Vzpomínky na Olgu
28. 6. 2013 / č. 26 / samostatně neprodejné
Pátek
Obsah
› Vzpomínky na Olgu. Vyprávění přátel o první dámě polistopadového Československa › Porota Pátku LN: Je správné odměňovat děti za známky? › Jak nechutná moc. Velký rozhovor s ombudsmanem Pavlem Varvařovským › O nahé sošce. Jak se točila znělka karlovarského festivalu s Helen Mirren? › S Buddhou ve vaně. Rozhovor se slovenskou dokumentaristkou Dorotou Nvotovou. › Fejeton Ivy Roze Skochové: Zítra je taky den
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Zaoralová • Bednářová • Bosák • Štindl • Špátová
editorial
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
„Jako soudce jsem rozhodl, ale teď popíšu hory papírů nebo jedu dvě hodiny do Prahy, pak mě nechají čekat jak malýho kluka na vládě, abych mohl pět minut říct, co chci, a pak si stejně udělají, co chtějí.“ Pavel Varvařovský v rozhovoru na straně 6
samotné realizaci se tvůrci moc odhalení bát nemuseli. Natáčení příběhu s hororovým nádechem v jednom z londýnských domů trvalo jen pár hodin. Proto si v klipu zahrají i ruce „české“ dablérky. Koho si pořadatelé zvolí do znělky na příští rok? Francouzská herečka Audrey Tautou coby Amélie z Montmartru, tedy představitelka největšího globálního kasovního trháku, který v posledních letech vyhrál soutěž festivalu, by jistě nebyla špatná volba. Ale pak je tu prý ve hře i John Travolta, hvězda legendární Pulp Fiction nebo Pomády. A toho by byla škoda nevyužít. I když „český náhradník“, který by byl případně schopen ve studiu dotočit taneční kreace, by se asi hledal jen velmi těžko.
OBSAH 4 porota pátku 6 PAVEL VARVAŘOVSKÝ Jak (ne)chutná moc Marcela Pecháčková
12 OLGA HAVLOVÁ
... když pila kávu Marcela Pecháčková
22 FESTIVALOVÁ ZNĚLKA O nahé sošce Petra Smítalová
28 DOROTA NVOTOVÁ S Buddhou ve vaně Alena Plavcová
34 fejeton
Zítra je taky den Iva Roze Skochová
Ondřej Suchan vedoucí magazínu
[email protected]
35 konečně pátek 50 Křížovka
Foto na titulu ČTK
H
ordy baťůžkářů, obsypané kolonády, v pozadí už podvacáté v řadě duo Jiří Bartoška a Eva Zaoralová a na červeném koberci jako hlavní hvězdy John Travolta, Audrey Tautou nebo režisér Oliver Stone. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je opět připraven. Nic na tom nemění ani další nepříznivé zprávy o počasí na přelomu června a července nebo hra Hádej, kdy zase půjdeme k volbám?. Část vstupenek, která byla dána do předprodeje, zmizela podle organizátorů přesně za půl hodinky. Nečas nenečas. A to je vlastně dobře. Největší přehlídce filmové tvorby v Česku, která začíná právě dnes, se věnuje i jeden z materiálů v aktuálním magazínu Pátek. Byť z trochu jiného pohledu. Kolegyně Petra Smítalová se vydala vyzpovídat autory letošní festivalové znělky, která je jakýmsi prvním vrcholem celé akce. Letos je její ústřední postavou britská herečka Helen Mirren a jako vždy – až do dnešního premiérového odvysílání – podléhá absolutnímu utajení. I když při
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 3
téma Ráno na Hrádečku, začátek 80. let.
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
Olga Havlová
... když pila kávu Za pár dnů by měla Olga Havlová osmdesáté narozeniny. A nejspíš by se slavilo na Hrádečku.
