REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE MĚŠŤANSKÉHO PIVOVARU V BROUMOVĚ d i p l o m o v á p r á c e 2 0 1 5 , FA V U T B r n o
URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ
hlavní cesta vedlejší cesta bývalá promenádní třída z 19. stol. bývalé náměstí Kaiser Josef Platz náměstí objekty městské reprezentace objekty zajišťující provoz města nádraží řešený objekt městské čtvrti
Řešené území se nachází na severním okraji středověkého Broumova. Při pozorování místa v kontextu celého města vyplývá, že dané území je velice důležité a jeho poloha výhodná. Komunikační osa středověkého města spojuje nejdůležitější body jako obě městské brány a obě náměstí. V 19. století tuto osu prodloužili majitelé továren tak, že vystavěli novou městskou třídu se svými velkolepými sídly a přirozeně navázali na stávající veřejná prostranství. Místo spoje zvýraznili dalším náměstím Kaiser Josef Platz a celek tvořil reprezentativní přístup k městu. Dnes vede hlavní silnice mimo jádro města a na přirozenou osu se napojuje poblíž Horní městské brány a pivovaru. Velká část dopravy všeho druhu probíhá právě v okolí řešeného objektu. Přestože přemíra automobilové dopravy dnes místu škodí, v budoucnu může funkce dopravního uzlu přispět k vytvoření kvalitního veřejneho prostranství a podpořit dění v něm.
varna, postavena 1866 spojovací krček, postaven 1895 sladovna, postavena 1895 hospodářský objekt
Celek měšťanského pivovaru rostl postupně a i dnes je to z budov dobře čitelné. Nejstarší část, varna, vyrostla nejblíže městské bráně a další, krček a sladovna, přibývaly směrem ke klášteru. Jednotlivé části jsou čitelné ze samotných půdorysů objektů, ale i z fasád. Také toto dělení celku pivovaru hrálo v návrhu důležitou roli.
město
zahrada
ruch
ticho
(dopravní) tepna města
klášter
západ
východ
Na řešené místo působí mnoho vlivů. Je rozhraním mezi odlišnými částmi města. Na jihu vymezuje, tak jako dříve hradby, středověké jádro, z východu doléhá do těsné blízkosti kláštera a klášterní zahrady, ze severu sousedí se Schrollovým pakrem. Západní průčelí se zapojuje do města nejvíce, otáčí se k dopravní tepně města a dříve zde bývalo náměstí, dnes pouze parkoviště. Tato pestrost je určujícím znakem místa a snažil jsem se ji respektovat v celém návrhu.
hudební klub vinárna kavárna ZUŠ kancelářské pracoviště městská knihovna sklad byty výstavní prostory
kavárna hudební klub ZUŠ bydlení výstavní prostor kanceláře knihovna
hudební klub vinárna kavárna ZUŠ kancelářská pracoviště městská knihovna sklad byty výstavní prostory
Hlavní náplň budovy pivovaru je převzatá ze zadání nerealizované architektonické soutěže, městská knihovna a ZUŠ, a doplněná hodícími se dalšími funkcemi. Potřebám knihovny nejlépe vyhovoval skladovací prostor rozlehlých sálů sladovny. Knihovna také nejlépe odpovídala okolnímu prostředí, které lze dle kláštera a zahrady charakterizovat jako prostředí tiché a místo duchovní práce. Potřebám ZUŠ naopak lépe odpovídá budova staré varny, jejíž dispozice není tak hluboká, místnosti učeben lze prosvětlit a zděné konstrukce plní nároky akustiky. Nálň ZUŠ se také dobře hodí k okolnímu živému městskému prostředí. Neustálý pohyb obyvatel města právě tímto místem u Horní brány dává důvod pro obnovení náměstí. Důvodem pro zdržení se procházejících v místě a funkcí, kterou budova komunikuje s městem, je navrhovaná kavárna. Představuje vrchol městskosti a zároveň protipól a opak klidného prostředí knihovny a kláštera. Stále se rozrůstající kolonie rodinných domů můžeme, podobně jako ve většině českých měst, označit za problém, který generuje automobilovou dopravu a ubírá důležitosti a živosti městského jádra. Poloha v pohraničí, na periferii a další důvody vedou k odcházení mladých a schopných lidí. Z těchto a podobných důvodů jsem se rozhodl škálu funkcí mezi dvěma póly klášterem a dopravní tepnou doplnit o bydlení. Spojovací krček, vhodně široká oboustranně prosvětlená dispozice otáčející se k jihu a středu města se pro to hodila nejlépe.
