PŠT! Pravidelný OBČASNÍK. Purkyňácký Školní Tisk. Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

PŠ T ! Purkyňácký

#3

Školní

Tisk

Pravidelný OBČASNÍK Foto: Enrico Margony

Konečně přichází… kdo?

PŠT! Prázdninová pohoda už skončila, a tak nezbývá, než si každodenní nudné chození do školy zpestřit třeba čtením našeho – vašeho Purkyňáckého Školního Tisku. V pořadí třetí číslo studentského občasníku PŠT! vznikalo sice už koncem minulého školního roku, ale jeho konečná podoba k vám míří až teď. A že je na co se těšit... Vaší pozornosti by neměl uniknout například originálně pojatý článek o charakteru „Véčkařů“, ohlédnutí za setkáním s německými teenagery nebo každoročně organizovaným projektem Studenti čtou a píší noviny. Nechybí také odborná tematika zaměřená tentokrát na šifraci textů a jako vždy jsme nezapomněli ani na čtenáře rubriky Co na srdci, to na papíře. Pokud máte pocit, že byste PŠT! chtěli oživit svými nápady, zaslat příspěvek, nebo pomoci s grafickou úpravou, pište na [email protected]. Uzávěrka příštího čísla bude 4. 11. 2013. Takže vzhůru do čtení a zábavy, ať vám ten náročný nový školní rok nejen hezky začne, ale i rychle uteče! Mgr. Pavlína Machačová

Obsah Co studujeme? Purkyňkou po ajtácku ´ Co se (ne)děje na naší škole? Ohlédnutí za minulým rokem Návštěva Německa Den učitelů Sbírání víček Měli jsme úspěch Studenti čtou a píší noviny Jeden z vítězných článků Brněnský vrabeček Olympiáda na Purkyňce Němčina vždy a všude SPŠEIT očima studentů Dá se z toho vytěžit víc Odborné články Šifry XAMPP Co na srdci, to na papíře Dobrá čajovna—povídka Nová televize—povídka Fantasy—povídka na pokračování 3. část Poezie

4

6 8 9-10 10 11 12 12-13 14-15 16-17 18 18-19 20 21-23

Tiráž

Třetí číslo Purkyňáckého Školního Tisku – PŠT! IX – X 2013 ; šéfredaktor: Mgr. Pavlína Machačová; redakce: Mgr. Radka Belzová – editor, Dominika Dufková – V3B, David Jančík – V4B, Kristýna Jandová – V3A, Anna Martinková – I4, Lucie Novotná – S3C, Nikol Novotná – P4, Zdeňka Otřísalová – V3C, Michaela Rolná – P4, Miroslav Rujzl – L2B, Veronika Tauvinklová – S3C Grafika: Věra Crhová (foto) – V3C, Jan Zagata – V4B Časopis najdete na www.pst.sspbrno.cz nebo na stránkách školy pod odkazem Hlavní témata webu. Svoje příspěvky můžete posílat na [email protected] Uzávěrka příštího čísla: 4. 11. 2013 Všem, kteří se v průběhu školního roku 2012/13 na vydávání časopisu podíleli, patří velký dík za spolupráci, vynaloženou energii i obětovaný čas. DĚKUJEME!!!

3

Purkyňkou po „Ajtácku“ ´ Zdravím vás, čtenáři! Když mi dovolíte, ráda bych vás vzala na exkurzi do oboru „Véček“, tedy Informačních technologií – Ajťáků. Pokud vás prohlídka zajímá, čtěte dále, a pokud ne, stačí otočit na jinou stranu. Ráda bych vás upozornila, že pojmu prohlídku maličko netradičně, takže nebuďte překvapení. Krátce něco o oboru:

4. Automatizace – Hardware – reali- Mýty: „Ajťáci nemají zájem o holky, zace obvodů, starost o přístroje a o zajímají je jenom počítače a interInformační technologie je obor, ktejejich správný chod, jejich nastavení net!“ rý se zajímá o to, jakým způsobem aj. pracují počítače. Tedy přesněji řečeFakta: Tak pokud je toto zrovna váš no, oficiálně by se mělo jednat o To by bylo krátké představení toho, názor, musím vás rychle vyvést z hardware, což je na počítači to, čeho co obnáší být „ajťákem“. A nyní bych omylu. Je pravda, že „ajťáci“ vydrží se můžete dotknout, nebo do toho ráda věnovala pozornost mýtům, bez děvčat déle než kluci studující vzteky kopnout. Na střední škole je které o nás kolují. jiný obor, především proto, že jim toto odvětví rozšířeno i o software, zábavu obstarávají právě počítače, Mýty: „Ajťáci nemusí nic dělat - jsou což většinou bývá příčinou vašeho ale není pravda, že o děvčata není to jenom nerdi, co paří na komkopnutí – mám tím na mysli prograzájem. Vlastně se dá říci, že pokud si plech!“ my a aplikace, které najdete ve svém domů děvče pořídí ajťáka, má přítele počítači. „Ajťáci“ se učí pracovat s Fakta: Ano, absolventi IT, zvláště pak a domácího mazlíčka v jednom. informačními technologiemi, a to se zaměřením na sítě, si v životě uží- „Ajťáci“ jsou totiž prý hrozně přítulpodle zaměření, které si vyberou ve vají většinového volna, protože jená stvoření. :) druhém ročníku. Určitě už jste o tom jich pracovní náplň neobnáší mučení Mýty: „Ajťačky se musí mít strašně slyšeli. „Ajťáci“ si ve druhém ročníku se nad něčím X hodin denně. Jedobře/naprosto příšerně, když jsou vybírají, jaké budou mít do budouc- nomže k takové, dá se říci „vysněné“ ve třídě plné kluků!“ na zaměření oboru – jestli spíše práci, se většina lidí musí dopracovat hardware, nebo software. Na výběr pílí a učením. A pokud se vám to stá- Fakta: Abychom řekli pravdu, ani máme celkem ze čtyř možných zale nezdá, popovídáme si, až budete jedno tvrzení není pravda. Dost mě měření: schopni zapojit fungující wi-fi bez překvapilo, že si spousta lidí myslí, že když jsou ve třídě jen dvě nebo tři děvčata, že si nás kluci opatrují jako květinky. Stop! Je sice pravda, že někteří nejmenovaní učitelé mají děvMýty: „Ajťáci mají strašně těžkou matiku a počítají v ní jenom s jednič- čata raději než kluky, že jim vyloženě „nadržují“, ale kluci s námi většinou kama a nulama!“ jednají jako se sobě rovnými, nebo Fakta: Je sice pravda, že máme o 2. Grafika a webdesign – Software – se od nás odtrhnou a nemluví s náněco těžší matematiku než jiné obotvorba vzhledů webu, práce s graficmi. Něco jako šikana ve třídě, to je ry, koneckonců, matematika je bukými programy, tvorba grafiky ke trošku moc hrubý pojem. Se spolužádoucí náplní práce některých z nás, hrám a další. ky se dá dobře vyjít. Jak už jsem zmíale rozhodně není pravda, že bynila dříve, jsou to přítulná stvoření, 3. Sítě a komunikace – Hardware/ chom počítali jen s jedničkami a nu- jen potřebují čas. :) Software – správa serverů, nastavo- lami. Na to máme jiné předměty než vání internetového připojení, konfi- matematiku, třeba jakési TVY, které A aby moje řeči nebyly založené jen gurace routerů apod. na tomto, rozhodla jsem se udělat vede jakýsi pan učitel Košťál. ;) 1. Programování a databáze – Software – tvorba programů, aplikací a jiných serepetiček, které můžete v počítači najít – od kalkulačky, až po celý operační systém (Windows/ Linux/Mac/Android/aj.).

4

návodu.


