J. Vrzal, 1.0
Rastrová grafika • body uspořádané do pravidelné matice – rastr pixelů (ppi, Pixel Per Inch) – monitor 90 ppi – rastr tiskových bodů (dpi, Dot Per Inch) – kvalitní tisk 300 dpi
2
Rastrová grafika
3
Vektorová grafika • vektory (objekty, křivky, text) jsou dané souřadnicemi a parametry (např. tloušťka čáry) • zmenšování ani zvětšování neovlivňuje kvalitu
4
Vektorová grafika • pro zobrazení je nutný převod na bitmapu (tiskárna, monitor) pomocí RIP (Raster Image Procesor) • Bézierova křivka
5
Vektor a rastr (bitmapa) dohromady • PDF formát, který dokáže uložit obrázky, text, vektory, vytvořit záložky atd. • Jak nastavit PDF při ukládání?
6
Vektor a rastr (bitmapa) dohromady
7
Vektor a rastr (bitmapa) dohromady • Smallest File Size – neukládá fonty – barvy převede do sRGB – obrázky jako JPG s vysokou kompresí – rozlišení přepočítá na 100 ppi
8
Vektor a rastr (bitmapa) dohromady • High Quality Print – běžný tisk – přidány potřebné fonty – obrázky jako JPG se střední kompresí – rozlišení přepočítá na 150 ppi
9
Vektor a rastr (bitmapa) dohromady • Press Quality Print – důraz na kvalitu tisku – přidány všechny potřebné fonty – obrázky jako JPG s malou kompresí – rozlišení přepočítá na 300 ppi – barvy převede na CMYK
10
RGB model (zjednodušeno) • RGB model definuje barvu pixelu tak, že popisuje barvu 3 světel, jenž svítí na stejné místo
11
Vznik digitálního obrazu pomocí snímače • 6 Mpix senzor rastr 6 milionů pixelů, ale černobílých, neschopných vidět barvu • Bayerova RGBG maska pro zaznamenání barvy (zelené je 2x více z důvodů citlivosti oka) – 1,5 milionu červených pixelů – 1,5 milionu modrých pixelů a – 3 miliony zelených pixelů 12
Vznik digitálního obrazu pomocí snímače • pro každý RGB pixel obrazu se barevná informace vypočítává ze 4 sousedních pixelů – interpolace obrazu, každý pixel je použit 4x – 6 Mpix senzor je vlastně 1,5 Mpix – výpočet na plné RGB proběhne až v počítači
13
Vznik digitálního obrazu pomocí snímače
14
Barevná hloubka v RGB • barevný prostor: Red, Green a Blue • každá barva (kanál RGB) je kódována 8, 16 či 32 bity (Photoshop) • True Color – 24 bitová barevná hloubka (3*8 bitů) – 224 barev, tedy 16,7 milionů
• Deep Color – 48 bitová hloubka (3*16 bitů) – 248 barev, tedy 281, 5 bilionů 15
Barevná hloubka v RGB • i když se celkový počet 16,7 milionů barev zdá úctyhodný (True Color), tak zvláště v souvislých plochách se objevuje posterizace
16
Komprese • bezeztrátová komprese –973000000000999999→ 9 7 3 „9/0“ „6/9“ – 100% možné restaurovat původní řadu a nedojde k žádné ztrátě informace – stupeň komprese (poměr velikosti originálních dat ku komprimovaným) záleží na obsahu – čím více redundance v sobě data mají, tím více se podaří je zmenšit 17
Komprese • ztrátová komprese – podle znalosti obsahu odstraňuje nepotřebné detaily – kolik detailů se neuloží záleží na stupni komprese
18
JPEG typy grafických souborů
• Joint Photographic Experts Group • vytvořený standard od roku 1992 • ztrátová komprese, kterou je možné měnit – navrženou tak, aby co nejvíce zmenšila velikost souboru, ale přitom co nejméně degradovala fotografie
19
JPEG typy grafických souborů
• ztrátová komprese, kterou je možné měnit – ostré fotografie plné jemných detailů (např. pole nebo tráva) lze zkomprimovat méně – principem je převedení na L*a*b a redukce barevné složky spolu s hledáním opakujícího se vzorku v kanálech L, a i b
20
JPEG typy grafických souborů
21
JPEG typy grafických souborů
• nastavení stupně komprese – pro vysoké rozlišení a kvalitu: stupeň 8, uložit jako (zachová EXIF informace a ICC profil) – pro web: kvalita 60 %, uložit pro web (odstraní EXIF a ICC)
• jednotlivé volby – Baseline Optimized: mírně zmenší velikost souboru – Progressive: postupné zkvalitňování při stahování 22
EXIF metadata
• fotografické informace vložené do fotografie – datum a čas vzniku – nastavení (čas, clona, ohnisko) – náhled – GPS souřadnice – případně popis atd.
