PROJEKT PŘÍRODNÍHO FITNESS CENTRA SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÉ TĚLESNÉ ZDATNOSTI ČLOVĚKA.
Bakalářská práce
Studijní program: Studijní obor:
B7401 – Tělesná výchova a sport 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Vedoucí práce:
Michaela Kutílková Mgr. Václav Bittner
Liberec 2014
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování: Děkuji Mgr. Bittnerovi, za pomoc a rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce a mé rodině za podporu.
Anotace: Bakalářská práce pojednává o projektu přírodního fitness centra, jako o nové moţnosti jak rozvíjet aerobní a anaerobní zdatnost. Popisuje pravidelnou pohybovou aktivitu jako vhodnou náplň volného času, která přispívá ke zdravému ţivotnímu stylu. Dále uvádí komponenty, které podmiňují zdravý ţivotní styl a popisuje faktory, které působí na kvalitu pohybové aktivity. Zároveň zkoumá přípravu, realizaci a financování projektu. Zaměřuje se především na moţnosti čerpání dotací. Výsledkem je Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost, modelovaný na lokalitě Vodní nádrţ Harcov, který je moţný přizpůsobit i jiným lokalitám. Slouţí tedy jako obecný model pro tvorbu dalších projektů.
Klíčová slova: pohybová aktivita, zdravý ţivotní styl, zdraví, volný čas, projekt, projekt přírodního fitness centra, zdatnost, dotace
Annotation: Bachelor thesis discusses project of natural fitness centre as a new possibility how to develope aerobic and anaerobic fitness. It describes regular physical activity as a suitable filling of leisure. Also it shows components causing the healthy lifestyle and describes factors which affect quality of physical activity. At the same time it examines preparation, realization and funding of the project. The funding is mainly focused on possibility of drawing grants. The result is Project of natural fitness centre focused on health related fitness, modeled and located in Vodní nádrţ Harcov and it is possible to move the project on another locality. It can be used as a model for creating other projects similar like this.
Key words: physical activity, helathy lifestyle, health, leisure, project, project of natural fitness centre, fitness, grant
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1
2
Cíle Bakalářské Práce .................................................................................................... 9 1.1
Hlavní cíl práce ....................................................................................................... 9
1.2
Dílčí cíle práce ........................................................................................................ 9
Syntéza poznatků ......................................................................................................... 10 2.1
Zdravý ţivotní styl ................................................................................................ 10
2.1.1
Komponenty zdravého ţivotního stylu .......................................................... 10
2.1.2
Volný čas a ţivotní styl ................................................................................. 11
2.2
Pohybová aktivita jako náplň volného času .......................................................... 12
2.2.1 2.3
Zdravotně orientovaná zdatnost ve vztahu s pohybovou aktivitou....................... 19
2.4
Shrnutí poznatků o přírodních fitness centrech .................................................... 21
2.4.1 3
Faktory působící na pohybovou aktivitu ....................................................... 15
Přírodní fitness centra v České Republice ..................................................... 22
Tvorba projektu ........................................................................................................... 25 3.1
Metodická část ...................................................................................................... 25
3.2
Moţnosti financování neziskového projektu Přírodní fitness centrum ................ 31
3.3
Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na ZOZ ...................................... 38
3.3.1
Výběr přírodní lokality a dostupná zařízení v Liberci ................................... 39
3.3.2
Projektový záměr ........................................................................................... 46
3.3.3
Registr zainteresovaných stran ...................................................................... 48
4
3.3.4
Rozpočet ........................................................................................................ 49
3.3.5
Financování projektu ..................................................................................... 51
3.3.6
Změnový poţadavek ...................................................................................... 52
3.3.7
Harmonogram ................................................................................................ 53
3.3.8
Akceptační protokol ...................................................................................... 54
3.3.9
Vyhodnocení projektu ................................................................................... 56
4
Závěr ............................................................................................................................ 57
5
Literatura ..................................................................................................................... 58
5
Seznam tabulek: Tabulka 1: Projektový záměr Přírodního fitness centra ...................................................... 47 Tabulka 2: Stručný kontext projektu ................................................................................... 47 Tabulka 3: Řešení projektu .................................................................................................. 47 Tabulka 4: Registr zainteresovaných stran .......................................................................... 48 Tabulka 5: Rozpočet - materiál ........................................................................................... 49 Tabulka 6: Rozpočet - projektový tým ................................................................................ 50 Tabulka 7: Celkový rozpočet ............................................................................................... 50 Tabulka 8: Přehled dotačních poskytovatelů ....................................................................... 51 Tabulka 9: Změnový poţadavek.......................................................................................... 52 Tabulka 10: Harmonogram projektu ................................................................................... 53 Tabulka 11: Akceptační protokol ........................................................................................ 54 Tabulka 12: Seznam závad .................................................................................................. 55 Tabulka 13: Schvalovací tabulka ......................................................................................... 55 Tabulka 14: Vyhodnocení projektu ..................................................................................... 56
Seznam Ilustrací: Ilustrace 1: Mapa Zařízení v Liberci.……………………………………………………...42 Ilustrace 2: Vodní nádrţ Harcov .......................................................................................... 45 Ilustrace 3: Mapa Areálu od Lukáše Staňka ........................................................................ 46
6
Seznam zkratek a symbolů BMI
body mass index
MHD
městská hromadná doprava
PA
pohybová aktivita
TRX
training resistance excersise
WBS
Work breakdown structure
WHO
World Health Organization
ZOZ
zdravotně orientovaná zdatnost
7
Úvod Má práce pojednává o Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka. Toto téma jsem si vybrala hned z několika důvodů. V dnešní době je velmi diskutovaným a problematickým tématem výskyt civilizačních chorob (cukrovka, obezita, rakovina, kardiovaskulární nemoci, a další). Jak je obecně známo příčinou vzniku těchto nemocí je výrazný rozvoj průmyslu a nezdravý způsob ţivota populace. Zatímco rozvoj průmyslu a vývoj doby nezastavíme, sníţit riziko vzniku civilizačních chorob můţeme velmi snadno. Prevence spočívá především ve vhodném stravování a pravidelném pohybu. Výstavba přírodního fitness centra by mohla být příleţitostí, jak podpořit rozvoj regionu a zároveň nalakát jeho obyvatele k pravidelné pohybové rekreaci. Dalším důvodem volby tématu byl zájem o seznámení se s moţnostmi financování a tvorbou neziskového projektu. V práci je uveden přehled poskytovatelů dotací a zároveň obecné kroky, které je nutné následovat při podávání ţádostí o finanční prostředky. Součástí je také podrobný metodický výzkum, jak takový projekt vytvořit. Výsledkem je zhotovený Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost, který je modelován na lokalitě Vodní nádrţ Harcov. Tuto oblast jsem vybrala na základě jednoznačných parametrů. Zejména jde o dostupnost, klidné prostředí a jiţ proběhlou revitalizaci. V poslední řadě bych ráda zmínila, ţe téma mne oslovilo i tím, ţe se sama pohybovým aktivitám ráda věnuji a vím jak pozitivní přínos mají. Současně se studiem Rekreologie jsem začala navštěvovat fitcentrum, kde jsem se setkala se spoustou lidí, kteří sami projevovali zájem o outdoorové aktivity, které by mohli realizovat právě v přírodním fitness centru.
8
1 Cíle Bakalářské Práce 1.1 Hlavní cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je vytvořit projekt přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka.
1.2 Dílčí cíle práce 1. Shrnout poznatky v oblasti přírodních fitness center se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost 2. Vytipovat vhodnou lokalitu na území města Liberec 3. Seznámit se s grantovými výzvami a moţnými finančními zdroji v oblasti tělesná výchova a sport v České republice 4. Vytvořit finanční a marketingovou analýzu přírodního fitcentra
9
2 Syntéza poznatků 2.1 Zdravý ţivotní styl Zdraví patří mezi největší hodnoty člověka. Logicky by se měla tato hodnota projevit ve výběru chování, v ţivotním stylu člověka. Bohuţel tomu tak není. Ţivotní styl většiny lidí se naopak od zdraví odklání. Důsledky tohoto odklonu lze spatřovat v nárůstu tzv. hromadných neinfekčních chorob, dříve téţ civilizační choroby. Za jejich příčinu jsou povaţovány špatné zvyky, lépe nezdravý ţivotní styl. (Fojtík, 2011, str. 26). Definice zdraví Dle mnoha publikací zdraví chápeme jako optimální stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Zpočátku si většina pod tímto pojmem představí pouze stav za nepřítomnosti nemoci (Muţík, Krejčí, 1997). World health organization podporuje vymezení pojmu následovně: „ Health is a state of comlete psysical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.“(„ Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze stav absence nemoci nebo tělesné vady.“), (World Health Organization, 2015). Podle Williamse (1990) zdraví není měřitelné a je ovlivněno mnoha faktory, zejména
ţivotním
stylem
populace,
genetickou
výbavou,
ţivotním
prostředím
a zdravotnickými sluţbami. Základy pro zdravý ţivot se utváří v útlém věku. Velký podíl na zdraví má prostředí, ve kterém vyrůstáme, lidé kteří nás obklopují, učí nás jak se chovat, stravovat a efektivně vyuţívat volný čas, coţ přispívá ke zdravému ţivotnímu stylu. Pokud jsou naše návyky jiţ od narození špatné, nemůţeme očekávat absenci civilizačních chorob, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, obezita, rakovina a další. 2.1.1 Komponenty zdravého ţivotního stylu Vzhledem k jiţ zmíněnému nezdravému ţivotnímu stylu dnešní společnosti, nelze očekávat, ţe se kaţdý bude cítit dobře. Aby se člověk cítil a byl zdravý, měl by následovat několik pravidel neboli tzv. komponenty zdravého ţivotního stylu. Hierarchie těchto
10
komponent není sjednocena a kaţdý autor ji můţe uvádět jinak. Jsou jimi hodnoty a zásady, které by kaţdého měli rodiče učit jiţ od narození. Především jde o:
dodrţování pravidelného cvičení
vyváţené stravy
udrţování optimální tělesné hmotnosti
dodrţování adekvátního odpočinku
omezení nebo absence alkoholu
omezení nebo absence kouření
pobyt v čistém prostředí
dodrţování bezpečnosti
vyrovnávání se stresem
praktikování zdravého sexu
zachování adekvátního sebevědomí
rozvoj a udrţování inteligence, paměti
rozvoj a procvičování sociálních dovedností (Williams, 1990).
