Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Provozní řád DKV Plzeň PJ Plzeň
Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod PJ Plzeň PP Bezdružice PP Rokycany PP Stupno PP Nýřany
-1-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní jednotka Plzeň
Zpracoval: Milan Janda – ekolog DKV Plzeň Datum: 19. září 2008 Číslo jednací: T/330/2008-Ja
PLÁN
HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ
Depa kolejových vozidel Plzeň
Provozní jednotka P L Z E Ň Vypracovaný ve smyslu § 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozní jednotky Plzeň nespadá do kategorie objektů „A“ nebo „B“ zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií.
Schválil: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ Vrchní přednosta DKV Plzeň
-2-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Obsah 1.
Organizace českých drah, a.s. ……………..
3
2.
Základní ustanovení …………………………
3
3.
Geologické a hydrogeologické poměry ……
6
4.
Náležitosti havarijního plánu ……………….
9
5.
Seznam závadných látek ……………………
9
6.
Seznam a popis zařízení ……………………
14
7.
Výčet a popis cest odtoku ………………….
21
8.
Plán vyrozumění ……………………………..
22
9.
Zneškodnění havárie a jejích následků …...
24
10.
Zásady ochrany a bezpečnosti práce ……..
28
11.
Seznam prostředků pro likvidaci havárie ….
28
12.
Popis objektů a zařízení ……………………..
29
13.
Školení …………………………………………
31
14.
Umístění plánu havarijních opatření ………..
31
15.
Záznam o havárii ……………………………... 32
16.
Přílohy –
č. 1 plán vyrozumění č. 2 situační plánek č. 3 vodovodní potrubí č. 4 kabelové trasy
1. Organizace Českých drah, a.s. Organizace:
České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 PRAHA 1 IČ: 70994226 DIČ: CZ70994226 -3-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039
Organizační složka:
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně 1 301 52 PLZEŇ
Pracoviště:
Provozní jednotka Plzeň Na Sklárně 1 301 52 PLZEŇ
Podřízenost pracoviště Pracoviště Provozní jednotky Plzeň je podřízeno Depu kolejových vozidel Plzeň. Po stránce provozu je pracoviště řízeno vedoucím provozu a po stránce oprav je řízeno vedoucím oprav. Vedoucí provozu a oprav jsou podřízeni provoznímu náměstkovi a ten je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň.
2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., § 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s.
-4-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí – Oblastní inspektorát Plzeň, případně správce povodí a Magistrát města Plzně – odbor životního prostředí.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, organofosforové sloučeniny, organocínové sloučeniny, látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, rtuť a její sloučeniny, kadmium a jeho sloučeniny, persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout.
Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo
6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. -5-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu § 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech – nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a proti přeplnění. Pokud v dalším popisu není uvedeno jinak.
Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici ve skladu MTZ Plzeň a u ekologa DKV Plzeň.. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j. 62485/2004 s účinností od 1.1.2005), která je nedílnou součástí „Plánu havarijních opatření“ a u tohoto plánu je na pracovišti uložena.
V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň – PJ Plzeň tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP). Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím pracoviště Provozní jednotky Plzeň Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě ( voda, plyn ). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd do Provozní jednotky Plzeň je z ulice Jateční do ulice Doubravecká a odtud za železničním viaduktem vpravo do ulice Na Sklárně. Pro příjezd vozidel vyšších jak 3,80 metry je příjezd z ulice U Prazdroje přes hlavní bránu Plzeňského Prazdroje, a.s. přes jeho areál k zadní bráně a výjezd je přímo do ulice Na Sklárně. Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratích v obvodu Provozní jednotky Plzeň.
3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území
-6-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Obvod Provozní jednotky Plzeň leží v severní části města Plzně, v městské části Doubravka, severně od železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Území řadíme k limnickému permokarbonu středočeské, resp. Plzeňské pánve. Permokarbon je na lokalitě reprezentován především vývojem spodního šedého (kladenského) a spodního červeného (týneckého) souvrství. Tato souvrství jsou tvořena hlavně křemičitými pískovci, jílovými pískovci až arkónami. Přímo na lokalitě se zvětralé kaolinizované arkóny nacházejí v morfologických depresích podložních proterozoických břidlic. Podloží permokarbonu je budováno svrchnoproterozoickými, slabě epizonálně metamorfovanými sedimenty – břidlice až fylity. Tyto horniny vystupují na povrch na levé straně údolí řeky Mže. Břidlice jsou zvětraléa rozpadají se střípkovitě až roubíkovitě. Výraznější pukliny jsou vyplněny jílovitými produkty. Nad povrchem pevné horniny se nachází 1 až 2 metry mocné pásmo břidlic rozvětralých na zelenavé hnědošedé prachovito-jílové eluvium. Morfologie povrchu proterozoických břidlic je značně členitá v rozdílu deset výškových metrů. Kvarterní pokryv je zastoupen deluvio – eluviálními uloženinami. V nadloží těchto vrstev jsou uloženy fluviální sedimenty řek tvořené zahliněnými štěrkopísky. Kvartérní uloženiny jsou překryty až několika metry (místy až 10m) mocnými šedočernými kamenopísčitohlinitými navážkami. Prostor zájmového území je odvodňován řekami Úslava a Mže. Lokalita leží na lokální rozvodnici směru J – S. Ustálená hladiny podzemní vody se pohybuje v rozmezí 2 až 5 metru pod terénem. Směr proudění podzemní vody je severním až severovýchodním směrem. Koeficient filtrace se pohybuje v rozmezí 10-5 až 10-7 m.s1 . Hydrogeologické číslo povodí 1-10-04-002 a 1-10-05-063, povodí toků Berounka a Úslava. Celkově se jedná morfologicky o mírně zvlněné území.
4. Náležitosti havarijního plánu dle § 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru – viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní jednotka Plzeň, Na Sklárně 1 b) IČ : 709 94 226 c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, 312 00 Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: 725 745 800 d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň
-7-
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Mobilní telefon: 602 418 280 Vlastimil ROM – vedoucí provozu Mobilní telefon: 725 745 838 Antonín POMPL – vedoucí oprav Mobilní telefon: 602 532 692 Ostatní osoby určené vedoucím provozu a vedoucím oprav Provozní jednotky Plzeň k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu.
5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1
Název výrobku
Skladované množství
Nafta motorová
Průměr 800 hl
Maximum 1600 hl
Poznámka Nádrž 1 a 2 „Xn“
1a. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1
Název výrobku
Skladované množství
Nafta motorová
Průměr 0 hl
Poznámka
Maximum 5000 hl
mimo provoz Jedná se o 2 nádrže po bývalém starém skladu nafty. Tento sklad byl nahrazen výstavbou nového v roce 2003.
2. Sklad olejů – sklep HCO: Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1 2 3
Název výrobku
Skladované množství
Upotřebený motorový a převodový olej Olej motorový M 7 ADS III Olej motorový M 9 ADS (mimo prov.)
Průměr 60 hl 105 hl 0 hl
Poznámka
Maximum 160 hl Nádrž 4 320 hl 160 hl
Nádrž 1, 2 Nádrž 3
3. Sklad olejů a maziv – přízemí HCO: Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol.
Název výrobku
Skladované množství
-8-
Poznámka
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Průměr 300 l 100 l 100 l 100 l 150 l 0l 500 l 0l 200 kg 200 kg
Olej hydraulický TB 46 Olej převodový PP 7 Olej hydraulický OTHP 3 Olej kompresorový K 8 Olej OD 4 Prázdná nádrž (mimo provoz) Olej převodový PP 90 Prázdná nádrž (mimo provoz) Plastické mazivo N 000 Plastické mazivo LKP 00
Maximum 500 l 250 l 250 l 250 l 250 l 2000 l 2000 l 2000 l 400 kg 400 kg
Nádrž č.1 Nádrž č.2 Nádrž č.3 Nádrž č.4 Nádrž č.5 T Nádrž č.6 Nádrž č.7 Nádrž č.8 Sudy Sudy
4. Sklad olejů – hala oprav motorových vozů: Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1 2 3
Název výrobku
Skladované množství
Olej motorový M 7 ADS III Olej hydraulický OTHP 3 Upotřebený motorový a převodový olej
Průměr 250 l 250 l 2000 l
Poznámka
Maximum 450 l Nádrž 1 450 l Nádrž 2 6000 l Nádrž sklep
5. Sklad sudů a maziv – ohrada MTZ: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Název výrobku
Skladované množství
Průměr Olej hydraulický MOGUL OTHP 3 400 l Olej převodový MOGUL PP7 a PP90 200 l Olej kompresorový K8 200 l Olej OD 4 200 l Olej transformátorový TRAFO CZ 200 l Olej hydraulický ON 1 200 l Olej ložiskový J2 a J6 400 l Olej hydraulický TB 46 200 l Olej motorový DTT 200 l Olej motorový TOPTIR 200 l Olej převodový DEXTROM 200 l Transformátorový olej TRAFO 200 l Antikolor 200 l Petrolej 400 l -9-
Maximum 800 l 400 l 400 l 400 l 400 l 400 l 600 l 400 l 400 l 400 l 400 l 400 l 400 l 800 l
Poznámka Sudy Sudy Sudy Sudy „T“ Sudy Sudy Sudy Sudy Sudy Sudy Sudy Sudy Sudy Sudy „F“
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
15 16 17 18 19 20
Líh Technický benzín Mazací tuk N 000 - delimon Mazací tuky v původních obalech po 5 až 15 kg Prázné sudy Alkalické čistící prostředky
200 l 400 l 600 l 200 kg
400 l 800 l 1000 l 400 kg
20 ks 1200 l
40 ks 2000 l
Sudy „F“ Sudy „F“ Sudy Původní obaly „Xn, C, Xi“
6. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2 3 4
Název výrobku Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry – kód odpadu 150202 Kaly z odlučovačů oleje – kód odpadu 130502 Kaly z čistění průmyslových odpadních vod – kód odpadu 190813 Znečistěná pryž – kód odpadu 080409
Skladované množství
Poznámka
Průměr 300 kg
N
Maximum 500 kg
200 kg
400 kg
N
200 kg
400 kg
N
50 kg
100 kg
N
7. Kolejová cisterna se zaolejovanou vodou a nádrž MN 8 m3: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2
Název výrobku
Skladované množství
Zaolejované odpadní vody Nafta motorová
Průměr 100 hl 20 hl
Poznámka
Maximum 500 hl Cisterna 80 hl Nádrž „Xn“
8. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1
Název výrobku Kaly z čistění průmyslových odpadních vod – kód odpadu 190813
Skladované množství
Poznámka
Průměr 2000 kg
N
9. Sklad čistících prostředků - MTZ: Skladované látky a jejich max. skladované množství: - 10 -
Maximum 4000 kg
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Pol. 1 2 3
Název výrobku
Skladované množství
Čistící prostředky – dráždivé Xi Čistící prostředky – zdr. škodlivé Xn Čistící prostředky – žíravé C
Průměr 100 l 100 l 50 l
Poznámka
Maximum 200 l Xi 200 l Xn 100 l C
10. Sklad barev: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2
Název výrobku
Skladované množství
Barvy acetonové, fermežové Ředidla
Průměr 300 kg 100 kg
Poznámka
Maximum 400 kg „Xn, F“ 150 kg „Xn, F“
11. Sklad technických plynů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2 3 4
Název výrobku
Skladované množství
Poznámka
Kyslík pro svařování Acetylen CO 2 potravinářský Propan butan
Průměr 3 lahve 3 lahve 1 lahev 3 lahve
O F+
Maximum 4 lahve 4 lahve 1 lahev 3 lahve
12. Sklad chemikálií ČOV: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2
Název výrobku
Skladované množství
Hydroxid sodný pevný Síran železitý kapalný
Průměr 500 kg 200 l
13. Sklad chemikálií baterkárna: Skladované látky a jejich max. skladované množství: - 11 -
Poznámka
Maximum 1000 kg „C“ 300 l „C“
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Pol. 1 2
Název výrobku
Skladované množství
Hydroxid draselný pevný Odpadní hydroxid z baterii
Průměr 100 kg 3000 l
Poznámka
Maximum 200 kg „C“ 6000 l Nádrž „C“
Ooxidující F+ - extrémně hořlavé Fvysoce hořlavé R 10 - hořlavé T+ - vysoce toxické Ttoxické Xn - zdraví škodlivé Cžíravé Xi - dráždivé k.k. - karcinogení Nnebezpečné pro životní prostředí
Mimo uskladněných olejů a nafty v nádržích jsou ostatní látky skladovány v původních obalech většinou sudech po 200 kg a kanistrech. Uvedená maximální množství jednotlivých látek se ve skladech najednou nevyskytují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti MTZ v Plzni a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS SŽDC, s.o. Plzeň, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky.
