Čj. NPÚ-302/5651/2011 Příloha č. 1
TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ KRAJINA Návrh krajinné památkové zóny
Národní památkový ústav říjen 2011
Ing. arch. Naděžda Goryczková generální ředitelka NPÚ
TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ KRAJINA Návrh krajinné památkové zóny
Národní památkový ústav říjen 2011
Zpracovali: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Ing. arch. Věra Kučová Ing. arch. Alena Krusová, CSc. Mgr. Pavla Hlušičková ing. arch. Martin Merger Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích Ing. arch. Václav Bouška Ing. Marek Ehrlich Mgr. Jarmila Hansová Ing. arch. Čestmír Luhan Ing. Eva Olšanová Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D Ing. Marie Pavlátová Mgr. Jitka Skořepová Ing. Daniel Šnejd, dipl. tech. Ing. arch. Jana Štorková Ing. arch. Alena Vinařová Mgr. Eva Zuzáková Říjen 2011
2
TŘEBOŇSKÁ RYBNIČNÍ KRAJINA IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE a)
Název:
Třeboňská rybniční krajina Krajinná památková zóna
b) Název obecního/ městského úřadu (abecedně): Obecní úřad Bošilec Obecní úřad Dynín Obecní úřad Jílovice Obecní úřad Libín Obecní úřad Lišov Obecní úřad Mazelov Obecní úřad Štěpánovice Obecní úřad Cep Obecní úřad Domanín Obecní úřad Dunajovice Obecní úřad Frahelž Obecní úřad Hamr Obecní úřad Hrachoviště Městský úřad Chlum u Třeboně Obecní úřad Klec Obecní úřad Lužnice Obecní úřad Majdalena Obecní úřad Nová Ves nad Lužnicí Obecní úřad Novosedly nad Nežárkou Obecní úřad Pístina Obecní úřad Ponědráž Obecní úřad Ponědrážka Obecní úřad Příbraz Obecní úřad Smržov Obecní úřad Stráž nad Nežárkou Obecní úřad Stříbřec Městský úřad Třeboň Obecní úřad Záblatí Obecní úřad Val Městský úřad Veselí nad Lužnicí Obecní úřad Vlkov c)
Orgány státní správy: Krajský úřad: Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích Obecní úřady s rozšířenou působností: Městský úřad Třeboň Městský úřad Tábor Městský úřad Soběslav Městský úřad Trhové Sviny Městský úřad Jindřichův Hradec
3
CHARAKTERISTIKA A ZDŮVODNĚNÍ d)
Charakteristika území:
Ojedinělý obraz Třeboňské rybniční krajiny jako ploché rybniční pánve s páteřní osou meandrujícího koryta řeky Lužnice, s liniemi hrází rybníků osázených duby a s vodními kanály s bohatou pobřežní vegetací, obsahuje soustavu uměle vytvořených vodních toků a ploch - rybníků, zcela unikátní pokud se týká rozsahu a způsobu provedení. Původně nehostinné území s nepřístupnými mokřinami a močály bylo od středověku postupně kultivováno systémem technických a vodohospodářských úprav, které směřovaly k vytvoření plně funkční krajiny, s vysokou hospodářskou, přírodní, kulturně historickou i estetickou hodnotou. V obrazu krajiny se v jejím historickém vývoji rybníky trvale stabilizovaly jako nové prvky krajinné scény, velmi typické pro tuto oblast, jejichž uvážlivá regenerace zasluhuje širší veřejný zájem. Historickým vývojem vznikla krajina neobyčejně členitá, i přes svou převažující plochost prostorově rozmanitá, s výraznými hodnotami harmonie zástavby, technických děl a přírodního prostředí. Rybníkářská díla jsou různorodé velikosti a jsou doplněna drobnými technickými prvky a liniovými stavbami, které podmiňují jejich funkčnost. Z tohoto důvodu může být zvýšená památková ochrana a péče zajišťovaná pouze formou péče o spojité území, ve kterém se nacházejí. Takovou formou je z hlediska právních nástrojů památkové péče krajinná památková zóna. V KPZ Třeboňská rybniční krajina hrají významnou roli kulturně historické hodnoty. Jsou to doklady postupné kultivace krajiny technickými vodohospodářskými díly a postupně se vyvíjejícím a měnícím se osídlením. Část těchto hodnot souvisí se základní geomorfologickou charakteristikou krajiny, vzniklé na základě její kultivace a hospodářského přetváření od 14. do 16. století. Struktura