2.1.2 Volný čas a ţivotní styl Dnešní doba je neúprosná, rychlá a zároveň společnosti poskytuje naprosto vše, co si jen můţe přát. Kaţdý se honí za penězi, aby si mohl dopřát, pak ale nezbývá dostatek času na správnou stravu, cvičení atd. Tudíţ jedním z podstatných faktorů ovlivňující ţivotní styl je čas. Den dospělého člověka můţeme tedy rozvrhnout na dobu pracovní a mimopracovní. Průměrně v práci strávíme okolo 8 hodin a po odečtení od celkové denní doby (24 hodin) zbývá 16 hodin volna. Volný čas je dále osekávaný aktivitami, díky kterým zajišťujeme naše biologické potřeby. Mezi ně patří nasycení, hygiena, potřeba odpočinku a další. K pokrytí těchto potřeb, musíme jít koupit jídlo do obchodu, pro hygienické potřeby, atd. To jsou další činnosti, které zabírají část volného času a označujeme je jako činnosti mimopracovní nutné. Pokud tedy vyjmeme z časového fondu dobu pracovní a mimopracovní nutnou, jediné co zbývá je volný čas. V tomto časovém úseku má kaţdý člověk moţnost regenerace a kompenzace sil na další pracovní den. Dále ho můţeme dělit čas, kdy pasivně a aktivně odpočíváme. Pasivním odpočinkem je spánek, aktivním naopak pohyb nebo další zájmové aktivity (Hrčka, Drdácká, 1992). 11
Volný čas je souhrn činností, kterým se člověk můţe věnovat podle vlastní vůle, z důvodu odpočinku, zábavy nebo aby rozvíjel svou dobrovolnou účast na společenském ţivotě, informovanost nebo vzdělání, nezávisle na svém povolání, poté co se uvolnil od všech závazků (Fojtík, 2011, str. 31)
2.2 Pohybová aktivita jako náplň volného času Pohyb Pohyb je základní atribut a způsob existence, tím i prvek moţnosti změny polohy v prostoru a čase, má svoji pasivní sloţku – kostru, aktivní sloţku potom tvoří svalstvo… Pohybová činnost je určitým projevem pohybových schopností a dovedností zaměřených na splnění konkrétního pohybového cíle. Tento cíl vychází z potřeb organizmu a dá se charakterizovat jako aktivní účelový proces řízený vnitřními potřebami objektu. Význam pohybové výchovy vzrůstá se zvyšujícím se vlivem negativního vlivu prostředí a způsobu ţivota. Pohyb musí plnit funkci prevence a kompenzace. Hošková (1998, str. 137). Pohybová aktivita (PA) World health organization (dále WHO) popisuje PA následovně: „physical activity is defined as any bodily movement produced by skeletal muscles that requires energy expenditure“ („ fyzická aktivita je definována jako každý tělesný pohyb zprostředkovaný kosterním svalstvem vyžadující spotřebu energie“), (World Health Organization, 2015). Pohybová aktivita volnočasová, pracovní a jiná, můţeme ji tedy chápat jako veškerý motorický pohyb člověka zahrnující pohybové úkony kaţdodenního ţivota. Dostatečnou PA společně s vhodnými stravovacími návyky můţeme docílit pevného zdraví a předejít tak moţným onemocněním (Bouchard, Shepard, 1994; Suchomel, 2007). Existuje celá řada studií, ţe pohybová aktivita přináší lidem kaţdé věkové kategorie uţitek, naopak nedostatek pohybu vede k jiţ zmíněným civilizačním chorobám. Podle WHO: „ Physical inactivity (lack of physical activity) has been identified as the fourth leading risk factor for global mortality (6% of deaths globally)“ („fyzická neboli pohybová neaktivita/nečinnost (nedostatek fyzické aktivity) byla určena jako čtvrtý rizikový faktor úmrtnosti na celém světě (6% úmrtí celkově“), (World Health Organization, 2015). 12
Pohyb a rekreace Rekreace označuje ve slovníku cizích slov obnovu, znovuvytvoření, odpočinek a oddech. Její původ, podle některých autorů, sahá do dávné historie lidstva. Tito autoři povaţují za počátky rekreace právě oslavy, rituály svátky nebo další slavnostní příleţitosti v ţivotě lidské společnosti. Jiní zase tvrdí, ţe pojem jako takový se dostává do povědomí aţ v období tzv. průmyslové revoluce, kdy dochází ke změně nároků na pracovníky a to jak v mnoţství vykonané práce, tak i v kvalitě jejího provedení (Hodaň, Dohnal, 2005). Člověk podléhá ve svém ţivotě různým druhům zatíţení. Jedná se o zátěţ psychickou, fyzickou a také sociální. Aby člověk nepodlehl negativně působícím vlivům nenávratně, existují procesy a mechanismy, které dokáţí na zátěţ vhodně reagovat. Jedná se o mechanismy a procesy vrozené, které se projevují zejména na biologické úrovni. Samozřejmě kromě toho si člověk sám vytváří vědomé strategie vyrovnávání se se zátěţí, ty nazýváme mechanismy získanými. Při zátěţi dochází k narušení přirozeného stavu organismu, kdy dochází ke spotřebě energetických zásob a hromadí se škodlivé látky v těle. Jinými slovy dochází k únavě organismu (Hodaň, Dohnal, 2005). Existují dvě moţnosti, jak udrţet rovnováţný stav organismu. Přirozenou tendencí organismu, jak udrţet rovnováţný stav je, ţe zabezpečuje odstranění únavy biologickými vědomě neřízenými procesy. Jedná se o pasivní formu odpočinku, coţ můţe být například spánek. Druhou moţností je aktivní obnova organismu, která vyţaduje aktivní přístup člověka, coţ můţe některé lidi obtěţovat. Jednou z výhod této moţnosti je zkrácená doba na překonání únavy (Hodaň, Dohnal, 2005). Rekreační činnosti mohou být libovolné. Mohou být realizovány individuálně, nebo ve skupinách, můţe jít o pohybovou aktivitu, intelektuální nebo uměleckou. Dále se mohou členit podle délky trvání a to na krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé. Význam členění je především praktický, kaţdá činnost má své trvání, které je třeba respektovat, aby splnila svůj účel (Hodaň, Dohnal, 2005).
13
Členění podle charakteru činností působících na člověka můţeme rozlišovat rekreaci:
kulturně-uměleckou
intelektuální
sociální
zájmovou
pohybovou (Hodaň, Dohnal, 2005).
Pohybové aktivity a ostatní aktivity volného času Vztah pohybových aktivit mezi ostatními aktivitami volného času je vzhledem k uvedeným definicím silný, kaţdá aktivita člověka je totiţ spojena s pohybovým projevem ať uţ jde o aktivní uměleckou činnost či sledování sportovního utkání. Obě tyto činnosti vyţadují pohyb k jejich uskutečnění. U sportovního utkání můţe jít o skandování, nebo přinejmenším chůzi na sportovní stadion, naopak u malby jde hlavně o zapojení lokální skupiny svalů například uţ jen na ruce, kterou drţí člověk štětec. V dnešní době se hovoří o tom, ţe pohybových aktivit ve volném čase je málo, ţe se lidé nehýbou a ţijí sedavým způsobem. Z předchozího je ale zřejmé, ţe aktivity volného času jsou s pohybem propojeny. Rozpor je dán především v kvalitě a kvantitě pohybu, tudíţ změna ţivotního stylu se tolik neprojevuje v celkovém mnoţství času věnovanému pohybovým aktivitám, ale jejich charakteru. Vzhledem k jiţ zmíněným pohybovým aktivitám jako je sledování utkání či umělecká činnost si můţeme všimnout, ţe začínají převaţovat pohybové aktivity se zapojením lokálních svalových skupin. Podle řady odborníků není však nutná znalost skladby pohybových aktivit, ale je velmi důleţité vědět, jak přispívají k celkovému energetickému výdeji. Mezi aktivity kladně ovlivňující organismus člověka lze zařadit tělocvičnou aktivitu (Fojtík, 2011). Tělocvičná aktivita Tělocvičná aktivita je suma skutečně realizovaných tělesných cvičení, kterou tvoří nejvhodnější pohybové aktivity pro člověka, jelikoţ je primárně zaměřena na jeho rozvoj. Mezi tyto aktivity patří běh, plavání, lyţování, jízda na kole, hraní sportovních her apod. Tento předpoklad však platí pouze za určitých podmínek daných kvalitou a kvantitou vykonávaných aktivit (Hodaň, 1992). 14
Skladbu tělocvičných aktivit ovlivňuje několik dalších faktorů. Jinou skladbu těchto činností budou vykazovat děti, dospělí nebo například senioři, dále se bude měnit na základě podmínek ţivota v regionech, kterých jejich obyvatele mohou vyuţívat. Realizace těchto aktivit ve volném čase a zejména výběr pohybové činnosti podléhá celé řadě vlivů. Faktory působící na výběr tělocvičné aktivity jsou subjektivní a objektivní. Mezi subjektivní faktory patří zájmy, postoje, hodnoty apod. Výběr podléhá těmto faktorům uţ jen ze samotné podstaty volného času (čas kdy má člověk moţnost seberealizace, regenerace, apod.), dále můţe záviset na sociálním prostředí a dalším. Oproti tomu objektivní faktory zahrnují rozsáhlou oblast moţného působení na výběr a provozování tělocvičných aktivit ve volném čase. Patří sem podmínky prostorové, materiální nebo například zdravotní stav, ekonomické zázemí apod. Zájem o jednotlivé druhy tělocvičných aktivit je dán subjektivními i objektivními potřebami jedince a mění se v průběhu času. Stanovení univerzálně platných pořadí dle oblíbenosti je téměř nemoţné. Oblíbené aktivity dětí se dají dobře odvozovat od aktivit, ke kterým mají kladný vztah, ten si vytváří pomocí učitelů, vychovatelů, pracovníků volného času a rodině. V případě obliby těchto činností se do popředí dostávají aktivity, které souvisí s organizovanou činností ve volném čase, kterými jsou například sportovní hry, plavání, sjezdové lyţování a další. V četných výzkumech zabývajících se dlouhodobými změnami ve skladbě tělocvičných zájmů dětí, mládeţe i vysokoškolských studentů, bylo zjištěno, ţe se tato skladba příliš neliší a nedochází k velkým změnám. U dívek všech věkových skupin je především zájem o tanec, aerobik, bruslení a sjezdové lyţování. U chlapců podobně dominuje zájem o plavání, sportovní hry, a další. Participace na tělocvičných aktivitách je dále ovlivněna podmínkami přírodními, materiálními, ekonomickými aj. podmínkami. Například v severských státech Evropy jako je třeba Švédsko, Norsko a Finsko, je velmi rozšířené klasické lyţování, oproti tomu v přímořských státech je provozováno plavání, surfování a další (Fojtík, 2011). 2.2.1 Faktory působící na pohybovou aktivitu V současné době jsou k dispozici stále přesnější data o důsledcích pohybové aktivity na člověka zejména po stránce fyzické ale i psychické. Je zřejmé, ţe pohybová aktivita je při splnění určitých kritérií důleţitým aspektem zdravého ţivotního stylu člověka. Málo ale víme o tom, co ovlivňuje pohybovou aktivitu, aby byla realizována
15
v dostatečném objemu nebo intenzitě. Stále více se tedy odborníci na problematiku pohybové aktivity zabývají sledováním faktorů, které na ni působí a snaţí se popsat vzájemné vztahy tak, aby umoţnili predikci chování člověka ve vztahu k pohybové aktivitě.(Fojtík, 2011, str. 46). Existuje celá řada členní těchto faktorů, obecně je však moţné říct, ţe patří v zásadě do dvou skupin a to do vnitřních faktorů jedince a do vnějších faktorů. Vnitřní faktory působící na pohybové aktivity Mezi vnitřní faktory patří biologické předpoklady, vzdělání a další. Konkrétně se jedná o věk, pohlaví, zdraví, tělesnou zdatnost, psychosociální faktory, rodinu a práci. Věk Pokud se zaměříme na stáří jedince, ve vztahu s realizací pohybových aktivit, největší pozornost je věnována zejména školnímu věku. Důvodem je zjištění, ţe moţnost ovlivnění ţivotního stylu a tedy pohybové aktivity s věkem postupně klesá. Neznamená to ale, ţe se v pozdějším věku nedají realizovat změny v pohybové aktivitě. Podle několika autorů jsou děti nejaktivnější částí populace, později však mezi věkem 6 ˗ 18 lety mnoţství času věnovaného pohybovým aktivitám klesá o 25 % ˗ 50 %. (Cheung, Richmond, 1995). Samozřejmě se také můţe intenzita pohybových činností zvyšovat, například v období adolescence (jedinci, kteří začali s pohybem v období adolescence) ve srovnání období dětství u těch, kteří v aktivitách pokračují (Shepard 1994). Při posuzování vztahu věku k pohybovým aktivitám je nutné vzít v úvahu jejich jednotlivé parametry, kterými jsou intenzita, objem a frekvence jejich realizace. V současné době dochází po celém světě k demografickým změnám. Populace stárne, coţ znamená, ţe přibývá starších lidí oproti ostatním skupinám populace. Nelze je však chápat jako skupinu lidí, která není schopna pohybu. Současní senioři jsou schopni realizovat pohybové aktivity různého charakteru (Fojtík, 2011). Pohlaví Samozřejmě participace na pohybové aktivitě nezáleţí pouze na věku, ale také na pohlaví. Výzkumné studie však nejsou jednotné v určení, která část populace vykazuje na 16