6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Pro skladování provozní nafty slouží samostatný sklad o obsahu 2 x 80 m3. Sklad se skládá ze dvou nadzemních dvouplášťových ležatých nádrží s indikací těsnosti mezipláště. Nádrže jsou uloženy na betonové zpevněné ploše, mají trvalé měření výšky hladin, minimální a maximální stav hladiny v nádržích je signalizován světelně, havarijní stav zvukovým signálem. Rozvody jsou rovněž dvouplášťové visuelně kontrolovatelné s trvalou indikací těsnosti mezipláště. Sklad je umístěn v prostoru za HCO mezi kolejí číslo 87 a 506. Stáčení z cisterny do nádrží je - 12 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
prováděno na koleji 505 a výdej do lokomotiv na koleji 87. Stáčecí i výdejní místo je opatřeno záchytným plechovým platem a zastřešeno. Plata jsou odkanalizována do havarijních bezodtokových jímek o obsahu 2 x 6 m3. Na koleji č. 506 je rovněž prováděno vypouštění záchytných ekovan z lokomotiv. Vypouštění je svedeno do bezodtokových jímek. Jímky jsou opatřeny indikací výšky hladiny. Po jejich naplnění jsou vyčerpány do autocisterny nebo kolejové cisterny a obsah předán k likvidaci odborné firmě. Strojovna je umístěna ve zděném objektu uprostřed kolejí. Dešťová voda ze střechy je svedena mimo prostor tankovací stanice a zaústěna do kanalizace „B“.
Skladované ropné látky: motorová nafta chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: slabě nazelenalá bod vzplanutí: 40 - 50 oC ve vodě nerozpustná, třída nebezpečnosti - II
1a. Sklad PHM (nafty) – mimo provoz Jedná se o bývalý sklad nafty o obsahu 2 x 250 m3. Skládá se ze dvou jednoplášťových nadzemních válcových nádrží. Uloženy jsou v železobetonových vanách, které slouží jako havarijní jímky. Jímky jsou bezodtokové. Stáčení a výdej byl prováděn na záchytném platě na koleji č. 95. Manipulační plochy nejsou zastřešeny. Strojovna je umístěna ve zděném objektu vedle manipulační plochy. Tento sklad sloužil pro skladování nafty. Vybudováním nového skladu byly tyto nádrže odstaveny a zakonzervovány. 2. Sklad olejů – sklep HCO (hala cyklických oprav) Jako skladovací nádrže slouží čtyři kvádrové jednoplášťové nádrže o obsahu 4 x 16000 litrů. Uloženy jsou na železných ”I” profilech na podlaze. Podlaha skladu má zvýšený sokl a slouží jako záchytná jímka. Skladované ropné látky: olej M 9 ADS III (motorový olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: hnědočerná bod vzplanutí: 210 oC ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV olej M 7 ADS III (motorový olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: hnědočerná bod vzplanutí: 220 oC ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV upotřebený motorový a převodový olej Pro skladování oleje M 9 ADS III slouží jedna nádrž o obsahu 16 000 litrů. V současné době je nádrž prázdná a olej M 9 ADS III se zatím nepoužívá. - 13 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Pro skladování oleje M 7 ADS III slouží dvě nádrže o obsahu 2 x 16 000 litrů. Nádrže jsou propojeny potrubím s uzavíracím šoupětem Js 80 umístěným před nádržemi. Pro skladování upotřebených olejů slouží jedna nádrž o obsahu 16 000 litrů. Dále je ve skladu umístěna nádrž o obsahu 8 m3, která je v současné době mimo provoz. Stáčení motorových olejů se provádí samospádem ze železniční kolejové cisterny na stáčecím platu před dílnou oprav motorových vozů. Vedle plata je vybudována stáčecí šachta, ve které jsou tři šroubení. Dvě šroubení jsou s filtrem pro oleje M 7 a M 9. Třetí šroubení bez filtru slouží pro přečerpávání upotřebených olejů. Za stav motorových olejů odpovídá pracovník MTZ, který včas zajišťuje jejich doplňování (stáčení). Výdej olejů se provádí v HCO na kolejích č. 503, 504, 507 a 508, kde jsou k tomuto účelu zřízeny tři výdejní stojany. Upotřebené oleje jsou vypouštěny rovněž v HCO a samospádem natékají do nádrže v olejně. Odběr je do autocisterny na platě před opravnou motorových vozů. Manipulační plocha na koleji není zastřešena a je odkanalizována přes lapol na ČOV zaolejovaných vod. Veškerá propojovací potrubí jsou jednoplášťová nadzemní visuelně kontrolovatelná. 3 . Sklad olejů a maziv – přízemí HCO Jako příruční sklad olejů pro HCO slouží místnost v přízemí HCO. V tomto skladu jsou skladovány nejpoužívanější oleje pro opravy lokomotiv. Oleje jsou pomocí instalovaných čerpadel přečerpávány do zásobních nádrží a odtud vydávány do příručních konví ke spotřebě. Skladované ropné látky: Hydraulický olej TB 46 do tlumičů lokomotiv. Nádrž je o obsahu 0,5 m3, umístěná na kovovém stojanu. Pod nádrží je záchytná jímka na drobné úkapy. Plněna je ze sudů pomocí čerpadla. Výdej oleje je samospádem, ventilem u dna nádrže. Dále je ve skladu kvádrová nádrž, která je rozdělená na čtyři stejné nádrže o obsahu 4 x 0,250 m3. Nádrž je umístěna v záchytné jímce na kovovém stojanu. Skladované oleje: Převodový olej PP 7 pro převodové skříně lokomotiv, kompresorový olej K 8 pro mazání kompresorů lokomotiv, hydraulický olej ON 1 pro hydraulické pohony lokomotiv a válcový olej OD 4 pro mazání tlapových ložisek. Jednotlivé nádrže jsou opatřeny popisem. Oleje jsou do nádrže přečerpávány pomocí čerpadla ze sudů. Výdej oleje je samospádem, ventilem ve dně nádrže. Olej řady OD je z chemického zákona toxický. Dále jsou ve skladu tři válcové nádrže o obsahu 3 x 2 m3. Nádrže jsou polozapuštěné, v záchytné vaně. Skladované oleje: Jedna nádrž je používána pro skladování převodového oleje PP 90. Druhá a třetí nádrž je mimo provoz. Olej je do nádrže přečerpáván ze sudů pomocí čerpadla. Výdej je rovněž čerpadlem, které je umístěno u stěny vedle vchodu do skladu. Výdejní čerpadlo je opatřeno uzavíracím ventilem. Pod ventilem je záchytná jímka pro drobné úkapy.
- 14 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Ve skladu jsou rovněž umístěny dva sudy s plastickým mazivem N 000 a LKP 00. Při plnění nádrže ze sudů je manipulace prováděna pomocí vysokozdvižného vozíku. Při manipulaci je nutno dbát nejvyšší opatrnosti, aby nedošlo k proražení sudu. Plnění nádrží provádí pověřený pracovník MTZ, který odpovídá za manipulaci se závadnými látkami během plnění. Válcové nádrže jsou proti přeplnění opatřeny signalizací, kvádrové nádrže jsou opatřeny stavoznaky. Během stáčení je zakázáno se vzdalovat z olejny. Veškerá propojovací potrubí jsou jednoplášťová nadzemní visuelně kontrolovatelná.