nově vzniklé kulturní krajiny se střídáním ploch rybníků, polí, luk, lesů a bohaté doprovodné zeleně, lemující břehy rybníků a vodotečí, přirozeně střídá měřítko prostorů a dává krajině živost, proměnlivost a překvapivost. Základ krajiny tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Přestože nejstarší rybníky vznikaly na Třeboňsku v důsledku příhodných geografických podmínek už ve 14. a 15. století, ráz a charakter třeboňské krajině vtiskly systematické úpravy rybníkářů Štěpánka Netolického (1460-1539) a Jakuba Krčína z Jelčan (1535-1604). Hlavní osu celé soustavy tvoří dílo Štěpánka Netolického, Zlatá stoka (délka 46,2 km; vystavěna 1508-1518). Zlatá stoka rozvádí vodu z řeky Lužnice do přilehlých rybníků a poté ji odvádí zpět do řeky. Systematické ztvárnění krajiny důmyslně dotváří rozsáhlý velkoryse řešený vodní komplex rybníka Rožmberk a Nové řeky s dalšími rybníky, budovaný Jakubem Krčínem z Jelčan. Největší rybník v Čechách Rožmberk (výměra 490 ha; původně cca 1 000 ha), prezentující současně i moc rožmberského rodu, byl základem této soustavy a vznikl přehrazením řeky Lužnice. Nová řeka v délce 14 km byla založena současně s rybníkem Rožmberk a sloužila k odvedení velké vody z řeky Lužnice mimo rybník do řeky Nežárky. Prostorová a vizuální vazba Rožmberka na historické jádro Třeboně a dále na rybníky Svět a Opatovický vytváří jedinečný krajinářsko urbanistický komplex. Jihovýchodně od města Třeboně směrem k obci Majdalena spoluvytváří charakteristicky KPZ Třeboňska lesní masiv Zámeckého polesí a sv. Barbory, protkaný soustavou odvodňovacích 4
stok a Zlatou stokou, tato část Třeboňska je proto pro ochranu a prezentaci celku rybníkářské krajiny a její uchování důležitá. Nejrozmanitější a nejčlenitější částí území KPZ je Chlumecká pahorkatina mezi obcemi Chlum u Třeboně a Stráž nad Nežárkou. Mozaika různě velkých rybníků, lesů, polí a luk se vzájemně vizuálně oddělenými rybníky v tomto území vytváří soustavu prostorů drobnějšího měřítka s kultivovanou parkovou scenérií. Pro tuto část území KPZ jsou charakteristické zalesněné pahorky - „chlumy“. V ploše KPZ se kromě jednotlivých kulturních památek a jejich areálů nachází Městská památkové rezervace Třeboň s vlastním ochranným pásmem. Rovněž zde leží tyto vesnické památkové zóny: Bošilec, Lutová, Ponědrážka, Žíteč a Pístina. Tato památková území reprezentují charakteristické vesnické urbanistické struktury s cennými architektonickými a vernakulárními památkami. Vesnice ležící v KPZ jsou v naprosté většině písemně doloženy z období před vznikem rybničních celků. Jejich poloha tedy významně určila i lokaci rybníků a trasování liniových děl. Třeboňská rybniční krajina sestává z velkého množství chovných rybníků a stok, jejichž vzájemnou interakci a funkčnost zajišťuje řada dalších technických objektů. Mezi ně patří především přívodní a odpadní kanály, hráze, splavy, stavidla, čapy, požeráky, rybniční trouby, mosty apod. Dokonalý soulad technických hospodářských úprav s přírodními podmínkami a potřebami krajiny přispěl k vysokým estetickým a v neposlední řadě přírodním hodnotám dnešní krajiny, jejíž neobyčejné kulturní a historické hodnoty zasluhují odbornou ochranu. Většina technických památek na území KPZ má přímou spojitost s třeboňským rybníkářským dědictvím, které je zcela mimořádným fenoménem a dokladem osvíceného šlechtického podnikání pozdního středověku a raného novověku ve střední Evropě. Samotná rybniční soustava je jako velmi zdařilé technické dílo ukázkou měřičské a stavitelské dovednosti té doby. Je dokladem umného využití místních přírodních podmínek a přeměny původně bažinatého území na kulturní hospodářskou krajinu. Místní vodohospodářská díla mají kromě své hlavní funkce, chovu ryb, význam i pro odvodnění a zúrodnění místní krajiny a v