8.12.2008
15:12
StrÆnka 18
ROZHOVOR
PM6_2008_tisk2.qxd
PSÍ HOLKY BÁRY ŠTĚPÁNOVÉ TEXT: MARCELA VAŠKOVICOVÁ, FOTO: JAN KOLMAN
Nutno podotknout, že náš rozhovor s Bárou Štěpánovou nebyl právě šastně načasovaný. Místo nadmíru temperamentní bytosti, jak ji všichni známe, přišla spíše Bára nezvykle posmutnělá. Předchozí noc pro ni a jejího manžela Míru Barabáše, který našemu dialogu naslouchal a občas jej obohatil o nějaký pozapomenutý, ale přesto podstatný detail, byla velmi dramatická, nebo po deseti letech přišli o svou úplně první psí kamarádku Elsu. Nejdříve bylo těžké zanořit se do vyprávění o nedávno ještě tříčlenné psí smečce, ale nakonec se rozvzpomínání stalo zcela přirozeným. Bára svým psům říká "naše holky" a o tom, že jsou opravdu členy rodiny, nemůže být pochyb.
Jak se postupně rozrůstala vaše psí smečka? Všechno údajně
ria na koberec. Pak proběhly ještě nějaké ty andulky, ale větší
začalo tak, že jste s domem koupili i psa...
zvířectvo jsem nikdy žádné neměla, to se odehrávalo v klasic-
Jako dítě jsem žádné zvíře neměla, tedy kromě nějakých těch
kém venkovském stylu u babičky na vesnici, kde kočky a ti
pokusů s rybičkami, které tatínek léčil hypermanganem, což se
voříšci s člověkem jaksi jsou a nejsou a celkově je to takové
jim samozřejmě nelíbilo a skončilo to tím, že vyskákaly z akvá-
jiné. Ani si nepamatuji, že bych po nějakém zvířeti toužila a pře-
18
PETmedia 6-2008
PM6_2008_tisk2.qxd
8.12.2008
15:12
StrÆnka 19
mlouvala třeba tatínka, že chci nějakého pejska nebo
až když štěňátka už byla na světě. Tonda je navzdory tomu
kočičku. To všechno se ale změnilo, když jsme koupili
jménu také holka, pojmenovali jsme ji tak proto, že Zákolany
dům na venkově za Prahou. Paní, která jej obývala
jsou rodištěm Antonína Zápotockého. Pak přišel poslední pejsek
před námi, měla slepice, králíky a ani ne dvouletého
- labradorka Norah, které jsou te čtyři roky. Labradoři také
německého ovčáka Elsu, kterou jsme si nakonec necha-
patří k plemenům, která si "rozumí s lidmi", a také přesně vyho-
li, protože jsme neměli to srdce nechat ji dát do útul-
vuje naší povaze.
ku. Jelikož to bylo naše první zvíře, měli jsme k ní strašně vřelý vztah. Když za ní Míra šel poprvé, tak
Posledního psa jste někde náhodně objevili nebo jste chtěli
v sámošce nakoupil deset deka debrecínky, a Elsince,
ještě početnější psí rodinu?
která visela na plotě, štěkala a vrčela, říkal: "Elsinko,
Myslím si, že smečka je pro zvířata hrozně důležitá. U nás však
já jsem tvůj nový páníček!", což ona okamžitě vycítila
všechno vznikalo postupně a náhodně. Občas jsem chodila
a pochopila. Bylo to úžasné.
nakupovat do zverimexu, kde prodává nevlastní syn Petry Čer-
Změnilo vám to život?
miminko, tak mi poradil, že jeho kamarádka bude mít štěňata
Samozřejmě nám to změnilo život v tom smyslu, že jsme mu-
labradora. Nakonec jsme si od ní pořídili Norah, i když původně
seli začít všechno plánovat také s ohledem na zvíře. Elsinka
jsme uvažovali o zlatém retrívrovi. Musím říct, že u každého
byla venkovní pes žijící v boudě na zahradě a my jsme časem
štěněte, které jsme domů přinesli, Elsa opravdu fungovala jako
dospěli k názoru, že stejně jako člověku není dobře samotné-
jeho pravá máma a vychovávala je.
mu, tak i zvíře potřebuje kamaráda. Rozhodli jsme se tedy pořídit druhého pejska. A začali jsme řešit jakého. Shodou
Elsa byla zároveň i vůdcem smečky?
okolností mi někdo vyprávěl, že pro takové lidi, jako jsme my,
Ano, po celou dobu. Před dvěma lety ale dostala rakovinu.