• není standardizován 23
EXIF metadata
24
ICC profil • způsob, jak společně s fotografií ukládat i podstatné informace o správě barev – důležité pro přesné barevné zpracování fotografie při následném prohlížení či tisku
25
JPEG typy grafických souborů
• JPEG artefakty – v případě velké komprese se objevují nechtěné obrazové prvky, zejména kolem jemné kresby a čar – stejně tak na velkých plochách se objevují čtvercové bloky
26
JPEG typy grafických souborů
• nedostatky JPEGu – pouze 24 bitová barevná hloubka – nepodporuje průhlednost – nehodí se pro ukládání vektorové grafiky (kresby, grafy, ikony atd.), vytvořen pro fotografie – nepodporuje animace – komprese je vždy ztrátová (při vysoké kvalitě je výsledek nerozeznatelný od bezeztrátové komprese) 27
JPEG typy grafických souborů
• nedostatky JPEGu – nepodporuje obraz s více vrstvami – opakované ukládání degraduje fotografie
28
GIF typy grafických souborů
• Graphics Interchange Format • vytváří tzv. paletu barev v obrázku – jiné barvy obrázek obsahovat nesmí, úsporné uložení barev a bezeztrátová komprese • většina programů je schopna vytvořit smysluplnou paletu z obrázku automaticky
29
GIF typy grafických souborů
• barvy mohou být 2 až 256 → nestačí pro fotografii • hodí se pro jednoduchou grafiku, kresby, loga, ikony, tlačítka apod. • podporuje průhlednost – jedna barva z palety může být považována za průhlednou barvu
• podporuje jednoduché animace 30
256 barev je v modré ploše nedostatečné pro plynulý přechod
GIF typy grafických souborů
• volby uložení, redukce barev: – selektivní – metoda, která dává prioritu barvám, jenž lidské oko vnímá nejcitlivěji a zároveň bere v úvahu plošnou velikost barvy (větší plochy mají přednost) – perceptuální – na základě citlivosti lidského oka na barvy – adaptivní – jen na základě barevného spektra obrázku 33
GIF typy grafických souborů
• rozklad (dithering) – v paletě neobsažené barvy lze pro oko simulovat (složit) z jiných barev umístěných vhodným způsobem těsně vedle sebe
34
GIF typy grafických souborů • volby uložení, pro simulaci barev, které nejsou v paletě : – rozptýlený (difúze) – je použit náhodný nepravidelný vzorek – vzorek – je použit pravidelný čtvercový vzorek – šum – podobné jako rozptýlený, ale rozptyl zasahuje dále
35
GIF typy grafických souborů
• nedostatky GIFu – uložení barev pomocí palety je pro mnoho aplikací nevýhodné (fotografie) – průhlednost je jen ano/ne, neumožňuje plynulou průhlednost. – animace výrazně zvětšuje velikost výsledného souboru. – nepodporuje Exif a tak se tato data vždy ztratí. 36
GIF typy grafických souborů
• nedostatky GIFu – nepodporuje správu barev (ICC profil) – nepodporuje ukládání obrazu obsahujícího více vrstev – nepodporuje vektorovou grafiku
37
PNG typy grafických souborů
• určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky • podpora 24 bitové barevné hloubky • obsahuje alfa kanál • nedostupnost jednoduché animace • nepodporuje CMYK
38
PNG typy grafických souborů • lepší pro obrázky obsahující text, čárovou grafiku, ostré rozhraní barev • 5 – 10x větší soubory než JPEG
39
TIFF typy grafických souborů
• Tagged Image File Format • tzv. kontejnerový formát, který dokáže nést různá obrazová data různě komprimovaná • barevná hloubka až 48 bitů • podporuje ukládání do vrstev • ukládá EXIF informaci a ICC profil • zachovává průhlednost (i plynulou) • umí uložit ořezovou cestu 40
TIFF typy grafických souborů
• možné komprese: – LZW – bezeztrátová komprese – RLE – velmi jednoduchý způsob komprese – ZIP – obecná bezeztrátová komprese
41
TIFF typy grafických souborů
• Nevýhody: – problémy s kompatibilitou – proto je nutné ukládat bez komprese, bez průhlednosti a bez vrstev → velké soubory
42
RAW typy grafických souborů
• obsahuje jen minimálně zpracovaná data ze senzoru fotoaparátu → výpočet obrazu v počítači • není standardizován a výrobci si definují vlastní formáty
43
RAW typy grafických souborů
