V Jaroměři 10.ledna 2010 Vážený pane, vážená paní, vážení sponzoři, milí přátelé, chtěli bychom Vám alespoň touto cestou co nejsrdečněji poděkovat za Váš zájem o problematiku poraněných a ohrožených divokých zvířat. Mnozí z Vás dostáváte od nás podobný dopis už po několikáté, což je pro nás potěšitelné hned z několika důvodů. Jednak proto, že existují stále lidé, kterým není osud poraněných živočichů nebo naší přírody lhostejný ale i proto, že s vaší pomocí (ať už jde o dobrovolnou práci, nebo materiální či finanční podporou) na problémy s ohrožením živočichů a přírody nejsme sami. Věrnost řady z vás, kteří nás již léta nějakým způsobem podporujete a pomáháte nám s ochranou přírody, je pro nás snad i nepřímým důkazem toho, že naši práci děláme dobře. Za ty roky jsme už možná tak trochu typičtí tím, že nezajišťuje tak perfektní servis pro sponzory a dobrovolníky jako některé podobné neziskové organizace. Nemáme armádu administrativních pracovníků, kteří by okamžitě a obratem vyřizovali sponzorské smlouvy či jiné úřední požadavky, nepořádáme rauty pro sponzory a příznivce a nezahlcujeme je každý týden informacemi co je u nás nového. Není to z lenosti, nebo tím, že bychom si pomoci nevážili, ale proto že se naopak snažíme využít každou vteřinu k naší konkrétní práci pro přírodu. Jsme-li postaveni před volbu zda se postarat o poraněného živočicha nebo raději běžet na poštu s lejstrem, vždy u nás vítězí první možnost. Protože se domníváme, že jedním z důkazů výše uvedených vět jsou naše činy, dovolte mi Vás alespoň s některými z nich za rok 2009 seznámit. Sýc rousný, který spadl do úzkého sudu Záchranná stanice V roce 2009 jsme přijali celkem 502 volně žijících živočichů, která potřebovala naši pomoc. Z toho se nám podařilo do přírody po vyléčení opětovně navrátit 234 z nich. Na tomto místě je třeba uvést, že dalších nejméně 500 (většinou se jedná o zbytečně "zachraňovaná" mláďata ukradená rodičům, probuzené hibernanty apod.). živočichů jsme zachránili díky naší zvířecí telefonické poradně. Dalších 56 živočichů máme nadále v léčení či zimování s předpokladem vypuštění na jaře, 25 živočichů jsme předali někomu jinému (obvykle specializovaní odborníci na chov určitých skupin živočichů – nejčastěji šlo o netopýry). Sokol stěhovavý – nejvzácnější pacient stanice v roce 2009 Mezi zajímavými zvířecími pacienty byla např. krásná a ohrožená sova - sýc rousný. V Hradci Králové spadl do sudu, ze kterého se nedokázal vysvobodit. Pozoruhodný byl i případ včelojeda
lesního, kterého spatřil během letu pilot vrtulníku (!) ležet uprostřed pole nedaleko Nového Bydžova. Jak sýce tak včelojeda se nám podařilo vyléčit a vypustit stejně jako rovněž dnes již vzácného výra velkého nebo čápa černého. Za zmínku stojí i ze zajetí uprchlý nosál červený, který pobíhal v okolí obce Jeřičky na Jaroměřsku (kde ho srazilo auto) a po jeho odchycení přebýval cca 2 měsíce na naší stanici. I tento příběh skončil šťastně, zpráva o nosálovi se rozkřikla postupně natolik, až se dostala k původnímu majiteli. Ten si pro něho okamžitě přijel. Nosál si svého původního majitele dobře pamatoval a hned se k němu radostně hrnul, takže radost byla vzájemná. Nejvzácnějším pacientem roku 2009 byl zcela jistě kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Momentálně se ho v úzké spolupráci s předními odborníky z Veterinární fakulty v Brně snažíme vyléčit, abychom i tento vzácný přírůstek mohli navrátit zpátky do volné přírody. Kromě vlastní prohlídky záchranné stanice čeká organizované skupiny osob i přednáška o problematice záchrany zvířat a možnostech ochrany přírody v ČR. Protože interiér záchranné stanice máme po předloňské kolaudaci už víceméně hotový, pustili jsme se v roce 2009 s vervou do budování vzorové Živé zahrady. "Obyčejná" zahrada, která poskytuje útočiště mnohým volně žijícím druhům živočichů (ježci, zpěvné ptactvo, motýli, ještěrky,…) či planým rostlinám (kopretiny, zvonky, kohoutky, chrpy,..), se vlivem reklamních kampaní "Bédy Trávníčka" vymílacích zdravý rozum stává čím dál větší vzácností. A spolu s "obyčejnými" zahradami vymírají i jejich neobyčejní přírodní obyvatelé. Trávníkové šílenství je dnes např. pro ježky větší problémem než třeba automobilová doprava. Z tohoto důvodu se proto snažíme na tento problém upozornit a na konkrétním příkladu ukázat, že zahrada může vypadat i jinak než jen jako sterilní, třikrát týdně stříhaná nudná plocha. V naší ukázkové Živé zahradě, která je zasazena přímo do areálu záchranné stanice, tak postupně stavíme či připravujeme přírodní koupací jezírko (alternativa chemií překypujících zahradních bazénů), zahraní jezírka, zahrádku pro motýly, zimoviště pro ježky, zídky pro ještěrky, mrtvé dřevo, nebo volně rostoucí živý plot z "ptačích keřů". Protože bychom byli rádi, aby naše Živá zahrada obsahovala opravdu všechny dosud známé podpůrné "zahradní prvky", začali jsme i s budováním zařízení zcela speciálních. Ta jsou už ale pro opravdové nadšence a skalní milovníky přírody. Téměř před dokončením je tak již cca 3 metry vysoká a osm metrů dlouhá umělá stěna pro břehule říční (patrně zatím jediná v ČR), či hotel pro hmyz slavnostně otevřený během akce Vánoce pro zvířátka (jeden z největších a nejpestřejších hmyzích hotelů v ČR). Záchrana racka zamotaného do vlasce.
