REALIZACE KOMBINOVANÉHO STUDIJNÍHO OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY PAVEL DOSTÁL, SVATOPLUK SLOVÁK Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt: Příspěvek přináší informace o zkušenostech s realizací kombinovaného studia „Specializace v pedagogice – Učitelství odborných předmětů“ na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Dále jsou zde uvedeny výsledky průzkumu zaměřeného na hodnocení organizačního zajištění tohoto studia, studijních textových opor a vyváženosti distanční a prezenční formy. Klíčová slova: kombinované studium, studijní textové opory, organizační zajištění, průzkum Abstract: This paper provides basic information on the experience with the implementation of combined study ‘Specialization in Pedagogy – Teaching Studies for Professional Subjects’ at the Pedagogical faculty of University of Ostrava. The paper also presents the results of the research which deals with distance learning organization and superior study materials, thus striking a balance between distance and full-time studies. Key words: combined study, superior study materials, organization, research 1. ÚVOD Tak zvaná kombinovaná forma studia (tedy typ studia, který je kombinací prezenční a distanční formy) je dnes na vysokých školách v ČR naprosto běžná. Například na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity je do prvních ročníků studijních oborů, které jsou akreditovány jako kombinované, přijímáno přibližně stejně studentů jako do prezenčních oborů. Přesto chybí všeobecně přijímaný názor, jak má být kombinované studium realizováno a organizováno, a jednotlivé univerzity, fakulty nebo dokonce katedry hledají své vlastní optimální cesty. Chybí také dostatečná vzájemná informovanost. Proto jsou v našem příspěvku shrnuty podstatné údaje o způsobu realizace kombinovaného studia garantovaného katedrou technické a pracovní výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. 2. CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍCH OBORŮ Katedra technické a pracovní výchovy garantuje tříletý bakalářský a na něj navazující dvouletý magisterský studijní obor Učitelství odborných předmětů ve dvou specializacích – Obchod a služby a Strojírenství. Tyto obory jsou akreditovány jako kombinované, neplacené, bakalářský ve studijním programu Specializace v pedagogice, magisterský ve studijním programu Učitelství pro střední školy. Bakalářské studium je zakončeno obhajobou bakalářské práce a státní zkouškou, magisterské studium obhajobou diplomové práce a státní zkouškou. Studenty jsou nejčastěji učitelé středních odborných škol a učilišť, kterým chybí vysokoškolské vzdělání. Jejich motivace ke studiu a k jeho úspěšnému dokončení je většinou značná, protože to je často spojeno s vyšším platovým ohodnocením nebo dokonce podmínkou k udržení zaměstnání. V současné době je ve specializaci Obchod a služby v bakalářském studiu okolo sedmdesáti pěti studentů v ročníku, v magisterském studiu okolo čtyřiceti, přičemž převis poptávky po studiu je značný. Zájem o studium ve specializaci Strojírenství je podstatně menší. Do jednotlivých ročníků je přijímáno okolo osmnácti studentů. 2.1 Průběh studia V každém semestru je obvykle šest až sedm předmětů, přibližně čtvrtina je zakončena zápočtem, ostatní zkouškou, která se vždy koná prezenčně. Studenti samozřejmě plní úkoly zadané vyučujícími, zpracovávají seminární práce a podobně.
