Retail in Detail Fresh Food 2012 Závažná zjištění úřední kontroly SZPI 23. 5. 2012 Ing. Martin Klanica Vrchní ředitel Sekce kontrolní a právní
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Co je to vlastně kvalita?
vždy záleží na úhlu pohledu SZPI = úřední kontrola = pohled přes právní předpisy = parametry dané legislativou kvalita h jakost h bezpečnost (zdravotní nezávadnost) příklady:
(výběrový džem x ovocná pomazánka) (špekáček x opékáček)
Zodpovědnost za kvalitu
celý systém právního prostředí potvrzuje a zvýrazňuje princip, že za bezpečnost potravin, včetně dalších stanovených povinností (označování, jakost, hygiena…) zodpovídá provozovatel potravinářského podniku, nikoliv stát
stále vyšší nároky na provozovatele potravinářského podniku
kvalitu nelze „vykontrolovat“, ale je nutné ji vyrobit
stát aplikuje vymáhání práva
Principy kontroly
kontrola tuzemské produkce („každý by si měl zamést před vlastním prahem“) kontrola dovozových potravin (primárně dovozové potraviny, které vstupují na společný trh prostřednictvím ČR)
NE VŽDY FUNGUJE!
Kontrolní činnost SZPI
počet registrovaných provozoven: 41.387
počet inspektorů: cca 215
Stanovení hodnocení rizika I.
Stanovení hodnocení rizika II.
kontroly provozovatelů potravinářských podniků jsou prováděny na základě stanovení – hodnocení rizika podle 4 kritérií: h
velikost provozovny
h
komodita
h
historie porušení právních předpisů
h
certifikace
Impulsy k realizaci kontroly
plnění povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů doporučení Evropské komise • cizorodé látky – monitoring • mikrobiologie
notifikace z RASFF změny právních předpisů analýza dat ve vlastním informačním systému aktuální zjištění inspektorů v terénu podněty spotřebitelů, profesních svazů impulsy provozovatelů potravinářských podniků
Impulsy k realizaci kontroly výsledky vědeckého výzkumu (zjištění nových rizik, které je třeba ovládat) informace od jiných orgánů státní správy informace z veřejných médií (internetu, tisku, rozhlasu, televize) a reklam informace partnerských organizací v zahraničí
Výsledky kontrolní činnosti SZPI v roce 2011 počet kontrolovaných provozovatelů potravinářských podniků celkový počet vstupů: 35.871 • • • • •
výroba – 10.266 maloobchod – 25.845 velkoobchod – 1.867 celní sklady – 800 ostatní – 194
10
Kontrola bezpečnosti v roce 2011
kontrola hygienických limitů cizorodých látek
kontrola plnění mikrobiologických požadavků
hygienické limity
5.094 šarží, nevyhovující 182, tj. 3,6% (odběr byl cílený na problematické komodity) jako škodlivé bylo kvalifikováno 46 šarží, tj. 0,9 %
mikrobiologické požadavky
4.066 šarží, nevyhovující 219, tj. 5,4% (včetně hodnocení na místě – výskyt plísní a hnilob) jako škodlivé bylo kvalifikováno 5 šarží, tj. 0,1 %
Kontrola jakosti v roce 2011
kontrolováno bylo 3.571 šarží nevyhovujících právním předpisům nebo deklaraci na obale bylo 536 šarží, tj. 15,0 %
Kontrolní činnost
kontroly jsou vždy cílené a zaměřené na předpokládaný záchyt různá hloubka kontrol a jejich zaměření v roce 2011 bylo v cca ¼ kontrolních vstupů nalezeno alespoň 1 nevyhovující zjištění
Celkové počty vzorků v roce 2011
odebráno 16.000 vzorků na místě u kontrolované osoby a do laboratoří k laboratorním rozborům odebráno cca 8.000 vzorků, které reprezentují cca 8.000 šarží potravin
na nich bylo provedeno cca 420.000 analýz
poměr vzorků produktů z ČR a mimo ČR je 1:1
Nedostatky v oblasti DP/DMT a) klamavé pozměňování DP/DMT
např. porušení/poškození/odstranění/smazání/vyškrabání/přelepení DP/DMT
b) záměrné prodlužování DP u velkoobjemových balení (potraviny byly prodávány v úseku obslužného pultu a spotřebitel byl uváděn v omyl informací o datu spotřeby uvedených výrobků.
