REGIONÁLNÍ ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR

Mas a r yk o v a u n iv er zi ta Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

REGIONÁLNÍ ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR Regional analysis of waste management in CR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Vilém Pařil

Autor: Jana Klamtová

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

Klamtová Jana

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu (česky):

Regionální analýza odpadového hospodářství v ČR

Název tématu (anglicky):

Regional analysis of waste management in CR

Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem práce je analyzovat regionální disparity v produkci odpadů v České republice s důrazem na institucionální a ekonomické aspekty této problematiky. Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti. Dalším východiskem budou programové dokumenty v problematické oblasti vydané v České republice a v Evropské unii. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou a s jednotlivými dokumenty pak lze využít metody komparace a analogie.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh: Seznam odborné literatury:

35 – 45 stran

 ARTIS, M. J., NIXSON, F. (2001): The economics of the European Union: policy and analysis.3rd ed. Oxford : Oxford University Press, 2001, 426 s. ISBN 0-19-877640-3  KOČÍKOVÁ, P (1998):Evropská unie a životní prostředí : politiky, strategie, legislativa.Ostrava : Montanex, 1998. 182 s. ISBN 80-85780-98-4  Ministerstvo životního prostředí (2001): Státní politika životního prostředí Praha: MŽP, 56 s. ISBN 80-7212-170-7  SEJÁK, J. (2001):Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí : Ekonomické hodnocení životního prostředí.Praha : Universita J.E. Purkyně Ústí nad Labem, 2001. 117 s.  Šauer, P. (2003): Výsledky statistických analýz o způsobech plateb za domovní odpad v České republice. . Praha : [S.n.], 2003. 120 s. ISBN 80-245-0639-4  ŠTĚPÁNEK, Z. (1997):Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí. Vyd. 1. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 74 s. ISBN 80-7067-737-6.  Vysoká škola ekonomická (2000): Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí : praktický průvodce.Praha : Vysoká škola ekonomická, 2000. 173 s. ISBN 80-245-0009-4 Vedoucí diplomové práce:

Ing. Vilém Pařil

Datum zadání diplomové práce:

15.11.2011

Termín odevzdání bakalářské práce:

17.05.2012

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 15.11.2011

………………………………………… děkan

Anotace: Cílem této bakalářské práce je podat ucelený přehled odpadového hospodářství v České Republice, analyzovat produkci odpadů, příjmovou a výdajovou složku příslušné rozpočtové kapitoly, detailní regionální analýza výdajů a příjmů krajů na nakládání s odpady v roce 2009. Dalším cílem je analýza odpadového hospodářství ve městě Lanškroun, příjmů a výdajů dané rozpočtové kapitoly, popis fungování daného systému a zhodnocení hospodářského výsledku a efektivnosti nakládání s odpady.

Klíčová slova: odpadové hospodářství, odpad, Zákon č. 185 / 2001 Sb. O odpadech, separace, skládka, náklady, výnosy, město Lanškroun

Keywords: waste management, scrap, waste management act, separation, dump, editions, revenues, city Lanškroun

Čestné prohlášení

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Regionální analýza odpadového hospodářství v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viléma Pařila a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU.“

V Lanškrouně dne 09.05.2012

_____________________________

Obsah bakalářské práce: Úvod 1. Teoretická východiska 1.1. Historie odpadového hospodářství 1.2. Přehled použitých metod 2. Institucionální rámec odpadového hospodářství v ČR 2.1. Legislativa 2.1.1. Zákony 2.1.2. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech 2.1.2.1.

Obecná charakteristika

2.1.2.2.

Základní ustanovení

2.1.2.3.

Zařazování odpadu podle katalogu odpadů

2.1.2.4.

Další části zákona

2.2. Ekonomické nástroje odpadového hospodářství 2.2.1. Výdajová složka 2.2.1.1.

Poplatky za uložení odpadů

2.2.1.2.

Poplatky za spalování

2.2.2. Příjmová složka 2.2.2.1.

Zdroje pro úhradu nákladů na odpadové hospodářství

2.2.2.2.

Poplatek za komunální odpad

2.2.2.3.

Místní poplatek

2.2.2.4.

Smlouva s jednotlivými občany

2.3. Strategické a programové dokumenty odpadového hospodářství 2.4. Organizace odpovědné za správu odpadů 3. Analýza odpadového hospodářství na úrovni krajů NUTS3 3.1. Produkce odpadů 3.2. Analýza rozpočtových výdajů na nakládání s odpady v krajích v letech 2009 - 2011 3.2.1. Celkové výdaje na nakládání s odpady 3.2.2. Výdajové složky 3.2.3. Výdaje na sběr komunálních odpadů

3.3. Příjmová složka odpadového hospodářství v krajích v letech 2009 - 2011 3.3.1. Celkové příjmy z nakládání s odpady 3.3.2. Příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů 3.4. Výsledek hospodaření krajů v oblasti nakládání s odpady v roce 2009 - 2011 4. Analýza odpadového hospodářství ve městě Lanškroun Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek a grafů

Úvod Úvod do problematiky odpadového hospodářství Odpadové hospodářství je relativně mladou, dynamicky se rozvíjející oblastí národního hospodářství. Vyspělé průmyslové země se začaly touto problematikou zabývat až v osmdesátých letech minulého století, přičemž první zákon v České Republice, který se odpadovým hospodářstvím zabýval vznikl v

roce 1991.1 Před tímto zákonem nebylo

odpadové hospodářství na legislativní úrovni nijak kontrolováno ani řešeno. Problematika odpadového hospodářství svým rozsahem zasahuje do více oblastí národního hospodářství, zabývá se nejen nakládáním se vzniklými odpady a shromažďováním odpadů, ale také předcházením vzniku odpadů, využíváním odpadů, zpětném odběru některých výrobků a obalů a následnou recyklací. Nakládání s odpady je také významnou složkou výdajové i příjmové části státního rozpočtu a v neposlední řadě je třeba zmínit že produkce odpadů a nakládání s odpady ovlivňuje životní prostředí, ve kterém žijeme. Hospodaření s odpady se v současné době nijak nevymyká trendům naší hospodářské politiky, objevují se stále nové a zůstává mnoho starých nevyřešených problémů. Tak jako v jiných vyspělých zemích je i v České Republice nejpalčivějším problémem růst produkce komunálních odpadů, přičemž Česká Republika za nejvyspělejšími zeměmi světa zaostává zejména ve využití komunálních odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. Ve většině států Evropy se zbytkový komunální odpad spaluje v moderních spalovnách, které z něj vyrobí elektřinu a teplo. V ČR je však většina komunálních odpadů ukládána na skládkách. V současné době právními normami, které zastřešují odpadové hospodářství jsou zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, zákon č. 477/2001 Sb. o obalech. zákon č. 157/2009 Sb. o nakládání s těžebním odpadem a zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích.