54
Přibližně polovinu předmětů tvoří pedagogické a psychologické disciplíny, které jsou společné pro obě specializace. Zbytek předmětů rozvíjí zvolený obor. Ve specializaci Obchod a služby jsou to například Ekonomie, Marketing, Management, Účetnictví, Daňová soustava, Podniková ekonomika apod., ve specializaci Strojírenství například Technické kreslení, Statika, Části strojů, Stroje a zařízení, Strojírenská technologie, Materiály apod. Prezenční část výuky se uskutečňuje v prostorách Ostravské univerzity jednou týdně (v pracovní dny), ve dvou čtyřhodinových blocích, maximálně devětkrát za semestr. Hodinová dotace jednotlivých předmětů se pohybuje v rozmezí od 4 do 24 hodin. Konkrétní rozsah prezenční výuky je stanovován po konzultacích s jednotlivými vyučujícími a vychází z typu předmětu, z osobnosti vyučujícího, vybavenosti vhodnými didaktickými pomůckami a z potřeb studentů. V posledních dvou letech došlo u některých předmětů k redukci prezenční části studia, především v souvislosti s postupným vznikem vhodných studijních opor. Také podoba této výuky se stále více mění z „klasického přednášení“ na kombinaci přednášek, seminářů, tutoriálů a workshopů, způsobem nejvhodnějším pro konkrétní předmět. Hlavní podíl na podobě předmětu má jeho vyučující (po konzultaci s garantem oboru). Transformace výuky probíhá postupně, bez náhlých skokových změn, a to z několika důvodů. Především studium považujeme za etablované a kvalitní, kterému by zbytečně mohly uškodit neuvážené radikální změny. Prozatím postrádáme relevantní studie, které by prokazovaly efektivitu a optimální míru zavedení distančních forem z hlediska zkvalitnění výuky. Dalším faktorem je samozřejmě také negativní vztah některých kolegů k využití moderních didaktických metod. V neposlední řadě je třeba brát v potaz možnosti a schopnosti studentů. Například širšímu uplatnění počítačové techniky brání u podstatné části studentů její nedostatečná dostupnost (dále viz průzkum). 2.2 Organizace studia Na organizaci a administraci uvedených kombinovaných studijních oborů se podílejí tři pedagogičtí pracovníci a sekretářka katedry technické a pracovní výchovy. Na studijním oddělení je vyčleněna jedna referentka pro všechny „neprezenční“ obory studia na fakultě. Tento stav nepovažujeme za ideální, ale protože v dohledné budoucnosti nelze očekávat vytvoření univerzitního či fakultního pracoviště „zastřešujícího“ distanční a kombinované studium, za jediný možný. Vyučujícími jsou jak zaměstnanci Ostravské univerzity, tak externisté. Ve specializaci Obchod a služby je externisty pokrýváno přibližně 40 % výuky (v drtivé většině z Ekonomické fakulty VŠB–TUO), ve specializaci Strojírenství je podíl externistů jen přibližně 10 %. Vzájemná komunikace mezi organizátory, administrátory, vyučujícími a studenty probíhá nejčastěji osobně, dále samozřejmě telefonicky, elektronickou poštou a nejméně klasickou poštou. Jeden kabinet se dvěma organizátory slouží jako informační středisko (dále viz průzkum). Administrativa je realizována částečně „papírovou“ formou, částečně elektronicky prostřednictvím informačního systému IS – Student, který je společný celé univerzitě. Původně byl určen pouze pro prezenční studium, po úpravách je dnes využitelný i pro kombinované studium. Vyučujícím umožňuje například přes internet vypisovat zkušební termíny a zadávat známky, studentům přihlašovat se na zkoušky. V minulých letech bylo uvažováno o využití speciálních informačních systémů pro distanční studium, ale při testování se neosvědčily, respektive negativa převážila pozitiva. Základní informace o studiu mohou zájemci získat z internetu, z médií, prostřednictvím informačních materiálů na veletrzích o vzdělávání apod. Každý uchazeč o studium obdrží před přijímacím řízením informační dopis. Každý student při zápisu do prvního ročníku obdrží brožuru „Informace o studiu“. 2.3 Studijní textové opory V průběhu posledních let vznikly pro podstatnou část předmětů studijní textové opory. Jejich autory jsou většinou vyučující těchto předmětů. Část opor byla vytištěna a v dostatečném počtu umístěna do univerzitní knihovny, kde si je studenti půjčují. Další část je přístupná
55