jakousi malou anketu právě mezi jako že někdo, kdo zvládá Véčka, tak waru a operačních systémů (ASW a „ajťáky“. Ptala jsem se na dvě jedno- je lepší než oni – to říkat nechci, ale OPS). Většinou je třeba učit se hodduché otázky: že by se od nás mohli i něco naučit. ně věcí zpaměti, ale mít i „fištróna“, aby člověk prošel. 1. Jak se ti obor studuje ? Anonym, V3C Mgr. Michaela Holubová – učitelka 2. Co bys vzkázal jiným oborům na 1. Obor se mi studuje celkem fajně. tzv. „praxe“ předmětu TVY. Když už škole? Občas to má celkem nudné pasáže, nemáte zbytí a u uč. Škorpilové máte jinak fajn. na kahánku, hodiny s touto učitelkou Lukáš Haňka, S1B (bývalá V1A) vás zachrání, neboť u ní je věci třeba 2. Ať se jim daří a přežijí Košťála. 1. Jde to, i když sem tam je to náročpochopit, ne se je biflovat zpaměti. nější, než by si člověk přál. Ale když Honza Richter, V4A RNDr. Lenka Hrušková – učitelka nad tím člověk trošku zapřemýšlí, dá 1. No tak, mohlo by to bejt lepší. Programování. Učí studenty se zase to zvládnout, samozřejmě. měřením na programování od třetí2. Jsme nejlepší! 2. Ať studují, ať dobře odmaturují a ho ročníku, jinak také nižší ročníky, ať mají hodně štěstí ve svém budou- Oldřich Florian, V4A ale ne všechny. Tuto učitelku jsem cím zaměření. na vlastní kůži „nezažila“, ale prý to s 1. Vlastně hodně špatně, protože vámi nevzdává a snaží se vám to vyTomáš Odehnal, V2C jsem od toho očekával něco jiného. světlit až do poslední chvilky a po1. Nó, je to super, úplně to jde, kro- 2. Že jim to v určitém ohledu závisledního (vz)dechu. mě TVY! Jinak to jde úplně v pohodě. dím, protože bych možná šel taky na Ing. Petr Adamec – učitel Grafiky ve jiný obor, kdybych se vracel zpátky 2. Véčka jsou nejlepší! Všichni sem! druhém ročníku. Dejte sbohem něčasově. Hlavně holky, sem! Je to všechno čemu jako html nebo css, přivítejte úplně moc lehký! To dáte! MalíčEagle, nebo Cadkey. Jouki, bývalá V4B kem! 1. Výborně… Učíme se na maturitu. Ing. Lubor Košťál – učitel TVY druAnonym, V3B hých ročníků, později i třetích a čtvrCo k tomu víc říct. tých podle dalšího zaměření. Mys1. No, tak studuje se mi skvěle, mám 2. Hlavně aby na tu školu prostě lím, že tady není co psát, každý o parád hodně předmětů, i když nejsou nes*ali, protože pak na to jenom nu Košťálovi slyšel. Ale nebojte se, úplně takové, jak jsem si je třeba zbytečně doplatí. Co k tomu víc říct. není to s ním v hodinách vůbec zlé a představoval, když jsem to zkoušel. skutečně vás něco naučí – pokud dáJe i trošku jiná náplň, nebo spíš jsem No a jako poslední ochutnávku z naváte pozor. Ale ty testy, ty testy… čekal, že se tam bude dělat něco ji- šeho „teritoria“ bych vám ráda předného, tak to mě celkem zklamalo, ale stavila některé kantory, se kterými To by byl jen zlomek z učitelů, které se v hodině potkáte na odborných jinak učitelé jsou celkem příjemní, by vás na „Véčkách“, a nejen tam, předmětech. tedy většina. Není problém se s nimi mohli potkat a učit. Některé z nich domluvit. už jistě znáte (nebudeme jmenovat Ing. Daniela Toušková – učitelka Grafiky a webdesignu (GRW), větši- konkrétní příklady ;)). 2. No, říká se, že jsou Véčka jakoby nou prvních ročníků. Styl učení má nejtěžší, je to samozřejmě vidět i To by asi z našeho oboru bylo vše, co přísný, ale důsledný, a pokud dáváte podle toho, kolik Véček propadlo. Ne bych vám mohla nabídnout písemně. pozor, naučí vás toho opravdu dost. tolik jako na jiných oborech. A vzkáNa osobní zážitky to ovšem nemá. :) zal bych - no, nebudu říkat, aby nás Domča Ing. Milada Škorpilová – učitelka respektovali, nebo tak (smích), nebo Technického vybavení (TVY) prvních aby nás brali jako někoho lepšího, ročníků, nově také Aplikačního softCo studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

5

Ohlédnutí za rokem 12/13 Návštěva z Německa Ve čtvrtek 25. 4. 2013 se naší skupince němčinářů pod vedením paní učitelky Ilony Paulíkové naskytla možnost udělat rozhovor s německými studenty, kteří do naší školy přijeli na společný projekt nazvaný "Smluvní právo česko-německy a online".

Potom, co jsme se seznámili se studentkou Laurou Blachnikovou, jsme ji dsoslova zasypali hromadou otázek na témata typu „kde jsou v Brně ubytováni, jak se jí líbí ČR, jak jí chutná jídlo a jak se jí líbí spolupráce s českými studenty.“ Dozvěděli jsme se, že jsou ubytováni v A Sport Hotelu, ČR se jí líbí a spolupráce s českými stuNa tomto projektu pracují 2 skupiny studentů (8 studenty je zábavná. dentů se 2 kantory z obou účastněných stran). Za naši školu pracuje na projektu letošní třída V3C. Úkolem je Nejstaršímu členovi skupinky německých studentů, Thozpracovat rozdíly ve smluvním právu v České republice masi Albertovi, se zpočátku moc mluvit nechtělo, ale a Německu. Prezentace tohoto projektu proběhla v týd- naštěstí se rozpovídal o tom, že se mu v Brně líbí předenu od 10. 6. 2013 na radnici ve Würzburgu, kde se part- vším stará architektura. Zmínil se také, že ochutnal brnerská škola Klara Oppenheimerschule nachází. něnské Starobrno a že mu velmi chutnalo. Také nám prozradil, že bydlí v německé vesnici Triefenstein, která Němci se na naší škole zdrželi týden. Podařilo se nám se nachází nedaleko města Marktheidenfeld. vyzpovídat jejich vedoucí učitele a také pár velmi milých studentů. Kladli jsme jim spíše náhodné otázky. Na poslední chvíli jsme se stihli zeptat ještě Bastiana (přímením Dülk), jaké plány má jejich skupina na dnešní Rozhovor jsme začali s paní učitelkou Renatou Kraulloden. Řekl, že se velmi těší na podvečer, kdy půjdou do vou, které jsme se ptali, jak se jí líbí tady u nás v České brněnského kafé baru Mamut. Popřáli jsme mu, ať si republice. Odpovídala velmi kladně, říkala, že se jí tady večer užije příjemnou zábavu a rozloučili se s ním i se líbí. Také nám prozradila, že v Brně se svojí skupinou všemi ostatními. navštívili spoustu brněnských památek. Nejvíce se jí však líbila vila Tugendhat. Za tyto rozhovory jsme byli moc rádi – je to totiž velmi cenná zkušenost a dobře jsme si procvičili svůj mluvený Poté jsme vyzpovídali kolegu Renaty Kraullové, pana projev v němčině. učitele Maria Schellenbergera, kterému se na rozdíl od paní Kraullové líbila nejvíc katedrála svatého Petra a Minařík Petr, V3C Pavla. Také se velmi těšil na návštěvu zdejší hospody, protože chtěl ochutnat české pivo.

Den učitelů 2013 Dne 4. 4. 2013 se sešlo vedení naší školy s pedagogy i se studenty, aby společně oslavili 421 let od narození "učitele národů" - J. A. Komenského (28.3.1592). Studentky třídy S2B a školní kapela - PROJEKT MHR připravili jako dárek svým pedagogům "Kytičku písní k svátku" (Proměny, Sen, Andulce z béčka, Nosa nosa, Ztrácíš a několik anglických písní). Celý program byl prokládán citáty Komenského. Všem účinkujícím ještě jednou děkujeme. PaedDr. Zdeňka Deutschová 6


Návštěva Něm ců v naší škole


7

SBÍRÁNÍ VÍČEK Všimli jste si?

Jak už si mnozí z vás mohli všimnout, naše třída, letošní P4, rozjela projekt SBÍRÁNÍ VÍČEK. Sbírat víčka mohl kdokoliv z vás, přičemž účelem bylo pomoci ve sběru Základní škole Holzova 1 v Brně – Líšni a podpořit tak děti, které pomoc potřebují. Sběr víček se vydařil, vysbíraly jsme za pomoci studentů i učitelů přibližně 5 kg víček, které jsme postupně odvážely právě na ZŠ Holzova. Tímto bychom chtěly za třídu P4 všem poděkovat za povšimnutí krabice na víčka, která ležela v přízemí před „výběhem“. Doufáme, že se akce chytne i v letošním školním roce a budeme moci pomoct dalším dětem v nouzi. Michaela Rolná, P4

8


Studenti čtou a píší noviny Tento projekt vznikl už v roce 2007 a tehdy se do něj zapojilo přibližně 100 škol. Na konci roku 2012 se počet zvýšil na 435 škol a 25 200 studentů. Hlavním cílem projektu je naučit studenty pracovat s novinami jako se zdrojem informací a prostorem pro vyjádření vlastního názoru. Zúčastnit se mohou všichni studenti. Redakce zadává 3 témata, která poté studenti předají do MF

DNES. Všechny práce jsou umístěny na webové stránce studenti.blog.idnes.cz. Zde můžete na určité práce také reagovat. Vybrané příspěvky jsou zveřejněny v MF DNES na straně věnované tomuto projektu. Studenti za zveřejněný příspěvek dostanou zajímavé ceny. První téma, o kterém psali v loňském roce žáci z naší školy, bylo ENERGETIKA A BUDOUCNOST ZEMĚ.

Ladislav – L, Jessica – J, Oldřich – O

to nadřízený přikáže, také často naráží prezident Miloš Zeman. Je to jedním z důvodů, proč mnohé novináře považuje za vymývače mozků a žumpu.