1

www.mzp.cz/cz/odpadove_hospodarstvi (cit.: 20.10.2011)

8

Cíle bakalářské práce Cílem první teoretické části práce bude podat ucelený přehled o legislativním vymezení odpadového hospodářství v České Republice, napomoci orientaci ve složitém právním prostředí odpadového hospodářství a popsat problematiku, kterou řeší zákon č. 185/201 Sb. o odpadech. Dalším cílem je analyzovat ekonomické nástroje odpadového hospodářství. Cílem první případové studie je analýza produkce odpadů, rozpočtových výdajů a příjmů na úrovni NUTS3 za roky 2009 - 2011 se zaměřením na celkové výdaje a příjmy z nakládání s odpady a na výdaje a příjmy ze sběru komunálních odpadů a na hospodářský výsledek krajů v oblasti nakládání s odpady v letech 2009 – 2011. Cílem druhé případové studie je analýza odpadového hospodářství ve městě Lanškroun, příjmů a výdajů dané rozpočtové kapitoly, popis fungování daného systému a zhodnocení hospodářského výsledku a efektivnosti nakládání s odpady.

9

1. Teoretická východiska 1.1. Historie odpadového hospodářství Člověk životní prostředí využíval a ovlivňoval od nepaměti. Po celá staletí však tento vztah člověka k životnímu prostředí nebyl společností vnímán jako konfliktní nebo negativní. Přírodní zdroje byly k dispozici prakticky v neomezeném množství, lidská sídla, výrobní a zemědělské provozy zabírala poměrně málo celkové plochy a regenerační schopnosti životního prostředí postačovaly na eliminaci negativních dopadů odpadů a emisí. K zásadnímu obratu dochází s růstem počtu obyvatelstva a růstem potřeb. Ukazuje se, že zatímco potřeby rostou neomezeně, stávají se statky životního prostředí stále více omezenými a tím stále více v ekonomickém smyslu vzácnými. V polovině devatenáctého století začal zlom v odpadovém hospodářství. Odpadky byly odváženy na skládky a pro splašky se začala budovat centrální kanalizace. Díky růstu poptávky po surovinách, urychlování vědeckotechnického pokroku a tlaku na ekonomický rozvoj dochází na počátku minulého století k explozivnímu náporu na životní prostředí. Extenzivní růst přinesl také nejprve lokální a později nadnárodní ekologické problémy. Některé z nich v současné době přerostly v problémy globální. Spolu s ohromným růstem produkce statků došlo také k růstu produkce zbytkových látek, často nebezpečných a toxických, které zamořily v rozsáhlých oblastech vodu, vzduch a půdu. ( Štěpánek, 1997 : 5 ) Současná situace je nesrovnatelná i s nedávnou minulostí. Odpadové hospodářství se stalo prioritou politik vyspělých zemí, existuje řada legislativních opatření, které se věnují udržitelnosti životního prostředí.

1.2. Přehled použitých metod Teoretická část je vypracována na základě studia odborné literatury, zákonů a vyhlášek týkajících se daného tématu. Komparace – jedná se o synchronní srovnávání sledovaných prvků v daném

10

časovém úseku, tedy produkci odpadů v České Republice ve sledovaném období a výši výdajů na nakládání s odpady v krajích ve sledovaném období. Horizontální analýza – jedná se o trendovou analýzu neboli tzv. analýzu v čase, kdy porovnáváme stejný absolutní ukazatel v rámci jedné časové osy. Zjišťujeme tak, o kolik se změnila konkrétní položka a dále o jakou změnu jde v procentech. Horizontální analýza tedy informuje o základních pohybech produkce jednotlivých druhů odpadů, ale také příjmů nebo výdajů v oblasti odpadového hospodářství. Z těchto údajů je pak možné odhadovat dlouhodobější trendy vývoje. Problémem této analýzy je riziko zkreslení vlivem inflace. Vertikální analýza - jedná se o analýzu struktur, která nám pomáhá zjistit strukturu odpadů vznikající na území města a podíl jednotlivých odpadů na tvorbě celkového množství komunálního odpadu ve městě. Výhodou vertikální analýzy je její nezávislost na meziroční inflaci a z toho vyplývající možnost porovnat výsledky analýzy z různých let. Na druhé straně nevypovídá nic o příčinách změn, pouze je konstatuje. Deskripce – jedná se o popis neboli shrnutí rozhovoru podle jednotného systému se zástupci technických služeb města Lanškroun. Je využita ve druhé případové studii.

2. Legislativní vymezení odpadového hospodářství v ČR 2.1. Zákony Stěžejním zákonem odpadového hospodářství je zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, kterému bude věnována samostatná kapitola práce. Dalším zákonem, který upravuje a řeší oblast odpadového hospodářství je zákon č.: 477/2001 Sb. o obalech, jehož účelem je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů a to zejména snižováním hmotnosti objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství.2 Tento zákon dále stanoví podmínky uvádění obalů na trh, povinnosti osob, které obaly na trh nebo do 2

§ 1 odst. 1 zákona č. 477/2009 Sb. o obalech a o změně některých zákonů

11

oběhu uvádějí, povinnosti označování obalů, povinnosti osob, které uvádějí na trh výrobky s vratnými obaly a stanoví podmínky jejich zpětného odběru. Dále se věnuje činnosti akciových společností, které mají oprávnění zajišťovat sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů, tzv. autorizovaných obalových společností. Tento zákon také vymezuje správní delikty osob, které uvádějí obaly na trh a sankce za tyto správní delikty. Již v úvodu této práce bylo uvedeno, že zákonem, který řeší oblast odpadového hospodářství je také zákon č. 157/2009 o nakládání s těžebním odpadem, který upravuje pravidla pro nakládání s těžebními odpady, pravidla pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí, způsobeným nakládáním s těžebním odpadem, a z toho plynoucím rizikům ohrožení životů a lidského zdraví, pravidla pro omezení vlivů na vodu, ovzduší, půdu, rostliny, živočichy a krajinu, vyvolaných nakládáním s těžebními odpady a řeší dále působnost orgánů veřejné správy v oblasti nakládání s těženími odpady. 3 Při výčtu zákonů, které se dotýkají odpadovému hospodářství je nutno zmínit i zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, zejména § 10, který současně s § 84 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech stanoví poplatek za provoz systému shromažďování sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

2.1.2. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech

2.1.2.1.

Obecná charakteristika

Zákon o odpadech je základním legislativním opatřením, který postihuje tématiku odpadového hospodářství. Cílem našich zákonodárců při tvorbě tohoto zákona byla prevence vzniku odpadu a jeho produkce, využití surovinového a energetického potenciálu odpadů, omezení rizik pro životní prostředí, omezení produkce odpadů z obalů, nastavení ekonomických parametrů tak, aby byla dána přednost recyklaci a separaci odpadů před skládkováním, zavedení systému autorizací pro nakládání s nebezpečnými odpady a srovnání naší legislativy s právními předpisy platnými v zemích Evropské unie.

3

§ 1 odst. 1 písm. a),b),c) zákona č. 158/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

12

Zákon o odpadech byl již mnohokrát novelizován, přičemž nejvýznamnější novela zákona proběhla k 1.1.2009, kdy začal platit zákon č. 383/2008 Sb., který řeší sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků.4 Tento zákon změnil nejen zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, ale také zákon č. 56/2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Upravuje nakládání s autovraky a postup při trvalém vyřazení vozidla z registru silničních vozidel. Další významnou novelou je novela č. 297/2009 Sb. a následně novela č. 154/2010 Sb., kterými byla do zákona implementována nová směrnice Evropského společenství č. 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech. Touto novelou se zejména rozšířil zákaz baterií

a akumulátorů uváděných na trh ( dříve

s nadlimitním obsahem rtuti) o přenosné baterie a akumulátory s obsahem kadmia ve stanovené koncentraci, byly stanoveny cíle sběru pro přenosné baterie, povinnosti posledních prodejců vždy odebírat přenosné baterie a akumulátory, zákaz spalování baterií a akumulátorů a byly nastaveny pravidla vzniku a provozování kolektivního systému nakládání s elektroodpady.5 Zákon o odpadech je rozčleněn na 18 kapitol

2.1.2.2.