4 . Sklad olejů – hala oprav motorových vozů Jako skladovací nádrže slouží dvě kvádrové dvouplášťové nádrže o obsahu 2 x 450 litrů. Uloženy jsou v záchytné jímce na případné úkapy ropných produktů. Skladované ropné látky: olej OTH P 3 (hydraulický olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená bod vzplanutí: 210 oC ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV olej M 7 ADS III (motorový olej) chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: hnědočerná bod vzplanutí: 220 oC ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV Plnění nádrží je prováděno ze sudů pomocí čerpadel. Přečerpávání provádějí poučení pracovníci motorárny. Při provádění přečerpávání je nutné sudy zajistit klíny proti otočení. Prázdné sudy jsou ihned odváženy do centrálního skladu sudů. Výdej olejů z nádrží je prováděn samospádem. Po dobu přečerpávání a výdeje olejů se nesmí pracovník vzdálit od nádrží. Dále je na pracovišti umístěna nádrž o obsahu 6 m3 pro uskladnění upotřebených motorových a převodových olejů (OTH P 3 a M 7 ADS). Nádrž je umístěna ve sklepu dílny motorových vozů. Sklep tvoří havarijní jímku a stěny s podlahou jsou opatřeny nátěrem odolným působení ropných látek. Indikace stavu hladiny v nádrži je indikována hladinoměrem do prostoru dílny. Četař provádí občasnou kontrolu stavu hladinoměru a v případě naplnění nádrže ohlásí ekologovi, případně pracovníkům MTZ naplnění nádrže. Odpovědný pracovník MTZ zajistí vyčerpání upotřebených olejů do autocisterny. Vyčerpání je prováděno pomocí čerpadla. Veškerá propojovací potrubí jsou jednoplášťová nadzemní visuelně kontrolovatelná. 5 . Sklad sudů a maziv – ohrada MTZ - 15 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Jako skladovací místo slouží uzamčená zastřešená ohrada MTZ o velikosti 20 x 10 metru. Plocha je vybetonována s nepropustnou izolací a vyspádována do bezodtokového sběrného kanálku o velikosti 800 x 20 cm a hloubce 20 cm uprostřed skladu. Podlaha i kanálek jsou opatřeny nátěrem odolným působení ropných látek. Skladované látky: Převodový olej PP 7 a PP90 pro převodové skříně lokomotiv cca 4 sudy Kompresorový olej K 8 pro mazání kompresorů lokomotiv cca 2 sudy Hydraulický olej ON 1 pro hydraulické pohony lokomotiv cca 2 sudy Hydraulický olej OTH P 3 pro převodovky motorových vozů cca 2 sudy Válcový olej OD 4 pro mazání tlapových ložisek cca 2 sudy Hydraulický olej TB 46 do tlumičů cca 2 sudy Ložiskový olej J 2 a J 6 pro mazání ložisek lokomotiv cca 3 sudy Převodový olej DEXTROM cca 2 sudy Motorový olej DTT cca 2 sudy Motorový olej TOPTIR cca 2 sudy Transformátorový olej TRAFO cca 2 sudy cca 2 sudy ANTIKOLOR přídavek do chladících okruhů lokomotiv LÍH cca 2 sudy PETROLEJ cca 4 sudy Technický benzín cca 4 sudy Mazací tuky N 000 - delimon cca 5 sudů Dále jsou mazací tuky skladovány v plechovkách po 10-ti kg k přímému použití. Rovněž jsou zde skladovány nevratné prázdné sudy v množství cca 30 ks. Tyto sudy jsou používány pro třídění a shromažďování odpadů. Ve skladu jsou rovněž umístěny alkalické čistící prostředky pro čistění železničních kolejových vozidel. Tyto čistící prostředky mají nebezpečné vlastnosti podle zákona o chemických látkách č. 157/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o vlastnosti:
zdraví škodlivé
Xn
žíravé
C
dráždivé Xi Jsou skladovány v původních 50-ti litrových barelech nebo boxech o obsahu 1000 litrů.
Se sudy je manipulováno pomocí vysokozdvižného vozíku. Při manipulaci je nutno dbát nejvyšší opatrnosti, aby nedošlo k proražení sudu. Jednotlivé oleje jsou ze sudů stáčeny do přenosných konví k přímému použití na jednotlivých pracovištích. Mazací tuky v plechovkách po 10-ti kg jsou skládány ručně a slouží k přímému použití. Mazací tuky v sudech jsou odebírány do příručních plechovek a dále používány na jednotlivých pracovištích. Čistící prostředky v barelech se přímo spotřebovávají na myčce lokomotiv. Z velkého boxu jsou přečerpávány do příručních barelů. Všechny skladované látky musí být popsány a roztříděny podle druhu, aby nemohlo dojít k jejich záměně. - 16 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Za dodržování havarijního a provozního řádu, manipulaci se závadnými látkami a dodržování maximálního pořádku odpovídá: pracovník MTZ
6. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování a dočasné skladování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží zděný zastřešený sklad s nepropustnou podlahou o rozměrech 4 x 5 metru. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Jedná se o odpady: 080409 znečistěná pryž 130502 kaly z odlučovačů olejů 150110 obaly obsahující zbytky nebezpečných látek 150202 absorpční činidla, filtrační materiály, filtry
7. Kolejová cisterna se zaolejovanou vodou a nádrž MN 8m3 Pro shromažďování zaolejované vody se zbytky olejů z lapolů, které nelze vyčistit na deemulgační čistírně odpadních vod v areálu depa slouží kolejová cisterna o obsahu 50 m3. Tato cisterna je deponována na koleji číslo 86 za skladištěm MTZ. Kolej je vybavena plechovým záchytným platem a s přilehlým vybetonovaným prostorem pro manipulaci se zbytky zaolejovaných vod. Betonová plocha je opatřena nátěrem proti působení ropných produktů. Betonové i plechové plato je odkanalizováno přes lapol na městskou kanalizaci. Odpad z cisterny je průběžně předáván odborné firmě k likvidaci. Na betonovém platě u cisterny je umístěna stojatá válcová jednoplášťová ocelová nádrž o velikosti 8 m3 pro skladování motorové nafty při velkých opravách lokomotiv. Běžně se tato nádrž nepoužívá. Umístěná je v záchytné havarijní jímce o velikosti 2 x 2 x 2 metry. Stáčení a výdej je prováděn čerpadlem z koleje číslo 86, která je opatřena manipulačním platem. 8. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování a dočasné skladování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží specielní ocelový kontejner s víkem. Je umístěn na zpevněné oplocené ploše za strojmistrem pomocných provozů. V kontejneru je skladován odpad 190813 – kal z čistění průmyslových odpadních vod. zděný zastřešený sklad s nepropustnou podlahou o rozměrech 4 x 5 metru. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. 9. Sklad čistících prostředků – MTZ Je umístěn ve vlastním skladu náhradních dílů u opravny motorových vozů. Ve skladu je vyčleněna část plochy pro skladování běžných čistících prostředků pro vnitřní a čistění železničních kolejových vozidel. Přípravky jsou skladovány v původních přepravních obalech (igelitové pytle, kanistry) a výdej je prováděn přímo
- 17 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
v prostoru skladu. Tyto čistící prostředky mají nebezpečné vlastnosti podle zákona o chemických látkách a přípravcích. Jedná se o vlastnosti: zdraví škodlivé
Xn
žíravé
C
dráždivé
Xi
Na látky klasifikovány jako žíravé jsou na jejich manipulaci vypracovány a schváleny bezpečnostní pravidla.
10. Sklad barev Pro skladování louží samostatný zděný sklad o velikosti 8 x 15 metrů s betonovou nepropustnou podlahou. V tomto skladu je část vyčleněna pro skladování barev a ředidel. Objekt se nachází v prostoru skladu náhradních dílů vedle opravny nákladních vozů. Barvy a ředidla jsou skladovány v původních přepravních obalech a výdej je prováděn přímo v prostoru skladu po celých originálních baleních. 11. Sklad technických plynů Pro skladování technických plynů slouží samostatný plechový sklad vedle opravny nákladních vozů. Sklad je rozdělen na dvě části. V první o velikosti 5 x 4 metry jsou skladované technické plyny a v druhé části o velikosti 4 x 3 metry je skladován propan butan. Celý sklad je plechový s betonovou podlahou. 12. Sklad chemikálií ČOV Přímo uvnitř zděného objektu ČOV je vybudován příruční sklad chemikálií k provozu ČOV. Jedná se o samostatnou místnost o velikosti 6 x 2 metru s podlahou odolnou působení skladovaných chemikálií. Jsou zde skladovány 40-ti % roztok chloridu železitého a tuhého šupinkovatého hydroxidu sodného. Obě látky jsou klasifikovány jako žíravé a jsou na jejich manipulaci vypracovány a schváleny bezpečnostní pravidla. 13. Sklad chemikálií baterkárna: Přímo uvnitř zděného objektu dílny baterkárny je umístěn příruční sklad chemikálií k opravám baterií. Jedná se o sklad tuhého šupinkovatého hydroxidu draselného v původních obalech, ze kterého se připravuje 40-ti % roztok pro 7 x 6 metru dolévání článků baterií. Sklad je v samostatné místnost o velikosti s podlahou odolnou působení skladovaných chemikálií. Vlastní míchání hydroxidu je prováděno v místnosti 6 x 4 metry, která je vyspádována do sběrných jímek pro odpadní hydroxidy o celkové velikosti 6 m3. Tyto jímky jsou bezodtokové. Hydroxid draselný je klasifikován jako žíravá látka a na její manipulaci jsou vypracovány a schváleny bezpečnostní pravidla. Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle § 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN 65 02 01, 75 34 15. 1 x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních
- 18 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV. Všechny sklady jsou označeny symboly a bezpečnostními tabulkami. Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na jednotlivých pracovištích a v provozním řádu celé Provozní jednotky Plzeň.
7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: ♦ Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na vlastní ČOV. ♦ Kanalizační šachty odtoku sociálních vod. ♦ Kabelové trasy, produktovody apod. ♦ Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí.
V situačních pláncích (příloha č. 1 až 3) jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Žádný sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu jednotlivých skladů.
8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičské záchranné službě SŽDC, s.o. tel. 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je v DKV-Provozní jednotka Plzeň strojmistr ve službě. Služba strojmistra je nepřetržitá.
- 19 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
V obvodu DKV-Provozní jednotky Plzeň dodržuje vedoucí směny (strojmistr) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - Vedoucímu provozu, vedoucímu oprav, ekologovi DKV nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň. - HZS SŽDC Plzeň. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS SŽDC Plzeň je nutné uvést pokud možno následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky, - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace.
VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS SŽDC Plzeň a HZS města Plzně Zde strojmistr DKV Plzeň, Provozní jednotka Plzeň. Na ČD v prostoru …… (určit lokalitu) došlo v ……hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z ……… v množství ……….. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je ………. Jméno ohlašujícího:………… Stanoviště Hasičské záchranné služby SŽDC s.o. je přímo v areálu Provozní jednotky Plzeň Na Sklárně 1 vedle administrativní budovy. Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí provozu ……………….…..…... tel.dr.: 972524211 tel.st.: 602931334 vedoucí oprav …………………………… tel.dr.: 972524270 tel.st.: 724757308 strojmistr Plzeň...................................... tel.dr.: 972522334 (nepř. služba) útvar HZS SŽDC Pleň ....…................... tel.dr.: 972524444, 972521150 neh.poh.DKV Plzeň............................... tel.st.: 602385523 vrchní před. DKV Plzeň......................... tel.dr.: 972522444 tel.st.: 602418280 ekolog DKV Plzeň.............................…. tel.dr.: 972522818 tel.st.: 725745800 pověřený ekolog GŘ Praha................... tel.dr.: 972233669 Magistrát města Plzně, OŽP….....…..… tel.st.: 378031111 Havarijní telefon ………………… tel.st.: 724602809 - 20 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Policie ČR.............................................. tel.st.: 158 HZS Plzeň …..…………………………... tel.st.: 150, 112 Zdravotnická záchranná služba ………. tel.st.: 155 Vodárna Plzeň, a.s. …………………….. tel.st.: 377413111 Havarijní služba ………………… tel.st.: 377413666 ČIŽP OI Plzeň ..................................…. tel.st.: 377237038, 731405368 Povodí Vltavy Plzeň dispečink............... tel.st.: 724067719 Havarijní technik ………………… tel.st.: 724453422, 724004017 Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 377195335, 377195594 Havarijní služba ………………… tel.st.: 602142221 Krajská hygienická stanice Se sídlem v Plzni ……….………………. tel.st.: 377327885, 377222020 Úřad městského obvodu Plzeň 4, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 378036680
Mistr reží čety pro obsluhu ČOV a závodové kanalizace: Jiří Píza, tel.: 972524305 Důležité adresy: Magistrát města Plzně, Odbor životního prostředí, Kopeckého sady 11, 306 32 Plzeň Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Klatovská 48, 301 22 Plzeň Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí, Škroupova 18, 306 13 Plzeň Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka, Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň Vodárna Plzeň, a.s. Malostranská 2, 317 68 Plzeň Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, se sídlem v Plzni, Skrétova 1188/15, 303 22 Plzeň
9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah a.s. Hasičská záchranná služba SŽDC, s.o. Plzeň. Jejich činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS SŽDC o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: - 21 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
a) b) c) d) e) f)
velitel zásahového útvaru HZS SŽDC – je vedoucím komise při lokalizaci úniku, pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí ekolog DKV Plzeň vrchní přednosta DKV Plzeň zástupce vodoprávního orgánu zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce. Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků ekologické havárie odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD, v případě trvání zásahu HZS SŽDC velitel zásahu. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha. Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod.
c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Dále je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičské záchranné službě SŽDC, s.o. a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, § 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávnímu úřadu. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle § 10 Vyhlášky a
- 22 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
odstraňování následků havárií podle § 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad.
Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody jen možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde k zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu.
d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít havarijní jímku u plata nádrží PHM. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou a sorpčním materiálem, jimiž je vybaven HZS SŽDC s.o. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. - pro přečerpávání uniklé látky lze využít nepoužívané nádrže v olejnách Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. V případě úniku závadné látky z EKOvany použije pro prvotní zásah EKO-pytel, kterým je každé vozidlo vybaveno a - 23 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
vyrozumí strojmistra o nehodové události. Strojmistr postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa za součinnosti orgánů státní správy. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy , rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : ♦ Zjištění rozsahu kontaminace. ♦ Zjištění hloubky saturované zóny. ♦ Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. ♦ Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. ♦ Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. ♦ Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. ♦ Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). ♦ Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody,zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. ♦ Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. ♦ Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných hydrogeologem:
látek do země
Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace
- 24 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
05 01 05 – Uniklé (rozlité) ropné látky 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 05 03 – Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 05 07 – Štěrk ze železničního svržku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech.
10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: ♦ Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS SŽDC. ♦ Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. ♦ Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PJ Plzeň. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány.
11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie
V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, případně jiné deriváty ropy) jsou na pracovišti Provozní jednotky Plzeň uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod.
Rozpis havarijních prostředků v Provozní jednotce Plzeň Hlavní sklad havarijních prostředků je ve skladu MTZ vedle haly oprav motorových vozů a dále je sklad v objektu staré rotundy vedle kanceláře strojmistra. Klíče od tohoto skladu jsou uloženy u strojmistra, který je na pracovišti přítomen v nepřetržité turnusové službě.
- 25 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Je zde uloženo 10 pytlů vapexu, havarijní sud 200 litrů s víkem, lopaty a smeták. Dále jsou ve skladu MTZ uloženy role sorpční tkaniny FIBROIL, 4 záchytné plechové vaničky, pytle s textilií, lopaty, krumpáče, smeták a prázdné sudy 200 litrů (20 ks). Další sklad havarijních prostředků je v objektu ekologické čety. V každém skladu ropných látek je dále umístěn nejméně jeden pytel vapexu, pytel textilií a prázdný dvousetlitrový havarijní sud. V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu HZS SŽDC, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob skladů dalších pracovišť DKV Plzeň.
12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Prohlídkové a správkárenské kanály v HCO a oprav motorových vozů – kanály na kolejích jsou svedeny přes odlučovače olejů a sedimentační jímky na ČOV UNIFLOT 04. Jsou zde prováděny veškeré opravy lokomotiv a motorových vozů. Provozní podmínky jsou popsány v provozním řádu DKV-PJ Plzeň. Mycí kanály ve staré rotundě – jedná se o tři rekonstruované kanály na kolejích číslo 7, 8 a 9. Tyto kanály slouží pro ruční mytí skříní a oken železničních kolejových vozidel a dále stříkání podvozků lokomotiv. Odkanalizovány jsou na ČOV UNIFLOT 04. Sklad PHM – pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) sestává se z několika objektů – objekt výdeje a stáčení, objektu skladovacích nadzemních nádrží a havarijních plat. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, které jsou zastřešené, jsou svedeny do bezodtoké jímky, která je vybavena signalizací přítomnosti ropných látek na hladině vody a maximální a havarijní výšce hladiny. Pro pracoviště je zpracován „Provozní řád PHM“. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PJ Plzeň. Sklady olejů a maziv – všechny sklady jsou vybaveny nepropustnou betonovou případně plechovou podlahou s nátěrem odolným proti ropným látkám a jsou vyspádovány do bezodtokových jímek. Pro pracoviště platí „Provozní řád olejárny“. Flotační čistírna zaolejovaných odpadních vod UNIFLOT 04 – je umístěna v samostatném objektu za halou oprav motorových vozů. ČOV je vybavena provozní automatikou chodu s pravidelným dohledem obsluhy. Vyhodnocování a odběr vzorků vyčištěné vody je prováděno dle rozhodnutí Magistrátu města Plzně, OŽP. Pro pracoviště je zpracován „Provozní řád ČOV UNIFLOT. Provozně-chemická laboratoř (PCHL) – umístěná v samostatném objektu za skladem MTZ u koleje č. 89. V laboratoři jsou prováděny rozbory motorových olejů na stanovení viskozity a mechanických nečistot. Pro pracoviště je zpracován „Provozní řád PCHL“. Ekologické mycí stoly – jsou umístěny na jednotlivých pracovištích. Jedná se o pracoviště opravny motorových vozů (2 ks), hříž, hala cyklických oprav (2 ks), dílna - 26 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
točivých strojů, dílna rychloměrů a laboratoř. Pro zařízení je zpracován „Provozní řád EKO mycí stůl“. Dílna oprav baterií (baterkárna) – provádí se zde opravy nikl-kadmiových baterií včetně výměny a míchání hydroxidu draselného. Dílna je umístěna v samostatné přístavbě v zadní části haly cyklických oprav. Pro pracoviště je zpracován samostatný „Provozní řád“ včetně nakládání s vzniklými odpady. Shromaždiště nebezpečných odpadů – slouží pro dočasné shromažďování a skladování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě. Jedná se o zděný zastřešený sklad s nepropustnou podlahou o rozměrech 4 x 5 metru. Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Další nebezpečný odpad je shromažďován ve specielním ocelovém kontejneru s víkem. Je umístěn na zpevněné oplocené ploše za strojmistrem pomocných provozů. V kontejneru je skladován odpad 190813 – kal z čistění průmyslových odpadních vod. Kanalizace – celé pracoviště je odkanalizováno oddílnou kanalizací přes čistírnu zaolejovaných odpadních vod na městskou čistírnu odpadních vod. Závodová kanalizace je rozdělena na několik větví. Splaškové vody od administrativní budovy a haly cyklických oprav jsou svedeny kanalizační větví „A“. Splaškové vody od sociální budovy a budovy školy jsou svedeny kanalizační větví „B“. Průmyslové odpadní vody znečistění ropnými látkami z haly cyklických oprav jsou svedeny větví „C“ přes odlučovač olejů č. 1 do studny „S“. Průmyslové odpadní vody znečistění ropnými látkami z haly oprav motorových vozů jsou svedeny větví „D“ přes odlučovač olejů č. 2 do studny „S“. Průmyslové odpadní vody znečistění ropnými látkami z mycích kanálů staré rotundy jsou svedeny větví „D“ přímo do studny „S“. Ze studny „S“ jsou veškeré znečistěné odpadní vody čerpány na čistírnu zaolejovaných odpadních vod. Po předčistění jsou vody vypouštěny do větve „A“ a odtud odtékají do městské kanalizace. Studna „S“ je bezodtoková čerpací jímka odtud je zaolejovaná odpadní voda čerpána do čistírny odpadních vod UNIFLOT. Veškerá zaolejovaná odpadní voda z haly cyklických oprav, haly oprav motorových vozů a mycích kanálů staré rotundy (větev „C“ a „D“) jsou zaústěny do čerpací studny a tím nehrozí přímý únik do městské kanalizace. Kanalizační šachta „Š“ je poslední šachtou na odtoku z areálu a je možné tuto šachtu osadit ozpávkou pro zamezení výtoku odpadních vod z areálu.
Kanalizace je vyznačena v situaci v příloze číslo 2.
Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty. 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 2. Sklad olejů sklep HCO 3. Příruční sklad olejů přízemí HCO 4. Sklad olejů hala oprav motorových vozů 5. Sklad sudů a maziv – ohrada MTZ 6. Shromaždiště nebezpečných odpadů 7. Kolejová cisterna se zaolejovanou vodou 8. Shromaždiště nebezpečných odpadů
- 27 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PJ Plzeň jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu (viz §6, odst. 6 vyhlášky) minimálně však 1 x ročně.
14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího provozu - kancelář vedoucího oprav - kancelář vedoucího MTZ Plzeň - pracovník MTZ pro obsluhu skladů olejů - kancelář strojmistra Plzeň - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - mistr reží čety - ekolog DKV Plzeň - vrátnice DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS SŽDC v Plzni a vodoprávnímu úřadu – Magistrát města Plzně, odbor životního prostředí.
15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů
- 28 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32.
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Pňovany
Zpracoval: Milan Janda – ekolog DKV Plzeň
- 29 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Datum: 22.6.2009 Číslo jednací: T/205/09-Ja
PLÁN
HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ
Depa kolejových vozidel Plzeň
Provozní pracoviště P Ň O V A N Y Vypracovaný ve smyslu § 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště Pňovany nespadá do kategorie objektů „A“ nebo „B“ zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií.
Schválil: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ Vrchní přednosta DKV Plzeň
Obsah 1.
Organizace českých drah, a.s. ……………..
3
2.
Základní ustanovení …………………………
3
3.
Geologické a hydrogeologické poměry ……
6
4.
Náležitosti havarijního plánu ……………….
9
- 30 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
5.
Seznam závadných látek ……………………
9
6.
Seznam a popis zařízení ……………………
10
7.
Výčet a popis cest odtoku ………………….
12
8.
Plán vyrozumění ……………………………..
12
9.
Zneškodnění havárie a jejích následků …...
14
10.
Zásady ochrany a bezpečnosti práce ……..
18
11.
Seznam prostředků pro likvidaci havárie ….
18
12.
Popis objektů a zařízení ……………………..
19
13.
Školení …………………………………………
19
14.
Umístění plánu havarijních opatření ………..
20
15.
Záznam o havárii ……………………………... 20
16.
Přílohy – situační plánky
1. Organizace Českých drah, a.s. Organizace:
České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 PRAHA 1 IČ: 70994226 DIČ: CZ70994226 Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039
Organizační složka:
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně 1 301 52 PLZEŇ
Pracoviště:
Provozní pracoviště Pňovany 330 33 Pňovany - 31 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Podřízenost pracoviště Pracoviště Provozní pracoviště Pňovany je podřízeno Depu kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí provozu, do jehož působnosti pracoviště spadá je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň.
2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., § 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí – Oblastní inspektorát Plzeň, případně správce povodí a Městský úřad Klatovy – odbor životního prostředí. Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, - 32 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout.
Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo
6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu § 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech – nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a proti přeplnění.
Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam - 33 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici ve skladu MTZ a u ekologa DKV Plzeň.. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j. 62485/2004 s účinností od 1.1.2005), která je nedílnou součástí „Plánu havarijních opatření“ a u tohoto plánu je uložena.
V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň – PP Pňovany tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP).
Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím pracoviště Provozního pracoviště Pňovany Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (elektrika), vodovod a plyn se na pracovišti nevyskytuje. Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd do Provozního pracoviště Pňovany je ve směru od Pňovan na Pernatec odbočením vlevo ze železničním podjezdem u Nového dvora. Dále při kolejích železniční stanice Pňovany. Areál pracoviště se nachází cca 500 metrů za výpravní budovou železniční stanice. Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratí v obvodu Provozního pracoviště Pňovany.
3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště Pňovany leží v jihozápadní části železniční stanice Pňovany. Celé hodnocené území se nachází v pásmu hygienické ochrany vod cca 500 m od vodní nádrže Hracholusky.
Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter - celý areál se nachází na vrstvě navážky (škvára, štěrk), které dosahují mocnosti mocnosti kolem 0,5 m. Kristalikum - na tuto výše uvedenou navážku navazují kamenitohlinité, písčité, kamenitopísčité a jílovitopísčité hlíny a jíly. Celková mocnost těchto vrstev je až do 5 m. - 34 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Území leží v oblasti Barrandienu obsahující převážně svrchní barrandienské proterozoikum. K území se stáčí osa Kralovické synklinoria Kra 10 svrchního proterozoika. Směr proudění podzemní vody je k vodní nádrži Hracholusky v severozápadním směru. Správcem toku je Povodí Vltavy s.p., závod Berounka, ČHP 1-10-01-001. Hladina podzemní vody je 6 metrů. Celkově se jedná morfologicky o zvlněné území, terén je ukloněn severním směrem k vodní nádrži.
4. Náležitosti havarijního plánu dle § 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru – viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Pňovany, 330 33 Pňovany c) IČ : 709 94 226 d) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, 312 00 Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: 725 745 800 e) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: 602 418 280 Vlastimil ROM – vedoucí provozu DKV Plzeň Mobilní telefon: 602 931 334 Ostatní osoby určené vedoucím provozu k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu.
5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1
Název výrobku
Skladované množství
Poznámka
Nafta motorová
Průměr 300 hl
Nádrž 1 Xn
Maximum 750 hl
2. Sklad nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství:
- 35 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Pol. 1 2
Xn N-
Název výrobku Obaly od škodlivin – kód odpadu 150110 Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry – kód odpadu 150202
Skladované množství
Poznámka
Průměr 10 ks
N
20 kg
Maximum 20 kg 40 kg
N
zdraví škodlivé nebezpečné pro životní prostředí
Mimo uskladněné nafty v nádrži a nashromážděných odpadů se jiné látky škodlivé vodám na pracovišti neskladují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti v Pňovany a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS SŽDC Plzeň, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky.
6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80 - 0,85 g/cm3 Teplota vzplanutí: 45 - 53 oC Teplota vznícení: 220 oC Toxicita LC50: 15,7 mg/l Sklad nafty je na pozemku ČD v prostoru železniční stanice Pňovany u kolejového zhlaví ve směru Cheb. Sklad slouží pro stáčení, skladování a výdej nafty pro motorové lokomotivy dieselové trakce a skládá se z vlastního úložiště nafty, stáčecího zařízení, výdejního stojanu s čerpadly a zpevněné manipulační plochy (plata). Plato je odkanalizováno přes lapol do odvodnění kolejiště a dále je vybaveno záchytnou jímkou o obsahu 2 m3 pro zachycení závadné látky v případě úniku při stáčení ze železniční cisterny. Pro skladování nafty slouží jedna dvouplášťová ocelová nádrž o obsahu 75 m3. V prostoru uložiště je uložena i druhá nádrž o obsahu 75 m3. Tato nádrž je však vyčistěna a zakonzervována. Nádrže jsou uloženy v betonové záchytné vaně a jsou provedeny jako podzemní. Jsou vybaveny signalizací minimální a maximální hladiny - 36 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
a signalizací proti přeplnění. Provozní nádrž je vybavena rovněž signalizací neporušenosti meziplášťového prostoru. Stáčení do nádrží se provádí samospádem, výdej je pomocí výdejní pistole a čerpadla. Vše je umístěno v kiosku u manipulačního plata na koleji č. 2. Veškeré úkapy z čerpadel jsou svedeny do okapové nádrže (jímky), která je jednoplášťová uložená u výdejního stojanu. Propojovací potrubí mezi nádržemi, strojovnou, stáčecím a výdejním zařízením je provedeno jako dvouplášťové. Manipulační plocha je na koleji číslo 2 před výdejním kioskem. Plocha je nepropustná, vyspádována do lapolu, který je ještě vybaven bezodtokovou jímkou, která se otevírá ventilem při stáčení a výdeji nafty. Jímku a lapol je nutné udržovat v čistém stavu, veškeré odpady se odvážejí na pracoviště v Plzni Na Sklárně, kde jsou předávány odborné firmě k likvidaci.
Z důvodu blízkosti vodní nádrže Hracholusky je nutné dbát maximální opatrnosti při jakékoliv manipulaci s ropnými látkami.
2. Shromaždiště nebezpečných odpadů Jako přechodné shromaždiště nebezpečných odpadů slouží igelitové pytle na odpad kódu 150110 a 150202. Odpady jsou průběžně z pracoviště odváženy na pracoviště do Plzně a zde předávány k likvidaci odborné firmě. Odpady tekuté jsou rovnou z lapolu vyčerpávány fekálním vozem odbornou firmou a odváženy na likvidaci. Shromaždiště odpadů je v plechovém kontejneru za strojovnou. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u skladovaných odpadů vyvěšeny.
Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle § 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN 65 02 01, 75 34 15. 1 x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV.
- 37 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Provozní řády pro obsluhu skladu PHM je vypracován samostatně a uložen přímo ve strojovně skladu a je rovněž přílohou provozního řádu celého DKV Plzeň.
7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: ♦ Kanalizační šachty dešťové vody. ♦ Kabelové trasy, produktovody apod. ♦ Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště. ♦ Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, trativodů a kanalizace. Manipulační plato je napojeno na kanalizaci přes lapač olejů. Odtok závadné látky kanalizací je možný při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu v další části tohoto havarijního plánu.
8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičské záchranné službě tel. 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je strojmistr Plzeň. Služba strojmistra je nepřetržitá.
Vedoucí směny (strojmistr) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - vedoucímu provozu DKV, ekologovi DKV nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi. - JPO HZS SŽDC Plzeň. V telefonickém hlášení na operační středisko HZS SŽDC Plzeň je nutné uvést pokud možno následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - 38 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
- místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky, - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace.
VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS Zde strojmistr DKV Plzeň, pracoviště (Pňovany) Plzeň. Na ČD v prostoru …… (určit lokalitu) došlo v ……hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z ……… v množství ……….. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je ………. Jméno ohlašujícího:………… Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí PP Pňovany ……………………. tel.st.: 607883953 dopravní kancelář Pňovany ……………. tel.dr.: 972526355 vedoucí provozu DKV Plzeň ……..…... tel.dr.: 972524211 tel.st.: 602931334 strojmistr Plzeň...................................... tel.dr.: 972522334 (nepř. služba) útvar HZS SŽDC Plzeň ...…...................tel.dr.: 972524444, 150 972522662 (nepř. služba) neh.poh.DKV Plzeň............................... tel.st.: 602385523 vrchní před. DKV Plzeň......................... tel.dr.: 972522444 tel.st.: 602418280 ekolog DKV Plzeň.............................…. tel.dr.: 972522818 tel.st.: 725745800 pověřený ekolog GŘ Praha................... tel.dr.: 972233669 Městský úřad Nýřany, OŽP……...…..… tel.st.: 377237388, 377236421 Policie ČR.............................................. tel.st.: 158 HZS ČR …………..……………………... tel.st.: 150, 112 Zdravotnická záchranná služba ………. tel.st.: 155 ČIŽP OI Plzeň ..................................…. tel.st.: 377237038, 723471156 Povodí Vltavy Plzeň dispečink............... tel.st.: 724067719 Havarijní technik ………………… tel.st.: 724453422, 724004017 Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 377195335, 377195594 Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 377195335, 377195594 Havarijní služba ………………… tel.st.: 602142221 Krajská hygienická stanice Se sídlem v Plzni ……….………………. tel.st.: 377327885, 377222020 Důležité adresy: Městský úřad Nýřany, Pracoviště Plzeň, Odbor životního prostředí, Americká 39, 304 66 Plzeň Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Klatovská 48, 301 22 Plzeň
- 39 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Krajský úřad plzeňského kraje, Odbor životního prostředí, Kroupova 18, 306 13 Plzeň Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka, Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň
9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah Hasičská záchranná služba SŽDC Plzeň. Jejich činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám.
a) b) c) d) e) f)
V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS SŽDC o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: velitel zásahového útvaru HZS SŽDC – je vedoucím komise při lokalizaci úniku, pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí ekolog DKV Plzeň vrchní přednosta DKV Plzeň zástupce vodoprávního orgánu zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce.
Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků ekologické havárie odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD, v případě trvání zásahu HZS SŽDC velitel zásahu. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha.
Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP.
b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování
- 40 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
- únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod.
c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Dále je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičské záchranné službě SŽDC a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, § 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle § 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle § 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad. Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody jen možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy jen vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde k zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu.
d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur
- 41 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
- zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít zakonzervovanou neprovozní nádrž PHM. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. Pokud je závadná látka v EKO-vaně nebo motorovém prostoru v nebezpečném množství použije pro prvotní zásah EKOpytel, kterým je každé vozidlo vybaveno a neuvádí hnací vozidlo do pohybu. Nehodovou událost oznámí služebním mobilním telefonem HZS ČD na číslo 972544444 a vyrozumí strojmistra o nehodové události. Uvádět hnací vozidlo do pohybu je možné až po konzultaci s velitelem zásahu HZS ČD. Strojmistr dále postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa za součinnosti orgánů státní správy. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy , rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : ♦ ♦ ♦ ♦
Zjištění rozsahu kontaminace. Zjištění hloubky saturované zóny. Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. ♦ Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. ♦ Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. - 42 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
♦ Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). ♦ Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody,zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. ♦ Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. ♦ Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech.
Povinnost posouzení možných následků úniků závadných hydrogeologem:
látek do země
Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - ELIOD servis s.r.o. Zruč-Senec, případně další
Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha.
e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace 05 01 05 – Uniklé (rozlité) ropné látky 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 05 03 – Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 05 07 – Štěrk ze železničního svržku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpadu je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech.
10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci:
- 43 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
♦ Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS SŽDC. ♦ Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. ♦ Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány.
11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta) jsou na pracovišti Provozního pracoviště Pňovany uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, apod.
