Přednáška 3.
Pěstování pokusných rostlin Zdroj biologického materiálu
Zdroj biologického materiálu genové banky botanické zahrady šlechtitelské, semenářské firmy vlastní sběr v terénu výsledek vlastní výzkumné činnosti (např. Ferda, ZE-CMV)
1. Genové banky v České republice Zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství ..... požadavek - oficiální dopis dané instituci biologický materiál pro vědecké, výzkumné a výukové účely na vysokých školách (nikoliv soukromým osobám, nikoliv ke komerčním účelům) bezplatně obvykle jsou stanovena určitá pravidla pro poskytování vzorků žadatelům (počet vzorků, jejich velikost) – forma přílohy k zákonu (tvrdé závazky také ze strany poskytovatele materiálu) stanoveny určité podmínky pro nakládání se vzorky (Material Transfer Agreement) – např. zákaz poskytování materiálu třetí osobě, zákaz jeho zařazení do vlastní kolekce, zákaz zveřejňování výsledků výzkumu bez souhlasu donora)
Charakter biologického materiálu z genových bank:
vzorek se nazývá položka (accession) obvykle pěstované druhy rostlin někdy také planě rostoucí příbuzné druhy (primární, sekundární, vyjímečně terciární genový pool) staré krajové odrůdy, odrůdy, které již nejsou komerčně pěstované materiál pochází od jiných institucí i z vlastní expediční činnosti (přísná a přesná mezinárodní pravidla) NIKOLIV: současné odrůdy, hybridní odrůdy, GMO
Charakter biologického materiálu z genových bank: http://www.vurv.cz
s biologickým materiálem jsou poskytována pasportní data (název, místo původu materiálu, rok získání do kolekce...) standardy regenerace odpovídají květní biologii (prevence nežádoucího křížení atd.), dlouhodobé uložení respektuje požadavky druhu při regeneraci je prioritní snaha zachovat genetickou variabilitu daného vzorku (v rámci jedné položky reprezentující např. krajovou odrůdu cizosprašného druhu se mohou vyskytovat různé typy) riziko nesprávného taxonomického zařazení (příklad wild Lactuca spp.) Tyto okolnosti je potřeba mít na zřeteli při použití tohoto typu materiálu, který je velmi cenný
2. Botanické zahrady v České republice Zákon o botanických zahradách zatím neexistuje, dokonce ani pojem „Botanická zahrada“ nemá zakotvenu žádnou právní ochranu obvykle prostřednictvím Indexu seminum biologický materiál pro vědecké, výzkumné a výukové účely na vysokých školách (nikoliv soukromým osobám, nikoliv ke komerčním účelům), žadatel se obvykle zavazuje dodržovat mezinárodní úmluvy (např.CBD) bezplatně obvykle jsou stanovena určitá pravidla pro poskytování vzorků žadatelům (počet vzorků, jejich velikost) – obvykle stanovena podle konkrétních možností a úvahy dané bot. zahrady podmínky pro nakládání se vzorky nejsou stanoveny
Charakter biologického materiálu z botanických zahrad: vzorek se obvykle nazývá vzorek obvykle planě rostoucí druhy rostlin, také pěstované druhy rostlin materiál pochází od jiných institucí i z vlastní expediční činnosti (dosavadní určité živelnosti by měla v budoucnu zamezit přesná mezinárodní pravidla) např. IPEN – International Plant Exchange Number Poznámka: 2005 – vznik Unie botanických zahrad České republiky, proces prohlubování spolupráce s BGCI (Botanical Gardens Conservation International)
Charakter biologického materiálu z botanických zahrad:
s biologickým materiálem jsou poskytována obvykle jen základní pasportní data (název, místo původu materiálu, rok získání do kolekce...) bot. zahrady obvykle nemají technické vybavení na regeneraci odpovídající květní biologii (není možná prevence nežádoucího křížení atd.), poskytované vzorky nemusí odpovídat deklarovanému taxonu dlouhodobé uložení respektující požadavky druhu je zajištěno jen v některých špičkových institucích riziko nesprávného taxonomického zařazení je pravděpodobně menší než v genových bankách Tyto okolnosti je potřeba mít na zřeteli při použití tohoto typu materiálu, který je velmi cenný
3. Šlechtitelské, semenářské firmy
požadavek - dopis dané instituci, nákup biologický materiál bez omezení za peníze u seriózních firem materiál odpovídá deklarovanému druhu i odrůdě předmětem komerčního využití (prodeje) nejsou nejvyšší šlechtitelské stupně (E – elita, SE – superelita), takže jsou možné i odchylky od deklarované odrůdy současné odrůdy – hybridní, syntetické odrůdy – při určitých pokusech (testech) budou poskytovat heterogenní reakci
Šlechtění rostlin: tvůrčí proces směřující k zlepšování genetického základu rostlin tak, aby se zvýšila jejich hospodářská hodnota
Odrůda: skupina organismů, které v rámci určitého rostlinného druhu tvoří vyhraněnou skupinu v mezích dané biologické proměnlivosti
Odrůda (mezinárodní definice): záměrně pěstovaný porost vyznačující a odlišující se od jiné odrůdy závažnými morfologickými, fyziologickými, cytologickými, chemickými, hospodářskými nebo jinými znaky a vlastnostmi, které jsou pro něj typické a které se při (pohlavním) rozmnožování zachovávají.