je ideální bernský salašnický pes. Což si myslím, že je nutné
Podobně jako u lidí se jednoho dne prostě dozvíte, že váš pes
vždycky zvážit, aby si člověk vybral vhodného psa ke své pova-
má tuto nemoc, což je takové, jaké to je, a vy se ho snažíte
ze, jinak to ani koneckonců nejde. Je to důležitá věc pro psa i
léčit, čímž mu v podstatě jen můžete prodloužit život. Nám se
pro jeho pána. Sice se mi strašně líbil výmarák - naši kamarádi
to podařilo o dva roky. Když Elsa onemocněla, rozhodla se, že
už mají tři, ale s ním se musí naběhat každodenně spousta kilometrů a hlavně vás to musí bavit. Což mě nebaví. Mně vyhovuje pes, který chce být se mnou doma. Tedy ne že by se neproběhl, ale musí mu na to stačit zahrada. Tu máme docela velkou, takže psi, když nejsme doma, jsou všichni venku. Shodou okolností bývalý středočeský hejtman Petr Bendl chová berňáky a tehdy zrovna měli osm štěňátek, takže jsme se k nim rozjeli a jednu holčičku jsme si hned vzali. Měli jsme obavu, jak ji Elsa přijme, protože už za sebou přece jen měla nějakou minulost a my jsme s chovem psů neměli žádnou zkušenost. Ale nakonec to dobře dopadlo - Elsa vzala Abbušku jako svoje mimino, až jsme nad tím brečeli dojetím, jak to bylo neuvěřitelné. Jméno Abba vzniklo z recese nebo spíš z nostalgie ke známé skupině? Její maminka byla Brita, tatínek Agar a ještě navíc má Míra rád ABBU, takže jméno bylo na světě... Pak díky tomu, že nějaký místní hajzl "znásilnil" naši Elsičku, tak přišla "naše vlastní" štěňátka, z nichž jsme si nechali třetího pejska Toničku. O Abbušku jsme bohužel po třech letech přišli - utekly tehdy všechny tři, ale ona už se nevrátila, což jsem tehdy obrečela. O Elsiných štěňatech už jsem něco humorného zaslechla.... Příběh se štěňaty stojí za vyprávění, protože jsme tehdy vůbec netušili, že je Elsa čeká, mysleli jsme si, že je tak tlustá. Už i paní doktorka nám naznačovala, abychom ji tolik nepřekrmovali, takže na pravou příčinu oné "tloušky" jsme přišli,
6-2008 PETmedia
19
ROZHOVOR
nocké. Když jsem se mu svěřila, že bych chtěla ještě jedno psí
PM6_2008_tisk2.qxd
8.12.2008
15:12
StrÆnka 20
už ji role vůdce smečky nebaví, že už s nimi prostě neběhá,
Čím je opravdu - jak se říká - dostanete, po čem se můžou
a bylo krásné pozorovat, jak Norah s Tondou začaly bojovat
utlouct?
o to uvolněné šéfovství. Myslím si, že vyhrála Tonda, protože
Někteří lidé si stěžují, že psovi nasypou granule a on je nežere,
Norinka je takový trošku rozmazlený pes postelák, tak jí to pře-
já jsem ale postupně přišla na to, že všechno změní konkurence
nechala. Fascinuje mě ale, jak si to psi umí všechno zorganizo-
v podobě druhého pejska. Přes den psům dáváme granule, ale
vat. Připadá mi, že mají dokonce něco jako služby, že se
přidáváme také masíčko - musím se přiznat, že to občas nevy-
dohodnou "dneska máš službu ty, zítra zase já...". Jinak by to
držím a také ochutnám. Nejsou to takové ty neurčité kostky,
ani nemohlo tak dokonale fungovat.
ale výborné "opravdové" maso - vepřové, kuřecí... Pro pana
ROZHOVOR
Sokola jsme zároveň trošku takoví pokusní králíci, co se chuti Kdo z nich je doma a kdo na zahradě?
týče. Maso pro psy je záměrně málo ochucené, pro sebe bych
Naše paní doktorka mi vysvětlila, že pokud pes je zvyklý být
si to musela víc osolit a dochutit. Snažím se je samozřejmě
venku, tak je pro něj lepší, když tam tráví většinu času, pro-
nepřekrmovat, jiný případ je však maminka mého muže - ta
tože nemá tak vyvinutou termoregulaci a výkyvy teplot při
když k nám přijde, tak se k nim opravdu chová jako k dětem
přesunu z vytopené místnosti ven na zahradu mu spíš škodí
a říká třeba: "Vem si, tys dneska ještě nic nesněd..." Dopřává
než prospívají. Takže v tomto jsme absolutně přírodní, i když
jim, takže ji někdy musím až prosit, aby to nedělala. Pak mě
samozřejmě všechno, co se týče stravy a očkování, děláme
samozřejmě urazí, když někdo přijde na návštěvu, podívá se
zodpovědně. Holky krmíme kvalitním masem od pana dokto-
na naši Norinku a řekne: "Á, ta vám nějak přibrala..." Je to stej-
ra Sokola. Dokonce už se zaběhly i takové určité rituály.
né, jako kdyby to řekli mně.
