Sametová revoluce 9. ročník ZŠ, Praha 2, Londýnská 34
Trabanty se valí do Prahy 17. Srpna se velká spousta lidí(desetitisíce), Němců z východního Německa hnalo do Prahy k německé ambasádě a chtěli si otevřít cestu na západ, trabanty jsou symbol. Dalo by se tomu říkat „hlasování nohama“.
Železná opona Jako reakce na neustálé útěky byla zbudována železná opona. Nacházela se na západní hranici NDR, ČSSR, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Přes toto hraniční pásmo se mohl dostat jen ten, kdo měl speciální propustku.Což ovšem v té době neměl nikdo z těch kteří se pokusili o útěk…
QuickTime™ and a decompressor are needed to see this picture.
V podstatě se dá říct,že to bylo několik ostnatých plotů vzdálených asi 2km od hranice. Mezi ploty byla plocha, na které přeběhlík zanechal dobře vyditelné stopy a na konci asfaltová rovinka, kde už na vás čekali hraniční stráže.
Přestože se opona začala budovat v letech 1948, nepropustnou se stala o 2 až 3 roky později. Její pád byl až na přelomu podzimu a zimy roku 1989, díky stále se rozpadajícímu Sovětskému svazu. V Maďarsku se opona zvedla již v létě 1989, v ČSSR až o pár měsíců později.
Bylo založeno Občanské fórum jehož heslem byl hlavně odpor ke komunistické totalitě. V čele Václav Havel
27. LISTOPADU 1989 • Od 12:00 do 14:00 proběhla na území ČSSR generální stávka,které se zúčastnilo 75% obyvatel • Stávka probíhala pod heslem „konec vlády jedné strany • Uvolnila se dosud nepřístupná literatura
Teplice 11.listopadu Lidé dýchali síru a prach, nebylo porádně vidět ani na krok přes hustý kouř. Lidem bylo na zvracení a bolela je hlava. 11.listopadu Zbynek Jindra zvaný Oněgin svolal demonstraci. Na náměstí přišlo několik stovek lidí. Opakovalo se to další dva dny a ten třetí policajti přišli vyzbrojeni, měli sebou psy, vodní děla, město bylo uzavřeno. Nakonec komunisti slíbili dialog o ekologii. Stávka nekončí, stávka pokračuje
• 18.listopadu (po rozšíření informace o brutálním zásahu proti studentům) na Václavském náměstí a později na Letenské pláni občané demonstrují proti režimu. V Praze vzniká Občanské fórum (občanské sdružení), na Slovensku má stejnou funkci Veřejnost proti násilí. Po celé zemi se šíří nespokojenost a protesty.
17. Listopad 1989… …a jak ho prožila moje maminka Ten den byl pátek a bylo velmi pošmourné počasí. Pořádal se pochod studentů k výročí studentských represí z roku 1939, po kterém byly uzavřeny všechny vysoké školy v ČSR.Všichni, kteří se rozhodli zúčastnit pochodu, byli od rána nervózní, protože do poslední chvíle nemohli uvěřit, že tuto akci policie povolí. „ Hned ráno jsem odvezla dvouletého Adama k babičce a pak rovnou přijela na Albertov, kde už bylo shromážděno mnoho lidí. Už při prvních proslovech byla bouřlivá nálada. Po čase se průvod vydal na Vyšehrad, kde měla být demonstrace rozpuštěna. Tak zněla dohoda s úřady. Cestou se přidávali stovky lidí a část z nich se na Vyšehradě rozhodla neuposlechnout a jít směrem k nábřeží. Cestou jsme provolávali hesla o svobodě, policejním státě a podobně. Lidé nás často z oken zdravili a mávali nám, někteří rozsvěceli v oknech svíčky. Před domem našeho pozdějšího prezidenta Václava Havla (v té době disidenta) dav vyvolával pozdravy. Začaly se šířit zprávy o tom, že u Národního divadla se již shromažďují policejní jednotky a obrněné vozy. Většina lidí se zalekla a postupně se odpojila. U Národního divadla zatarasila policie most, abychom nemohli jít směrem k Hradu. Prošli jsme tedy na Národní třídu, kde se před námi postavili ozbrojení policisté, přes které už nešlo projít. Stáli jsme těsně proti štítům a provolávali hesla. Někteří ze studentů rozsvítili svíce, nebo podávali policistům květiny. Co