• RAW soubor ukládá data ještě před Bayerovou interpolací, tedy „bez barev – na každý pixel stačí jeden byte (při 8 bitovém A/D převodníku) a tedy 6 MPix obrázek bude mít v RAW 6 MB
44
RAW typy grafických souborů
• RAW fotografii nelze v počítači ani zběžně prohlédnout → bez Bayerovy interpolace, snímek de facto neexistuje • speciální program, RAW konvertor, který data vyvolá – expoziční kompenzace v rozsahu cca ±1 až ±1,5 EV – úprava tonální křivky a kontrastu, doostření, redukce šumu a mnoho dalšího 45
RAW typy grafických souborů
• Kdy tedy použít RAW? – RAW je více než JPEG, zachová maximální možnou kvalitu, umožňuje řadu věcí opravit (např. expozici nebo vyvážení bílé)
• Nevýhody: – velký soubor – vyvolání RAWu je zdlouhavý a náročný proces vyžadující ruční zásah – RAW nelze dát jiným uživatelům – nutnost speciálního SW
46
Histogram • histogram vizuálně ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé barevné odstíny v rozmezí 0 - 255 • vlevo na ose X jsou vždy tmavé odstíny (zcela vlevo černá, zastoupená nulou) • vpravo na ose X jsou světlé odstíny (zcela vpravo je bílá, zastoupená hodnotou 255) • ose Y je potom poměrné množství 48
Histogram
49
RGB histogram
50
Histogram jasů a stínů • grafický editor sečte jednotlivé RGB histogramy do jednoho grafu poměrově – zelená 0.59, červená 0.3 a modrá 0.11 (dohromady tyto koeficienty dávají číslo 1)
51
Histogram jasů a stínů
52
Histogram jasů a stínů • dynamický rozsah (podíl mezi nejsvětlejší a nejtmavší oblasti záběru) oka je 11 - 15 EV • dynamický rozsah snímače zrcadlovky je max. 10 EV → snímač nebude schopen zaznamenat veškeré stíny a jasy, které se na scéně vyskytují
53
EV (expoziční hodnota) • hodnotě 0EV odpovídá takové množství světla, při kterém budeme šedou tabulku správně exponovat při expozici 1 sekunda, cloně f1 a citlivosti ISO100
54
EV (expoziční hodnota)
55
Histogram jasů a stínů
56
Histogram jasů a stínů • dynamický rozsah fotografované scény a snímače fotoaparátu jsou stejné – odstíny černé ani bílé nedosahují vysokých hodnot – fotoaparát zaznamenal veškeré odstíny
57
Histogram jasů a stínů
58
Histogram jasů a stínů • dynamický rozsah fotografované scény je podstatně větší, než rozsah snímače fotoaparátu – histogram by chtěl pokračovat vlevo i vpravo, ale omezený rozsah snímače mu to nedovolí – vznikly přeexpozice a podexpozice (plochy bez kresby)
59
Histogram jasů a stínů
60
Histogram jasů a stínů • dynamický rozsah fotografované scény je menší, než rozsah snímače fotoaparátu – kontrast na nízké úrovni – histogram vůbec nedosahuje na bílé ani černé odstíny
61
Histogram jasů a stínů • optimální podoba histogramu nepřesahuje vlevo ani vpravo, dynamický rozsah fotografované scény byl shodný s rozsahem snímače fotoaparátu
62
Histogram jasů a stínů • podexpozice na fotografii (černá místa bez kresby). – řešením by bylo kompenzovat expozici do kladných hodnot, aby byl snímek celkově světlejší – na světlých tónech je rezerva
63
Histogram jasů a stínů • přeexpozice na fotografii (bílá místa bez kresby). – kompenzovat expozici do záporných hodnot
64
Histogram jasů a stínů • malý dynamický rozsah scény (např. mlhavé údolí bez kontrastu). – snímek je vyfotografovaný dobře (přidat kontrast v editoru)
65
Histogram jasů a stínů • přítomnost jak podexpozice, tak přeexpozice. – kontrast fotografované scény je příliš velký a v podstatě to nelze nijak řešit
66
Nástroj křivky • úprava jasu, kontrastu i jednotlivých barevných kanálů RGB velmi detailně
68
Nástroj křivky • zesvětlení fotky
71
Nástroj křivky • ztmavení fotky
72
Nástroj křivky • zvýšení kontrastu – ztmavení stínů a zesvětlení světel
73
Nástroj křivky • Co udělá tato křivka s fotografií?
74
Nástroj křivky • Co udělá tato křivka s fotografií?
75
Zdroj: PIHAN, Roman. Fotografování,fotoaparáty,techniky,triky. [online]. 28. 5. 2014 [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: http://www.fotoroman.cz/techniques2.htm Fenomén jménem histogram | Fotorádce.cz. DOLEJŠÍ, Tomáš. Fotorádce.cz [online]. 2011 [cit. 2014-09-05]. Dostupné z: http://www.fotoradce.cz/fenomen-jmenemhistogram-clanekid789