SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže
DEFINICE SEBEVRAŽDY Sebevražda je úmyslný, vědomý, proti sobě samému obrácený a život poškozující akt vedoucí k úmrtí. National Council for Suicide Prevention, 1996.
Sebevražednost je na 2. místě u mužů a na 3. místě u žen v úmrtí ve věkové kategorii 15 – 34 let v zemích EU. Sebevražedné chování představuje kontinuum od nápadu – myšlenky – tendenci – komunikaci – pokus až po dokonanou sebevraždu.
ČETNOST V ČR 2009 VĚK
5-14
15-24
25-34
35-44
45-54
55-64
65-74
75+
VŠE
MUŽI
2
81
199
191
285
243
94
135
1230
ŽENY
1
16
18
28
51
51
27
42
234
TOTAL
3
97
217
219
336
294
121
177
1464
ZDRAVOTNÍ NEZPŮSOBILOST V EVROPĚ • Z DŮVODU NEUROPSYCHIATRICKÝCH DIAGNÓZ 19 % • Z DŮVODU KARDIOVASKULÁRNÍCH PROBLÉMŮ 4 % NEUROPSYCHIATRICKÁ DG: UNIPOLÁRNÍ DEPRESE 5,6 % ALKOHOL 3,3 % SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ 2,0
Sebevražda v životní dráze V populaci podle věku počet sebevražd narůstá, vysokého počtu dosahují adolescenti a naprostého vrcholu dosahuje kolem věku 50 let; pak počet klesá a znovu, ovšem jen mírně, roste ve věkové skupině 70-80 let.
Sebevražda v životní dráze • Sebevraždy dětí - jsou vzácné, stoupají po 10. roce - sebevražedné pokusy z pocitu strachu nebo vedené touhou po úniku z pocitu ohrožení (školní prospěch, rodinné problémy) • Sebevraždy adolescentů - impulsem bývá pocit zklamání a zoufalství - stoupají sebevražedné pokusy u chlapců mezi 15.– 24. rokem (osamělost, potíže s vlastní identitou) • Od roku 1990 patrný vzestup sebevražednosti adolescentů.
MOTIVY SUICIDÁLNÍHO JEDNÁNÍ • IDENTIFIKACE MOTIVACE JE ZNÁMÁ JEN VE 40 % PŘÍPADŮ • NEJČASTĚJŠÍM DŮVODEM JE DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ 9,8 % • NÁSLEDUJE TĚLESNÁ VADA 9,3 % • KONFLIKTY V RODINĚ 7,1 %
• OSOBNÍ PROBLÉMY 6,5 %
MOTIVY U SUICIDÁLNÍCH POKUSŮ • 46 % RODINNÉ PROBLÉMY A KONFLIKTY • 35 % ŠKOLNÍ PROBLÉMY • 19 % PRVNÍ MILOSTNÉ VZTAHY
PŘÍČINY SEBEVRAŽEDNÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A ADOLESCENTŮ • PŘEDCHÁZEJÍCÍ SUICIDÁLNÍ CHOVÁNÍ V RODINĚ • IDENTIFIKACE A NÁPODOBA • NEFUNGUJÍCÍ RODINNÉ VZTAHY A ZTRÁTA KLÍČOVÉ OSOBY, KOMPLIKOVANÝ ROZVOD, ALKOHOLISMUS U RODIČŮ, DEPRESE U RODIČŮ, ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE • ŠKOLNÍ NEÚSPĚCH
NÁPODOBA A SPOLEČNÁ SEBEVRAŽDA • • • •
J.W.Goethe – Utrpení mladého Werthera rodinná konstelace virtuální realita sebevraždy slavných (Konstantin Biebl, Ernest Hemingway, Vincent van Gogh, Bohumil Hrabal, korunní princ Rudolf, Vlastimil Brodský, Seneca, Jakub Jan Ryba, Marilyn Monroe, Jack London, JHiří Schelinger atd.) • sebevraždy kamarádek, rodin (Maďarsko, Japonsko), v náboženské sektě (USA)