se odehrávalo dál je všeobecně známo. Začaly padat první rány a nás, kteří jsme došli až sem, obklíčili ozbrojenci ze všech stran. Začal křik a násilí. Před tím nejhorším mě zachránila spásná myšlenka vběhnout do jednoho z domů, kde mne ukryli jeho nájemníci. Z ona jsme pozorovali tu hrůzu dole na ulici. Když jsem vyšla po nějaké době ven, na zemi byly poházené batohy, boty a osobní věci lidí. Některé účastníky stále honili, bili a tahali po zemi. Když jsem chtěla pomoci chlapci, který ležel na zemi, hned se ke mně rozeběhla skupina policistů a já utíkala pryč. Doběhla jsem k zadnímu vchodu kavárny Slávie, která byla uzavřená. Dveře byly otevřené a uvnitř již sedělo několik kamarádů, které jsem znala z dřívějších demonstrací. Seděli jsme s Martinem Mejstříkem a nemohli uvěřit, tomu co se právě stalo. Plánovali jsme co podnikneme příští den, proto aby se o těchto událostech dozvěděli všichni.“
V průběhu prosince nastalo hodně změn(otevřeny hranice,změna vlády) 29. prosince byl na Pražském hradě zvolen československým prezidentem Václav Havel. Po 41. letech se stal prvým nekomunistickým prezidentem. Byl zvolen jednomyslně i komunistickými poslanci. Jeho volba ukončila i studentské stávky.
Sametová revoluce začala před 20 lety studentskou demonstrací na Albertově. Zpočátku poklidné setkání se změnilo v protirežimní stávku. Brutální zásah Veřejné bezpečnosti vyburcoval celou společnost, která se definitivně rozhodla říci NE totalitnímu režimu.
Pátek 24.listopadu 1989 -Ministr národní obrany Milán Václavík uvedl ,že armáda je připravena řešit politickou krizi pomocí vojenské síly -Deník Rudé Právo zveřejnil stanoviska jednotlivců a pracovních kolektivů
Máminy vzpomínky: 17.Listopadu 1989 si moje máma pustila v 17:00 Čs. rozhlas a měla pocit, že se ocitla v jiném světě resp., že jí přeskočilo. V rozhlase padala jména lidí ,o kterých se nesmělo 20 let mluvit.Na studentské demonstraci zazněly požadavky, za které byli lidé zavíráni do vězení(výměna vlády, zákaz KSČ apod.). Protože v té době pracovala moje máma brigádně v divadle jako uvaděčka(v Činoherním klubu) zažila několikadenní politické diskuse na jevišti. Dialog vedli lidé, kteří brzy nato vstoupili do politického života v nové demokratické společnosti.Toto patří k nejsilnějším zážitkům mé maminky.
24.listopad • Zasedání ústředního výboru KSČ • Miloš Jakeš abdikoval s celým vedením ústředního výboru • Prezidentem stále Gustav Husák
27. listopad 1989 •
•
• •
Tohoto dne se od 12 do 14 hodin konala generální stávka. Účastnilo se jí 75 % občanů a většina továren, institucí a podniků. Ty, které se účastnit nemohly kvůli nepřetržitému provozu, se ke stávce připojily pomocí manifestačního vyjádření solidarity. Hlavním heslem této stávky se stalo: „Konec vlády jedné strany!“ Jako začátek konce komunistického režimu sice slavíme 17. listopad, ale tento den byl neméně významný. Byla to vrcholná, největší a zároveň poslední listopadová stávka. Tato stávka již proběhla v pokojném duchu, státní bezpečnost nezasahovala. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sametov%C3 %A1_revoluce
Očima mé mámy V podvečer dne 17. 11. 1989 se moje máma účastnila spolu se svými spolužáky z Právnické fakulty organizace historického srazu studentů na pražském Albertově. S nápisem NECHCEME NÁSILÍ pak šla v čele průvodu. Kamarád jí nesl na ramenou, takže měla dobrý výhled . Na Rašínově nábřeží pod okny tehdejšího bytu disidenta Havla pak všichni odvážně skandovali jeho jméno a on jim odměnou zamával za záclonou v okně. Po celé délce nábřeží tramvaje stály a zvonily, lidé vyhlíželi z oken. Ti odvážnější mávali. Průvod došel až k Národnímu divadlu, za okny Nové scény se tlačili známí herci a