Začali jsme i s přípravami zimoviště pro obojživelníky, nebo výrobou některých málo známých ptačích budek. Však nejen zahrady jsou palčivým problémem ochrany přírody, která jde ruku v ruce s ochranou divokých zvířat. Proto se neustále snažíme vysvětlovat co všechno může každý jednotlivec, tedy každý z nás učinit proto (nebo by naopak činit neměl), aby se volně žijícím živočichů žilo lépe. Za tímto účelem jsme organizátory nebo alespoň spolupořadateli různých osvětových akcí pro veřejnost. Za nejzdařilejší považujeme zejména tyto: [ Animalfest Na hudební akci pro veřejnost, která se konala 29.1. v Pardubicích, jsme na hlavní projekční plochu ve velkém sále promítli kromě zestručněných informací o dopadu civilizace na volně žijící živočichy i za tímto účelem speciálně vypracovaný řebříček ekologického chování jednotlivce. Projekce ve velkém sále řadu posluchačů zaujala (přítomno bylo přes 800 osob) a někteří z nich pak využívali naší přítomnosti v předsálí k získávání dalších informací. [ Den Země a podzimní brigáda Na Plachtě Byli jsme spoluorganizátory tradiční velmi úspěšné akce Den Země na PP Na Plachtě a rovněž i zdejší podzimní brigády. Hojná účast veřejnosti (přes stovku účastníků na každé z akcí) je již téměř samozřejmostí. [ Přírodovědné exkurze pro veřejnost 30.4.2009 jsme pro část účastníků celostátního skautského setkání Obrok zajišťovali pracovně – vzdělávací exkurzi v Josefově a Brodě nad Labem, 1.5. jsme zajišťovali Vítání ptačího zpěvu (ornitologický park Josefovské louky), 10.5. terénní exkurzi na cenné přírodovědné lokality v podhůří Orlických hor, 20.5. vzdělávací botanicko - zoologickou exkurzi studentů Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové (okolí Jaroměře, ornitologický park Josefovské louky), 20.9.09 exkurzi zaměřenou na vyhledávání či ověřování východočeských lokalit hořců hlavně na Vysokomýtsku, 3.10. Ptačí festival (niva Úpy u Jaroměře). Dohromady se těchto akcí účastnilo více jak 200 osob. [ Pracovně – vzdělávací exkurze na Slovensko 7. – 10.8.09 jsme spíše jen na zkoušku zorganizovali a zajistili nultý ročník pomoci přírodě Slovenské republiky (konkrétně se jednalo o oblast Bielych Karpat). Kvalita i kvantita slovenských lokalit je ve srovnání s těmi našimi přírodními východočeskými zbytky nesrovnatelná a je mimořádná i v rámci celé střední Evropy. Bohužel podmínky pro ochranu přírody na Slovensku nejsou zrovna dvakrát růžové. Naše pomoc je tak logickým vyústěním snah o ochranu přírody jako celku. Zatímco u nás je již většina nejcennějších míst nenávratně poškozena, na Slovensku je alespoň prozatím stále co zachraňovat. Protože se akce setkala s hodně pozitivním ohlasem jak na Slovensku, tak u českých účastníků, rádi bychom v těchto aktivitách pokračovali i v dalších letech. Máme zájem stát se koordinátorem environmentální pomoci našich občanů na Slovensku. Za tímto účelem jste tedy na rok 2010 začali s přípravou min. dvou akcí podobného typu.