RIZIKA PRO OPAKOVÁNÍ SUICIDÁLNÍHO POKUSU - HAWTON • • • • • • • • • •
MUŽSKÉ POHLAVÍ PSYCHICKÉ ONEMOCNĚNÍ ALKOHOLISMUS V RODINĚ NARUŠENÉ VZTAHY MEZI ČLENY RODINY ODLOUČENÍ OD RODINY PORUCHY CHOVÁNÍ SOCIÁLNÍ IZOLACE ZNEUŽÍÁVNÍ ALKOHOLU A DROG ŠPATNÉ ŠKOLNÍ VÝSLEDKY DEPRESIVNÍ TENDENCE
MODEL STRESOVÉ ZRANITELNOSTI
• Suicidální sklony a zvládání stresu • Odolnost vůči sebevražednému chování • Kognitivní styl a osobnost • Prostředí • Psychosociální stres
• Psychosociální podpora • Další okolnosti, které vstupují do interakce s uvedenými
Suicidální sklony
RIZIKOVÉ FAKTORY STRES AKUTNÍ ZNÁMKY SUICIDÁLNÍHO CHOVÁNÍ
Násilí
Ekonomický problém Vztahové problémy
Nemoc
Sociální stres Ztráta
Alkohol a drogy
Negativní události
Úraz
Psychiatr. Onem.
Bolest
Pokus
Behaviorální indikátory
Sebe vražda
Suicidium v komunikaci
Sebevražedný úmysl v komunikaci
Dohled
* Vícečetné sebevražedné chování Chování beze změny Nápad zemřít
Sebevražedné myšlenky
*
* Kognitivní styl a osobnost
* Rodina
* citlivost vůči vědomí osobní hodnoty * dobré vztahy se členy rodiny * sebedůvěra * vyhledání pomoci v obtížných situacích * podpora rodiny ost vůči sebevražednému*chování * oddané a konzistentní vyhledání konzultace pro důležitá rozhodnutí rodičovství * otevřenost k lidem * zkušenosti a schopnost řešit problémy * otevřenost vůči novým vědomostem * schopnost komunikace
Kulturní a sociální faktory * uznání specifických kulturních hodnot * dobré vztahy s kamarády, sousedy * podpora relevantních osob * přátelé bez alkoholu a drog * sociální integrace * citlivost vůči smyslu života
PROTEKTIVNÍ FAKTORY
Čas Faktory prostředí * dobrá výživa * dobrý spánek * dostatek světla * tělesný pohyb * žádný tabák, alkohol, drogy
Virginia Woolfová • • • • • • • • • • • • • • • • •
anglická spisovatelka v rodině dar kreativity, ale také duševní poruchy druhé manželství otce – starší nevlastní bratři ji sexuálně zneužívali zemřela ji nevlastní těhotná sestra, ve 13 letech ji zemřela matka VIRGINIA SE NERVOVĚ ZHROUTILA ve dvaceti letech má první intimní vztah se ženou smrt otce A NÁSLEDUJE DRUHÉ NERVOVÉ ZHROUCENÍ A POKUS O SEBEVRAŽDU SKOKEM Z OKNA postupně se stává spisovatelkou smrt bratra odcizení sestry, která se provdala a porodila dítě ve 30 letech se provdala pravidelná péče psychiatrů – deprese nedoporučili mít dítě ve 40 letech intenzivní milostný poměr po dobu 10 let se spisovatelkou Westovou nadměrné pití alkoholu v 50 letech druhý pokus o sebevraždu utonutím v 59 letech spáchala sebevraždu utopením v řece
INDIKÁTORY SEBEVRAŽEDNÉHO CHOVÁNÍ • • • • • • • • • • •
