Romantismus Světový romantismus 1. Charakteristika romantismu, romantický hrdina 2.
Anglický romantismus Básníci jezerní školy Walter Scott G. G. N. Byron Percy Bysshe Shelley Další autoři
3.
Francouzský romantismus Victor Hugo Stendhal Alexander Dumas Další autoři
4. Ruský romantismus Alexandr Sergejevič Puškin Michajl Jurjevič Lermontov 5.
Další autoři Adam Mickiewicz Sandor Petofi Edgar Alan Poe
Český romantismus 6. Charakteristika romantické fáze NO 7. Karel Hynek Mácha Máj Další díla 8. Karel Jaromír Erben Sběratelská činnost Kytice 9. Josef Kajetán Tyl Prózy Dramata
Světový romantismus 1. Charakteristika romantismu, romantický hrdina Je to umělecký směr první třetiny 19. století v Evropě. Prosadil se zejména v literatuře, ale i v hudbě (Beethoven, Čajkovskij, Smetana, Wagner, …) a v malířství (Delacroix,…). V romantismu se poprvé prosazuje obraz geniálního umělce, nadřazeného ostatním „obyčejným“ lidem i společenským konvencím (Beethoven, Byron,…). Autor by měl za své dílo ručit i svým způsobem života. Proto valná část romantiků umírá už v mládí – souboje, boj s přírodou, vyčerpání, …. Podle chování hlavního romantického hrdiny díla rozlišujeme romantismus titánský a světobolný. Nejčastěji se jedná o kombinaci obou těchto typů. Romantický hrdina je silnou osobností, často vyděděncem ze společnosti. Je schopen postavit se proti této společnosti, ale také proti nespoutané přírodě nebo dokonce nadpřirozeným silám (titánský romantismus). Na druhou stranu často prožívá nešťastnou ideální lásku a není schopen činu (světobolný romantismus). Jméno získal romantismus podle silně se prosazujícího žánru – románu. Přesto nejtypičtějším žánrem tohoto období není román, ale veršovaná povídka. Velkou pozornost a emoce budila také romantická dramata, která jsou dnes zcela zapomenuta. Děj díla se odehrává často v minulosti, zejména ve středověku. Pokud jde o současné dílo utíkají autoři k exotickým zemím (Orient, Čína, Karibik, …) nebo do nepokořené přírody (moře, alpské vrcholky, …). Tento útěk do minulosti a exotických zemí je reakcí na neutěšené kulturní a politické poměry v Evropě po Napoleonově porážce a Vídeňském kongresu. Skutečný život v Evropě, který znali oni i jejich čtenáři se k romantickým příběhům hodil jen pramálo.
2. Anglický romantismus Básníci jezerní školy Básnická skupina, která se utvořila kolem Worsworha poté, co se usídlil v tzv. jezerní oblasti (Lake district). Kromě něj sem patří zejména Coleridge. Společně napsali asi první typicky romantickou sbírku Lyrické balady. William Wordsworth (1770 – 1850) sbírka Lyrické balady Samuel Taylor Coleridge (1772 – 1834)
Walter Scott (1771 – 1832) román Ivanhoe Historický román z anglického středověku v době krále Richarda Lví srdce. Ivanhoe je rytíř, který se vrací z křížových výprav, aby zjistil, že Anglie je bez královy přítomnosti zmítána bezprávím a násilím. Proti tomu se jako bezejmenný mstitel postaví.
George Gordon Byron (1788 – 1824) romantický epos Childe Haroldova pouť Ve čtyřech zpěvech se hlavní hrdina, který má jednoznačně autobiografické prvky dostává do Španělska, Albánie a Řecka, projíždí Itálii i celou západní Evropu. Zejména básnické popisy Řecka a moře jako symbolu svobody patří k tomu nejlepšímu, co Byron napsal. básnické povídky Korzár Lara román ve verších Don Juan Velmi netradičně zpracovaný tradiční námět. Byronův Don Juan nesvádí ženy, ale naopak je bezostyšně on sváděn jimi.
Percy Bysshe Shelley ( 1792 – 1822) lyrické drama Odpoutaný Prometheus Příběh titána osvobozeného lidmi, v jejichž čele revolucí svrhne olympské bohy, dal název titánskému romantismu. Shelley zde navázal na antický námět. Další autoři John Keats (1795 – 1821) sbírka Ódy Mary Shelleyová román Frankenstein
3. Francouzský romantismus Victor Hugo (1802 – 1885) a) Poezie básnický cyklus Legenda věků Zachycuje romanticko osvícenskou vizi vývoje lidstva, které kráčí z temné a hrůzné minulosti ke světlým zítřkům pokroku a humanity. Na tuto básnickou vizi navázala řada autorů, u nás Vrchlický. b) Próza Prózy na přechodu mezi romantismem a realismem. román Bídníci Několikrát zfilmovaný a zdramatizovaný námět. Hlavní hrdina Jean Valjean se po propuštění z galejí snaží začít lepší život, ale je stále odmítán šosáckou společností. román Chrám Matky boží v Paříži Příběh nezištné lásky Quasimoda – hluchého a znetvořeného zvoníka – k cikánce Esmeraldě. Za její smrt zaviněnou intrikami Quasimodova ochránce Frola se zvoník neúprosně pomstí. Postava Quasimoda, kterého vyděluje ze společnosti jeho výrazný fyzický handicap je také častým romantickým motivem.
