Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS Cílová skupina: 7.-9. ročníky ZŠ, SŠ Vzdělávací cíle: žáci získají znalosti o extremistických hnutích žáci si uvědomí význam lidské svobody, ale i zodpovědnosti, důležitost dodržování lidských práv a kam může vést jejich omezování a porušování žáci jsou vedeni k formování občanských postojů žáci si uvědomí rozdíl mezi fungováním demokraticky a autoritářsky spravované společnosti a možnost aktivní participace na společenském dění Časová dotace: 5 x 45 minut (v případě zájmu možné 6 vyučovacích hodin) Obsah: Postup: I. Úvod II. Blok o extremismu – informační a interaktivní část Celkem 2 vyučovací hodiny III. Občanská společnost, lidská práva, omezování svobody Celkem 2 vyučovací hodiny IV. Výstupy, závěrečná reflexe a evaluace 1 – 2 vyučovací hodiny
7 min. 83 min. 85 min 60 min
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS I.
část: Úvod 1. PŘEDSTAVENÍ:
lektor x žáci
2. NASTAVENÍ PROGRAMU
II.
O čem si budeme povídat? – BRAINSTORMING
Vysvětlení, proč a k čemu seminář
8 minut 5 minut
část: Blok o extremismu – informační a interaktivní část
1. Přednáška na téma historie a současnost extremismu: nacismus, neonacismus, neofašismus, komunismus. Přednáška je prokládána promítáním dokumentů, extremistické symboliky a krátkých dokumentárních videí. 35 minut 2. Aktivita Demokracie – totalita Aktivita seznamuje žáky se základními charakteristikami demokratického a totalitního systému. Cíle:
Žáci znají základní charakteristiky a rozdíly života v totalitní a demokratické společnosti. Žáci rozvíjejí schopnost diskutovat s využitím racionálních a podložených argumentů a uplatňují pravidla aktivního naslouchání. Žáci zhodnotí a reflektují význam diskutovaných témat pro vlastní život.
Pomůcky: kartičky s definicemi totality a demokracie (počet sad podle počtu skupinek), pracovní listy Demokracie – totalita Metody: skupinová práce, diskuse Postup: 1. Žáky rozdělte do skupin po dvou až čtyřech žácích a každé skupince dejte jednu sadu kartiček s definicemi komunismu a demokracie. 2. Úkolem žáků ve skupinách je tyto karty správně roztřídit a do pracovního listu Demokracie – totalita zaznamenat, se kterými charakteristikami se neztotožňují a proč, a naopak, které se jim zdají rozumné, souhlasí s nimi a jsou pro ně zásadní. 3. Následuje společná kontrola a diskuse nad definicemi zmíněných režimů. Skupinky se po jednom pojmu střídají ve vysvětlování a přiřazování každého pojmu. Kartičky skupinky průběžně v diskusi mohou umísťovat na nástěnku, kde jsou na každé straně (jedna strana je vyhrazena totalitě, druhá pak demokracii) umístěna znaménka plus a mínus. Reflexe: Diskutujte se žáky nad následujícími otázkami: Co jste si uvědomili v průběhu aktivity? Které z práv a svobod jsou důležité pro váš život? Jak by váš život ovlivnilo, kdyby tato práva nebyla respektována? Jak si myslíte, že by vypadal váš život v totalitním režimu? 42 minut
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS Pluralita politických stran
Vláda jedné strany
Neomezená možnost cestování
Hranice jsou uzavřeny. Cestování pouze na výjezdní doložku
Svoboda projevu zaručena
Cenzura
Svoboda náboženské víry
Projevy náboženské víry jsou potlačovány
Listovní tajemství zaručeno
Porušování listovního tajemství
Svobodné podnikání, právo na soukromé vlastnictví
Neexistence soukromých podniků, vše je majetkem státu
Neomezený výběr zboží
Nedostatek zboží, podpultový prodej
Svobodné volby
Volby s jednotnou kandidátní listinou
Svoboda tisku a umělecké tvorby
Samizdat, exilová literatura
Osobní svoboda
Zasahování do soukromí – odposlechy, domovní prohlídky, sledování
Zákaz mučení a nelidského zacházení
Výslechy s použitím násilí
Nezávislé a nestranné soudy
Vláda ovlivňuje činnost soudů
Profesionální armáda (dobrovolnost)
Povinná vojenská služba
Právo na vzdělání
Právo na vzdělání je odepíráno
Právo na svobodnou volbu povolání
Odepírání svobodného výběru povolání
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS III.