pohybových aktivitách vyšší participaci. Někteří autoři se přiklání k ţenám, jiní zase k muţům. Obecně není rozdíl v celkové participaci, ale v náročnosti dané aktivity. Muţi se podílí více na fyzicky náročnějších a těţších aktivitách, ţeny zase na méně náročných. Zřejmý efekt pohlaví na pohybovou aktivitu je výsledkem kulturních a biologických sil. Na participaci ţen působí více faktorů neţli u muţů, obzvlášť se tu výrazněji podílí změny ţivotního cyklu, jako je například rodičovství, práce, apod. (Fojtík, 2011). Rodina a pohyb Rodina je jedním z velmi důleţitých faktorů ovlivňujících pohybovou aktivitu. Děti, jejichţ rodiče jsou aktivní, jsou aţ šestkrát aktivnější neţ děti, jejichţ rodiče se ve volném čase ničemu nevěnují. U dětí vztah k pohybovým aktivitám formuje rodina, u mládeţe vrstevníci. Pro vytváření zájmu o pohyb se za nejvýhodnější období povaţuje období školního věku. Dětství a adolescence jsou důleţitým obdobím k získávání dovedností ve sportu a ostatních aktivitách. V této etapě ţivota je soutěţivost motivem, který přitahuje děti a mládeţ a učitel můţe a měl by tento motiv vyuţít k vytvoření pozitivního vztahu k pohybovým aktivitám (Kohl, Hobbs, 1998). Práce a pohybová aktivita V současné době se působení práce na pohybovou aktivitu významně změnilo. Dříve byla práce především fyzickou zátěţí, v dnešní době se jedná hlavně o psychickou zátěţ. Velké mnoţství práce je vykonáváno v sedě s vynaloţením minimálního fyzického úsilí, samozřejmě oproti dřívější době se kladou větší nároky na přesnost, soustředění a koncentraci. Můţe tedy docházet k přetíţení především nervovému systému. Zvýšení počtu nezaměstnaných je další důleţitou změnou. Nezaměstnanost se můţe totiţ neblaze projevit v psychické rovnováze. Můţe dojít k negativnímu postoji k pohybové aktivitě. (Fojtík, 2011) Pohyb a zdraví Pohyb a zdraví se vzájemně ovlivňují. Vztah působení pohybu na zdraví je povaţován za velmi důleţitý a je mu věnována velká pozornost, je však také důleţité podívat se na to z druhé strany a to jak zdraví ovlivňuje pohyb, je to totiţ jeden z dalších důleţitých faktorů. Člověk zdravotně handicapovaný totiţ musí přizpůsobit aktivitu svému 17
zdravotnímu stavu. Z hlediska realizace dané pohybové aktivity, je tedy nutné znát psychický (představuje vlastní vnímání připravenosti k pohybové aktivitě), ale i fyzický stav jedince, který je klíčový k posouzení celkového zdravotního stavu člověka. Jejich znalost umoţňuje pochopit připravenost jedince na pohybové aktivity. (Fojtík, 2011). Vnější faktory (podmínky pro realizaci pohybové aktivity) Kaţdá tělocvičná aktivita potřebuje místo kde by mohla být provozována. Tělocvičná rekreace se můţe uskutečňovat v indoorových nebo outdoorových prostorových podmínkách. Oba tyto termíny se u nás začínají v poslední době často objevovat a jsou přejaty z anglicky mluvících států. Překlad obou pojmů se často sloţitě překládá a autoři nemají jednotnou definici ani pro jeden. Doslova znamenají oba termíny „venku“ ˗ out (ven, mimo) door (dveře) a „uvnitř“ ˗ in (v, u) door. V češtině pouţíváme pro termín outdoor například venkovní aktivity, aktivity v přírodě, cvičení v přírodě, pro termín indoor například cvičení v hale, apod. Vnější faktory pro provozování pohybové aktivity jsou velmi důleţité, protoţe vytváří základ pro jejich provozování. Bez zařízení, hřišť a prostor, pohybová aktivita nemůţe být realizována. Podmiňující jsou také přírodní podmínky, podnebí, klima apod. (Fojtík, 2011). Indoorové aktivity Vzhledem k předchozímu textu je význam indoorových aktivit jasný. Jsou to pohybové aktivity vykonávané v krytých halách, budovách apod. Indoorové aktivity jsou tedy závislé na umělém prostředí a bez speciálních podmínek by bylo obtíţné většinu z nich vykonávat. Indoorová zařízení mají však velké výhody jako je stálost a regulovatelnost podmínek. Haly můţeme navštěvovat celoročně bez ohledu na ročním období a jeho odpovídajícímu počasí. Outdoorové aktivity Většina outdoorových aktivit oproti indoorovým aktivitám nepotřebuje ţádné vybavení pro svou činnost nebo na ně má minimální nároky. Vyuţívají se zde přirozené přírodní podmínky. Jsou však aktivity, které potřebují hřiště nebo upravený areál. 18
Vzrůstající obliba a participace lidí na outdoorových aktivitách vede k rozvoji v průmyslu, zabývajícím se outdoorovým vybavením. Díky těmto technologiím, které zaručují prodyšnost a nepromokavost zejména u oblečení a bot, vznikly zcela nové sporty, jako je například rafting, jízda na horských kolech apod. (Fojtík, 2011) Negativní faktory působící na pohybovou aktivitu Samozřejmě nejsou jen faktory, které pozitivně ovlivňují pohybovou činnost, ale jsou i faktory negativní. Ty označujeme jako tzv. bariéry. Pod pojmem bariéra se například skrývá nedostatek času, nedostatek zájmu, špatné počasí, špatné materiální vybavení apod. (Fojtík, 2011)
2.3 Zdravotně orientovaná zdatnost ve vztahu s pohybovou aktivitou Obecná zdatnost podle Tupého (2005) je nezbytným předpokladem pro efektivní fungování lidského organismu (optimální účinnost a hospodárnost organismu) a je podmíněna zejména jeho fyziologickými funkcemi. Kovář (2001) zdatnost popisuje, jako schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času. Součástí obecné zdatnosti je schopnost adaptace na pohybovou zátěţ, kterou nazýváme tělesná zdatnost. Vyjadřuje optimální fungování organismu při řešení situací spojených s pohybovým úkolem (např. uběhnutí určité vzdálenosti na hladině niţší úrovně srdeční frekvence) Tupý (2005). Tělesná zdatnost je aktuální stav tělesných mechanismů produkujících tělesnou práci, vyjádřený stupněm rozvoje adaptačních potenciálů (Bunc 1995, str. 7). Tělesná zdatnost není člověku dána. Člověk si svou činností a ţivotním stylem vytváří předpoklady pro její zlepšování nebo zhoršování. Vzhledem k úrovni dnešního sedavého ţivotního stylu, je člověk velmi dobře adaptován na činnosti spojené se sezením, přestoţe tomu tak z fylogenetického vývoje není. Člověk je totiţ geneticky vybaven a připraven na pohybovou aktivitu, k tomu slouţí různé funkční systémy organismu. Pro zachování zdraví člověka je nutné, aby se zátěţ v podobě pohybové aktivity stala nezbytnou součástí ţivotního stylu člověka. Úroveň tělesné zdatnosti také determinuje
19
vztah k pohybovým aktivitám a jejich výběr tudíţ je jedním z faktorů působících na tělesnou aktivitu (Fojtík, 2011). Zdravotně orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovlivňující přímo či nepřímo zdravotní stav jedince (vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu) a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou. (Corbin, Pangrazi, 1992; Suchomel, 2007, str. 8). Mezi komponenty zdravotně orientované zdatnosti patří:
Aerobní zdatnost
Svalová síla
Flexibilita
Sloţení těla (Tupý, 2005).
Aerobní zdatnost Aerobní zdatnost je kapacitou k provádění vytrvalostních výkonů, které závisí hlavně na aerobním metabolismu (Léger, 1996; Suchomel, 2007). Tupý (2005) aerobní zdatnost popisuje jako schopnost přijímat, transportovat a vyuţívat kyslík. Svalová síla Svalovou sílu je moţné definovat jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí (Novosad, 2005; Suchomel, 2007, str. 18). Silové schopnosti, které jsou podkladem svalové zdatnosti, dělíme na:
Statickou sílu, tj. schopnost vyvinout maximální sílu při kontrakci svalstva
Dynamickou sílu, tj. schopnost vyvíjet sílu při maximálním počtu opakování
Výbušnou (explozivní sílu), tj. schopnost vyvinout maximální sílu v minimálním časovém intervalu (Tupý, 2005)
20
Flexibilita Flexibilita neboli kloubní pohyblivost, je definována jako schopnost vykonávat v určitém kloubu nebo kloubním systému plynulé pohyby v náleţitém rozsahu, přitom lehce a s poţadovanou rychlostí. Má relativně samostatné postavení ve struktuře pohybových schopností s velkým podílem tělesných a morfologických vlastností (Suchomel, 2007, str. 21). Sloţení těla Tělesné sloţení je řazeno mezi komponenty ZOZ, z podstatného důvodu. V případě nadměrného mnoţství tělesného tuku, má totiţ zásadní vliv na ostatní sloţky zdravotně orientované zdatnosti. Udrţování optimálního tělesného sloţení je velmi důleţité, jako prevence, vzhledem k nárůstu výskytu obezity (Suchomel, 2007). Měření tělesného tuku nám umoţňuje index tělesné hmotnosti neboli BMI. Vypočítává se jako hmotnost v kilogramech, dělená druhou mocninou výšky v metrech.
2.4 Shrnutí poznatků o přírodních fitness centrech Výhody outdoorových center Jak jiţ bylo zmíněno outdoorová centra jsou místa nacházející se v přírodě. Mají několik výhod. Venkovní aktivity nepotřebují ţádné zařízení pro svou činnost, nebo na ně mají pouze minimální nároky. Vyuţívají se zde především přírodní podmínky. Aktivity v přírodě jsou dobré pro naši mysl. Mezi psychologické benefity outdoorové rekreace patří prevence a redukce stresu, zlepšení sebevědomí, důvěry a tvořivosti, zvýšený smysl pro nadšení a dobrodruţství. Zároveň jsou tyto aktivity dobré pro naše tělo. Pohyb venku zlepšuje fyzickou zdatnost a zajišťuje lepší fungování imunitního systému. Outdoorové aktivity jsou výborné pro náš společenský ţivot, protoţe se můţeme setkat s lidmi, kteří mají stejné priority a záliby jako my. Rekreace v přírodě přispívá také ekonomice. Lidé, kteří se pravidelně věnují outdoorové pohybové aktivitě jsou v práci více produktivní. Díky větší participaci a oblibě lidí na těchto aktivitách, se vytváří nové pracovní pozice a nabídky (Lepp, 2007).
21
Fit Parky Fit parky jsou v přírodní posilovny, slouţící všem generacím a jsou veřejně přístupné, tedy zdarma. Návštěvníci mají moţnost své tělo nejen posílit a protáhnout, ale zároveň rozvíjet svou motoriku. Parky jsou rozšířeny po celém světě, kde jsou součástí kaţdodenního ţivota (Colmex, 2010). Seberevolta a Street Workout Street Workout je exteriérový fitness program pro mládeţ a dospělé, zároveň i výkonnostní a vrcholové sportovce, který procvičí celé tělo. Typický streetworkoutový trénink se většinou skládá z cvičení na venkovních hřištích. Zahrnuje také statická cvičení. Street workout, neboli pouliční cvičení, byl široce propagován prostřednictvím kanálu YouTube a je populární u mladší generace. Mezi výhody cvičení venku patří: podpora zdraví, kondice a svalstva, zároveň cvičení na čerstvém vzduchu a dopomáhá k ţádoucí postavě (Colmex, 2010). Ve stejném duchu byla zaloţena komunita se jménem Seberevolta, která se snaţí inspirovat ke zdravému ţivotnímu stylu, pohybu a upevnění důleţitých hodnot. Tato skupina lidí se snaţí oslovit mládeţ, která často nemá pevně stanovené cíle v ţivotě a je proto strhávána svým okolím k negativním aktivitám. Heslem Seberevolty je alkohol a drogy za zdravý ţivotní styl, které tomu naznačuje. Tuto společnost zaloţili dva mladí muţi Adam Raw společně s Markem Kaletou, který je také rapovým zpěvákem. Snaţí se být mládeţi vzorem a budovat v ní disciplínu, která bohuţel v současné době schází. Společně chtějí dobývat města po celé České Republice a budovat pro tamní společnost venkovní hřiště, posilovny. Lidé, kteří přírodní posilovnu navštíví, nic nepotřebují, je zcela zdarma. Seberevolta také pořádá workoutové kempy, kde šíří tuto myšlenku a učí děti sebekázni, morálce a jak správně cvičit (Seberevolta, 2014). 2.4.1 Přírodní fitness centra v České Republice Pro rozšíření představy o přírodním fitness centru, jsem vybrala několik míst s podobným záměrem.
22
Fitness stezka Rokytka Podle webových stránek zabývajících se outdoorovými aktivitami, fitness stezka nabízí cvičební prvky vybudované v přírodě podél řeky Rokytky. Pouţitým materiálem je nejčastěji dřevo, pneumatiky a kameny. Zároveň jsou na louce postavené koše pro discgolf. Projekt spustila Praha 9 s Občanským sdruţením Devítka v pohybu. Otevření 26. 4. 2014. Praha nabízí mnoho dalších venkovních posiloven, kam se můţeme podívat. Perfektně vypracovaný přehled najdeme na outdoorových webových stránkách Michala Tyla. Popisuje zde osmdesát míst. Detailní informace o tom kde se nachází, jaká je popřípadě otvírací doba, pokud je objekt oplocen, a můţeme vidět i fotografie posiloven (Outfanatic, 2014). Nejvíce se mému záměru podobá právě Fitness stezka Rokytka. Je to trasa, podél které je postaveno pětadvacet cvičebních prvků. Jedná se tedy také o rozvoj aerobní zdatnosti a na jednotlivých stanovištích rozvoj zdatnosti silové. Fitness koutek Mikulov Podle článku Terezy Malinkové Mikulovští cvičí od roku 2013 na posilovacích strojích v přírodě. Jedná se celkem o pět strojů postavených v blízkosti dětského hřiště, není tudíţ problém docházet do posilovny s dětmi, které si v průběhu cvičení mohou hrát a rodiče na své ratolesti mohou dohlíţet. Na těchto prvcích si obyvatelé Mikulova mohou procvičit celé tělo. Jsou zde šlapadlo, lavice, vesla, posilovače rukou a masáţní stroj. Na kaţdém zařízení je malý návod, jak ho správně cvičit. Fitness koutek není věkově omezený, avšak děti pod 12 let musí mít dohled starší osoby. Přírodní posilovna stála 125 000 korun a projekt zainvestovalo město Mikulov (Malinková, 2013). Fitness park v Opavě (Městské Sady) Opavský deník mluví o svém fitness parku, který se nachází v blízkosti městských lázní. Tento projekt byl realizován Technickými sluţbami města Opava a financován z městského rozpočtu. Částka se vyšplhala na 184 719 korun. Skládá se z konstrukce, na které jsou závěsné prvky, bradla, hrazdy a závěsná oka například pro uţití závěsného systému TRX. Součástí parků2u je i speciální plocha, kterou tvoří pryţový granulát. Jde především o to, aby sportovec dopadl na šetrný povrch (Jarošová, 2014). 23
Návrat k přírodě: Singltrek pod Smrkem Je to něco podobného jako přírodní fitness centra, která jsem zmiňovala. Jde o návrat k přírodě na kole doslova. Je to síť stezek pod horou Smrk v Jizerských horách, která je určená především pro cyklisty. Speciálně upravené stezky nezasahují invazivně do přírody (Singltrek pod Smrkem, 2013).