neposlední řadě i pro energetické využití síly vody. Mezi nejvýznačnější stavební díla tohoto druhu patří především hráze velkých rybníků jako jsou Svět, Rožmberk, Horusický, Záblatský apod., včetně všech jejich technických detailů. Mezi patrně nejstarší konstrukční prvky rybničních hrází patří kamenný mostek (snad gotický) nad severním bezpečnostním přelivem rybníka Dvořiště. Také samotná výpust tohoto rybníka s kamenným klenutím je velmi zajímavým technickým dílem. Kromě hrází funkčních rybníků se v území KPZ dochovaly i hráze rybníků dnes již zaniklých. Mezi ně patří hráz bývalého rybníka Hrádeček nebo hráz Novořeckého rybníka, u kterého je doposud počítáno s jeho inundační funkcí. Významnými kulturními památkami, které tvoří páteř rybničních soustav, jsou dva umělé kanály - Zlatá stoka a Nová řeka. Jedná se o doklad mimořádného měřičského umění budovatelů rybníků Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan. Zajímavým, i když mladším, technickým dílem 19. století jsou Novořecké splavy, které regulují množství vody vtékající do Nové a Staré řeky a zdokonalují původní Krčínovu myšlenku regulace stavu vody v obou větvích v tomto místě. Nedílnou součástí funkčního systému chovu ryb jsou sádky, které se ve zmodernizované podobě dochovaly např. u města Třeboně nebo pod hrází Horusického rybníka. Z doby Štěpánka Netolického pocházejí sádky zvané Šaloun u rybníka Velký Tisý.
5
Přes Starou řeku a rybník Vítek byly postaveny v závěru 18. století dva kamenné inundační mosty. Most přes rybník Vítek pochází z roku 1781 a má pět oblouků. Druhý most má oblouků dvanáct a je na něm pamětní deska s letopočtem 1799. Severovýchodním směrem od Třeboně je na tzv. Mokrých loukách dochováno několik drobných roubených seníků, dokládajících způsob hospodaření v trvale zamokřených částech zdejší krajiny. KPZ v sobě obsahuje i příklady tradičního využití energie vody zadržené důmyslným využíváním v objektech mlýnů pod hrázemi. Zcela unikátní je přitom doposud funkční vodní elektrárna u rybníka Rožmberk z roku 1922. Mnohá sídla využila a dodnes využívají páteřní linie soustavy /Zlatou stoku, Novou řeku/ jako doplňkovou součást technické infrastruktury – pohon mlýnů, zavlažování a zavodňování, vodních hamrů apod. Nedílnou součástí hodnot KPZ jsou dochované cesty, využívající po staletí zpevněné koruny hrází, které jsou pochozí a mnohé z nich i pojízdné a tvoří i v současné době významné prvky komunikační sítě. Předmětem ochrany v KPZ jsou: -
historická rybniční díla včetně souvisejících staveb a technických prvků
-
kulturní památky a další historické architektonicky významné stavby
-
veškeré doklady historického rybníkářského podnikání a hospodaření založeného na využití vody/ vodních zdrojů
-
vzájemné prostorové vztahy a uměle vysázená stromořadí v krajině
KPZ je vymezena tak, že zahrnuje území s největší koncentrací rybníků, území člověkem po staletí uměle přetvářené a od konce 19. století ve svém obraze stabilizované. KPZ zahrnuje území, které obsahuje několik rybničních soustav, se základem v tzv. době českého rybníkářství, tj. od konce 15. a zejména ze 16. století, a to takto: -
-
-
-
soustava rybníků, které jsou přímo napájeny Zlatou stokou nebo do ní vypouštěny (Opatovický, Svět a proti proudu přítoku rybník Spolský, Rožmberk, Kaňov, Velký Tisý a Malý Tisý; Koclířov a Dvořiště, Služebný a Velký Lomnický; Krčín, Ptačí blato a Záblatský, Ponědrážský a Ponědrážkovský, Švarcenberk, Bošilecký a Horusický); soustava/skupiny rybníků, které jsou přímo spojeny s korytem Krčínovy Nové řeky – tj. rybníky západně od Lutové včetně soustav „selských rybníků“, jejichž vody ústí do rozsáhlých mokřadů, známých jako Přírodní rezervace Novořecké močály. Toto území ostatně koryto Nové řeky a její mocná hráz v krajině vymezuje a Novořecké močály jsou jejím