PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2015 - 2020

+420 774 579 973

Zpracovatel

:

GHC regio s.r.o.

Oznamovatel

:

Olomoucký kraj

Program

:

Posuzování vlivů na ŽP

Část

:

S.E.A. vyhodnocení koncepce

Datum

:

06 / 2015

Zakázkové č.

:

GHC/2014-09/SEA/3-06

Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc

1 www.ghcregio.eu

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020

Oznamovatel / žadatel:

Zpracovatel:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

1

GHC regio s.r.o. Sokolská 541/30 779 00 Olomouc Tel.: +420 585 207 018 GSM: + 420 774 579 973 www.ghcregio.cz

OLOMOUCKÝ KRAJ PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2015 - 2020 Vyhodnocení koncepce zpracované na základě § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu podle přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění.

Zpracovatelé: Ing. Aleš Calábek, MBA

e-mail: [email protected] .................... tel.: +420 774 579 973 osvědčení odborné způsobilosti (autorizace) podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb. a § 19 zák. č. 100/2001 Sb., č.j. 8939/1302/OPVŽP/96 a č.j. 47266/ENV/11

RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.

e-mail: [email protected]

....................

autorizovaná osoba pro účely posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pl. znění udělené MŽP (č.j. 630/1677/05) Ing. Gabriela Součková

....................

Ing. Jana Zieglerová

....................

Olomouc, 06 / 2015 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

2

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Obsah „Oznámení posouzení vlivů koncepce na ŽP“:

ÚVOD........................................................................................................................................................................ 8 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ............................................................................. 9 1.1 Obsah koncepce ........................................................................................................................................ 9 1.2 Vize, priority a cíle koncepce ................................................................................................................... 11 1.3 Vztah k jiným koncepcím ......................................................................................................................... 14 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE .................................................................................................................. 19 2.1 Vymezení dotčeného území .................................................................................................................... 19 2.2 Geomorfologické členění, geologická charakteristika ............................................................................. 22 2.3 Geologie Území........................................................................................................................................ 23 2.4 klimatická charakteristika ........................................................................................................................ 23 2.5 Ovzduší .................................................................................................................................................... 24 2.6 Půdní fond ............................................................................................................................................... 26 2.7 těžba nerostných surovin ........................................................................................................................ 27 2.8 Vodstvo a riziko záplav ............................................................................................................................ 27 2.9 Příroda – chráněná území, národní parky, NATURA 2000 ....................................................................... 28 2.10 koeficient ekologické stability ............................................................................................................... 32 2.11 Odpadové hospodářství ......................................................................................................................... 33 2.12 Staré ekologické zátěže ......................................................................................................................... 34 2.13 Automobilová doprava .......................................................................................................................... 35 2.14 cyklodoprava a integrovaný dopravní systém ....................................................................................... 36 2.15 Investice do životního prostředí ............................................................................................................ 37 2.16 Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce............................................................................... 37 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY...................................................................................................................................... 39 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ). ................................................................ 40 5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ....................................................... 43 5.1 Strategické a programové dokumenty na národní úrovni z hlediska životního prostředí ....................... 43 5.2 Strategické a programové dokumenty na úrovni Olomouckého kraje z hlediska životního prostředí .... 46 6. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGYCKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................... 49 7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÍVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ........................................................ 63 8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ .................................................... 68 9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....... 70 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE .......................................................................................................... 72 11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ ............................................. 73 12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ............................................................................................................. 76 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VŠECH UVEDENÝCH ÚDAJŮ ....................................................................................... 82 14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ............................................................................................................................................ 90

Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

3

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 14.1 Vypořádání připomínek a požadavků MŽP uvedených v Závěru zjišťovacího řízení ............................. 90 14.2 Vypořádání ostatních připomínek neuvedených v závěru zjišťovacího řízení ....................................... 96 15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI........................................................... 98 Seznam použitých podkladů ................................................................................................................................105

Seznam tabulek: Tabulka 1: Geomorfologické celky Olomouckého kraje ........................................................................................ 23 Tabulka 2: Počet a rozloha zvláště chráněných území v Olomouckém kraji ......................................................... 28 Tabulka 3: Přehled přírodních parků na území Olomouckého kraje ..................................................................... 28 Tabulka 4: Národní přírodní rezervace v rámci CHKO Litovelské Pomoraví.......................................................... 30 Tabulka 5: Národní přírodní památky v rámci CHKO Litovelské Pomoraví ........................................................... 30 Tabulka 6: Národní přírodní rezervace v rámci CHKO Jeseníky ............................................................................ 32 Tabulka 7: Národní přírodní památky v rámci CHKO Jeseníky .............................................................................. 32 Tabulka 8: Koeficient ekologické stability (KES) pro jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Olomouckého kraje k 31. 12. 2012 .............................................................................................................. 32 Tabulka 9: Celková produkce odpadů v tis. tun za rok v Olomouckém kraji ......................................................... 33 Tabulka 10: Podíl využitých odpadů (R1 – R12, N1 – N15) v % z celkové produkce odpadů ................................ 33 Tabulka 11: Podíl materiálového a energetické využití odpadů v % z celkové produkce odpadů ........................ 34 Tabulka 12: Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5 a D12) a spalováním (D10) v % z celkové produkce odpadů .................................................................................................................................................. 34 Tabulka 13: Počet kontaminovaných míst ke dni 23. 5. 2014 ............................................................................... 35 Tabulka 14: Přehled délky dálnic, rychlostních silnic a dalších silnic I. třídy, silnic II. a III. třídy v Olomouckém kraji a v ČR v km (stav k 1. 1. 2013) ...................................................................................................................... 35 Tabulka 15: Počet mostů dle jednotlivých okresů v Olomouckém kraji k 1. 1. 2013 ............................................ 36 Tabulka 16: Seznam záměrů definovaných v Návrhové části PRÚOOK a jejich hodnocení .................................. 49 Tabulka 17: Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ŽP dle oblastí podpory PRÚOOK .................................................................................................................................................. 65 Tabulka 18: Indikátory pro výběr podporovaných projektů ................................................................................. 73 Tabulka 19: Vliv priorit na zdraví ........................................................................................................................... 78 Tabulka 20: Seznam obdržených vyjádření ........................................................................................................... 90

Seznam obrázků: Obrázek 1: Struktura návrhové části PRÚOOK ...................................................................................................... 11 Obrázek 2: Administrativní členění Olomouckého kraje....................................................................................... 20 Obrázek 3: Změna počtu obyvatel v obcích Olomouckého kraje v letech 2009 – 2013 ....................................... 22 Obrázek 4: Vymezení klimatických oblastí Olomoucké aglomerace ..................................................................... 24 Obrázek 5: Lokality soustavy NATURA 2000 v Olomouckém kraji, 2008 .............................................................. 29

Seznam grafů Graf 1: Měrné emise (REZZO 1–3) základních znečišťujících látek v t/km2 za rok 2011 ........................................ 25 Graf 2: Dlouhodobý vývoj měrných emisí (REZZO 1–4) základních znečišťujících látek v t/km2 za Olomoucký kraj .............................................................................................................................................................................. 26

Součástí Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí je Příloha č. 1 Posouzení vlivů koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.