24
3 Tvorba projektu 3.1 Metodická část Definice projektu z pohledu projektového managementu zdůrazňuje tři hlavní parametry, které jsou východiskem při rozhodování o projektu a které současně definují „prostor“ ve kterém se vytváří „nová hodnota“ (produkt projektu ˗ výstup projektu). Trojice parametrů je souhrnně označována jako trojimperativ:
Co má být uděláno (cíl)
Kdy to má být uděláno (doba) ˗ čas pro plánování jednotlivých činností projektu
Za kolik (náklady) ˗ finanční vyjádření přiřazených zdrojů projektu a ostatní náklady (Doskočil, 2013, str. 15).
Pokud se jedná o projekt, vţdy bude třeba zodpovědět otázky, které představují 5 kroků k úspěšnému projektu:
Čeho chceme vlastně dosáhnout?
Co vše bude projekt obnášet?
Jak by měl projekt proběhnout? Co se můţe stát během realizace
Jak projekt řídit?
Jak projekt správně zakončit (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 10)
K vypracování kvalitního projektu vedou dva kroky:
Vyhovět pravidlům poskytovatele dotace
Předloţit silné, pravdivé a důvěryhodné argumenty pro realizaci svého záměru (Janoušková, 2006, str. 11)
Identifikační listina Nejzákladnějším dokumentem jak definovat myšlenku projektu je Identifikační listina, slouţící jako kotva, definující meze rozpočtu, harmonogramu a poţadovaných výsledků projektu. Z této listiny dále vychází veškeré další kroky jako je příprava a realizace daného návrhu. Vlastní podoba tohoto dokumentu se v různých organizacích 25
liší a můţe redukovat či rozšířit o další poloţky. Je důleţité mít tyto informace zpracované přehledně na jednom místě tak, aby se k nim dalo vţdy vrátit a aby byly všemi potřebnými náleţitě schváleny. Pokud by se tak neučinilo, nebylo by zcela jasné, čeho se má přesně dosáhnout, kdo je za projekt zodpovědný, kdo by ho měl začít chystat. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013). Projektový záměr Podrobným dokumentem, se kterým se ţadatelé mohou setkat je projektový záměr, slouţící zároveň pro střední a velké projekty. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013). Kaţdý námět na projekt je vhodné strukturovaně zformulovat tak, aby bylo jasné, o co jde, kolik to bude zhruba stát, jak dlouho to asi bude trvat apod. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 19). K tomuto účelu právě slouţí tzv. projektový záměr, který má za úkol popsat základní vizi a myšlenky projektu, navrţený způsob jeho financování, výsledky, výstupy a dopady. Tento postup lze nazvat sumarizací nápadu, námětu v písemné formě, která usnadní jednání s úředníky, eventuálně s poskytovateli dotace (Pekovová, 2011). Registr zainteresovaných stran Registr zainteresovaných stran je výstupem analýzy interesovaných stran. Jako zainteresovanou stranu můţeme povaţovat kaţdého jedince, skupinu či organizaci, kteří jsou projektem ovlivněni, ať uţ pozitivně, negativně, přímo, nepřímo, záměrně či nezáměrně. Cílem tohoto registru je zjistit skutečná očekávání těchto jedinců či skupin, spojených s projektem, aby mohla být zajištěna spokojenost co největšího mnoţství zainteresovaných stran (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013). WBS Kaţdý projekt je komplexní: skládá se z mnoha postupných kroků a jeho cíle je dosahováno prostřednictvím celé řady výstupů, které projektový tým předává. Pro tuto dekompozici celku na menší části, které se týmu budou snadněji plánovat a řídit, se uţívá nástroj WBS (Work breakdown structure). Z anglického výrazu, z něhoţ je zkratka WBS vytvořena, vyplývá, ţe jde o strukturu rozpadu prací na projektu, kde se slovo práce
26
pouţívá ve významu dokončená, hotová, vykonaná práce, tedy výsledek na konci procesu, nikoliv proces samotný (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 57). WBS tedy zahrnuje výsledky veškeré práce, které je třeba odvést, aby bylo dosaţeno cíle. Pokrývá tedy 100% věcného rozsahu projektu. Projektový tým tedy dodá vše co je obsahem WBS a o nic více ani méně. Plán řízení projektu Kaţdý projekt je jedinečný, proto je poměrně obtíţné stanovit konkrétní postup, metody a techniky, které by byly obecně platné pro kaţdý projekt. U některých projektů by mohl být takový pokus, buď příliš obecný, nebo naopak by mohl obsahovat mnoho výjimek. Zejména u sloţitějších projektů je velmi důleţité stanovit některé postupy a procesy tak, aby projekt mohl být efektivně řízen. Je tedy nutné vytvořit plán řízení projektu (Hodaň, 2013). Matice odpovědnosti Při plánování projektu je třeba rozdělit práci mezi projektový tým, tak aby bylo jasné, kdo za co nese zodpovědnost, kdo má být o čem informován, kdo práci provádí, apod. Matice odpovědnosti je nástroj slouţící k rozdělení kompetencí mezi jednotlivé členy projektového týmu, kteří zodpovídají za různé části projektových prací. Matice odpovědnosti je stručný a velmi přehledný způsob, jak zcela jasně a adresně rozdělit zodpovědnost za celou WBS (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013). Organizační struktura Organizační struktura je dokument rozšiřující matici odpovědnosti. Je dobré ji vypracovat, pokud vztahy v rámci projektu nejsou zcela jasné. Organizační struktura je tedy podpůrný prostředek, slouţící pro zformování týmu, pro stanovení role, zodpovědnosti a pravomoci jednotlivých členů týmu a spolupracujících osob, a jako prostředek komunikace o těchto záleţitostech. Obvykle je vhodné popsat vztah vůči okolní neprojektové struktuře (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).
27
Komunikační plán Součástí projektu můţe být také komunikační plán, který, jak jiţ název napovídá, slouţí k tomu, aby v rámci projektu fungovala veškerá komunikace, zejména pokud se týká o projekt, který má dopad na širší okolí (není tedy projektem s dopadem na úzce vymezenou skupinu osob). Smyslem tohoto dokumentu je stanovit, co (jaká informace), proč (z jakého důvodu), jak (kterými informačními kanály), kdy (jak často) a kým (kdo bude zodpovědný) bude o projektu komunikováno do vnějšího prostředí nebo v rámci projektu. Je klíčovým nástrojem ke komunikaci se zainteresovanými stranami (Doleţal, Krátký Cingl, 2013). Rozpočet a finanční plán Rozpočet a finanční plán je další důleţitou součástí celého projektu. Rozpočet projektu detailně specifikuje jednotlivé výdaje neboli náklady projektu a můţe být také doplněn o rozpis zdrojů příjmů, jinými slovy výnosů. Finanční plán se skládá z plánu čerpání výdajů a z plánu zdrojů, které kryjí tyto výdaje. Konkrétně plán čerpání výdajů je podrobným rozpisem výdajů projektu v čase, například po jednotlivých měsících. Plán čerpání zdrojů umoţňuje plánovat a sledovat cash flow, tedy určit, kolik prostředků budeme potřebovat na krytí výdajů v jednotlivých měsících celého projektu (Hodaň, 2013). Registr rizik S kaţdým projektem jsou spojena určitá rizika, tedy nejisté události, které mohou nastat a ovlivnit jeho průběh. Touto problematikou se zabývá analýza rizik, která nám pomáhá rizika předvídat a odhadovat pravděpodobnost jejich výskytu, jejich dopadu a identifikace událostí, podle nichţ poznáme, ţe riziko nastalo. Řízením rizik se pak snaţíme sníţit pravděpodobnost výskytu, zmenšit případné dopady a vytvořit nouzové plány pro případ naplnění hrozeb těchto rizik. Registr rizik je dokumentem zahrnující výše zmíněné informace. Je to tzv. ţivý dokument, jelikoţ se v průběhu projektu mění. Některá rizika totiţ přestanou hrozit, ale nastanou nová (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).
28
Harmonogram Harmonogram je nezbytnou součástí kaţdého projektu. Podrobně popisuje, které úkoly by měly proběhnout, kdy přesně by měly proběhnout a kdo by je měl vykonat. Dokument slouţí především pro srovnání skutečného stavu s původním plánem, na jehoţ základě jsou zjištěny odchylky. Z těchto odchylek jsou pak vyplývající potřeby nápravných nebo preventivních akcí. Při sestavování harmonogramu je klíčová součinnost vedoucího projektu a vlastníka nebo dodavatele zdrojů (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013) Zápis z porady Zápis z porady slouţí k zaznamenání a sdílení informací o průběhu a výsledcích porady. Náplní kaţdé takové porady by měl být seznam jednoznačně specifikovaných úkolů, kterými byli pověřeni jednotliví členi týmu, kteří byli zodpovědní za jejich splnění (v termínu). Zápisy z takových porad mohou být pouţity jako důkazní materiál při případných vzniklých problémech či sporech. Jde hlavně o to, ţe pokud nastane informační šum při zadávání daného úkolu (pokud není interpretován písemným záznamem), můţe zápis z porady velmi ulehčit řešení sporu (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013). Report o stavu projektu Reporting je základní způsob získávání informací o projektu. Za pomoci Reportu o stavu projektu jsou shromaţďovány klíčové informace o stavu projektu a jeho předpokládaném vývoji (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 131). Pravidelná hlášení se vypracovávají v předem stanovených intervalech, které mají vhodnou periodu. Záleţí zde především na délce projektu a jeho činnostech. Pokud jsou například činnosti v řádu dnů, je nutné vykázat report i třeba dvakrát týdně. Pokud jsou v řádu týdnů, stačí vykázat jeden report za týden. Dokument je důleţitý nejen jako informace pro okolí projektového týmu, ale i pro vedoucího manaţera, protoţe report mu pomáhá v kvalitě řízení projektu (Doskočil, 2013).
29
Změnový poţadavek V průběhu realizace projektu mohou nastat situace, kdy dojde ke změnám původní specifikace projektu. Jinými slovy se změní kontext projektu apod. Projekt musí na tyto změny pruţně reagovat, ale je dobré vést o těchto změnách záznam. Veškeré změny základních plánů (WBS, Harmonogramu, Rozpočtu) mohou být provedeny jako výsledek změnového řízení vycházející z dokumentu Změnový poţadavek. Podnět k těmto změnám můţe vycházet jak z iniciativy projektového týmu, tak ze stran okolí projektu, od zadavatele, zákazníka nebo také od externích dodavatelů (Doskočil, 2013) Akceptační protokol Akceptace (převzetí) je právním aktem objednatele (zákazníka), který tímto potvrzuje dokončení díla, části díla nebo jiného plnění a jeho správnost a kvalitu, s výjimkou výhrad v protokolu uvedených. Akceptační protokol (Acceptance) slouţí jako doklad o provedení akceptační procedury. Akceptační procedura nám umoţňuje ověřit kvalitu předávaného plnění a uvést výhrady přímo při převzetí díla nebo jeho části. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 163) Předávající strana si nechává Akceptačním protokolem potvrdit od zákazníka úplnost a kvalitu dodaného produktu v souladu se smluvními podmínkami, zpravidla jako podklad pro fakturaci díla nebo jeho části (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 163) Vyhodnocení projektu Vyhodnocení projektu je jednou z posledních „zpráv“ v rámci celého ţivotního cyklu projektu. Samotný dokument se vypracovává v okamţiku ukončení realizační fáze projektu, v moment, kdy jsou známa veškerá relevantní data pro souzení jednotlivých kritérií úspěšnosti. Vyhodnocení projektu sumarizuje výsledky dosaţené projektem a porovnává je s kritérii úspěšnosti. Kritéria úspěšnosti jsou formulována jiţ při zahájení projektu (např. v Identifikační listině nebo Projektovém záměru). Jde tedy o vyhodnocení projektu a splnění jeho cíle, nikoliv o vymezení přínosů projektu (Hodaň, 2013).