elektronicky přes internet ze stránek určených těmto oborům. Zabezpečení je provedeno pomocí dvou hesel, která studentům sdělí příslušný vyučující. Některé studijní opory jsou k dispozici v tištěné i elektronické podobě. Forma jednotlivých studijních opor se liší (nebyla zvolena jednotná šablona). Autorům-vyučujícím byla ponechána určitá volnost, protože především vyučující daného předmětu by měl vědět, jaká forma je pro „jeho“ předmět nejvhodnější. Hodnocení vhodnosti využití jednotlivých „distančních prvků“ ve studijních textových oporách ze strany studentů byla jednou z oblastí provedeného průzkumu. 3. PRŮZKUM Cílem průzkumu bylo zjistit informace o studentech uvedených oborů a jejich hodnocení organizačního zajištění studia, studijních textových opor a vyváženosti distanční a prezenční formy tak, aby na jejich základě mohla být zvyšována úroveň studia. Průzkum byl proveden v březnu 2004 dotazníkovou metodou. Byly použity uzavřené otázky s prostorem k možnosti vyjádření doplňujících názorů. 3.1 Charakteristika souboru respondentů Respondenty byli studenti výše uvedených studijních oborů. Pro srovnání a zvýšení validity průzkumu byl soubor respondentů ještě rozšířen o studenty kombinovaného bakalářského studijního oboru Informační technologie ve vzdělávání garantovaný katedrou informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty OU. Celkový počet respondentů byl 302 z toho 68 % žen a 32 % mužů. Průměrný věk respondentů byl přibližně 36 let (podrobněji viz graf 1). 22,7 % 19,1 %
17,1 %
15,7 %
14 %
8,4 % 3% 25
30
35
40
45
50
let
Graf 1. Věková struktura respondentů Důležitým údajem je časová dostupnost vzdělávací instituce. Nadpoloviční většina respondentů (66,2 %) se dopraví do místa výuky do jedné hodiny, 15,7 % do dvou hodin, 9,7 % do tří hodin a 8,3 % nad tři hodiny. Dále je velmi důležité, že většina studentů oboru Učitelství odborných předmětů (UOP) pracuje (nebo alespoň pracovala) jako učitelé. V oboru Informační technologie ve vzdělávání (ITV) je učitelů naopak menšina (viz graf 2).
neučil 13%
učí 32%
neučil 26%
učil 8% učí 79%
UOP – Obchod a služby
učil 13%
učí 61%
UOP – Strojírenství Graf 2. Zaměstnání respondentů
56
neučil 64%
učil 4%
ITV
Přístup k počítači a internetu je přibližně pro 60 % respondentů bezproblémový doma nebo na pracovišti, ale pro zbývajících 40 % není bez komplikací (pro 29 % je omezený doma nebo na pracovišti, pro 11 % problematický v knihovně, internetové kavárně, u známého apod.). Jak je možno ze zaměření oboru Informační technologie ve vzdělávání očekávat, je jejich přístup k informačním technologiím poněkud lepší (podrobněji srovnání oborů viz graf. 3). C 4%
C 13%
B 29%
A 58%
UOP – Obchod a služby
C 2% B 30%
B 35% A 61%
A 68%
UOP – Strojírenství
IVT
Graf 3. Přístup respondentů k počítači a internetu (legenda: A – bezproblémový; B – omezený doma nebo na pracovišti; C – problematický v knihovně, u známého apod.) 3.2 Výsledky průzkumu Průzkum prokázal, že drtivé většině studentů vyhovuje současný rozsah prezenční výuky. Studenti nechtějí snižovat počet vyučovacích hodin, naopak desetina studentů by přivítala větší rozsah prezenční výuky (viz graf 4). 85,1 %
10,2 %
4,7 % vyhovovalo by méně hodin
vyhovuje
vyhovovalo by více hodin
Graf 4. Výsledky průzkumu hodnotící rozsah prezenční výuky Další skupina otázek v provedeném průzkumu byla směřována k vlastní přípravě studentů. Téměř polovině respondentů (49,7 %) více vyhovuje příprava ze studijních textových opor. Nezanedbatelná část (20,5 %) však upřednostňuje klasické učebnice a skripta, 28,8 % respondentů nenachází výraznější rozdíl. Velmi významné je zjištění, že téměř všichni dávají přednost studiu z tištěného textu (98,3 %), pouze 5 studentů (1,7 %) uvedlo, že dávají přednost studiu přímo z monitoru počítače. Zajímavé jsou také odpovědi studentů na otázky týkající se samotných studijních textových opor. Studentům v textu nevyhovuje časté kladení otázek a úkolů (viz graf 5a). Téměř tři čtvrtiny respondentů uvádí, že nemá smysl uvádět čas potřebný k nastudování jednotlivých kapitol (viz graf 5b). Naopak drtivá většina (88 %) oceňuje používání klíčových slov k jednotlivým kapitolám (viz graf 5c). Co se týká významu informačních značek musíme konstatovat, že výsledek průzkumu je nejednoznačný (viz graf 5d).