Dote to bylo tak, že Elsa a Tonda byly venku a Nora uvnitř
Ráda si o psech povídám i s ostatními pejskaři. Zjistila jsem
v domě, a ty dvě si vždycky ráno kolem šesté přišly pro něco
například, že Luděk Sobota má také berňáka Fredyho a shodou
dobrého k snídani, na což mě Nora nikdy nezapomněla upo-
okolností a náhod ho naučili na granule polité rozpuštěným
zornit kňučením. Vždycky jsem říkala: "Ještě chvilku...", ale
máslem a posypané parmezánem, což mu tak zachutnalo,
ona naznačovala, že "holky už něco chtěj". Každá tak brzy
že odmítá jakoukoliv náhražku v podobě eidamu a vyžaduje
ráno dostane nějakou laskominu jako ouško nebo nožičku
pouze tento speciální recept.
a pak se jde zase spát. Pak se nemůžeme divit, že spousta pejsků i koček trpí nadváhou, když to jsou takoví skrytí labužníci... Mám kamarádku, která má sedmnáctiletého dalmatina. Takového úctyhodného věku se údajně dožil paradoxně hlavně proto, že mu občas nedá nažrat. Dostává v podstatě jen hrst granulí denně a to, co my považujeme za v úvozovkách mučení, mu asi prospívá. Když se nevyskytne žádný vážnější problém a psi jsou zdraví, tak jdete jednou za čas na očkování a nic nemusíte řešit. Se třemi psy už je ale i to poměrně obtížné. Například Elsa milovala ježdění autem, Tonička to zase nesnášela, takže jsme nakonec poprosili naši skvělou a obětavou paní doktorku Alenku Prokešovou, aby na očkování jezdila k nám domů. Její přístup ke zvířatům je celkově obdivuhodný. Třeba te , když jsme měli problémy s Elsou, jsme k ní přijeli uprostřed noci a ona ji v jednu ráno začala operovat. Bohužel se jí už nedalo pomoct. Jsem ráda, že mám někoho, komu můžu důvěřovat a na koho se můžu kdykoliv obrátit. Třeba tehdy s těmi "nečekanými" štěňaty, když jsem jí celá zoufalá volala, co mám dělat, tak mi jen řekla: "Uklidněte se, to bude dobrý, ten pes si nějak poradí sám." Stejně tak přijela, když se zranila Norinka. Dobrý veterinář, na kterého se můžete spolehnout, je prostě poklad. Přirostl vám některý z těch psů víc k srdci než ti ostatní? Přiznejte se... Padla tady už zmínka o nějakém "postelákovi". Jak jste to poznala? To je hrozný. No jo, Norinka je takový parchant rozmazlený, ale to je i tím plemenem. Dote jsme vlastně měli pejsky tři, ale najednou jsou jen dva, takže si určitě ještě
20
PETmedia 6-2008
8.12.2008
15:12
StrÆnka 21
nějakého brzy pořídíme. Já bych hrozně ráda znovu berňáka
ky, svádí to k nakupování spíš u malých pejsků - jorkšírů, westí-
a Míra zase touží po německém ovčákovi na místo naší Elsy.
ků nebo třeba čivav. Vzhledem k tomu, že máme ještě dvě
Ve skutečnosti je pravým vůdcem "smečky" totiž právě on. Jeho
kočičky, tak tam se opravdu vyřádím. kupuji jim kočičí mlíko
psi opravdu respektují, mě sice mají rádi, ale nerespektují mě.
a jogurty, pískací myšičky, spreje, aby jim to vonělo... Snad jen
Jakou je i pro mě oporou, jsem si uvědomila také právě v těch-
kočičí lázně mi neprošly. Rozhodně nejsem typ člověka, který
to těžkých chvílích s Elsou, kdy jsem ho v tom v podstatě
by chodil po městě s kabelkou Louis Vuitton a malým pej-
nechala a musel ji vézt k paní doktorce v noci sám. Já jsem
skem ve značkovém kabátku. Potřebuji velkého pesáka, se
na to v té chvíli neměla sílu.
kterým bych se mohla pořádně pomazlit.