Základní ustanovení

Předmětem ustanovení obsažených v první části zákona jsou pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Zákon rovněž vymezuje povinnosti fyzických a právnických osob a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. Vztahuje se na nakládání se všemi odpady s výjimkou specifických případů, které jsou upraveny zvláštnímu předpisy. Zákon se nevztahuje například na odpadní vody, odpady drahých kovů, radioaktivní odpady, odpady z hornické činnosti a jiné činnosti uvedené v zákoně. Právní úprava rovněž definuje pojmy „odpad“, „ komunální odpad“, „ nebezpečný odpad“, „ nakládání s odpady“, „ shromažďování odpadů“ „ skladování odpadů“ , „ skládka“a

4 5

www.mzp.cz/cz/metodicky_pokyn_aplikace_zakona (cit.: 25.10.2011) www.mzp.cz/cz/baterie_akumulatory (cit.: 25.10.2011)

13

jiné. O Odpad se jedná v případě, že se pro vlastníka stane věc nepotřebná a on se jí zbavuje s úmyslem ji odložit. Nebezpečným odpadem se rozumí odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze číslo 2 k tomuto zákonu. Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a je uveden jako komunální odpad v katalogu odpadů. Za komunální odpad se nepovažuje odpad vznikající při činnosti právnických osob, nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Nakládáním s odpady rozumíme shromažďování odpadů, jejich sběr, výkup, třídění, přepravu, dopravu, skladování, úpravu, využití a odstranění odpadů. Shromažďováním odpadů je dle zákona o odpadech krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Skladováním odpadů rozumíme přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném na dobu maximálně 3 let před jejich využitím nebo 1 rok před jejich odstraněním. Časové vymezení soustředění odpadů odlišuje skladování odpadů od pojmu skládka. Skládkou je zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo v zemi. Za původce odpadu je považována právnická osoba, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání při jejíž činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů. ( Římanová, 2002: 10)

14

2.1.2.3.

Zařazování odpadů podle kategorií

Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který vydává Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo stanoví vyhláškou také postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů a náležitosti návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů.6 Druhá část zákona také upravuje povinnosti při zařazování odpadů do kategorie nebezpečný, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

2.1.2.4.

Další části zákona

Další kapitoly zákona o odpadech se věnují povinnostem při nakládání s odpady, zpětnému odběru některých výrobků, evidenci a ohlašování odpadů a plánu odpadového hospodářství. Plán odpadového hospodářství zpracovává ministerstvo, kraje v samostatné působnosti a původci odpadů za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona. Osmá část zákona o odpadech se věnuje ekonomickým nástrojům, kterým bude věnována samostatná kapitola této práce. Další kapitoly zákona se věnují příhraniční přepravě odpadů, sankcím za přestupky a výkonu veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství.

2.2.

Ekonomické nástroje odpadového hospodářství

2.2.2. Výdajová složka

2.2.2.1.

Poplatky za uložení odpadů

Ukládání odpadů je jednou z forem odstraňování odpadů, zároveň však představuje riziko pro životní prostředí. Aby ke znečištění životního prostředí vlivem ukládání odpadů na skládky docházelo v co nejmenší míře, je nezbytné zajistit pro skládky dostatečné technické vybavení. K tomuto účelu jako finanční zdroj slouží poplatek za ukládání odpadů. 6

§ 5 odst. 1, odst. 3 písm. a),b),c) zákona č. 158/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

15

Cenu za ukládání odpadů na skládky platí původce odpadů. Poplatek za ukládání odpadů na skládky platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku.7 V této ceně jsou zohledněny investiční a provozní náklady za provoz skládky. Nálady na zřízení skládky se pohybují v desítkách až stovkách milionů korun. Poplatek za ukládání odpadů se skládá ze dvou složek. První je poplatek za uložení odpadu a druhá je poplatek za uložení nebezpečného odpadu, ve kterém je zahrnuta riziková složka, která je příjmem státního fondu životního prostředí. Poplatky jsou stanoveny zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech ( § 45 - § 48 ), vybírá jej provozovatel skládky od původce při uložení odpadů na skládku a je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. Výše poplatku je uvedena v příloze č. 6 zákona o odpadech a činí pro rok 2009 a následující léta 1.700 Kč za uložení jedné tuny nebezpečného odpadu a 500 Kč za uložení jedné tuny komunálního a ostatních odpadů.

2.2.2.2.

Poplatky za spalování odpadů

V současné době dochází ke spalování odpadů v moderních spalovnách, které maximálně využívají energetického potenciálu. Využívají uvolněnou páru k vytápění či ohřevu vody nebo na výrobu elektrické energie. Výhodou spalování opadů je okamžité zmenšení objemu odpadů. V České Republice je nyní v provozu šest spaloven a to v Liberci, v Plzni, ve Vyškově, v Prostějově a dvě v Praze. V Liberci se nachází spalovna komunálních odpadů o celkové roční kapacitě 100.000 tun odpadů a provozuje ji společnost Termizo Liberec, a.s. 8V Plzni je od počátku 90. let 20. století v provozu spalovna nebezpečných odpadů, kterou provozuje firma T.O.P. EKO Plzeň spol. s r.o. a jejíž roční kapacita je 2.200 tun.

9

Spalovna nebezpečných odpadů ve Vyškově existuje již od roku 1991, provozuje ji

Ekotermex , a.s. a její kapacita je 2.900 tun odpadů ročně.10 Spalovnu nebezpečných odpadů v Prostějově provozuje firma Megawaste Ekoterm spol. s r.o. V Praze se nachází největší spalovna komunálních odpadů v České Republice a další dvě spalovny nebezpečných odpadů. Všechna tato zařízení jsou koncipována tak, aby bylo teplo využíváno. Spalovna ale není bezodpadovým zařízením, škvára ze spalovacích procesů, která nevykazuje nebezpečné vlastnosti se dále používá ve stavebnictví. 7

§ 45 odst. 1, odst.2 zákona č. 158/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

8

http://www.arnika.org/spalovna-odpadu-v-liberci ( cit.: 11.11.2011) http://www.arnika.org/spalovna-nebezpecnych-odpadu-v-plzni ( cit.: 11.11.2011) 10 http://www.arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/Ke_stazeni/analyza-aktual.pdf (cit.: 11.11.2011) 9

16

Ceny za spalování odpadů jsou kalkulovány z investičních a provozních nákladů. Náklady na zřízení spalovny odpadů se pohybují ve stovkách milionů až miliardách korun. Z ekonomického hlediska a hlediska vlivu na životní prostředí je vhodné budovat spalovny s kapacitou nejméně 100.000 tun odpadů ročně. Menší zařízení jsou neekonomická a představovaly by velké zatížení pro obce a její obyvatele. Ceny za spalování odpadů se pohybují v rozmezí 1.400 – 2.700 Kč za tunu.11 Jak je vidět, jsou ceny za spalování odpadů mnohem větší než ceny za uložení odpadů na skládkách. Proto se v České Republice pořád upřednostňuje ukládání odpadů na skládkách. 2.2.3. Příjmová složka

2.2.3.1.