Foto Jan Kašpar
Text: Marcela Pecháčková
12
13
téma
J
ejí přátelé a známí ji oslavují, i když ona už si svoji ranní kávu, kdy nechce být rušena, pije šestnáct let bez nás. Kromě koncertů, divadel nebo jen tak mejdanů doplnila Anna Freimanová z Knihovny Václava Havla knihu Síla věcnosti Olgy Havlové o nové vzpomínky jejích přátel a blízkých. Kniha vyjde k Olžiným narozeninám 11. července.
PÁTEK | LIDOVé NOVINy Oslava Olžiných 50. narozenin na Hrádečku.
Setkání s Jiřinou a Josefem Topolovými,
Foto Ivan M. Havel, Dagmar Havlová
které zaznamenala Marcela Pecháčková
Den, kdy se všem začalo stýskat… I mně. Zemřela Olga Havlová. Za dva dny jsem musela a chtěla odevzdat text, že „Olga není, a byla“. Zavolala a napsala jsem spoustě jejích blízkých, aby vyprávěli, vzpomínali. Nikdo neřekl ne. Ani Jiřina Topolová. V jejím jednoduchém a magickém bytě u řeky sedíme u stolu: „Vždycky měla takový zastřený hlas,“ řekne a míchá lžičkou v čaji. Je štíhlá, jako byla Olga. Taky světlovlasá. „Byla ohromně krásná, zajímavým způsobem. A originální. Hned jsem pochopila, že je to žena z jednoho kusu, nenechala se ničím, čím nechtěla, ovlivnit. K tomu byla zvídavá...“ Z šuplíku vytahuje jedinou fotografii, kterou od Olgy má. Jsem za ni ráda, fotek z doby, kdy se tyhle ženy poznaly a vídaly, mnoho není. Na plotně bublá polévka, má přijít Josef Topol. „Seznámil nás v roce 1955 Václav, Olga přišla později. Jednou v sobotu v poledne, to jsme vždycky seděli ve Slavii. Hned se vědělo, že je dělnice ze Žižkova, z proletářské rodiny, a bylo to něčím přitažlivé, určitě pro Vaška. Snad se tím i chlubil.“ Jejich přátelství s Havlovými bylo jasné, nemuseli se ani vidět. Přichází Josef, bydlí už dlouhý čas v jiném bytě, nemá odtud k Jiřině daleko. Neklepe, je tu doma. Zvedne pokličku na plotně, sedne si k nám ke stolu. O Olze bude mluvit rád. „Olga? Krásná byla. A oddaná celý život. Byla drsný člověk, ale Vašek tu korekturu potřeboval. I v maličkostech. On strašně rád jedl, miloval dobré jídlo a Olga na něj jen s údivem koukala a řekla: ‚Podívej, jak on rád jí!‘ Dělala si legraci i z jeho vaření: ‚Vašek vaří výborně, dokáže z půlky telete uvařit hrníček polévky.‘“ Olga nikdy nepochopila, jak může být Václav laskavý a slušný na fízly: „Já bych jim ruku nikdy nepodala,“ říkala Josefovi. Josef zabírá naše tiché povídání s Jiřinou. Ta mu občas připomene nebo opraví datum, událost a počká s naléváním polévky. 14
Obyčejné léto neobyčejného páru na Hrádečku.
Olžiny narozeniny se většinou slavily v kostýmech jako živé obrazy.