• Vyhrožování sebepoškozováním či zabitím se • Vyhledávání přístupu a informací o prostředku • Komunikace o smrti, umírání nebo sebevraždě • Beznaděj, hněv, pomsta • Rizikové aktivity • Pocit pasti • Zvýšená konzumace alkoholu nebo užívání drog • Izolace od přátel a rodiny • Úzkost, neklid • Dramatické změny nálady • Problémy se spánkem
KRÁTKÁ INTERVENCE • TEĎ – DNES – NIC NEDĚLEJ • OMEZENÍ ALKOHOLU A DROG • ODSTRANĚNÍ NEBERPEČNÝCH PŘEDMĚTŮ • NADĚJE • OKAMŽITÁ RADOST • SVĚŘIT SE BLÍZKÉ OSOBĚ
PROTEKTIVNÍ FAKTORY • sociální ukotvení • emocionální jistota • zkušenosti podporující zdravou mysl
• emocionální, intelektuální a estetické obohacování • přiměřenost vhodné léčby
PREVENCE SEBEVRAŽEDNÉHO CHOVÁNÍ Terapie psychických poruch a podpora duševního zdraví časná detekce, identifikace a diagnostika dostupnost terapie Sociální podpora podpora sociálních kompetencí dostupnost služeb sociální vazby – rodina a škola Komunita prevence sebevražedného chování – krizová centra, helplinky programy pro mladistvé mediální kampaň Environmentální strategie snížení dostupnosti prostředků péče pro oběti nedokonané sebevraždy
AKČNÍ PLÁN WHO NA PODPORU DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ 2013 - 2020 • VČASNÁ DETEKCE STRESU A INTERVENCE – DOSTATEČNÁ NABÍDKA KOMUNITNÍCH SLUŽEB POSKYTUJÍCÍCH PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORU • ETICKÉ STANDARDY • MONITORING • PROFESIONALITA ZDRAVOTNÍKŮ • MÉDIA
PRIORITA V PREVENCI SUICIDALITY DĚTÍ • • • • •
KVALITA ŽIVOTA OPTIMÁLNÍ VÝVOJ SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ PROGRAMY VE ŠKOLÁCH MULTIOBOROVÝ PŘÍSTUP
Definice záměrného sebepoškozování Záměrné sebepoškozování je přímá a záměrná destrukce nebo poškození vlastních tělesných tkání bez vědomého suicidálního záměru. A.R. Favazza, 1999.
Klasifikace sebepoškozujícího chování v ČR automutilace
sebepoškozování syndrom záměrného sebepoškozování syndrom pořezaného zápěstí předávkování léky
Kocourková Jana
Prevalence záměrného sebepoškození • populační studie UK
• školní studie
1996 87 000 případů 1997 100 000 případů 2002 150 000 případů 2005 170 000 případů
UK 13,2 % u teenagerů USA 15,9 % u teenagerů
• krizová centra USA 39,0 % teenagerů UK 62,5 % teenagerů
Prevalence záměrného sebepoškozování teenagerů
Psychická bolest
Tělesná poranění
48 % 10,4%
4,8%
36.9%
Kombinace obojího
Věk u záměrného sebepoškozování • Nejvyšší výskyt v období adolescence. • První epizoda se objevuje nejčastěji mezi 12. – 13. rokem a posouvá se stále k nižší věkové hranici. • 26 % zahájilo záměrné sebepoškození v dospělém věku. • Prevalence v dospělosti je nižší, ale mívá častěji fatální důsledky (každý pátý, který se záměrně sebepoškozuje, nakonec dojde k suicidiu).