57
i v textu (častěji) 13,4% pouze na koncích kapitol 49,7%
má smysl 28,4%
i v textu (občas) 38,4%
nemá smysl 71,6%
Graf 5a. Otázky a úkoly
Graf 5b. Uvádění času potřebného ke studiu
nemá smysl 12,4% nemá smysl 49,7%
má smysl 50,3%
má smysl 87,6%
Graf 5c. Uvádění klíčových slov
Graf 5d. Uvádění informačních značek
Z výsledků průzkumu vyplývá všeobecná spokojenost studentů se způsobem komunikace s organizátory studia, se studijním oddělením i s vyučujícími. V průměru pouze 5 % má nějaké výhrady či připomínky (viz tab. 1). Tab. 1. Způsob komunikace s organizátory
se studijním odd.
s vyučujícími
vyhovuje
94,3 %
94,6 %
94,1 %
vyhovuje s výhradami
4,7 %
4,7 %
4,8 %
nevyhovuje
1,0 %
0,7 %
1,1 %
Spokojenost také v celku panuje s úrovní vyučujících, kdy téměř 80 % respondentů označilo jejich úroveň jako výbornou či velmi dobrou (viz graf 6). 61,5 %
19,9 %
17,8 %
0,7 % výborná
velmi dobrá
dobrá
slabá
Graf 6. Celková úroveň vyučujících
58
0,3 % neuspokojivá
V průzkumu bylo také zjišťováno, jak studenti kombinovaného studia využívají služeb knihovny Ostravské univerzity. Plná třetina jich knihovnu nevyužívá. Podstatnou část z nich však tvoří studenti prvních ročníků, u nichž je možno předpokládat, že začnou využívat služeb knihovny postupně v průběhu studia. 4. ZÁVĚR Výsledky provedeného průzkumu přinesly významné informace, které budou podkladem pro další rozvoj uvedených studijních oborů. V průzkumu se prokázalo, že studentům vyhovuje současný rozsah prezenční výuky a nepřejí si její redukci. Studenti odmítli studium přímo z monitoru počítače, upřednostňují tištěný text. Ve studijních textových oporách většině respondentům nevyhovuje časté kladení otázek a úkolů, uvádění času potřebného k nastudování kapitoly považují za zbytečné. Naopak oceňují používání klíčových slov. Přínos používání informačních značek je sporný. Přestože není využíván žádný speciální informační software, studenti jsou spokojeni s organizací studia a se vzájemnou komunikací. Zajímavá je skutečnost, že přes různé zaměření studijních oborů, různá povolání respondentů a různý vztah k informačním technologiím nebyl u žádné ze zjišťovaných skutečností zjištěn výraznější rozdíl mezi jednotlivými obory. Také při srovnání jednotlivých studijních ročníků byly zjištěny obdobné výsledky (s výjimkou méně častého využívání univerzitní knihovny prvními ročníky). Literatura 1. SCHNEIDEROVÁ, A. Pedagogická psychologie: Psychologie řízeného učení. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2003. ISBN 80-7042-240-8 2. KAŇÁKOVÁ, Z., BLÁHA, J. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2003. ISBN 80-7042-244-0 3. ČADA, R. Strojírenská technologie 1. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2002. ISBN 80-7042-232-7 4. KOSTOLÁNYOVÁ, K. Algoritmizace a řešení problémů. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2002. ISBN 80-7042-227-0
Ing. Pavel Dostál, Ph.D. Ing. Svatopluk Slovák, Ph.D. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra technické a pracovní výchovy Českobratrská 16, 701 03 Ostrava 1 E-mail:
[email protected] ,
[email protected]
59