Signature Verified Ing. NotDigitally
Milosl av Kuklí k
V Praze dne 24. 11. 2014 Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I (dále jen MŽP, OVSS I), jako věcně příslušný orgán státní správy ve smyslu § 19 odst. 2 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodlo o žádosti právnické osoby Astur Bohemia s. r. o., V Celnici 1031/4, 1410 00 Praha 1, IČO 243 07 092, ze dne 12. 2. 2013 takto: Žádost právnické osoby Astur Bohemia s. r. o., V Celnici 1031/4, 1410 00 Praha 1, IČO 243 07 092, ze dne 12. 2. 2013, o stanovení průzkumného území Mokrsko pro průzkum ložisek vyhrazených nerostů-zlata a nerostů, z nichž je možno vyrábět kovy, podané v zastoupení RNDr. Tomášem Pecharem na základě plné moci ze dne 31. 1. 2013, se ve smyslu § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zamítá.
Odůvodnění
Právnická osoba Astur Bohemia s. r. o., V Celnici 1031/4, 1410 00 Praha 1, IČO 243 07 092, požádala prostřednictvím RNDr. Tomáše Pechara, na základě plné moci ze dne 31. 1. 2013, ve smyslu § 4a odst. 1, 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, o stanovení průzkumného území Mokrsko o ploše 1,89 km2 pro průzkum ložisek vyhrazených nerostů – zlata a nerostů, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy. Navržené průzkumné území leží v území obce Chotilsko, k. ú. Prostřední Lhota a částečně k. ú. Sejcká Lhota, v okrese Příbram. Navržené průzkumné území má tvar nepravidelného 24úhelníku s vrcholy určenými souřadnicemi v souřadnicovém systému JTSK, uvedenými v následujícím přehledu:
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz,
[email protected],IČ.00164 801
signed by Ing. Miloslav Kuklík Date: 2014.11.25 16:24:42 CET Reason: nedefinovany Location: nedefinovany
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Vrchol 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
X 1 079 690,00 1 079 630, 00 1 079 730, 00 1 079 970,00 1 080 050,00 1 080 050,00 1 080 140,00 1 080 160,00 1 080 160,00 1 080250,00 1 080 370,00 1 080 670,00 1 080 740,00 1 080 970,00 1 081 060,00 1 081 350,00 1 081 370,00 1 081 440,00 1 081 730,00 1 081 730,00 1 081 700,00 1 081 700,00 1 080 790,00 1 080 360,00
Y 754 300,00 753 380,00 752 580,00 752 680,00 752 750,00 752 800,00 752 870,00 752 890,00 753 140,00 753 120,00 753 120,00 753 100,00 753 160,00 753 150,00 753 100,00 753 060,00 753 040,00 753 010,00 753 010,00 753 470,00 753 470,00 753 610,00 753 610,00 754 300,00
Stanovení průzkumného území bylo požadováno na dobu 5 let. V ploše navrženého průzkumného území jsou evidována ložiska Mokrsko B 3219200-50, Mokrsko-východ B 3246000-50 a Prostřední Lhota-Čelina B 3202801-60. Existují doklady o středověké těžbě, jinak ložiska nebyla těžebně středem zájmu. V 80. letech byly realizovány rozsáhlé průzkumy hrazené ze státního rozpočtu. V roce 1986 byla na podkladě geologických průzkumů, schválených Českým geologickým úřadem, stanovena ochrana ložisek v podobě chráněného území pro ložisko Mokrsko a Čelina. Následný státní geologický a ložiskový průzkum byl v roce 1991 úspěšně zakončen schválením nového výpočtu zásob. V současné době jsou výše uvedená ložiska Mokrsko a Mokrsko-východ chráněna před znemožněním těžby chráněným ložiskovým územím Prostřední Lhota I č. 21920000 a ložisko Prostřední Lhota-Čelina je zabezpečeno chráněným ložiskovým územím Prostřední Lhota-Čelina č. 20280100. Dle žádosti o stanovení průzkumného území je cílem průzkumných prací nový výpočet (přepočet) zásob ložisek zlata včetně aktualizace podmínek využitelnosti: geologické, hydrogeologické a technologické podmínky těžby, úprava rudy, metalurgická studie, předběžná sociálně ekonomická studie, společenský přínos těžby, analýzy životního prostředí lokality (EIA záměru stanovení dobývacího prostoru). Průzkumné práce žadatel popisuje jako rešerši a vyhodnocení stávající dokumentace (první dvouletá etapa prací), chemické analýzy dochovaných vzorků, odběry nových zásekových vzorků v dostupném podzemí, hydrogeologické monitorovací vrty, odběry reprezentativních technologických vzorků a cca 30 – 100 jádrových vrtů o hloubce 100-300 m (druhá etapa prací). Závěrečnou etapou 2
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 průzkumných prací by bylo vyhodnocení všech dat, nový výpočet zásob, modelová studie využití ložiska, ekonomická studie a návrh na stanovení dobývacího prostoru. Případné následné využití ložiska žadatel podrobněji nespecifikoval a uvedl, že Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnění v rozsahu, který není možné zpracovat a který zákonem není požadován. Správní orgán si je vědom, že stanovení průzkumného území neumožňuje žadateli vlastní realizaci průzkumných prací, zakládá pouze výhradní právo na průzkum konkrétní (právnické) osobě a následovat by musel projekt geologických prací v rozsahu vyhl. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů, a povinnost řešit střety zájmů ve smyslu § 22 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o geologických pracích). Dle ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích je však správní orgán povinen hodnotit a porovnávat veřejné zájmy a zohlednit přitom musí jak vlastní průzkumné práce, tak případné budoucí využití ložiska. Následné zpracování projektu geologických prací podle výše citované vyhlášky č. 369/2004 Sb. a pozdější ev. plán přípravy dobývání nemůže nahradit popis plánovaných prací pro řízení o průzkumném území, neboť vzhledem k uvedené povinnosti správního orgánu posoudit ve smyslu ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích veškeré veřejné zájmy versus zájem na průzkumu a následném využití ložiska musí správní orgán pro objektivní rozhodnutí informacemi o rozsahu a způsobu provádění průzkumných prací i ev. následného využití ložiska disponovat. Požadavkem na doplnění o popis plánovaných prací dal správní orgán žadateli možnost tímto popisem případně eliminovat některá předpokládaná rizika. Ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích určuje jako nezbytnou součást žádosti o stanovení průzkumného území i popis průzkumných prací a následného využití ložiska - viz rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 ze dne 11. 11. 