4


Seznam zkratek ČHP ČOV ČR ČSÚ D-O-L

EIA EVL EU HDP CHKO IDSOK ITI

MAS

MMR ČR MŽP ČR NATURA 2000

NO2 NRP NUTS

NUTS II OLK OP Pcelk. PM10, PM 2,5 POÚ PRÚOOK

Číslo hydrologického pořadí Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Víceúčelový vodní koridor Dunaj-Odra-Labe – připravovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit jmenované řeky pro vodní dopravu s dalšími přidruženými efekty (vodohopodářství, protipovodňová ochrana, energetika, turismus apod.). Posouzení vlivů na životní prostředí Evropsky významná lokalita Evropská unie Hrubý domácí produkt Chráněná krajinná oblast Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje Integrované teritoriální investice (International Teritorial Investment) představuje realizaci integrované strategie rozvoje metropolitní oblasti, která zahrnuje klíčové investice řešící problémy daného území z více než jedné prioritní osy jednoho nebo více programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Místní akční skupina je na politickém rozhodování nazávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy EU. Cílem je zabezpečit ochranu živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evoprského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Skládá se z území vyhlašovaných za účelem ochrany ptáků tzv. ptačí oblasti (PO) a evropsky významných lokalit (EVL) k ochraně biotopů. Oxid dusičitý Národní rozvojový plán Nomenklatura územních statistických jednotek (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques) jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské únie) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statstické monitorování, příprava, realizace a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. Regiony soudržnosti Olomoucký kraj Operační program Celkový obsah fosforu Polétavý prach o velikosti méně než 10 mikrometrů, resp. 2,5 mikrometrů Pověřený obecní úřad Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje


5

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 REZZO 1-3 ROP RPR RPS PUPFL SO ORP SO2 SWOT analýza

TEN-T ÚAP OLK UNESCO

ÚSES WHO ZPF ZÚR OLK ŽP

Registr emisi a zdrojů znečištění ovzduší Regionální operační program Regionální program rozvoje Rámec podpory Společenství Pozemky určené k plnění funkce lesa Správní obvod obce s rozšířenou působností Oxid siřičitý Metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunitues) a hrozy (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatleským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Transevropská dopravní síť Územně analytické podklady Olomouckého kraje Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (ang: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) je jedna ze 14 mezistátních odborných organizací (agentur) OSN (Organizace spojených národů) se sídlem v Paříži. Územní systémy ekologické stability – krajinotvorný prvek, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě. Světová zdravotnická organizace (ang: World Health Organization) Zemědělský půdní fond. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Životní prostředí


6

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Název koncepce: Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Předkladatel:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc IČ: 60609460

Oprávněný zástupce předkladatele: Statutární zástupce:

Ing. Jiří Rozbořil, hejtman

Odbor strategického rozvoje kraje

Ing. Radek Dosoudil Vedoucí Odboru strategického rozvoje kraje

Kontaktní pracovník:

RNDr. Jiří Juránek, Ph.D. Koncepční analytik oddělení regionálního rozvoje Odbor strategického rozvoje kraje Tel.: 585 508 378 E-mail: [email protected]

Oprávněný zástupce zpracovatele Vyhodnocení: Ing. Aleš Calábek, MBA jednatel společnosti GHC regio, s.r.o. adresa: Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc e-mail: [email protected] tel.: +420 774 579 973


7


ÚVOD Předložené vyhodnocení návrhu koncepce „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020“ je zpracováno na základě § 10e - § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhodnocení koncepce vychází z přílohy č. 9 výše uvedeného zákona. Jelikož některé příslušné orgány ochrany přírody v rámci zjišťovacího řízení svým stanoviskem dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně přírody a krajiny), nevyloučily významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá tato koncepce posouzení důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Základním materiálem pro zpracování Vyhodnocení koncepce byl především návrh dokumentu „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020“ (dále jen PRÚOOK) a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům Vyhodnocení předkladatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v závěru Vyhodnocení v kapitole „Seznam použitých podkladů“. Ke zpracování kapitoly 2. Vyhodnocení „Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce“ byly v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů, využity existující podklady. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Aleše Calábka, MBA, který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu § 19, odstavce 1, zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Složení týmu zpracovatele Vyhodnocení je uvedeno výše.


8


1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 OBSAH KONCEPCE Předmětem posuzování podle Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, je předkládaná koncepce „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020“ (dále možno PRÚOOK). Jedná se o základní střednědobý koncepční dokument kraje, jehož jedním z hlavních úkolů je zformulovat rozvojové priority, cíle a oblasti podpory kraje na období pěti let (resp. na 12 let v případě vize a dlouhodobých priorit a cílů) tak, aby co nejúčinněji přispěly k vyváženému a udržitelnému rozvoji územního obvodu kraje. Důležité je zachycení a využití vazeb na národní koncepce a na kohezní politiku EU. Předkládaná koncepce je tedy zpracována pro návrhové období 2015 – 2020 s dlouhodobým výhledem do roku 2027, jehož základ tvoří „Analytická část“ a „Návrhová část“. Vybrané aspekty návrhové části rozvíjí kapitola věnovaná vazbám na kohezní politiku 2014 – 2020, a vazbách na územně plánovací dokumentaci kraje. Program rozvoje územního obvodu kraje musí dle Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje obsahovat vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena. Usnesením vlády č. 344 z 15. 5. 2013 bylo jako součást Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 schváleno vymezení hospodářsky problémových regionů. Vymezení bylo provedeno na základě 5 ukazatelů: U1 Odhad výkonnosti ekonomiky – hrubý domácí produkt (váha 25 %), U2 Míra nezaměstnanosti (55 %), Zadluženost ORP na obyvatele (5 %), Dávky v hmotné nouzi (10 %), Saldo migrace na 1.000 obyvatel (5%). Toto vymezení je provedeno na úrovni SO ORP. Olomoucký kraj patří mezi hospodářsky nejslabší regiony spolu s Moravskoslezským a Ústeckým krajem. V rámci Olomouckého kraje je 8 ze 13 SO ORP zařazeno mezi hospodářsky slabé, a to SO ORP Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov a Zábřeh. Navíc SO ORP Mohelnice jen těsně nedosáhl statisticky vymezené hranice pro zařazení mezi hospodářsky slabé regiony. Olomoucký kraj, lze proto vnímat celkově jako hospodářsky slabý. Provedené vymezení území s výraznými rozdíly má proto za cíl zviditelnit oblasti, kde je hospodářská výkonnost lepší a lze na ni navázat, a naopak oblasti, kde je koncentrace problémů v kraji nejvyšší a je potřeba se soustředit na jejich řešení. Analytická část je tvořena socioekonomickou analýzou a shrnující SWOT analýzou. Obsah socioekonomické analýzy je následující: - Stručné představení kraje; - Obyvatelstvo (sídelní struktura, vývoj a struktura obyvatel – věková a vzdělanostní, bydlení); - Vybavenost (školství, sociální služby, zdravotnictví, kulturní infrastruktura, sportovní infrastruktura); - Ekonomika a trh práce (charakteristika hospodářství; vysoké školství, výzkum, vývoj; zaměstnanost; nezaměstnanost; cestovní ruch); - Doprava (dopravní síť, dopravní obslužnost); - Technická infrastruktura (kanalizace a ČOV, vodovody, plynofikace, odpadové hospodářství, energetika, informační a komunikační sítě); Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

9

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 -

Životní prostředí (základní charakteristika, stav jednotlivých složek životního prostředí, ochrana životního prostředí); - Veřejná správa a řízení rozvoje (administrativně-správní členění a problémy veřejné správy, stav strategického a územního plánování, rozvojové struktury – Svazky obcí, MAS, ITI apod.). Cílem socioekonomické části je stručné zhodnocení vývoje v posledních letech a identifikace rozvojových dispozic a problémů. V každé kapitole socioekonomické analýzy je zachycena situace, dle charakteru tématu, v kraji jako celku a následně dána do kontextu se situací v ostatních krajích ČR, regionu NUTS II Střední Morava a s ČR. Následuje vnitrokrajské srovnání na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Je kladen důraz na problémový přístup, na zachycení toho, co je v nepořádku, co nefunguje, co je třeba vyřešit apod. a následnému zachycení potřeb. SWOT analýza je zpracována v členění na oblast sociální, ekonomickou, environmentální a institucionální. V každé z oblastí jsou provázány a propojeny poznatky z jednotlivých analytických kapitol, tak aby vytvořily co nejvyužitelnější podklady pro návrhovou (strategickou) část. Návrhovou část tvoří: - vize rozvoje, dlouhodobé priority a cíle (do roku 2027): představující stručnou formulaci o dlouhodobém rozvoji Olomouckého kraje, tato část bude při aktualizací zrevidována a případně upravena; - střednědobé priority, střednědobé cíle, oblasti podpory: stanovení rozvojových témat za kraj jako celek s přihlédnutím u oblastí s územním charakterem na územně plánovací dokumentaci; - akční plán (tříletý a roční): činnosti v kompetenci kraje – specifikace kroků, které je potřeba uskutečnit k dosažení střednědobých cílů. Akční plán je zpracováván jako dobrovolná příloha strategických a koncepčních rozvojových dokumentů, přičemž nejde ani o strategii ani o koncepci. Jedná se o dokument operativně-rozpočtové povahy, jehož zpracování nemá oporu v žádném legislativním předpisu (jakými jsou např. zákon o krajích, zákon o obcích, které řeší potřebu zpracování strategického / koncepčního dokumentu).