román Devadesát tři Za revoluce roku 1793 se hlavní hrdinové dostanou do rozporu mezi povinností a vlastními city. Tento rozpor nemohou překonat a končí tragickou smrtí.
c) Drama Ve své době vzor romantického dramatu. Mezi diváky budil natolik rozporuplné reakce, že první představení končila bitkami v hledišti. Dnes se už téměř nehrají. Hernani
Stendhal (1783 – 1842) vlastním jménem Henri Beyle román Červený a černý Hlavní hrdina, Julián Sorel se snaží udělat církevní kariéru. Neváhá využít své přitažlivosti a pomáhat si v postupu protekcí významných žen. Jeho život se však zhroutí, když se skutečně zamiluje. Pokusí se o vraždu a je popraven. román Kartouza parmská (někdy Věznice parmská)
Alexander Dumas (1802 – 1870) román Tři mušketýři román Hrabě Monte Christo
Alexander Dumas mladší (1824 – 1895) drama Dáma s kaméliemi
Alfred de Musset (1810 – 1857) básnická sbírka Noci Inspirováno zklamáním milostného vztahu k George Sandové román Zpověď dítěte svého věku
4. Ruský romantismus Ruský romantismus brzy dosahuje evropské úrovně, oba nejvýznamnější autoři však umírají předčasně v souboji. Alexandr Sergejevič Puškin (1799 – 1837) román ve verších Eugen Oněgin Oněgin přijíždí z Petrohradu na venkov a zde se do něj zamiluje mladičká Taťána. Oněgin ji odmítá a aby ji odradil, flirtuje s její starší sestrou. To vzbudí žárlivost v Oněginově příteli Lenském, který vyvolá souboj. V něm je Oněginem zabit a ten odjíždí do ciziny. Po několika letech potkává Taťánu na plese, zamiluje se do ní, ale ona je provdána a odmítá ho. román Kapitánská dcerka drama Boris Godunov
Michajl Jurjevič Lermontov (1814 – 1841) básnická skladba Démon Démona může zachránit jen láska gruzínské kněžny Tamary. Její polibek ji však zabíjí a Démon ztrácí jedinou bytost, která ho skutečně milovala. básnická sbírka Z plamene a jasu
5. Další autoři Adam Mickiewicz (1798 – 1855) Sandor Petofi (1823 – 1849) Edgar Alan Poe (1809 – 1849)
Český romantismus 6. Charakteristika romantické fáze NO Romantismus se do českého prostředí dostal oproti západní Evropě s určitým zpožděním. V prvních desetiletích 19. století ještě převládá klasicismus a preromantismus, k nimž inklinují zakladatelé českého národního obrození, kteří vycházejí z českého humanismu a ústní lidové slovesnosti. Ve třicátých letech 19. století dochází v Rakousku k určitému politickému uvolnění, které je dáno státním bankrotem způsobeným vládou kancléře Metternicha. Silnou roli hrají také mezinárodní události – revoluce ve Francii, severní Itálii, ale především polské povstání proti Rusku. Třicátá a čtyřicátá léta jsou pak obdobím narůstající moci a vlivu měšťanstva. Ten se projevuje i v rozvoji kultury, zejména v podpoře divadel, novin a časopisů. Celý proces logicky vyústí v události roku 1848, které však paradoxně proces demokratizace Rakouska zpomalí. České národní obrození v této fázi získává masivní podporu česky mluvícího obyvatelstva a stává se neoddiskutovatelným politickým a kulturním jevem. Přijetí jednotné německé kultury se v české části Rakouska stává definitivně utopií. Sílící nacionalismus Čechů, Němců, Maďarů a Poláků se stává rakouským osudovým problémem
7. Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) Básník a prozaik, nejvýznamnější český básník národního obrození. Typický romantik, ovlivněný zejména Mickiewiczem a Byronem. Máchou začíná moderní česká poezie. Vystudoval gymnázium a na německé pražské univerzitě také filozofii a práva. Rád putoval pěšky po Čechách (Krkonoše, Bezděz, dnešní Máchovo jezero, …), ale dostal se i do Itálie nebo na Slovensko. Amatérsky, ale prý velmi dobře, hrál divadlo. V divadle se také seznámil s Eleonorou Šomkovou (Lori), s níž měl syna. Vztah byl provázen Máchovou chorobnou žárlivostí, která se projevila i v Máji. Hned po studiích si našel místo v advokátního koncipienta Litoměřicích. Zemřel v den své ohlášené svatby s Lori, zřejmě na cholerinu, kterou se nakazil, když pomáhal hasit požár v Litoměřicích. Byl pohřben v Litoměřicích, v roce 1938 byly jeho pozůstatky převezeny na Slavín. Svá putování a také svůj osobní život zachytil v Denících, zčásti šifrovaných. (Šifru rozluštil Jakub Arbes) Máchovi současníci vesměs jeho dílo, a zejména Máj, odsoudili jako protivlastenecké, nečeské a neoriginální. lyricko-epická básnická skladba Máj román Cikáni Zachycuje podobný paradox jako Máj. Syn se podílí na vraždě svého nepoznaného otce.