Rozpis havarijních prostředků v Provozním pracovišti Pňovany Sklad havarijních prostředků je v plechovém kontejneru za strojovnou skladu. Je zde uloženo 5 pytlů vapexu, havarijní sud 200 litrů s víkem, lopaty, smeták, pytle s textílii. Dále je ve skladu MTZ pracoviště Plzeň Na Sklárně jsou uloženy role sorpční tkaniny FIBROIL, 4 záchytné plechové vaničky, pytle s textilií, lopaty, krumpáče a smeták a prázdné sudy 200 litrů (20 ks). V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu JPO HZS SŽDC Plzeň, poskytnout havarijní prostředky ze zásob dalších pracovišť DKV Plzeň.
12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Sklad PHM – pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (nafty) sestává se z několika objektů – objekt výdeje, objekt stáčení a objektu skladovací nádrže. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch jsou svedeny do lapolu. Pro pracoviště je zpracován „Provozní řád PHM“. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV Plzeň.
- 44 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Shromaždiště nebezpečných odpadů – jsou uloženy v plechovém kontejneru za strojovnou. V kontejneru je nepropustná plechová podlaha. Kanalizace – kanalizace odvodnění lapolu je svedena do odvodnění kolejiště. Jiná kanalizace v prostoru skladu není.
Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty.
1. Čerpací stanice PHM 13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PS Klatovy jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně.
14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího provozu DKV - kancelář strojmistra Plzeň - kancelář pracoviště Pňovany - vyvěšen v kiosku skladu PHM (nafty) - ekolog DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS Správy železniční dopravní cesty v Plzni a vodoprávnímu úřadu – Městský úřad Nýřany.
15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních - 45 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32.
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Mirošov
Zpracoval: Milan Janda – ekolog DKV Plzeň Datum: 28..4..2008 Číslo jednací: T/189/08-Ja
- 46 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
PLÁN
HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ
Depa kolejových vozidel Plzeň
Provozní pracoviště M I R O Š O V Vypracovaný ve smyslu § 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště Mirošov nespadá do kategorie objektů „A“ nebo „B“ zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií.
Schválil: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ Vrchní přednosta DKV Plzeň
1. Organizace Českých drah, a.s. Organizace:
České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 PRAHA 1 IČ: 70994226 DIČ: CZ70994226 Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha - 47 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
oddíl B, vložka 8039
Organizační složka:
české dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně 1 301 52 PLZEŇ
Pracoviště:
Provozní pracoviště Mirošov 337 43 MIROŠOV
Podřízenost pracoviště Pracoviště Provozní pracoviště Mirošov je podřízeno Depu kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí provozu, do jehož působnosti pracoviště spadá je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň.
2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., § 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s.
- 48 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí – Oblastní inspektorát Plzeň, případně správce povodí a Městský úřad Klatovy – odbor životního prostředí.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, organofosforové sloučeniny, organocínové sloučeniny, látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, rtuť a její sloučeniny, kadmium a jeho sloučeniny, persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout.
Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo
6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. - 49 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu § 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech – nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a proti přeplnění.
Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek a je uveden v tomto Havarijnímu plánu, Soubor bezpečnostních listů je k dispozici ve skladu MTZ Klatovy a u ekologa DKV Plzeň.. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j. 62485/2004 s účinností od 1.1.2005), která je nedílnou součástí „Plánu havarijních opatření“ a u tohoto plánu je uložena.
V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň – PP Mirošov tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP).
Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím pracoviště Provozního pracoviště Mirošov Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (voda, plyn). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd do Provozního pracoviště Mirošov je ve směru od Rokycan po příjezdu do Milošova odbočením vlevo do ulice Dobřívská směrem na část Janov adále odbočením vlevo do ulice U nádraží, směrem k výpravní budově železniční stanice Mirošov. Areál pracoviště se nachází po levé straně komunikace cca 200 metrů před výpravní budovou železniční stanice. Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratí v obvodu Provozního pracoviště Mirošov.
3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území - 50 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Obvod provozního pracoviště Mirošov leží v jihozápadní části železniční stanice Mirošov. Celé hodnocené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Brdy a ve II. Pásmu hygienické ochrany vod. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter - celý areál se nachází na vrstvě navážky (škvára, štěrk), které dosahují mocnosti mocnosti kolem 0,5 m. Kristalikum - na tuto výše uvedenou navážku navazují kamenitohlinité, písčité, kamenitopísčité a jílovitopísčité hlíny a jíly. Celková mocnost těchto vrstev je až do 5 m. Území leží v oblasti Barrandienu obsahující převážně svrchní barrandienské proterozoikum. K území se stáčí osa pražského synklinoria PRG vyplněného ordovickými sedimenty. Směr proudění podzemní vody je k nivě Příkosického potoka v jihovýchodním směru. Celkově se jedná morfologicky o mírně zvlněné území, terén je mírně ukloněn k jihovýchodu.
4. Náležitosti havarijního plánu dle § 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru – viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní středisko Klatovy, ulice Dr. Sedláka c) IČ : 709 94 226 d) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, 312 00 Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: 725 745 800 e) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: 602 418 280 Vlastimil ROM – vedoucí provozu DKV Plzeň Mobilní telefon: 602 931 334 Ostatní osoby určené vedoucím provozu k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu.
- 51 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
5. Seznam závadných látek 1. Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1
Název výrobku
Skladované množství
Poznámka
Nafta motorová
Průměr 300 hl
Nádrž 1 Xn
Maximum 750 hl
2. Sklad nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1 2 3
Název výrobku Obaly od škodlivin – kód odpadu 150110 Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry – kód odpadu 150202 Kaly s obsahem ropných látek – kód odpadu 130502
Skladované množství
Poznámka
Průměr 10 ks
N
Maximum 20 kg
50 kg
100 kg
N
200 kg
200 kg
N
Ooxidující F+ - extrémně hořlavé Fvysoce hořlavé R 10 - hořlavé T+ - vysoce toxické Ttoxické Xn - zdraví škodlivé Cžíravé Xi - dráždivé k.k. - karcinogení Nnebezpečné pro životní prostředí Mimo uskladněné nafty v nádrži a nashromážděných odpadů se jiné látky škodlivé vodám na pracovišti neskladují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti v Mirošově a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS ČD Plzeň, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky.
- 52 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
6. Seznam a popis zařízení 1. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80 - 0,85 g/cm3 Teplota vzplanutí: 45 - 53 oC Teplota vznícení: 220 oC Toxicita LC50: 15,7 mg/l Sklad nafty je na pozemku ČD v prostoru železniční stanice Mirošov, před remisou v kilometru 7,9 tratě Rokycany – Mirošov. Sklad slouží pro stáčení, skladování a výdej nafty pro motorové lokomotivy dieselové trakce a skládá se z vlastního uložiště nafty, stáčecího a výdejního stojanu s čerpadly a zastřešené zpevněné manipulační plochy. Jako vlastní uložiště nafty slouží jedna jednoplášťová ležatá ocelová nadzemní nádrž, o obsahu 75 m3. Nádrž je uložena v záchytné železobetonové nepropustné vaně na 100 % objemu skladovaného množství nafty. Stáčení nafty je prováděno železniční kolejové cisterny pomocí čerpadel, která jsou umístěna ve strojovně. Minimální a maximální stav hladiny je signalizován světelně, mimo to havarijní stav zvukovým signálem. Výdejní zařízení s hadicí a pistolí je umístěno rovněž ve strojovně. Veškeré úkapy z čerpadel jsou svedeny do okapové nádrže (jímky), která je jednoplášťová, uložená v záchytné betonové jímce. Propojovací potrubí mezi nádržemi, strojovnou, stáčecím a výdejním zařízením je provedeno jako jednoplášťové visuelně kontrolovatelné. Pouze v části trasy cca 1,5 metru je vedeno v zemi. Manipulační plocha je na koleji číslo 7b před remísou. Plocha je nepropustná, vyspádovaná do bezodtokové záchytné jímky. Jímku je nutné udržovat v čistém stavu, veškeré odpady se odvážejí na pracoviště v Plzni Na Sklárně, kde jsou předávány odborné firmě k likvidaci. Celá manipulační plocha je zastřešena. Dešťová voda ze zastřešení, která v žádném případě nemůže být jakkoliv kontaminována ropnými látkami je svedena do dešťové kanalizace, která je vyústěna do Příkosického potoka v severní části skladu PHM.
2. Shromaždiště nebezpečných odpadů Jako přechodné shromaždiště nebezpečných odpadů před předáním odborné firmě k likvidaci slouží popelnice 110 litrů na odpad kódu 150110 a 150202. Odpady tekuté jsou uloženy ve dvě stě litrovém sudu. Odpady jsou průběžně z pracoviště odváženy na pracoviště do Plzně a zde předávány k likvidaci odborné firmě.
- 53 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Shromaždiště odpadů je v prostoru remísi, která je zabezpečena proti povětrnostním vlivům a uzamčena. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u skladovaných odpadů vyvěšeny.
Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle § 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN 65 02 01, 75 34 15. 1 x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena na zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV.
Provozní řády pro obsluhu skladu PHM je vypracován samostatně a uložen přímo ve strojovně skladu a je rovněž přílohou provozního řádu celého DKV Plzeň.
7. Výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek: ♦ Kanalizační šachty dešťové vody. ♦ Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na vlastní ČOV. ♦ Kanalizační šachty odtoku sociálních vod. ♦ Kabelové trasy, produktovody apod. ♦ Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště. ♦ Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí. V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Sklad PHM není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu v další části tohoto havarijního plánu.
8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku)
- 54 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičskému záchrannému sboru tel. 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je strojmistr Plzeň. Služba strojmistra je nepřetržitá.
Vedoucí směny (strojmistr) následující postup: Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - vedoucímu provozu DKV, ekologovi DKV nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi. - JPO HZS ČD Plzeň.
V telefonickém hlášení na operační středisko HZS ČD Plzeň je nutné uvést pokud možno následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky, - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace.
VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS Zde strojmistr DKV Plzeň, pracoviště Plzeň. Na ČD v prostoru …… (určit lokalitu) došlo v ……hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z ……… v množství ……….. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je ………. Jméno ohlašujícího:…………
Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí provozu DKV Plzeň ……..…... tel.dr.: 972524211 tel.st.: 602931334 strojmistr Plzeň...................................... tel.dr.: 972522334 (nepř. služba) útvar HZS ČD Plzeň ......…................... tel.dr.: 972524444, 150 972522662 (nepř. služba) neh.poh.DKV Plzeň............................... tel.st.: 602385523 vrchní před. DKV Plzeň......................... tel.dr.: 972522444 - 55 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
tel.st.: 602418280 ekolog DKV Plzeň.............................…. tel.dr.: 972522818 tel.st.: 725745800 pověřený ekolog GŘ Praha................... tel.dr.: 972233669 Městský úřad Rokycany, OŽP…...…..… tel.st.: 371709111, 737901406 Policie ČR.............................................. tel.st.: 158 HZS Rokycany …..……………………... tel.st.: 150, 112 Zdravotnická záchranná služba ………. tel.st.: 155 ČIŽP OI Plzeň ..................................…. tel.st.: 377237038, 723471156 Povodí Vltavy Plzeň .............................. tel.st.: 377307111 Povodí Vltavy Plzeň Havarijní technik p. Šlejska ……………. tel.st.: 724004017 Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 377195335, 377195594 Důležité adresy: Městský úřad Rokycany, Odbor životního prostředí, Svaz bojovníků za svobodu 68, 337 13 Rokycany Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Klatovská 48, 301 22 Plzeň Krajský úřad plzeňského kraje, Odbor životního prostředí, Kroupova 18, 306 13 Plzeň Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka, Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň
9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah Hasičský záchranný sbor ČD Plzeň. Jejich činnost řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám.
a) b) c) d) e) f)
V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS ČD o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: velitel zásahového útvaru HZS ČD – je vedoucím komise při lokalizaci úniku, pověřený ekolog GŘ odbor ochrany životního prostředí ekolog DKV Plzeň vrchní přednosta DKV Plzeň zástupce vodoprávního orgánu zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce.
