. Na konci dne jsme zazpívali hymnu Her bez hranic. Poslední den roku 2009 jsme věnovali přípravě na silvestrovskou večerní (noční) párty. Dopoledne jsme se zamýšleli nad uplynulým rokem a odpoledne chystali chlebíčky, smažili řízky, vyráběli bramborový salát a holky udělaly výzdobu. Povečeřeli jsme, následovaly připravené scénky, podívaná na to, co všechno se dá dělat s ohněm, předpůlnoční mše svatá, novoroční požehnání a ohňostroj na přivítání nového roku. Ten jsme taky oslavili zpěvem státní hymny Kde domov můj a svatováclavské hymny Svatý Václave. Pak jsme se
jen bavili a tancovali až do bílého rána (někteří). Po dopolední mši svaté začalo uklízení fary a to nejhorší, čeho si všichni obávali – loučení. Někteří odjeli dřív, jiní si počkali na oběd a odjeli až po něm. Děkuji všem, kteří připravují program pro mládež. I těm, kteří se podíleli na přípravách a průběhu této pětidenní akce. Také velké díky patří kuchařkám, které pečovaly o náš plný žaludek. Kuba Doležel
Novinky v knihkupectví Do nového roku vám přeji vše nejlepší, hodně Božího požehnání a radost z nakupování ve farním knihkupectví. Dnes se s vámi opět podělím o nové tituly: Bůh mého života Tato kniha nabízí možnost prohloubení vztahu k Bohu, aby byl stále živější a plodnější. Využijí ji také ti, kteří pracují s mládeží. Křesťanská víra je opravdová pouze tehdy, když je osobní, když je hluboce propojena s každodenním životem a vyznává Boha, který na našich životních cestách kráčí vedle nás. Tato kniha je nabízena za 99 Kč. Můj milý Deníček – aneb Historie Radia Proglas v deníčku Tato kniha je originální v tom, že není tištěná jako všechny ostatní, ale text je 7
otočen o 180º. Očima autora můžete z jiné perspektivy nahlédnout do prostor Radia Proglas, ve kterém pracuje jako moderátor od dob jeho vzniku. Za 98 Kč je tato kniha vaše. Na počátku byla vražda Kniha vypravující kriminální příběhy z Bible. Příběhy jsou převyprávěny jazykem současného člověka a jako každá správná detektivka nabízejí napětí, boj dobra se zlem i konečné vítězství spravedlnosti. Připojené komentáře navíc umožňují odhalit smysl projevů zla v Božím plánu spásy. Cena této knihy se zastavila na 149 Kč.
cuje s dostupnými materiály a všechno s dětmi prakticky vyzkoušela. Kniha najde využití zejména v rodinách, ale osloví i učitele a vedoucí výtvarných kroužků. Při zakoupení této knihy platíte pouze 199 Kč. Farní knihkupec
Poznań 29. 12. 2009–2. 1. 2010 V příštím čísle se dočtete o Evropském setkání v Poznańi v Polsku. O tom jak se tam odpočívá, modlí, žije a bydlí, někdy spí, Silvestr a Nový rok slaví. Daniel Kyzlink
Nápady pro tvořivé děti Náměty pracující s dětskou hravostí a chutí vlastnoručně si vytvořit zajímavou a pěknou věc. Malované tričko, působivý rámeček na fotografie, korále jako pro princeznu, zdobené hodiny…, to všechno (a mnohem více) nabízí tato praktická knížka. Nápady vycházejí z českého prostředí, autorka pra-
Přednáška na sice zajímavé téma, ale v nezajímavém (nesrozumitelném) jazyce.
SIARD – Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic Vydává Římskokatolická farnost u chrámu sv. Cyrila a Metoděje, Nopova 84, 615 00, Brno 15, tel. 548 530 034. Připravuje redakční rada vedená Ondřejem Veselým, za obsah článku odpovídá autor. ZPRAVODAJ JE NEPRODEJNÝ. Finanční příspěvky pro farnost můžete zasílat na účet č. 42 00 14 30 21/6800 nebo na účet určený na opravy kostela – účet č. 22 00 03 27 19/6800 Variabilní symbol: Vaše IČO nebo rodné číslo, konstantní symbol: 558
8