část: Občanská společnost, lidská práva, omezování svobody
1. Pětilístek na téma svoboda. Metoda pětilístku: Žáci píší pětilístek podle následující šablony – první řádek je jednoslovný popis námětu, tj. téma, druhý řádek je dvouslovný popis námětu (obvykle dvě přídavná jména), třetí řádek vyjadřuje třemi slovesy děj/činnost námětu, čtvrtý řádek je věta o čtyřech slovech, poslední řádek je jednoslovná asociace nebo synonymum k námětu. Poté, co si žáci ve skupinkách vyplní pětilístek, nechte je přečíst jejich řešení, případně o zvolených slovech diskutujte. 10 minut
Pracovní list – pětilístek: první řádek – jednoslovný popis námětu / tématu druhý řádek – dvouslovný popis námětu (dvě přídavná jména) třetí řádek – tři slovesa vyjadřující děj nebo činnost námětu čtvrtý řádek – věta o čtyřech slovech poslední řádek – jednoslovná asociace nebo synonymum k námětu
svoboda ____ ____ _____ _____ _____ ____ ____ ____ ____ _____
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS 2. Společně ve skupině nechte žáky přečíst vybrané odpovědi a diskutujte s nimi a o otázkách z pracovního listu: Myslíte si, že je svoboda důležitá? Proč? Je něco, co vaši svobodu omezuje? Je nutné svobodu do jisté míry omezovat? Jak tuto míru uhlídat? Poslední otázku napíšeme na tabuli a na konci se k ní vrátíme. 10 minut PRACOVNÍ LIST „svoboda“: Co pro mě znamená „svoboda“: ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… Myslíte si, že je svoboda důležitá? Proč? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Je něco, co vaši svobodu omezuje? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Je nutné svobodu do jisté míry omezovat? Jak tuto míru uhlídat? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… …..
3. Hraní rolí: rozdělte žáky do skupinek po čtyřech až pěti, do každé skupinky rozdejte jeden zákaz (lépe: žáci si sami losují složené lístky např. ze sáčku) – některé na motivy protižidovských nařízení z Protektorátu Čechy a Morava, některé z doby normalizace v ČSSR. Žáci si zákazy ve skupinkách přečtou a následně si každá skupinka připraví a před třídou prezentuje pantomimickou či mluvenou scénku, případně živý obraz na téma zákazu. 15 minut
Zákazy - pro skupinovou práci: Od příštího měsíce je vám zakázáno navštěvovat kina, restaurace, kavárny, plavecké bazény a veřejné sportovní zařízení. Porušení zákazu bude tvrdě potrestáno.
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS Od příštího týdne smějí vaši rodiče vybírat ze svého bankovního konta jen omezenou sumu peněz, kterou dostatečně zdůvodní příslušnému úředníkovi. Zákaz platí bez výjimky. Od příštího měsíce je vám zakázáno vycestovat do zahraničí bez povolení. O povolení rozhodne příslušný úřad na základě osobního pohovoru. Porušení zákazu bude tvrdě trestáno. Je vám zakázáno navštěvovat střední školu, na kterou jste byl v přijímacích zkouškách přijat. Bude vám přidělena jiná škola podle rozhodnutí příslušného úřadu. Proti tomuto zákazu není odvolání. Vaše oblíbená hudební kapela byla zakázána, protože ve svých písních používala podle vládnoucího režimu údajně nebezpečné texty. Je nadále zakázáno poslouchat její nahrávky také v soukromí. Porušení zákona bude tvrdě trestáno.