Uznávání osiva a sadby v českých zemích
od r. 1899 - zkoušení odrůd na řadě míst (např. Botanická stanice Tábor - zal. 1866) a zveřejňování výsledků od r. 1907 v Čechách, 1910 - na Moravě 1919 - Státní výzkumné ústavy zemědělské - Praha, Brno, Bratislava, Košice (zkoušení odrůd) 1921 - zákon Ministerstva zemědělství ČSR o přiznání původnosti odrůdy 1951 - zařazení zkoušení do ÚKZÚZ = Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor odrůdového zkušebnictví Listiny povolených odrůd Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky
Současný stav povolování a registrace nových odrůd
Zákon 82/1996 Sb. O odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin (novela ze dne 9.12.1999), vyhláška MZe 191/1996 Sb. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se sídlem v Brně – instituce, která má zodpovědnost a povinnost dohlížet na dodržování zákonných norem a předpisů
registrace nové odrůdy – zapsání do Státní odrůdové knihy – odrůdové zkoušky (3 roky) – pak je odrůda právně chráněna pravidla Distinctness, Uniformity, Stability pro snadnější orientaci pěstitele – MZe – seznam doporučených odrůd ÚKZÚZ – Přehledy odrůd pěstovaných skupin rostlin význam domácích odrůd udržovací šlechtění
Semenářská kontrola
před rokem 1989: OSEVA – polní plodiny, SEMPRA – zahraní plodiny po roce 1989: Českomoravská šlechtitelská a semenářská unie (ČMŠSU) současná legislativa – nevyžaduje povinnou kontrolu a uznávání osiva a sadby všech druhů pěstovaných rostlin, nýbrž jen hospodářsky významných druhů uvedených v příloze zákona rozmnožovací materiál: základní vyráběn udržovatelem odrůdy: E SE1, SE2, SE3 (podléhá uznávání) certifikovaný C1 C2 (podléhá uznávání) standardní S (zeleniny, léč. rostliny v druhovém seznamu) – nepodléhá uznávání, pouze kontrole pravosti, čistoty, zdravot. stavu (ÚKZÚZ), za veškeré vlastnosti odpovídá výrobce obchodní O (hospodářsky méně významné druhy, nebo na výjimku MZe v případě kritického nedostatku certifik. osiva), nemusí splňovat požadavek odrůdové čistoty a pravosti; tento materiál nese pouze označení druhu, nikoliv odrůdy směsi (druhové a odrůdové)
Uznávací řízení - ÚKZÚZ
žádost (žadatel) přehlídka porostu (ÚKZÚZ) rozhodnutí o uznání porostu (ÚKZÚZ) žádost o uznání osiva (žadatel) odběr úředního vzorku (ÚKZÚZ) zaslání odebraného vzorku (žadatel) provedení předepsaných zkoušek (ÚKZÚZ) vystavení rozhodnutí (ÚKZÚZ)
4. Vlastní sběr
obvykle planě rostoucí druhy nutno respektovat platné zákony doma (sběr chráněných rostlin, sběr v chráněných oblastech) nutno respektovat platné zákony v cizině – svrchované právo každé země na vlastní přírodní bohatství nutno použít vhodnou techniku sběru (termín odběru, zpracování vzorku, terénní záznamy, velikost vzorku z lokality, atd.)
Doporučená literatura:
Guarino L., Ramantha Rao V., Reid R.: Collecting plant genetic diversity, Technical Guidelines, CAB International, ISBN 0 85196 964 0