Sešit pro laboratorní práci z biologie
téma:
List – morfologie
autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002 projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
LIST (Phylloma) Je to postranní, většinou zelený orgán cévnatých rostlin. Na rozdíl od kořene a stonku má omezený růst. U semenných rostlin rozeznáváme 3 druhy listů: 1. děložní listy 2. pravé – asimilační listy 3. listeny
Obrázek č. 1: listové formace na rostlině: 1 – listy přeměněné na květní části, 2 – listeny 3 – asimilační list, 4 – děložní lístky
I.
Děložní listy jsou zárodeční listy, kterých základ se tvoří v klíčku semene. Rostliny se dle počtu děložních lístků mohou rozdělit takto: a) jednoděložné b) dvouděložné c) s více dělohami – u nahosemenných rostlin (jehličnany)
Obrázek č. 2: klíčící rostliny a jejich děložní lístky: 1. jednoděložná rostlina 2. dvouděložná 3. jehličnan – víceděložná rostlina
II.
Asimilační (pravé) listy – jsou základní orgány fotosyntézy a transpirace. V nich také probíhá intenzivní dýchání. Asimilační listy se skládají z těchto částí: a) řapík (může chybět, zejména u jednoděložných – zde jsou listy přisedlé) b) čepel – tvoří podstatnou část listu. Podle utváření rozlišujeme listy jednoduché a složené – buď zpeřené, nebo dlanitě složené listy Pro třídění je důležitý i znak okraj čepele (celokrajný, pilovitý, …) U některých druhů na základně listů bývají i palisty (vikev, hrách, violka). U jabloní bývají opadavé, u některých druhů jsou modifikovány do podoby trnů (akát).
Obrázek č. 3: typy listů A) list jednoduchý B) lichozpeřený C) dlanitě složený list 1 – čepel 2 – žilnatina 3 – řapík 4 – palisty List má stranu svrchní i spodní, svým tvarem mohu být rozmanité, někdy na jedné rostlině vidíme různé tvary listů (např. břečťan, mochna sedmilistá, topol bílý). Tento jev označujeme heterofylie.
Obrázek č. 4: příklady tvaru čepele listu 1 – jednoduchý nedělený, 2 – peřenolaločný, 3 – peřenoklanný, 4 – peřenosečný, 5 – dlanitolaločný, 6 – dlanitoklanný
Uspořádání cévních svazků – žilek označujeme žilnatina, může mít různé tvary. Nejstarším typem je vidličnatá žilnatina u jinanu. Žilnatina zpevňuje listy a navazuje na systém cév na stonku. Obrázek č. 4: žilnatina
1 – souběžná, 2 – zpeřená, 3 – dlanitá
Obrázek č. 5: schéma postavení listů na stonku 1 – přízemní růžice, 2 – listy střídavé, 3 – listy vstřícné, 4 – listy přeslenité
Podle toho, jakým způsobem vyrůstají listy z uzlin na stonku, lze rozlišit postavení listů na stonku střídavé, vstřícné a přeslenité. Většina listů má svrchní a spodní stranu – jsou to listy dvoulící, ale některé mají srostlé okraje (cibule, kosatec) – jednolící listy. Listová mozaika – je uspořádání listů na stonku tak, aby se nejlépe využilo slunečné záření a zároveň, aby si listy nestínili. Tento jev lze dobře pozorovat u některých stromů, např. u lípy a javorů. Vrstvy na příčném řezu listu jsou tyto: 1. jednovrstevná pokožka s průduchy 2. mezofyl, který zahrnuje: a) palisádový parenchym – má velký obsah chloroplastů b) houbový parenchym, je zde více mezibuněčných prostor a méně chloroplastů. Jsou zde také sběrné buňky odvádějící asimiláty z mezofylu.
III.
Listeny Jsou to redukované útvary, v jejichž úžlabí vyrůstají větve, květy, květenství, … Mohou být odlišně vybarvené (bahník, aron, černýš, anthurie, …), mohou vytvářet tzv. zákrov pod květenstvím, úborem hvězdnicovitých (kopretina, slunečnice, …)
Obrázek č. 6: toulitka – anthurie, typicky vybarvené, většinou červené listeny
Obrázek č. 7: zákrov z listenů u slunečnice
Proměny stavby listů – modifikace. Další než asimilační funkce u listů je u výtrusných rostlin funkce rozmnožovací, jsou to sporofyly = výtrusnicovité listy a u semenných rostlin se jedná o květy. Příklady dalších proměn – funkce – konkrétní příklad: trny – ochranná – akát úponky – opěrná – fazol, hrách šupiny – ochranná – dřeviny Využití listů (hospodářský význam): - zelenina (špenát, salát, rukola, …) - léčivé rostliny (řepík, máta, meduňka, …) - koření (tymián, dobromysl, bobkový list, …) - krmivo pro zvířata (píce, seno, …) - pochutina (čajovník, …)
Ekologie Vzhled listů může být pozměněn mnoha původci nemocí rostlin. Příčinou mohou být roztoče, hálkotvorný hmyz, plísně, baktérie. Při masivním napadení dochází k omezování funkce listů. Je omezen příjem a výdej „dýchacích plynů“ a tvorba asimilátů. Příkladem je napadení listů stromu druhu Jírovce maďal larvami drobného motýla Klíněnky jírovcové. Dochází k předčasnému usychání listů již v srpnu (viz obr. 8, 9, 10, 11). Tomuto běžnému jevu v našich parcích by šlo zabránit důkladným odstraňováním a spalováním listů, která obsahují vývojová stádia tohoto hmyzu.