10

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Návrhová část má následující strukturu: Obrázek 1: Struktura návrhové části PRÚOOK 2027

Dlouhodobá priorita A

Dlouhodobá priorita B

Dlouhodobá priorita C

Dlouhodobé cíle

Dlouhodobé cíle

Dlouhodobé cíle

Střednědobá priorita

Střednědobé cíle

Střednědobé cíle

Oblasti podpory

Aktivit a

Oblasti podpory

Aktivit a

Aktivit a

Aktivit a

Hlavní činnosti kraje

Aktivit a

Aktivit a

Kapitola B.3

Tříletý akční plán Aktivit Roční a 2016 akční plán 2018

Hlavní činnosti kraje

Kapitola B.2

Střednědobá priorita

Kapitola B.1

2020

Vize rozvoje Olomouckého kraje

Poslední část „Vazby na kohezní politiku a územně plánovací dokumentaci“ bude sestavena v případě vazby na kohezní politiku na úrovni střednědobých priorit a podle potřeby doplněna o věci užitečné pro tvorbu/vazbu na Regionální akční plán. Vazby na územně plánovací dokumentace budou zapracovány na vhodná místa přímo v návrhové části. V rámci kapitoly bude provedena syntéza nejvýznamnějších vazeb, zejména budou zachyceny priority či aktivity obsahující nesoulad s ÚPD a návrhy na změny, doplnění územně plánovací dokumentace.

1.2 VIZE, PRIORITY A CÍLE KONCEPCE Globální cíl Cílem Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje je získat relevantní koncepční dokument, z něhož se bude vycházet při realizaci regionálního rozvoje kraje po roce 2015. Tento základní dokument bude odvíjet záměr optimalizace rozvoje regionu v programovacím období EU 2014 – 2020. Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje je základním střednědobým koncepčním dokumentem kraje. Jedním z jeho hlavních úkolů je zformulovat rozvojové priority a cíle a oblasti podpory kraje na období pěti let (resp. na 12 let v případě vize a dlouhodobých priorit a cílů) tak, aby co nejúčinněji přispívaly k vyváženému a udržitelnému rozvoji územního obvodu kraje. Důležité je zachycení a využití vazeb na národní koncepce a na kohezní politiku Evropské unie. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

11

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Vize rozvoje zachycuje stručnou dlouhodobou představu o směřování budoucnosti Olomouckého kraje. Dlouhodobé (strategické) priority jsou rámcovými dlouhodobými rozvojovými tématy. Dlouhodobé (strategické) cíle stanoví stěžejní body, jichž má být v dlouhodobých prioritách dosaženo. Vize, dlouhodobé priority a cíle jsou části PRÚOOK přesahující jeho platnost a podporující kontinuitu rozvoje. Po případné revizi a úpravě budou přetrvávat i v následně zpracovaných programech rozvoje. Vize rozvoje – Olomoucký kraj v roce 2027: Olomoucký kraj bude prosperujícím regionem poskytujícím kvalitní podmínky pro spokojený život obyvatel i pro úspěšné podnikání:  Olomoucký kraj bude populačně stabilizovaný.  Veřejné služby budou občanům k dispozici v dostupné vzdálenosti a odpovídající kvalitě.  Udrží se dynamika růstu HDP a kraj se v žebříčku výkonnosti krajů posune nahoru.  Situace trhu práce na Přerovsku, Šumpersku a Jesenicku se zlepší.  Budou dobudovány a modernizovány plánované dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy (TEN-T) a zlepší se dopravní dostupnost v rámci kraje.  Charakteristiky životního prostředí se zlepší, zejména v jižní části kraje.  Potenciál cestovního ruchu bude efektivněji využitý.  Veřejná správa bude efektivně využívat plánovací nástroje a informační a komunikační technologie při řízení rozvoje území a při zajišťování veřejných služeb.  Zvýší se bezpečnost občanů před účinky mimořádných událostí a krizových situací a posílí připravenost složek integrovaného záchranného systému. Základem vize Olomouckého kraje v roce 2027 je prosperita jak občanů kraje, tak v kraji podnikajících subjektů jakožto dvě propojené oblasti. Pro dlouhodobou udržitelnost rozvoje je klíčová stabilizace počtu a struktury obyvatel. Na udržení obyvatel (nejen v okrajových částech kraje) má vliv především dostupnost pracovních příležitostí, dále rovněž dostupnost veřejných služeb. Větší důraz je třeba klást na podporu podnikatelských aktivit v územích s vyšší nezaměstnaností, resp. v dojížďkové vzdálenosti od nich. Prokázané dopady na ekonomický růst má napojení na páteřní dopravní infrastrukturu, zejména na síť dálnic a rychlostních komunikací. Pro vyvážený rozvoj jednotlivých složek území a pro minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí je důležité důsledné využívání vhodných nástrojů řízení. Efektivnost řízení rozvoje souvisí s využíváním informačních a komunikačních technologií. Dlouhodobá priorita A. ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Klíčové cíle priority A:  Snížit míru vystěhovalectví z kraje a zpomalit stárnutí obyvatel.  Dosáhnout rovnováhy mezi počty a územním rozložením dětí a žáků na jedné straně a kapacitami škol na straně druhé.  Zvýšit uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce.  Průběžně přizpůsobovat oborovou strukturu středních škol potřebám trhu práce.  Promítnout rodinnou politiku do všech relevantních oblastí rozvoje.  Zkvalitnit podmínky pro kulturu, sport a volnočasové aktivity obyvatel.  Uchovat kulturní dědictví kraje.


12

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Dlouhodobá priorita B. PODMÍNKY PRO ŽIVOT OBYVATEL Klíčové cíle priority B:  Stabilizovat systém akutní, následné i dlouhodobé zdravotní péče v podobě odpovídající potřebám obyvatel Olomouckého kraje.  Zajistit dostupné a kvalitní sociální služby.  Omezit množství osob sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených.  Vytvořit vhodné podmínky pro fungování sociálního bydlení.  Předcházet vzniku sociálně-patolologických jevů a zajistit bezpečnost obyvatel.  Podporovat aktivity směřující ke zvýšení bezpečnosti obyvatel kraje před účinky mimořádných událostí.  Zlepšit veřejnou infrastrukturu sloužící obyvatelstvu.  Zabezpečit kvalitní životní prostředí Dlouhodobá priorita C. EKONOMIKA A INOVACE Klíčové cíle priority C:  Zvýšit zaměstnanost  Posílit inovační schopnost podniků v Olomouckém kraji.  Zvýšit atraktivitu Olomouckého kraje pro investory.  Posílit propojení vědy a výzkumu s praxí a s podnikovou sférou.  Posílit informační infrastrukturu.  Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu.  Zvýšit návštěvnost a délku pobytu návštěvníků v kraji.  Zvýšit úroveň bezpečnosti území pro rozvoj podnikatelských aktivit a zvýšení zaměstnanosti. Dlouhodobá priorita D. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST Klíčové cíle priority D:  Dobudovat a modernizovat páteřní síť dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy.  Zlepšit stav ostatních silničních komunikací.  Zkvalitnit železniční infrastrukturu.  Zvýšit bezpečnost dopravy.  Dokončit a stabilizovat komplexní integrovaný dopravní systém. Dlouhodobá priorita E. UDRŽITELNÝ ROZVOJ Klíčové cíle priority E:  Zajistit čištění odpadních vod ve všech obcích kraje.  Snížit produkci odpadů a posílit využití odpadů.  Snížit energetickou náročnost budov a provozů v kraji.  Uchovat přírodní hodnoty v kraji.  Snížit riziko povodňových škod, v krajině upřednostňovat přírodě blízká protipovodňová opatření.  Omezit poškozování půd vodní a větrnou erozí. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