trvalým zdrojem vody (Staré a Nové jezero, Starý a Nový Hospodář, Starý a Nový Kanclíř, Žofinka, Vizír, Humenský, Podsedek, Žebrákov); skupina rybníků v území mezi Novou řekou a Starou řekou; tedy rybníků, které jsou vodami Nové řeky napájené a do koryta Staré řeky či prostřednictvím jednotlivých kanálů a rybník Vítek přímo do rybníka Rožmberk vypouštěné (Vyšehrad, Stolec, Nový Vdovec, Starý Vdovec, Ženich, Nový Spálený, Dušákovský, Vítek); skupiny městských rybníků v lokalitě „U Víta“ – drobné historické rybníky města Třeboně východně od přírodní rezervace „Mokré louky“ (Smíchov, Slapský, Hraniční, Bílá hlína, Thierov aj.); skupina rybníků Břilické soustavy (Břilický, Starý, Bičan, Nový u Dvorců, Verfle, Machovský, Starý u Břidlic a Stružky);
6
-
-
skupina Nadějské soustavy severně a jihovýchodně od obce Klec, s hravými Krčínovými názvy (Klec, Potěšil, Rod, Naděje, Láska, Víra, Blaník, Dobrá vůle, Strakatý, Volovský, Krajina, Nový Překvapil, Senekov a Pražský). K této skupině přiléhá drobná soustava jižně od vesnice Kolence – Přední a Zadní Pasecký, Ostrý, Okřínek, Lipičí a Křtěný; skupina drobnějších rybníků v otevřené krajině okolo vesnice Pístina (která sama je vesnickou památkovou zónou). Celé území, s výjimkou rybníků Dvořiště a Spolského (které však historicky do uměle budované systému patří a věcně by jejich pominutí bylo nesprávné) a související zástavby, je součástí CHKO Třeboňsko, vyhlášené v roce 1979. Třeboňskou rybniční krajinu je žádoucí chránit, udržovat a rozvíjet jako ekonomicko výrobní komplex potravinářského charakteru. Historickým vývojem vznikla oblast specifického krajinného obrazu, který determinuje další možné poznání území. Kromě ryze ekonomických priorit je prostorové rozložení soustavy i díky vysokým estetickým hodnotám a charakterem v krajině ležících sídel považováno za jednu z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech. e)
Důvodová zpráva:
Účelem vyhlášení KPZ je zvýšená ochrana kulturně historických hodnot souvislého území v okolí města Třeboně, jehož obraz je plně určen historickými rybníkářskými díly, jako zcela specifického fenoménu kulturně–historického dědictví České republiky, zejména Jihočeského kraje. Podnětem k přípravě KPZ je výsledek dosavadních odorných průzkumů a jednání na pracovištích Národního památkového ústavu o optimální formě zdůraznění rybníkářských děl v krajině v okolí Třeboň. Návrh KPZ je zároveň výsledkem víceletého procesu, jehož cílem je zároveň naplnit doporučení Výboru světového dědictví k výběru většího počtu rybníků vytvořených v 15. a 16. století jako základu dědictví, které by bylo předmětem návrhu na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního. Rybniční díla vznikala v oblasti Třeboňska od poloviny 14. století, s hlavní etapou rozvoje v 15. - 16. století, tedy technickými metodami, které se v současné době neužívají. Z tohoto důvodu je péče o tato díla a jejich obnovu činností vyžadující specifické dovednosti a techniky, jejichž sledování vyžaduje zvýšený metodický i správní dohled na úseku státní památkové péče. Dochování celistvého systému je na vysoké úrovni i díky tomu, že naprostá většina území navržené KPZ je součástí CHKO Třeboňsko. Zkušenost výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny je velmi pozitivní, nicméně k uchování přesnějších kulturně historických charakteristik rybníků, souvisejících technických prvků (bodových i liniových) a četných dosud ve vysoké míře autenticity dochovaných staveb vyžaduje vyjádření zájmu státu o tento kultruní fenomén i v oblasti památkové péče. Vysoké estetické hodnoty jsou dlouhodobě vnímány a respektovány širokou odbornou i laickou veřejností. KPZ má za cíl uchování kvality vysoké kultruně-historické a estetické kvality rybniční krajiny ve veřejného zájmu v pro další generace.