4. Reflexe: Ptejte se žáků: Jak jste se cítili? Které právo/práva vám bylo/byly zákazem omezena/y? Následně promítněte ukázky dokumentů ilustrující, že zákazy nebyly smyšlené. 10 minut
5. Videoklip: promítněte žákům některý klip o lidských právech, např. http://www.youtube.com/watch?v=WXqrJfJVLUY a diskutujte s nimi o tom, co viděli. minut
5
6. Společně si vyjmenujte, např. metodou brainstormingu, lidská práva, a zapisujte je na flipchart. V případě nutnosti doplňte podle Všeobecné deklarace lidských práv tak, aby na tabuli byla zapsána nejdůležitější práva (svoboda projevu, svoboda shromažďování, svoboda sdružování, právo na soukromí, právo na život, právo na spravedlivý soud, právo nebýt diskriminován atp.). Průběžně žákům vysvětlujte, co tato práva znamenají. 10 minut 7. Práce s poslechem a textem ve skupinkách (příklady porušování lidských práv): pusťte žákům audionahrávku úryvků z deníku Jiřího Münzera Dospívání nad propastí, poté rozdejte do skupinek Všeobecnou deklaraci lidských práv (koresponduje s tím, co máme na flipchartu), pracovní list a případně přepis úryvků z deníku: žáci doplňují, která práva byla porušena. Jaké příklady porušování lidských práv našli? Nechte žáky hádat, co se na základě takového porušení Jiřímu Münzerovi a jeho rodině stalo, poté dopovězte jeho osud. Zdůrazněte, že postupně byla porušena prakticky všechna lidská práva a vysvětlete, co to bylo „ghetto beze zdí“. 20 minut
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS Přepis audioukázky Hotel Vichřice/ zároveň úryvků z deníku Jiřího Münzera, Dospívání nad propastí V neděli 6. října 1940 … Omezení Židů postupují stále jedno za druhým. Nesmíme do žádných hospod, kaváren, hotelů, biografů, divadel, parků, bufetů, lázní, koupališť a hřiští a podobně, někde se také nesmí do lesů (tady prozatím ano), máme nákupní dobu od půl jedenácté do jedné a od tří do pěti, nesmíme být po osmé hodině venku, jezdit taxíkem, v Praze se smí v elektrikách jezdit pouze v zadní polovině vlečňáku, nesmíme vyzvednout více než 1500 korun týdně, nedostali jsme lístky na šaty a vloni na Jom Kipur1 jsme museli odevzdat rádia. V některých městech se museli Židé vystěhovat z bytů a i my jsme ve stálé nejistotě, jak dlouho tu budeme moci bydlet. Museli jsme odevzdat do banky šperky a ještě mnoho a mnoho různých omezení máme a každým týdnem vycházejí nová nařízení… V neděli 17. srpna 1941 Tak to, nač jsme dlouho čekali a čeho jsme se báli, je už tady: v pondělí jsme se dověděli, že máme výpověď. Musíme být venku do 25. září. Právě tak jako několik jiných rodin. Budeme muset jít k našim do Třebechovic, a to se ví, že z toho radost zrovna nemám, že už nebudu v Hradečku… Kromě těch bytů přišla ještě jedna hezká věc: nesmíme jezdit na kole, kromě do práce, a dále… a dále se nesmíme zdržovat na břehu řek v okruhu tří kilometrů kolem Hradce a Třebechovic, takže s koupáním už je taky konec. Tak toho je v jednom týdnu pěkná hromada. V neděli 23. srpna 1941 Teď to letí jako voda a hned tu bude to radostné stěhování. Celkem by na tom nebylo nic tak hrozného, kdyby nebylo toho, že již nebudu moci být tolik pohromadě s lidmi, které mám rád… V neděli 14. září 1941 Tohle byl jeden z nejsmutnějších týdnů, jaké jsem prožil. Bylo totiž oznámeno, že budeme označeni hvězdami a že se nebudeme směti vzdálit z místa pobytu. Ty odznaky bych docela uvítal, proč to každému neukázat, že jsem Žid a že jsem na to hrdý, jenom kdybychom zůstali v Hradci. Takhle to ale znamená, že nesmím z Třebechovic a odsud nikdo nesmí do Třebechovic, takže jsme úplně zavřeni. Na tohle stále myslím a tento zákaz mne poprvé skutečně zasáhl. A to právě v mých nejvnitřnějších citech… Mám takový bezmocný vztek, že nemohu nic změnit a že to vše nevede k žádnému konci… Tento týden také vyšel soupis židovských kol a psacích strojů – přihlásil jsem stroj i kolo. Ve válce nic nového. V neděli 21. září 1941 Tak poslední neděle v našem bytě – a bude konec. Teď už jsem se zase se vším jakžtakž smířil… Od pátku nosíme hvězdy a reakce na ně dopadla z české strany nad očekávání dobře. Stále pozorujeme, jak se lidé chovají, a musí se říci, že přes neustálé štvaní v novinách a úplně paličské články se české občanstvo prozatím chová skvěle… V pondělí 13. října 1941 … Již v týdnu se v novinách objevovaly návrhy, aby města byla zbavena Židů, ale to nejhorší jsem se dozvěděl nyní: z Prahy jde první transport Židů do Polska. 1050 osob, každý si smí vzít 1000 korun a 50 kg zavazadel. No máme se nač těšit… 1
