Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Martina Mikeszová

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1 110 00 Praha 1

[email protected]

Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Region ální disparity ční dostupnosti ájemního bydlen Regionální disparity ve ve finan finanční dostupnosti n nájemního bydleníí

Struktura prezentace Â Cíl a výzkumné otázky Â Metodologie měření finanční dostupnosti bydlení Â Seznámení s vybranými výsledky » vývoj finanční dostupnosti nájemního bydlení » vývoj regionálních disparit ve finanční dostupnosti nájemního bydlení » struktura domácností podle různých kategorií finanční dostupnosti nájemního bydlení Â Závěr

Vědecký seminář „Regionální disparity“, 14.11. 2008 2 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.


Představení projektu Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Hlavní cíl: »Odhalit a kvantifikovat regionální disparity ve finanční a fyzické dostupnosti bydlení, jejich vývoj, analyzovat vybrané důsledky těchto disparit a navrhnout opatření, která povedou ke snížení disparit a zvýšení finanční a fyzické dostupnosti bydlení. Â

Projekt v rámci programu WD – Výzkum pro řešení regionálních disparit

Â

Doba řešení: 2007 - 2011

Â

Konsorcium řešitelů: »Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. – koordinátor celého projektu »Fakulta stavební, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava »Institut regionálních informací, s.r.o. se sídlem v Brně

Â

Internetové stránky: http://www.disparity.cz



Cíl první části projektu Â Cíl: Kvantifikace a deskripce vývoje finanční dostupnosti bydlení a vývoje regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé kraje NUTS 3 a mezi nimi v letech 2000 – 2006. Â Nalézt odpovědi na tyto otázky: »

Jaký byl vývoj finanční dostupnosti bydlení v jednotlivých krajích pro jednotlivé typy domácností v letech 2000 - 2006?

»

Jaký byl vývoj regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení v letech 2000 - 2006?

»

Jaká je struktura domácností v jednotlivých krajích podle různě definovaných kategorií finanční dostupnosti bydlení v letech 2000 2006?



Metodologie Â

Měření finanční dostupnosti bydlení: »

Â

Indikátory finanční dostupnosti bydlení: • Míra zatížení – poměr měsíčních výdajů na bydlení k celkovému čistému měsíčnímu příjmu domácnosti • Reziduální příjem – rozdíl mezi celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti a měsíčními výdaji na bydlení • Price-to-income ratio – poměr průměrné ceny prodávaného bydlení k průměrnému celkovému čistému ročnímu příjmu domácnosti • Lending multiplier – poměr celkové sumy, kterou domácnost zaplatí v rámci splátek úvěru na bydlení, k průměrnému celkovému čistému ročnímu příjmu domácnosti

Zdroje dat pro analýzu na úrovni krajů: »

příjmy domácností – pouze mzdy zaměstnanců (podnikové výkaznictví ČSÚ, regionální statistika cen práce – RSCP)

»

výdaje na bydlení – ČSÚ, IRI

Neexistuje takový datový soubor, který by umožnil analýzu skutečných regionálních disparit na základě znalosti konkrétních domácností s jejich konkrétními čistými příjmy a výdaji na bydlení. Î alternativní metodický přístup Vědecký seminář „Regionální disparity“, 14.11. 2008 5 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.


Postup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti bydlení 1.

Vytvoření typologie domácností podle tří hlavních kritérií ekonomická aktivita členů domácností; kategorie zaměstnání členů domácností (KZAM); velikost a složení domácnosti. Î Konečná volba na základě skutečného zastoupení jednotlivých typů domácností podle analýzy dat ze Sčítání lidu, bytů a domů 2001 - vybráno 60 hlavních typů domácností (chybí domácnosti podnikatelů). »

2.

Odhad průměrných regionálních čistých příjmů pro jednotlivé typy domácností » » »

3.

regionální mzdová statistika (RSCP, data MPSV a MF); modelování daní pro zjištění čistých mezd pro zaměstnané členy domácnosti; modelování dávek a výpočet čistých příjmů pro všech 60 typů domácností.