2013. Umožnění vlastní realizace průzkumných prací na podkladě projektu geologických prací již není projednáváno ve správním řízení - i to podporuje nutnost velmi pečlivého zvážení veřejných zájmů správním orgánem již ve fázi řízení o stanovení průzkumného území. Průzkumné práce je všeobecně nutno předpokládat kromě kompletace již existujících dat v podobě terénních technických, laboratorních a technologických prací a závěrečného vyhodnocení. Terénní technické práce v předmětném území by představovaly realizaci jádrových vrtů v desítkách až stovkách ks do udávané hloubky do 300 m z povrchu i z podzemních děl, s následným odběrem vzorků a odebrání technologických vzorků rudního materiálu většího objemu. Vzhledem k existujícímu zrudnění vyznívajícímu v hloubce 500700 m lze předpokládat potřebu většího zahloubení vrtů. Případné následné využití ložiska by znamenalo výstavbu otevřeného povrchového dolu i podzemní důlní práce a vybudování provozního zařízení pro úpravu rudniny do podoby předkoncentrátu nebo úpravnu suroviny do konečné podoby. Vzhledem k jemně rozptýlenému zlatu v hornině je nutné rozemletí horniny na velmi malou zrnitost, a následně zlato získávat loužením kyanidy, příp. jinými látkami (brom, chlor). Další variantou je úprava suroviny gravitací a flotací s následným loužením na místě nebo po převozu suroviny na jiné místo. Tato metoda je ztrátovější (méně než 70 % výtěžnosti oproti 90 % u dynamického kyanidového loužení). Zájmové území těsně sousedí s evropsky významnou lokalitou (EVL) Střední Povltaví u Drbákova CZ0210053, vyhlášenou k 26. 10. 2009, a s maloplošným zvláště chráněným 3
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 územím - přírodní rezervací Vymyšlenská pěšina. V území se vyskytují skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky. V území je stanoveno ochranné pásmo vodovodu Prostřední Lhota – Mokrsko a ochranné pásmo dosud nevybudované plánované čistírny odpadních vod. Dále je v zájmovém území ochranné pásmo silnice II. třídy a vysokého napětí. Cca 200 m od hranice průzkumného území protéká vodárensky využívaný tok Vltava. Převážná část pozemků v ploše průzkumného území náleží pozemkům určeným k plnění funkce lesa, menší část k využívanému zemědělskému půdnímu fondu. Zájmová plocha je významnou rekreační oblastí, v těsné blízkosti průzkumného území je rekreační a vzdělávací zařízení Finanční správy ČR – Smilovice s celoročním provozem a kapacitou cca 200 osob. Lokalitou prochází naučná stezka Zlaté Psí hory, vyhlášená v r. 1999 a obnovená v r. 2005. Navržené území průzkumu je územím s archeologickými nálezy (UAN), dle databáze Státního archeologického seznamu České republiky se jedná o UAN kategorie I č. 12-44-21/9 a kategorie II č. 12-44-16/4. Geologicky je předmětné území tvořeno regionálně metamorfovaným pestrým vulkanosedimentárním komplexem proterozoického stáří – jílovským pásmem a granitoidy středočeského plutonu. Nejvýznamnější a nejbohatší je západní část území s ložiskem Mokrsko, které lze řadit k nejvýznamnějším ložiskům zlata v Evropě. Zrudnění je specifického žilníkového typu, jedná se o zónu velkého množství žil a drobných křemenných žilek, mocnou cca 200 m, délky cca 2 km, strmě upadající do hloubky. Hlavní zrudnění se vyskytuje v hloubce 100-300 m, ale dosahuje až hloubek cca 500 – 700 m, přičemž obsah rudy se do hloubky snižuje. Ložisko je menší kovnatosti (cca 1,9 g/t), ale vyššího koeficientu zrudnění a malé variability obsahu Au. Au zrudnění provází výskyt sulfidů, z nichž převládá arzenopyrit. Potenciál zájmového území je cca 130 t zlata. Bilance zásob ložisek ČR udávají k 1. 1. 2014 na ložisku Mokrsko-východ 9 788 000 t bilančních volných zásob zlatonosné rudy a 20 535 100 t bilančních volných zásob suroviny zlato-kov. Ložisko Mokrsko vykazuje 56 710 000 t zásob bilančních volných a 41 380 000 t nebilančních zásob suroviny zlata-kovu. Ložisko Prostřední Lhota – Čelina eviduje 12 504 300 t nebilančních zásob suroviny Au-kov a 7 917 000 t nebilančních zásob zlatonosné rudy. Ložiska Mokrsko a Mokrsko-východ jsou evidována jako ložiska s nevyřešenými střety zájmů. Z hlediska hydrogeologického se jedná o rajon č. 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, kde je oběh podzemních vod soustředěn podél strukturních poruch a do zóny zvětralinového rozpojení hornin. ~ Správní orgán si po obdržení žádosti o stanovení průzkumného území Mokrsko ověřil, že v ploše navrženého průzkumného území se nacházejí výhradní ložiska, nalezená za finanční
4
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 prostředky státního rozpočtu, a informace o žádosti proto byla ve smyslu § 4a odst. 3 zveřejněna k datu 9. 4. 2013 v Obchodním věstníku. Konkurenční žádost nebyla podána a po uplynutí 30 denní lhůty pro možnost jejího podání bylo zahájeno správní řízení o stanovení průzkumného území Mokrsko. Dopisem č. j. 370/500/13, 12799/ENV/13 ze dne 22. 2. 2013 si správní orgán vyžádal stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Odpověď č. j. 7732/13/31100 ze dne 26. 2. 2013 vyjadřovala nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Mokrsko se Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR. Dopisem č. j. 1183/500/13, 37057/ENV/13 ze dne 29. 5. 2013 oznámil správní orgán zahájení předmětného řízení známým účastníkům řízení, tj. žadateli a obci Chotilsko, a zároveň vyrozuměl o podané žádosti a možnosti se přihlásit k účasti v řízení příslušné organizační jednotky občanských sdružení (nyní spolky), které byly ve smyslu podmínek stanovených v § 70 odst. 2 a 3 zák. č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), oprávněny požadovat o správním řízení informace, tedy občanskému sdružení Brdy nad zlato a Občanskému sdružení Maxima. V zákonem stanovené lhůtě se do řízení přihlásilo občanské sdružení Brdy nad zlato. Občanské sdružení Veselý vrch, které se do řízení přihlásilo dopisem ze dne 11. 6. 2013 nebylo v té době oprávněno informaci o správním řízení požadovat, neboť nebylo na MŽP registrováno jako žadatel o informování o relevantních řízeních. Tato skutečnost byla Občanskému sdružení Veselý vrch dopisem č. j. 1440/500/13, 43471/ENV/13 ze dne 2. 7. 2013 oznámena. Aktuálně dle stavu následné registrace spolků na MŽP ve smyslu § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bylo do řízení za účastníka vzato kromě uvedeného Občanského sdružení Veselý vrch také Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera a Ateliér pro životní prostředí zastoupený JUDr. P. Kužvartem. Tato skutečnost byla všem účastníkům řízení oznámena dopisem č. 3014/500/13, 90339/ENV/13 ze dne 11. 