za rohem již na studenty čekalo překvapení v podobě policejního kordónu. Ne každý měl to štěstí jako moje máma, která přesto, že stála ve druhé řadě, tedy na dosah policejních obušků, poté co vypuknul zmatek, se protlačila do baru v podloubí Národní třídy, kde spolu s asi 15 dalšími spolužáky, schováni na toaletě, přežila nejtěžší chvíle. Její nejlepší kamarádka utrpěla otřes mozku, protože už uniknout nestačila. Druhý den se stateční studenti shromáždili v Realistickém divadle, kde probíhala diskuse herců, studentů, a kde se poprvé osobně setkala s panem Havlem, kterého znala do té doby jenom z poslechu tajné rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Následující týdny pak studenti trávili denně na shromážděních, v demonstracích, které byly den ode dne mohutnější a vyvrcholily pádem tehdejší vlády. foto z demonstrace z následujících dní >
Michal Kocáb • Založil skupinu Pražský výběr • Dohlédl na odsun sovětských vojsk • Nyní je ministrem za lidská práva
17.listopad 1989
17.listopad se slavil jako Den studentstva, neboť v roce 1939 byly uzavřeny české vysoké školy. V současné době se slaví jako Den boje za svobodu a demokracii . Pro toto období a současnost jsem si vybral nynějšího senátora, známého herce a režiséra Tomáše Topfera. Za totalitního režimu byl stíhán státní bezpečností za své názory proti bývalému režimu. V tyto památné dny v roce 1989 se angažoval v politickém dění, úzce spolupracoval s nově vzniklým vedením Občanského fóra a jeho předsedou Václavem Havlem, se kterým je dodnes velkým přítelem. Pro svoje nadání kvalitně formulovat potřeby kultury byl v tomto památném období mluvčím herců a umělců. Krátce po této době se stal prezidentem herecké asociace. Nyní je mimo své politické angažování také šéfem Divadla Na Fidlovačce na Praze 4.
Demonstrace v Praze Strejda Pavel s mým tátou chodili na každou demonstraci proti komunistům v Praze. Policie lidi mlátila,pouštěla na ně vlčáky a stříkala na ně z vodních děl. Táta utíkal a viděl před sebou, jak policajt mlátí člověka do zad obuškem. Na Václaváku táta pomohl ukrýt zmlácenou dívku do hotelu Ambassador a nechal zavolat sanitku.Lidi měli strach, ale přesto chodili do ulic, protože chtěli svobodu. 17.listopadu 1989 šel strejda z práce a připojil se k pochodu studentů z Albertova na Václavák. Když došli na Národní třídu, policajti jim zatarasili cestu a sevřeli je do pasti. Neměli kudy utéci. Kdo měl odvahu odejít, musel běžet do Mikulandské ulice mezi dvěma řadami policie, která je mlátila obušky po hlavě a po zádech. Strejda měl alespoň aktovku a chránil si s ní hlavu, ale i tak ho zbili.Všude byli zranění a zatčení lidé.
17.listopad 1989 • Dne 17.listopadu 1989 se studenti vysokých škol v Praze sešli na Albetově. • Manifestace začala v 16 hodin zpěvem písně Gaudeamus igitur a zároveň projevem Martina Klímy z uskupení nezávislých studentů.
Monika Pajerová •Byla tiskovou mluvčí vysokoškolských studentů (sametová revoluce) •V roce 1990 v diplomacii • V kulturním výboru Rady Evropy • Předsedkyně sdružení ANO pro Evropu •Přednáší o evropské integraci
17.listopad 1989 • 17.listopadu 1989 se původně měla konat vzpomínková demonstrace studentů vysokých škol u příležitosti 60. výročí 1939 – dne, kdy nacisti zasáhli proti českým vysokým školám. • Byla to povolená demonstrace, přesto oddíly SNB násilím a ozbrojenou silou bránily studentům v tomto pochodu. Přestože policie studentskou demonstraci na Národní třídě v Praze rozehnala, stal se 17.listopad začátkem nového bouřlivého vývoje.
BOJ MÉHO OTCE Můj otec s jeho přáteli bojovali proti komunismu tím, že hráli bigbeat. U mého otce láska k bigbeatu přetrvala dodnes a každý rok chodí touto dobou na koncert.