Vytvoření typologie bydlení » »

4 nejčastější typy bytů (1+1, 2+1, 3+1, 4+1) podle SLDB 2001; bydlení v rodinném domě.

4.

Stanovení průměrných regionálních tržních cen a tržních nájmů pro všechny typy bydlení

5.

Přiřazení odpovídajícího typu bydlení každému typu domácnosti

6.

Výpočet indikátorů finanční dostupnosti bydlení » »

7.

„privilegované“ a „neprivilegované“ nájemní bydlení – míra zatížení, reziduální příjem; „neprivilegované“ vlastnické (družstevní) bydlení - price-to-income ratio, lending multiplier.

Měření regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Vědecký seminář „Regionální disparity“, 14.11. 2008 6 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.


Mapování regionálních disparit Â

Právní typy bydlení a segmenty trhu: • „neprivilegovaný“ segment nájemního bydlení,

• „privilegovaný“ segment nájemního bydlení, • „neprivilegovaný“ segment vlastnického bydlení Â

Â

Vývoj finanční dostupnosti v jednotlivých regionech a regionální rozdíly: »

vývoj daného indikátoru finanční dostupnosti v jednotlivých krajích v letech 2000- 2006 souhrnně pro všechny domácnosti

»

vývoj daného indikátoru finanční dostupnosti v jednotlivých krajích v letech 2000- 2006 souhrnně pro shluky domácností (dle klastrové analýzy)

»

obecný vývoj regionálních rozdílů (variační koeficient, beta-konvergence) pro určité typy domácností

»

rozdíly mezi konkrétními regiony

»

vývoj finanční dostupnost bydlení v krajských městech

Struktura domácností podle různě definovaných kategorií finanční dostupnosti v jednotlivých regionech: »

identifikace typů domácností s omezenou finanční dostupností bydlení

»

zastoupení těchto domácností v jednotlivých krajích



Finanční dostupnost „privilegovaného“ nájemního bydlení (2000 – 2007) Nejnižší míra zatížení: » »

Středočeský kraj Manažeři (KZAM 1) –

bezdětný pár Â

Â

Nejvyšší míra zatížení: »

Praha

»

Nezaměstnaný - jednotlivec

Vývoj míry zatížení: »

všechny kraje stejný průběh

14,0%

13,8% 13,4%

Souhrnný index míry zatížení - privilegované nájemní bydlení

Â

Souhrnný index míry zatížení (vážený průměr míry zatížení - 60 typů zkoumaných domácností)

13,0%

13,0%

12,8%

12,7%

12,5%

12,0%

11,8% 11,0%

11,0%

10,0% 9,4%

9,0%

8,9%

8,7%

8,5%

8,0% 7,8% 7,3%

7,2%

7,0%

6,8%

6,6%

6,5%

6,4%

6,0%

6,5% 6,2%

6,1% 5,8% 5,5%

5,0% 2000

2001

2002

2003

PRA

ST C

JC

PZ

KV

VYS

JM

OL

ZL

MS

2004 UL

2005 LI

2006 HK

2007 PA



Finanční dostupnost „neprivilegovaného“ nájemního bydlení (2000 – 2007)

Â

Â

Nejnižší míra zatížení: »

Ústecký kraj

»

Manažeři (KZAM 1) – bezdětný pár

Nejvyšší míra zatížení: »

Praha

»

Nezaměstnaný - jednotlivec

Největší změny ve vývoji míry zatížení: »

»

Praha, Moravskoslezský kraj

60,0% 57,6%

Souhrnný index míry zatížení - neprivilegované nájemní bydlení

Â

Souhrnný index míry zatížení (vážený průměr míry zatížení - 60 typů zkoumaných domácností)