Jak ses dozvěděl/a o tomhle projektu? J: Dozvěděla jsem se o tom ze školy. Píšeme to celá třída. O: O projektu „Studenti čtou a píší noviny“ jsem se dozvěděl od své učitelky češtiny, která nám dala za povinnost se tohoto projektu zúčastnit. L: Celou třídu přihlásila paní učitelka Hana Brtáňová s tím, že jestli to nebudeme psát, tak nám nastřílí pětky.:D Celkem byly 3 slohovky a u téhle to téma mimozemských civilizací bylo asi jediné, o kterém bylo co napsat.

Co tě na projektu zaujalo? J: Moc mě ten projekt nezaujal. O: Zaujalo mě, že mají díky tomuto projektu i ti, co nejsou žurnalisté, možnost, aby jim vyšel v novinách článek.

Jak ti "sedlo" téma, které jsi měl/a? J: Dvě jo a jedno ne. O: Téma mi sedlo perfektně. Možná to je také důvod, proč byl můj článek vydán. Když píšu o něčem, co mě zajímá, tak to dosahuje daleko větších kvalit, než když píšu o něčem z donucení. Přikazování o čem psát je vlastně to, co mi vadí na středoškolské výuce. Na to, že mnozí publicisté píší o něčem, čemu nerozumí, jen proto, že jim


A články o energetice a budoucnosti planety byly opravdu úspěšné – otisknuty byly příspěvky od Ladislava Suchomela, Jessiky Benešové a Oldřicha Floriana. Později byly uveřejněny rovněž články Erika Hagary a Petra Khula z loňské V3A. Prvních studentů, jejichž články byly v MF Dnes zveřejněny, jsem se proto zeptala na pár otázek, které mě zajímaly.

Kolik času jsi měl/a na vytvoření téhle práce? J: Máme vždy tak 2 týdny. O: Měl jsem na to týden, ale jelikož podobné články píšu docela často, tak mi napsání tohoto článku zabralo přibližně 30 minut. Původně byl článek ještě delší, ale rozhodl jsem se jej zkrátit sám, aby to pak nemusel případně dělat editor, protože jsem překročil stanovený limit. L: 14 dnů, ale vzpomněl jsem si na to den před odevzdáním, asi v 11 večer.

Psal/a jsi už takhle veřejně článek? J:

Psala jsem jednou :-).

O: Články veřejně píšu na blog iDNES (http://oldrichflorian.blog.idnes.cz). Věnuji se tam převážně politickým tématům, stejně jako byl ten článek o dotacích, který vyšel v MF Dnes. I ten jsem na blogu zveřejnil. L: Kdysi v nějaké skupině na FB jsem psal koment, sklidil jsem 2 lajky od cizích lidí.

Byl/a jsi za svůj úspěch a otištěný článek nějak oceněn/a + i ve škole? J: Ne, nebyla jsem nijak oceněna.

9

Jessica Benešová

O: Článek mi kromě jiných lidí pochválili také někteří mí spolustraníci, kteří na něj narazili, za což jsem dost rád. Snad si ho vezmou k srdci. Právě touha prosazovat tyto hodnoty mě přinutila ke vstupu do Občanské demokratické strany. Jen je škoda, že jejími členy jsou také lidé, kteří jdou přesně proti těmto hodnotám. O důvod více se snažit tuto stranu nějakým způsobem zevnitř „reformovat“. A ve škole jsem za zveřejnění článku dostal jedničku. L: Na SASu se objevila 1 s vahou 4. Mimochodem Láďo, tvůj článek se mi moc líbil, napadlo tě to jen tak, nebo ses musel víc zamýšlet, jak to popsat a vyjádřit svůj názor na tuhle věc..? L: Díky:) Ne, nijak extra dlouho jsem nad tím nepřemýšlel, ale přesto to byl můj názor.:) Veronika Tauvinklová, S3C

Oldřich Flo

rian

Díky jazyku se sblížíte se světem V EU máte právo v jiné členské zemi studovat za stejných podmínek jako její občan Článek Petra Khula, který byl nejen uveřejněný v MF Dnes, ale byl rovněž oceněný knihou.

Většina mladých lidí v dnešní době sní o studiu, či dokonce práci v zahraničí. Zahraniční poměry jsou příznivější především pro práci. Člověk tam dostává víc peněz a většinou tam bývají i lepší pracovní podmínky. Asi to není lehké opustit své přátele a rodinu a odejít, ale na druhou stranu je to jen na čas a člověk získá velmi důležité životní zkušenosti a většinou se také „osamostatní“. Hlavně si ale vylepší svoji znalost cizího jazyka. Když jsme si dříve vybírali na základní škole jazyk pro další studium, většina z nás si vybrala angličtinu, ačkoliv nám naše babičky radily němčinu. „Německo je blíž,“ tvrdily. Nyní jsme za anglický jazyk většinou rádi. Ne nadarmo se angličtina označuje za světový jazyk. Jak se stále více a více rozšiřuje záběr výpočetní techniky, stále častěji se s angličttinou setkáváme. Angličtina je všude, a kdo ji dnes nezná, jako by nežil. Nejdříve ve školách, poté v zaměstnání, každý se s ní určitě setkal. Kdo chce pracovat pro „lepší firmu“, tak znalost cizího jazyka je pro něj základní podmmínkou.

ně mladých lidí, pro jejichž vzdělání je to bezpochyby velké plus. Od EU je to skvělý krok k vzájemnému sblížení jednotlivých zemí a dává to prostor k seberealizaci studentů a určitě je i jejich studium zajímavější a do života jim dá o hodně více, než klasické studium v ČR. Cizí jazyk je pro život a naše uplatnění velmi důležitý, proto bychom jeho studium neměli brát na lehkou váhu. Jak se říká - „kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem“.

Dá se říci, že při studiu v zahraničí se člověk postaví na vlastní nohy, nabere do života hodně zkušeností a určitě zažije spoustu zážitků. A pokud se mu to bude líbit, není problém si tam najít později i práci, alespoň dočasnou, když jde člověk ještě mladý a potřebuje se seberealizovat a vydělat hodně peněz. A co si budeme nalhávat, po světě chodí hodně lidí, kteří šli jen tak pracovat na čas za hranice a nakonec tam ke skvělé práci našli něco, co je v našem životě nejdůležitější – lásku. Petr Khul,V4A V Evropské unii je dokonce zavedeno, že jako občan jedné ze zemí EU máte právo v jiné členské zemi studovat za stejných podmínek jako její občan. Určitě toho využilo hod10


Brněnský vrabeček 2013 Stejně jako každý rok, tak i loni se studenti naší školy zúčastnili umělecké soutěže SŠ,VŠ s názvem Brněnský vrabeček 2013.

V kategorii hudební skupina se z celkového počtu 12 skupin umístila na krásném 2. místě kapela PROJEKT MHR (R. Břuska - zpěv, M. Dvořák - klávesy, J. Dubina - kytara, M. Tresner - baskytara).

Ve dvoudenním "maratonu hudby" (25.2. a 26.2. 2013, sál Břetislava Bakaly) si vyzpíval Diplomy a odměny byly slavnostně předány dne 8.3. 2013 z celkového počtu 26 soutěžících 3. místo Rostislav Břuska (solo, ve Freskovém sále Nové radnice v Brně. zpěv) a Martin Dvořák (klávesy) ze třídy S3.A s písněmi Sunrise AvePaedDr. Zdeňka Deutschová nue, Fairytane gone band.

Olympiáda na Purkyňce V úterý 26.3.2013 v naší škole proběhlo školní kolo matematické soutěže středních odborných škol. Celkem se soutěže zúčastnilo 86 studentů, z Purkyňky i z Kouničky, kteří byli všichni naskládaní v naší maličké jídelně.

Tímto děkuji všem zúčastněným a gratuluji postupujícím, což byli:

První ročník: Radek Hlavinka (L1B), v celostátním kole 27. místo Dominik Kosík (V1B), v celostátním kole 38. místo Těsně po osmé hodině, tedy po odstartování soutěže, se Druhý ročník: dali studenti do řešení několika záludných matematicJakub Zemek (V2DS) kých příkladů, a tudíž v jídelně zavládlo ticho jako v hroDavid Novotný (V2C) bě a nervozita se dala krájet. Třetí ročník: Daniel Protivánek (V3A) Po 90 minutách začaly z jídelny vycházet namísto bývaAlain Pávek (V3A) lých studentů „zombie“ - studenti totiž zanechali všech- Čtvrtý ročník: no svoje vědění na pár papírech. Aleš Perníkář (L4AR), v celostátním kole 15. místo David Hlavoň(V4B), v celostátním kole 34. místo Tuxie Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

11

Němčina vždy a všude aneb i takto se dá „využít“ náhradní rozvrh Jak už tomu bývá, v době maturit mívá mnoho tříd náhradní rozvrh suplující normální vyučování. Nebývá také výjimkou, že třídní učitel dohodne akci mimo školu, aby žáci nemuseli stále sedět ve školních lavicích a přiučili se něčemu i v „terénu.“

čítá pouze 5 lidí, kteří se vytrvale pokoušeli pomoct svým spolužákům v porozumění mluveného slova, které nelahodí každému uchu.