např. prodlužování DP u masných výrobků, sýrů, výrobků studené kuchyně
c) prošlé DP d) prodej potravin s prošlým DMT neodděleně od ostatních potravin stejného druhu e) dvojí údaj o DP f) vícečetné opakování výše uvedených praktik
např. přelepeno nebo nesprávně uvedeno (prodlouženo) datum použitelnosti, prodáván prošlý výrobek – opakovaně
Používání klamavých symbolů
používání klamavých symbolů z hlediska země původu potraviny
Neúplné nebo nesprávné označování
např. povinné údaje nebyly v českém jazyce
např. na obale nebyl uveden údaj o sídle výrobce nebo dovozce nebo prodávajícího
např. bez jakéhokoliv označení
např. na obalu chyběl druh skupina nebo podskupina
např. na obalu není uveden údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek např. nejsou uvedeny podmínky úchovy
Nedodržení podmínek úchovy/skladování potravin
nejčastěji zjišťovaný nedostatek vůbec
Nedodržování požadavků na jakost u ovoce a zeleniny, suchých skořápkových plodů, hub a brambor
např. nesplněné požadavky na jakost z důvodu výskytu plísně a hniloby např. obchodník nabízel nejakostní potraviny jako 1. třídu jakosti
Klamavý prodej náhražek mléčných výrobek
např. směsný tuk – označen regálovým štítkem klamavě jako máslo (opakovaně) např. náhražky (alternativy či substituenty mléčného výrobku) nenabízeny odděleně od mléčných výrobků (opakovaně)
Záměrné falšování a) doplňování potraviny neuvedenými náhražkami (voda, levné suroviny)
např. potravina obsahovala strojně oddělené maso, přičemž nebylo deklarováno na obale např. výrobce kakaový prášek nahrazoval levnější sacharózou nebo rozemletou dřevitou hmotou z kakaových slupek, které mají být během výroby kakaa odstraněny např. nedeklarovaný nadměrný přídavek vody ve zmrazených výrobcích z mořských ryb
b) nedodržení podílu klíčových složek stanovených právními předpisy
např. ovocný podíl v džemech
Nabízení nebezpečných potravin
např. nabízen produkt spotřebitelům jako bezlepkový a lepek obsahoval - potravina vyhodnocena jako škodlivá pro zdraví
Sankce – cíl nebo prostředek?
jeden z prostředků k dosažení cíle pokuty neslouží k činnosti úřadu, jsou odváděny do státního rozpočtu výše uložených pokut v 2011: 27 mil. Kč z toho významným obchodním řetězcům: 7,2 mil. Kč. citace Ústavního soudu ČR (vyjádřeného v rozhodnutí PI. ÚS 38/02): „Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence).“ rozhodovací praxi je potřeba přizpůsobit reálné situaci
Medializace SZPI SZPI
v souladu s § 3, odst. 4, písm. i) zákona č.146/2002 Sb. o SZPI, v platném znění, poskytuje informace o výsledcích své činnosti důležitých pro ochranu spotřebitele. tato
povinnost je zakotvena ve vztahu k riziku pro zdraví také v nařízení (ES) č. 178/2002, čl. 10 - Informování veřejnosti: “Aniž jsou dotčena použitelná ustanovení právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů o přístupu k dokumentům, přijmou orgány veřejné moci, pokud existují dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidského zdraví nebo zdraví zvířat, vhodná opatření s ohledem na povahu, závažnost a rozsah tohoto rizika, aby informovaly širokou veřejnost o povaze zdravotního rizika, přičemž co nejpřesněji identifikují potravinu nebo krmivo nebo druh potraviny nebo krmiva, riziko, jaké mohou představovat, a opatření, která se přijímají nebo budou přijata s cílem předejít riziku, snížit je nebo je vyloučit.
Cena × Kvalita × Předpisy Spotřebitel • preference co nejnižší ceny („kvalita“ za rozumnou cenu) • slabá preference tuzemských potravin
Prodejce • silná konkurence • obava ze ztráty zákazníků • tlak na dodavatele (výrobce)
Výrobce • často ekonomické až existenční problémy • uchýlení se k nekalým praktikám
Možnosti SZPI 1) zvyšování tlaku na provozovatele potravinářských podniků => aby bylo více „investováno“ do:
zlepšení preventivních systémů lidských zdrojů (kvalita, kvantita, pozitivní motivace, atd…)
2) dostupné prostředky SZPI
průběžný kontrolní tlak medializace pokuty
Myšičko, myš, pojď ke mně blíž…
Foto výroba
…nepůjdu kocourku nebo mě sníš!
Foto obchod
Děkuji za pozornost!
www.szpi.gov.cz