[ Netopýří noc - Evropská noc pro netopýry v Josefově Dne 12.9.09 jsme organizovali netopýří noc v Josefově, která se setkala s nebývalým zájmem veřejnosti. Přes 135 návštěvníků, které jsme museli brát "po etapách", se dozvědělo spoustu zajímavostí o životě a ochraně netopýrů, prohlédli si odchytovou síť, vyzkoušeli ultrazvukové detektory používané pro výzkum těchto nočních savců a zaposlouchali se do netopýřích hlasů. Největší úspěch však dozajista slavili netopýři živí, konkrétně jsme viděli netopýra hvízdavého a velkého. Spolupráce se sdělovacími prostředky Spolupráce ČSOP JARO Jaroměř se sdělovacími prostředky v oblasti ekologické osvěty byla i v roce 2009 poměrně činorodá. Spolupracovali jsme zejména s těmito sdělovacími prostředky: Český rozhlas (stanice Praha, Hradec Králové, Rádio Česko, Radiožurnál - min. 15 příspěvků), Česká televize (min. 4 reportáže), Česká tisková kancelář (min. 5 příspěvků), Noviny Náchodska (min. 2 příspěvky), MF Dnes (min. 4 příspěvky), Sedmička (min. 2 příspěvky), TV Nova (1 reportáž), TV Prima (min. 3 reportáže), TV RTA (min. 2 reportáže). Témata byla různorodá, od problematiky péče o volně žijící živočichy (zbytečné "zachraňování" mláďat, přikrmování ptactva, údržba zahrad,…), přes jejich ochranu (ochrana obojživelníků, ptáků, motýlů, vážek,…) včetně ochrany přírody jako celku (pískovny, pastviny. teplomilné stráně, lesy, mokřady,…) až po konkrétní projekty (Ptačí rozkoš na Rozkoši, Mapa významných lokalit, Jasoň, Ornitologický park,...) či alespoň pozvánky na přírodovědné akce (Noční příroda, exkurze, Vánoce pro zvířátka). Úzká spolupráce se sdělovacími prostředky v oblasti ekologické osvěty patří již k našim rutinním záležitostem. Velice nás těší, že jsme se naučili tento velice efektivní způsob osvěty dobře využívat.
Aktivní péče o přírodní bohatství oblasti, o kterou pečujeme (tzv.Velké Jaroměřsko) Kromě těchto aktivit jsme se věnovali i aktivní péči o lokality, které mají stěžejní význam pro volně žijící živočichy a plané rostliny v naší oblasti. Jednou z nových lokalit, o kterou jsme se začali starat, je i bývalá letecká střelnice Rudé armády Semanín. Najdeme ji mezi Českou Třebovou a Svitavami.
Biologicky hodnotné lokality na území Velkého Jaroměřska, o které se nějakým způsobem staráme, jsou zahrnuty do Velkojaroměřského pozemkového spolku. Celkem máme v pozemkovém spolku zahrnuto 198 parcel, které se nalézají na 74 lokalitách. Až na cca pět z nich se jedná o lokality, které by bez naší činnosti již dávno neexistovaly či právě zanikaly, případně alespoň trpěly snižováním druhové rozmanitosti. S trochou nadsázky tak lze říci, že se nám již podařilo zabránit citelnému úbytku biodiverzity na nejméně 150 ha přírodně cenných ploch, které se nalézají na desítkách lokalit. Další pro nás novou lokalitou, o kterou od roku 2009 pečujeme, jsou podmáčené louky v okolí Strášovského rybníka. V současné době máme dlouhodobě vypůjčeno od jednotlivých vlastníků již 47,9 ha přírodně cenných pozemků, o dalších 3,8 ha se staráme na základě písemných souhlasů vlastníků a o 11,7 ha na základě ústních souhlasů vlastníků. Smlouvy o spolupráci, kdy o lokalitu pod naším odborným dozorem (např. výpomocí se získáváním prostředků na management) většinou pečuje sám vlastník či nájemce, jsme uzavřeli na 90,8 ha. Kromě mokřadních luk a teplomilných strání pečujeme mj. i o jeden kamenolom, dva staré písníky, rašeliniště, tři bývalá vojenská cvičiště, části lesních porostů, aleje ovocných dřevin, či od letošního roku dokonce i část povodí některých potoků. Na většině lokalit provádíme každoroční sledování jednotlivých populací rostlin a živočichů. Během transferů obojživelníků přes rizikové úseky silnic jsme v letošním roce odchytili a přenosili 4829 kusů obojživelníků a plazů, z toho se jednalo o 730 čolků obecných, 4 čolky velké, 4 kuňky ohnivé, 2574 ropuch obecných, 159 skokanů hnědých, 1336 skokanů štíhlých, tři rosničky zelené, jednoho skokana zeleného, 11 ještěrek živorodých, 4 ještěrky obecné, a dva slepýše křehké. Dne 6.3.2009 probíhal na úseku silnice Staré Nechanice/Kobylice dosti intenzivní tah, kdy během tohoto jediného dne bylo odchyceno a přeneseno 1304 kusů obojživelníků.