původní stav
zpřístupnění sklepů
vznik dvora
Poloha na hraně města je dobře patrná také z dramatického terénu v místě. Pivovar leží v údolí, které tvořilo přirozený hradební příkop a které ještě klesá k východu k řece. Dvě patra pivovarských sklepů jsou díky tomu přístupná na východní straně z terénu. Jejich hluboká půdorysná dispozice s jediným přístupem nedávala mnoho možností využití. Proto jsem se rozhodl střední část sklepa částečně odkrýt, vytvořit na jeho místě dvůr a rozdělit sklepy pro různé využití. Vysoký klenutý sklep bývalé varny, pod prostorami ZUŠ věnuji hudebnímu klubu, převýšený sklep pod spojovacím krčkem s monumentálními oblouky využívám jako výstavní prostory a zbylé rozlehlé sklepy pod sladovnou nabídnou pronajímatelné skladovací prostory. Vedle varny, spojovacího krčku a sladovny zde najdeme také do opačného svahu zaříznutý hospodářský objekt bývalých stájí. Stáje a zbylé budovy pivovaru svírají cestu obsluhující sklepy a dále navazující na pěšinu k řece a Poříčí. Budovy vymezují od okolí odstíněný dvůr v návrhu rozšířený o odkrytý sklep. Dvůr obklopený kamennými zdmi a oblouky sklepa vytváří monumentální prostředí, alternativní veřejný prostor. Dění v něm podpoří navazující hudební klub a výstavní prostor.
Přistavěná část sladovny a spojovacího krčku tupě dobíhá až ke starší budově varny bez velkých ohledů na její štít. Z důvodů zlepšení prostupnosti areálu, zpřístupnění sklepů a zlepšení možnosti jejich využití, navrhuji oddělit budovy a vytvořit průchod mezi varnou a krčkem. Krček, nově využitý jako bytový dům ustoupí do půdorysné stopy podzemního podlaží a různé úrovně ulice Pivovarské a dvora pivovaru spojí schodiště. V tomto místě bude nejlépe čitelná vrstevnatost areálu a prostorové vztahy sklepů, dvora, ulice a terénu, bude to místo prostorově zajímavé a bohaté. Horní spilka v 1.PP tak dostane přístup na terén a prosvětlení denním světlem. Její rozlehlé prostory pod klenutým stropem tak mohou dobře sloužit vinárně a venkovní terasa se schody venkovnímu sezení.