Zdroje pro úhradu nákladů odpadového hospodářství v obci

Pro zabezpečení systému nakládání s komunálním odpadem v obci jsou finančními zdroji platby fyzických osob, platby právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, zdroje z rozpočtu obce a jiné zdroje mimo rozpočet obce. Zákon o odpadech umožňuje obci vybírat od občanů úhradu za zajištění systému nakládání s komunálním odpadem. Způsob úhrady stanoví zákon o odpadech v § 17 a § 84. V současné době umožňuje zákon obcím tři způsoby vybírání této úhrady. Jsou jimi poplatek za komunální odpad, místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a smlouva s jednotlivými občany.

2.2.3.2.

Poplatek za komunální odpad

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vniklo společenství vlastníků bytových jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Maximální výše 11

http:// www.termizo.mvv.cz/php/index.php?p=40 (cit.: 20.11.2011)

17

poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem. Oprávněné náklady se rozvrhnou na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.12 Poplatek je vymahatelný u poplatníka formou platebního výměru vydaného obcí.

2.2.3.3.

Místní poplatek

Aby mohl být obcí vybírán místní poplatek je nejdříve třeba stanovit systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je upraven § 84 zákona č. 185/2001 o odpadech a současně § 10 zákona č. 565/1990 o místních poplatcích. Poplatek je stanoven obecně závaznou vyhláškou obce a je zároveň jejím neúčelovým příjmem. Místní poplatek je od občanů jednoznačně vymahatelný, platí jej fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Sazba poplatku je vždy uvedena ve dvou částkách a to částkou až 250 Kč za osobu a kalendářní rok a částkou stanovenou na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu, maximálně opět 250 Kč na osobu a kalendářní rok. 13

2.2.3.4.

Smlouva s jednotlivými občany

Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně, musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ani komunální poplatek. Nevýhodou této formy vybírání poplatků je její administrativní náročnost. 12

§ 17 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů 13

§ 10b odst. 1 písm. a),b), odst. 2, odst. 3 písm. a), b) zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích

18

2.3.

Strategické a programové dokumenty odpadového hospodářství 2.3.1. Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR

Svaz měst a obcí České Republiky je celostátní dobrovolnou nepolitickou a nevládní organizací, která je založena jako zájmové sdružení právnických osob a to měst a obcí. Svaz sdružuje kolem dvou a půl tisíce měst a obcí. V roce 2008 byla pod záštitou svazu měst a obcí zpracována strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Jedná se o koncepční řešení dlouhodobě udržitelného odpadového hospodářství, jehož aktualizovaná verze byla jedním z hlavních témat celostátní konference odpady a obce 2011, která se konala v červnu 2011. V návrhové části se zabývá řešením odpadového hospodářství obcí postaveném na nakládání s odpady v rámci regionálního integrovaného systému. Strategie byla předána ministerstvu životního prostředí se záměrem a žádostí Svazu měst a obcí jejího využití při tvorbě nového zákona o odpadech a sním související legislativou.14 2.3.2. Plán odpadového hospodářství Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1.2.4. této práce, stanovuje zákon č.: 185/2001 Sb. povinnost zpracovávat plán odpadového hospodářství ministerstvu, krajům a původcům odpadů-tedy i obcím. Plán odpadového hospodářství České Republiky stanoví konkrétní cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR a je schválen na desetileté období ( r. 2003 – r. 2013 ).

2.4. Organizace odpovědné za správu odpadů 2.4.1. Veřejný sektor a kraje Orgány veřejné správy zaštiťující oblast odpadového hospodářství jsou: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, inspekce, Česká obchodní inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební úřad zemědělský, celní úřady, Policie České Republiky, orgány ochrany veřejného zdraví, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou 14

http://www.smocr.cz/cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/obce-a-kraje-predstavili-svuj-pohled-na-budoucnostodpadoveho-hospodarstvi-cr.aspx?referrerID=109 (cit.: 02.12.2011)

19

působností, obecní úřady a újezdní úřady. Výkon veřejné správy stanoví zákon č. 185/2001 Sb. O odpadech.15 Kraje zpracovávají plány odpadového hospodářství, sdělují své připomínky k plánu odpadového hospodářství ČR. Krajský úřad uděluje souhlas k provozování skládky a souhlas k uzavření skládky, provádí kontrolní činnost v oblasti nakládání s odpady nad právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněných k podnikání a obcemi. Krajský úřad má rozhodovací kompetenci pro nakládání s nebezpečným odpadem-a to zejména uděluje souhlas k mísení nebezpečných odpadů s ostatními odpady, uděluje souhlas k nakládání s odpadem v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok. V České Republice je všech 14 krajů sdruženo v Asociaci krajů. Pod záštitou Asociace krajů jsou organizovány konference pod názvem Odpadové dny, které se věnují vybraným tématům odpadového hospodářství. 2.4.2. Soukromý sektor Existuje spousta organizací a společností, které se zabývají svozem odpadů, tříděním odpadů, následnou recyklací či likvidací odpadů. Za účelem koordinace těchto činností byla před třinácti lety průmyslovými podniky, které vyrábějí balené zboží založena autorizovaná společnost EKOKOM, a.s. Tato společnost vytvořila a provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a následné využití odpadů. Systém je založený na spolupráci průmyslových podniků, měst a obcí, ale i běžných spotřebitelů. Zajišťuje, aby obaly z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a následně využity jako druhotná surovina nebo případně jako zdroj energie.16

15

§ 71 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

16

http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/o-systemu (cit.: 05.12.2011)

20

3. Analýza odpadového hospodářství na úrovni krajů NUTS3

3.1.

Produkce odpadů

Tabulka č. 1: Produkce odpadů v ČR v letech 2006 – 2010 v tis. t.

rok množství v tis. T.

2006

2007

2008

24.627 25.109 25.869

2009

2010

24.236

24.124

„Český statistický úřad“

Z tabulky č. 1 je zřejmé, že od roku 2006 do roku 2008 produkce odpadů v ČR rostla, v letech 2OO9 a 2010 došlo k poklesu vyprodukovaných odpadů. Největší podíl na celkových vyprodukovaných odpadech mají odpady podniků. V roce 2010 bylo v ČR vyprodukováno 24.124 tisíc tun odpadů, z toho 20.423,322 tisíc tun tvořil odpad podniků, 3.700,238 tun odpad obcí, z něhož 3.334,240 tvořil odpad komunální. V následující tabulce č. 2 jsou uvedeny údaje o množství komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 2009 a 2010 s územním členěním na kraje. Údaje jsou řazeny vzestupně.

