PROSOCIÁLNÍ ČINNOSTI V MATEŘSKÉ ŠKOLE Eva Svobodová
PF JČU České Budějovice
Proč prosociální činnosti… • Prosociálnost se vyznačuje pozitivním sociálním chováním, které vede k pomoci druhému člověku či lidem. • Prosociálnost je podmínkou ke kvalitnímu soužití lidí • Vytvářet prosociální postoje dětí a posilovat prosociální chování patří do cílů RVP PV • Aby učitelka MŠ mohla vést děti k prosociálnosti musí být sama prosociální
Co potřebuje zvládat učitelka MŠ, aby mohla být sama prosociální
1. Porozumět vnímání a chápání situace z pohledu druhé osoby: •
Vyznat se ve vlastním pohledu chápání – uvědomovat si, co v dané situaci cítí a proč
•
Učitelka by měla být odborníkem na svět dítěte - rozumět jeho osobnosti, znát individuální zvláštnosti a výjimečnosti každého dítěte. Je nutné, aby si při své komunikaci s dětmi uvědomovala základní znaky dětství a respektovala jejich výjimečnost pro každé dítě.
•
Na základě znalosti dítěte a svých vlastních zkušeností se může snažit porozumět chápání situace z pohledu dítěte
2. Schopnost morálního úsudku •
•
Učitelka by měla sama zastávat pozitivní morální postoje ke světu a vědět, jaké jednání a chování je pro dítě žádoucím morálním vzorem a mít vůli se tímto způsobem chovat
Prakticky jí mohou pomoci rámcové cíle z RVP PV, na jejichž naplňování by učitelka měla myslet v průběhu všech činností, které se v mateřské škole odehrávají. Pro jejich snazší posouzení si cíle můžeme formulovat do otázek, z nichž pro naši oblast zájmu je důležitá především otázka druhá, která se dotýká hodnotové oblasti: 1. Co se právě teď dítě učí? 2. S jakou hodnotou se v této situaci dítě setkává? 3. Jaký má prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situaci, ve které se nachází?
3. Schopnost empatie – porozumění pocitům druhých • Vzpomenout si na vlastní zážitky z dětství, co nám vadilo, co nám bylo příjemné, co bychom jako děti ocenili ze strany dospělých • Učitelka by se měla naučit dítě pozorovat, vyhodnocovat empaticky nastalé situace a vhodným způsobem reagovat • Učitelka by měla zvládat techniky efektivní komunikace
Některé techniky efektivní komunikace •
•
• •
• •
Informace, sdělení: U nás doma se v hale nepřezouváme, ale do ložnic se boty zouvají… Dnes bude třeba přichvátnout se svačinou, protože jdeme do divadla… Popis, konstatování (vidím, slyším, cítím..): Vidím, že tvůj pokoj pořád není uklizený… Slyším, že máte nějaký problém… Cítím tu nějaké napětí… Vyjádření vlastních potřeb a očekávání: Potřebuji donést tašky do auta… Očekávám, že si tu děti nebudou ubližovat Možnost volby a výběru: Chcete jít dnes na vycházku do parku nebo do města? Chceš mléko studené nebo teplé? Dvě slova: Jani, boty. …Děti, divadlo! Prostor pro spoluúčast a aktivitu dětí: Co s tím, děti, uděláme?... Jak to vyřešíme?..
Učitelka by měla umět poskytnout první pomoc při emočních úrazech dětí i svých vlastních • Empatická reakce: Je vhodná, pokud je komunikační partner v emoční nepohodě. Znamená: • aktivně druhému naslouchat • pojmenovat, co cítí druhý • nabídnout pomoc •
• • •
Já výrok : Pedagog by ho měl umět použít, pokud je v emoční nepohodě on. pojmenovat co cítím proč to cítím co očekávám
Učitelka by měla umět respektovat každé dítě (a nejen ono…) • •
• • • • • •
umožnit druhému člověku naplňování jeho potřeb podle Maslowovy pyramidy respektovat též jeho blízké lidi, nekritizovat je a nemluvit o nich ve zlém neohrožovat jeho důstojnost vnímat ho jako stejně hodnotného, jako jsem já chovat se k němu slušně nevystupovat z pozice moci klást na ně smysluplné požadavky hledat způsoby, jak komunikovat a neubližovat
Hry na rozvíjení prosociálního cítění Vysvobozovací honičky, kdy děti zachraňují chycené dítě např. objetím či pohlazením Hry, ve kterých se děti vzájemně blíže poznávají Hry, ve kterých se děti dotýkají Hry, ve kterých děti vstupují do role někoho jiného Hry, ve kterých děti řeší morální problémy Hry, ve kterých si děti říkají hezké věci Hry, ve kterých se děti učí být spolu Komunitní kruh
Honička kamarádská Honí baba Mračice, koho se dotkne, ten zkamení a navíc se u toho bude strašně mračit. Vysvobodí ho kamarád úsměvem a obejmutím.
Místo po pravici Děti sedí na židličkách v kruhu, napravo vedle učitelky je prázdné místo. Učitelka např.: Místo u mé pravé ruky je prázdné a já bych si přála, aby si tam sedl Jirka, protože se dneska ráno krásně usmíval. Jirka si přesedne a komu zůstane po pravé ruce volné místo, ten bude pokračovat. Např.: Anežka: Místo u mé pravé ruky je prázdné, ať si tam sedne Jana. Učitelka: A proč? Anežka: Má hezký bačkory…
Poznámka: Nemůžeme očekávat, že děti budou říkat povahové vlastnosti, spíše vnější znaky, oblečení atd.
Medvědí drbání Medvědi se učí drbat v medvědí škole a my si můžeme na takovou medvědí školu zahrát. Paní učitelka je medvědí učitelka a děti malí medvídci. Učitelka: Medvídci, pozor! Podrbejte si koleno. Výborně. A rameno. A krk… A záda! Ale záda si malý medvěd podrbat neumí. Víte koho na to potřebuje? Jasně, kamaráda. A nejdříve podrbe Míša Méďovi a pak Méďa Míšovi. A pak zase medvídci pozor! Podrbejte si nosík… Výborně, tohle už zvládne každý sám. A učitelka střídá pokyny, které zvládne dítě samo a prokládá pokynem Záda, kdy si děti musí najít kamaráda a domluvit se s ním.
•
Základní literatura:
•
Kopřiva , P.,Nováčková , J.,Nevolová , D., Kopřivová ,T.: Respektovat a být respektován, Spirála Kroměříž, 2005 Svobodová Eva, Prosociální činnosti v mateřské škole, RAABE, Praha 2007 Šulová L., Problémové dítě a hra, Sborník Raabe Praha, 2004-2006 Vacek P., Průhledy do psychologie morálky, Gaudeamus, Hradec Králové, 2005 Vališová A., Kasíková H. a kol., Pedagogika pro učitele, Grada, 2007 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, VUP PRAHA, 2001
•
•
•
•
•
Autor ilustrací: Bc.Adéla Vojtěchová