13

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020  Zlepšit kvalitu ovzduší, zejména v jižní části kraje.  Zvýšit připravenost složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení na ochranu před mimořádnými událostmi způsobenými změnou klimatu. Dlouhodobá priorita F. EFEKTIVNÍ SPRÁVA ÚZEMÍ Cíle priority F:  Vytvořit provázaný systém plánování rozvoje v rámci kraje.  Usnadnit přístup občanů k jednotlivým správním úkonům.  Plně využít potenciálu místních akčních skupin a dobrovolných svazků obcí.  Efektivně hospodařit s veřejnými prostředky kraje i obcí.  Zvýšit bezpečnost obyvatel.  Rozvíjet systém připravenosti složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Střednědobé priority a cíle jsou zpracovány v návaznosti na dlouhodobé priority a cíle a jde o dílčí témata/cíle, na něž bude kladen důraz v nejbližších letech. Jsou pojímány za území kraje jako za celek, navíc je přidáno zúžení na činnosti v kompetenci kraje, na které bude navázán akční plán. Střednědobé priority (resp. pouze priority) jsou klíčovými tématy k řešení v období platnosti PRÚOK, tj. v období 2015–2020. Střednědobé cíle stanovují to, čeho se chce v rámci střednědobých priorit na území kraje dosáhnout. Oblasti podpory představují kroky / činnosti / témata, která je třeba realizovat k dosažení střednědobých cílů (u oblastí s územním charakterem bude uvedena vazba na územně plánovací dokumentaci). Oblasti podpory se týkají všech subjektů působících na území kraje.

1.3 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 – 2020 je vytvářen s ohledem na další koncepce, s působností na různých úrovních – od celoevropské, přes národní až po koncepce krajské. V rozsahu svého zaměření je PRÚOOK s níže uvedenými koncepcemi zcela v souladu. Relevantní strategické a programové dokumenty na úrovni EU:  Dohoda o partnerství = základní zastřešující dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) v programovém období 2014–2020. Dohoda o partnerství analyzuje na základě evropských, národních i regionálních strategických dokumentů současnou socioekonomickou situaci České republiky, zdejší disparity, rozvojové potřeby a potenciál. Definuje priority a očekávané výsledky pro celé programové období. Součástí Dohody o partnerství jsou mimo jiné i základní implementační opatření či popis integrovaných přístupů. Dohoda o partnerství je vzhledem ke svému charakteru zastřešujícího strategického dokumentu pro programové období 2014–2020 určující a svým obsahem závazná i pro jednotlivé programové dokumenty. Hierarchicky jim je nadřazena a tyto programy z ní svým zaměřením a obsahem vycházejí.


14

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020  Nařízení kohezní politiky pro období 2014–2020 = Evropská komise zveřejnila v říjnu 2011 balíček nařízení, která – po jejich projednání a schválení – tvoří rámec kohezní politiky pro období 2014–2020. Tím byla zahájena fáze vyjednávání obsahu jednotlivých nařízení. Za Českou republiku koordinovalo vyjednávání Ministerstvo pro místní rozvoj. K definitivnímu schválení všech nařízení ke kohezní politice pro období 2014–2020 došlo v prosinci 2013.  Programy pro programové období 2014–2020 V období 2014–2020 je pro ČR určeno 20 programů, které byly vymezeny v návaznosti na 8 tematických okruhů stanovených na národní úrovni. Tyto okruhy představují „převodník“ mezi úrovní národních rozvojových priorit a cílů a prioritních os jednotlivých programů. Jsou to: - Trh práce a vzdělávání - Funkční výzkum a inovační systém - Konkurenceschopné podniky - Efektivní správa a instituce - Boj s chudobou, sociální začleňování a zdraví - Mobilita, dostupnost, sítě, energie - Životní prostředí - Integrovaný rozvoj území Programy jsou pak následující: - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - Operační program Zaměstnanost - Operační program Doprava - Operační program Životní prostředí - Integrovaný regionální operační program - Operační program Praha - pól růstu ČR - Operační program Technická pomoc - Operační program Rybářství 2014-2020 - Program rozvoje venkova - Interreg V-A Česká republika - Polsko - Interreg V-A Slovenská republika - Česká republika - Interreg V-A Rakousko - Česká republika - Program přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 - Program spolupráce Svobodný stát Sasko - Českou republikou 2014 - 2020 - Interreg CENTRAL EUROPE 2020 - Program nadnárodní spolupráce DANUBE - Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE - ESPON 2020 - INTERACT III


15

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020  EVROPA 2020 – představuje strategie EU na desetileté období, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu a naplnit pět cílů (zaměstnanost, investice do výzkumu, změna klimatu a udržitelné rozvoje energie, vzdělávání, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení). Relevantní strategické a programové dokumenty na úrovni státu:  Dlouhodobé koncepce jsou základní dlouhodobé koncepční dokumenty, které orientují rozvoj různých sfér národního hospodářství (např. Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže).  Národní inovační strategie, jehož hlavním cílem je posílení významu inovací a využívání špičkových technologií jako zdroje konkurenceschopnosti ČR a zvyšování jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst, pro tvorbu kvalitních pracovních míst a pro rozvoj kvality života na území ČR.  Strategie regionálního rozvoje České republiky je základní strategický dokument pro podporu regionálního rozvoje na vymezené období. Zahrnuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji krajů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním orgánům a krajům. Strategii schvaluje na návrh Ministerstva pro místní rozvoj vláda ČR.  Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 - Dokument identifikuje hlavní problémy sektoru dopravy a navrhuje opatření na jejich řešení.  Aktualizace státní kulturní politiky na léta 2013–2014 s výhledem na roky 2015–2020 - Státní kulturní politika vymezuje strategické cíle, úkoly a opatření v souvislosti s aktuálními postoji ke kultuře jako významnému sektoru hospodářského života, v podpoře rozvoje kreativity a inovace, a v roli kultury jako fenoménu mezinárodní spolupráce.  Státní politika životního prostředí ČR 2012–2020 - Dokument vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v ČR, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.  Strategie boje proti sociálnímu vyloučení - Dokument zahrnuje 72 konkrétních opatření v oblasti bezpečnosti, bydlení, vzdělávání, sociálních služeb a rodiny, zaměstnanosti a dávkových systémů a sociálního podnikání, jejichž realizace přispěje k řešení sociálního vyloučení a sociálně vyloučených lokalit.  Strategie potenciálu využití potenciálu kulturního dědictví v kontextu politiky soudržnosti 2014+ - Strategie byla zpracována jako podpůrný strategický materiál s cílem poskytnout návrh cílů, priorit, opatření a strategických směrů podpory pro financování ze strukturálních fondů v novém programovém období v oblasti kulturního dědictví. Strategie je zpracována v dlouhodobém horizontu s akcentem na oblast ochrany, obnovy a využití kulturního dědictví, využití lidských zdrojů a efektivní propagace a marketingu ve vazbě na kulturní sektor.  Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015 - Účelem dokumentu je stanovení priorit a strategických opatření v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro období let 2008 až 2015.  Plán hlavních povodí ČR 2007–2027 - Je strategickým dokumentem vodohospodářské politiky a představuje dlouhodobou koncepci v oblasti vod pro období do roku 2027. Integruje záměry a cíle rezortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí dle § 108 vodního zákona.