Milan Kňažko • Spoluzakladatel hnutí Veřejnost proti násilí (VPN – slovenská obdoba českého Občanského fóra) • Člen koordinačního výboru VPN • Poradce prezidenta Václava Havla v Praze • Poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR • Jako jediný v ČSSR vrátil titul zasloužilý umělec jako výraz nesouhlasu s politikou tehdejšího režimu • Milan Kňažko a Ján Budaj patřili mezi největší slovenské řečníky v době Sametové revoluce
Vzpomínky na listopad 1989 • Můj táta nastoupil na vojnu v Prešově v říjnu roku 1989.Po 17.listopadu jim zakázali koukat na zprávy a měli také zakázané vycházky a byli drženi v úplné izolaci. Táta sloužil u výsadkářů, takže měl speciální výcvik, a proto byl povolán z ostatními vojáky do Prahy na pomoc proti demonstrantům.Nikdo z vojáků netušil, co se děje.Nikdo neměl ani tušení, že jde o pokus o svržení komunistické moci.Vojáci v Praze jenom stáli a čekali na rozkaz zasáhnout. Nechali po sobě házet kameny. Vojáci byli ozbrojeni ostrými náboji, takže kdyby dostali příkaz zasáhnout, tak by to byl o hodně větší masakr než byl. Vojáky pak rozdělili na dvě skupiny, jedna hlídala v Praze a druhá jela zpátky do Prešova. V Prešově byly taky vysoké školy, takže se to začalo bouřit i tam. Po čtrnácti dnech izolace v kasárnách přišli vůdci, co pořád křičeli, že to jsou komunisti s trikolorami a vše bylo jinak.
17.11.1989 Zeptala jsem se táty, jak on prožíval tento den. Vyprávěl mi,že se jako vysokoškolský student filozofické fakulty účastnil demonstrace. Táta měl lístek na vlak na Slovensko (jel prednášet své básně na „Deň alternatívnych divadiel“ do Zvolena), když na Národní třídě zatarasily policejní složky studentům cestu, ukázal jim tento lístek a oni ho propustili. Masakr který následoval již táta nezažil, jen zdáli slyšel nářky a výkřiky studentů. Když táta přijel na Slovensko, nikdo o tom, co se stalo, nevěděl. Táta přednášel básně, které věnoval právě těm studentům, kteří masakr prožili a publiku vysvětloval a popisoval, co se vlastně stalo. Ještě dva dny po 17. listopadu se někteří slovenští studenti báli přidat ke stávce, nevěřili, že by se mohlo někomu podařit to, co se podařilo studentům v Čechách. Táta se ještě účastnil několika výjezdů. Zde si studenti mezi sebou předávali informace,pouštěli videa atd. Marína Mrázková
17.Listopad Z očitého svědectví Lenky Dvořákové Když se večer vracela z nejmenovaného podniku naskytla se jí úžasná,ale i hrozná podívaná. Spatřila jak policie nahání velkým koridorem demonstranty do úzké uličky, kde je semkli do kleští a postupně jednoho demonstranta za druhým vytahovali z nahnaného davu a postupně je zbili do bezvědomí.
Generální stávka • 27.11.1989 • Stávkovalo kolem 75% občanů • Stávka většiny podniků, institucí, továren • Nepřetržité provozy vyjádřily se stávkou solidaritu • “Konec vlády jedné strany”
27.Listopad 1989 27.Listopad 1989 • Mezi 12:00 až 14:00 proběhla stávka, které se účastnilo 75% občanů. • Heslo stávky bylo KONEC VLÁDY JEDNÉ STRANY! • V té době bylo na Václavském nám. Přibližně 250000 lidí a počet se neustále zvětšoval.
Květiny a vlajky na Václavském náměstí
23. listopad 1989 • Demonstrace na Václavském náměstí (300 000lidí) • Návrh potlačit ji armádou zamítnut • Z balkonu vydavatelství Melantrich mluvili Rudolf Hrušínský nebo Václav Havel • Na závěr demonstrace zazpívala Hana Zagorová státní hymnu.
27.11.1989 -od 12:00 až do 14:00 proběhla na našem území generální stávka -zapojilo se na 75% občanů -heslo stávky bylo: Konec vlády jedné strany
-na Václavském náměstí se sešlo okolo 250 000 lidí, ale počet později dosáhl až 300 000 demonstrantů
17. listopadu 1989, při Pražské demonstraci na počest Dne studenstva, měl údajně zemřít student Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy Martin Šmíd. Tato informace však byla nepravdivá. Rozšířila ji Drahomíra Dražská. Tato informace se velmi rychle šířila a dostala se i do vysílání rádia Svobodná Evropa. Brzy se rozšířila po celé republice a přispěla k pádu komunismu v ČSR. Proč Dražská fámu rozšířila se nikdy pořádně neobjasnilo. Jedna z možností je i ta, že byla navedena státní bezpečností.