Stává se vám, že je někdy jen tak pozorujete a říkáte si, jak ta
Přijde mi, že pes představuje vděčné téma hovoru. Znám
zvířata neuvěřitelně komunikují - nejen spolu, ale i s námi
spoustu lidí, s nimiž je někdy obtížné najít společnou řeč,
lidmi?
ale na téma pes se okamžitě chytí a dokáží se až neuvěřitel-
Holky dokonce předem věděly, že je to s Elsou špatné. Ten
ně rozněžnit a dlouhou dobu o psech mluvit...
poslední večer když třeba Míra jen pootevřel dveře, Tonda se
Na to mám jednoduché vysvětlení. Lidi dnes trápí nedostatek
nekompromisně vecpala dovnitř a hned šla k ní a začala ji oli-
doteků nebo obecně projevů lásky, a to je přesně to, co pes
zovat. Dokonce jsem přesvědčená, že na nás čekala, aby se
člověku dokáže dát. Přijde mi to hloupé říkat, ale my se
mohla rozloučit. Nebyli jsme ten den totiž zrovna doma a přišlo
doma mazlíme, často se vzájemně dotýkáme, jenže spousta
mi, že prostě věděla, že musí vydržet, dokud nepřijdeme.
lidí lásku tímto způsobem neumí projevit a podvědomě ji v tomto smyslu potřebují všichni. Pes také vycítí, že vám
Kamarádí se vaše psí holky i se psy vašich přátel?
něco je. Když jsem třeba měla problém s kotníkem, tak ten
Když někam jezdíme, tak je většinou necháváme doma, zařizuje-
pes přišel a zcela neomylně mi ho začal olizovat.
me jim hlídání a o nějakou "družbu" se příliš nesnažíme. V létě ale nastala taková krásná situace, kdy k nám přijeli kama-
Jak trávíte Vánoce? Dáváte svým psům dárky?
rádi z Anglie se dvěma výmaráky. Říkala jsem si: "Ježíšikriste,
Vánoce jsou u nás klasické. Z dětství jsem si odnesla z Vánoc
te tady bude pět psů..." Netušila jsem, jak naše holky budou
trauma, maminka vždycky byla strašně vystresovaná, jak nic
reagovat. Představovala jsem si, jak jim budou vysvětlovat, že to
nestíhá, a já jsem tak nabyla dojmu, že Vánoce jsou něco
je jejich teritorium a oni že jsou jen vetřelci, ale musím říct, že nakonec mě mile překvapilo, jak byli nesmírně přátelští. Holky se chovaly jako skutečné hostitelky. Blízko nás bydlí Petr Hapka, který má dvacet až třicet koček a nově si pořídil ještě Jack Russel teriéra Josífka. Občas k nám tedy zajde i Josef Hapka Písecký, který má shodou okolností narozeniny ve stejný den jako já, jen je "o trošku" mladší. Jednou se pokusil obtěžovat naši Norinku, pořád za ní běhal, až už z toho začala být unavená a odkázala ho do patřičných mezí. Byla to scéna jak z kresleného filmu - ten malý pes uhánějící velkého labradora. Co se týče Nory, tak musím potvrdit, že je to opravdu dokonalý asistenční pes, protože při všem, co děláme, nám "asistuje" (smích). Máme takovou legrační věcičku, která se zmáčkne a třikrát zakokrhá. A Norah se na to třetí zakokrhání naučila vyběhnout nahoru pro mého muže, aby mu sdělila, že už je snídaně. A dělá to naprosto dokonale. Je to takový její rituální kousek. Zmínila jste, že jste vděčný nakupovač věcí pro zvířata... Co byste svým psům koupila a co už ne? Všem mohu vřele doporučit takový úžasný míček, do kterého se dá nějaká pochoutka a udělá se dírka, aby jí jen taktak mohla vypadnout. S tím si pes opravdu skvěle vyhraje. Naše holky také baví přetahování, nebo nám pořád nosí pantofle. Když přijdu domů já, tak mi nese Mírovu pantofli a když přijde on, tak zase naopak moji. Chce tím ukázat, že je ten druhý doma. Co se týče takových těch radostí a různých kravin, jako jsou obleč-
6-2008 PETmedia
21
ROZHOVOR
PM6_2008_tisk2.qxd
PM6_2008_tisk2.qxd
8.12.2008
15:13
StrÆnka 22
strašného. Proto jsem si svátky zařídila úplně naopak. Je u nás
a objevovat spoustu dalších věcí. Zároveň doufám, že to takhle
absolutní pohoda. Zhruba měsíc a půl před Vánocemi děláme
i zůstane a že se nikdo nebude snažit nám to zase vzít.