obrázek č. 8: rozkvetlý Jírovec maďal v květnu
obrázek č. 9: napadení klíněnkou není zatím znatelné
obrázek č. 10: Jírovec ve skupině stromů na sklonku léta
obrázek č. 11: napadení klíněnkou na listech jírovce
Jméno a příjmení:
datum:
list –
třída:
A
Nejdříve si text pozorně přečti, pak zakroužkuj všechny výroky, o kterých si myslíš, že jsou pravdivé, nebo správně doplň, případně podtrhni výrazy. V testu nic neškrtej a nepřepisuj!
1) Zárodeční listy mají především funkci: a) asimilační b) zásobní c) reprodukční d) regenerační
2) Nejvíce chloroplastů je ve vrstvě: a) svrchní pokožka c) palisádový parenchym
b) spodní pokožka d) houbový parenchym
3) Opad listů je periodicky se opakující jev, kterým se listnaté dřeviny chrání před: a) intenzivním slunečním zářením v zimním období b) nízkými teplotami c) před nadměrným výparem bez možnosti doplnit ztráty vody d) před poškozením listového parenchymu mrazem 4) Pojmenuj typ listů, které jsou vidět na obrázku pod vznikajícím plodenstvím slunečnice:
5) Jehličnany klíčí a) jedinou dělohou b) dvěma dělohami c) vyšším počtem děložních lístků 6) Vývojově nejstarším typem žilnatiny je: a) rovnoběžná b) vidličnatá c) dlanitá d) zpeřená 7) Jmenuj název rostliny, u které tento nejstarší typ žilnatiny můžeme pozorovat:
Jméno a příjmení:
datum:
list –
třída:
B
Nejdříve si text pozorně přečti, pak zakroužkuj všechny výroky, o kterých si myslíš, že jsou pravdivé, nebo správně doplň, případně podtrhni výrazy. V testu nic neškrtej a nepřepisuj! 1) Žilnatina v listové čepeli má tyto funkce: a) zpevňující b) asimilační c) provětrávací d) vodivá 2) Jestliže z každé uzliny na stonku vyrůstají listy nejméně po třech, označujeme toto postavení listů: a) zpeřené b) hvězdicovité c) vstřícné d) paprskovité e) přeslenité 3) Heterofýlie se označuje českým názvem: ………………………………… a pozorujeme ji u rostlin: a) jabloň b) topol c) vrba d) jírovec e) břečťan f) buk 4) Pojmenuj všechny listové formace na obrázku rostliny:
5) Vysvětli přesně termín listová mozaika!
6) Doplň ke každému příkladu hospodářského významu listu jeden konkrétní příklad rostliny: a) listová zelenina ……………………………. b) koření
…………………………….
c) pochutina
…………………………….
d) léčivá rostlina
…………………………….
7) Sporofyly (výtrusnicové listy) jsou specializované listy u výtrusných rostlin určené k: a) rozmnožování b) ke zvýšení asimilace c) opěrné listy d) ochranná funkce
Metodické poznámky Pracovní listy je vhodné zadat k samostudiu až po výkladu učiva „Listy rostlin“. Časově postačí 15–20 minut pro samostatnou práci – viz zadané úkoly. Test uvedený jako příklad kontrolních otázek k probranému učivu je dobré použít až následující hodinu. K vypracování postačí 10 minut.
Řešení testu:
A 1) b 2) c 3) c 4) listeny 5) c 6) b 7) Jinan dvoulaločný
B 1) a, d 2) e 3) různolistost b, e 4) 1 – květní části, 2 – listeny, 3 – asimilační list, 4 – děložní lístky 5) Uspořádání listů na stonku tak, aby si co nejméně stínily a co nejlépe využili sluneční energii. 6) a – špenát, salát, kapusta, zelí, … b – tymián, majoránka, dobromysl, … c – čajové lístky d – meduňka, máta, … 7) a
Použita literatura: KINCL, L., KINCL, M., JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-71-68-947-5. SPOHNOVÁ M., GOLTE-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete? Květena střední Evropy, 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2479-4. DEYL M., HÍSEK K. Naše květiny. 3. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80–200-0940-X.
Zdroje obrázků: Obrázek č. 6: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AnthuriumAndraenum2.jpg, 11. 1. 2013 obrázek č. 7: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sunflower_head_snack.jpg 11. 1. 2013 všechny ostatní obrázky a fotografie – autor MVDr. Alexandra Gajová