12. 2013. Dne 25. 7. 2013 pod č. j. 1691/500/13, 52424/ENV/13 správní orgán usnesením přerušil správní řízení a současně vyzval žadatele k doplnění následujících záležitostí: podrobný popis průzkumných prací, podrobný popis ev. následného využití ložiska a stanovisko Krajského úřadu ve smyslu § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. V tomto usnesení o přerušení řízení správní orgán nestanovil ve snaze vyjít žadateli vstříc lhůtu a ponechal tak na žadateli coby odborném subjektu určení doby nutné pro vytvoření požadovaných specializovaných expertních podkladů. Doplnění, požadované usnesením ze dne 25. 7. 2013, nebylo správním orgánem obdrženo. Po marném uplynutí období téměř 5 měsíců správní orgán usoudil, že tuto dobu již není možné akceptovat a další průtahy v řízení nejsou možné. Proto byla dopisem ze dne 19. 12. 2013 pod č. j. 3083/500/13, 92693/ENV/13 odeslána výzva k doplnění žádosti s usnesením stanovenou lhůtou do 11. 1. 2014. Oproti původní výzvě ze dne 25. 7. 2013 správní orgán svůj požadavek na doplnění žádosti zredukoval (aplikoval rozhodnutí ministra č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 o rozkladech ve věci analogických stanovení průzkumných území zlata) a požadoval doplnění pouze těch záležitostí, u nichž byla oprávněnost požadavku uvedenými rozhodnutími ministra potvrzena, tj. popis uvažovaných průzkumných prací a popis předpokládaného následného využití ložiska. Dopisem ze dne 6. 1. 2014 podala organizace Astur Bohemia s. r. o. proti usnesení ze dne 19. 12. 2013 rozklad. 5
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Rozhodnutím ministra č. j. 1815/M/14, 31235/ENV/14 ze dne 5. 5. 2014 bylo napadené usnesení ze dne 19. 12. 2013 zrušeno a řízení o vydání tohoto usnesení bylo zastaveno s odůvodněním, že původní usnesení z 25. 7. 2013 o přerušení řízení s nespecifikovanou lhůtou, tj. do doby doplnění žádosti, bylo v době vydání rozkladem napadeného usnesení platné a po dobu přerušení řízení nebylo možné vydávat usnesení dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád), ani určovat lhůtu k odstranění nedostatků žádosti dle § 45 odst. 2 správního řádu. Dopisem ze dne 10. 1. 2014 dále společnost Astur Bohemia s. r. o. předložila stanovisko a návrh, v němž v souladu s § 64 odst. 2 správního řádu požadovala přerušení řízení, a to na blíže neurčenou dobu - do doby doplnění organizací. Dne 3. 6. 2014 pod č. j. 1421/500/14, 39708/ENV/14 bylo rozhodnuto o zastavení řízení o této žádosti o přerušení řízení do doby doplnění, a to vzhledem k tomu, že žádost o přerušení řízení byla podána v době, kdy předmětné správní řízení o stanovení průzkumného území Mokrsko bylo přerušeno ve smyslu § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu (a řízení bylo přerušeno i v době vydání usnesení o zastavení) a žádost o přerušení správního řízení ze dne 10. 1. 2014 bylo tedy nutno považovat ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu za zjevně právně nepřípustnou. V rozkladu ze dne 3. 1. 2014 odvolatel kromě nepřiměřenosti lhůty pro doplnění namítal také, že Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnění, které není možné zpracovat, zákonem není požadováno a většinou se jedná o údaje, které jsou předmětem následného projektu geologických prací. Správní orgán si je vědom, že žadateli vzniká pouze exkluzivita k možnosti průzkumu, nikoliv již právo na provádění vlastních prací, jak je však již výše uvedeno, správní orgán je povinen dle § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích zabývat se porovnáním dotčených veřejných zájmů a zájmu na průzkumu a následném využití ložiska, a proto by měl znát základní představu těžební organizace o charakteru budoucích prací. Povinnost hodnotit způsob následného využití ložiska v této věci vyplývá z § 2 odst. 4, § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu a z výkladu citovaného ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích, podaného v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As59/2009142 ze dne 23. 9. 2009 a v rozsudku č. j. 7 As 70/2009-190 ze dne 17. 12. 2010. Již v této fázi musí být zaručeno, že žádný z veřejných zákonem chráněných zájmů nebude opominut. Průzkum nelze posuzovat samoúčelně bez spojení s ev. záměrem těžby. Na podkladě rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 1815/M/14, 31235/ENV/14 ze dne 5. 5. 2014 o rozkladu právnické osoby Astur Bohemia s. r. o. ze dne 6. 1. 2014 bylo pod č. j. 1419/500/14, 39697/ENV/14 dne 3. 6. 2014 vydáno nové usnesení o přerušení předmětného řízení s lhůtou určenou do 25. 7. 2014. V návaznosti na toto usnesení bylo správním orgánem obdrženo podání právnické osoby Astur Bohemia s. r. o. ze dne 17. 7. 2014, v němž jsou opakovaně uvedeny již výše uvedené argumenty společnosti, tj. že žádost obsahovala všechny zákonné požadavky a práce nelze v této fázi konkretizovat. Žádost byla upřesněna pouze ve smyslu zpřesnění metody odběru vzorků (tj. dokumentace a nafocení vrtného jádra, jeho půlení pro analýzu a archivaci a vyhodnocení v akreditované mezinárodně certifikované laboratoři) s tím, že další požadované údaje jsou předmětem plánu otvírky a přípravy dobývání. Správní orgán zná posloupnost povolovacích řízení směřujících k vlastní exploataci ložiska, požadoval však specifikaci průzkumných prací a těžebních metod v rámci předmětného řízení, kterou právní subjekt, zabývající se těžební problematikou, žádající o stanovení průzkumného území a vlastnící oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné 6