55,0%

54,2%

50,0%

50,0%

48,7% 45,5%

45,0%

46,6% 45,2%

45,0%

40,0% 38,1%

35,0%

34,4%

33,4% 30,9%

30,0% 28,0%

26,4%

25,0% 23,4% 21,3%

20,0%

18,8%

16,8%

15,0% 2000

Nezaměstnaný

2001

16,4%

2002

20,8%

20,0%

19,3%

18,4%

17,6%

2003

PRA

ST C

JC

PZ

KV

VYS

JM

OL

ZL

MS

2004 UL

2005 LI

2006 HK

2007 PA



Finanční dostupnost „neprivilegovaného“ nájemního bydlení (2000 – 2006) Vývoj míry zatížení pro různé shluky domácností Domácnosti s nejvyšší mírou zatíž ení

Domácnosti s nižší mírou z atížení

Domácnosti s vyšší mírou z atíž e ní

Domácnosti s nejnižší mírou zatížení

100%

100%

100%

100%

90%

90%

90%

90%

80%

80%

80%

80%

70%

70%

70%

70%

60%

60%

60%

60%

50%

50%

50%

50%

40%

40%

40%

40%

30%

30%

30%

30%

20%

20%

20%

20%

10%

10%

10%

10%

0%

0%

0%

2000

Â

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

P RA

STC

JC

PZ

KV

P RA

STC

JC

PZ

KV

P RA

STC

JC

PZ

KV

P RA

STC

JC

PZ

KV

UL

LI

HK

PA

VYS

UL

LI

HK

PA

VYS

UL

LI

HK

PA

VYS

UL

LI

HK

PA

VYS

JM

OL

ZL

MS

JM

OL

ZL

MS

JM

OL

ZL

MS

JM

OL

ZL

MS

Vysoká míra zatížení »

dlouhodobě nezaměstnaní, starobní důchodci

VELKÉ REGIONÁLNÍ ROZDÍLY

Â

Vyšší míra zatížení

domácnosti nižších kategorií zaměstnání (řemeslníci, obsluha strojů, úředníci), kde je v rodině pouze jeden příjem

Â

Nižší míra zatížení

řemeslníci se dvěma příjmy v domácnosti a rodiny techniků a odborníků s jedním příjmem

Â

Nízká míra zatížení

domácnosti dvou zaměstnaných z řad techniků, odborníků či manažerů

»

MINIMÁLNÍ REGIONÁLNÍ ROZDÍLY



Finanční dostupnost „neprivilegovaného“ nájemního bydlení (2000 – 2006) Srovnání souhrnné míry zatížení ve vybraných krajích a příslušných krajských městech pro shluky domácností podle výše míry zatížení (2000 – 2006) Domácnosti s nejvyšší mírou zatížení

Domácnosti s vyšší mírou zatížení

Domácnosti s nižší mírou zatížení

Domácnosti s nejnižší mírou zatížení

100%

100%

100%

100%

90%

90%

90%

90%

80%

80%

80%

80%

70%

70%

70%

70%

60%

60%

60%

60%

50%

50%

50%

50%

40%

40%

40%

40%

30%

30%

30%

30%

20%

20%

20%

20%

10%

10%

10%

10%

0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

0%

0%

0%

2000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Praha

Středočeský kraj a Praha

Praha


Praha


Praha


Brno

Jihomoravský kraj

Brno

Jihomoravský kraj

Brno

Jihomoravský kraj

Brno

Jihomoravský kraj

Ostrava

Moravskoslezský kraj

Ostrava


Ostrava


Ostrava


Plzeň

Plzeňský kraj

Plzeň

Plzeňský kraj

Plzeň

Plzeňský kraj

Plzeň

Plzeňský kraj



Regionální rozdíly v míře zatížení – variační koeficient Vývoj variačního koeficientu míry zatížení regulovaným nájmem u vybraných typů domácností v letech 2000 až 2006 30,0% 27,5% 25,0%

28,69%

28,70%

28,69%

28,70%

28,70%

variačního koeficientu míry zatížení tržním nájmem u 25,02% vybraných typů domácností v letech 2000 až 2006