7
POPIS HRANICE ÚZEMÍ Hranice KPZ je vedena co nejracionálněji tak, aby vymezila územně celistvé a z hlediska dochované krajiny charakteristické území, které reprezentuje odborně podloženou část Třeboňska, s níž je ztotožňována a širokou veřejností uznávána historie jihočeského rybníkářství. Její průběh je určen takto: f) Popis hranice území (Popis ve směru hodinových ručiček) Hranice navrhované KPZ Třeboňské rybniční soustavy začíná na severu na severním břehu Horusického rybníka, u obce Horusice. Pokračuje na východ k řece Lužnici a vede podél jejího pravého břehu k obci Vlkov, kterou obchází z jižní strany. Od Vlkovského rybníka pokračuje jižním směrem podél rybníků Překvapil, Rod, Naděje, Dobrá Vůle a napojuje se na silnici II. třídy č. 148. Po ní pokračuje k obci Kolence, kterou míjí z JZ strany a na jižní straně se opět napojuje na silnici II. třídy č. 148. Ze silnice odbočuje k Přednímu Paseckénu rybníku k jeho východní straně a vede dále na jih k obci Stará Hlína. Hranice vede po západním okraji obce. Dále se napojuje na silnici I. třídy č. E551 a po ní směřuje SV směrem k obci Mláka. Hranice vede po JV okraji obce Mláka a na jejím východním konci se napojuje na lesní cestu vedoucí k Nové řece. Tato lesní cesta je zároveň hranicí k.ú. Mláka a k.ú. Novosedly nad Nežárkou. Hranice pokračuje po západním okraji lomu až k soutoku Nové řeky s řekou Nežárkou, odtud se vrací po pravém břehu Nové řeky zpět k silnici E551, kterou překročí a pokračuje jižním směrem po lesních cestách k rybníku Nesvorný a Závistivý. Od rybníků hranice pokračuje východním směrem k silnici. Na tuto silnici se napojuje a vede podél ní k jihu, k obci Mníšek a Libořezy. Obec Libořezy míjí z jižní strany a napojuje se na silnici č. 153 a pokračuje podél východního břehu rybníků Velká Černá a Blato. Odtud vede k obci Lutová, na jejímž jižním okraji se napojuje na silnici č. 153 a z níž odbočuje na západ k rybníku Starý Kanclířov. Od rybníka Starý Kanclířov hranice pokračuje na jih podél východního břehu Nového Kanclířova a u obce Hamr překračuje Košťenický potok a po jeho levém břehu směřuje dále k západu. Na západním konci obce Hamr se napojuje na silnici č. 153. Z ní odbočuje hranice SZ směrem a vede podél levého břehu Zlaté stoky. Na severním okraji osady Herda odbočuje od břehu Zlaté stoky a pokračuje po lesních cestách západním směrem až k Podřezanské stoce. Hranice vede proti proudu Podřezanské stoky a dále odbočuje k obci Hrachoviště a prochází její jižní částí. Z Hrachoviště pokračuje po silnici k východnímu okraji obce Kojákovice. Dále vede hranice severním směrem po silnici k obci Domanín. Obec Domanín obchází a napojuje se na západní straně na silnici. Z ní odbočuje k východnímu břehu Spolského rybníka. Břeh tohoto rybníka tvoří hranici k obci Libín, na jejímž východním ohraji se napojuje na silnici. Po této silnici směřuje k obci Spolí, kterou míjí ze západní strany a pokračuje podél Spolského potoka směrem na sever. Od něj odbočuje k silnici č. E551, kterou překračuje a dále pokračuje na sever k rybníkům Markovskému a Prelátskému. Hranice dále pokračuje na sever k rybníku s názvem Nový u Dunajovic. Na SZ straně tohoto rybníka se napojuje na silnici směřující do obce Dunajovice, obci obchází z východní strany a napojuje se na silnici směřující k obci Přeseka. Od silnice odbočuje severním směrem a vede podél Zlaté stoky k Hornímu Přeseckému rybníku. Od něho směřuje k JV břehu rybníka Dvořiště, pokračuje podél jeho břehu až k SV okraji rybníka, kde odbočuje severním směrem k rybníku Krčín. Zde hranice odbočuje po silnici západním směrem k polní cestě, po které stoupá k severu po navazujících vodních tocích a polních cestách kolem Záblatského rybníka, Horního Dynínského rybníka a Dolního Dynínského rybníka k obci Lhota. Hranice vede po západní straně obce a dále pokračuje po silnici kolem