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 hornickým způsobem, musí alespoň v základních parametrech znát. Správní řízení o stanovení průzkumného území je samostatným řízením, které nepředjímá další kroky. Správní orgán si pro svoji správní úvahu jako jeden z podkladů opatřil vyjádření Městského úřadu Dobříš, městského úřadu Nový Knín, stavební úřad, Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny. Město Dobříš ve své odpovědi č. j. MDOBX0080VKO ze dne 14. 6. 2014 vyjadřuje pocit účastníka řízení coby dotčené obce, na jejímž území je návrh průzkumného zemí situován, a připojuje své negativní stanovisko. Město Dobříš však nemohlo být za účastníka řízení přijato z důvodu povinnosti dodržení ustanovení § 4a odst. 2 zákona o geologických pracích, který uvádí taxativní výčet všech subjektů, které jsou nebo mohou účastníkem řízení o žádosti o stanovení průzkumného území být. Městský úřad Nový Knín, stavební úřad, ve svém stanovisku č. j. MUNK/1665/2013/STAV-Čer ze dne 12. 6. 2013 zásadně nesouhlasí se stanovením předmětného průzkumného území z důvodu rozvíjející se zástavby v souladu s platným územním plánem a rekreačního využití území. Archeologický ústav Akademie věd prostřednictvím pověřeného právního subjektu Syrakus (oprávněná organizace podle § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů rozhodnutím Ministerstva kultury ČR ze dne 30. 4. 2009) - dopisem č. j. SYR-012/2014 ze dne 13. 1. 2014 upozornil na skutečnost, že předmětné území je ve smyslu zákona č. 20/1987, o památkové péči, územím s archeologickými nálezy. Agentura ochrany přírody a krajiny v dopise č. j. 01721/SOPK/14 ze dne 7. 2. 2014 shrnuje stručně geologické a ložiskové poměry území a upozorňuje na existenci přírodních hodnot území, včetně výčtu legislativně chráněných území ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, na společenský význam oblasti a rizika s tím spojená. Dále si správní orgán opatřil vyjádření orgánu ochrany přírody, příslušného k vydání stanoviska podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, tj. Krajského úřadu Středočeského kraje (č. j. 110349/2014/KUSK ze dne 4. 8. 2014), z něhož vyplývá, že nelze vyloučit významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi na EVL CZ0210053 Střední Povltaví u Drbákova. Obec Chotilsko coby účastník řízení zaslala své vyjádření dopisem č. j. 702-2/2013 ze dne 10. 6. 2013, v němž sděluje, že zastupitelstvo obce svým usnesením č. 72/13 na zasedání zastupitelstva dne 10. 6. 2013 jednomyslně vyjádřilo zásadní nesouhlas se záměrem provádění průzkumných prací v předmětné lokalitě. Zároveň uvádí, že průzkum byl již v dostatečné míře proveden, což dokládá citací z rozhodnutí ministra životního prostředí o rozkladu žadatele o předmětné průzkumné území z r. 1997. Apeluje, aby průzkumné území Mokrsko nebylo stanoveno. Následně správní orgán obdržel další stanovisko obce Chotilsko ze dne 20. 11. 2013, podané na podkladě plné moci ze dne 8. 11. 2013 JUDr. Helenou Jantačovou. Stanovisko obsahuje žádost o zamítnutí průzkumného území, zdůvodňovanou nesouladem záměru se surovinovou politikou ČR jako dostatečným důvodem pro zamítnutí žádosti. Ustanovení § 4 odst. 6 zákona o geologických pracích, však rozpor se surovinovou politikou jako důvod pro zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území uvádí pouze ve spojení s průzkumem ložiska, nikoliv s jeho dalším využitím, a vzhledem k tomu, že v bodě 2. 5 dokumentu o politice nerostných surovin státu je uveden zájem na vyhledávání a průzkumu ložisek na území ČR těžebními subjekty, není zamítnutí z tohoto pohledu relevantní. Stanovisko znovu argumentuje v minulosti již dostatečně provedeným průzkumem a dále existující ochranou ložiska ve smyslu § 16 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění 7
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 pozdějších předpisů, a citací z rozhodnutí obvodního báňského úřadu z r. 1992 o zajištění ložiska, odůvodněném nezabezpečením podmínek pro hospodárnou a ekologicky přijatelnou těžbu. Správní orgán dále obdržel vyjádření Občanského sdružení Brdy nad zlato ze dne 27. 6. 2013, které klade důraz na šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu nerostného bohatství dle čl. 7 Ústavy ČR, princip předběžné opatrnosti, prozkoumanost ložiska, riziko pro přírodu a krajinu, obavu z dobývání, nesoulad se surovinovou politikou ad. Správní orgán obdržel petici občanů dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů. První část petičních archů petiční archy č. 1 až 152 - byla obdržena podáním ze dne 25. 7. 2013, druhá část - petiční archy č. 153 - 338 podáním ze dne 24. 3. 2014. Petice splňovala všechny náležitosti ve smyslu uvedeného zákona o právu petičním. Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera zaslalo ministrovi životního prostředí v prosinci 2013 nesouhlasné sdělení s informací s názvem „Zlatý tunel“, dále ministr životního prostředí obdržel zamítavé stanovisko starostů obcí Korkyně, Dobříš a Sedlčany ze dne 22. 10. 2013 a odmítavý otevřený dopis občanů obce Chotilsko a přilehlých obcí coby výsledek veřejného shromáždění, konaného dne 12. 10. 2013. Dopisem č. j. 2261/500/14, 63778/ENV/14 ze dne 10. 9. 2014 bylo účastníkům ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu oznámeno, že byly shromážděny podklady rozhodnutí a usnesením byla stanovena lhůta pro možnost k nashromážděným podkladům se vyjádřit. Ve stanovené lhůtě nebylo správním orgánem obdrženo žádné podání. Po uplynutí lhůty dne 23. 10. 2014 bylo obdrženo podání obce Chotilsko ze dne 20. 10. 2014 s informaci o výsledcích místního referenda, konaného ve dnech 10. - 11. 10. 2014, s tím, že z 365 oprávněných osob se referenda zúčastnilo 245 osob a z nich 242 souhlasilo, aby „obec Chotilsko podnikala veškeré úkony v samostatné působnosti k tomu, aby zabránila jakýmkoliv činnostem, směřujícím k těžbě zlata na území obce Chotilsko“. Kromě toho je v dopise znovu citováno vyjádření ze dne 20. 11. 2013 ve smyslu nesouladu záměru se surovinovou politikou a prozkoumanosti ložiska. ~ MŽP, OVSS I, jako příslušný orgán státní správy, prostudovalo předloženou žádost a veškerý shromážděný spisový materiál, věc posoudilo a rozhodlo, jak je ve výroku uvedeno, tj. žádost zamítlo ve smyslu § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích pro převahu dalších veřejných zájmů nad zájmem na průzkumu a následném využití ložiska. K tomuto rozhodnutí vedla správní orgán dále uvedená správní úvaha, vycházející z opatřených podkladů, vyjádření účastníků dle § 36 správního řádu a vlastní informovanosti a znalostí. Primárně správní orgán konstatoval, že žadatel je organizací ve smyslu § 5a zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, pro předmětné území v době přijetí předmětné žádosti nebyla uplatněna žádná jiná žádost o stanovení průzkumného území, není zde udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru ani neexistují jiné skutečnosti ve smyslu § 4a odst. 5 zákona o geologických pracích, bránící ze zákona stanovení průzkumného území. Dále správní orgán na základě výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob konstatoval bezúhonnost žadatele.