První přišla na řadu jednoduchá křížovka, k jejímuž vyřešení byla potřeba vcelku malá slovní zásoba, a doA tak jsme jednoho dne stáli všichni jako poslušní žáci v myslet tajenku tak nebylo zas tak obtížným úkolem. 11:00 před brněnským Österreich Institutem, samozřejmě až na pár výjimek, které se nemohly z různých dů- Po prohlédnutí Österreich Institutu a procvičení něvodů dostavit. I tak se nás však sešel úctyhodný počet, meckého mluveného jazyka jsme se opět navrátili do jenž poté opatrně vstoupil do starší budovy. běžného českého života... Uvítání proběhlo stylově - jak jinak než německy. V Dynaheira naší třídě máme sice němčinářskou skupinu, ta však

SPŠEIT očima studenta Dá se z toho vytěžit víc…? Nedávno se mě jedna známá zeptala, jaká Purkyňka vlastně je. Bez váhání jsem odpověděl, že je to fajn škola. Pak ze mě mimoděk vyklouzlo, že by se z toho dalo vytěžit víc. Na otázku, co víc by se dalo získat, jsem jí však už nedokázal odpovědět. Nedalo mi to. Co naší škole chybí k dokonalosti? Nebo alespoň ke statusu suprová škola? Učitelé? Prostředí? Prostředky? Sifon? Odpadky?.... Nevím… Zkusím jít od začátku.

kterého nikdo nemá rád a prostě si potřebuje pokecat alespoň s někým, jsme tam každý potkali alespoň jednou. Ne, tohle se naší škole vytknout nedá. Pojďme jinam. Částečně rekonstruované skříňky, první patro s copy centrem, knihovnou… tmavá chodba… Že by tady byl kámen úrazu? Dlouhá chodba s permanentně zhaslými světly, kde dav spěchajících děcek urputně brání sebemenšímu průniku světla naděje od požárního schodiště, působí depresivně. Rozhodně nenaladí Let’s check…. dobře, zvlášť za chladného zimního Když vejdu do školy, přivítá rána. I přesto mám chodbu zafixovamě usměvavá paní vrátná. Pro mno- nou jako místo, kde je sranda. Ano, ho studentů taková „minutová“ ka- bude to spíš vydařeným třídním komarádka, která tady je vždycky, když lektivem než přítmím, které je šetrněco potřebujete nebo nevíte kudy né k očím informatiků, ale i tak. V kam. A to nejen s papíry od praxe, prostředí školy nevidím problém. To ale i v osobním životě. Myslím, že je totiž k udržení lidoopa ve vegetazoufalého studenta či studentku, tivním stavu více než dobře nakloně-

12

né. Viz sifon, kantýna a pěkně zrekonstruované druhé patro. Zrušte PIT! (sociální obory tomuto odstavci nebudou rozumět, ale to není důležité pro pochopení textu) Kam dál? Pustím se do kritiky učiva. To je věc, na kterou se nejvíc nadává a na kterou většina haterů nejvíc slyší. Třídy oboru „V“ jsou denně vystaveny tsunami informací o hardwaru, všemožných programovacích jazycích, počítačových sítích a bůh ví čeho ještě. Nejméně přínosným se mi zdají hodiny PRC. Ne, vážně. K čemu mi bude v roce 2013 to, že vím, jak nainstalovat archaickou verzi DOSu či rozjet síťové prvky, od kterých dal už i jejich vlastní výrobce ruce pryč? Možná to použiju příští rok u maturity (pokud si zrovna nevytáhnu otázku z Money). Ale zatímco si paměť zas...me podobný-


mi kravinami, ptají se mě spolužáci, co to je Joomla, nebo jak fungují torrenty. Osobně si myslím, že cvičená opice, která to dotáhla do třetího ročníku, by po dvou letech měla vědět, jak nainstalovat redakční systém na stránky, nebo jak funguje P2P technologie. Proč podobné věci neprobíráme třeba právě v PRC, netuším. Hodiny programování v poslední době beru spíš jako exkurzi mezi praktiky, která se možná jednou budou hodit, nicméně v praxi jsem se s tím ještě nesetkal. Je to sice pěkné, ale co z toho, když se část třídy neorientuje v objektech? Výjimkou jsou snad jedině hodiny LOAL. Tam nás na první pohled nedůtklivý a zakřiknutý pan učitel učí docela rozumným věcem, o kterých vím, že na ně časem chtě nechtě narazím. Naprosto otevřeně však říkám, že většinu hodin PRG trávím nad vlastními projekty a programuju z tabule jenom když hrozí písemka. Přitom abych získal místo ve firmě, nepotřebuji znát kdejaké programovací záludnosti. Stačí mít zažité PHP a nějaký dnes běžně používaný framework, jako například Nette či Zend. Co se týče hodin TVY, nenáleží mi soudit. Hardware je prostě základ, kterému potřebuje rozumět i ten nejtupější PITkař, má-li být úspěšný (sám sem u Košťála prošel za 4). Pitkaři. Nevím, jak v ostatních specializacích, ale mezi programátory se to běžně používá jako nadávka. Přijde mi naprosto zbytečné udržovat obor, kde se 30 lidí vzájemně snaží okopírovat design papírové krabičky. OK. Grafika prostě k informatice patří. Ale proboha, učte je tam něco, čím se uživí! Umění ve fotošopu nám slávu nepřinese, začněme se učit alespoň tvořit weby. Namítnete, že HTML a CSS se přece učí. Ale je smutné, že leckterý programátor to umí líp. A proč nepracují s javascriptem? Proč programátoři po jedné hodině s LOAL ovládají jQuery líp než grafici? Někde bude chyba. Zrušte PIT a nahraďte je něčím, co bude umět víc, než jen kreslit obrázky. Stejně o ten obor z celé třídy mají doopravdy zájem maximálně dva…

iCanteen systému, přes které se běžně kradou obědy. Škole by to prospělo a studenti by podobné věci nemuseli dělat zbytečně načerno. A to nemluvím o tom, že tolik důležitá bezpečnost se na škole řadí mezi věci spíše zapovězené. Chválím návrh na zakoupení tabletů a plánování vývoje aplikací pro android. Věřím, že tohle je ten správný směr a doufám, že podobných kroků vedoucích k zasazení oboru „V“ do aktuálního roku bude co nejvíc. Líbí se mi spolupráce s Honeywellem a dalšími firmami. Připravit nás na provoz ve velkých firmách je správná věc, jak zvednout naši výslednou hodnotu po maturitě. Možná by bylo zajímavé, kdyby měli seminář podobně jako CISCO.

Já versus ty, my a ti kolem (tomuhle odstavci snad už budou rozumět i „socky“) V hlavě se mi vybavuje jakýsi úryvek nějakého propagačního letáku, kde se psalo: „…tím, že je škola smíchaná z dívčích i chlapeckých oborů, vzniká zde příjemné prostředí...“. Upřímně, za celou dosavadní kariéru profesionálního studenta pro mě nebylo nic horšího, než projít kolem holek na chodbě. Kdybych si měl vybrat mezi Košťálem a tímhle, nevím, co bych si vybral. Namítnete, že to je tím, že jsem určitě zas..anej nerd. Jsem. Ale právě pro zas..aný nerdy tahle škola je a rozhodně mi to nepřijde jako příjemné prostředí, když jdu po chodbě a cítím na sobě deset pohledů zároveň. Co si budeme povídat - děláme to taky a s tímhle škola asi moc nenadělá. Nebo udělá? Neuvolnilo by se napětí, kdyby se ti lidi navzájem znali? Co takhle je nějak seznámit? Ať už nuceným promícháním „S“ a „V“ v lanovém centru, nebo vytvořením Purkyňácké sociální sítě, kde by se daly sdílet úlohy a prodávat svačiny. (Dobrý nápad, nad tím zapřemýšlím...) Jasně, časem jsem poznal, že ta tlupa čtvrťaček, kolem které jsme museli projít, když jsme chtěli do posilovny, je vlastně naprosto normální bandou naprosto normálních holek. Ztratili jsme ale celý rok a napětí muselo odbourat až trapné “ahoj“ přes facebook. Quo vadis, Purkyňko? Což by se nemuselo stát, kdyby studenti měli víc možKdyž bych měl vytknout systému jednu věc, tak ností poznávat se navzájem. je to jeho nepružnost. Chápu, nemůžeme chtít, aby nás Možná je to právě minimalizovaná možnost učili každou novinku, ale i tak. Čas běží a svět se mění. I poznávat lidi kolem sebe, co je odpovědí na moji otázškola by měla jít s dobou a přizpůsobit se žákům. Proč ku, možná těch odpovědí bude víc. Ale napadá mě ještě je například problém dostat vyšší ročníky do soutěže jedna příčina. Dáváme do toho my, studenti, všichni programování? Protože to děláme pořád. Zatímco dříve všechno? Nedalo by se z toho vytěžit víc? doma programovali jeden dva ze třídy, dnes si kódíme Zagi, V4B všichni. Už to pro nás není zábava, ale téměř způsob obživy. Proč škola pro vyšší ročníky raději neuspořádá Pro úplnost: článek byl psán v pololetí minulého roku. soutěž v hackingu? Třeba by se konečně podařilo opra- Současná rekonstrukce a vývoj školy se autorovi velmi vit exploity na školním webu nebo by se zalepily díry v líbí. Až na Kouničku. Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