Nejdůležitější židovský svátek, „Den smíření“. /Pozn. red./
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS Všeobecná deklarace lidských práv (výňatky)
Článek 1 Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní v důstojnosti i právech. Článek 2 1. Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozdílu rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Článek 3 Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Článek 5 Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému ponižujícímu zacházení nebo trestu. Článek 7 Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci. Článek 9 Nikdo nesmí být svévolně zatčen, zadržen nebo vyhoštěn. Článek 11 1. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má právo být považován za nevinného, pokud není prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby. Článek 12 Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. Článek 13 1. Každý má právo na svobodu pobytu a na volbu bydliště uvnitř určitého státu. Článek 15 1. Každý má právo na státní příslušnost. Článek 16 1. Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodu příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva. Článek 17
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS 1. Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými. 2. Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku. Článek 18 Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo v soukromí, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováním obřadů. Článek 19 Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. Článek 20 1. Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování. Článek 21 1. Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. Článek 23 1. Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. Článek 26 1. Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátcích a základních stupních. Základní vzdělání má být povinné. Článek 27 1. Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, těšit se z umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výsledcích.
8. Reflexe: Vrátit se k otázce Jak uhlídat míru omezení svobody? Snažíme se dovést žáky k odpovědi: jsou nezadatelná práva a svobody, která je nutné dodržovat. Dále jsou nutná zákonná omezení, která je nutné dodržovat a z jejichž nedodržování plynou sankce. Bez pravidel – zákonů by lidská společnost nemohla dobře fungovat. Zákony určuje demokratická společnost dělbou moci a systémem parlamentní demokracie a svobodných voleb. 10 minut
Projektový den: JINAKOST, TOLERANCE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST, EXTREMISMUS III. část: VÝSTUPY, ZÁVĚREČNÁ REFLEXE A EVALUACE 1. volné psaní na téma: lidská práva/tolerance/předsudky 5 minut 2. aktivita Černý, nebo bílý Aktivita reflektivního charakteru motivuje žáky k zamyšlení nad tím, že i jejich vlastní občanská aktivita, postoj, pomoc může napomoci řešení problémů ve společnosti. Záleží jen na nich, pro co se v životě rozhodnou. 1. Vyzvěte žáky, ať každý sám za sebe napíše odpověď na otázku: Co je pro vás důležité? (hodnoty, lidi, věci). Následně vyzvěte některé k prezentaci jejich odpovědí. 10 minut 2. Rozdělte žáky do skupinek po třech/čtyřech a vyzvěte je k odpovědi na otázku: Jaké jsou problémy současného světa? 5 minut 3. Následně motivujte skupinky k zamyšlení nad tím, jak problémy, které sepsaly, mohou ovlivnit důležité hodnoty, lidi, věci jejich života, o kterých přemýšleli na začátku. 5 minut 4. Skupinky prezentují své odpovědi ostatním, o názorech se žáky diskutujte. 10 minut 5. Přečtěte žákům k zamyšlení následující metaforu: Každý člověk má v každé situaci rozhodování svého života minimálně dva kameny – jeden bílý a druhý černý. Bílý kámen představuje pozitivní myšlenky, emoce, činy. Černý kámen – negativní myšlenky, emoce, činy. Je jen na nás, který kámen hodíme do pomyslné řeky života. I ve vědeckém světě existuje termín „efekt motýlích křídel“ – znamená to, že i malá změna na jedné straně zeměkoule může působit na velkou změnu na straně druhé. 5 minut 6. Reflexe: Diskutujte o otázkách: Co můžete udělat pro řešení problémů, o kterých jste diskutovali nyní? Co můžete udělat se svými myšlenkami, emocemi, konáním? Co můžete udělat nebo byste chtěli udělat jako dospělí?
5 minut
3. Závěrečná reflexe programu Co jste během programu zažili? Co bylo pro vás přínosné, nové, zajímavé? Jaký vztah mají témata v programu probíraná ke světu kolem nás? 5 minut 4. Evaluace
Vyplnění evaluačních dotazníků
5 minut