8
západní strany Bošileckého rybníka k obci Bošilec. Z obce Bošilec se hranice navrací k severnímu břehu Horusického rybníka, k počátečnímu bodu. g)
Mapa: viz samostatná příloha
h)
Výčet kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek
Výčet památkově chráněných území Městská památková rezervace Třeboň (Ochranné pásmo městské památkové rezervaci Třeboň) Národní kulturní památky NKP zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou NKP klášter augustiniánů v Třeboni NKP Rožmberská rybniční soustava Vesnické památkové zóny Vesnická památková zóna Bošilec Vesnická památková zóna Lutová Vesnická památková zóna Pístina Vesnická památková zóna Ponědrážka Vesnická památková zóna Žíteč Výčet objektů zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek okres České Budějovice Bošilec 17237/3-58 - kostel sv. Martina 15669/3-54 - venkovská usedlost čp. 8 34979/3-55 - venkovská usedlost čp. 9, s omezením: bez obytné budovy a pozůstatku stájí na st. p. č. 9/1 32966/3-56 - venkovská usedlost čp. 13 18712/3-57 - venkovská usedlost čp. 21 Lhota 19407/3-97 - venkovská usedlost čp. 11 okres Jindřichův Hradec Frahelž 47432/3-5694 - venkovská usedlost čp. 11 Lutová 36787/3-2010 - kostel Narození P. Marie, zřícenina 33077/3-2012 - kostel Všech svatých 41666/3-2014 - hřbitov, z toho jen: křížová cesta a boží muka 22780/3-2013 - výklenková kaplička sv. Jana Nepom. 38295/3-2011 - fara čp. 5 47445/3-5707 - venkovská usedlost čp. 36 47446/3-5708 – sýpka 9
Žíteč 37299/3-2378 - boží muka, S okraj vsi 37789/3-2379 - kříž náves, proti čp. 98 47443/3-5705 - venkovská usedlost čp. 43 47444/3-5706 - sýpka Lomnice nad Lužnicí 33818/3-2005 - radnice čp. 133, nám. 1. května 29138/3-2006 - kostel sv. Jana Křtitele 16312/3-2007 - kostel sv. Václava, nám. 1. května 25473/3-2008 - výklenková kaplička při čp. 45 47558/3-5898 - silniční most klenutý, id. č. 1555-1 přes Zlatou stoku, směr Záblatí Lužnice 28953/3-2016 - zemědělský dvůr čp. 40, Rožmberská bašta na sádkách na hrázi Rožmberka 32153/3-2017 - socha sv. Jana Nepomuckého, při mostě 25184/3-2018 - venkovská usedlost čp. 16 47435/3-5697 - venkovská usedlost čp. 17 47434/3-5696 - venkovská usedlost čp. 27 47436/3-5698 - jiná zemědělská stavba – bobrovna 36292/3-2019 - kovárna Nová Ves nad Lužnicí 44143/3-6036 - Krabonoš - kostel sv. Jana Křtitele s farou, s omezením: bez hospodářských budov 102467 - vodojem věžový Pístina 22539/3-2091 - kaple sv. Kateřiny 11368/3-6114 - židovský hřbitov, Na pískách 47426/3-5688 - venkovská usedlost čp. 2 47427/3-5689 - venkovská usedlost čp. 12 47424/3-5686 - venkovská usedlost čp. 18 47428/3-5690 - venkovská usedlost čp. 20 47423/3-5685 - venkovská usedlost čp. 25 47422/3-5684 - venkovská usedlost čp. 28 Ponědrážka 47437/3-5699 - kaple 26514/3-2101 - venkovská usedlost čp. 15 14813/3-2102 - venkovská usedlost čp. 16 21065/3-2103 - venkovská usedlost čp. 4, z toho jen: stodola 26510/3-2104 - venkovská usedlost čp. 32 Stříbřec 19572/3-2246 - kovárna 14096/3-2241 - venkovská usedlost čp. 9 28941/3-2242 - zemědělský dvůr čp. 35 Třeboň 24570/3-2338 - měšťanský dům Žižkovo nám., pův. čp. 56 16906/3-2354 - rodinný dům Tylův domek 19251/3-2262 - městské opevnění
