Projekt Krajina domova Závěrečná zpráva o lokalitě PR Blátka
Vypracoval: Pavel Javůrek Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova
Přírodní rezervace Blátka „Ostrůvek života mezi poli“
Pár slov úvodem: Tuto lokalitu jsem začal navštěvovat ještě před tím, než jsem se vůbec doslechl o projektu Krajina domova. Mé kroky sem směřovaly už začátkem března, kdy jsem šel kontrolovat stavy zdejších obojživelníků. Toto místo jsem si zvolil nejen proto, že je relativně blízko mému domovu, ale zejména kvůli zajímavé druhové skladbě obojživelníků, kteří se zde vyskytují. Býval jsem tu čím dál častěji, takže jsem si udělal slušný obraz o tom, co tu kde leží, žije a roste. Zejména jsem zde hledal blatnici skvrnitou. Mé hledání bylo částečně úspěšné, nalezl jsem mrtvého jedince. Proto budu i nadále pokračovat ve svém hledání a na jaře příštího roku bych chtěl začít s celkovým průzkumem tohoto území. Jsem velmi šťastný, že můžu toto území navštěvovat a pracovat v něm. Mimo jiné bych chtěl upozornit na fakt, že u nás na Prostějovsku máme plno pěkných míst, mezi něž patří jistě právem i má lokalita. Z těch dalších sem mohu zařadit přírodní park Velký Kosíř. Chtěl bych poděkovat lidem, kteří se mnou na toto místo chodívali - mým dobrým přátelům Matěji Matiaškovi a Michalu Sovíčkovi, který byl zároveň mým odborným dozorem. Dále bych chtěl zmínit, že všechny fotografie jsou mé vlastní, pořízené v PR Blátka.
2
O lokalitě:
Jedná se o zalesněné údolí 0,7 km severozápadně od Vincencova. Spadá do katastrálního území obce Vincencov, Vranovice – Kelčice a Určice, asi 8km od města Prostějov. Celé území zabírá plochu cca 83,5 ha a je v nadmořské výšce 256 – 338m. Tvoří jej lesní porosty, louky a vodní plochy, které byly středem mého zájmu. V tomto místě pramení Kelčický potok, který zásobuje vodou dvě vodní nádrže, jež byly v historii využívané jako přítoky k mlýnu, který tu stál ve 12.století. Tyto nádrže v letních měsících vysychají. Z jedné strany je lokalita obklopena sadem a z druhé poli. Geologické podloží tvoří myslejovické souvrství stáří spodního karbonu. Z hornin jsou zde zastoupeny slepence, droby, laminované břidlice a prachovce. Na nich se vytvořily zejména kambizemě. Ve střední části lokality se vyskytují přeplavené sprašové hlíny, na nichž vznikly erodované formy hnědozemě.
Cesta vedoucí kolem vodních nádrží
3
V jarních měsících vypadají nádrže takto a jsou plné života
V pozdním létě jsou nádrže již vyschlé
Z biologického hlediska je tato lokalita velmi zajímavá, své si tu najde jak batracholog, tak entomolog. Správu nad lokalitou má Občanské sdružení Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody, které se stará zejména o luční porosty. Náplní jejich práce je kosení těchto porostů. Jak bylo výše zmíněno, území je tvořeno lesy, loukami a malými vodními plochami. V lesích tu převažují nepůvodními dřeviny - smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), nepůvodní jsou tu také akátiny. Z původních druhů jsou tu zejména dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Podrost tvoří sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides), dymnivka dutá (Corydalis cava), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Nelesní porosty tvoří bojínek tuhý (Phleum phleoides), ostřice nízká (Carex humilis), hvězdnice chlumní (Aster amellus), vstavač obecný (Orbis morio), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli osseum), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), čestec klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) a růže keltská (Rosa gallica), podražec křovištní (Aristolochia clematitis).
Chrastavec rolní (Knautia arvensis)
Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)
4
U živočichů jsem se soutředil zejména na ty, kteří žijí v okolí tůní. Vycházel jsem pouze ze svých nálezů, jelikož v literatuře není doklad o výskytu živočichů v této lokalitě. Z hmyzu se tu vyskytuje potápník vroubený (Dytiscus marginalis), lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) a kozlíček písečný (Pedestredorcadion pedestre). Dále jsem se zaměřil na obojživelníky, zjistil jsem tu čolka obecného (Lysotriton vulgaris), čolka velkého (Triturus cristatus), kuňku obecnou (Bombina bombina), ropuchu obecnou (Bufo bufo), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana hnědého (Rana temporaria), rosničku zelenou (Hyla arborea) a blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus). Z plazů zde žije užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Zástupcem ptáků je slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), za savce mohu jmenovat hryzce vodního (Arvicola terrestris). Dva z výše jmenovaných živočichů - čolek velký a lišaj pupalkový - jsou druhy monitorované Naturou 2000.
Čolek obecný (Lysotriton vulgaris)
Rosnička zelená (Hyla arborea)
Skokan hnědý (Rana temporaria)
5
Kuňka obecná (Bombina bombina)
Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta)
Jako jeden z problémů v PR Blátka bych viděl okolní pole, ze kterých jsou různá hnojiva splachována do tůní, je tu pozorovatelná eutrofizace, což způsobuje zvýšení obsahu dusíku ve vodě. To může mít negativní vliv na organismy, které se v tůních a jejich blízkosti vyskytují. Dalším nepříznivým faktorem ovlivňujícím život v tůních je vypalovaní porostu v okolí tůní. Obojživelníci potřebují prosvětlené tůně, ale když do nich napadá popel, tak je to spíše na škodu. Raději bych doporučil intenzivnější kácení náletových dřevin v okolí tůní namísto vypalovaní. Paradoxem je, že samotné vodní nádrže vybudoval člověk a teď slouží jako vhodné prostředí pro celou škálu organismů. Problém činí i odpadky, sice se zde nevyskytují ve velké míře, ale i tak tu nemají co dělat. Dalším hloupým dílem člověka je přidružený les
6
(složený z borovic a smrků), který snižuje druhovou diverzitu. Borovice navíc způsobuje zvýšené okyselení půdy. Tyto lesy hůře odolávají přírodním vlivům, především škůdcům, a celkově narušují ráz krajiny. Velmi rozšířenou náletovou dřevinou je tu trnovník akát (Robinia pseudacacia). Mezi další invazní rostliny, které se tu vyskytují, patří topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) a netykavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Jediným řešením je likvidace těchto porostů.