sál
ZUŠ
knihovna
Pro výchovu mladých umělců je nutný koncertní sál, který jsem se rozhodl umístit do budovy hospodářského stavení a stájí. Jedině tak může působit skutečně jako sál a ne jako jedna z učeben v budově ZUŠ, dostane vlastní foyer a veškeré náležitosti sálu. Navíc přímo sousedí se Schrollovým parkem a nová funkce společenského sálu v tomto místě povede k prospěchu sálu i parku. Těsná blízkost brány do klášterní zahrady vyžadovala jednoduchou formu úpravy budovy tak, aby si s bránou a klášterem nekonkurovaly. K sálu přistavuji jednoduchou hmotu se zázemím sálu. Společenský sál v parku tak může sloužit nejenom ZUŠ, ale také veřejnosti. Společně pak s knihovnou a ZUŠ kolem společného dvora tvoří celek navzájem provázaných a doplňujících se funkcí.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Budova varny tak, jak ji známe dnes, vznikla přistavěním části s bytem sládka k již stojící budově. Vyplývá to i z půdorysu, kdy vstupní schodišťový trakt je ve středu původní budovy a část s bytem sládka z tého symetrie vystupuje. Stavebně se odlišuje také západní část varny, která je na rozdíl od zbylého prvního podlaží převýšená na jeden a půl patra. Tyto základní charakteristiky budovy se také přímo promítly do návrhu nového využití. V přední převýšené části umisťuji provozy s nárokem na velkorysý prostor, taneční sál a kavárnu s vlastním zázemím od zbytku budovy ZUŠ odděleným. Budova je dělena jako trojtrakt s učebnami u fasády a chodbou uprostřed prosvětlenou nadsvětlíky z učeben. V závěru budovy chodba ústí do prostor bytu sládka, kde je hlavním motivem klenutý strop. V této odlišné části budovy je umístěné provozní zázemí školy jako kancelář ředitele a sborovna. Velkorysá klenutá místnost spíše než chodbou bude společenskou místností. Je zde vedlejší vchod do budovy a požární úniková cesta. Stejné půdorysné schema se opakuje i v druhém nadzemním podlaží. V západní části budovy, která byla otevřená do krovu, umisťuji opět velkorysé sály výtvarných ateliérů se zvýšenými patry pro učitele ve střední části. Stará budova nemá průběžná patra, proto je nutné úrovně podlahy vyrovnat pomocí ramp, aby ji bylo možné užívat bezbariérově. Třetí nadzemní podlaží zaznamenalo změny největší. Prostory druhého podlaží se otevíraly až do krovu, proto bylo nutné navrhnout vloženou podlahu, která bude nad úrovní vazných trámů krovu. Při této výšce podlahy už ale není možné ji vynést obvodovými zdmi a proto navrhuji vložit novou konstrukci vynesenou zdmi mezi jednotlivými učebnami podlaží nižších. Pro uspokojení prostorových nároků pohodlného užívání místností, bylo nutné vložit střešní vikýře. Standardní učebny jsou sjednocené pod stejným vikýřem a využití místností je tak patrné i zvenčí. Stávající vikýř se sedlovou střechou na severní straně střechy svým tvarem neodpovídal napojení nového vikýře s pultovou střechou, proto bylo nutné oba vikýře sjednotit do společné hmoty. Nepočítáme-li vložené patro výtvarných ateliérů, třetí podlaží se rozkládá pouze ve východní části. V podzemních podlažích varny navrhuji hudební klub a vinárnu. Původní pivovarská studna bude zpřístupněná chodbou vedoucí z hudebního klubu jako úniková cesta na povrch. Tato chodba tvoří terasu, sokl podél budovy. Na fasádě obnovuji zazděná okna do původního rytmu, chybějící doplňuji a odlišná sjednocuji. Také nové okenní rámy odpovídají budově starého pivovaru a mají podobné dělení jako ta původní. Západní průčelí poznamenané vybouráním garážových vrat nenavracím do původní podoby, ale navrhuji současnou fasádu, která ctí rytmus a dělení té původní, ale dává znát odlišnou náplň místností za ní. Hlavní vstup do ZUŠ je v rytmu oken severní fasády dobře patrný, svým měřítkem jasně vystupuje a uvozuje ho schodiště s rampou.
Vhodně širokou dispozici krčku využívám pro bydlení a navrhuji malé sociální byty pro mladé. Třetí podlaží svou výškou nevyhovovalo a bylo nutné jeho zvýšení. Proto s vkládaným novým stropem a střechou přidávám střešní nástavbu a vytvářím prostorný mezonetový byt s velkou střešní terasou. Budova spojovacího krčku má stejnou fasádu jako sladovna tvořenou malými okny, zvýrazněnými cihlovými nadpražimi a parapety. Nová náplň bydlení vyžaduje vysoké nároky na prosvětlení bytů, proto navrhuji okna zvětšit. Francouzská okna doplňuji vnějším skleněným zábradlím. Rytmus oken je stejný jako původní a koresponduje s fasádou knihovny. Tak prozrazují oba objekty svoji příbuznost, ale ani na chvíli nás nenechají na pochybách, že jejich náplň je naprosto odlišná. Střešní nástavba svým materiálovým pojetím v podobě plechu a skla dává také jasně najevo, že není původní. Navíc od líce fasády ustupuje do pozadí a v pohledech z ulice není tak nápadná.