13

Caesarova šifra Caesarova šifrace textu spočívá v posunu každého znaku v zadaném slově právě o zadaný číselný počet. Pokud například zadáte slovo 'ahoj' a zvolíte posun o jeden znak. Pak se s tímto slovem stane postupně toto: 'a' se převede na číselnou ascii hodnotu => '97' k tomuto číslu se přičte zvolený posun v našem případě '1' == '98', poté se ascii hodnota převede zpět na písmeno => 'b' a postoupí se k dalšímu písmenu Pokud bychom chtěli například posunout 'z' o 4 místa tak si můžete všimnout že v ascii tabulce je '~' jenže v Caesarově šifře je posun přes 'z' na 'a' takže by nám mělo vyjít 'e', proto když je rozsah větší jak 122 ('z') tak se od výsledku odečte 25 (počet písmen v anglické abecedě je 26 a právě s jedním písmenem operujeme proto ho nezapočítáváme) Toho se také využívá v šifrování pomocí 'ROT13' kde se všechny znaky posouvají o 13 znaků tím pádem je to šifrace i dešifrace. V linuxech je přímo utilita zvaná tr která vám text takto zašifruje. Caesarova šifra pokud zvolíte posun o 13 znaků takto samozřejmě také funguje. A H O J B H O J B I O J B I

P J

B I

P K

Poku bychom chtěli napsat algoritmus na tuto šifru v PHP by to vypadalo nějak takhle: (zbavíme se prvně diakritiky a text převedeme na malé písmena -> iconv, strtolower) for($i=0;$i<strlen($text);$i++) $text[$i] = chr(ord($text[$i]) + $posun);

Krásné dva řádky kódu. Ovšem je tu problém co když tam napíšu 'z' a dám posun o 4 já nechci přece '~' já chci 'e'. Musíme náš kód rozšířit o další dva řádky if (ord($text[$i]) > ord('z')) { $thumb = ord('z') - ord('a') + 1; $text[$i] = chr(ord($text[$i]) - $thumb); }

Pozn.: Dešifrace probíha obdobně akorát změníte v cyklu znaménko na '-', v podmínce otočíte zobáček a přepíšete 'z' na 'a' a $thumb budeme teď přičítat if (ord($text[$i]) < ord('a')) { $thumb = ord('z') - ord('a') + 1; $text[$i] = chr(ord($text[$i]) + $thumb); }

David Jančík, V4B

14


Viginerova šifra Vigenerova šifrace textu spočívá v zadaném hesle. Text se posune právě o tolik znaků, kolik činí v závislosti na posloupnosti jednotlivá písmena v hesle v ascii hodnotě. Pokud například zadáme 'ahoj' a jako heslo 'a' pak se všechna písmena ve slově posunou právě o jedno -> vznikne 'bipk'. Avšak pokud zadáme jako heslo 'ahoj' pak to bude zajímavější. Zkusíme si to na nějakém odlišném slově raději. Například 'moribundus' a heslo 'ahoj'. Jde vlastně o stejnou metodu šifrování jako u Caesarovy šifry avšak zde je pro každé písmeno ve slově použito postupně každé písmenko z hesla (pokud je slovo delší než heslo pak se heslo opakuje). Názorná ukázka: M

O

R

I

B

U

N

D

U

S

A

H

O

J

A

H

O

J

A

H

Všechny písmena se převedou postupně na jejich ascii hodnotu a písmeno z textu se sečte s písmenem z hesla které mu náleží. 'm' = 109 'a' = 97 (zde bereme v potaz kolikáté písmeno v abecedě to je) takže odečteme 96 109 + 1 = 110 -> 'n' Pokud by se stalo že písmenu přesahuje '122' ('z') postupuje se stejně jako u Caesarovi šifry -> odečteme od výsledku 25 10 9

11 1

11 4

1

8

15

M

O

R

I

M

W

R

M

W

M

10 5

10

9 8

11 7

11 0

10

10 0

11 5

1

8

15

B

U

N

D

U

I

B

U

N

D

U

G

I

B

U

N

D

U

S Pokud bychom chtěli Vigenerovu šifru jako algoritmus pak by to bylo v PHP nějak takto: S (odstraníme mezery, dikritiku a převedeme písS mena na malá -> str_repalce, iconv, strtolower)

W

G

S

B

U

N

D

U

S

M

W

G

S

C

U

N

D

U

S

M

W

G

S

C

C

N

D

U

S

M

W

G

S

C

C

C

D

U

S

M

W

G

S

C

C

C

N

U

S

M

W

G

S

C

C

C

N

V

S

M

W

G

S

C

C

C

N

V

A


1

11 7

8

Pokračování na další straně….

15

for($i=0; $i < strlen($text); $i++) { $x = ord($passwd[$i % strlen($passwd)]) - (ord('a') - 1); // shift $text[$i] = chr(ord($text[$i]) + $x); if (ord($text[$i]) > ord('z')) { $x = ord('z') - ord('a') + 1; $text[$i] = chr(ord($text[$i]) - $x); } }

Dešifrace se provádí stejně akorát zaměníte znaménko na druhém řádku v cyklu $text*$i+ = chr(ord($text*$i+) - $x); V podmínce otočíte zobáček změníte 'z' na 'a' a dole přehodíte znaménko if (ord($text[$i]) < ord('a')) { $x = ord('z') - ord('a') + 1; $text[$i] = chr(ord($text[$i]) + $x); }

XAMPP

David Jančík, V4B

Instalace Apache, Mysql a PHP na Windows V tomto článku pro začátečníky, společně podrobně projdeme instalaci lokálního serveru AMP. Tedy Apache, Mysql a PHP dále jen AMP. Abychom mohli nezávisle na internetu odlazovat svoje PHP scripty.

o nastavení bezpečnosti. Hlavně zapisování na systémový disk a řízení spuštění/zastavení služeb. Proto je vhodnější program pak spouštět jako administrátor.

Další hláška, která se může zobrazit se týká Microsoft Použijeme již přednastavený balíček XAMPP. Jedná se o Visual C++, který XAMPP vyžaduje. Pokud se vám tedy souhrn AMP v jednom. Nemusíme se tedy zatěžovat tento dialog zobrazil, klepnete na Ano. nastavováním ani jedné služby. Samozřejmě existují i Otevře se výchozí webový prohlížeč přímo na stránce, další takovéto balíčky. Pokud nejsi zkušený uživatel a kde lze tuto komponentu stáhnout. Klepeme na velké chceš si během pár minut rozjet vlastní server pro tes- tlačítko Download a stáhneme. Instalátor spustíme a tování PHP scriptů, pak je tento článek určen právě to- jen jej proklepeme. Počkáme až se instalace dokončí, bě. klepneme na Finish (Dokončit) a budeme pokračovat v instalaci XAMPPu. Na úvodní stránce instalátoru klepneme na Next (Pokračovat) Dále si můžeme vybrat, co Balíček XAMPP si stáhneme z oficiálního webu http:// www.xampp.org/ Hned na hlavní stránce sjedeme kou- chceme nainstalovat. Necháme vše ve výchozím nastasek dolů a najdeme odkaz XAMPP for Windows, na kte- vení, ale projedeme si, co jednotlivé položky znamenají. rý klepneme. XAMPP

Stažení

Zde najdeme nadpis Download jak je vidět na obrázku níže a stáhneme Installer.

zde si můžeme nastavit vytvoření ikonky a přidání odkazu do nabídky start.

Po stažení instalátor spustíme.

Server zde si můžeme vybrat, co chceme v našem serveru mít

Instalace Pokud máte Windows Vista nebo novější, můžete být upozornění ohledně UAC. To jen odklepneme. Jedná se

16

Apache - povinná součást. Zajišťuje komunikaci mezi požadavkem uživatele (načtení stránky - php scriptu), PHP (zpracování scriptu), MySQL Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

(případně se vezmou data z databáze) a zpracovaný výsledek (HTML) vrátí uživateli (zobrazí se stránka) MySQL - hojně používaná databáze. Je s ní propojený uživatelsky přívětivý phpMyAdmin, který je přiložený v instalaci. Existují i další databáze například SQLite, která je přímo v PHP. FileZilla FTP Server - umožňuje vytvořit si vlastní FTP server a pak se k němu vzdáleně připojovat. Je třeba mít veřejnou ip adresu, počítač mít napojený na stejné síti nebo například Hamachi. Mercury Mail Server - lokální SMTP server. Pro posílání mailů v rámci našeho lokálního serveru. Tomcat - serverlet pro Javu. Pokud tvoříte stránky v Javě. Program languages programovací jazyky, které chcete na serveru používat. PHP - v základu je PHP. Perl - lze však provozovat i Perl. Tools další nástroje, které nám balíček XAMPP nabízí. phpMyAdmin - uživatelsky přívětivá správa MySQL databáze. Webalizer - statistiky přístupů webu. Fake Sendmail - tuším, že se jedná o jednoduchou správu emailů resp. jejich odesílání. Pokud jste se rozhodli, že některou ze služeb nechcete, můžete ji odškrtout. Ale doporučuji si je nechat. Můžete si vybrat, která služba bude běžet a která bude vypnutá - tedy nemusí být používaná. Nyní si zvolíme složku, kam se XAMPP nainstaluje. S touto složkou budeme pak pracovat. Resp. s podsložkou htdocs, do které se budou nahrávat veškeré PHP scripty, které

budeme chtít na lokálním serveru zpracovat. (Pokud byste někdo měl problém, složka, která se bude zpracovávat se dá změnit v konfiguračním souboru Apache.)

