UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
Napěťový průraz polovodičových přechodů
Tunelový průraz
Zvyšování napětí na přechodu
Velmi úzký přechod (= potenciálová bariéra) - pravděpodobnost tunelování.
U (!!)
- přechod se rozšiřuje, ale pouze s - intenzita elektrického pole roste - překročení kritické hodnoty U(BR)
Dostatek elektronů na jedné straně bariéry a dostatek volných stavů na stejné energetické úrovni na druhé straně bariéry.
- vzrůstu závěrného proudu, průraz
Tunelování může probíhat v propustném i v závěrném směru.
Mechanismus průrazu ovlivňuje šířka a typ přechodu a materiál polovodiče
Závislost na materiálu – vliv EG
Základní rozdělení
Ge: UD ≈ 0,25 V ;
- průraz tunelový (Zenerův)
Si:
UD ≈ 0,6 V ;
Ekrit = 2,2÷3 ⋅ 107 Vm-1
;
UBR < 2,8 V
Ekrit = 1,2÷1,4 ⋅ 108 Vm-1 ;
UBR < 4,5 V
- průraz lavinový
UBR < 4EG/q - saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci.
- průraz tepelný
Šířka přechodu: wGe ≈ 0,7 wSi (pro ND,A,Ge ≈ ND,A,Si); vliv UD.
- průraz povrchový FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
1
FEKT VUT v Brně
Tunelový průraz v závěrném směru neobsazené stavy
hustota stavu
P
Poloha EF u velmi bohatě dotovaných polovodičů: - ve valenčním pásu u P typu - ve vodivostním pásu u N typu
d
majoritní elektrony
2
Tunelový průraz v propustném směru
NA , ND > 1017 cm-3
minoritní elektrony
ESO / P4 / J.Boušek
P EC EF
majoritní díry
N
EV
Oboustranně velmi bohatě dotovaný přechodu PN: - ohyb pásů je velký (velké difúzní napětí) - obsazené stavy ve vodivostním pásu N a volné stavy v P - existuje možnost tunelování v propustném směru - tunelová dioda - záporný diferenciální odpor
tunelování
Ei
qU R
EC EF
minoritní díry
Ei
N
energetické stavy obsazené elektrony
EV
w
(a) u = 0
(b) u > U R
R
Z
EG se s rostoucí teplotou zmenšuje (Si: 2,8.10-4 eV/K): - průrazné napětí klesá záporný teplotní součinitel FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
3
FEKT VUT v Brně
Tunelový průraz v propustném směru
ESO / P4 / J.Boušek
4
Tunelový průraz v propustném směru Překrytí volných a obsazených hladin:
U=0
U>0
U>0
zmenšuje se
maximální V termodynamické rovnováze
minimální Tunelování v závěrném směru FEKT VUT v Brně
Tunelování v propustném směru
ESO / P4 / J.Boušek
U>0
U>0
U>0
U<0
žádné Difúze přes potenciálovou bariéru
5
FEKT VUT v Brně
1
ESO / P4 / J.Boušek
6
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
Lavinový průraz přechodu PN
Lavinový průraz přechodu PN
Přechod je mnohem širší než střední volná dráha elektronu:
Průrazné napětí:
Nosiče získají v elektrickém poli energii pro nárazovou ionizaci atomů krystalové mříže - generaci párů elektron-díra.
- s rostoucí koncentrací příměsí klesá
U širokých přechodů může dojít k několika srážkám za sebou:
- závisí na gradientu koncentrace (rozložení elektrického pole)
Množství nosičů vzniklých ionizací lavinově roste.