Tabulka č. 2: Produkce komunálních odpadů NUTS3 2009, 2010

Kraj Karlovarský Vysočina Liberecký Královehradecký Pardubický Plzeňský Zlínský

2009 (t) 124.330 192.026 206.506 208.778 211.485 229.059 231.415

2010 (t) 119.464 215.349 188.679 270.188 211.039 223.526 234.040

„Ministerstvo životního prostředí, Cenia“

17

Kraj 2009 (t) Jihočeský 246.141 Olomoucký 269.310 Ústecký 435.816 Moravskoslezský 522.359 Jihomoravský 528.975 Středočeský 623.892 Hl. město Praha 764.571 celkem 4.719.392

17

http://isoh.cenia.cz/groupisoh/nuts3.php?typ=e&rok=2009 (cit.: 06.12.2011)

21

2010 (t) 240.098 265.110 391.974 543.796 502.930 561.942 716.415 4.684.550

V následujícím grafu je znázorněno množství vyprodukovaných komunálních odpadů v tunách přepočtených na jednoho obyvatele kraje. Vzhledem k nedostupnosti dat z roku 2011 jsou v prvním sloupci daného kraje údaje za rok 2009 a ve druhém sloupci údaje za rok 2010.

Graf č. 1: kraje - Produkce komunálních odpadů na 1 obyvatele 2009 a 2010

Produkce komunálních odpadů na 1 obyv.

Hl. město Praha Ústecký

0,7

Středočeský Liberecký

0,6

Jihomoravský

0,5

Olomoucký Moravskoslezský

0,4 t. / obyv. 0,3

Pardubický Karlovarský

0,2

Plzeňský

0,1

Zlínský Jihočeský

0

Královehradecký

kraje

Vysočina

„ zdroj Ministerstvo životního prostředí,Cenia, vlatsní zpracování“18

3.2.

Analýza rozpočtových výdajů na nakládání s odpady v krajích v roce 2009 – 2011

3.2.1. Celkové výdaje na nakládání s odpady Výdaje na nakládání s odpady jsou významnou složkou rozpočtové skladby územně samosprávních celků. V krajích se podíl výdajů na nakládání s odpady na celkových běžných výdajích pohybuje kolem 1 %. Přesné údaje za jednotlivé kraje zobrazuje tabulka č. 3.

18

http://isoh.cenia.cz/groupisoh/nuts3.php?typ=e&rok=2009 (cit.: 06.12.2011)

22

Tabulka č. 3: Podíl výdajů na nakládání s odpady na celkových běžných výdajích v krajích v roce 2009 - 2011 Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký Jihočeský Olomoucký

2009 (%) 1,54 1,49 1,16 1,09 1,22 1,33 1,15

2010 (%) 1,98 2,03 1,14 1,16 1,29 1,37 1,23

2011 (%) 2,1 2,15 1,18 1,22 1,35 1,39 1,31

Kraj Zlínský Liberecký Vysočina Plzeňský Pardubický Královehradecký Karlovarský

2009 (%) 1,33 1,29 1,09 0,78 1,07 0,97 1,02

2010 (%) 1,52 1,33 1,1 0,83 1,22 1,11 1,35

2011 (%) 1,62 1,51 1,24 0,85 1,31 1,23 1,39

19

„Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS“

Graf č. 2: kraje - celkové výdaje na nakládání s odpady 2009 - 2011

celkové výdaje

Hl. město Praha

Tisíce

Středočeský Jihomoravský

1400

Moravskoslezský

1200

Ústecký

1000

Jihočeský Olomoucký

800 tis. Kč

Zlínský

600

Vysočina

400

Liberecký Plzeňský

200

Pardubický

0

Královehradecký

kraje

„ Ministerstvo financí ARIS, ÚFIS“

19 20

Karlovarský

20

http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarissum/index.pl (cit.: 15.02.2012) http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufissum/index.pl (cit.: 15.02.2012)

23

Graf č. 3: kraje - celkové výdaje na nakládání s odpady na 1 obyvatele 2009 - 2011

Hl. město Praha

celkové výdaje na 1 obyv.

Středočeský Jihomoravský

1200

Jihočeský Liberecký

1000

Karlovarský

800

Olomoucký

Kč 600

Vysočina Moravskoslezský

400

Zlínský Ústecký

200

Pardubický Plzeňský

0

kraje

Královehradecký

„Ministerstvo financí, ARIS,ÚFIS, vlastní zpracování“

21

3.2.2. Výdajové položky Položky výdaje na nakládání s odpady jsou v rozpočtové skladbě ve třídě 5 – běžné výdaje členěny do následujících odvětvových paragrafů:

21



Sběr nebezpečných odpadů



Sběr komunálních odpadů



Sběr ostatních odpadů



Využití nebezpečných odpadů



Využití komunálních odpadů



Využití ostatních odpadů


24



Prevence – odpady



Monitoring odpadů



Ostatní nakládání s odpady



Celkem – nakládání s odpady

Nejmenší z těchto položek u všech krajů jsou výdaje na monitoring odpadů, výdaje na využití nebezpečných a ostatních odpadů a výdaje na prevenci. Nejvýznamnější položkou z odvětvových paragrafů jsou výdaje na sběr komunálních výdajů. 3.2.3. Výdaje na sběr komunálních odpadů Výdaje na sběr komunálních odpadů jsou největší výdajovou položkou nakládání s odpady všech krajů. Jejich podíl na celkových výdajích na nakládání s odpady se pohybuje od 40,9 % do 87,5%. Následující tabulka č. 4 udává podíl výdajů sběr komunálních odpadů na celkových výdajích na nakládání s odpady za jednotlivé kraje za rok 2009. Tabulka č. 4: Podíl výdajů na sběr komunálních odpadů na celkových výdajích na nakládání s odpady za kraje 2009 - 2011

2009 Kraj (%) Karlovarský 87,5 Moravskoslezský 87,2 Královehradecký 87 Olomoucký 86,3 Liberecký 85,2 Pardubický 84,7 Jihočeský 81,7

2010 (%) 87,3 87,3 86,5 81,7 85,9 84,5 82

2011 (%) 87,4 86,5 87 82,5 85,6 84,1 81,7

2009 Kraj (%) Středočeský 81,5 Ústecký 79,7 Zlínský 79,2 Vysočina 73,5 Plzeňský 72,4 Jihomoravský 63,9 Hl. město Praha 40,9

22

„ Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS“

22


25

2010 (%) 86,3 81,3 75,6 72,8 73 70,5 42,3

2011 (%) 85,8 79,7 76,3 72,2 71 71,9 42,3

Graf č. 4: kraje - výdaje na sběr komunálních odpadů na osobu 2009 - 2011

Výdaje na sběr komunálních odpadů na Karlovarský osobu Liberecký Středočeský Jihočeský Olomoucký Moravskoslezský Pardubický Ústecký Zlínský Vysočina Jihomoravský Královehradecký Plzeňský Hl. město Praha

900 800 700 600 500 Kč 400 300 200 100 0 Kraje „ Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“23

3.3. Analýza rozpočtových příjmů z nakládání s odpady v krajích v roce 2009 - 2011 3.3.1. Celkové příjmy z nakládání s odpady Příjmy z nakládání s odpady jsou členěny v rozpočtové skladbě ve třídě 2 – nedaňové příjmy - do stejných odvětvových paragrafů jako výdaje. Pouze dva kraje vykazují příjmy za rok 2009 ve všech položkách a to kraj Jihomoravský a Pardubický. Například v odvětvovém paragrafu příjmy z monitoringu odpadů kromě těchto dvou krajů žádné jiné kraje příjmy nevykazují. Z praktického pohledu je velmi těžké si představit, jak se dá získat výnos z monitoringu dat. Příjmy z nakládání s odpady jsou méně významnou položkou krajských rozpočtů. Jejich podíl na celkových příjmech jednotlivých krajů nedosahuje ani 0,5%.