30
3.2 Moţnosti
financování
neziskového
projektu
Přírodní
fitness
centrum Seznámení se s moţnostmi financování neziskového projektu, náleţitosti při podávání ţádostí o dotace. Pokud je projekt zcela připraven, přichází na řadu otázka čerpání prostředků pro jeho realizaci. Kaţdého hned napadne moţnost dotací. Dotace neboli účelné dary můţe ţadatel obdrţet od Evropské Unie, státu, kraje, města, nebo můţe poţádat o prostředky u grantové agentury. Obecně musí dodrţovat několik náleţitostí, které jsou u všech těchto poskytovatelů víceméně stejné. Změny a rozdíly nastávají při vyplňování jednotlivých přihlášek. Kaţdý fond a jeho operační programy mají různé specifikace a projekt musí být v souladu se všemi jejich poţadavky. Formuláře potřebné k podání dotační ţádosti se mohou lišit jak ve formě jejich vyplňování, tak i mnoţství. Některé ţádosti nebo přihlášky podáváme v papírové formě, některé ve formě elektronické či v podobě aplikací. Dotace od Evropské Unie Evropská Unie podporuje projekty pro veřejnost, na rozvoj členských států a jejich regionů. Podle webových stránek ministerstva pro místní rozvoj ČR je nutné následovat tyto kroky, aby ţadatel dostal dotaci z fondu Evropské Unie: Vytvoření podrobného projektového záměru V tomto bodě je shrnuto, ţe ţadatel musí pevně doloţit svůj projektový záměr. Evropská Unie sice financuje projekty pro veřejnou prospěšnost, ale neposkytuje prostředky a finanční injekce do neziskových sektorů. Nejdůleţitější je přesně určit obecnou prospěšnost projektového záměru (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Nalezení příslušného operačního programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro projektový záměr V této fázi je třeba zjistit, který operační program bude ţadatel volit, jinými slovy, který z nich bude vhodný pro jeho projekt. Charakteristika všech programů je uvedena také na internetových stránkách ministerstva pro místní rozvoj ČR. Je dobré se orientovat podle
31
místa realizace projektových záměrů nebo podle projektové činnosti. Podle ministerstva projekt musí být v souladu se záměry operačního programu, z něhoţ chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP, podmínkách a vymezení podporovaných aktivit se dozvíte na internetových stránkách operačního programu a to v programovém dokumentu nazvaném Prováděcí dokument nebo Implementační dokument, které jsou vydávány jednotlivými řídícími orgány (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Zpracování ţádosti o dotaci Tato fáze je klíčovým momentem. Rozhoduje se v ní, zda fond finance ţadateli poskytne či nikoliv. Zpracování ţádosti je vţdy v elektronické podobě a veškerou potřebnou nápovědu nalezneme v příslušném operačním programu a jeho příručkách pro ţadatele. Dále můţeme vyuţít konzultací s pracovníky řídícího orgánu či zprostředkujícího subjektu nebo seminářů a konferencí. Všechny operační programy vyuţívají pro podání ţádosti internetové aplikace ISKP14+. Od roku 2014 je podávání ţádostí jednodušší, pomocí elektronického monitorujícího systému (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Výzva k překládání ţádostí o dotaci Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, ţe operační programy přijímají projektové ţádosti v rámci takzvaných výzev, tedy časově vymezených úseků určených k podání ţádosti. Dále říká, ţe je důleţité sledovat jednotlivé výzvy, které právě probíhají a jaké budou následovat. Opět je moţné získat informace od pracovníku příslušných řídících orgánů. Harmonogram výzev je uveden na webových stránkách operačních programů. Důleţitou informací také je, ţe časová okna výzev bývají otevřená po dobu několika týdnů i měsíců avšak u sloţitějších projektů nemusíme stihnout ţádost odevzdat, je proto dobré projektový záměr vytvořit s předstihem (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Kontrola ţádostí a přílohy Před odevzdáním ţádosti je nutné ji náleţitě zkontrolovat, jestli obsahuje všechny nutné součásti a to včetně jejich příloh. Celý návrh projektu se odevzdává ve stanoveném termínu výzvy. Potřebné přílohy jsou nezbytnou součástí samotného projektu, dále logický rámec, to je soubor materiálu popisující náš projektový záměr. Musí obsahovat souvislosti s činnostmi a výstupy jeho aktivit. 32
Studie proveditelnosti je další nezbytný komponent celé ţádosti, který slouţí k posouzení uskutečnitelnosti a ţivotaschopnosti celého projektu. Musí zde být konkrétně stanovené cíle, pokud je ţadatel nesplní, je moţné, ţe mu bude dotace odebrána. Pro méně nákladné projekty nám stačí zjednodušená studie proveditelnosti, u draţších investičních projektů pouţíváme standartní studie proveditelnosti. Dále ţadatel musí vytvořit CBA analýzu neboli cost-benefit analýzu. Je to metodický postup vyhodnocení jaké má projekt přínosy a ztráty, jak po stránce finanční tak společenské. Je nutností dodat, ţe musí být přiloţen rozpočet projektu, z něj se totiţ vychází při závěrečném vyúčtování (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Hodnocení a výběr ţádostí Pokud je ţádost vyhotovena, je potřeba ji odevzdat ve vybraném termínu dané výzvy na určeném místě. V první řadě je provedena kontrola formálních náleţitostí, kde se pak rozhoduje, zdali je projekt pro daný program přijatelný. V další etapě jsou ţádosti hodnoceny podle stanovených bodových systémů. Ty bývají uvedeny pod kaţdou výzvou nebo v programovém dokumentu OP. Ţadatelé jsou o výsledcích informováni písemně. Pokud projekt uspěje, bude uzavřena mezi oběma stranami smlouva o financování, ta stanovuje výši dotace, ale dále i povinnosti, které pro ţadatele společně s prostředky vyplývají (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Realizace projektu Samotná realizace projektu pak sestává z několika bodů. Musí se řídit platnými postupy společně s pravidly stanovenými pro projekty financované ze strukturálních fondů. Především se jedná o dodrţování předpisů pro výběr dodavatelů, dále pravidel pro povinnou publicitu, zásad pro vedení a uchování dokladů vztahujících se k projektu a monitoring projektu. Kdyţ ţadatel začíná s projektem, musí myslet na administrativu, financování, zajištění udrţitelnosti projektu a na veřejnou podporu. Co se administrativy týká, jde zejména o monitoring projektu, kde dokazuje, ţe plní předem dané indikátory (cíle projektového záměru). Je třeba vypracovat ţádost o platbu, tím míníme, ţe je platba provedena buď zpětně, nebo v několika etapách, které byly vypracovány ve studii proveditelnosti. Náklady projektu se tedy aţ na výjimky proplácejí ţadatelům zpětně, tudíţ 33
je po dobu realizace projektu nebo jeho části musíme financovat z vlastních zdrojů nebo z bankovní půjčky. Dále ministerstvo uvádí, ţe evropské normy vyţadují, aby výsledky dosaţené projektem nějakou dobu přetrvaly. Uţívá se pro to termín udrţitelnost, ta bývá nejčastěji pět let, ale můţe se lišit dle operačního programu (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Ţádost o platbu a monitorující zpráva Po skončení realizace projektu (je hotový), přichází na řadu etapa kontroly administrativy a monitoringu, zdali ţadatel dodrţel podmínky operačního programu. Pokud je vše jak má příjemci je vyplacena dotace (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Udrţitelnost projektu Po obdrţení dotace, ţadatel musí nadále tři aţ pět let podle zvoleného programu, udrţovat výsledky programu a informovat poskytovatele pomocí monitorovacích zpráv. Pokud tyto zprávy neuvede, hrozí odejmutí části nebo celé dotace (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Fond a program pro stavbu Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost: Evropské strukturální a investiční fondy: Integrovaný regionální operační program Podporované oblasti
Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony
Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných sluţeb a podmínek ţivota pro obyvatele regionů
Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí
Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj
Prioritní osa 5: Technická pomoc (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015). Z předchozího je zřejmé, ţe Integrovaný regionální operační program je vhodný
hned na základě dvou bodů. Jedná se zejména o Prioritní osu 2: Zkvalitnění veřejných 34
sluţeb a podmínek ţivota pro obyvatele regionů a Prioritní osu 4: Komunitně vedený místní rozvoj. V projektu jde totiţ o zkvalitnění podmínek ţivota pro obyvatele Liberce. Státní dotace Rezortní ministerstva vypisují kaţdoročně dotační programy dle svých oblastí působnosti. Dotace je moţné získat zejména prostřednictvím následujících ministerstev:
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo ţivotního prostředí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
Ministerstvo dopravy (Pekovová, 2011)
Kromě toho mají některá ministerstva zřízené tzv. fondy, které administrují a přerozdělují určité typy dotací. Jsou jimi například Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní zemědělský a intervenční fond. Kaţdý z fondů vyhlašuje průběţně dotační programy (Pekovová, 2011). Fond pro stavbu Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost: Fondy Ministerstva pro místní rozvoj Krajské dotace Podrobnosti o krajských dotacích nalezneme na příslušných webových stránkách kaţdého kraje. Můj projekt bude modelován v lokalitě libereckého kraje. Zaměřila jsem se tudíţ na krajské dotace na Liberecku. Ty fungují obdobně jako dotace z Evropské Unie. Podle stránek libereckého kraje je několik fondů, které podporují svými prostředky potřebné a důleţité projekty. Jsou jimi Dotační fond libereckého kraje, Fond ochrany vod libereckého kraje, Lesnický fond libereckého kraje, Dotace z rozpočtu libereckého kraje
35
a Dotace z rozpočtu libereckého kraje pro rok 2015 – sport. Všechny tyto fondy byly zřízeny krajským zastupitelstvím (Pekovová, 2011). Dotační fond libereckého kraje je pro ţadatele důleţitý. Na krajských webových stránkách uvádí přesné programy, pro které jsou vytvořeny dané výzvy, které je potřeba sledovat. Je nutné správně vytipovat výzvu na základě našeho projektového záměru. Ţádost o dotaci z Dotačního fondu libereckého kraje se vyplňuje pomocí speciální aplikace 602 Formfiller. Tudíţ je ţádost elektronická a tím je specifická (Pekovová, 2011). Fond pro stavbu Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti: Dotační fond libereckého kraje: Operační program: Podpora volnočasových aktivit Operační program volnočasových aktivit je vhodný pro podání ţádosti především proto, ţe jeho cílem je zvýšení individuálních kompetencí prostřednictvím aktivního a pozitivního trávení volného času. Cíle programu a projektu se shodují. Městské dotace Města a obce nemají povinnost vyhlašovat dotační programy, ovšem obecně platí, ţe čím větší obec či město tím větší vlastní rozpočet, tudíţ i větší pravděpodobnost, ţe z rozpočtu budou podporovány i různé projekty pro rozvoj. O konkrétních moţnostech poskytují informace úřady měst (Pekovová, 2011). Fond pro Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost: Fond zdraví statutárního města Liberec Účel, na který lze poskytnout dotaci:
podpora zdravotních preventivních a léčebných programů na území města vedoucí k prevenci civilizačních onemocnění
podpora aktivit směřujících ke zlepšení kvality ţivota osob s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo znevýhodněných skupin občanů 36
podpora aktivit v sociální oblasti ve prospěch občanů města, přispívajících k překonání sociálního vyloučení
podpora vytváření zdravého ţivotního stylu
podpora vzdělávacích a výchovných programů (Statutární město Liberec, 2015).
Fond zdraví je vhodný, jelikoţ mezi jeho cíle patří všechny uvedené body. Granty Poskytnutí grantu (účelového daru) je další z moţností financování projektu, přičemţ se darované prostředky nemusí vracet. Granty jsou určeny pro projekty, které jsou pro poskytovatele financí nějakým způsobem zajímavé. Ostatně jako dotace není snadné grant získat. Pokud ţadatel účelový dar obdrţí, musí opět splňovat podmínky, na kterých se obě strany, jak ţadatel, tak poskytovatel, domluvily. Financování se tedy vztahuje ke konkrétnímu projektu a ten se musí do určitého časového období naplnit. Projektový plán musí být zřetelně definovaný, s přesně popsanými výstupy. Velmi dobře promyšlený strategický plán je také důleţitou součástí (POKR - Grantový poradce, 2014). Ţádost o grant Mezi ţádostmi o grant jsou určité rozdíly, závislé nejen na druhu projektu, ale i zvyklostech a poţadavcích dané grantové agentury. Konkrétní forma a struktura ţádosti o grant závisí zcela na poskytovateli dotace a na jím dané struktuře projektové přihlášky, ať jiţ má charakter elektronický, internetové aplikace, speciálního programu apod. (Hodaň, 2013, str. 41). Typické náleţitosti ţádosti o grant Podle Hodaně (2013) má kaţdý zadavatel má určité nároky, které musí ţadatel splnit při předloţení svého projektu k posouzení. Podle druhu programu se tyto poţadavky liší, avšak obecně lze hovořit o určitých společných typických rysech. Mezi ně patří:
Název projektu
Identifikace ţadatele
Stručný popis projektu
Zdůvodnění potřebnosti projektu 37
Cíle projektu
Popis fází projektu
Kvantifikace výstupů projektu
Postupy řízení projektu
Projektový tým
Rozpočet
Přílohy
Tato struktura má do jisté míry obecný charakter, pouţitelná ještě neţli je vyhlášená grantová soutěţ. K určitým změnám dojde při vyplňování určitých formulářů a přihlášek. To hlavní je jiţ připraveno (Hodaň, 2013).