23,41%

17,5%

28,70%

Vývoj 25,21%

25,43%

22,5% 20,0%

28,70%

37,5%

22,01%

21,22%

21,14% 35,0%

21,08%

18,36%

32,5% 17,31% 30,0%

15,0%

13,65% 27,5%

12,5%

25,0%

10,0% 2000

2001

2002

22,5% 2003

33,01% 17,27% 30,61% 27,75%

36,04% 32,56% 30,79%

29,65% 13,97%

23,92%

28,35%

28,46%

25,47%

24,83%

23,05% 2004 21,80% 2005

2006

21,41%

21,50%

20,0% manažeři, 2 děti řemeslníci, 2 děti technici, úředníci, provozní, 2 děti technici, úředníci, provozní bez dětí nezaměstnaní, 2 děti

27,84%

19,22% vědci a odborníci, 2 děti 17,5% pomocní dělníci, 2 děti 15,0% technici, úředníci, provozní - samoživitelé 2000 2001 2002 regulovaný nájem důchodce manažeři, 2 děti

16,70% 2003

2004

2005

2006

vědci a odborníci, 2 děti

řemeslníci, 2 děti

pomocní dělníci, 2 děti

technici, úředníci, provozní, 2 děti

technici, úředníci, provozní - samoživitelé

technici, úředníci, provozní bez dětí

nezaměstnaní, 2 děti

tržní nájem

důchodce



Finanční dostupnost „neprivilegovaného“ nájemního bydlení v roce 2006 Reziduální příjem u vybraných typů domácností v roce 2006 (reziduální příjem je snížen o 1,5násobku minimálních životních nákladů členů dané domácnosti) Praha JM

1 3

UL

rodičovská, samoživitel, 1 dítě

1 2

starobní důchodce 1 1

pomocní dělníci, 2 děti 1 0

provozní a zemědělci, 2 děti 9

řemeslníci a obsluha str., 2 děti 8

úředníci, 2 děti 7

technici - rodič., 2 děti 6

technici, samoživitel, 1 dítě 5

technici, zdrav. apod., 2 děti 4

technici bez dětí 3

vědci a odborníci, 2 děti 2

UL ST C

VYS

manažeři, 2 děti

Praha

1

0

-10 000

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

STC

JC

PZ

KV

UL

LI

HK

PA

JM

OL

ZL

MS

Plzeň

Brno

Ostrava

Praha

60 000

VYS



Finanční dostupnost „neprivilegovaného“ nájemního bydlení Â

3 skupiny domácností: »

vysokopříjmové domácnosti: Regionální rozdíly v míře zatížení tržním nájmem: Regionální rozdíly v reziduálním příjmu: Kraje s nejvyšším reziduálním příjmem: Kraje s nejnižším reziduálním příjmem:

»

Praha Vysočina

domácnosti se středním příjmem: Regionální rozdíly v míře zatížení tržním nájmem: Regionální rozdíly v reziduálním příjmu : Kraje s nejvyšším reziduálním příjmem: Kraje s nejnižším reziduálním příjmem:

»

malé velké

velké malé

Praha, Ústecký kraj, Středočeský kraj Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký kraj

nízkopříjmové domácnosti: Regionální rozdíly v míře zatížení tržním nájmem: : Regionální rozdíly v reziduálním příjmu : Kraje s nejvyšším reziduálním příjmem: Kraje s nejnižším reziduálním příjmem:

velké malé

Ústecký kraj Praha, Jihomoravský kraj



Struktura domácností dle dostupnosti - „neprivileg.“ nájemní bydlení Zastoupení zkoumaných domácností v různých kategoriích podle relativního reziduálního příjmu (podíl reziduálního příjmu na minimálních životních nákladech) – zastoupení dle SLDB 2001 2000

2006

Moravskoslezský kraj 3,75 13,59 Zlínský kraj 7,57 11,56 Olomoucký kraj 2,6411,24 Jihomoravský kraj 3,4811,51 Vysočina1,229,75 Pardubický kraj 1,8510,28 Královéhradecký kraj 3,4 15,28