Následuje

tabulka č. 5, která zobrazuje pořadí krajů dle velikosti podílu příjmů z nakládání s odpady na celkových příjmech za roky 2009 – 2011.

23


26

Tabulka č. 5: Podíl příjmů z nakládání s odpady na celkových příjmech krajů rok 2009 – 2011

2009 2010 2011 Kraj (%) (%) (%) Kraj Karlovarský 0,41 0,51 0,53 Moravskoslezský Středočeský 0,25 0,32 0,5 Ústecký Liberecký 0,23 0,23 0,28 Pardubický Jihočeský 0,22 0,22 0,24 Vysočina Zlínský 0,2 0,23 0,24 Hl. město Praha Královehradecký 0,19 0,22 0,27 Olomoucký Plzeňský 0,19 0,28 0,28 Jihomoravský „Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“24

2009 (%) 0,18 0,15 0,15 0,13 0,13 0,12 0,08

2010 (%) 0,18 0,24 0,18 0,13 0,18 0,22 0,09

2011 (%) 0,2 0,26 0,23 0,15 0,16 0,26 0,11

Graf č. 5: kraje - celkové příjmy z nakládání s odpady 2009 -2011

celkové příjmy

Středočeský

Tisíce

Moravskoslezský Hl. město Praha

250

Karlovarský Jihočeský

200

Plzeňský Ústecký

150 tis. Kč

Jihomoravský

100

Zlínský Královehradecký

50

Liberecký Olomoucký

0

Pardubický

kraje

Vysočina

„ Ministerstvo financí ARIS, ÚFIS“25

24

http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarissum/index.pl (cit.: 03.03.2012) http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufissum/index.pl (cit.: 03.03.2012) 25 http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarissum/index.pl (cit.: 03.03.2012) http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufissum/index.pl (cit.: 03.03.2012)

27

Graf č. 6: kraje - celkové příjmy z nakládání s odpady na jednoho obyvatele 2009 - 2011 „ Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“26 Karlovarský

celkové příjmy na 1 obyv.

Plzeňský Liberecký

400 350 300 250 Kč 200 150 100 50 0

Středočeský Jihočeský Moravskoslezský Královehradecký Zlínský Hl. město Praha Pardubický Vysočina Ústecký Olomoucký

kraje

Jihomoravský

3.3.2. Příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů V tabulce č. 6 je pořadí krajů dle velikosti podílu příjmů ze sběru a využití komunálních odpadů na celkových příjmech z nakládání s odpady za roky 2009 - 2011. Z tabulky je zřejmé, že příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů tvoří převážnou většinu celkových příjmů z nakládání s odpady. Tabulka č. 6: Podíl příjmů ze sběru a využití komunálního odpadu na celkových příjmech z nakládání s odpady za kraje rok 2009 – 2011 2009 2010 2011 Kraj (%) (%) (%) Kraj ‚Hl. město Praha 98,3 98,6 98,1 Liberecký Karlovarský 98,3 97,7 97,9 Vysočina Pardubický 95,5 92,7 95,3 Plzeňský Královehradecký 95,2 97,4 98,4 Jihočeský Ústecký 92,9 89,2 93,4 Moravskoslezský Olomoucký 92,7 94,4 94,3 Jihomoravský Středočeský 90,1 91,9 91,7 Zlínský „Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“27 26


28

2009 (%) 90 89,9 84,6 81,1 80,5 80 71,9

2010 (%) 88,6 86,7 83,6 78,5 93,5 80,9 66,3

2011 (%) 89,1 82,5 84,2 79,4 90,7 80,8 66,6

Tisíce

Graf č. 7: kraje - příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů 2009 - 2011

t i s .

1000

Příjmy ze sběru a využití komunálních Středočeský odpadů Moravskoslezský Hl. Město Praha Karlovarský Plzeňský Jihočeský Ústecký Královehradecký Liberecký Jihomoravský Zlínský Olomoucký Pardubický Vysočina

900 800 700 600 500 400

K č

300 200 100 0

Kraje

„ Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“28

Graf č. 8: kraje - příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů na jednu osobu 2009 - 2011

Příjmy ze sběru a využití komunálních Karlovarský odpadů na osobu Středočeský Liberecký Plzeňský Jihočeský Královehradecký Moravskoslezský Hl. město Praha Pardubický Vysočina Zlínský Ústecký Olomoucký Jihomoravský

400 350 300 250 Kč 200 150 100 50 0 Kraje „ Ministerstvo financí, ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“29

28


29

3.4. Výsledek hospodaření krajů v oblasti nakládání s odpady v roce 2009 Z výše uvedených údajů je zřejmé, že odpadové hospodářství je pro kraje ztrátovým odvětvím a že provoz nakládání s odpady musí kraje dotovat ze svých rozpočtů. Graf č. 9: kraje – hospodářský výsledek nakládání s odpadem 2009 - 2011

Výsledek hospodaření krajů Tisíce

Plzeňský Královehradecký

0

Vysočina

-200

Pardubický

-400

Liberecký Zlínský

-600

Kč

Karlovarský

Jihočeský

-800

Olomoucký Ústecký

-1000

Jihomoravský

-1200 -1400

Moravskoslezský Středočeský

kraje

Hl. město Praha

„ Ministerstvo financí ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“30

Graf č. 10: kraje – hospodářský výsledek nakládání s odpadem na 1 obyvatele 2009 - 2011

Stovky

Výsledek hospodaření krajů na 1 obyv.

Kč

30

0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10

Plzeňský Karlovarský Královehradecký Vysočina Zlínský Pardubický Ústecký Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský Liberecký Jihočeský Olomoucký

kraje


30

Hl. město Praha

Graf č. 11: Výsledek hospodaření krajů ze sběru a využití komunálních odpadů 2009 – 2011 na 1 obyvatele

Stovky

Výsledek hospodaření krajů nakládání s komunálním odpadem na 1 obyv. 0 -1 -2 -3 Kč -4 -5 -6 -7 -8 kraje

Plzeňský Karlovarský Královehradecký Vysočina Pardubický Ústecký Zlínský Liberecký Moravskoslezský Středočeský Olomoucký Jihočeský Hl. město Praha Jihomoravský

„Ministerstvo financí ARIS, ÚFIS, vlastní zpracování“31

Údaje uvedené v grafu č. 11 jsou výsledkem rozdílu příjmů a výdajů ze sběru a využití komunálních odpadů přepočtených na jednoho obyvatele daného kraje.