16

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020  Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2012–2015 - Strategie má za úkol zlepšit koordinaci cyklistické dopravy v České republice.  Koncepce podpory malých a středních podnikatelů ČR 2014–2020 - Koncepce představuje zásadní strategický dokument pro přípravu programovacího období kohezní politiky EU 2014– 2020 v oblasti podnikání, a to zejména v rámci přípravy nového Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Globálním cílem je kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů založené na kvalitním podnikatelském prostředí, na využití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání, internacionalizaci vyplývající z vnitřního trhu EU a perspektivních trhů ve třetích zemích a celkovém snižování energetické náročnosti podnikání.  Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2009–2015 - Hlavním cílem je vytvořit rámec pro realizaci opatření v oblasti VaVaI stimulující rozvoj znalostní společnosti, který povede k dalšímu růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky a ke zlepšení kvality života v ČR.  Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR - Základním principem a určujícím motivem dokumentu pro následující období je zvýšit kvalitu a efektivitu ve vzdělávání a tím také konkurenceschopnost ČR v mezinárodním srovnání.  Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012–2020 - Stanoveným cílem strategie je postoupit mezi první dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Jde o snahu vytvořit přívětivé podmínky pro tvořivé podnikání, inovace a růst životní úrovně.  Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR - Dokument určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální.  Národní program reforem ČR - Dokument stanovuje plán klíčových opatření na podporu ekonomického růstu v ČR při dodržování zodpovědné fiskální politiky. Opatření v něm obsažená reagují na současnou hospodářskou situaci a vycházejí z priorit definovaných vládou ČR.  Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí - je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Je rovněž nástrojem pro implementaci programu WHO Zdraví 2020, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012. Účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Zdravotní stav je úzce spjat s prostředím, např. pokud jde o expozici škodlivým emisím, a souvisí i s vlivem klimatických změn, které společně se sociálními determinantami působí na zdraví. Bude nezbytné věnovat zvýšenou pozornost preventivním opatřením především v regionech s vysokým rizikem kontaminant životního prostředí.  Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) - dokument, který má být podle článku 6 Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úmluva, Rio de Janeiro, 1992) hlavním strategickým materiálem ochrany biologické rozmanitosti každé smluvní strany Úmluvy. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová). Strategie je svého druhu první materiál, který zaštituje komplexní ochranu biodiverzity v ČR, a to také proto, že pokrývá jak „strategická témata“ ochrany in situ, ex situ, invazních druhů, apod., tak také definuje problémové okruhy a cíle v „biodiverzitě v sektorových a složkových politikách“ (lesní ekosystémy, vodní a mokřadní, doprava, energetika, cestovní ruch, apod.).  Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009) - program rozpracovává jednotlivé cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu. Aktualizovaný program stručně analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje dlouhodobé cíle a opatření, nezbytná k jejich dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně a dále, podrobněji, podle jednotlivých Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

17

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Relevantní strategické a programové dokumenty na úrovni Olomouckého kraje:  Strategie rozvoje kraje jako dlouhodobý základní strategický dokument, který je zpracován jako střednědobý taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanovení způsob financování a implementace.  Územní energetická koncepce Olomouckého kraje je strategický dokument kraje, který stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodaření na úrovni kraje na období 20 let. Je neopomenutelným podkladem pro územní plánování.  Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji má stabilizovat podnikatelské prostředí a usnadnit podnikatelům v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu jejich přizpůsobování budoucím podmínkám EU.  Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje – základní strategický dokument kraje v oblasti vzdělávání a rozvoje vzdělávací struktury respektující ekonomická a sociální specifika OLK.  Koncepce optimalizace a rozvoj silniční sítě II. a III. třídy Olomouckého kraje do roku 2020 – jedná se o návrh rozvoje silniční infrastruktury na území Olomouckého kraje v návaznosti na ZÚR OLK, platnou ÚPD sídel v Olomouckém kraji a ostatní územně plánovací podklady.  Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje – základním principem koncepce je zachování a obnova biodiverzity a ekologické stability krajiny na území OLK.  Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje – cílem strategie je podpora zvyšování konkurenceschopnosti místní ekonomiky a tvorby kvalitních pracovních míst prostřednictvím systematického vytváření příznivých podmínek pro rozvoj inovačního podnikání a excelentního výzkumu v kraji.  Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje - Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (dále jen „POH OLK“) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území OLK. Závazná část POH OLK je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti kraje a obcí v oblasti odpadového hospodářství.  Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje – III. aktualizace (2012) – je zpracován dle přílohy č. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanovuje emisní stropy a lhůty k jejich dosažení pro stacionární zdroje a pro silniční dopravu.


18


2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Území dotčené posuzovanou koncepcí „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020“ se vztahuje na celé správní území Olomouckého kraje o rozloze 5 267 km2 (k 31.12.2013). Kraj se nachází na severovýchodě Moravy – na severu hraničí s Polskem, od východu k západu s Moravskoslezským, Zlínským, Jihomoravským a Pardubickým krajem. Území vlivu strategie Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje zahrnuje všechny územní celky nacházející se na území Olomouckého kraje, které se dále člení na:  5 okresů: Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a Jeseník  13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP): Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník, Hranice, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Šternberk, Uničov a Zábřeh  20 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem (POÚ): Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník, Hranice, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Šternberk, Uničov, Zábřeh, Javorník, Zlaté Hory, Hanušovice, Moravský Beroun, Hlubočky, Němčice nad Hanou a Kojetín  399 obcí, z nichž má 30 statut města  1 vojenský újezd Na území kraje žilo celkem 635.711 obyvatel (k 1.1.2015). Největším městem regionu je krajské město Olomouc s téměř 100 tis. obyvateli, následují města Přerov a Prostějov s přibližně 45 tis. obyvateli. Program rozvoje územního obvodu kraje musí dle Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje obsahovat vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena. Usnesením vlády č. 344 z 15. 5. 2013 bylo jako součást Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 schváleno vymezení hospodářsky problémových regionů. Vymezení bylo provedeno na základě 5 ukazatelů: U1 Odhad výkonnosti ekonomiky – hrubý domácí produkt (váha 25 %), U2 Míra nezaměstnanosti (55 %), Zadluženost ORP na obyvatele (5 %), Dávky v hmotné nouzi (10 %), Saldo migrace na 1000 obyvatel (5%). Toto vymezení je provedeno na úrovni SO ORP. Olomoucký kraj patří mezi hospodářsky nejslabší regiony spolu s Moravskoslezským a Ústeckým krajem. V rámci Olomouckého kraje je 8 ze 13 SO ORP zařazeno mezi hospodářsky slabé, a to SO ORP Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov a Zábřeh. Navíc SO ORP Mohelnice jen těsně nedosáhl statisticky vymezené hranice pro zařazení mezi hospodářsky slabé regiony. Olomoucký kraj lze proto vnímat celkově jako hospodářsky slabý. Provedené vymezení území s výraznými rozdíly má proto za cíl zviditelnit oblasti, kde je hospodářská výkonnost lepší a lze na ni navázat a naopak oblasti, kde je koncentrace problémů v kraji nejvyšší a je potřeba se soustředit na jejich řešení.


19


Obrázek 2: Administrativní členění Olomouckého kraje

zdroj: ČSÚ,

20

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Olomoucký kraj je regionem s bohatou historií, s pestrou a malebnou krajinou, s množstvím kulturních, sportovních i rekreačních příležitostí. Již v samotném centru regionu, Olomouci, v její městské památkové rezervaci je řada rozsáhlých chráněných souborů historicky, architektonicky a umělecky významných objektů zachovalého půdorysu středověkého města. Nejvýznamnější památkou je barokní Sloup Nejsvětější Trojice, jenž byl v roce 2000 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Olomouc se pyšní i řadou církevních staveb a je také známa jako místo konání květinové a zahradní výstavy Flora. V blízkosti Olomouce leží známé poutní místo na Svatém Kopečku s bazilikou Navštívení Panny Marie a nedaleko od ní zoologická zahrada. Lidové zvyky se na Hané zachovávají díky práci národopisných a tanečních souborů, které pak prezentují na různých folklórních přehlídkách a festivalech v rámci celého regionu. Za poznáním kraje je možné využít 1 500 km vyznačených cyklistických tras. Mnohé návštěvníky také láká vůně motoru a tradiční závody Ecce Homo ve Šternberku. Pro zimní sporty je upravena řada sjezdovek a lyžařských stop v Jeseníkách v areálech Červenohorské sedlo, Petříkov, Ostužná, Ramzová atd. Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Praděd (1 491 m n.m.). Jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou. Územím kraje protéká řeka Morava, na jejíž hladině u Kojetína v okrese Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n.m.). Olomoucký kraj oblast Jeseníky s nejrozlehlejším moravským rašeliništěm Rejvíz, s pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně ne vrcholu kopce a dalšími přírodními scenériemi. Zajímavé jsou i lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví s mnohými ohroženými druhy rostlin a živočichů. V Olomouckém kraji leží řada jeskyní – Javoříčské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Z pohledu životního prostředí lze v Olomouckém kraji opět vysledovat severojižní gradient. Zatímco sever území se vykazuje vysokým stupněm ekologické stability, především díky vysokému podílu lesů, a dobré kvalitě ovzduší, směrem na jih přibývá zemědělsky obhospodařovaných ploch, snižuje se stupeň ekologické stability a klesá kvalita ovzduší. Velmi špatná kvalita ovzduší je pozorována v okrese Přerov, což je následek přítomnosti chemického průmyslu. S výjimkou tohoto okresu lze životní prostředí v Olomouckém kraji označit za příznivé. V posledních letech dochází k úbytku obyvatel, a to zejména z důvodu migrace. Postiženy jsou zejména regiony na severu území (SO ORP Jeseníky a Šumperk) a jihovýchod kraje (SO ORP Přerov a Lipník nad Bečvou). Následkem toho dochází i k výraznému stárnutí populace, což může v budoucnu přinést výrazné ekonomické a sociální problémy. Koncentrace obyvatel má v důsledku fyzickogeografických podmínek výrazný severojižní gradient, kdy na jihu jsou soustředěna největší města kraje, a směrem na sever hustota osídlení klesá.