8
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Z pohledu zabezpečení zákonem chráněných zájmů se jedná o činnost se závažnými střety, a to jak pokud jde o činnost spojenou s průzkumem, tak o činnost spojenou s následným využitím ložiska, tj. s těžbou suroviny. Vážným střetem zájmů je střet s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. V souladu s § 1 a 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), je ochrana přírody a krajiny zásadním veřejným zájmem, kterým se rozumí udržení přírodní rovnováhy v krajině, ochrana všech forem života a přírodních hodnot, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, péče o živočichy, rostliny i neživou přírodu, o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a prostupnost krajiny, ochrana územních systémů ekologické stability krajiny, zajišťování a ovlivňování vodního hospodaření v krajině a udržování podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování charakteru vodních toků, ploch a mokřadů. Zájmová oblast je z pohledu ochrany přírody a krajiny oblastí s nadstandardní ekologickou a estetickou hodnotou, její předností je zejména velmi pestrá a bohatá mozaika biotopů. Těžební činností by se bezesporu zasáhlo do této přírodní hodnoty území a byla by narušena zákonem o ochraně přírody a krajiny chráněná území. Navržené průzkumné území na východě těsně sousedí s evropsky významnou lokalitou (EVL) Střední Povltaví u Drbákova CZ0210053, jejímž předmětem ochrany je množství biotopů Natury 2000, zejména následujících: -
Evropská suchá vřesoviště - T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) - T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) - T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Středoevropské silikátové sutě - S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů - S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum - L3.1 Hercynské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - L4 Suťové lesy K zajištění udržení příznivého stavu stanovišť byla v částech uvedené EVL vyhlášena zvláště chráněná území. Jedná se o přírodní rezervaci Vymyšlenská pěšina, jejíž 50 m ochranné pásmo do průzkumného území částečně zasahuje. Toto zvláště chráněné území bylo stanoveno zejména k ochraně komplexu přirozených ekosystémů skalnatých svahů s charakteristickou a jedinečnou květenou a zvířenou. Na opačném břehu řeky Vltavy je to pak národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály. Z plánu péče o předmětnou přírodní rezervaci Vymyšlenská pěšina pro období let 2009 – 2018 vyplývá, že případná těžba zlata by v chráněné lokalitě způsobila destrukci a narušila by celistvost území, byla by ohrožením pro místní ekosystémy a přirozená stanoviště a na chráněná stanoviště by měla vážný negativní ekologický dopad.
9
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 V zájmovém území se vyskytují další prvky přírody a krajiny, které podléhají ochraně podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, mající úlohu především k zabezpečení aktuálního přírodního stavu území. V dotčeném území se vyskytuje významný krajinný prvek les, vodní tok a rybník. Využívat významné krajinné prvky lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce, což těžba nerostů nezaručuje. V navrženém průzkumném území jsou evidovány prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES). Navrženým územím prochází osa nadregionálního biokoridoru Štěchovice – Hlubocká obora, sloužící jako biotopy rostlin a živočichů a tvořící územní systém, spojující nadregionální biocentra. Je zde evidováno regionální biocentrum 1381 – Vymyšlenská pěšina, Albertovy skály. Předmětná činnost by snížila stupeň ekologické stability uvnitř vymezených ploch biocenter a biokoridorů, změnila by užívání biokoridorů a narušila jejich souvislé propojení coby součásti významné migrační cesty teplomilných a horských druhů rostlin a živočichů. Zásahem do lokality by došlo k narušení prostorově i věkově heterogenního lesního porostu s rozmanitou, přírodě blízkou dřevinnou skladbou a došlo by ke snížení druhové diverzity a snížení početnosti druhů. V dotčené lokalitě je hojné zastoupení mnoha vzácných druhů rostlin (kostřava sivá, bělozářka větvitá, strdivka jednokvětá, ostřice nízká, kručinka barvířská, vřes obecný, metlička křivolaká, řimbaba chocholičnatá, pitulník žlutý, bažanka vytrvalá a mařinka vonná). Je zde potvrzen výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny (zimostrázek nízký, medovník meduňkolistý, tařice skalní, sleziník červený, mlok skvrnitý, ještěrka zelená, veverka obecná a drobná fauna bezobratlých). Nejen z důvodu odtěžení minimálně části Veselého vrchu by se těžba výrazně negativně projevila na krajinném rázu předmětné lokality - byla by zrušena přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti a zrušen estetický vzhled krajiny. Průzkumné práce a zejména následné využití ložiska by v součtu znamenaly vážný negativní ekologický dopad, devastaci území, narušení celistvosti evropsky významné lokality, snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a narušení přirozeného vývoje vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Nelze vyloučit škodlivý vliv zásahu na hodnotné části přírody v dotčené krajině ve smyslu § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny: podle vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny dle § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny nelze v předmětném území vyloučit významný vliv průzkumných prací samostatně či jinak ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL CZ0210053. Celkově by byl poškozen veřejný zájem na zachování přírody a krajiny ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Vážným střetem zájmů je i střet s veřejným zájmem na ochraně vod. Tento zájem je obecně zakotven v ustanovení § 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, jehož obsahem je deklarace ochrany povrchových a podzemních vod, stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, snižování negativních účinků povodní i sucha a zajištění souladu s právem Evropského společenství, jakož i zajišťování zásobování obyvatelstva pitnou vodou a ochrana vodních a na vodě závislých ekosystémů.