- 56 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků ekologické havárie odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD, v případě trvání zásahu HZS ČD velitel zásahu. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ Praha. Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP. b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod.
c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Dále je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČD a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, § 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle § 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle § 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. - 57 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad. Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody jen možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy jen vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde k zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu.
d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít železobetonovou vanu pod nádrží PHM. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy , rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : ♦ Zjištění rozsahu kontaminace. ♦ Zjištění hloubky saturované zóny. ♦ Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. ♦ Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. ♦ Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. - 58 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
♦ Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. ♦ Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). ♦ Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody,zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako NO. ♦ Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. ♦ Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných hydrogeologem:
látek do země
Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - ELIOD servis s.r.o. Zruč-Senec, případně další Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace 05 01 05 – Uniklé (rozlité) ropné látky 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 05 03 – Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 05 07 – Štěrk ze železničního svržku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpadu je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech.
10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: ♦ Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS ČD. - 59 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
♦ Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. ♦ Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány.
11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, případně jiné deriváty ropy) jsou na pracovišti Provozního pracoviště Mirošov uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozním středisku Klatovy Sklad havarijních prostředků je ve strojovně skladu PHM a déle v remíse. Klíč od remísy je umístěn u výpravčího železniční stanice Mirošov. Je zde uloženo 5 pytlů vapexu, havarijní sud 200 litrů s víkem, lopaty, smeták, pytle s textílii. Dále je ve skladu MTZ pracoviště Plzeň Na Sklárně jsou uloženy role sorpční tkaniny FIBROIL, 4 záchytné plechové vaničky, pytle s textilií, lopaty, krumpáče a smeták a prázdné sudy 200 litrů (20 ks).
V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu JPO HZS ČD Plzeň, poskytnout havarijní prostředky ze zásob dalších pracovišť DKV Plzeň.
12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Sklad PHM – pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (nafty) sestává se z několika objektů – objekt výdeje, objekt stáčení a objektu skladovací nadzemní nádrže. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, které jsou zastřešené, jsou svedeny do bezodtokové jímky. Tato jímka je pravidelně vybírána. Pro pracoviště je zpracován „Provozní řád PHM“. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV Plzeň.
- 60 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Kanály v remíse – kanály na koleji č. 7b a 5b jsou bezodtokové. V současné době se na pracovišti neprovádí žádná údržba železničních kolejových vozidel. Provozní podmínky jsou popsány v provozním řádu DKV Plzeň. Shromaždiště nebezpečných odpadů – jsou uloženy v prostoru remísy v sudu 200tě litrů a popelnici 110 litrů. V remíse je nepropustná betonová podlahou s nátěrem odolným proti ropným látkám. Případně je 200-tě litrový sud uložen na nepropustném zastřešeném platě v prostoru skladu PHM.
Kanalizace – splašková kanalizace pracoviště je svedena do žumpy na vyvážení zcela mimo prostor skladu PHM. Dešťová kanalizace od zastřešení manipulační plochy je svedena přes šachtu Š 1 do propustku pod kolejištěm a vyústěn do Příkosického potoka.
Jiná kanalizace na pracovišti není a je vyznačena v situačním plánku.
Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty.
1. Čerpací stanice PHM a nový sklad olejů
13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PS Klatovy jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně.
14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího provozu DKV - kancelář strojmistra Plzeň - kancelář pracoviště Mirošov - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - ekolog DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS Českých drah v Plzni a vodoprávnímu úřadu – Městský úřad Rokycany. - 61 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32.
Věc: Revize plánu havarijních opatření Předkládáme revizi „Plánu havarijních opatření Depa kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Mirošov“. Stávající plán havarijních opatření byl schválen dne 9.6.2008 pod č.j.: 3124-1/OŽP/08 a jeho platnost je do 30.6.2013. Na pracovišti, pro které plán havarijních opatření platí, nedošlo k žádné technologické ani jiné změně. Z tohoto důvodu žádáme o prodloužení platnosti stávajícího plánu.
Po revizi uvádíme přehled aktualizovaného telefonního spojení:
vedoucí provozu DKV Plzeň ……..…... tel.dr.: 972524211 tel.st.: 602931334 strojmistr Plzeň...................................... tel.dr.: 972522334 (nepř. služba) útvar HZS ČD Plzeň ......…................... tel.dr.: 972524444, 150 972522662 (nepř. služba) neh.poh.DKV Plzeň............................... tel.st.: 602385523 vrchní před. DKV Plzeň......................... tel.dr.: 972522444 tel.st.: 602418280 ekolog DKV Plzeň.............................…. tel.st.: 725745800 pověřený ekolog GŘ Praha................... tel.st.: 725083138 Městský úřad Rokycany, OŽP…...…..… tel.st.: 371706111, 737200990 731410434 Policie ČR.............................................. tel.st.: 158 HZS Rokycany …..……………………... tel.st.: 150, 112 - 62 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Zdravotnická záchranná služba ………. tel.st.: 155 ČIŽP OI Plzeň ..................................…. tel.st.: 377237038, 731405368
Povodí Vltavy Plzeň .............................. tel.st.: 377307111 Povodí Vltavy Plzeň dispečink............... tel.st.: 377307356, fax 377237047 Vedoucí HV …..………………… tel.st.: 724050229 e-mail:
[email protected] Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 377195335, 377195594 Havarijní služba ………………… tel.st.: 602142221
Ostatní náležitosti plánu havarijních opatření zůstávají beze změny.
PP Stupno Neobsazeno
- 63 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
................................................ č.j.: T/136/02-Ja
PLÁN OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ HAVÁRIE Sklad nafty Nýřany Provozní jednotka PLZEŇ pracoviště Nýřany
Zpracoval : Janda Milan Datum : 4.4.2002
Schválil: Ing. Květuše Skřivanová Vrchní přednosta DKV Plzeň
- 64 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
O b s a h (dle předpisu ČD M 32 kapitola VII): a) název organizace b) název pracoviště c) telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky d) situační plán e) popis skladovaných látek, fyzikálně chemické, požární a toxikologické údaje závadné látky f) výčet možných druhů havárií g) seznam přepravců, kteří provádějí manipulaci h) základní údaje o vodohospodářském využití a ochraně vod území, pro které havarijní plán platí i) seznam prostředků a materiálu pro zneškodňování havárií j) školení k) záznam o havárii
a) název organizace České dráhy, s.o. Divize obchodně provozní, o.z. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně 1 301 52 PLZEŇ
b) název a podřízenost pracoviště Sklad nafty a Nýřany je podřízen vedoucímu strojmistru Provozní jednotky Plzeň. Vedoucí strojmistr je podřízen vedoucímu provozu Depa kolejových vozidel Plzeň.
c) telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ohlásí: strojmistr Nýřany……......................................tel.dr.: 816-22 vedoucí strojmistr Plzeň..................................tel.dr.: 990-3426 - 65 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
výpravčí ŽST Nýřany…………….....................tel.dr.: 816-45 strojmistr Plzeň................................................tel.dr.: 990-2334 (nepř. služba) útvar HZS ČD Plzeň.........................................tel.dr.: 990-4444 (nepř. služba) 990-5444, 990-150 neh.poh.DKV Plzeň......................................... 0602-385523 vrchní před. DKV Plzeň....................................tel.dr.: 990-4470 0602-532690 ekolog DKV Plzeň............................................tel.dr.: 990-3418 0605-950282 Ok.Ú. Plzeň-sever RŽP.…..........................…..tel.st.: 019/7237388, 7236421 Policie ČR.......................…..........................….tel.st.: 158 ČIŽP Plzeň....................................................…tel.st.: 019/7237038 Povodí Vltavy................................................….tel.st.: 019/7220251 Vodárny Plzeň, provoz Nýřany……………….…tel.st.: 019/7931219, 7931315
d) situační plán Situační plán je přiložen v příloze havarijního řádu a je uveden v měřítku 1:1000. Sanační prostředky pro prvotní zásah jsou uloženy v prostoru bývalé výtopny sloužící pro stání lokomotiv v blízkosti skladu nafty. Příjezd na pracoviště je od Plzně odbočením vpravo k nádražní budově železniční stanice Nýřany.
e) popis skladovaných látek Sklad motorové nafty Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. Hustota: 0,80 - 0,85 g/cm3 Teplota vzplanutí: 45 - 53 oC Teplota vznícení: 220 oC Toxicita LC50: 15,7 mg/l Sklad nafty je na pozemku ČD v prostoru železniční stanice Nýřany a slouží pro stáčení, skladování a výdej nafty pro motorové lokomotivy dieselové trakce. Sklad se skládá z uložiště nafty a z výdejního stojanu s čerpadly. Pro skladování nafty slouží jedna místně dvouplášťová nádrž BENCALOR MN 25, o obsahu 25 m3. Nádrž je místně dvouplášťová bez havarijní jímky. Výdejní stojan - 66 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
je umístěn vedle nádrže na betonové ploše se záchytnou jímkou. Nádrž je opatřena čerpadly a slouží pro výdej i stáčení nafty. Nádrž je vybavena zařízením proti přeplnění. Přilehlá kolej před nádrží, která slouží pro manipulaci s naftou (stáčení a výdej), je vybavena záchytným plechovým platem. Toto plato je provedeno bezodtokově a je nutné provádět pravidelně jeho vyčerpávání od dešťových vod. Vyčerpání dešťových vod se provede do sudů, které se poté odvezou na pracoviště do Plzně Na Sklárně k likvidaci znečistěných vod.
f) výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod. - únik ropných látek do kanalizace Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí. Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah Hasičský záchranná služba ČD Plzeň. Jejich činnost řídí velitel zás. jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám. Opatření při zasažení závadnou látkou : - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením zářezů, uniklou látku shromažďovat a jímat - pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky folií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň folií a odtud odčerpávat sáv. látku. - utěsnit vpustě, příp. šachty dřevěnými klíny nebo sorpčním mat. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou folií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem a j. Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení : - Stavební geologie Praha - ELIOD servis s.r.o.Plzeň Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha.