21


Obrázek 3: Změna počtu obyvatel v obcích Olomouckého kraje v letech 2009 – 2013

zdroj: ČSÚ, in PRÚOOK

2.2 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ, GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Z hlediska geomorfologického členění lze region zařadit do Hercynského systému (celá severní, západní a východní část Olomouckého kraje), ale i do systému Alpsko-himalájského (jižní okraj a centrální část Olomouckého kraje). Při členění na provincie se jedná o Českou vysočinu a Západní Karpaty. Mezi geomorfologické celky s nejvyšší plochou v celém kraji patří Hornomoravský úval, Nízký a Hrubý Jeseník, Zábřežská či Hanušovická vrchovina a rovněž Rychlebské hory. Na území kraje zasahuje taktéž nepatrná část geomorfologického celku Orlických hor ze sousedního Pardubického kraje. Kompletní přehled všech geomorfologických celků nacházejících se na území Olomouckého kraje nabízí následující tabulka:


22


1. Vyškovská brána Západní vněkarpatské sníženiny Vněkarpatské sníženiny 2. Litenčická pahorkatina Středomoravské Karpaty Vnější Západní Karpaty 3. Hornomoravský úval Západní vněkarpatské sníženiny Vněkarpatské sníženiny 4. Podbeskydská pahorkatina Západobeskydské podhůří Vnější Západní Karpaty 5. Moravská brána Západní vněkarpatské sníženiny Vněkarpatské sníženiny 6. Vidnavská nížina Krkonošsko-jesenické podhůří Krkonošsko-jesenická soustava 7. Zlatohorská vrchovina Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 8. Žulovská pahorkatina Krkonošsko-jesenické podhůří Krkonošsko-jesenická soustava 9. Rychlebské hory Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 10. Králický Sněžník Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 11. Hanušovická vrchovina Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 12. Kladská kotlina Orlická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 13. Orlické hory Orlická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 14. Mohelnická brázda Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 15. Zábřežská vrchovina Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 16. Drahanská vrchovina Brněnská vrchovina Česko-moravská soustava 17. Nízký Jeseník Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava 18. Hrubý Jeseník Jesenická oblast Krkonošsko-jesenická soustava Zdroj: Národní geoportál INSPIRE (geoportal.gov.cz), Geologie – tematická mapa.

Systém Alpskohimalájský

Subprovincie

Hercynský

Oblast

Západní Karaty Provincie

Název celku

Česká vysočina

Pořadí

Tabulka 1: Geomorfologické celky Olomouckého kraje

2.3 GEOLOGIE ÚZEMÍ Olomoucký kraj se nachází na rozhraní mezi starší Českou vysočinou (většina území) a mladším pohořím Západních Karpat. Podstatná část kraje je vyplněna čtvrtohorními neboli kvartérními usazeninami (hlíny, spraše, štěrky), které dominují území Hornomoravského úvalu. Nacházejí se však i v oblasti Vidnavské nížiny a Žulovské pahorkatiny, kde se rovněž vyskytují i přeměněné horniny (ruly, pararuly). Území Hanušovicka budují starohorní zvrásněné horniny (fylity, svory) a místy se opět objevují i horniny přeměněné (ortoruly). Východní oblast Nízkého Jeseníku a taktéž západní okraj regionu je tvořen prvohorními horninami (břidlice, vápenec). V menší míře se zde lze setkat i s vulkanickými horninami (amfiboly, diabasy), a to v oblasti Hrubého Jeseníku.

2.4 KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA Na území Olomouckého kraje zasahují všechny tři základní klimatické oblasti (viz obrázek 4). Do oblastí Hornomoravského úvalu a Moravské brány zasahuje teplá oblast (T) jednotkou T2. Charakteristická dlouhým létem teplým, suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým létem, suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Nízký Jeseník, nižší polohy skupiny Králického Sněžníku a Drahanská vrchovina náleží do mírně teplé oblasti (MT) jednotky MT2, MT3, MT5,MT7, MT9, MT10 a MT11. Se zvyšujícím se číslem jednotky se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta od mírně vlhkého k teplému a suchému. Přechodné období je krátké, s mírným až mírně teplým jarem a podzimem. V případě jednotky MT2 je zima normálně dlouhá a přechodem k MT11 se její délka postupně zkracuje, tak jako délka trvání sněhové pokrývky.


23

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Jesenické podhůří a nejvyšší polohy Jeseníků, Králického Sněžníku a Drahanské vrchoviny vyplňuje plošně nejmenší chladná oblast (CH) tvořená jednotkami CH4, CH6 a CH7. Od jednotky CH4 k jednotce CH7 dochází ke zkracování období léta včetně snížení teplot. Přechodné období je charakteristické v případě jednotky CH4 velmi dlouhým a chladným jarem a mírně chladným podzimem. V případě jednotky CH7 je přechodné období velmi dlouhé, jaro mírně chladné a mírný podzim. V jednotce CH4 je zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká a s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Směrem k jednotce CH7 se stává dlouhou, mírnou, mírně vlhkou a s dlouhou sněhovou pokrývkou. Obrázek 4: Vymezení klimatických oblastí Olomoucké aglomerace

výřez Quitt 1971

2.5 OVZDUŠÍ Dle publikace Českého statistického úřadu nazvané Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Olomouckého kraje 2013 bylo v kraji během roku 2012 vyprodukováno všemi zdroji následující znečištění: 

27,4 tis. tun oxidu uhelnatého (CO) = 5,2 tun na km2;



9,8 tis. tun oxidu dusíku (NOX) = 1,86 tun na km2;



3,8 tis. tun oxidu siřičitého (SO2) = 0,73 tun na km2;



4,8 tis. tun tuhých látek = 0,63 tun na km2.

Ve srovnání s rokem 2008 došlo ke snížení všech měrných emisí.


24

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Imisní koncentrace uvedených škodlivin v ovzduší závisí na množství emisí a meteorologických podmínkách rozptylu, tj. i při stejném množství emisí by se imisní koncentrace v jednotlivých obdobích lišily. V zimním období jsou koncentrace výše uvedených škodlivin četnější, déletrvající a plošně rozsáhlejší, vzhledem k nepříznivým rozptylovým podmínkám a emitování více škodlivin (topná sezóna) než v letním období. Proto lze očekávat v tomto období déletrvající a plošně rozsáhlejší překračování imisních limitů. Koncentrace škodlivin jsou během letního období i díky příznivým meteorologickým podmínkám příznivější a emise škodlivin do ovzduší jsou nižší. Stává se však, že v průběhu měsíce dubna doznívá v některých letech zima a není tedy vyloučen výskyt zvýšených koncentrací škodlivin v ovzduší. Z hlediska kvality ovzduší lze území kraje rozdělit na dvě zcela odlišné oblasti. Stav ovzduší na severu regionu, tedy ve vyšších polohách Jeseníků, lze považovat za velmi dobrý. Ovšem i v této oblasti se již lidé potýkali se smogem (např. město Jeseník). Odlišná situace panuje v jižní části kraje, kde jsou situována největší města. Kromě základních znečišťujících látek (SO2, NOx, CO) se zde na zhoršené kvalitě ovzduší podílí také zvýšená koncentrace polétavého prachu, resp. suspendovaných částic (PM). Sledovány jsou především tzv. PM10, což jsou prachové částice o velikosti do 10 µm. Jejich koncentrace a překračování limitů je v důsledku koncentrace větších měst a značnému zemědělskému využití půdy významné především v Hornomoravském úvalu. Graf 1: Měrné emise (REZZO 1–3) základních znečišťujících látek v t/km2 za rok 2011

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

V rámci oblasti je dlouhodobě neutěšená situace zejména ve městě Přerov. S velmi znečištěním ovzduší se místní obyvatelé potýkají nejen v důsledku stacionárních zdrojů (např. Teplárna Přerov či výrobce anorganických chemických produktů PRECHEZA, a. s.), ale i díky intenzivní dopravě. V menší míře se zde může projevovat také vliv přenosu škodlivých látek z Ostravské aglomerace, a to především při zesílení severovýchodního proudění vzduchu. Ne příliš dobrá kvalita ovzduší panuje rovněž v oblasti měst Olomouc a Prostějov. Zbylá část regionu vykazuje průměrné hodnoty měrných emisí a kvalitu ovzduší lze hodnotit jako dobrou. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

25

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Graf 2: Dlouhodobý vývoj měrných emisí (REZZO 1–4) základních znečišťujících látek v t/km2 za Olomoucký kraj

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.