Fasáda budovy sladovny zůstává v podstatě nezměněná, potřebám nového využití knihovny se mnohem větší měrou musely přizpůsobit konstrukce vnitřní. Skladovací prostory s dřevěnými konstrukcemi sloupů a trámů v pravidelném rastru nenabízely svou světlou výškou, hloubkou disozice ani světelnými podmínkami podmínky pro provoz knihovny. Proto navrhuji dle stávajícího rastru sloupů vyřezat střední část a vytvořit vnitřní atrium přes celou výšku budovy zakončené střešním světlíkem. Takovou úpravou se získá odpovídající prostor pro městskou knihovnu, kvalitní denní osvětlení a v neposlední řadě zajímavé a příjemné prostředí. V přízemí je umístěný výběr pro dospělé čtenáře, výdejní pult a střed atria skýtá dostatek prostoru pro různé vzdělávací akce a besedy, které knihovna pořádá. Ve druhém podlaží je pak dětské oddělení a kanceláře knihovny. V obou patrech nechybí požadované sklady. Do třetího podlaží navrhuji kancelářská pracoviště s hlavním posláním vytvořit zázemí podobné podnikatelskému inkubátoru. Cílem má být vytvoření dostupných pracovních míst k pronájmu a tím tak nepřímo podpořit stav pracovního trhu v místě. Kanceláře by od prostoru knihovny a atria dělila skleněná příčka, oba provozy by se nijak nerušily. Všechna patra bývalé sladovny obsluhuje schodiště umístěné mimo hlavní prostor. To umožňuje oddělený přístup a provoz knihovny i kanceláří. Původní konstrukce a jejich charakter zachovávám, dřevěné nostné prvky doplňuji lehkými výplňemi ze skla. Dnes slepou východní fasádu s jediným otvorem vjezdu do sklepa doplňuji do symetrie i druhým vjezdem a okny vedoucími do kanceláří knihovny. Hvozd částečně využívám pro potřeby knihovny a kanceláří a zachovávám ho jako důležitý charakteristický prvek.
Budova hospodářského stavení a stájí zůstává ve své původní jednoduchosti i v návrhu nového využití. Stáje jsou přístupné z úrovně cesty vedoucí dvorem pivovaru, patro nad nimi pak z úrovně cesty vedoucí do klášterní zahrady a parku. Do spodního podlaží pivovarských stájí s klenutým stropem navrhuji foyer, do horního podlaží na úrovni parku sál. Vybouráním podlahy podkroví vytvářím jednoduchý a dostatečně vzdušný prostor odpovídající nárokům sálu. Veškeré zázemí umisťuji do jednoduché hmoty novostavby. Budova sálu je střídmé, neokázalé formy, nijak nekonkuruje sousedící klášterní zahradě ani její bráně. Velké měřítko dělení fasády přesto dává znát její náplň kulturního stánku.
Účelnost a přísnost staré průmyslové budovy a nároky nových vkládaných funkcí mě vedly k pokračování a dalšímu rozvíjení těchto principů utváření. Snažil jsem se o věcná a jednoduchá řešení vycházející ze stavební podstaty budov. Všechny razantnější zásahy postupně samy vyplývaly z projektu. Budovu jsem očistil od přístaveb a obnažil ji na samou podstatu. Díky tomu se i takto prostorově složitý komplex může stát dobře čitelný. Fasády z velké části zachovávám, ty nové přímo vychází z těch původních. Zazděná okna obnovuji, okna rušivých tvarů měním. Díky doplnění rytmu otvorů a sjednocení jejich tvarů působí fasády klidně a uceleně. Měšťanský pivovar může nabídnout kvalitní prostory pro navrhované funkce, významně přispět ke zlepšení prostředí u Horní brány a vytvořit kvalitní veřejné prostranství.