- u jedné diody až do 3000 V, pro větší UBR sériové řazení diod
s M− − r
Multiplikační činitel
1
Vliv teploty:
U 1− R U ( BR )
n
- kmity krystalové mříže brání pohybu nosičů
r
- získání energie k ionizaci = větší intenzita elektrického pole
nosičů vystupující
- průrazné napětí s teplotou roste (kladný teplotní součinitel)
UR napětí na přechodu U(BR) průrazné napětí
(n je empirický exponent) FEKT VUT v Brně
s nosiče vstupující
ESO / P4 / J.Boušek
7
FEKT VUT v Brně
Lavinový průraz přechodu PN
ESO / P4 / J.Boušek
8
Lavinový průraz přechodu PN Lavinový průraz má většina polovodičových přechodů. Čistě lavinový průraz jen pro UBR > 6EG/q (Si: UR > 6,7 V ; Ge UBR > 4,2 V pro Ge) Pro 4EG/q < UBR < 6EG/q : - lavinový + tunelový průraz současně - teplotní závislosti se navzájem kompenzují. - využití pro referenční stabilizační diody : UBR ≈ 5,6 V
FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
9
FEKT VUT v Brně
Tepelný průraz přechodu PN
T j −Ta Rth
Závěrný proud (≈ Pj) roste s teplotou exponenciálně. Odváděný výkon (Pa) závisí na teplotě lineárně.
Odvod tepla chlazením Tj , Ta …teplota přechodu PN, teplota okolí Rth ...tepelný odpor mezi přechodem a okolím.
Nad Tkr - generované teplo je větší než odváděné
Kladná zpětné vazba : Vzniklé teplo je větší než odváděné !!!!! Teplota přechodu se zvyšuje
Top až Tkr - odváděné teplo je větší než teplo generované
závěrný proud roste
Tj = Top - stabilní stav
větší ztrátový výkon nadměrný ohřev přechodu FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
10
Tepelný průraz přechodu PN
Ztrátový výkon způsobený závěrným proudem: Pj = UR IR
Pa −
ESO / P4 / J.Boušek
tepelný průraz.
Podmínka stabilního stavu 11
FEKT VUT v Brně
2
∂Pj ∂Pa < ∂T j ∂T j
ESO / P4 / J.Boušek
12
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
Tepelný průraz přechodu PN
Povrchový průraz přechodu PN
Ohřev struktury (Ti … intrinsická teplota): T =Ti ..začnou se uplatňovat tepelně generované nosiče T>Ti ..generace nosičů nezávisí na velikosti elektrického pole Lokální růst teploty mesoplasma
Povrch polovodiče: - nečistoty a poruchy - nerovnoměrné rozložení elektrického pole - lokální průrazy - rozvinutí lokálních průrazů do celého přechodu
lokální zvýšení proudové hustoty druhý průraz (second breakdown)
Poškození struktury druhým průrazem: - teplota mesoplasmy ( Tm ) překročí teplotu tání křemíku - Tm překročí eutektickou teplotu slitiny křemíku s kontaktem - tepelný šok, porušení krystalické mřížky, praskliny
Pasivace povrchu homogenní vrstvou s definovanou vodivostí: - rovnoměrné rozložení elektrického pole - nevznikají lokální průrazy Poznámka: Povrchový průraz obvykle nelze diagnostikovat multimetrem. Je zapotřebí napětí v řádu 100 V.