31


31

4. Analýza odpadového hospodářství ve městě Lanškroun Město Lanškroun je obec s rozšířenou působností ve východní části Pardubického kraje. V současné době žije ve městě 10.123 obyvatel. Nakládání s odpady zabezpečují převážně Technické služby Lanškroun, s.r.o. ve spolupráci s městem a dalšími firmami. Svoz komunálního odpadu zajišťují Technické služby Lanškroun, s.r.o. vlastní technikou. Výjimku tvoří některé firmy, a společenství vlastníků domů, kterým zajišťuje svoz komunálních odpadů firma EKOLA České Libchavy, s.r.o. Technické služby Lanškroun, s.r.o. sváží komunální odpad na skládku v Dolním Třešňovci, která je v majetku města a technické služby si ji pronajímají. Technické služby ve městě také zajišťují provoz sběrných dvorů. Je jich celkem pět, jsou rozmístěny po městě tak, aby byly k dispozici pro svoz odpadů z celého města a každý den v týdnu je otevřený jeden z nich. V sobotu je k dispozici občanům města všech pět sběrných dvorů. Sběrné dvory slouží pro ukládání tříděných odpadů, nadměrných odpadů, elektroodpadů, bioodpadů, stavebních odpadů, zeminy a nebezpečných odpadů. Běžný zbytkový komunální odpad ale sběrné dvory nepřijímají. Nadměrný odpad sváží Technické služby Lanškroun, s.r.o. na skládku do Semanína, bioodpad na kompostárnu do místního zahradnictví, technické služby sváží papír a následně prodávají firmě EPR Praha, s.r.o. , sváží také sklo a prodávají společnosti A.S.A. a zajišťují svoz i plastů, které následně prodávají společnosti KOS, s.r.o. Jablonné nad Orlicí. Svoz textilu zajišťuje ve městě firma Revenge, a.s., elektrospotřebiče sváží firma ASEKOL, s.r.o. a nebezpečný odpad ze sběrných dvorů EKOLA České Libchavy, s.r.o.. Produkce komunálních odpadů ve městě měla od roku 2006 do roku 2008 vzrůstovou tendenci, v roce 2006 bylo ve městě vyprodukováno 6.689 t. komunálních odpadů, v roce 2007 to bylo 7.007 t. a v roce 2008 7.505 t. komunálního odpadu.32 V roce 2009 se na produkci komunálního odpadu podepsala hospodářská krize, která způsobila ve strojírensky zaměřeném Lanškrouně omezení nebo konec výroby mnoha firem v Lanškrouně a blízkém okolí. Produkce komunálního odpadu klesla na 6.382 t a v roce 2010 došlo pět k mírnému vzrůstu na 6.744 t.33

32 33

isoh.cenia.cz/groupisoh/fin.php isoh.cenia.cz/groupisoh/fin.php

32

Technické služby Lanškroun, s.r.o. získávají od města každoroční tržby za služby likvidace odpadů. Protože nejsou příspěvkovou organizací je jejich cílem, jako každé jiné firmy, maximalizace zisku. Následující tabulky znázorňují hospodaření Technických služeb Lanškroun, s.r.o. v oblastech odpadového hospodářství což znamená konkrétně náklady ze separace odpadů a náklady z provozu skládky v Dolním Třešňovci v letech 2009,2010 a 2011. Tabulka č. 7: Náklady separace odpadů a provoz skládky 2009-2011 Technické služby Lanškroun, s.r.o.34

skládka Kč separace Kč Celkem Kč

2009 1.552.587 2.773.556 4.326.143

2010 1.985.358 2.712.987 4.698.345

2011 1.001.223 1.781.473 2.782.696

Největší podíl na nákladech ze separace odpadů představují náklady na separaci samotnou a mzdové náklady pro zaměstnance technických služeb. Dalšími položkami nákladů na separaci odpadů jsou spotřeba materiálů, zákonné sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, náklady na opravy a udržování, ostatní služby-což jsou náklady na telefony, internet, poradenství, servisní služby, režie, revize a školení a zkoušky a náklady na pojištění a silniční daň. Na nákladech za provoz skládky mají největší podíl platba nájemného technických služeb městu Lanškroun, režie, tvorba zákonných rezerv na rekultivaci a poplatky městu Lanškroun. Dalšími nákladovými položkami jsou spotřeba materiálu, mzdové náklady a zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců, pojištění a ostatní služby. Z předcházející tabulky č. 7 je zřejmá úspora nákladů v roce 2011. Velký vliv na tento pokles má změna svozu plastových odpadů. Zatímco v minulých letech svážela plasty společnost EKOLA České Libchavy, s.r.o., v roce 2011 svoz těchto odpadů zajišťovaly technické služby vlastní technikou. Další velkou úsporou v roce 2011 bylo snížení mzdových nákladů, což ovlivnila skutečnost, že Technické služby Lanškroun, s.r.o. již od února loňského roku hledají vhodného kandidáta na místo ředitele.

34

Výkaz nákladů a výnosu – technické služby Lanškroun

33

Na výnosech ze separace odpadů mají největší podíl tržby za služby od města Lanškroun. Představují zhruba 50 % celkových výnosů. Dalšími významnými položkami jsou tržby z integrovaných systému EKOKOM a EKOBI. Následují tržby za separace jednotlivých druhů odpadů a tržby právnických osob a podnikatelů. Stejně tak na výnosech z provozu skládky mají největší podíl tržby a poplatky města Lanškroun. Následující tabulka č. 8 zobrazuje výnosy ze separace odpadů a z provozu skládky v letech 2009, 2010, 2011. Tabulka č. 8: Výnosy ze separace odpadů a provozu skládky 2009-2011 Technické služby Lanškroun, s.r.o.35

skládka Kč separace Kč celkem

2009 715.590 4.160.146 4.875.736

2010 877.114 4.628.592 5.505.706

2011 478.178 2.954.770 3.432.948

Tabulka č. 9 : Hospodářský výsledek separace odpadů a provozu skládky 2009-2011 Technické služby Lanškroun, s.r.o.36

skládka Kč separace Kč Celkem Kč

2009 -836.997 1.386.591 549.594

2010 -1.108.244 1.915.604 807.360

2011 -523.035 2.954.770 2.431.735

Z tabulky je zřejmé, že Technické služby Lanškroun, s.r.o. v oblasti odpadového hospodářství ve sledovaných letech dosáhly zisku, přičemž největší zisk v roce 2011 byl ovlivněn zejména snížením nákladů na separaci odpadů.

