Seminář Racionální výživa a hnojení olejnin a okopanin a inovace ve výživě a hnojení, Dotační politika v zemědělství 2014-2020 Termín 19. 11. 2013 v době od 9:00 – 16:00 hod. ZD Hraničář Loděnice, Loděnice 50, Holasovice 747 74
Výživa a hnojení okopanin
Výživa a hnojení cukrovky
Struktura výnosu je u cukrovky tvořena: - počtem bulev na jednotku plochy - hmotností bulev - obsahem sacharózy v bulvách Požadavky na půdy: -humozní, hlinité až jílovité - bez sklonu ke kornatění - pH blízké neutrální
Vývoj cukrovky: - vzchází cca 14 dnů(až 3 týdny) - za 3 týdny vytvoří 1 pár pravých listů -za další měsíc zakryjí rostliny půdu - růst listů probíhá do poloviny srpna - vývoj kořenů je opožděn a intenzivní nárůst nastává až ve druhé polovině vegetace Zásada pro výživu: I. etapa – podpořit tvorbu listů II. etapa – podpořit růst bulev a tvorbu cukrů
Nárůst biomasy a bulev u cukrovky během vegetace
Dynamika odběru živin u cukrovky během vegetace (Buchner, Head 1992)
Závislost mezi výnosem bílého cukru a odběrem dusíku u cukrovky
Opatření ve výživě cukrovky: - zajistit optimální hodnotu pH (saturační kaly, mleté dolomitické vápence) -hnojení organickými hnojivy (chlévský hnůj 30 – 40t/ha, posklizňové zbytky – sláma + kejda, digestát, zelené hnojení + sláma+ kejda, močůvka nebo digestát) - úprava živinného režimu minerálními hnojivy Optimální vývoj porostů zajistí : - hnojení základní podle AZZP - přihnojení během vegetace podle ARR
Hnojení fosforem: -dobrá výživa P zajistí vyzrávání bulev a dobrou jejich technologickou hodnotu -osvojovací schopnost je horší – nutná dobrá zásoba přístup. P - hnojení pod patu
Z publikace Bittner et al.:Nové přístupy v pěstování cukrovky -2005
Z publikace Bittner et al.:Nové přístupy v pěstování cukrovky -2005
Výživa a hnojení brambor
Výnos brambor je závislý: • • • •
Počet trsů na ha Počet hlíz pod trsem Velikost a hmotnost hlíz Kvalitativní parametry – podle užitkových směrů
Pěstování brambor a výživa se řídí užitkovými směry: • • • •
jako potravina – konzumní sadba škrobárenské krmivo
Požadavky na půdu • • • • •
Půdy lehčí až střední pH 5,5- 6,5 Obsah humusu cca 2 % Udržení staré půdní síly Dobrý obsah živin - P 80-115 mg/kg zeminy K 170-310 mg/kg zeminy Mg 160 – 265 mg/kg zeminy
Odběr živin na 10 t hlíz: • • • • • •
40-50 kg N 8,8 kg P 70 kg K 22 kg Ca 8,4 kg Mg 4,0 kg S
Růst brambor je závislý: • Odrůdě ( rané, polorané, pozdní) • 50-60den odeberou brambory až 90% N a 85 % K a P. • V době květu je již příjem živin z větší části ukončen • Převážný odběr živin je hlízami značná část prvků zůstává v nati na poli
Hnojení brambor: • Statkovými a organickými hnojivy: hnůj, kejda, zelené hnojení, hnojení slámou, kompost, digestát • Úprava živin podle AZZP- P,K, Mg, Ca a jejich aplikace na podzim • Hnojení N – podle Nmin
Vliv kejdy skotu v kombinaci se slamou a minerál.hnojivy na výnos a vybrané ukazatele brambor (Čepl 2005) Sledovaný ukazatel
Druh hnojiva kg/ha
Výnos hlíz t/ha
Stolní hodnota body
Sušina hlíz %