10
21250/3-5450 - psinec Na valech, při čp. 155 25407/3-2351 - boží muka, na hrázi rybníka Svět 23930/3-2355 - sloup se sousoším - Mariánský sloup, Masarykovo nám. 35488/3-5451 - pomník valečným obětem Sokolovská, před čp. 296/II 46823/3-2347 - kašna Jordanova Masarykovo nám. 22622/3-2278 - radnice čp. 1 47379/3-5443 - pivovar měšťanský s divadlem J. K. Tyla čp. 2 19929/3-2272 - měšťanský dům čp. 3 28704/3-2296 - měšťanský dům čp. 4 23359/3-2297 - měšťanský dům čp. 5 33798/3-2298 - měšťanský dům čp. 6 35420/3-2273 - měšťanský dům čp. 7 38623/3-2299 - měšťanský dům čp. 8 35719/3-2305 - měšťanský dům čp. 9 28124/3-2306 - měšťanský dům čp. 10 19123/3-2307 - měšťanský dům čp. 11 40246/3-2274 - měšťanský dům čp. 13 34632/3-2275 - měšťanský dům čp. 14 16204/3-2308 - měšťanský dům čp. 15 35779/3-2309 - měšťanský dům čp. 16 22992/3-2310 - měšťanský dům čp. 18 47416/3-5678 - měšťanský dům čp. 21 47313/3-2276 - měšťanský dům čp. 22 16645/3-2277 - měšťanský dům čp. 24 41302/3-2317 - měšťanský dům čp. 26 36178/3-2322 - měšťanský dům čp. 27 41597/3-2320 - měšťanský dům čp. 29 35934/3-2321 - měšťanský dům čp. 32 26316/3-2328 - měšťanský dům čp. 33 20470/3-2323 - měšťanský dům čp. 35 30697/3-2324 - měšťanský dům čp. 36 34013/3-2325 - měšťanský dům čp. 37 35614/3-5446 - měšťanský dům čp. 39 41806/3-2326 - měšťanský dům čp. 40 32658/3-2327 - měšťanský dům čp. 41 37728/3-2329 - měšťanský dům čp. 44 27151/3-2330 - měšťanský dům čp. 45 31840/3-2318 - měšťanský dům čp. 48 40217/3-2319 - měšťanský dům čp. 49 25230/3-2332 - měšťanský dům čp. 53 18851/3-5447 - měšťanský dům čp. 54 18962/3-2337 - měšťanský dům čp. 55 22063/3-2339 - měšťanský dům čp. 57 16168/3-2311 - měšťanský dům čp. 67 19053/3-5444 - měšťanský dům čp. 69 24516/3-2333 - masné krámy čp. 70 25440/3-2312 - měšťanský dům čp. 71 20269/3-2313 - měšťanský dům čp. 72 19360/3-2314 - měšťanský dům čp. 73 23078/3-2315 - měšťanský dům čp. 74
11
26695/3-2316 – činžovní dům čp. 76 17099/3-2304 - měšťanský dům čp. 78 25011/3-2300 - měšťanský dům čp. 79 21053/3-2301 - měšťanský dům čp. 80 16489/3-2302 - měšťanský dům čp. 81 29128/3-2303 - měšťanský dům čp. 82 22487/3-2334 - měšťanský dům čp. 84 27652/3-2279 - měšťanský dům čp. 85 21436/3-2280 - měšťanský dům čp. 86 30022/3-2281 - měšťanský dům čp. 87 13444/3-2282 - měšťanský dům čp. 88 36904/3-2283 - měšťanský dům čp. 89 39958/3-2284 - měšťanský dům čp. 90 36261/3-2285 - měšťanský dům čp. 91 17578/3-2267 - měšťanský dům čp. 92 33074/3-5445 - měšťanský dům čp. 93 28942/3-2286 - měšťanský dům čp. 94 29558/3-2287 - měšťanský dům čp. 96 45909/3-2268 - měšťanský dům - hotel Bílý koníček čp. 97 15011/3-2288 - měšťanský dům čp. 98 33562/3-2289 - měšťanský dům čp. 101 40534/3-2290 - měšťanský dům čp. 102 19776/3-2291 - měšťanský dům čp. 103 37849/3-2292 - měšťanský dům čp. 104 27147/3-2293 - měšťanský dům čp. 105 19038/3-2294 - měšťanský dům čp. 106 41324/3-2295 - měšťanský dům čp. 107 40585/3-2269 - zámek čp. 111 34621/3-5448 - měšťanský dům čp. 122 39363/3-2270 - pivovar čp. 124 36509/3-2342 - klášter čp. 125 21983/3-5449 - měšťanský dům čp. 161 37045/3-2340 - venkovský dům 45146/3-2346 - kostel sv. Alžběty 15307/3-2348 - kaple sv. Jana 17365/3-2350 - kaple sv. Petra a Pavla 45066/3-2349 - kaple sv. Víta 20610/3-2353 - kaplička Korunováni P. Marie 103818 - výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého 46472/3-2352 - boží muka 103095 - kříž tzv. Hadí křížek 20597/3-2361 - socha Odpočívajícího Krista 26053/3-2357 - socha sv. Jana Nepomuckého, Novohradská 27623/3-2358 - socha sv. Jana Nepomuckého, Sokolská 45667/3-2356 - socha sv. Jana Nepomuckého, za Hradeckou branou 16419/3-2362 - pomník Josefa Šusty 25751/3-2341 - seník - soubor seníků 33857/3-2381 - rybník - Rožmberská rybniční soustava 101946 - kasárna – bývalá čp. 46