Shell příkazová řádka Explorer otevře průzkumník. Services správa služeb. Zbylá tlačítka jsou nápověda a konec.

A klepneme na Install.

Spustíme služby Apache a MySQL. Chvilku to potrvá, tak teď chvilku budeme dávat pozor, co kantor říká. Nyní otevřeme webový prohlížeč a jako adresu zadáme localhost Po doinstalování klepneme na Finish Pokud vidíte logo XAMPPu pak se a budeme dotázáni, zda chceme vše povedlo spustit ovládací panel XAMPPu. Klepneme na jazyk, ve kterém si přeKlepneme na Ano. jeme XAMPP mít - nejspíše English a Pozn. Pokud se při spouštění XAoctneme se na úvodní stránce. MPPu objeví chybová hláška, zkontrolujte, zda máte nainstalované ak- Zkouška XAMPPu tualizace. HelloWorld na lokálu

Spuštění služeb Po spuštění uvidíme takovéto okénko:

Nyní vyzkoušíme funkčnost našeho serveru napsáním jednoduchého PHP scriptu.

Otevřeme si tedy nějaký editor nebo Service IDE a napíšeme například toto: Určuje zda bude daná služba nainstalovaná jako systémová služba. Tu

ního PHP serveru'); ?>

A ten pak uložíte do podsložky htdocs ve složce s XAMPPem. Tato složka je nastavena jako výchozí pro zpracovávání PHP scriptů. Můžeme si zde vytvořit například složku test a do ní soubor pod libovolným názvem uložit. A poté otevřeme v prohlížeči localhost s cestou k našemu souboru. http://localhost/test/test.php Hotovo! Náš vlastní PHP server je funkční. K phpMyAdminovi se dostaneme přes adresu http://localhost/ phpmyadmin Při přihlašování přes PHP script je login "root" a heslo se nezadává. David Jančík, V4B

17

Dobrá čajovna Toto je přepis slohové práce do českého jazyka. Slohový útvar je popis a popisovat jsme měli osobu nebo místo, které mám rád. Před pár měsíci jsem na Římském náměstí v Brně objevil čajovnu. Skrývá se v prvním patře nízkého a starého domu. Vchází se do ní přes pavlač, která dodává příchodu nádech nostalgie. Již na dveřích si lze povšimnout, že člověk přichází do jiné doby. Dveře chtějí říct, co všechno se zde událo a kolik lidí jimi prošlo, aby se napilo svého oblíbeného čaje.

čtete, odkud čaj pochází, jak se vyrábí nebo k čemu je vhodný. Zde se nestane, že by při pročítání lístku obsluha neustále vyrušovala, jestli už nemáte náhodou vybráno. K zavolání obsluhy slouží již zmíněný zvoneček, na který zazvoníte, až si budete opravdu jisti svým výběrem. Po výběru čaje se začne člověk rozhlížet kolem sebe. Na stěnách visí obrázky zobrazující starou Čínu a Indii. Vedle nich se houpají staré ukázky kaligrafie. Na každém stolku plápolá oheň z petrolejové lampičky. Zatímco se rozhlížíte, obsluha už přináší čaj. Vezmete mističku a doušek po doušku vychutnáváte kvalitní čaj. S každým dalším polknutím se každodenní starosti oddalují a na pár minut jste v pohádce.

Vejít dovnitř znamená potopit se do směsi vůní čínských a indických čajů. Naproti dveřím stojí pokladna a za ní sedí obsluha, která vás přivítá s vlídným úsměvem na tváři. Zde už jen odhrnete závěs, který zdobí čínské znaky, a projdete do světa Orientu a Dálného východu. Můžete si sednout ke stolu vyrobenému z bambusu nebo na vyvýšené místo, na němž leží několik taburetů. Čajovna mě při každé návštěvě uchvacuje víc a víc. Už Jakmile se posadíte, přiběhne někdo z obsluhy se těším na další návštěvu čajového ráje se jménem s čajovými lístky a malým zvonečkem. V lístku se scho- Dobrá čajovna. vává nepřeberné množství čajů. U každého čaje si přeMiroslav Rujzl, L2B

Nová televize—povídka Před pár dny se rozhodl jeden můj blízký a velmi bohatý přítel koupit novou televizi. Šel tedy do specializovaného obchodu, aby mu se vším poradili a všechno mu vysvětlili. Nejdříve se jen tak procházel po obchodu a za chvíli se ho optal jeden pracovník: „Mohu vám pomoci, pane?“ „Ano, můžete. Sháním nový televizor.“ Mladík se hned ujal potenciálního zákazníka s rozhodnutím, že obchod uzavře. „Jaký byste si přál typ? Předpokládám, že chcete LCD televizi. Záleží jen na tom, jestli větší či menší.“ „No, mám celkem jednoduchý styl – spokojím se vždy s tím nejlepším, takže mi přineste tu nejlepší a nejmodernější televizi, kterou máte.“ „Jistě, pane,“ sykl pracovník a s výrazem člověka, který právě dostal výpověď, odešel. Po chvíli se vrátil s dalším spolupracovníkem a nesli krabici velikosti slona. Z ní vytáhli televizi. „Tak tady to je,“ řekl pracovník, „největší televize, co tu máme. Úhlopříčka dva metry, tenká šest centimetrů, obraz lepší než ve skutečnosti. Jednou do ní pohlédnete a v životě nebudete chtít jít na záchod.“ „Nic lepšího nemáte?“ zeptal se udiveně. Z pracovníka vypadlo: „Ech, momentálně nemohu sloužit.“ „No, budu se s tím muset spokojit. Tady máte peníze a za dva dny pro ni přijdou dva pánové, kteří o tom budou vědět. Jsem totiž velmi zaneprázdněný člověk, chápete.“ „Jistě, pane,“ řekl pracovník. Za dva dny přišli do obchodu dva muži. Jmenovali se Petr a Michal, oba nepříliš rozumově vybaveni, ale byli hodní

18


a rádi pomůžou příteli, navíc když jim za to zaplatí. Tvářili se důležitě, jakoby na nich závisel celý svět a na očích jim seděly tmavé brýle. Přišli k pultu a Petr temně pronesl: „Jsme tady pro tu televizi. Posílá nás pan Wasserman.“ „Ano, samozřejmě. O všem víme,“ řekl pracovník, „hned vám ji přineseme.“ Pánové se trochu zděsili, když viděli tak velkou krabici. Nedali to však na sobě znát. „Řekněte panu Wassermanovi, že to byla čest s ním obchodovat,“ mile říkal pracovník, „kdykoli má u nás dveře otevřené.“ „Dobře, vyřídíme.“ Jakmile vyšli z obchodu, spadla z nich drsná tvář a oba se chytli za hlavu. Podívali se na svoje auto. Mini Cooper S, měli ho moc rádi, ale pro převážení velkých nákladů byl poněkud nepraktický. „Jak my tam tu bednu dostaneme,“ povídá Michal. Petr radostně odpověděl s výrazem, že ho něco napadlo: „ Hele, já už to mám. Hodíme to na střechu.“ „Jo, to je nápad, ale musíme to pořádně připevnit,“ řekl Michal. Oba tudíž přiložili ruku k dílu a brzy stála krabice na střeše. „Neměli bychom ji položit spíš naležato?“ zeptal se Michal. „Víš, asi máš pravdu,“ řekl Petr, „takhle by nám taky mohla spadnout. Překlopili krabici a vyjeli. Všechno pokračovalo dobře, jenže dojeli k první světelné křižovatce. Petr, který řídil auto, chtěl pomalu zastavit, ale jejich poněkud starý Mini Cooper neměl ve zvyku brzdit jemně. Do žádného auta sice nenarazili a včas zastavili, ale televize nezastavila a pokračovala dál až do přídavného vozíku auta, které stálo před nimi. „Viděls to, co já?“ nevěřícně povídá Petr. Michal začal zděšeně volat: „Ježíš, jeď! Chyť ho, nesmí nám ujet!“ Začalo pronásledování jako v americkém filmu s Brucem Willisem. Kam jel vozík, tam jel Mini Cooper. Naneštěstí, majitel stíhaného auta zřejmě nevěděl, že s vozíkem by měl jezdit pomalu. Televize na něm skákala ze strany na stranu a oba naši hrdinové ztracené televize umírali strachy. Auto s vozíkem jelo dál až do nějakého satelitního městečka a zastavilo u jednoho z domů. Petr a Michal rychle vyskočili ven a volali na řidiče: „Hej, vy! Stůjte a hned! Dejte to sem a hned!“ Řidič se zděšeně na ně podíval: „Ježišmarjá, co po mě chcete. Já nic nemám, jen ženu, rodinu a koně.“ „Chlape, my nechceme žádnýho koně. K vám do vozíku nám něco spadlo a jen si to chceme vzít.“ „Ach, tak to jo,“ utěšil se řidič, „tak si to vezměte a jeďte pryč.“ Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