3.3 Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na ZOZ Jedním z mnoha řešení pro sedavý způsob ţivota dnešní populace by mohl být Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost a to hned z několika důvodů. V dnešní době se stává trendem cvičení venku. Mládeţ, zejména chlapci vyhledávají zařízení, kde by se mohli realizovat. Tento trend udává komunita Seberevolta, která se snaţí motivovat mládeţ k pohybu a disciplíně. Dalším důvodem je, ţe po celé České Republice a i v Liberci, kde je projekt navrhován, je dostatek hřišť a sportovních areálů pro děti a mládeţ, ale nikoli pro dospělé. Tento projekt je zaměřený na pohybovou rekreaci kaţdé věkové skupiny, neboli kaţdý člen rodiny si tu najde to své. Jelikoţ je projekt situován okolo vodní nádrţe, nabízí se zde hned několik aktivit, ať uţ to jsou jen procházky, běh, plavání, ale zároveň se zde nachází hřiště, kde se dá hrát volejbal a mnoho dalších aktivit. Jedná se tedy o moţnost tělocvičné aktivity, která je pro rozvoj lidského těla nejlepší. Další výhodou je dostupnost tohoto místa. Nachází se nedaleko centra města Liberec a není problém k přehradě dojít pěšky, nebo se dá i přijet autem. Moţnosti parkování jsou u rodinných vil nebo z druhé strany přehrady kde jsou vymezena parkovací místa. Obecně další výhodou je pobyt na čerstvém vzduchu, zároveň se člověk ocitne v prostředí, kde by ani neřekl, ţe je ve městě. Celý areál je totiţ obklopen z jedné strany vilkami a z druhé strany lesem. O Projektu přírodního fitness centra můţeme hovořit jako o areálu zdraví. Areál by byl nadále přístupný veřejnosti, vstup bezplatný. V místě jsou dostupné umývárny, wc, občerstvění a další.
38
3.3.1 Výběr přírodní lokality a dostupná zařízení v Liberci Členění zařízení podle účelu a lokalizace:
Zařízení v bytech a obytných domech
Zařízení v parcích a na sídlištích
Zařízení v sportovních areálech
Zařízení na pracovištích
Zařízení v přírodě ˗ areály zdraví
Zařízení ve městech (Fojtík, 2011, str. 52)
Vzhledem k zaměření projektu, jsem se zajímala především o outdoorová zařízení. Zařízení v parcích a na sídlištích Mezi zařízení v parcích a na sídlištích patří zejména různé typy hřišť, běţecké dráhy, parky s hracími plochami, cyklistické stezky a prostory vyhrazené pro in-line bruslení, skateboardy apod. U těchto zařízení je na prvním místě otázka dostupnosti. Přijatelná vzdálenost pro dítě, od místa bydliště k hřišti a jiným zařízením je 100 metrů. Jde především o bezpečnou vzdálenost, za podmínek, ţe je zde vyloučena doprava. V současné době je dostatek míst nebo zařízení, která se orientují na tělocvičnou rekreaci, především pro děti a školní mládeţ. Tato zařízení jsou výborně zařízena a soustředí se na rozvoj různých pohybových dovedností a přinášejí dětem zábavu. Školní mládeţ můţe navštěvovat školní hřiště v areálech škol, která neslouţí pouze pro výuku, ale také pro rekreaci. Pro západní Evropu nejsou taková zařízení novinkou. Například v nizozemském Enschede je na tamní univerzitě k dispozici velký školní areál, který je dostupný i veřejnosti od 8 hodiny do 10 hodiny večerní, kdy cvičenci mohou vyuţít umělé osvětlení. Pro dospělé u nás existuje velmi málo zařízení orientovaných na tělocvičnou rekreaci, ovšem za předpokladu vyuţívání současných školních hřišť s lepší organizací jejich bezpečnosti můţe vést ke zlepšení úrovně tělocvičné rekreace na sídlištích. Při výstavbě takových zařízení je důleţité zváţit dostupnost, dostatečné osvětlení přirozeným světlem, pevnost a odolnost pouţívaných materiálů, minimalizaci zdravotních rizik, výběr místa vzhledem k povětrnostním podmínkám apod (Fojtík, 2011).
39
Zařízení ve sportovních areálech Sportovní areál je komplex jednoduchých zařízení, která slouţí k sportovnímu vyuţití veškerých věkových skupin. Toto zařízení není jen pro vrcholové sportovce, ale měl by také slouţit veřejnosti. Je samozřejmě těţké definovat, co se dá povaţovat za sportovní areál a co nikoliv. Takový ideální sportovní areál by měl umoţnit bezpečné provozování několika sportů. To znamená, ţe by v něm bylo moţná hrát několik sportovních her současně. Jedná se například o fotbal, volejbal, badminton, ale také by se zde mohli cvičenci zabývat gymnastikou, atletikou apod (Fojtík, 2011). Zařízení v přírodě ˗ areály zdraví Mezi základní znaky přírodních areál patří jejich dostupnost, volný přístup bez omezení (návštěva areálu není podmíněna vstupným), dále mívá nenáročná zařízení, která jsou většinou z přírodních materiálů. Takový areál je určen pro aktivní účast. Při jeho budování je důleţité mít na mysli několik věcí jako je umístění areálu v rámci územního celku. Měl by být v blízkosti obytných ploch. Také přírodní podmínky hrají důleţitou roli při budování areálu zdraví. Důleţité je ovzduší bez nečistot a odclonění proti nárazovým větrům. Blízkost vodního toku, jezera nebo travnaté rovné plochy je pro areál také výborná. Ideální areál zdraví by měl obsahovat cvičební prostory (upravený terén, cvičební zařízení), WC a umývárny, šatny, skladové prostory, místnost pro správce, ošetřovnu, bufet, půjčovnu sportovního materiálu, místnost pro sebekontrolu a pro lékařskotělovýchovné pozorování a saunu s odpočívárnou. Mezi důleţité prvky, které by měl areál obsahovat, patří také plocha na míčové hry, louku na pohybové hry, lesní běţeckou dráhu, cvičnou louku, přírodní koupaliště a další. Prvky, které by optimální areál zdraví měl obsahovat, se pochopitelně mohou měnit vzhledem k vývoji pohybových aktivit (Fojtík, 2011).
40
Zařízení ve městech Zařízení ve městech podléhají urbanistickým normám a jejich rozvoj je závislý na poptávce po rekreačních zařízeních sportovního typu. Tato zařízení umoţňují jak outdoorové tak indoorové aktivity. Skládají se z hřišť, plaveckých bazénů, sportovních areálů, školních prostor a areálů zdraví (Fojtík, 2011).
41
Zařízení pro pohybovou rekreaci v Liberci
Ilustrace 1: Mapa Zařízení v Liberci Zdroj: Google a.s., 2015: https://www.google.cz/maps/search/sportovní+areály+liberec/ A) Sport park Liberec Sport park Liberec, je sportovní areál se širokou moţností vyuţití. Areál byl vystavěn společně s rekonstrukcí a dostavenou městského stadionu. Multifunkční aréna byla spuštěna do provozu 8. září 2005. Moderní stadion slouţí jako sportovní zařízení a zároveň se stal místem pro pořádání kulturních akcí (Statutární město Liberec, 2012). Areál nabízí hřiště pro:
Aerobic, americký fotbal, atletika, badminton, baseball a softball, basketbal, beach volejbal, běh, bowling, florbal, fotbal, futsal, gymnastika, házená, inline bruslení, judo a bojové sporty, kolečkové lyţe, krasobruslení, kuţelky, lední hokej, nohejbal, posilování, ricochet, stolní tenis, střelba, taneční kurzy, tenis, trampolíny, venkovní cvičení, veřejné bruslení a volejbal (Sport park Liberec, 2015).
42
B) Sportovní areál ještěd ještěd Skiareál Ještěd je moderní lyţařské středisko, které se nachází na hoře Ještěd, která je dominantou města Liberec. Součástí areálu jsou dvě čtyřsedačkové lanovky, jedna dvousedačková a šest lyţařských vleků. Je to výborným místem pro zimní rekreaci, v létě Ještěd dominuje svými stezkami pro nadšence turistiky (České hory, 2015). C) Obří sud Javorník Na kopci Javorníku se nachází sportovní areál Obří sud, který se nachází ve výšce 650 m. n. m. a jeho vrchol je součástí přírodního parku Liberec. Areál sestává z trubkové lanové dráhy, která měří 1100 metrů, lanové dráhy, 800 metrů, na kterou navazuje modrá sjezdová trať o délce 900 metrů. Zároveň je zde snowpark pro snowboardisty a dětská sjezdovka s provázkovým vlekem. Vyuţití areálu je tedy moţné jak v létě i v zimě. V létě je moţnost sjezdu na bobové dráze, procházek po nádherné přírodě a zimě naopak zimních sportů. Jméno Obří sud je kvůli tomu, ţe na vrcholu je vystavěn obrovský sud, ve kterém je penzion současně s restaurací (Javorník rekreační sportovní areál, 2013). D) Plavecký bazén Liberec Plavecký bazén byl v Liberci otevřen 1. 5. 1985. Od roku 1994 probíhá jeho modernizace. Původně byl tento komplex ryze sportovním zařízením, které je cíleně přetvářeno na rekreačne˗relaxační areál, který dnes poskytuje veškeré sluţby spojené s provozem plaveckého bazénu. Mimo toto sportovní vyuţití areál poskytuje široký prostor pro aktivní formy odpočinku (Bazén Liberec, 2015). E) Beţecký areál Vesec Sportovní areál Vesec je areál spadající pod Skiareál Ješteď. Je to běţecký areál, který je vyuţívaný celoročně, v létě například pro inline bruslení, cyklistiku, jízdu na skateboardu, longboardu a v zimě naopak pro běţecké lyţování. Sportoviště ve Vesci bylo vystavěno kvůli Mistrovství světa v běţeckém lyţování v roce 2009. Výhodou je bezplatný vstup (Kudyznudy, 2015). F) Sportovní hřiště Davida Šebelíka
43
Výhody a nevýhody libereckých zařízení Jednou ze společných výhod libereckých outdoorových zařízení je jejich vyuţití při zimní rekreaci. Liberec má rozhodně co nabídnout milovníkům sjezdového lyţování, snowboardingu, běţeckého lyţování, jsou zde například i skokanské můstky. V letním období se dají všechna tato zařízení vyuţít v podstatě stejným způsobem. Stezky poslouţí pro nadšené běţce, nebo pro lidi, kteří se rádi prochází. Některá mohou nabídnout více, některá zase méně. Obecně jsou to především místa, která poslouţí nadšeným turistům a pro místní obyvatele jsou běţným místem, které znají jiţ od útlého věku. Společným znakem pro jiţ zmíněná liberecká zařízení je zhoršená dostupnost. Všechny areály se nachází v okrajových částech Liberce, a pokud se člověk chce věnovat pohybu, musí řešit transport na dané místo. Optimálním řešením by byl běh, nebo jízda na kole, ovšem cesta k zařízením není zcela bezpečná. Trasa většinou vede přes rychlostní silnici nebo dokonce dálnici. Nejlepším způsobem jak se dostat z místa bydliště ke kaţdému zmíněnému zařízení by tedy bylo autem nebo veřejnou dopravou. Pokud by však člověk měl cestovat městskou dopravou, stráví tam také nějaký čas a to nejméně dvacet minut. Smyslem Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost je vytvoření něčeho nového, zajímavého a trendy pro obyvatele města Liberec ve vhodně vybrané lokalitě. Přírodní fitness centru, jakoţto areál zdraví by měl být dobře dostupný všem, kteří ve městě ţijí, aby nemuseli dojíţdět k oblíbené pohybové aktivitě. Projekt se navíc nezaměřuje jen na rozvoj vytrvalostní zdatnosti, ale i silové, která se tolik rozvíjet pouze na upravovaných stezkách nedá.
44
Výběr vhodné lokality pro výstavbu fitness centra
Ilustrace 2: Vodní nádrž Harcov Zdroj: Kultura.cz, s.r.o., 2015: http://www.kultura.cz/profil/7751-vodni-nadrz-harcovliberecka-prehrada/ Výběr lokality pro vytvoření mého projektového záměru byl naprosto jednoznačný. Zvolila jsem okolí Harcovské vodní nádrţe, které se nachází téměř v centru města. Dříve nádrţ fungovala jako zásobárna vody pro průmyslové účely a jako ochrana města před záplavami, dnes je především vyuţívána jako relaxační oblast. Je to výborné místo pro projekt přírodního fitness centra hned z několika důvodů. Lokalita je velmi klidná, z jedné strany je nádrţ obklopena rodinnými vilkami a z druhé strany lesem, člověk má pocit ţe se najednou ocitl v přírodě a přitom je stále ve městě. Zároveň velkou výhodou je dostupnost, jak jsem jiţ zmínila, přehrada se nachází nedaleko centra města, tudíţ ji můţe navštívit úplně kaţdý bez nutnosti vyuţití mhd, či auta. V roce 2007 proběhl projekt Zelené srdce Liberce, který měl za cíl obnovit všechny stezky a rekultivovat lesní porost v oblasti spojující přehradu a Králův Háj. Město si velmi váţí této oblasti a zvaţuje uzavření silnice, která vede podél nádrţe, aby lokalita fungovala právě pouze pro odpočinek místních obyvatel. Stezky, které obklopují vodní nádrţ, tvoří okruh, který by v projektovém záměru tvořil aerobní zónu. Podél této aerobní zóny budou rozestavěna jednotlivá stanoviště, která budou slouţit k rozvíjení silových schopností.