Řešení - rovnoměrné rozdělení proudové hustoty : - dobrá geometrie přechodu + minimum poruch - dobré lavinové vlastnosti přechodu (lavinová dioda) - významné u tranzistorů a výkonových diod FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
13
FEKT VUT v Brně
Výroba polovodičových přechodů slitinová technologie -
ESO / P4 / J.Boušek
14
Výroba polovodičových přechodů slitinová technologie -
Pro vytvoření oblasti tyu P v materiál typu N se používá indium (In, trojmocný kov, taje při 155o C ; Al – tvoří rekombinační centra) Postup: - nanesení india na část substrátu N - žíhání v inertní atmosféře (Ge - 550°C) - roztavení a vytvoření slitiny - vychladnutí a rekrystalizace Část india zůstává v substrátu N. Inverzní oblast s vodivostí typu P. Přechod PN (strmý). Jednoduchá technologie. Malá reprodukovatelnost výroby. FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
15
FEKT VUT v Brně
Výroba polovodičových přechodů - difúzní technologie MESA -
ESO / P4 / J.Boušek
16
Výroba polovodičových přechodů - difúzní technologie MESA -
Typ vodivosti se mění pomocí difúze dotujících příměsí do substrátu z plynné fáze ( je možné i z kapalné nebo pevné) Teplota difúze: 1100O – 1200O C Hloubka difúze: 1 až 15 µm Hloubka difúze se řídí se časem: ≈1µm / hod. Reprodukovatelné dodržení teploty !!!!!!! (± 0,5 K ?) Pozvolný přechod PN, s velmi dobrou reprodukovatelností. Technologie MESA - malá kapacita přechodu - odleptání části přechodu - velké průrazně napětí (výkonové diody) Připomíná obrys Stolové hory - Mesa - španělský název FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
17
FEKT VUT v Brně
3
ESO / P4 / J.Boušek
18
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
Výroba polovodičových přechodů planární technologie -
Výroba polovodičových přechodů planární technologie -
Planární (rovinný) přechod PN se vyrábí selektivní difúzí přes oxidové masky za použití litografických technik. Technologický proces probíhá hromadně: - oxidace povrchu SiO2 (v atmosféře O2 nebo H2O) - nanesení fotorezistu (želatinová emulze citlivá na osvětlení) - osvětlení přes fotolitografickou masku – vytvrzení fotorezistu - odstranění nevytvrzeného rezistu rozpouštědlem - vyleptání otvorů v SiO2 (přes otvory ve fotorezistu) - difúze příměsí do nezakrytého křemíku - překrytí otvoru vrstvou Al (napaření, naprášení) - přibodování vývodní elektrody (obvykle Au drát) Přechod PN krytý (pasivovaný) oxidem ochrana + stabilita parametrů FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
19
FEKT VUT v Brně
Výroba polovodičových přechodů planární technologie -
ESO / P4 / J.Boušek
20
Výroba polovodičových přechodů - epitaxně-planární technologie -
Výhody planární technologie: - hromadná ( levná ) výroba - malý rozptyl parametrů) Problém: - objemový odpor substrátu – velký sériový odpor - silně dotovaný substrát – malé závěrné napětí, poruchy - pro každý typ součástky jiný substrát - vliv poruch a nečistot v substrátu Řešení: Na substrát s velkou vodivostí se nechá narůst vrstva se stejnou krystalografickou strukturou – EPITAXNÍ VRSTVA. Epitaxní vrstva může mít libovolnou koncentraci příměsí P nebo N. Přechod PN se vytváří v této vrstvě planární technologií. FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
21
FEKT VUT v Brně
Výroba polovodičových přechodů - epitaxně-planární technologie -
ESO / P4 / J.Boušek
22
Výroba polovodičových přechodů Schotkyho dioda -
Epitaxní vrstva roste velmi pomalu při teplotě blízké teplotě tání.
Změna typu vodivosti (inverze) v těsné blízkosti kovového kontaktu: - elektrony přecházejí jako majoritní nosiče do kovu - ihned rozptýlí a nevytvoří nadbytečné nosiče - z kovu do oblasti N nemohou přecházet díry - není akumulace minoritních nosičů
Částice mají dostatek času a energie pro migraci po povrchu krystalu a hledání energeticky nejvýhodnějších poloh: v monokrystalu !!!! Epitaxní vrstva: - kopíruje krystalografickou orientaci podložky - může mít požadovaný typ vodivost - může mít měně nečistot a poruch než podložka Podložky pro epitaxi - velká vodivost - malý objemový odpor: - při velké koncentraci příměsí se neuplatní řada poruch - výroba ve velkém objemu – stačí několik typů jsou levné !!!!!! FEKT VUT v Brně
ESO / P4 / J.Boušek
23
FEKT VUT v Brně
4
ESO / P4 / J.Boušek
24
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
5
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
6
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
7
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
8
UMEL FEKT VUT V BRNĚ
J.Boušek / Elektronické součástky / P4
9