Prezentace mé lokality: Nevím, jestli se to dá nazvat prezentací, ale nejprve jsem sem brával své přátele, kteří byli zapálení pro mou práci. Zde jsem jim ve zkratce nastínil, co je tu k vidění. Tohle všechno se dělo opět ještě před tím, než jsem začal zpracovávat tento projekt. Poté jsem zjistil, že jedním z úkolů je v tomto projektu prezentace. Vypracoval jsem si asi 25 stránkovou prezentaci v programu Microsoft powerpoint. Do ní jsem zahrnul všechny důležité informace o projektu - účel projektu, polohu lokality, zdejší faunu, flóru a mnoho dalšího. Vše jsem doplnil fotografiemi lokality a videem zpívajících samců kuněk obecných. Po domluvě s mou profesorkou biologie jsem si vše přichystal na hodinu biologicko – chemického semináře. Poté jsem stanul před svou třídou, kterou jsem přímo zahltil informacemi. Celý výstup trval cca 15min a byl zajímavým zpestřením hodiny. Má práce nejspíš spolužáky zaujala, protože sklidila velký potlesk a mnoho dotazů. Po návratu ze setkání v Chlumu u Třeboně jsme se spolužačkami Michaelou Hrůzovou a Karolínou Poulíkovou připravili článek o projektu, naší práci a setkání, který jsme vložili i s fotkami na webové stránky naší školy. Stejný článek jsme také publikovali v Prostějovském Deníku.
7
Jak v krajině pomoci: Jednou z věcí, kterou jsem pomohl, bylo sešlapávání a zprůchodnění okolí nádrží. Bylo to nevyhnutelné řešení, protože jinak bylo těžké se v jejich okolí pohybovat. Mezi další z věcí, i když se zřejmě o pomoc krajině nejednalo, bylo objevení několika v literatuře nepublikovaných druhů živočichů. Patřili mezi ně kozlíček písečný (Pedestredorcadion pedestre), který má status lokálně hojného druhu, a lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina), jenž je v kategorii zákonné ochrany silně ohrožených druhů a na Červeném seznamu ČR je druhem téměř ohroženým (NT). Dalšími objevenými druhy jsou čolek velký (Triturus cristatus), v kategorii zákonné ochrany je silně ohrožený a na Červeném seznamu ČR je druhem ohroženým (EN) kuňka obecná (Bombina bombina). Jak už bylo jednou řečeno, čolek velký a lišaj pupalkový jsou druhy pod Naturou 2000. Další pomocí byla likvidace porostů topinamburu hlíznatého (Helianthus tuberosus), s tím mi pomohl Matěj Matiaško. Spolu jsme odsud odvezli i nějaké odpadky (např. pet lahve). Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní rezervaci, nemohl jsem nijak razantně zasahovat. Jinak jsem neshledal nic, co by se v krajině mělo změnit, a myslím si, že ráz této krajiny je velmi dobrý. A až na občasné vykosení porostu okolo tůní, které by tu mělo probíhat častěji, je vše v pořádku.
Jak by mé území vypadalo v ideálním případě: Bude se vám to možná zdát absurdní, ale já jsem spokojený s touto lokalitou tak, jak je. Protože bez zásahu člověka by nikdy nevypadla tak, jak vypadá, nerostlo by tu, co tu roste, nežilo, co tu žije. Jsem za to rád, on je člověk sám o sobě tvor zvídavý, který může svými zásahy působit kladně i záporně. A zamyslíme-li se, musíme upřímně přiznat, že žádný z nás určitě nedělal vždy pouze věci pro přírodu prospěšné. Teprve čas nás postupně učí, jak s přírodou nakládat a jak se k ní chovat. Každá generace si povzdechne, jak byla tráva za jejího mládí zelenější, jenže takhle bychom se dostali až na počátek světa. Ráz krajiny se mění a s ním i druhová skladba. Ne vždy k lepšímu, ale někdy tomu tak je. Vezměme si příklad z pohanských národů, které žily spřízněné s přírodou a chovaly se k ní s náležitou úctou a pokorou. On totiž takový strach z přírodních živlů je oprávněný, nezapomínejme prosím, že příroda si může vzít, co stvořila. A když skoná příroda, oprávněně s sebou vezme i nás. A na závěr jedno morální poučení: važme si toho, co máme. Všichni jsme obyvatelé planety Země. A tu máme jen jednu, proto si nepodřezávejme větev pod nohama.
8
Video o mé lokalitě: http://www.youtube.com/watch?v=JI3PTe7u9u8
Použitá literatura: Chráněná území ČR Olomoucko – Okres Prostějov
Obsah: Pár slov úvodem: .................................................................................................................... 2 O lokalitě: ............................................................................................................................... 3 Prezentace mé lokality: .......................................................................................................... 7 Jak v krajině pomoci: ............................................................................................................. 8 Jak by mé území vypadalo v ideálním případě: ..................................................................... 8 Video o mé lokalitě: ............................................................................................................... 9 Použitá literatura: ................................................................................................................... 9
9