10
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Zájmová oblast je napojena na vodovodní síť s vodními zdroji v Prostřední Lhotě a v Chotilsku - v území se nachází ochranné pásmo vodovodu Prostřední Lhota-Mokrsko a odbočky vodovodu Chotilsko-Sejcká Lhota. Těsně za hranicí průzkumného území jsou 4 využívané hydrogeologické vrty pro vzdělávací a rekreační zařízení Finanční správy ČR o kapacitě 200 osob, s povolenými odběry více než 1,15 ls-1. V blízkosti navrženého průzkumného území je vodní nádrž Slapy a v těsné blízkosti protéká vodárensky využívaný vodní tok Vltava (záložní zdroj pro Prahu), který nesmí být žádným způsobem jakostně ohrožen. Průzkumné práce a následné využití ložiska by znamenaly změnu reliéfu terénu a likvidaci vegetačního pokryvu, úprava suroviny by vyžadovala potřebu značného množství vody. Vzhledem k hloubce vrtů a předpokládané bázi těžebny, hydraulickým a hydrogeologickým podmínkám, povaze oběhu podzemních vod krystalinika i charakteru terénu může dojít ke komunikaci znečištěných podzemních a povrchových vod a s ohledem na generelní orientaci odtoku směrem k drenážní bázi (toku Vltavy) finálně i k negativnímu ovlivnění jakosti vody ve vodárensky využívaném toku Vltavy. Toto riziko existuje i za předpokladu vybudování účelové čistírny odpadních vod. K zásobování obyvatel pitnou a užitkovou vodou nemohou být z důvodu vysokého obsahu arsenu využívány stávající místní mělké domovní studny. Zlatonosné zrudnění na ložisku je provázeno výskytem sulfidických nerostů s příměsí škodlivého arsenu, zejména arzenopyritu (FeAsS), v množství cca 300 ppm v rudě. Vlivem antropogenní činnosti dochází v oxidačních zónách rudního ložiska k mobilitě toxického arsenu. Vzhledem k tomu, že arzenopyrit vzniká za velmi extrémních podmínek, je jeho krystalická fáze nestabilní a vlivem atmosférického kyslíku, oxidu uhličitého a vody zvětrává, podléhá rychlému rozkladu a uvolňuje se do půdy a podzemních i povrchových vod, kde je závažným polutantem. Při otevření ložiska tedy existuje reálná hrozba uvolnění toxikantů do horninového prostředí, půdy i vody. Negativní, i karcinogenní, vliv arsenu (patřícího dle Nařízení vlády č. 114/1999 Sb. mezi „mimořádně toxické kovy“ a zásadního prvku pro posouzení nezávadnosti pitné vody) na lidský organismus je všeobecně znám: chronická zátěž, poškození nervové soustavy, vliv na funkci štítné žlázy, orgány i pokožku, poškození plodu, destrukce rovnováhy biochemických pochodů. K výše uvedenému procesu oxidace sulfidů dochází i přirozenou, avšak pomalou cestou. Těžební činnost by poskytla podmínky pro uvolňování arsenu a proces by výrazně znásobila. I stávající situace je v předmětné oblasti z pohledu výskytu arsenu problematická a bylo by velmi nebezpečné těžebními nebo průzkumnými zásahy tuto situaci umocnit. Jakýkoliv zásah do ložiska znamená riziko navýšení kontaminace arsenem, které je pro půdu a vodu nepřípustné. To platí obzvláště v povodí vodního útvaru povrchových stojatých vod, kdy zájmové území spadá do povodí vodního útvaru povrchových vod stojatých v kategorii jezero DVL-0095-J, nádrž Slapy na toku Vltava, jehož ekologického potenciálu bylo dosaženo a chemický stav je hodnocen jako vyhovující. Jsou zde evidována 4 místa odběrů povrchových vod určených pro lidskou spotřebu a 7 míst odběrů podzemních vod. Pokud se jedná o podzemní vody, patří zájmová oblast vodnímu útvaru základní vrstvy 63203 – Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy. Tento vodní útvar podzemních vod je hodnocen z hlediska kvantitativního stavu jako vyhovující a z hlediska chemického stavu jako nevyhovující z důvodu plošného znečištění. Je v něm evidováno 12 odběrů podzemních vod pro účely zásobování veřejných vodovodů pitnou vodou.
11
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Zamítnutí stanovení průzkumného území je v souladu s plánováním v oblasti vod a celoevropsky nastavenou ochranou vod, pro niž je stěžejním závazným dokumentem Rámcová směrnice o vodách (Směrnice č. 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky). Podle této směrnice jsou členské státy Evropské unie povinny vyhodnocovat stav všech vodních útvarů na svém území, a definovat cíle pro podzemní i povrchové vody, představující zamezení vstupu závadných látek do podzemních vod a zajištění ochrany vodních útvarů, odvrácení jakékoliv vzestupné tendence koncentrace závadných látek a dosažení dobrého stavu útvarů do roku 2027. Jakékoliv potenciální znečištění a zhoršení stavu vodního útvaru by znamenalo rozpor s mezinárodními závazky ČR a sankce ze strany Evropské unie. Aktuální Státní politika životního prostředí České republiky deklaruje cíle s nejvyšší prioritou v tematické oblasti 1. „Ochrana a udržitelné využívání zdrojů“ pod prioritou č. 1.1 „Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu“, mimo jiné i „dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodách“. Záměr v tomto smyslu není v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, který v rámci přijetí evropské legislativy definuje základní cíle pro ochranu povrchových a podzemních vod coby složky životního prostředí. Zároveň není v souladu s povinností ve smyslu § 1 (základní principy vodního práva) a § 29 (vyhrazení zdrojů podzemních vod přednostně pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Vzhledem k závažnosti rizika ohrožení vod průzkumnými a těžebními pracemi v podobě podmínek pro uvolňování škodlivých látek do horninového prostředí, půdy a vody, upřednostňuje správní orgán zachování současného stavu a svým rozhodnutím tak vylučuje jakoukoliv možnost negativního a nevratného ovlivnění vod. V souladu s veřejným zájmem není realizace záměru ani ve smyslu zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který zájem na ochraně této složky životního prostředí obecně deklaruje v § 1 odst. 1: “Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší“. Průzkumné práce a zejména vlastní těžba suroviny, její úprava, tj. nutnost rozpojení matečné horniny na velmi jemné částice, a následná doprava by byla spojena s rizikem uvolňování většího množství prachových částic, včetně toxických látek (arsen). Záměr by byl výrazným zásahem do pozemků určených k plnění funkcí lesa, specifikovaných zejména jako suťové lesy, doubravy, habrové lesy a bory. Částečně bylo území odlesněno kvůli těžební činnosti v minulosti (90. léta 20. stol.) a lesnické hospodaření zde vyžaduje aplikaci zvlášť uvážlivých a citlivých zásahů. Prioritním zájmem a cílem je zachování vhodných druhů dřevin a podpora prostorové struktury a věkové různorodosti s nepřípustným holosečským způsobem hospodaření. Pěstební opatření musí být obranou před půdní erozí i všemi jejími následky a negativními dopady na plnění všech funkcí lesů, proto není žádoucí provádět odlesnění, znamenající značné riziko eroze a sesuvů půdy a změny vodního režimu i okolních lesních pozemků. V tomto smyslu není záměr v souladu se zákonem č. 289/1995 12