Chlapci vzali krabici, důkladně ji přivázali na střechu a vyjeli. Tentokrát ale tak pomalu, že kombajn, který jel za nimi, netrpělivě čekal na možnost, kdy by je mohl předjet. Celá kolona aut pak záviděla motorkám a cyklistům, kteří bez problému předjížděli, často i z pravé strany. Zhruba po pěti hodinách dorazili na místo určení. Oba dva poněkud nechápali nadávky a zvednuté prostředníčky z aut za nimi. Taky jim bylo divné, že v rádiu najednou přestali hlásit o kilometrových zácpách. Sňali krabici ze střechy a opatrně ji nesli, aby se náhodou něco nestalo. Bohužel, stalo se. Budova byla vysoká, výtah moc malý a tudíž chlapcům nezbývalo nic jiného, než jít po schodech. Když stoupali do desátého patra, Michal najednou zakopl a krabice se nedopatřením dostala do prostoru, kde byla pouze velká díra až do přízemí. Krabice letěla dolů volným pádem a na konci se ozvala rána, jako když vystřelí z kanónu. Oba rychle běželi dolů a začali panikařit. „Ten nás zabije, ta televize stála určitě spoustu peněz. Já z toho nebudu,“ naříkal Michal. Najednou zazvonil Petrův telefon. „Haló, kdo volá?“ Z telefonu se ozvalo: „Dobrý den, moc se vám omlouváme za to, že jsme tam tu televizi zapomněli zabalit. Přijedete si ještě dnes pro ni?“ „Cože?! Ta bedna je prázdná?!“ Ano, naprosto. Doufáme, že se za to příliš nezlobíte.“ Petr potlačil hněv a odpověděl: „Ne nezlobíme. Nashledanou.“ Michal na to jen suše dodal: „ No, mě se ta krabice zdála nějaká lehká.“ „Mě taky,“ říká Petr, „pojď, jdeme na pivo.“ Miroslav Rujzl, L2B

19

Světlo — 1 Fantasy—povídka na pokračování, 3. část V předchozím textu dostal hrabě odpověď na svůj nevybíravý dopis. Ta ho ho zaujala natolik, že se rozhodl v poštovní konverzaci pokračovat, a dokonce zažádal o osobní schůzku. Na druhé straně barikády není však všechno tak růžové, jak by se na první pohled zdálo… Naštvaně probíhá prázdnou chodbou, ty neustálé připomínky ze strany jejich hostů mu drásají nervy. Není zvyklý na tyhle diplomatické serepetičky, od toho tu má být Caitlyn, která však ještě vyspává včerejší noc. Nejraději by dřevěné dveře od jejího pokoje vyrazil a vytáhl ji za vlasy do jednacího salónku, ať vše dohodne ona. Takhle musí přebíhat z knihovny do skladiště, ze skladiště do kuchyně a z kuchyně zpět. Nemluvě o Ashiných věčně nepříjemných pohledech, jako by sledovala každý jeho nejistý krok. Vrátí se zpět s tlustým svitkem srolovaným v podpaží. Oba hosté netrpělivě vyčkávali jeho návratu, jakmile otevřel dveře, dostalo se mu nemilého uvítání. Barbarovy oči mluvily samy za sebe, chladné a plné vzteku, zatímco jeho žena usrkávala čaj z porcelánových šálků. „Tak co?“ masa svalů se zvedne z polstrovaného křesla a zamíří k muži oblečenému v kožené bundě. „Už tu čekáme dost dlouho na vaše stanovisko a stále nám nikdo nic neřekl!“ naštvaně praští do blízkého stolku. Váza poskočí o pár centimetrů v bok, načež se roztříští o

20

dřevěnou podlahu, koberec vsákne vodu a bělostné kvítky umírají. „Za prvé bych ti doporučoval se zklidnit,“ pronese Jayce podrážděně. Jednají se mnou jako s nějakým sluhou, pomyslí si v duchu. Rozbitou vázu neřeší a místo toho přistoupí ke konferenčnímu stolku, kam se chystá rozprostřít velkou mapu, na níž by konečně mohli vidět věci jasněji. Ashe mezitím tiše vyčkává výsledek rozhovoru dvou mužů. Občas by svému muži nejraději uštědřila jednu výchovnou. Bohužel tahle situace si však vyžaduje tvrdé jednání a ostré lokty, závisí na ní další vývoj v její rodné zemi Frejlordu, kterou neskonale miluje a ctí. Rozvine mapu v plné délce i šířce, detailně zobrazuje hranice Frejlordu s ostatními územími. Po chvíli pečlivého zkoumání usoudí, že ti dva na situaci zbytečně spěchají. „Chápu, že jste netrpěliví, jenže vám nemůžeme spojenectví zapřísáhnout hned, Piltover mívá dost vlastních problémů.“ Nemluvě o tom, že získat Vladimíra by se vyplatilo víc, než získat zemi věčného ledu, jež může přinést zkázu všem kvůli té čarodějnici Lissandře. „Prvně jste mluvili jinak!“ už neudrží svoje nervy na uzdě. To neustálé tancování kolem horké kaše a přehnané zdvořilosti ho rozpalují doběla. Chytne toho idiota pod krkem. „Kde je k sakru Caitlyn, co, ty jedna neschopná náhrado?“ přitlačí dusícího se Jayce ke stěně. Krev v

něm samém vře, jen jeden dotyk, jedna rána a ten patolízal přijde o život. Hrdlo mu svírá Tryndamerova pravá ruka, levá se její síle nemůže ani za mák rovnat. Východiska z této situace - existují vůbec? Právě ho dusí největší hovado všech dob, s očima rudýma jak rozhořelý oheň. I kdyby v sobě sebral poslední zbytečky síly a přerazil jeho opičí rypák, nepomůže mu to. Před očima dostává hlavní slovo tma, nevnímá zvuky přicházející z blízka, dokud... „Někdy si člověk vážně potřebuje udělat dveře,“ Viin protivný hlas vyplní místo, zatímco Tryndamere leží na zemi v péči své Ashe. Pohlédne dolů, kde se k jejím nohám stačil sesunout Jayce. Rychle jeho tělo uchopí ocelovými pařáty a začne jím třást. „Vstávej!“ Po chvíli přidává na intenzitě, nemůže ho proplesknout jako ostatní, přerazila by jeho už tak dost slabý vaz. „D..o…br..á práce, Vii“ vykoktá ze sebe. Vážně nečekal, že jeho život zachrání jedno z nejhloupějších stvoření na tomhle místě, alespoň podle něho. „M…o…h..la bys.. mě p..ustit?“ dostává ze sebe slova obtížně, neboť ještě neustála ve svém počínaní. „Mo..je vni..třnosti nesnesou d..ál sevře..ní těc..h oce..lových p..p..p..azourů.“ S hlasitou ránou padne na zem. „To snad nemyslíte vážně!“ zazní naštvaně z chodby…. Dynaheira


Jedno jarní pondělí (18.3.) očima studenta aneb Chumelí se, chumelí, padá snížek bílý, všechny plány v prdeli, kalamita sílí… ...PAMATUJETE??? 6:00 Budík zvoní jako vždy, rozespalá vstávám. Do sebe soukám snídani a z okna se koukám. Slunce už je nad obzorem, bude asi krásný den. Nalévám se dobrým kafem a vyrážím honem ven. 7:00 Šalina už je tady, pomalu si sedám. Ponořím se do knihy, mezi řádky hledám. Už jsem skoro v cíli, na školu jak puk čumím. Snad ocení mou píli, snad to všchno umím. 8:00 Zvonek nám už zazvoní, na učitele čekám. A všichni už stojí, nervy na to nemám. Všichni říkají to samé: jak se dneska vstávalo? Když je počasí tak krásné, a to slunce pálilo. 9:00 Na chodbě je virvál, nesundal si boty. Přišel naň ho Košťál, zbil ho do němoty. (to je kvůli rýmu... :)) Musí chodit v ponožkách, ubohý to prvák. Smějí se mu na chodbách, že je velký lajdák. 10:00 Sedím v další hodině a koukám se z okna. A vtom celkem nevinně padá první vločka. Padá jako vánek, o zem lehce cinkne.