Zpěváci, znak svobody Revoluční song? K sametové revoluci patří i hudba. Aspirantů na titul „revoluční song“ je ale více. Nezáleží jen na vkusu, ale na dojmech a vzpomínkách. Která píseň je ta „nejsametovější“? Mnozí by asi hlasovali pro Modlitbu pro Martu v podání zpěvačky Marty Kubišové, která velmi dlouho díky režimnímu zákazu nemohla veřejně působit a její návrat k mikrofonu tak znamenal zosobnění svobody.
• Martin Šmíd • Byla to fikitvní obět,kterou si vymyslela jedna studentka jménem:Drahomíra Dražská. • Učinila tak ,aby ztrhla paniku. • To se jí ovšem podařilo protože jeden z lidí jí to uvěřil a tuto informaci předal do rádia:Svobodná Evropa ,které jí odvysílalo. • Na základě odvysílání této informace se ve společnosti objevilo velké pohoršení a to napomohlo k pádu komunismu v ČSR.
Václav Havel • 19. listopadu se účastnil založení Občanského fóra • Bylo to protitotalitní hnutí, které prosazovalo demokracii a Václav Havel byl od začátku nejvlivnější představitel • Václav Havel pak 21. listopadu promluvil za OF k Václavskému náměstí, které bylo plné protestantů • Komunistický režim o necelý týden zeslábl pod stálými demonstracemi natolik, že Havlovy projevy mohla vysílat státní televize
17. listopad 1989 podle planet 17. listopadu se na obloze děly nevídané věci. Velmi se k sobě přiblížily planety Saturn, Uran a Neptun. Aby toho nebylo málo, přidala se i Venuše, čímž došlo k velice silnému postavení planet. Vypovídalo to prý o brutalitě policejního zákroku.
Saturn
Uran
Neptun
Venuše
Má mamka a 20.listopad • Dne 20.listopadu nastoupila do divadla Spejbla a Hurvínka, jako sekretářka pana Miloše Kirschnera • Do té doby nebyla nijak informována ale protože nastoupila do divadla, které bylo zapojeno ve stávce, tak se tím pádem také do ní zapojila • Protože jako jediné divadlo v Praze mělo kopírku, tak se na ně obracela různá divadla se žádostí okopírovat informace pro veřejnost • Mamka jako sekretářka kopírovala, roznášela, kontaktovala další divadla • Sama za sebe po pracovní době kopírovala letáky s informacemi o událostech a vylepovala je v dopravních prostředcích, hlavně tedy v metru
Václav Havel významná osobnost „sametové revoluce“
spisovatel a dramatik jako kritik komunistického režimu často vězněn spoluzakladatel Charty 77 – iniciativy za dodržování lidských práv v listopadu 1989 jedním ze zakladatelů protitotalitního hnutí Občanské fórum „Havel na Hrad“ - navržen Občanským fórem na prezidenta v prosinci 1989 zvolen po mnoha letech prvním nekomunistickým prezidentem
17. listopadu 1989 byla na našem území sledována polární záře, tj. jev, který je od nás pozorovatelný jen velice vzácně.
„S kamarádkou jsme chtěli 17.listopadu vyrazit jako všichni na demonstrace. I přes varování rodičů jsme utekli a přece jen jsme se tam vydali. Ale přišli jsme pozdě. Policisté nás tlačili pryč, a my jsme viděli jak lidi před námi policie surově mlátí…“
¤17.11. 1989¤ • Rodiče se zúčastňovali všech manifestací, které zrovna probíhaly s velkým nadšením a nadějí na změnu…
Martin Šmíd • Fiktivní oběť policejního zásahu proti studentské demonstraci • Tuto fámu přinesla vrátná vysokoškolských kolejí Drahomíra Dražská • Disident Petr Uhl tomu však uvěřil a předal tuto informaci do rádia Svobodná Evropa • Tato zpráva přinesla pohoršení ve společnosti a přispěla k pádu komunistického režimu
Pád železné opony • Důsledkem sametové revoluce bylo mimo jiné také odstranění železné opony ,která oddělovala demokratickou část Evropy od té socialistické. První možná cesta na západ byla možná 4 prosince a 11 prosince se začala opona fyzicky odstraňovat. Pokud někdo chtěl vycestovat např. do NSR nebo do Rakouska před prosincem 1989 musel vlastnit výjezdní doložky a celní prohlášení.