- 67 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
g) základní údaje o přepravci a příjemci závadné látky: Základní údaje se zjistí z nákladního listu. V případě zavinění havárie mimodrážním majitelem nebo nájemcem a odesilatelem cisterny je nutno zaslat telegram a následně dopis na doručenku s oznámením škodné události. Dle povahy havárie může být v telegramu i výzva k dostavení se na místo havárie k okamžitému sepsání protokolu o stavu cisterny. Byla-li zjištěna netěsnost cisterny, zajistí se v případě potřeby opravář specialista z podniku, ve kterém byla cisterna plněna.
h) základní údaje o vodohospodářském využití a ochraně vod území, pro které havarijní plán platí: Území naftové stanice na pracovišti v Nýřanech se nenachází v ochranném pásmu povrchových nebo podzemních vod. Rovněž se v prostoru skladu nafty nenachází žádná kanalizační vpusť.
i) seznam prostředků a materiálu pro zneškodňování havárie: - sud 200 l, vědra, 5 pytlů vapexu, lopaty a jiné nářadí - provozní prostředky z pracoviště Nýřany, případně eko čety DKV Plzeň.
j) školení: Pracovníci DKV Plzeň jsou pravidelně školeni 1 x ročně z předpisu M 32, havarijního plánu a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu bude prováděna 1 x ročně. Havarijní únik šetří a vyšetřují: - orgány HZS a orgány ŽP OkÚ Domažlice za součinnosti ekologa DKV Plzeň, příp. pověřeného ekologa ČD GŘ Praha - podle závažnosti orgány ČIŽP a Policie ČR - komise určená ČD GŘ Praha
k) záznam o havárii: Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky
- 68 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti k nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32.
Provozní řád nadzemní nádrže BENCALOR MN 25 v ŽST Nýřany
1. Úvod Nadzemní nádrž MN 25 je umístěna v ŽST Nýřany před remizou u koleje číslo 5. Od koleje je nádrže vzdálena cca 3,5 metru. Elektrický rozvaděč, který je součástí dodávky je umístěn vedle nádrže. V prostoru nádrže jsou betonové a živičné povrchy. Zkoušky podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. jsou prováděny v pravidelných termínech a protokol je uložen u ekologa DKV Plzeň. Skladovaná nafta je používána pro zbrojení hnacích kolejových vozidel a pro vytápění přívěsných vozů řady 010.
2. Popis objektu Vlastní nadzemní nádrž (výrobce Vihorlat n.p. Michalovce) je válcová, ležatá, místně dvouplášťová s umístěnou výdejní skupinou na předním čele. Druhý plášť překrývá všechna nebezpečná místa na nádrži (svary). Veškeré zařízení potřebné pro plnění a výdej, včetně signalizace, je umístěno na ocelovém plášti nádrže. Pro výdej topného oleje slouží výdejní stojan ADAST Adamov. Součástí nádrže je strojovna a el. rozvaděč. Nádrž je proti účinkům slunečního záření opatřena ochranným nátěrem. Proti účinkům statické elektřiny je chráněna uzemněním kovových částí.
- 69 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
3. Funkce zařízení
Příjem nafty Nafta bude stáčena ze železniční kolejové cisterny pomocí přenosné spojovací hadice. Železniční cisterna bude přistavena na kolej č. 5 na plechové záchytné plato, kterým je kolej vybavena. Spojovací hadice se napojí na koncové šroubení, které je umístěno na začátku plnícího potrubí Js 80. Potrubí včetně čerpadla je umístěno ve strojovně nádrže. Potrubí je ukončeno v nádrži kapalinovým uzávěrem. Spojovací hadice a plechové nádoby na úkapy jsou uloženy v prostoru nadzemní nádrže. Postup při plnění nádrže: - přerušit výdej nafty, vypnout spínač výdeje v rozvaděči - připojit železniční cisternu uzemňovacím lanem na uzemňovací svorku - připravit do pohotovosti ruční hasicí přístroj - odpojit koncové šroubení plnicího potrubí ve strojovně a připojit spojovací hadici na nádrž - připojit spojovací hadici na železniční cisternu, otevřít ventil nádrže a poté cisterny - zapnout hlavní vypínač v rozvaděči a zapnout motor čerpadla ve strojovně tlačítkovým spínačem - při dosažení max. hladiny v nádrži se rozsvítí červené signální světlo ve strojovně a samočinně vypne motor čerpadla - uzavřít ventil na cisterně, zapnout čerpadlo pro dočerpání nafty ze spojovací hadice. Současně uvolnit šroubení hadice u cisterny za účelem zavzdušnění systému - při dočerpávání je čerpadlo zapnuté jen po dobu držení zapínacího tlačítka ve strojovně - v případě přeplnění nádrže je tento stav signalizován akustickou houkačkou ve strojovně, uvolněním zapínacího tlačítka se vypne houkačka a motor čerpadla je možné uvést do chodu až po poklesu hladiny v nádrži pod maximální stav - uzavřít hlavní ventil nádrže, odpojit spojovací hadici, odpojit zemnící kabel a vypnout vypínač pro příjem nafty v rozvaděči - případný zbytek nafty z propojovací hadice je nutné vylít do příruční konve - průběh plnění nádrže je možné sledovat v průhledítku na nádrži - po dobu plnění sleduje obsluha stav hladiny měrnou tyčí a nevzdaluje se od nádrže - výdejní místo a prostor strojovny je osvětlen, vypínač je umístěn v rozvaděči Výdej nafty Výdej nafty se provádí výdejním stojanem ADAST, který tvoří samostatný funkční celek. Výdejní stojan je upevněn na konzole. Prostor pod stojanem a v jeho blízkosti je nepropustný, vyspádovaný do záchytné jímky. Stojan je zastřešen s možností osvětlení. Výdejní potrubí má světlost 40. Výdej nafty je prováděn do hnacích vozidel a přívěsných vozů řady 010. Postup při zbrojení: - otevřít ventil výdejní skupiny - zapnout spínač pro výdej nafty v rozvaděči - překontrolovat vynulování počítadla na výdejním stojanu - 70 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
-
zasunout výdejní pistoli co nejdále do nádrže a vozidlo vyzbrojit po ukončení zbrojení uzavřít ventil výdejní skupiny, vypnout spínač v rozvaděči a očistit manipulační plochy zbrojení se provádí výhradně na koleji č. 5 na plechovém záchytném platě
Při jakékoliv manipulaci zabránit úniku nafty, včetně drobných úkapů. V případě znečistění plochy ihned vyčisti a veškerý odpad z prostoru nádrže nechat odnést do skladu odpadů v prostoru provozní jednotky Plzeň, Na Sklárně 1.
4. Provozní podmínky Zařízení smí obsluhovat pouze osoba k tomuto určená a řádně proškolená, včetně prokazatelného proškolení havarijního a provozního řádu. V případě bouřky je zakázáno stáčení a výdej z nádrže.Obsluha musí provádět kontrolu nádrže před započetím jakékoliv manipulace ze závadnou látkou a hlavní pozornost je nutné věnovat průhledítku mezipláště v nejnižším místě nádrže. Další předepsané kontroly nádrže se provádí podle ČSN a zákona o vodách. Výška hladiny v nádrži se měří měrnou tyčí v zadním dómu nádrže. Veškerou činnost spojenou s provozem nádrže zaznamená obsluha do knihy nadzemní nádrže. Zjištěné závady se ihned hlásí nadřízenému.
Vypracoval: ekolog DKV Plzeň Janda Milan, tel. 377012818
Věc: Aktualizace havarijního plánu. Ke dni 2.5.2007 byla provedena revize (aktualizace) plánu opatření v případě havárie skladu nafty pro pracoviště Nýřany, Depa kolejových vozidel. Plán byl schválen vodoprávním úřadem, Okresní úřad Plzeň-sever, Odbor životního prostředí dne 9.5.2002, č.j. ŽP/848/02.
V plánu se mění bod „c“ telefonní spojení:
c) Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ohlásí: SLČ Nýřany ……………………………... tel.dr.: 25872 Výpravčí ŽST Nýřany …………………... tel.dr.: 25877 strojmistr Plzeň...................................... tel.dr.: 22334 (nepř. služba) útvar HZS ČD Plzeň ......…................... tel.dr.: 24444, 22662 (nepř. služba) - 71 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
neh.poh.DKV Plzeň............................... tel.st.: 602385523 vrchní před. DKV Plzeň......................... tel.dr.:24470 tel.st.: 972524470 ekolog DKV Plzeň.............................…. tel.dr.: 22818 tel.st.: 972522818, 603782006 pověřený ekolog GŘ Praha................... tel.dr.: 972233669 Městský úřad Nýřany, OŽP….………… tel.st.: 377168025, 377168000 Policie ČR.............................................. tel.st.: 158, 377931158 ČIŽP OI Plzeň ..................................…. tel.st.: 377237038, 723471156 Povodí Vltavy Plzeň .............................. tel.st.: 377307111 Vodárny Plzeň, provoz Nýřany ….…….. tel.st.: 377931219, 377931315
Dále se doplňuje plán doplňuje o body „l“, „m“, „n“
l) Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím pracoviště skladu nafty Bencalor v Nýřanech v prostoru železniční stanice Nýřany. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště a jeho zařízení, budovy a technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě ( voda, plyn ). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd k železniční stanici a pracoviště Nýřany je odbočením vlevo z Benešovy třídy do ulice Nádražní a do prostoru železniční stanice.
m) Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod pracoviště Nýřany leží v jihozápadní části železniční stanice Nýřany. Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarajním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter - celý areál se nachází na vrstvě navážky (škvára, štěrk, drť), které dosahují do mocnosti až 1 m. Kristalikum - na tuto výše uvedenou navážku navazují kamenitohlinité, písčité, kamenitopísčité a jílovitopísčité hlíny a jíly. Celková mocnost těchto vrstev je až do 5 m. Území leží v oblasti Barrandienu obsahující převážně svrchní barrandienské proterozoikum a část spodního paleozoika. K povrchu se objevují karbonské, permské a neogenní platformní sedimenty nýřanské pánve. Lineární madonské pole je narušeno ve směru SV-JZ.
- 72 -
Provozní řád DKV Plzeň Pj Plzeň, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013
Směr proudění podzemní vody je k nivě Vejprnického potoka a jeho levostrannému přítoku v jihovýchodním směru. Celkově se jedná morfologicky o mírně zvlněné území, terén je mírně ukloněn k jihu.
n) Náležitosti havarijního plánu dle § 5 Vyhlášky a) Vymezení uceleného provozního prostoru – viz. adresa místa nakládání, situační plánek uložený v každém výtisku plánu a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Pracoviště Nýřany, 330 23 Nýřany b) IČ : 709 94 226 c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, 312 00 Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: 603 782 006 d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: 602 418 280 Ostatní osoby určené k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu.
Seznam závadných látek Sklad PHM (nafty): Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol. 1
Název výrobku
Skladované množství
Poznámka
Nafta motorová
Průměr 150 hl
Nádrž 1
- 73 -
Maximum 250 hl