12
41007/3-2336 - vodní mlýn Zelenkův čp. 222, s omezením: bez obytné budovy čp. 1114 a hosp. objektu 47415/3-5677 - vodárenská věž Přeseka 47557/3-5897 - silniční most klenutý, id. č. 24-0105, se sochou sv. Jana Nepomuckého Holičky 33286/3-2195 - pomník E. Destinové 47555/3-5895 - silniční most č. 1536 - 1 i)
Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku:
Rybníky v území KPZ Třeboňská rybniční krajina: (doporučení k prohlášení za kulturní památku) Bošilecký (založen před rokem 1413, za husitských válek prokopána hráz, obnoven v roce 1430) Hejman (založen na konci 50. let 16. století Mikulášem Ruthardem z Malešova) Horusický (vybudován Štěpánkem Netolickým v letech 1511 - 1512) Klec (první zmínka v roce 1503) Krajina (vznikem se datuje do roku 1512) Krčín (založil Jakub Krčín z Jelčan v letech 1582–1583 rozšířením rybníka Žabov) Naděje (rybník založil Jakub Krčín z Jelčan v letech 1577–1579) Nový u Frahelže (rybník patřil do majetku Vamberků a byl od Zdeňka ze Vamberka zakoupen Rožmberky kolem roku 1555) Nový Vdovec (rybník vznikl v letech 1562–64) Podsedek (roku 1520 založil Mikuláš Ruthard z malešova) Ponědrážský (první zmínka z roku 1439, v letech 1511-1512 upravoval Štěpánek Netolický) Potěšil (založen Jakubem Krčínem z Jelčan) Ptačí Blato (původní Blato, zaplavené při stavbě Krčína bylo později odděleno jako samostatný rybník) Ruda (v písemných pramenech se rybník Ruda zmiňuje roku 1495 a 1508, kdy byl dokončen pro dohledem Štěpánkovým) Skutek (založen 1577) Služební (rybník již existoval roku 1557) Spolský (kole roku 1574, rybník budoval Krčín takřka souběžně se Světem ) Staňkovský (založen rybníkářem Mikulášem Ruthardem z Malešova přibližně v letech 1551-1556) Stará a Nová Výtopa (vytvořil Mikuláš Rutard před polovinou 16. století) Staré a Nové Jezero (roku 1520 založil Mikuláš Ruthard z malešova) Starý a Nový Hospodář (roku 1520 založil Mikuláš Ruthard z malešova) Starý a Nový Kanclíř (za Mykuláše Rutharda vznikl po roce 1540 i Nový Kanclíř) Staviště (rybník získali Rožmberkové s částí Stránského panství roku 1577,poté na rybníku pracoval Krčín). Švarcenberk (založen knížetem J.A. Schwarzenbergem v letech 1698–1701) Velká Černá (založen před r. 1550) Záblatský (první zmínka v roce 1476, v roce 1513 rozšířen Štěpánkem Netolickým) Ženich (rybník Ženich pochází ze Šustovy éry, z roku 1881)
13
Ostatní navrhované památky: Novořecké splavy Sádky Šaloun na břehu rybníka Velký Tisí Sádky Třeboň v bezprostřední blízkosti rybníka Svět Most přes Zlatou Stoku v obci Majdalena Kaple v obci Ponědrážka pod hrází Ponědrážkovského rybníka Branná - návesní kaple Frahelž - návesní kaple Hrachoviště - návesní kaple Klec - návesní kaple Lužnice - návesní kaple Mníšek - návesní kaple Ponědraž - návesníkaple Přeseka - návesní kaple Smržov - návesní kaple Stříbřec - návesní kaple Třeboň - bývalá parní pila a parní mlýn - následně rybářské laboratoře a sklady krmiv (mezi Světskou hrází a Zlatou stokou, Novohradská ul.) Třeboň - tzv."pěšárna" - bývalá ubytovna rybářských učňů pod Světskou hrází, Novohradská ul. j)
Fotodokumentace (samost. strany)
14