„Já Olgu miloval – Václava jsem sledoval s úzkostí, ale ona byla jeho zázemí, když se vydával do nebezpečných situací a ona ho nechala. Měl jsem o ni starost, když byl Vašek v kriminálu v Heřmanicích, přišel jsem za ní a vidím, jak je statečná, nedala na sobě vůbec znát, jestli má v sobě žal.“ Václav Havel ale bez Olgy být neuměl. Josef s Jiřinou připomněli příhodu z redakční rady časopisu O divadle, na který Olga sehnala peníze. „Scházeli jsme se pokoutně ve věži Táborské brány na Vyšehradě, jezdili tam i divadelníci z Moravy, z HaDivadla, z Provázku, Václav přicházel až na poslední chvíli, aby nepřitáhl estébáky. Olga přišla tentokrát později než Vašek. On okamžitě přerušil redakční radu, běžel za Olgou jako dítě a vyčítal: ‚Jak to? Víš, jak jsem tě postrádal? To nemůžeš sedět vedle
mě?‘ Olga mu jen řekla, že si taky potřebuje zařídit svoje věci, a víc to nerozebírala. To jsem s nimi zažil několikrát. Někdy když se jí zdálo, že Vašek něco přehání, vracela ho jen nepatrným zvednutím ruky zpátky k věcnosti.“ Vyprávění o tom, jak Olga těžko a nerada snášela okázalost, je spousta. Z Ameriky přijel Jan Tříska a ve Smetanově síni vystupoval v Utrpení sv. Sebastiana. Olga byla mezi pozvanými. Nechtělo se jí vůbec, natož sedět v prezidentské lóži, pak si vymínila, že s ní musí sedět Topolovi. Ač Josef měl intelektuálně blíže k Václavovi, v něčem se s Olgou shodli: „V tom jsme si s Olgou rozuměli, neměli jsme rádi intelektuální debaty dlouho do noci. Olga to nevydržela první a řekla mi: ‚Pojď něco dělat!‘ Proto se tak ráda starala o za-
hradu, sekala trávu a tolikrát na ni byla sama. Já jsem taky na Hrádečku občas popadl sekeru, zavřel se do stodoly a dvě hodiny štípal dříví.“ Mívala smysl pro rychlou ironii. Když přijel jedno léto Josef na Hrádeček, Olga zrovna někoho vyhlížela a jemu se zdála krásná, tak jí říká: „Ty báječně vypadáš.“ Olga briskně odmítla: „To se špatně díváš.“ „Když jsme oslavovali Olžiny šedesáté narozeniny Na Zvonařce, přišlo ohromné množství jejích známých. Až pozdě v noci ke mně najednou přišla, sedla si vedle, v ruce svou becherovku a říká: ‚Josefe, drahý Josefe.‘ Jinak nic, nebylo třeba.“ Jiřina Topolová se zvedá ze židle. Křehká a silná jako ta Olga. Vyndává z šuplíku naběračku a do talíře nalévá polévku. Ještě poslední otázka: „Jestli se Olga něčeho bála? Jo – zubaře.“
přítelkyní Olgy. Pracovala v Československém rozhlasu.
Myslíte, že tam Olga přišla se záměrem stát se herečkou? Ona byla z těch mála lidí, kteří se vůbec nepokoušeli o zkoušku na DAMU. My se Zdenou ano, ale nevyšlo nám to. Nejdál to z nás v divadle dotáhl Láďa Trojan. Myslím, že Olgu jenom tak bavilo hrát divadlo, ale že neměla ambice.
Kolik vám bylo let, když jste se s Olgou seznámila? Mně bylo devatenáct. Potkávaly jsme se i s naší třetí do party Zdenou Tichou na dramatických hodinách u profesorky Lidie Wegenerové, kde jsme se vídaly skoro denně. Každá jsme měly svou sólo hodinu a jednou nebo dvakrát týdně byla takzvaná ansámblová hodina. A tam jsme se skamarádili – já, Zdena Tichá, Láďa Trojan a Olga.
Brala tedy herectví vážně, nebo ne? Ale ano, brala. Já ji mám zafixovanou, jak zkoušela monolog Káti Kabanové z Ostrovského Bouře… Profesorka Wegenerová to s ní důkladně pilovala. Olga to velice studovala a dělala to dobře, zajímavě. I jiné věci, ale tu Káťu Kabanovou mám obzvlášť v paměti... (…) Proč s divadlem skončila?
P. S. Olga fandila a podporovala syna Jiřiny a Josefa Topolových – Filipa a jeho kapelu Psí vojáci. Filip před pár dny zemřel.
Z rozhovoru Anny Freimanové se Zdenou Pospíchalovou,
15
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ