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V případě vlastní těžby a zejména realizace úpravárenského zařízení a lokalizace prostoru pro těžební rezidua by jistě nezůstalo u nutnosti vynětí lesa jen v rámci plochy požadované v předmětném řízení pro průzkum a lze tak předpokládat navýšení záboru lesa - i to je nutné brát při porovnání veřejných zájmů v úvahu. Stejný předpoklad je nutno uvažovat i v rámci vynětí ze zemědělského půdního fondu, který je součástí průzkumného území. Všechny pozemky náležející k zemědělskému půdnímu fondu zájmového území jsou v současné době řádně intenzivně zemědělsky obhospodařovány. Záměr je v tomto smyslu v rozporu s veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu, jedná se o rozpor s ustanovením § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je jeho zvelebováním a racionálním využíváním zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí, v rozporu s § 4 uvedeného zákona, podle něhož je nutno organizaci půdního fondu a hydrologické a odtokové poměry území narušovat co nejméně a pouze v nezbytných případech. Z pohledu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, se jedná o lokalitu s archeologickými nálezy, zajímavými pozůstatky těžby a starými dobývkami, prováděnými od středověku. Státní archeologický seznam ČR uvádí středověké a novověké jádro obce Mokrsko jako UAN kategorie II pod č. 12-44-16/4. V k. ú. Prostřední Lhota je evidováno UAN kategorie I – č. 12-44-21/9 s názvem „Podhory“, jinak tzv. „Psí hory“ u Čeliny. Jedná se o unikátní lokalitu, dosud nedostatečně prozkoumanou. V jižní části předmětného území byly potvrzeny nálezy starých důlních děl včetně středověké štoly, zbytky dobového zlatorudného mlýna, úlomky středověké keramiky a železné předměty. Výskyt středověkých důlních děl je předpokládán i ve zbytku zájmového území a archeologická lokalita by pro zachování starých důlních děl a možnost dokládat informace o prvním osidlování oblasti měla zůstat zachována. V rámci realizace průzkumných prací v minulosti byla vyražena štola Josef, která je od r. 2007 využívána Českým vysokým učením technickým, katedrou geotechniky stavební fakulty, jako podzemní laboratoř pro výuku a experimentální činnost související s pozemním stavitelstvím. V r. 2011 zde vznikl unikátní vědecko-technický park Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef, významné i v mezinárodním měřítku. Na projektu se podílí několik vysokých škol a byly do něho investovány značné pracovní a finanční prostředky, mimo jiné i formou dotace Ministerstva průmyslu a obchodu z Operačního programu Podnikání a inovace. Z pohledu surovinové politiky ČR správní orgán disponuje stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. 7732/13/31100 ze dne 26. 2. 2013, kde je konstatován nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Mokrsko se Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR s tím, že zlato je uváděno jako drahý kov, představující rezervu pro případné využití v budoucnosti a surovinová politika státu ukládá jednotlivým orgánům státní správy zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky vhodné využití budoucími generacemi. Ustanovení § 4 odst. 6 zákona o geologických pracích, však rozpor se surovinovou politikou jako důvod pro zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území uvádí pouze ve spojení s průzkumem 13
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 ložiska, nikoliv s jeho dalším využitím. Vzhledem k tomu, že v bodě 2. 5 uvedeného dokumentu o politice nerostných surovin státu je uveden zájem na vyhledávání a průzkumu ložisek na území ČR těžebními subjekty. Nutno však akceptovat surovinovou politiku jako celek, kdy po ukončení těžby rud v ČR je tato soustředěna na nerudní suroviny, a to i ve smyslu informace v bodě 2. 5 o obecném zájmu na průzkumech. Zlatu jako strategické surovině je věnována výhradní a speciální poznámka o ponechání jeho těžby budoucím generacím. Zamítnutí stanovení předmětného průzkumného území je zcela v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, který je několikrát ve státní surovinové politice zmíněn: „Trvale udržitelný rozvoj je takový, který splňuje potřeby současné generace a zároveň neomezuje budoucí generace v jejich potřebách. Využívání neobnovitelných přírodních nerostných surovin zmenšuje jejich zásoby a možnosti využívání budoucími generacemi. Stupeň současného čerpání těchto zdrojů proto musí brát v úvahu jejich vzácnost, úroveň technologií a dostupnost náhradních zdrojů. Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje ponechat volbu úplného vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím. Možnosti těžby i spotřeby prvotních nerostných surovin jsou přednostně určovány reálně existujícími limity území a životního prostředí.“ Konstatování obecné účelnosti průzkumů nerostných surovin je v tomto dokumentu spojeno se souladem s trvale udržitelným rozvojem. Surovinová politika uvádí, že „Využitelnost nerostných zdrojů bude posuzována zejména s ohledem na trvale udržitelný rozvoj“. V kap. 5.2 dokumentu o surovinové politice je dále uvedeno, že získání práva dobývat odpovídá uspořádání decentralistické demokratické společnosti, ve které občané rozhodují o svých záležitostech sami a prostřednictvím obcí a regionů. Na jiném místě je uvedeno, že povolení dobývání nelze dosáhnout bez souhlasu dotčených obcí. Jednoznačně negativní stanovisko zastupitelstva obce Chotilsko, jakožto nejvyššího orgánu obce, voleného občany, proto nelze v rozhodovacím procesu opomenout. Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 1, 2 a 7 uvádí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem a své záležitosti spravuje samostatně. Správní orgán mimoto shledal, že pro dotčenou obec, její obyvatele i rekreanty již samotné období vedení předmětného správního řízení o stanovení či nestanovení průzkumného území představuje značnou zátěž a nejistotu nepříznivě se projevující na životní pohodě a psychice obyvatel i rekreantů regionu ve smyslu obav z budoucnosti a pochybností při plánování rozvoje oblasti, bydlení a rekreace. Předmětné území a jeho okolí představuje krajinný celek vyznačující se nadprůměrně vysokou estetickou a přírodní hodnotou, k níž přistupuje význam kulturní, historický a rekreační. Záměr v území jedinečném z pohledu přírody a krajiny i sociálních hodnot ve své podstatě předjímá zásadní kolizi s veřejnými zájmy. Jakákoliv průmyslová činnost (navíc nikoliv naléhavě potřebná), nesoucí riziko poškození lokality a jejího okolí je nepřijatelná. Navrhované průzkumné a následné těžební práce by zcela popíraly smysl dosavadních aktivit v péči o území (vyhlášení chráněných území z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny, obnova naučné stezky, důraz na rekreační a turistický význam oblasti v blízkosti Slapského jezera, z velké míry sloužící pro oblast blízkého hlavního města a okolí, rozhledna na Veselém vrchu, budování cyklostezek). Jednalo by se zcela o zrušení rekreační povahy a celkového profitu území vlivem vlastního provozu, dopravy, zrušení místních komunikací a výstavby jiných účelových, hlučnosti, prašnosti, likvidace vegetace a půdy, změny reliéfu, uvolňování toxických sloučenin, ukládání odpadu, dopadů na vodní hospodářství. Následky