takovou generálku - usmažíme si řízky a dáme si k nim bramborový salát. Na Štědrý den ráno si už tradičně zajdeme
Nepostrádáte v dnešní době určitou odlehčenost a smysl pro
na šneky, odpoledne si s přáteli chodíme pod Karlův most zaz-
pravou recesi, jako když jste například s přáteli a Společností
pívat koledy, Míra k tomu hraje na trumpetu a celkově si to
za veselejší současnost pořádali legendární běh třídou Politic-
užíváme. Našim psím holkám samozřejmě dáváme dárky,
kých vězňů jako projev nespokojenosti s totalitní mocí?
většinou takovou tu klasiku čili dobrůtky.
Dnes je všechno tak absolutně jinak, že to snad ani není
ROZHOVOR
možné srovnávat. I v současnosti existuje spousta bláznivých Když vás tak poslouchám, napadá mě, jestli už vám někdo
akcí. Dřív bylo všechno spíš černobílé a to odlišné, co člověk
někdy řekl, že by chtěl být vaším psem?
udělal, bylo do určité míry projevem větší či menší odvahy.
Myslím, že skoro všichni psi se dnes mají dobře. Podle mého
Jsem například příznivcem radaru v Brdech - už jen z toho
názoru, když už má člověk psa, není až takový rozdíl, jestli je
důvodu, že všichni v té "oblasti Rusáků" léta žili a drželi
jeden nebo dva, ale pro ty psy to důležité je. Nejsou pak tolik
hubu, nikdo nic neřekl. Nechci nikoho trestat za to, že neměl
smutní. My máme vše v párech: dvě kočky, dva ptáčky a te
odvahu, ale když už se neuměli postavit tehdy, dnes by měli
už bohužel i dva psy. Ale to se brzy změní.
mít alespoň tolik slušnosti a mlčet. A se k tomu vyjadřují ti,
Musím říct, že mi vadí, jak třeba bezdomovci mají hladové psy.
kteří protestovali proti vstupu ruských vojsk, ti na to mají při-
Často chodím kolem jedné paní, která má vlčáka kříženého
nejmenším morální právo. Mám takovou zásadu, že když
s něčím a já jí bu občas dám nějaké peníze nebo přinesu
některým věcem úplně nerozumím, tak se k nim nevyjadřuji,
pejskovi dobrůtku. Jednou se mi taková stará bezdomovkyně s
proto mám hrůzu z referenda - spousta lidí to má už předem
velkým psem zmínila, že už dva dny nejedli a že i ten pes má
jasné, aniž přesně vědí, čeho se to vlastně týká. Podobně to
hlad. Musím na sebe prozradit, že když jsem uslyšela, že "pes
vidím u ženské obřízky v Africe. Pleteme se do něčeho, co by
má hlad", zachvátila mě úplná panika, a přestože jsem někam
si ti lidé měli vyřešit sami, čím ta společnost sama musí
spěchala, jako šílená jsem běžela do nejbližšího obchodu pro
projít. Stejně tak to mám, co se týče emancipace. Nemám
psí konzervu, utíkala jsem zpátky a celá udýchaná jim předala
problém s tím, že mě můj muž zajišuje, k tomu jsme jako
to jídlo pro pejska. Zjistila jsem, že kdybych to neudělala, asi
společnost dospěli a mně to vyhovuje. Já nechci být emanci-
bych se zbláznila a ani svědomí by mi to nedovolilo.
povaná a ani mě to nebaví. Pokud zrovna vydělávám míň já, vůbec mi není proti mysli říct si mu o peníze. Svůj model
Je ještě něco, co vám na dnešní době vadí nebo vás přímo
a smysl života si dnes naštěstí můžeme svobodně vybrat.
štve? Jsem spíš pozitivní člověk a všechno vidím spíš optimisticky.
Poznámka red.: V době, kdy časopis odcházel do tisku, byla
Ale z toho, že po devatenácti letech opět posiluje ta strana,
už Bářina smečka opět tříčlenná. Přibylo do ní štěňátko
která nás tady tak dlouho dusila, z toho jsem doslova zděšená,
německého ovčáka původně pojmenované Alma Pendolino
ale jinak jsem samozřejmě šastná, že můžeme číst jakékoliv
Bohemia, ale u Báry mu trošku nostalgicky říkají Elsinka.
knihy, že konečně můžeme cestovat, že kdo je schopný a šikov-
Dokonce je podobně vybarvené, jako byla Elsa. Přejeme
ný, může si vydělávat peníze a užívat si je podle svého vkusu
tedy, aby jim dělalo jen a jen radost.