Přemáhá mě spánek, nos mi o stůl břinkne.

už se písek hází. Šalina zas přeplněná, jako o svátcích. 11:00 Na sebe mačkají se těla, Když čas jako šnek nám běží, hlavně při kopcích. „koukni z okna“, někdo řek. Sborově se ozve „sněžííí“, 16:00 máme spoustu povídek. Valím se jak lavina, Učitel nás napomíná, jak promočená myš. neděláme zhola nic. Jako po litru vína, „Tak pracujte, kůže líná!“ na botách nemám pryž. skoro má zástavu plic. Klika cvakla, dvéře letí. Tuxie vchází do dveří. 12:00 Do pokoje hnedle běží, Oběda čas, leč nejíme, s naraženou páteří. sedíme furt v lavicích. Hlady skoro nevidíme, 17:00 V ruce pero třímajíc. Už je problém někam jet, Venku už je mírně bílo, vypadá to hrozně. krásný pohled na to jest. Však musím vyrazit teď Snad centimetr nasněžíno, hned, školník začíná to mést. ať nedojedu pozdě. Šalin všude stojí mraky, 13:00 nechtějí dál jet. Čekám frontu na oběd, Ale ty bys nejel taky, už sbíhají se mi sliny. centimetrů: snad 105. Vypadá jako medvěd, oh ne, jen těstoviny. 18:00 Venku zatím sněží dál, Stihla jsem to na těsno, skoro jako na Sibiři. o minutu dříve. Ze začátku se každý smál, Je peklo jezdit přes město, teď jsou ty centimetry čtyři. když se nic nehýbe. Na tréninku ticho je, 14:00 páč tu nikdo není. Už mi skoro končí škola, Zamrzly všechny koleje leč se ještě učím. a pořád venku sněží. Už jsem hlavou skoro doma, stále na to myslím. 19:00 Test byl velký fiasko, smut- Sešli jsme se konečně, ně koukám na fixky. po hodině a půl. V hlavě mi teď problesklo, Každý řeší výřečně, že ve skříňce mám tenisky. jak je děsný vůl. Že nevyrazil dříve, nebo pěšky šel. 15:00 Že se cpal v tom chlívě, Venku bílo jak v pohádce, plném mokrých těl. oči mně přechází. Na cestách a u silnice


20:00 Domů chcem jet se Silvou, autem raději. Však vidíme jej pod lavinou, se smetáky v naději. Metem jako prase, však se nám nedaří. To co jednou udělá se, zas se zasněží. 21:00 Hned za první dunou sněhu kolona se táhne. Každý v autě či při běhu, doma býti prahne. Teď to lépe vypadá, touhle trasou jedem. Cesta pořád zapadá půltunovým sněhem. 22:00 Už se pěšky domů pachtím a nápad mě teď trk. Že si cestu polem zkrátím, leč zapadnu po krk. Tak jdu tedy poníženě vyšlapanou cestičkou. Jako stromek zasněženě, s vtipnou písničkou. 23:00 Konečně doma u krbu, nalévám se horkým čajem. Krém si mažu na hubu, spokojeně vrním blahem. Konečně do postele uléhám, tučňáka objímám vřele. V hlavě jen jednu myšlenku mám, zimo, jdi už do prdele!

Tuxie

21

Kde jsou ty hvězdy?

Vyznání Krasa to je A to veliká Mít jeden příběh Slova v srdcích vyryta

Kde jen teď ty hvězdy jsou, co na obloze zářívaly, tak hlubokou tmu nesnesou, proto světlem ji otvíraly. Teď ztratily se, zmizely, tma rozlévá se v duši, dřív Everest by zdolaly, teď špatnou změnu tuší. Snad objeví se světlo zas a hvězdy vysvitnou, až nebem rozprostře se jas a ptáci utichnou. Tehdy dobro přijde zpět, nikdo nebude už sám, znovu rozzáří se svět a bude patřit jenom nám. Lucie Novotná, S3C

Přemýšlení´v dešti Krásný večer Procházka v dešti Přemýšlet nad životem A doufat v štěstí Největší štěstí Je milovat Tu jedinou S kterou budeš usínat Úsměv na tváři Vykouzlil se Nemůžu z ní dýchat Dusím se

P O E Z I E

Nemůžu dýchat Chci tě Naneštěstí pro tebe Čím dál více L.M.#29

Zlatý déšt v očích se mi slunce třpytí ve vzpomínkách vidím déšť na loukách roste zlaté kvítí chci tě k sobě zpět též vítr láme koruny stromů jako by mi slzy déšť slil pár vzpomínek k tomu jako bys nikdy nežil zlomu tohoto okamžik kdy naše cesty se rozešly byl to vskutku jen mžik po letech se srdce však sešly i přesto, že přišla zima zas chlad už není v srdci tvém slyším tvého srdce hlas prosím jen si mé srdce vem

Krásná a dokonalá To jsou její vlastnosti Ona je hvězda Oslepuje jasností L.M.#29

22

Všechno pro ni svou duši či srdce Tohle si hlavou protáhni Zužují se mi plíce

Milovat a mít rád To je smysl života Rvát se a bojovat Pro jednoho člověka

stojíš přímo naproti mně držíš mě za obě ruce díváš se na mě, ne do země nikým nejsi vůbec nucen Michaela Rolná, P4


BLÍZKO JAKO DALEKO Stojíme při sobě jak dva cizí lidé přemýšlím co mi po tobě vůbec zbyde vzpomínky a láska zatracená v srdci tvém snažíš se abychom zapomněli, vše mi vem Procházím se, ale ty jdeš na opačnou stranu nepochopím, proč nevoláš o záchranu nikdy nepůjdeme vedle sebe bok po boku mezi náma vidím obrovskou nekonečnou stoku Nikdy jsi nebyl takový, za koho jsem tě považovala nechápu proč jsem náš vztah vůbec spravovala spravovala jsem něco, co nejde slepit nejradši bych ti chtěla facku vlepit Skončilo to a ty to konečně pochop naber síly, postav se na nohy a konečně se vzchop ty bys mi nidky nemohl dát víc, předal by ses lásky jednou se potkáme a budu mít na čele vrásky Úplně jsi mě odtrhl od tvého života je to pro mě něco nového, prostě novota už nejsi ten kluk, co mě miloval každým dnem zůstane to v srdci mém a pouhým snem Ty si myslíš, že za tebou budu běhat nesmím se dát, prostě se nechat nejsem jen laciná holka s čepkou červenou ale vše to začíná když dva okolo sebe jdou Skončilo to a ty to konečně pochop naber síly, postav se na nohy a konečně se vzchop ty bys mi nidky nemohl dát víc, předal by ses lásky jednou se potkáme a budu mít na čele vrásky Půjdu okolo s mým budoucím manželem ty se rozbrečíš a pukne ti srdce žalem ztratíš všechno, pro co jsi nežil říkal jsi to často, aniž by ses do mě vžil

Nekonečná cesta Když každé ráno se probouzím, mám prostě pocit, že blouzním, já v nekonečném temnu bloudím a jen tvoje srdce stále soudím. Byli jsme oba jako dvě poloviny jedné duše, ale ty jsi tu krásu zničil šípem z kuše, a dal jsi lásku nepatrné mouše, která sedávala na tvém rameni. Neustále se svírající láska je jako pitomá sázka, kterou jsem prohrála, ale nad ďáblem jsem vyhrála. A svoji roli ve svém osudu jsem dohrála. Teď však každý jdeme nekonečnou cestou, se svojí rozpáranou vestou, touto nekonečnou cestou se dáváš sám a nevyznán. Snad sejdeš z té cesty nekonečna a budeš kráčet do nekonečna, jednou tě potká jedna slečna, které daruješ svoje srdce, které ti ona zlomí šípem z kuše. Cesta, po které kráčíš, je nekonečná a vede prostě zcela do nekonečna. Nikdy nebude končit ta cesta nekonečná. A bude stále pokračovat do nekonečna. Já se s tebou s těmito slovy loučím, a na cestu ti budu svítit loučí. A s želem v srdci se s tebou loučím a říkám ti nashledanou. Kateřina Davídková, S3C

Měl jsi být víc se mnou lásko má nepochopím kdo mi lásku jednou dá stále jsi mě odmítal a nedokázal přijmout ted si musíš boty lásky zout Michaela Rolná, P4


23

Třetí číslo Purkyňáckého Školního Tisku – PŠT! IX – X 2013 ; šéfredaktor: Mgr. Pavlína Machačová; redakce: Mgr. Radka Belzová – editor, Dominika Dufková – V3B, David Jančík – V4B, Kristýna Jandová – V3A, Anna Martinková – I4, Lucie Novotná – S3C, Nikol Novotná – P4, Zdeňka Otřísalová – V3C, Michaela Rolná – P4, Miroslav Rujzl – L2B, Veronika Tauvinklová – S3C Grafika: Věra Crhová (foto) – V3C, Jan Zagata – V4B Časopis najdete na www.pst.sspbrno.cz nebo na stránkách školy pod odkazem Hlavní témata webu. Svoje příspěvky můžete posílat na [email protected] Uzávěrka příštího čísla: 4. 11. 2013 Všem, kteří se v průběhu školního roku 2012/13 na vydávání časopisu podíleli, patří velký dík za spolupráci, vynaloženou energii i obětovaný čas. DĚKUJEME!!!

PŠT! Pravidelný OBČASNÍK. Purkyňácký Školní Tisk. Co studujeme? Co se (ne)děje na naší škole? Odborné články Co na srdci, to na papíře

Recommend Documents