2.6 PŮDNÍ FOND Uvedená publikace se zabývá rovněž otázkou půdního fondu na území kraje. V roce 2013 připadalo z celkové rozlohy kraje 279,1 tis. ha na půdu zemědělskou, z toho 206,6 tis. ha činila půda orná. Nadále pokračoval přesun zemědělské půdy do kategorií nezemědělských půd. Docházelo rovněž k postupnému zvyšování ploch trvalých travních porostů a rozloh lesních pozemků. Výměra zemědělské půdy se oproti roku 2008 snížila o 1,7 tis. ha. Orná půda poklesla o 2,2 tis. ha. Stupeň zornění, který udává podíl orné půdy na celkové zemědělské půdě, je v kraji o něco málo vyšší (74,0 %) než v celé České republice (70,8 %). Rozloha nezemědělských půd dosahuje 47,0 % celkové rozlohy. Podstatnou část tvoří lesní pozemky (184 tis. ha), jejichž rozloha vzrostla oproti stavu na konci roku 2008 o 0,7 tis. ha. Také se zvětšila rozloha tzv. „ostatních ploch“ o 0,8 tis. ha (na 49,3 tis. ha k 31.12.2013). Pomaleji, ale neustále se každoročně zvyšuje zastavěná plocha, která zaujímala na konci roku 8,4 tis. ha. Celé území Olomouckého kraje je charakteristické značnou pestrostí z hlediska půdních typů. Jižní část (zejména Haná) vyplňují úrodné černozemě, na které dále navazují hnědozemě. Tato část regionu má pro zemědělství vynikající předpoklady, což dokazují i hektarové výnosy dosahující na celostátní úrovni jedněch z nejvyšších hodnot. Pěstují se zde zejména sladovnický ječmen, pšenice, cukrovka a také chmel. V menší míře jsou zde zastoupeny také luvizemě, které slouží především pro pěstování méně náročných druhů plodin. Směrem k centrální a severní části regionu se stává dominantním půdním typem kambizemě, která je vůbec nejrozšířenějším půdním typem v ČR. V oblasti Jeseníků jsou zastoupeny půdy podzolové, které se místy střídají s půdním typem pseudoglej. Napříč celým územím kraje se podél větších vodních toků rozprostírají nivní půdy. Pod Velkým a Malým mechovým jezírkem, tj. největším rašeliništěm na Moravě, se nachází i tzv. organozem (rašeliništní půda).


26

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Na základě požadavků spotřebitelů, kteří začínají vyhledávat výrobky vyprodukované bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek zatěžujících životní prostředí, se zvyšuje zájem o ekologické zemědělství. Počet zemědělců v Olomouckém kraji, kteří se v roce 2013 u Ministerstva zemědělství registrovali k ekologickému hospodaření, vzrostl na 254. Jejich počet se oproti roku 2008 zvýšil o více než dvě třetiny a půda obhospodařovaná v ekologickém zemědělství dosáhla hranice 36 017 ha. Výměra půdy v přechodném období, tzn. v období před certifikací na půdu ekologickou, činila 1 913 ha. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy dosáhl v roce 2013 hodnoty 13,2 % a oproti roku 2008 tak došlo ke zvýšení o 12,2 tis. ha.

2.7 TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN Na území Olomouckého kraje se nachází 171 výhradních ložisek nerostných surovin. Těženo je 54 výhradních ložisek. Počtem výhradních ložisek byl nejvíce zastoupen stavební kámen (39 ložisek), štěrkopísky (29 ložisek) a dekorační kámen (27 ložisek). Dále je na území regionu evidováno 14 ložisek cihlářských surovin, 14 ložisek vysokoprocentních vápenců, 13 ložisek vápenců ostatních, 9 ložisek grafitu, po třech ložiskách karbonátů pro zemědělské účely, dolomitu a cementářské korekční suroviny. Z ložisek rud se jedná především o 6 ložisek zlatonosné rudy, 4 ložiska polymetalických rud a jedno ložisko měděné rudy. V současné době je v regionu velmi významná těžba vápenců, cementářských a stavebních surovin. V těžbě stavebního kamene zaujímá kraj 1. místo v ČR. Jeho těžba probíhá např. v Hrabůvce, Výklekách, Hrubé Vodě aj. Těžba vápence má v kraji dvě hlavní střediska, a to v Hranicích na Moravě a u Vitošova. Ložiska cihlářských surovin spolu s navazující výrobou cihel se nachází v Jezernici a Hranicích na Moravě. Na území kraje se nachází také poslední těžené ložisko grafitu v ČR, a to ve Velkém Vrbně.

2.8 VODSTVO A RIZIKO ZÁPLAV Olomouckým krajem prochází hlavní evropské rozvodí. Jeho území náleží ke dvěma úmořím. Řekami povodí Dunaje je odvodňováno do Černého moře, řekami povodí Odry do Baltského moře. Hlavním vodním tokem kraje je řeka Morava (ČHP 4-10-01-001) pramenící na svahu Kralického Sněžníku. Na svých prvních 8 km od pramene klesá z výšky 1 380 m n. m. do výšky 550 m n. m. Má řadu přítoků, z nichž největším je Bečva vlévající se do Moravy jižně od Tovačova. Morava patří k úmoří Černého moře, které odvodňuje 83 % rozlohy kraje. K úmoří Baltského moře patří vodní toky na Jesenicku, které náleží do povodí Kladské Nisy a dále v severozápadní části kraje pramenný a horní tok Odry. Obdobně, jako na celém území republiky, se i v Olomouckém kraji kvalita povrchových vod dlouhodobě zlepšuje. Mezi nejméně znečištěné vodní toky regionu patří řeka Branná, Desná či Krupá. Právě v těchto horských oblastech se nacházejí rovněž významné zdroje pitné vody, a proto zde byla vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Mezi úseky řek, které jsou hodnocené jako znečištěné či dokonce silně znečištěné, patří řeka Morava v okolí Olomouce. V zemědělsky intenzivně obhospodařované a obyvatelstvem hustě osídlené oblasti měst Prostějov a Přerov jsou rovněž jako znečištěné klasifikovány řeky Bečva a Valová. Některá území kraje jsou významně ohrožována záplavami, a to především v oblasti řeky Moravy (úsek od Litovle přes Olomouc až po soutok s Bečvou) a také podél toku Bečvy. Situace je zde taková zejména kvůli intenzivnímu zemědělskému využití krajiny, která necitlivými zásahy ztratila retenční schopnosti, tj. schopnost pojmout či pozdržet dostatečné množství vody. Ovšem narušena je regulace vody i v oblasti zalesněných Jeseníků. Důvodem je současná převaha smrkových monokultur, které jsou na Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

27

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 rozdíl od původních dřevin (buk, habr), schopné zadržet pouze minimum vody. Kromě obětí na životech představují povodně riziko také environmetální, neboť mohou vést ke kontaminaci půdy a podzemních vod.