Vypouštění obojživelníků zachráněných před koly aut.
Připravili jsme projektovou dokumentaci a následně vyhloubili tůň pro vymírající populace obojživelníků (mezi nimi i kuňka obecná) u obce Studnice. To samé jsme zrealizovali i na lokalitě Libřice/Černilov – mokřadní louka u rybníka Kaltouz. Dále jsme připravili projektovou dokumentaci pro vyhloubení tůní na podporu populace ropuchy zelené v obci Vlčkovice. Zde bychom tůně rádi vyhloubili v roce 2010. Během terénních průzkumů jsme na Velkém Jaroměřsku v roce 2009 zmapovali 82 lokalit obojživelníků. Zjištěná data nyní přepisujeme do databáze, abychom je mohli používat k další ochraně nejcennějších lokalit a populací. Podobné je to i s lokalitami plazů. Od roku 1998 jsme zmapovali na Velkém Jaroměřsku celkem 199 lokalit plazů, převážně v okresech Náchod, Hradec Králové, Jičín, Trutnov a Rychnov nad Kněžnou. V roce 2009 jsme zmapovali celkem 52 lokalit. Upravili a doplnili jsme novým inkubačním substrátem zimoviště a líhniště pro plazy ve Smiřicích v Biocentru Obora, v Písníku na Jakubském předměstí Jaroměři, v Josefově, v Jaroměři v areálu Záchranné stanice a v Brodě nad Labem. Překotný stavební boom posledních let nenávratně ničí mnohé přírodní hodnoty a kus po kusu odhryzavá volnou krajinu (snímek pochází z Vysoké nad Labem, kde výstavba pohltila unikátní lokality teplomilných druhů orchidejí a motýlů). Jakkoli chápeme nutnost stavebních potřeb člověka, jsou místa přes které by "neměl jet vlak". Jedním z nich je lokalita Na Plachtě na okraji Hradce Králové… Petice na záchranu Plachty je největší petiční akci, která kdy proběhla v Hradci Králové! Petici proti výstavbě na Plachtě podepsalo přes 14 tisíc osob. Jedná se tedy o zatím největší petiční akci v Hradci Králové a je to jeden z nezvratných důkazů jak je ochrana této lokalita důležitá nejen pro přírodu a ochránce přírody, ale i pro širokou veřejnost. Petici do rukou hejtmana Královéhradeckého kraje předal zpěvák Dan Bárta. Milovníci a ochránci přírody nyní doufají, že se nebude opakovat stejná situace jako v roce 1999. Tehdejší petiční akce žádala o zamítnutí změny územního plánu, která právě dnes umožňuje výstavu v těsné blízkosti přírodní památky Na Plachtě. Bohužel zastupitelé města Hradce Králové ji smetli ze stolu. Tímto gestem tak přidělali vrásky na čele jak milovníkům přírody, tak investorům. Ti se nyní snaží všemi prostředky výstavbu, která zásadním způsobem ohrožuje cenné přírodní i rekreační území, protlačit. Další kroky nyní záleží na rozhodnutí krajských zastupitelů, do kterých nyní většina z podepsaných osob skládá naději, že ohroženou lokalitu vyhlásí jako přírodní památku. Petice byla předána i na magistrát města Hradec Králové s výzvou, aby zastupitele města napravili chybu, na kterou je již podobná petice v roce 1999 upozorňovala. Kromě těchto aktivit jsme se věnovali např. i přípravě záchrany velmi vzácného motýla jasoně dymnivkového v jihozápadním Polsku (nedaleko hranic s ČR), ochraně ledňáčků říčních, přednáškám pro školy i veřejnost, pracovně-vzdělávacímu táboru Olešenka, budování Ornitologického parku Josefovské louky, přípravě projektu Ptačí rozkoš na Rozkoši, digitální mapě
významných přírodovědných lokalit pro východní Čechy, přípravě východočeských červených seznamů a desítkám podobných aktivit. Zpracování byť jen stručného popisu těchto záležitostí je však alespoň prozatím nad naše časové možnosti. Jestliže se ale o cokoli z naší činnosti zajímáte podrobněji, můžeme vám podat bližší informace osobně, nebo po telefonu. Ještě jednou Vám děkujeme za pomoc. Naše úspěchy jsou totiž i úspěchem každého, kdo se nám dosud snažil jakýmkoli způsobem pomáhat. Velmi si toho vážíme a těšíme se na další spolupráci. S přáním krásného roku 2010 za JARO, přírodu i človíčky, kteří se snaží o její ochranu David Číp