42,8

6,38


13,63

10,79

39,97

6,39

Zlínský kraj

12,13

12,36

37,11

3,89

45,19

6,73

Olomoucký kraj

11,07

13,7

36,37

4,66

43,11

7,39

Jihomoravský kraj

48,2

6,6

Vysočina

47,85

6,21

Pardubický kraj

5,19

Královéhradecký kraj

4,18

Liberecký kraj

16,63

12,36

41,67

Liberecký kraj 4,71 15,29

39,27

36,26

11,91 11,28

5,84

23,36

18,94

11,11

38,25

2,79

11,69

14,29

36,92

3,29

11,85

15,93

13,62

35

2,76

31,41

3,05

38,07

6,67

Ústecký kraj

17,3

13,65

28,83

6,3

Karlovarský kraj 2,6 16,31

38,44

6,62

Karlovarský kraj

17,09

11,39

30,46

5,03

Plzeňský kraj 2,06 16,77

41,92

5,61

Plzeňský kraj

17,13

11,28

35,04

2,91

Jihočeský kraj 4,89 14,49

40,29

5,24

Jihočeský kraj

16,75

10,16

35,31

2,69

4,21

Středočeský kraj

16,68

9,13

34,68

2,97

Ústecký kraj 6,86 14,48

Středočeský kraj 6,15 Praha

13,26 0%

více než 4,5

15,51

20%

3,0 - 4,5

37,59

9,07

17,41

40% 1,5 - 3,0

60%

18,69 80%

méně než 1,5

18,31

Praha

100%

0% více než 4,5

20%

3,0 - 4,5

9,01

13,91

40%

60%

1,5 - 3,0

17,2 80%

100%

méně než 1,5



Charakteristiky krajů v roce 2006 60% 100 50% 50 40% 0

30%

-50

20%

-100

10%

-150

0%

-200

PRA

STC

JC

PZ

KV

UL

LI

HK

PA

VYS

JM

OL

ZL

MS

souhrnná míra zatížení - 2006 podíl domácností - ohrožení nedostupností nájemního bydlení (reziduální příjem nižší než 1,5 *minimální životní náklady) - 2006 podíl domácností - ohrožení nedostupností nájemního bydlení (míra zatížení vyšší než 30 %) - 2006 souhrnný reziduální příjem (po odečt ení 1,5-násobku minimálních životních nákladů) - 2006 (plus = nadprůměrně vysoká hodnota) HDP - 2006 (plus = nadprůměrně vysoká hodnota HDP) míra nezaměst nanosti (VŠPS) - 2006 (plus = nadprůměrně nízká nezaměstnanost)



Závěr Â

Â

Â

„privilegovaný“ sektor nájemního bydlení: » »

vývoj dostupnosti: disparity:

od roku 2000 ve všech krajích pokles

»

nedostupnost:

relativně malé ohrožení nedostupností bydlení

malé regionální rozdíly (výrazně se odlišuje pouze Praha) regionální rozdíly se téměř v čase nemění

„neprivilegovaný“ sektor nájemního bydlení: »

vývoj dostupnosti:

většina krajů – růst do 2004, pak pokles (výjimka: Praha, Moravskoslezský kraj)

»

disparity:

výrazně se odlišují:

»

nedostupnost:

Ústecký kraj (vysoká dost.) Praha, Jihomoravský kraj (Brno) – nízká dost. disparity rostou do roku 2003, pak klesají (zejména vlivem regionálních rozdílů v nájemném) Praha, Jihomoravský kraj – závislí na soc. dávkách, starobní důchodci, nižší kategorie zaměstnání, rodiny s jedním příjmem podíl ohrožených domácností se v roce 2006 oproti roku 2000 snížil

možné důsledky regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení: » »

potencionální bariéra pro vnitřní migraci za prací potencionální problém prostorové segregace určitých typů domácností (příjmově slabých domácností, důchodců, dlouhodobě nezaměstnaných)


Děkuji za pozornost.

Internetové stránky projektu: http://www.disparity.cz

Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

Recommend Documents