45
3.3.2 Projektový záměr
Ilustrace 3: Mapa Areálu od Lukáše Staňka Zdroj: Možnosti využití přírodní lokality Vodní nádrž Harcov k rozvoji volnočasových pohybových aktivit pro dospělé, 2015, nepublikováno Projektovým záměrem je v tomto případě výstavba areálu neboli přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka. Model projektu tvořil spoluţák Lukáš Staněk, který se zabýval podrobně vhodnou volbou cvičebních prvků a jejich rozestavění. Konkrétně se celý projekt skládá z tří běţeckých okruhů, které jsou na mapce zakresleny a popsány dle obtíţností. Dále můj spoluţák na plánku zobrazuje stanoviště, na kterých cvičenec můţe rozvíjet svou sílu. Ta jsou rozestavěna na nejméně obtíţném okruhu. Silových stanovišť je celkem šest a jsou tvořena cvičebními prvky. Konkrétně se jedná o dvě konstrukce na strečink, jednu velkou, kde se dá protáhnout celé tělo a jednu malou na začátku. Dalším místem na rozvoj síly, je leh˗sed lavice na posílení břišních svalů. Okruh dále nabízí hrazdu, bradla a místo na šplh. Kaţdý tento prvek je popsán na základní informační tabuli, aby byl kaţdý obeznámen, k čemu slouţí.
46
Tabulka 1: Projektový záměr Přírodního fitness centra Projektový záměr Základní údaje Zpracoval: Datum: Michaela Kutílková 8. 4. 2015 Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně Název projektu: orientovanou zdatnost Rozvoj města Liberec, zlepšení ţivotní úrovně obyvatel města Přínosy: Liberec Podpora vytváření zdravého ţivotního stylu obyvatel města Liberec, Cíl projektu: rozvoj regionu, zlepšení ţivotní úrovně města Město Liberec můţe nabídnout mnoho dětských hřišť, ale minimum Výchozí stav: působišť pro pohybovou rekreaci dospělých. Termín dokončení Termín dokončení závisí na schválení dotace. Zdroje financování: Dotace z Fondu zdraví statutárního města Liberec Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 2: Stručný kontext projektu Kontext projektu Komu je projekt určen: Obyvatele Statutárního města Liberec Je třeba zajistit zdroje pro výstavbu projektu, dotace jsou vypláceny zpětně. Jde tedy o tzv. předfinancování Ostatní dopady a vztahy: projektu Návaznost na projekt Zelené srdce Liberce (2007), který měl za úkol obnovit stezky v okolí přehrady a Souvztaţnost s jinými projekty: rekultivovat lesní porost Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 3: Řešení projektu Řešení projektu Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost, sestává z běţeckého okruhu Výstupy projektu: (obnovené stezky okolo přehrady) a stanovišť zaměřených na rozvoj silové zdatnosti (stanoviště tvoří zabudované "náčiní") 1) Zpracování detailního plánu projektu společně s vyplněnou ţádostí o dotaci 2) Po schválení dotace se provádí výběrová řízení na náZpůsob realizace: kup vybavení a výběrová řízení na společnost/ firmu, která bude vybavení instalovat, pokud to původní firma nedělá současně Hlavní rizika: Neschválení dotace Předpokládaná doba trvání: 6 měsíců Předpokládané interní náklady: 141 400 Kč (náklady za projektový tým) Předpokládané extrení náklady:
241 500 Kč (náklady za materiál/ zařízení)
Zdroj: Vlastní zpracování 47
3.3.3 Registr zainteresovaných stran Registr zainteresovaných stran, jak uţ název sám napovídá, je v podstatě soupis všech skupin lidí, kterých se projekt dotýká, jinými slovy má na ně nějaký vliv, ať uţ pozitivní nebo negativní. Projekt přírodního fitness centra ovlivňuje hned několik věkových skupin, vzhledem k šíři zaměření projektu. V areálu fitness centra se nabízí hned několik moţností, jak trávit volný čas. Kaţdý, ať uţ je mu 6 let nebo 70 let, si tu najde to své. Tabulka 4: Registr zainteresovaných stran Registr zainteresovaných stran Projekt přírodního fitness centra se Michaela zaměřením na Projekt: Zpracoval: Datum: 8. 4. 2015 Kutílková zdravotně orientovanou zdatnost Zainteresovaná strana Očekávání, poţadavky a zájmy Vliv Postoj Poznámka V areálu je hřiště, v létě Děti školního věku moţnost koupání na přehradě a Malý Pozitivní X různých her Mládeţ se zajímá o nové trendy ve fitness, tudíţ by Chlapci velký zájem o anaerobní mohla vymyslet Mládeţ zónu, dívky o celý projekt, Velký Pozitivní nové tréninkové cvičení venku je trendem plány na území areálu (Intervalový trénink, apod.) Dospělí Zájem o pohybovou rekreaci Velký Pozitivní X Zájem o procházky, plavání v Senioři Malý Neutrální X létě Dodavatelé Zisk, reference Velký Pozitivní X Budování dobrého jména kraje, Město Velký Pozitivní X regionu, města. Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky je evidentní, ţe největší zájem o přírodní fitness bude mít právě mládeţ. Posilování se nyní stává velkým trendem i vzhledem k prioritám dnešní doby, mezi které patří i péče o vzhled. Jejich zájem je ovlivněn zásluhou Seberevolty. Přírodní fitness by mohlo taky pozitivně ovlivnit rodiny s dětmi. Během léta je moţné vyrazit k vodě, zahrát si pláţový volejbal a dělat mnoho dalších aktivit. Areál je samozřejmě vhodnou volbou i pro maminky s kočárky, kdy si mohou v poklidu zacvičit a své ratolesti mít u sebe.
48
3.3.4 Rozpočet Ceny jednotlivých cvičebních prvků jsem čerpala z internetových stránek firem (které jsem zároveň doporučila k výběrovému řízení) zaměřujících se na outdoorové posilovací stroje. U některých prvků jsem musela cenu vykomunikovat. Obecně se budou ceny měnit, záleţí na firmě, která by vyhrála výběrové řízení na výstavbu fitness centra. Z mého internetového výzkumu bych k výběrovému řízení doporučila následující společnosti:
Alestra s.r.o.
Colmex s.r.o.
AFE TRADE s.r.o.
Hybaj s.r.o.
Vita metal sport s.r.o.
Enuma Elis s.r.o.
Tabulka 5: Rozpočet - materiál Zařízení Výdaj:
Výdaj za prvky:
Instalace:
počet (ks) cena (ks) počet (ks) cena (ks)
Výdaj celkem: Celkem
Informační tabule konstrukce
7
5 000 Kč
7
10 000 Kč
105 000 Kč
Autorská práva tabulí
x
x
7
4 000 Kč
28 000 Kč
Grafika informačních tabulí
x
x
7
2 000 Kč
14 000 Kč
Strečink prvek Soustava na strečink Leh sed lavice Hrazda Bradla Řetěz na šplh
1 1 1 1 1 1
5000 Kč 7000 Kč 4000 Kč 3000 Kč 4000 Kč 3500 Kč
1 1 1 1 1 1
10 000 Kč 30 000 Kč 15 000 Kč 2 000 Kč 10 000 Kč 1 000 Kč
15 000 Kč 37 000Kč 19 000 Kč 5 000 Kč 14 000 Kč 4 500 Kč
Výdaje celkem: Zdroj: Vlastní zpracování
241 500 Kč
V rozpočtu jsou popsány jednotlivé prvky, včetně informačních tabulí, kolik kusů je potřeba zakoupit a zároveň cena za jejich montáţ, je však třeba myslet do budoucna i na financování údrţby, vzhledem k některým prvkům, jejichţ součástí je i dřevo, které 49
bude třeba lakovat. Firmy si zpoplatňují montáţe ať uţ tabulí nebo prvků po jednotlivých kusech. Firmy si zpoplatňují montáţe ať uţ tabulí nebo prvků po jednotlivých kusech, je tedy nutné je v tabulce znázornit. Ceny se liší podle způsobu instalace, některé prvky je třeba zabetonovat, jiné přivrtat atd. Další důleţitou částí jsou také náklady za dopravu. Ty se odvíjí od toho, jak je prvek velký, těţký a dalších parametrů (Kadlčáková, 1991). Součástí rozpočtu by měl být také finanční plán, rozpis finančních prostředků pro členy projektového týmu. Ten se odvíjí od pracovní doby a hodinové sazby (Kadlčáková, 1991). Projektový tým pro tvorbu přírodního fitcentra by se měl skládat z projektového manaţera, koordinátora, odborných zaměstnanců, lidí na montáţ zařízení. Pokud by ve výběrovém řízení uspěla firma, která pomáhá s dotacemi, doveze zboţí aţ na určené místo a provede montáţ, logicky by nebylo nutné poptávat dopravce a pracovníky na jejich instalaci. Jednotlivé hodinové sazby tabulky jsou pouze teoretické. Tabulka 6: Rozpočet - projektový tým
Projekt: Výdaj:
Rozpočet Projekt přírodního fitness centra Michaela Kutílková
Vedoucí projektu Koordinátor Odborný zaměstnanec
Výdaj na práci: Personál Počet hodin Sazba (1h) 360 190 360 150 100 190 Celkem: 141 400 Kč
Výdaj celkem: Celkem 68 400 Kč 54 000 Kč 19 000 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 7: Celkový rozpočet Celkový rozpočet 241 500 Kč Výdaje cvičební prvky: 141 400 Kč Výdaje projektový tým: Výdaje celkem: 382 900 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Celkový rozpočet se skládá z nákladů interních a externích. Jinými slovy jsou to finanční prostředky vynaloţené na nákup zařízení a za práci lidí v projektovém týmu. Ceny jsou pouze orientační, čerpané z webových stránek firem specializujících se na výstavbu těchto hřišť a areálů. Konkrétně jde o firmy: Alestra s.r.o., Colmex s.r.o., AFE TRADE s.r.o., Hybaj s.r.o., Vita metal sport s.r.o., Enuma Elis s.r.o.. 50
3.3.5 Financování projektu Pro přehled moţností, kde čerpat dotace pro projekt přírodního fitness centra jsem vytvořila následující tabulku. Tabulka 8: Přehled dotačních poskytovatelů Dotace pro Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti Poskytovatel
Evropská Unie
Stát
Kraj
Město
Fond
Evropské Strukturální a Investiční fondy
Fondy Ministerstva pro místní rozvoj
Dotační fond Libereckého kraje
Fond zdraví Statutárního města Liberec
Operační program
Integrovaný regionální operační program
x
Podpora volnočasových aktivit
Fond není členěn na operační programy
Zvýšení indiviZkvalitnění Obecně kladeduálních kompeveřejných sluţeb ný cíl Ministertencí prostřednica podmínek stva je posílení tvím aktivního a Zaměření ţivota pro kvality ţivota pozitivního obyvatele regijednotlivých trávení volného onů. regionů času. Zdroj: Vlastní zpracování
51
Podpora vytváření zdravého ţivotního stylu
3.3.6 Změnový poţadavek Vzhledem k orientačním cenám, je vhodné vypracovat tzv. změnový poţadavek, slouţící k zaznamenání různých změn, ať uţ třeba v rozpočtu, tak i harmonogramu projektu. Tabulka 9: Změnový požadavek
Projekt:
Změnový poţadavek Předmět Projekt přírodního úpravy: fitness centra Rozpočetfinancování
Oblast:
Zadavatel:
Navýšení nákladů Michaela Kutílková
Popis poţadavku a jeho odůvodnění: Z důvodu výhry firmy OutdoorEQ s.r.o. ve výběrovém řízený se budou ceny nákladů za cvičební prvky navyšovat o 10 000 Kč. Michaela Kutílková 30. 4. 2015 Zapsal: Datum: Návrh řešení: Výběr jiné firmy na nákup a instalaci cvičebních prvků Řešil:
Michaela Kutílková
Dopady změny: Ovlivněné oblasti: Náklady: Změny v harmonogramu Zdroj: Vlastní zpracování
Datum:
1. 5. 2015
Navýšení rozpočtu Rozpočet- financování projektu Navýšení o 10 000 Kč x
Změnový poţadavek jsem vypracovala jen pro představu, jak by měl vypadat. Firma OutdoorEQ s.r.o. je fiktivní i ceny uvedené v nákladech.
52
3.3.7 Harmonogram Načasování je jedním z nejobtíţnějších bodů celého projektu. Nikdy nelze s přesností určit, kdy bude výsledek hotový, vzhledem k tomu, ţe závisí na mnoha dalších lidech, aspektech, apod. Vše závisí na smluvně daných podmínkách se spolupracující firmou a dalších. Jedním z nejdelších časových horizontů bude to, zdali projekt uspěje v dotačním řízení. Pokud mu bude dotace přidělena, není uţ problém začít s realizací. Obecně instalace cvičebních prvků nezabere tolik času, nejsloţitější součástí celého projektu je strečinkový prvek, jehoţ montáţ by měla zabrat maximálně 14 hodin. Při předpokladu, ţe jsem obdrţela dotaci, by měl harmonogram vypadat asi následovně: Tabulka 10: Harmonogram projektu Harmonogram Průběh výstavby (dny) 0
1
2
3
4
5
Obdrţení dotace Doprava materiálu Informační tabule Strečink Soustava na strečink Leh sed lavice Hrazda Bradla Řetěz na šplh
Zdroj: Vlastní zpracování Doby trvání instalací jednotlivých cvičebních prvků jsem našla na webových stránkách s outdoorovým vybavením (Alestra s.r.o., Colmex s.r.o., AFE TRADE s.r.o., Hybaj s.r.o., Vita metal sport s.r.o., Enuma Elis s.r.o.), podle kterých jsem sloţila harmonogram. Soustava na strečink je největším prvkem celého areálu a potřebuje také více času na montáţ, podle firmy Enuma Elis s.r.o. její instalace trvá 14 hodin společně s betonáţí základů. Postavení informačních tabulí by mohlo zabrat také delší dobu, jelikoţ je třeba je postavit podél celého okruhu, proto jsem na jejich montáţ vymezila dva dny.