povídka Márinka Je založena na protikladech. Popisuje básníkovu lásku k dívce umírající na tuberkulózu. román Kat Historický román z doby Václava IV. měl mít čtyři části spojené postavou kata, nevlastního bratra krále Václava. Máchovi se podařilo dokončit jen první část Křivoklad.
8. Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) Básník a sběratel ústní lidové slovesnosti. Prostonárodní písně a říkadla České pohádky (Zlatovláska, Hrnečku vař, Tři zlaté vlasy děda Vševěda) K sesbíranému národopisnému materiálu Erben přistupuje velmi ohleduplně a upravuje ho do spisovné češtiny, aniž by měnil jeho podobu. (na rozdíl od B. Němcové) Od jiných folklórních souborů se Erben odlišuje brilantním stylem a velmi bohatým, funkčně užívaným jazykem. Kytice z pověstí národních Jediná vlastní autorova básnická sbírka. Vznikala po dobu dvaceti let a jednotlivé básně byly nejdříve publikovány časopisecky. Její jádro tvoří dvanáct balad napsaných na folklorní motivy. Hlavním tématem je motiv viny a trestu. I za poměrně malé provinění, následuje osudový trest. Ve Štědrém večeru dívky touží po odhalení budoucnosti, následuje smrt jedné z nich. Ve Svatební košili se hrdinka rouhá a málem přichází o život. Můžeme rozlišit balady s motivy pohanskými (Vodník, Zlatý kolovrat, Polednice) a balady s motivy křesťanskými (Svatební košile, Poklad). U nich je zajímavé neobvyklé šťastné zakončení balady dané pokáním a modlitbou k Panně Marii. Hrdiny jednotlivých balad jsou ženy, výjimkou je Záhořovo lože. Tato balada však vzniká jako polemika s Májem Karla Hynka Máchy a odlišuje se od stylu ostatních balad. Zajímavá je i zvuková stránka básně, napodobující skutečné zvuky:„A na topole podle skal zelený mužík zatleskal“ Kytice se svým hororovým obsahem a obecnou známostí stala často přepracovávaným a parodovaným dílem. K nejznámějším patří hudební komedie Kytice autorské dvojice divadla Semafor Jiří Suchý – Jiří Šlitr, nověji pak film režiséra Brabce.
9. Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856) Opustil kvůli kočovnému divadlu studium filozofie, ale po neúspěchu pracoval jako vojenský účetní. V roce 1835 založil časopis Květy, který vychází dodnes. V této době pracoval jako dramaturg a režisér Stavovského divadla. Po účasti na revoluci roku 1848 propuštěn, živí se jako majitel kočovné herecké společnosti. Zemřel v naprosté bídě. Pikantní je jeho vztah k sestrám Forchheimovým. Prózy povídka Dekret kutnohorský Zachycuje rozhodování krále Václava IV. Při vydání tohoto dekretu. V povídce vystupuje Jan Hus a dekret je hodnocen jednoznačně pozitivně. povídka Rozervanec Zobrazuje Karla Hynka Máchu jako rozervaného člověka neschopného činu a práce pro svou vlast. Vychází z osobní animozity mezi oběma autory. povídka Poslední Čech Posledním Čechem je Tylovi český šlechtic. Tuto povídku podrobil zdrcující kritice Karel Havlíček Borovský.
Dramata a) historická Jan Hus Kutnohorští havíři b) Ze současnosti Paličova dcera Fidlovačka Hra ze slavnosti pražských ševců obsahovala i několik písní (kupletů), k nimž hudbu napsal František Škroup. První sloka písně Kde domov můj, kterou ve hře zpívá slepý houslista Mareš, se rychle stala nesmírně populární a od roku 1918 je oficiální českou hymnou. c) Pohádková Strakonický dudák