Rizikové faktory záměrného sebepoškozování • Osobní zkušenost s týráním, zneužíváním, zanedbáváním • Znásilnění • Dlouhodobá šikana • Odloučení od primárně pečující osoby • Ztráta významné osoby • Rozvod v rodině • Deprese u pečující osoby • Nutnost prosazovat se v podmínkách ústavní nebo náhradní péče • Dlouhodobá nezaměstnanost jedince • Problémy s pohlavní identitou • Narušená sebekoncepce
Subkultura EMO a Gothic • v ČR početně nevýznamná společenství dospívajících • jako každá subkultura adolescentů jsou i tato platformou vzdoru a zdroje nových trendů, pro které je typický soubor norem, hodnot, vzorů chování a životního stylu • EMO velmi oblíbená, vnější atributy: ČERNÁ BARVA +, smutek, nenávist k současnému střednímu proudu, život se odehrává ve virtuálním světě • se subkulturou EMO je asociovaný stereotyp o sebepoškozování • Gothic vznikla také z punku, zakládá se na temném stylu hudby a temné estetice, někteří autoři u nich potvrzují vysokou prevalenci záměrného sebepoškozování, např. Young a Swetová 47 %
subkultura EMO
Subkultura Gothic
DEKORATIVNÍ MODIFIKACE Patří sem tetování, piercing, skarifikace, branding (přikládání rozžhavené chirurgické oceli), pocketing (piercing, kdy je část šperku implantována pod kůži) a amputace. Společným rysem je pocit, že teenager není dost „dobrý“. Může jít o manifestaci sebedestruktivních impulsů, ale podle Cronina jde o sociálně akceptovatelnou formu záměrného sebepoškozování.
BRANDING A SKARIFIKACE
Příčiny záměrného sebepoškozování • trauma a posttraumatická stresová porucha (intrafamiliální model sexuálního zneužívání 89 % sexuálně zneužívaných se sebepoškozovalo Nock 2008) • emocionální labilita • depresivní symptomatologie • stále častěji bez zjevné příčiny jako projev dysfunkční copingové strategie (Hawton 2000)
Pyramida záměrného sebepoškozování teenagerů
Klasický typ rozvinutý
10-15%
Klasický typ zahajovací fáze 25-35%
Dekorativní
40-65%
Kauzalita typů záměrného sebepoškozování teenagerů
Rozvinutý klasický typ Sexuální zneužívání, krutá šikana nebo kyberšikana 10 – 15%
Zahajovací fáze klasického typu Psychické a emociální trauma, šikana, kyberšikana, rozvody, úmrtí blízké osoby, vztahové problémy, intrapsychický problém 25 – 35 %
Dekorativní typ záměrného sebepoškozování Emociální a psychická deprivace dětí často žijících v sociálně marginalizovaných, nápodoba, davové šílenství, náhražka 40 – 65 %
Prevence záměrného sebepoškozování • Prevence všech forem násilí • Podpora rodiny a rodičovství • Podpora duševního zdraví a dostupnost ambulantní pedopsychiatrické péče • Dostupná nabídka psychologického poradenství a psychoterapie • Zvládání stresu ve školním kurikulu • Zdravý životní styl
DĚKUJI ZA POZORNOST!
SCREENING DEPRESE V PRIMÁRNÍ PÉČI dotazník PrimeMD2 cílené na depresivní náladu a anhedonii: 1. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) mívám smutnou náladu, nebo pocity selhání, neúspěchu nebo beznaděje (ANO/NE) 2. Během posledních dvou týdnů (nebo i déle) nepociťuji potěšení z věcí, které běžně rád/a dělám nebo nemám o ně zájem (ANO/NE)
ROZŠÍŘENÝ TEST NA 7 OTÁZEK 3. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) se cítím unaven/á a to bez zjevné příčiny (ANO/NE) 4. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) se necítím zdráv/a, i přesto, že u mě nebyla zjištěna žádná nemoc (ANO/NE) 5. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) špatně spím nebo naopak spím nadměrně (ANO/NE) 6. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) mě trápí různé bolesti, kterých se nemohu zbavit (ANO/ NE) 7. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) pozoruji změnu chuti k jídlu nebo změnu váhy (ANO/NE)
SKUPINOVÁ PRÁCE • Prevence sebevražedného chování v ordinaci dětského praktika. - znalost rodinné anamnézy - stresová anamnéza na preventivních prohlídkách - screening deprese - informace nevyžádané (čekárna) a cílené - krátká intervence na podporu duševního zdraví - doporučení návštěvy psychologa či psychiatra
SKUPINOVÁ PRÁCE • Prevence sebevražedného chování ve škole. - zákaz a prevence všech forem násilí - sociální komunikace – hodnoty, řád… - zvládání stresu - výchova ke zdravému životnímu stylu, lidským právům - dramatická výchova