53
3.3.8 Akceptační protokol Akceptační protokol je součástí kaţdého projektu. Je to formulář mezi oběma stranami jak objednatelem, tak zhotovitelem projektu. Jedná se především o dodrţení podmínek celé smlouvy. Měl by vypadat následovně: Tabulka 11: Akceptační protokol Akceptační protokol Identifikace projektu Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně Název projektu: orientované zdatnosti člověka statutární město Liberec Vedoucí projektu: Zpracovatel Michaela Kutílková protokolu: 1 Číslo protokolu: Předmět akceptace x
Smlouva: Předmět dodávky, plnění: Forma dodávky:
Cvičební prvky Dodání a výstavba cvičebních prvků
Název: Adresa: Jednatel: Funkce:
Smluvní strany Objednatel Statutární město Liberec sídlo: nám. Dr. E. Beneše 1/1, 460 59 Liberec 1 Zástupce města zastupitel města Liberec
Název: Adresa: Jednatel: Funkce:
Zhotovitel Firma vybrána výběrovým řízením Adresa vybrané firmy Jednatel vybrané firmy Funkce jednatele vybrané firmy Závěr akceptace (hodící se zaškrtněte) Při akceptaci nebyly zjištěny ţádné závady. Při akceptaci byly zjištěny závady, které však NEBRÁNÍ akceptaci. Při akceptaci byly zjištěny závady, které však BRÁNÍ akceptaci.
Zdroj: Vlastní zpracování
54
Další částí akceptačního protokolu je příloha, kterou je seznam zjištěných závad. Ten by měl vypadat následovně: Tabulka 12: Seznam závad
č.
Seznam zjištěných závad Termín Zodpovědná osoba za Závada: Popis: odstranění: odstranění závady:
1. 2. Zdroj: Vlastní zpracování Součástí protokolu je také schvalovací tabulka, kde jsou uvedeny zodpovědné osoby ze strany zhotovitele a objednatele. Tabulka 13: Schvalovací tabulka
Objednatel Vedoucí projektu Oprávněná osoba ve smlouvě
Schvalovací tabulka Jméno a příjmení: Datum: Statutární město Datum akceptace Liberec Statutární město Datum akceptace Liberec
Jméno a Zhotovitel příjmení: Vedoucí Vedoucí projektového týmu projektového týmu zhotovitele: vybrané firmy Oprávněná osoba Oprávněná osoba ve smlouvě: zhotovitele (firmy)
Podpis: x x
Datum:
Podpis:
Datum akceptace
x
Datum akceptace
x
Zdroj: Vlastní zpracování
55
3.3.9 Vyhodnocení projektu Vyhodnocení projektu je jedním z posledních a vypracovává se po ukončení realizační části projektu. Tuto závěrečnou zprávu jsem vytvořila v následující tabulce: Tabulka 14: Vyhodnocení projektu
Název projektu: Typ financování: Poskytovatel: Místo realizace projektu:
Závěrečné vyhodnocení projektu Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka Dotace Statutární město Liberec Vodní nádrţ Harcov, Liberec Termíny projektu
Termíny Název: projektu: Realizace projektu stanovené poskytovatelem Skutečnost Financování projektu Skutečnost Předloţení dokumentace k vyhodnocení Skutečnost
Ukončení: Ukončení zadané poskytovatelem Skutečné ukončení Ukončení financování Skutečné ukončení Kdy měla být dokumentace přiloţena Skutečné přiloţení
Vyhodnocení: Byl splněn termín? Vyhodnocení skutečnosti Vyhodnocení financování. Vyhodnocení Vyhodnocení dokumentace Vyhodnocení
Cíl projektu Rozvoj města Liberec, zlepšení ţivotních podmínek pro obyvatele města Liberec. Cíl projektu splněn? Ano Podmínky: Splnění podmínek mezi poskytovatelem dotace a ţadatelem o finanční prostředky. Závěrečné vyhodnocení: Celkové vyhodnocení projektu
Datum: Schválil: Podpis: Zdroj: Vlastní zpracování
Datum vypracování protokolu
Telefon: Email: Fax:
56
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem vypracovala Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka, který by mohl vést ke zkvalitnění podmínek ţivota obyvatel města Liberec a dalších měst. Jedním z důleţitých cílů bylo vytipovat vhodnou lokalitu na území města Liberec. Po důkladném prozkoumání města a jeho sportovních zařízení, která se nachází v jeho okrajových částech, vyšlo najevo, ţe nejlepším místem pro realizaci projektu je okolí Vodní nádrţe Harcov. Zajímala jsem se také o moţnosti čerpání dotací, které pro mne byly dříve velkou neznámou. Konzultovala jsem tedy proto několikrát Magistrát Města Liberce abych si osvojila potřebné informace k dotačnímu řízení. Čtenář v práci najde kroky, kterými je vhodné se řídit při podávání ţádosti o dotaci. Současně má k dispozici návod, jak takový dotační projekt vytvořit. Metodologie projektování se promítá ve vytvořených tabulkách Zaměřila jsem se také na pohybovou aktivitu a zdravý ţivotní styl. Snaţila jsem se čtenáře seznámit s komponenty zdravého ţivotního stylu, které je nutné následovat, aby tak předcházeli civilizačním chorobám. Z těch jednoznačně vyplývalo, ţe je nutné se nějaký čas věnovat i právě pohybovým aktivitám, ke kterým poslouţí nové přírodní fitness centrum.
57
5 Literatura BAZÉN LIBEREC, 2015. Bazén. [online]. [vid. 10. 01. 2015]. Dostupné z: http://bazeninfo.cz/bazen BUNC, V., 1995. Zásady dlouhodobé kultivace zdravotně orientované tělesné zdatnosti. Tělesná výchova a sport mládeţe: odborný časopis pro učitele, trenéry a cvičitele. ISBN 1210-7689. COLMEX, 2010. Kdo vyuţívá fitness parky? [online]. [vid. 20. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.colmex.cz/o-fitparcich/kdo-vyuziva-fitness-parky/ ČESKÉ HORY, 2015. Vybavení a sluţby. [online]. [vid. 18. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/popis/jested.html DOLEŢAL, J., KRÁTKÝ, J., CINGL, O., 2013. 5 kroků k úspěšnému projektu: 22 šablon klíčových dokumentů a 3 kompletní reálné projekty. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80247-4631-9. DOSKOČIL, R., 2013. Metody, techniky a nástroje řízení projektů. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM. ISBN 978-80-7204-863-2. FOJTÍK, I., 2011. Vybrané kapitoly z rekreologie. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. ISBN 978-80-7368-990-2. HODAŇ, B., 1992. Úvod do teorie tělesné kultury. 2. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. ISBN 80-706-7782-1. HODAŇ, B., DOHNAL, T., 2005. Rekreologie. 1. vyd. Olomouc: Hanex. ISBN: 8085783-48-7 HODAŇ, B., 2013. Teorie a zkušenosti v přípravě a realizaci projektů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-3651-7.
58
HOŠKOVÁ, B., 1998. Význam kvality pohybu v tělesné výchově a sportu: Sborník referátů vědeckého semináře – Současné problémy tělesné výchovy a sportu. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP. ISBN 80-7044-228-X HRČKA, J., DRDÁCKÁ, B., 1992. Rekreačná telesná výchova a šport. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. ISBN 80-080-0486-X. CHEUNG, L. W., RICHMOND, J. B., 1995. Child health, nutrition, and physical activity: sborník referátů z vědeckého semináře. 2. vyd. Champaign, IL: Human Kinetic. ISBN 08732-2774-3. JANOUŠKOVÁ, J., 2006. Finanční a ekonomická analýza projektu. Ostrava: Ostravská univerzita2006. JAROŠOVÁ, K., 2014. Chcete cvičit v přírodě? Pouţijte městský Fitness Park. In: Opavský deník. [online]. [vid. 15. 04. 2015]. Dostupné z: http://opavsky.denik.cz/zprav y_region/fitness-park06092014.html JAVORNÍK REKREAČNÍ SPORTOVNÍ AREÁL, 2013. Obří sud Javorník. In: Areál Obří Sud. [online]. [vid. 18. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.areal-obrisud.cz/ KADLČÁKOVÁ, A., 1991. Ceny, náklady, kalkulace. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické. ISBN: 80-01-00691-3 KOHL, H. W., HOBBS, K. E., 1998. Development of physical acitivty behaviors among children and adolescents. Pediatrics. ISBN 1098-4275. KUDYZNUDY, 2015. Beţecký areál Vesec - za sportem v zimě i v létě. In: Kudyznudy Czech Tourism. [online]. [vid. 10. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivi ty-a-akce/Aktivity/Bezecky-areal-Vesec---za-sportem-v-zime-i-v-lete.aspx LEPP, A., 2007. Top five benefits of outdoor recreation. In: Kent State University: eInside. [online]. [vid. 28. 02. 2015]. Dostupné z: http://einside.kent.edu/?type=art&id=82928
59
MALINKOVÁ, T., 2013. Nová móda. Uţ i Mikulovští cvičí na strojích v přírodě. In: Břeclavský deník. [online]. [vid. 16. 12. 2014]. Dostupné z: http://breclavsky.denik.cz/z pravy_region/nova-moda-uz-i-mikulovsti-cvici-na-strojich-v-prirode-20130708.html MINISTERSTVO
PRO
MÍSTNÍ
ROZVOJ
ČR,
2015.
Jak
získat
dotaci.
In: Evropské strukturální a investiční fondy. [online]. [vid. 10. 02. 2015]. Dostupné z: http: //www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt MUŢÍK, V., KREJČÍ, M., 1997. Tělesná výchova a zdraví: zdravotně orientované pojetí tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ. 1. vyd. Olomouc: Hanex. ISBN 80-857-8317-7. OUTDOOROVÁ SOCIÁLNÍ SÍŤ, 2014. Fitness stezka Rokytka otevřena. In: Outfanatic. [online]. [vid. 16. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.outfanatic.com/clanek-359-Fitnessstezka-Rokytka-otevrena PEKOVOVÁ, I., 2011. Systém řízení podniku. In: Centrum pro regionální rozvoj České Republiky. [online]. [vid. 04. 03. 2015]. Dostupné z: http://www.crr.cz/Files/Doc s/publikace/System_rizeni_projektu.pdf POKR – GRANTOVÝ PORADCE, 2014. O grantech a dotacích. In: Portál na podporu podnikání. [online]. [vid. 05. 12. 2015]. Dostupný z: http://www.grantovyporadce.cz/pokr/Page.aspx?SP=4268 SHEPHARD, R. J., 1994. Aerobic fitness and health: sborník referátů z vědeckého semináře. 2. vyd. Champaign, IL: Human Kinetics. ISBN 08-732-2417-5. SINGLTREK, 2013. Co je Singltrek. In: Singltrek pod Smrkem. [online]. [vid. 16. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.singltrekpodsmrkem.cz/o-singltreku/co-je-singltrek/ SPORT PARK LIBEREC, 2015. Členění sportovišť. [online]. [vid. 20. 03. 2015]. Dostupné z: http://www.sportparkliberec.cz/cz/cleneni-sportovist
60
STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC, 2015. Výzva k podávání ţádostí o poskytnutí dotace z Fondu zdraví statutárního města Liberec na rok 2015. In: Oficiální stránky statutárního města Liberec. [online]. [vid. 22. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.liberec.cz/files/dok umenty/odbory/odbor-humanitni/fond-zdravi-i-vyzva-2015.pdf STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC, 2012. Sport park Liberec. In: Oficiální stránky statutárního města Liberec. [online]. [vid. 22. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.liberec .cz/cz/prakticke-informace/kultura-sport/sportovni-arealy/sport-park-liberec/ SUCHOMEL, A., 2007. Pohybová aktivita a zdraví. 1. Vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-286-9. TUPÝ, J., 2005. Pojmy ve vzdělávacím oboru Tělesná výchova. In: Metodický portál RVP.CZ. [online]. [vid. 10. 02. 2015]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/376/POJ MY-VE-VZDELAVACIM-OBORU-TELESNA-VYCHOVA.html/ WILLIAMS, M. H., 1990. Lifetime fitness and wellness: a personal choice. 3rd ed. Madison, Wis.: Wm. C. Brown Publishers. ISBN 06-971-2670-6. WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2015. Physical activity. [online]. [vid. 20. 03. 201 5]. Dostupné z: http://www.who.int/dietphysicalactivity/pa/en/
61