Bez organ.hnojení
37,74
63,00
20,54
Na podzim hnůj 35 t
40,64
63,20
20,50
Kejda skotu 60m-3 po sklizni předplodiny
42,63
61,70
20,30
Kejda skotu 60 m-3 na podzim
42,68
63,20
20,50
Kejda skotu 30m-3 na jaře
42,86
63,60
19,92
Kejda skotu 60m-3 na jaře
45,82
64,10
19,58
Vývojové fáze brambor •
Dynamika odběru živin rostlinami brambor (dle Harise zpracoval Vaněk a kol.1998)
Dynamika odběru živin rostlinami brambor (dle Hawkinse,zpracoval Vaněk a kol. 1998)
Vliv K hnojení na výnos hlíz,škrobu a škrobnatost hlíz (Prumel 1981,zpracoval Vaněk a kol 1998)
Doporučené dávky N v minerálních hnojivech (B.Vokál a kol.2004)
Hnojení dusíkem: -dávka podle Nmin – pod 10 mg N/kg zeminy + 20 kg N/ha – nad 10 mg – 15mg N /kg zeminy + 10 kgN/ha - při dávkách do 50 kg N/ha na 1 kg N připadá 100-120 kg hlíz - při dávkách nad 120 kg N/ha jen 20 – 30 kg hlíz - při velmi vysokých dávkách N dochází k výnosové depresi a zhoršené kvalitě hlíz Dusíkem hnojíme lokálně při sázení brambor – lepší využití N rostlinami. Dusíkem je vhodné přihnojit během vegetace podle ARR: -při obsahu N v BBA 51 pod 4,5 % aplikujeme močovinu v roztoku do 9 % koncentrace (vhodnější 5 % a aplikovat spolu s fungicidy proti plísni). Rostliny za 24 hod. přijmou až 74,6 % N v močovině.
ARR – provedeme 4 list ze středního patra při začátku tvorby poupat (BBA 51) - obsah N 4,5 % k obsahu 0,45 %. Poměr N/P 1:10 Podle poměru dávku N a P korigujeme - Obsah Mg je často kritický pod 0,3 %. Dohnojíme hořkou solí ( max. 5 % roztok)
Deficit N
Deficit draslíku
Doporučené dávky P2O5 , K2O a MgO v minerálních hnojivech (kg č.ž. na ha) (Čepl 2005). Dávka
P2O5
K2O
MgO
Obsah živin v půdě
hnoje t/ha
vyhov.dobrý
nízký
dobrý
vyhov.
nízký
vyhov.dobrý
nízký
bez hnoje
65
100
80
130
175
50
65
20
65
115
80
130
175
50
65
40
85
130
60
110
150
50
65
60
115
150
40
90
130
50
65
Deficit vápníku
Deficit hořčíku
Mikroelementy a brambory: - mají pouze střední nároky na Mn, Zn, Cu a B - aktuální je sledovat obsah bóru na rostlinách (ten je podle ÚKZÚZu z 19 % v půdě v zásobě nízké.
Deficit boru
Deficit manganu
Brambory konzumní a potravinářské • Vedle výše výnosu- obsah sušiny, skladovatelnost, nutriční hodnota • obsah NO3 • lojovitost hlíz – vyšší dávky N (x 1,2)
Brambory sadbové • • • • •
Výtěžnost hlíz sadbové velikosti Zdravotní stav Vitalita sadby Skladovatelnost Dávka N x 0,8 normativní potřeby
Brambory průmyslové • • • •
Vysoký výnos Obsah škrobu a jeho výnos na ha Velikost škrobových zrn Dávka N x 1,0
Abiotické poškození rostlin a hlíz brambor
Změna tvaru hlízy vlivem mechanického a vlhkostního stresu (Kůdela et al. 2013)
Lenticely bramboru zvětšené nedostatkem kyslíku v přemokřené půdě (Kůdela et al. 2013)
Nehtovité praskliny slupky vzniklé působením suchého vzduchu (Kůdela et al. 2013)
Praskání brambor vlivem nevyrovnané dostupnosti půdní vláhy (Kůdela et al. 2013)
Mrazové poškození brambor (Kůdela et al. 2013)
Černé srdéčko hlízy bramboru způsobené nedostatkem vzduchu v půdě (Kůdela et al. 2013)
Děkuji za pozornost