14
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 nutno považovat za trvalou degradaci životního prostředí i životní úrovně, ohrožení sociálních vazeb i samotné existence obcí Mokrsko a Sejcká Lhota. Správní orgán zvažoval možnost moderních dobývacích i úpravárenských metod (i jejich případnou realizaci probíhající mimo území ložiska či v jeho podzemí. K rozhodnutí správního orgánu přispívá nedořešený problém nesouladu technologie zpracování suroviny s obsahem mikroskopického zlata na ložisku s genezí předurčenou k nutnosti velmi jemného mletí a loužení na jedné straně a zákonného zákazu kyanidového loužení v ČR na straně druhé. I nekyanidové technologické postupy v každém případě předjímají použití závadných látek a vznik odkaliště. Při využití mechanických metod (gravitace, flotace) s tvorbou předkoncentrátu se znásobuje problém přepravy značného množství materiálu a otázka odklizu velkého objemu nepotřebného materiálu. Přistupuje navíc rozpor s povinností hospodárně využít ložisko podle § 30 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, kdy při flotační metodě s loužením výtěžnost nedosáhne 70 %. I když správní orgán při zvažování priorit bral v úvahu pozitiva provedení geologického a ložiskového průzkumu jako takového a jeho přínos z pohledu doplnění informací o využití ložiska, nepovažuje za racionální a smysluplné snahou o zpřesnění informací způsobit destrukci unikátního území s rizikem ohrožení nebo likvidace přírody a krajiny, lesa, půdy, vody a historického významu území. Tato rozvaha je znásobena skutečností, že ložisko bylo v minulosti prozkoumáno do úrovně stanovení ochrany ložiska výhradního nerostu zlata prostřednictvím chráněného ložiskového území a následně doprozkoumáno za vysoké státní finanční prostředky (uváděno cca 300 mil. Kč). Správní orgán jednoznačně dává přednost jiným veřejným zájmům a nadřazuje je zájmu na prozkoumání ložiska a jeho následném využití. I pouhé provádění vlastních průzkumných prací (vrtné práce, přístupové cesty, poškození půdního pokryvu a odstranění porostu), natož vlastní těžební práce, spojené se všemi výše uvedenými riziky by byly výrazným nežádoucím zásahem do oblasti s vysokou přírodní hodnotou s rekreačním využitím. Vzhledem ke kumulaci všech výše popsaných veřejných zájmů, stojících v rozporu se zájmem na průzkumu a následném využití ložiska, rozhodl správní orgán o zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území. Správní řízení o stanovení průzkumného území nepatří mezi nároková a správní orgán v tomto stupni na zákonném podkladě ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích vyjádřil ochotu státu podrobit výhradní ložisko (tj. nerostné bohatství, které je na území a ve vlastnictví České republiky) průzkumným pracím. Přestože surovinová politika ČR hovoří o ponechání ložisek zlata dalším generacím pouze ve smyslu těžby, není smysluplné stanovovat průzkumné území v oblasti s evidovanými a dostatečně prozkoumanými schválenými zásobami - tedy v tomto případě umožnit první krok v řadě povolovacích řízení směřujících k těžbě bez smysluplné návaznosti a cíleného účelu. Správní orgán bral při svém rozhodování na vědomí i další pozitiva záměru, např. uplatnění pracovních sil a ekonomické přínosy - nedospěl však k tomu, že by tato pozitiva jakkoliv převážila drastický zásah do přírodně i jinak hodnotného území. Otázka ekonomického přínosu je - nejen po odečtení „hodnoty újmy“ na přírodních a sociálních hodnotách diskutabilní. Teprve v době ověřené a nepochybné znalosti nejvhodnějšího technologického postupu bez zátěže území s návaznou státem promyšlenou budoucností v rámci celé ČR lze uvažovat o stanovení průzkumného území. Předmětná ložiska jsou před znemožněním či ztížením budoucího využití chráněna institutem chráněného ložiskového území, nedochází 15
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 tedy k jakékoliv prodlevě či promarnění příležitosti. Pozitivem může být právě naopak odklad celého procesu směřujícího k získávání strategické suroviny, který by v budoucnu měl proběhnout v rámci jednoznačně dořešených důsledných legislativních pravidel za souhlasů dotčených stran a jednoznačného přínosu pro region i ekonomického efektu pro ČR. Rozhodnutí správního orgánu je založeno na jednotlivých složkových zákonech na ochranu životního prostředí, na obsahu ustanovení § 9,11,12 a 13 zákona č. 17/1992, o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (podle nichž je nutno předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nezatěžovat neúnosně území, přičemž přípustná míra znečišťování životního prostředí je dána jednotlivými složkovými zákony s přihlédnutím ke kumulaci vlivů) i na znění zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči, podle něhož stát dbá na kulturní dědictví lidu a svědectví jeho dějin, jako činitele životního prostředí a nenahraditelného bohatství státu. Pochybnost o tom, zda k poškození životního prostředí či historického odkazu skutečně dojde, nesmí být důvodem pro odklad opatření k zamezení tohoto poškození. ~ Správní orgán se v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 7 As 59/2009 – 142 při svém rozhodování řídil povinností uloženou mu ustanovením § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, tedy zhodnotil předložený návrh, vymezil všechny dotčené veřejné zájmy a následně tyto posoudil s ohledem na zájem na průzkumu i na ev. budoucím využití ložiska. Na podkladě všech výše uvedených skutečností došel k závěru, že činnost spojená s průzkumem ložiska i navazující využití ložiska je v zásadním rozporu s ochranou veřejných zájmů chráněných podle jednotlivých složkových zákonů na ochranu životního prostředí i ochranu památek a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum podléhá správnímu poplatku ve výši 2 000,- Kč podle položky č. 60 písm. 2a) přílohy (sazebníku) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek byl uhrazen kolkovou známkou. Originál návrhu a veškeré podklady rozhodnutí jsou uloženy na MŽP, OVSS I, Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad ve smyslu § 152 zák. č. 500/2005 Sb., správní řád, v platném znění, k ministru životního prostředí, prostřednictvím OVSS I MŽP do 15 dnů od doručení rozhodnutí.
Ing. Miloslav Kuklík ředitel odboru výkonu státní správy I pracoviště Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10
16
Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13
Rozdělovník RNDr. Tomáš Pechar, Na Výspě 199/2, 147 00 Praha 4- Hodkovičky (zmocněnec společnosti Astur Bohemia s.r.o.) JUDr. Helena Jantačová, Vysokoškolská 5, 165 00 Praha 6 Obec Chotilsko, Chotilsko 7, 262 03 JUDr. Petr Kužvart, Za Zelenou liškou 967, 140 00 Praha 4 Ateliér pro životní prostředí, Ve Svahu 1, 147 00 Praha 4 Brdy nad Zlato, Vacíkov 65, 262 42 Rožmitál pod Tř. Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera, Na Pěkné Vyhlídce 1/687, 162 00 Praha 6 Občanské sdružení Veselý vrch, Sejcká Lhota 18, 262 03 Nový Knín
Dále obdrží (po nabytí právní moci) Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, Vršovická 65, 100 10 Praha 10
17