35 36

Výkaz nákladů a výnosů (Technické služby Lanškroun, s.r.o., 2012 : 1) Výkaz nákladů a výnosů (Technické služby Lanškroun, s.r.o., 2012 : 1)

34

Závěr První část této práce sleduje historii a teoretická východiska odpadového hospodářství. Zaměřuje se zejména na historický vývoj a poukazuje na dynamiku rozvoje odpadového hospodářství od konce minulého století jako reakci na hospodářský růst a s ním spojené znečištění životního prostředí. Druhá část je zaměřena na legislativní vymezení odpadového hospodářství, podává ucelený přehled základních ustanovení zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech a zcela konkrétně řeší ekonomické nástroje odpadového hospodářství. V této části práce je též popsána úloha veřejného sektoru a nevládních organizací v odpadovém hospodářství. Ve třetí části práce je vypracována analýza odpadového hospodářství na úrovni NUTS3 za roky 2009 - 2011. Úvod této části se věnuje produkci komunálních odpadů, je zde zobrazeno pořadí krajů podle produkce komunálního odpadu v tunách a pro potřebu komparace, je tato produkce také přepočtena na 1 obyvatele. Další část pokračuje analýzou celkových výdajů na nakládání s odpady, výdajovými složkami a analýzou výdajů na nakládání s komunálním odpadem. Následuje analýza celkových příjmů a příjmů z nakládání s komunálním odpadem a výpočet hospodářských výsledků za jednotlivé kraje v oblasti nakládání s odpadem a podrobněji s komunálním odpadem. Hospodářské výsledky jsou opět přepočteny na jednoho obyvatele. Porovnáme-li graf č. 1 tj. produkci komunálních odpadů na 1 obyvatele a graf č. 10 tj. hospodářský výsledek nakládání s komunálním odpadem na jednoho obyvatele, je zřejmé, že výsledek hospodaření ovlivňuje kromě množství vyprodukovaných odpadů řada dalších faktorů. Každá obec zajišťuje separaci, svoz a následnou likvidaci jiným způsobem, uzavírá smlouvy s firmami a jiným způsobem může také vybírat poplatky za nakládání s odpadem. Čtvrtá část této práce je věnována analýze odpadového hospodářství konkrétní obce s rozšířenou působností. Je zde podán ucelený přehled separace, svozu a následné likvidace odpadů ve městě Lanškroun, jsou zde analyzovány ekonomické údaje hospodaření v letech 2009,2010 a 2011 s objasněním pozitivního trendu výsledku hospodaření v roce 2011.

35

Použité zdroje: 

ŠTĚPÁNEK, Z. (1997):Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí. Vyd. 1. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. 74 s. ISBN 80-7067-737-6.



SEJÁK, J. (2001):Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí : Ekonomické hodnocení životního prostředí.Praha : Universita J.E. Purkyně Ústí nad Labem, 2001. 117 s.



Šauer, P. (2003): Výsledky statistických analýz o způsobech plateb za domovní odpad v České republice. . Praha : [S.n.], 2003. 120 s. ISBN 80-245-0639-4



Vysoká škola ekonomická (2000): Ekonomické hodnocení projektů a politiky v oblasti životního prostředí : praktický průvodce.Praha : Vysoká škola ekonomická, 2000. 173 s. ISBN 80-245-0009-4



ŘÍMANOVÁ, Dana. Zákon o odpadech včetně prováděcích předpisů s výkladem. BOVA POLYGON, 2002. 474 s.



Zákon č. 158/2001 Sb. O odpadech



Zákon č. 477/2009 Sb. O obalech



Zákon č. 565/1990 Sb. O místních poplatcích



Výkaz nákladů a výnosů (Technické služby Lanškroun, s.r.o., 2012 : 1)



Ministerstvo životního prostředí : Odpadové hospodářství [online]. [cit. 2011-1020]URL: http:// www.mzp.cz/cz/odpadove_hospodarstvi



Ministerstvo životního prostředí : Metodický pokyn 9/2008-150-METO k aplikaci novely zákona č. 185/2001 [online]. [cit. 2011-11-05]URL: http://www.mzp.cz/cz/metodicky_pokyn_aplikace_zakona



Ministerstvo životního prostředí : Baterie a akumulátory [online]. [cit. 2011-1105]URL: http://www.mzp.cz/cz/baterie_akumulatory



Arnika.org: Spalovna odpadu v Liberci [online]. [cit. 2011-11-07] URL: http://arnika.org/spalovna-odpadu-v-liberci



Arnika.org: Spalovna nebezpečných odpadů v Plzni [online]. [cit. 2011-11-07] URL:http://www.arnika.org/spalovna-nebezpecnych-odpadu-v-plzni

36



Arnika.org: Spalovna nebezpečných odpadů ve Vyškově [online]. [cit. 2011-11-07] URL:http://www.arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/Ke_stazeni/analyzaaktual.pdf



Termizo,a.s. produkty a služby[online].[cit.2011-11-07] URL:http://www.termizo.mvv.cz/php/index.php?p=40



Svat měst a obcí České Republiky: Tiskové zprávy [online]. [cit. 2011-11-20] URL:http://www.smocr.cz/cz/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/obce-a-kraje-predstavilisvuj-pohled-na-budoucnost-odpadoveho-hospodarstvi-cr.aspx?referrerID=109



EKO – KOM: O společnosti a systému EKO – KOM [online]. [cit. 2011-11-22] URL:http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/o-systemu



Cenia: Informační systém odpadového hospodářství [online]. [cit. 2011-11-20] URL:http://isoh.cenia.cz/groupisoh/nuts3.php?typ=e&rok=2009



Ministerstvo financí České Republiky: ARISweb – sumáře [cit. 2011-12-12] URLhttp://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarissum/index.pl

37

Seznam grafů a tabulek 

Graf č. 1: kraje - produkce komunálních odpadů na 1 obyvatele 2009 - 2010



Graf č. 2: kraje - celkové výdaje na nakládání s odpady 2009 - 2011



Graf č. 3: kraje - celkové výdaje na nakládání s odpady na 1 obyvatele 2009 - 2011



Graf č. 4: kraje - výdaje na sběr komunálních odpadů na osobu 2009 - 2011



Graf č. 5: kraje - celkové příjmy z nakládání s odpady 2009 - 2011



Graf č. 6: kraje - celkové příjmy z nakládání s odpady na jednoho obyvatele 2009 - 2011



Graf č. 7: kraje - příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů 2009 - 2011



Graf č. 8: kraje - příjmy ze sběru a využití komunálních odpadů na jednu osobu 2009 - 2011



Graf č. 9: kraje – hospodářský výsledek nakládání s odpadem 2009 - 2011



Graf č. 10: kraje – hospodářský výsledek nakládání s odpadem na 1 obyvatele 2009 – 2011



Graf č. 11: kraje – hospodářský výsledek nakládání s komunálním odpadem na 1 obyvatele 2009 - 2011



Tabulka č. 1: Produkce odpadů v ČR v letech 2006 – 2010 v tis. t.



Tabulka č. 2: Produkce komunálních odpadů NUTS3 2009 a 2010



Tabulka č. 3: Podíl výdajů na nakládání s odpady na celkových běžných výdajích v krajích v roce 2009 - 2011



Tabulka č. 4: Podíl výdajů na nakládání s komunálním odpadem na celkových výdajích na nakládání s odpady za kraje 2009 - 2011



Tabulka č. 5: Podíl příjmů z nakládání s odpady na celkových příjmech krajů rok 2009 - 2011 38



Tabulka č. 6: Podíl příjmů ze sběru a využití komunálního odpadu na celkových příjmech z nakládání s odpady za kraje rok 2009 - 2011



Tabulka č. 7: Náklady separace odpadů a provoz skládky 2009-2011 Technické služby Lanškroun, s.r.o.



Tabulka č. 8: Výnosy ze separace odpadů a provozu skládky 2009-2011 Technické služby Lanškroun, s.r.o.



Tabulka č. 9 : Hospodářský výsledek separace odpadů a provozu skládky 2009-2011 Technické služby Lanškroun, s.r.o.

39

REGIONÁLNÍ ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR

Recommend Documents