2.9 PŘÍRODA – CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, NÁRODNÍ PARKY, NATURA 2000 Na území Olomouckého kraje se nacházelo k 1. lednu 2015 dvě velkoplošná zvláště chráněná území (CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Jeseníky, které zasahuje rovněž do Moravskoslezského kraje) a 163 maloplošných zvláště chráněných území. Polovinu maloplošných zvláště chráněných území tvoří biotopy/lokality horské zahrnující nejvyšší horské partie, které jsou mozaikou přirozeného bezlesí nad horní hranicí lesa, různých geomorfologických útvarů, horských lesů, otevřených vrchovišť apod. Druhou polovinu pak představují lokality lesní, tedy lesní společenstva od lužních lesů podél řek přes dubohabřiny k bučinám, vodní a mokřadní lokality jako jsou tůně, rybníky, vodní toky a mokřadní biotopy, lokality luční v podobě luk a pastvin a v neposlední řadě také skalní lokality zahrnující geologické a geomorfologické útvary, naleziště nerostů a území s předmětem ochrany vázaným na specifické geologické podloží. Tabulka 2: Počet a rozloha zvláště chráněných území v Olomouckém kraji Kategorie

Celkem (počet)

Rozloha (ha)

Národní park (NP)

0

0

Chráněná krajinná oblast (CHKO)

2

83 600

Národní přírodní rezervace (NPR)

11

5 657,5

Národní přírodní památka (NPP)

11

116,9

Přírodní rezervace (PR)

49

3 004,7

Přírodní památka (PP)

92

1 480,6

Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody 2015, vlastní zpracování

Na území Olomouckého kraje bylo vyhlášeno dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny celkem šest přírodních parků (viz tabulka 3) k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které nejsou chráněny jako zvláště chráněné území. Tabulka 3: Přehled přírodních parků na území Olomouckého kraje Přírodní park Březná Kladecko

Rok vyhlášení

Rozloha v ha

1997

11 600

Z toho v Olomouckém kraji 11 600

1992

3 554

3 554

Prostějov

Chráněn od roku 1990 jako oblast klidu

1994

19 910

8 940

Olomouc Šumperk Bruntál

Zasahuje do Moravskoslezského kraje

1996

760

760

Olomouc

1995

9 810

6 730

1992

1 963

1 963

Sovinecko

Terezské údolí Údolí Bystřice Velký Kosíř

Obecní úřady s rozšířenou působností Šumperk

Olomouc Bruntál Olomouc Prostějov

Poznámka

Vyhláška neuvádí rozlohu (výpočet z GIS) Zasahuje do Moravskoslezského kraje Chráněn od roku 1987 jako oblast klidu

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje


28


Za účelem ochrany ptáků byly v rámci území Olomouckého kraje vyhlášeny 4 ptačí oblasti (PO Litovelské Pomoraví, Králický Sněžník, Jeseníky a Libavá) o celkové rozloze 124 398,6928 ha. Součástí sítě NATURA 2000 jsou dále evropsky významné lokality (EVL), kterých je v rámci kraje celkem 67, z nichž 4 jsou rovněž na území Moravskoslezského kraje, další 4 částečně na území Zlínského kraje a jedno na hranicích s Pardubickým krajem. Největšími jsou EVL Libavá, EVL Litovelské Pomoraví a EVL Rychlebské hory – Sokolský hřbet. Obrázek 5: Lokality soustavy NATURA 2000 v Olomouckém kraji, 2008

zdroj: AOPK ČR in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008

Velkoplošná zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví zaujímá v rámci Olomouckého kraje rozsáhlé území s velkým množství přírodních zajímavostí. Území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy v severní části Hornomoravského úvalu a jižní části Mohelnické brázdy. Výrazný geomorfologický předěl mezi zmíněnými celky tvoří tzv. Třesínský práh. Geologické podloží nivy tvoří převážně mocné vrstvy kvartérních štěrkopísků, v oblasti Třesínského prahu štěrkopísky překrývají devonské vápence. Tento tzv. pohřbený kras je součástí rozsáhlého krasového území označovaného jako „Severomoravský kras“, jehož větší část leží v Bouzovské vrchovině. V oblasti Doubravy jsou podložím převážně kulmské droby a břidlice. V průběhu mladších třetihor postihly území kerné poklesy, které vyvolaly intenzivní sedimentaci pestrého souvrství místy s mocností 200 až 250 m. Klima oblasti je charakteristické mírnými zimami a léty, s průměrnou roční teplotou 7 – 9°C a lednovou -2°C. Roční úhrn srážek je poměrně nízký - 600 mm, což je dáno vrchovinou na západě území, která zachycuje značné množství vláhy přicházející do území ze západu a severozápadu.


29

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Hlavním abiotickým činitelem území je větvící se a meandrující řeka Morava pramenící pod Kralickým Sněžníkem a vlévající s do Dunaje. Její délka na území CHKO činí 40 km, z nichž je 18 km upraveno tvrdými regulačními zásahy a 22 km je tvořeno přírodě blízkým neupraveným nížinným korytem toku tvořící tzv. vnitrozemskou říční deltu. Meandry v různém stupni vývoje a štěrkopískové náplavy a ostrůvky jsou rozmanitým prostředím pro bohaté společenstvo ryb např. střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mníka jednovousého (Lota lota) a ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipounctatus), hnízdících ptáků jako kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos) či rozvíjející se populace bobra evropského (Castor fiber) a vydry říční (Lutra lutra). Zachovalé lužní lesy tvoří jádro CHKO a představují prioritní předmět ochrany. Jejich charakter a existence je závislá na zachování přirozeného charakteru řeky a jejího záplavového režimu. V místech, která jsou dlouhodobě zaplavovaná v blízkosti meandrů, kde dochází k ukládání živinami bohatých sedimentů, najdeme tzv. měkký luh s jasany, stromovými i keřovými vrbami a topolem černým. Jedná se o cenná a dnes velice vzácná rostlinná společenstva. Na místech, kam dosahují záplavy jen občas či slaběji najdeme tzv. tvrdý luh s dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), lípou srdčitou (Tilia cordata), javory, jilmy a střemchou obecnou (Prunus padus). Na jaře se objevují koberce kvetoucích sněženek (Galanthu nivlais) a bledulí (Leucojum vernum), které vystřídají kosatce, křivatce, dymnivky, plicníky, orseje, sasanky, prvosenky, zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a další. Dále rozkvétá česnek medvědí (Allium ursinum) a bujná vegetace letního aspektu s kopřivami, netýkavkami a dalšími druhy. Typickou součástí jsou periodická zvodněná ramena a tůně zaplavované při jarních povodích s výskytem vzácných korýšů listonohů (Lepidurus apus) a žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii). Na luhy navazují lesy pahorkatin ležící v severozápadní části CHKO na pravém břehu řeky Moravy. Díky rozmanitým stanovištím podmínkám zde najdeme společenstva dubohabřin, habrových javořin, bikových, lipových a teplomilných břekových doubrav i květnaté bučiny. V těchto polohách jsou přítomné i smrkové porosty, ty jsou nahrazovány druhy přirozené dřevinné skladby. Díky přirozené věkové struktuře a rostlinné skladbě se v porostech vyskytuje řada bezobratlých, z brouků např. roháč velký (Lucanus casus) nebo nosorožík kapucínek (Orycteus nasicornis), z motýlů se zde udržuje na mýtinách populace jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne). V sousedství lužních lesů a břehových porostů najdeme aluviální louky vzniklé vlivem dlouhodobého zemědělského obhospodařování a pravidelnými jarními záplavami. Typické jsou psárkové louky přeplavované na jaře, bezkolejové resp. pcháčové na střídavě nebo trvale vlhkých stanovištích. Mezi významné druhy patří pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), violka slatinná (Viola stagnina), kosatec sibiřský (Iris sibirica) či jarva žilnatá (Cndium dubium). Nápadným obyvatelem je ohrožený modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Tabulka 4: Národní přírodní rezervace v rámci CHKO Litovelské Pomoraví NPR

Region

Rozloha (ha)

Přírodní oblast

Vrapač

Litovelsko

80,69

Kvartér řeky Moravy

Ramena řeky Moravy

Litovelsko

71,2

Kvartér řeky Moravy

Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody, vlastní zpracování

Tabulka 5: Národní přírodní památky v rámci CHKO Litovelské Pomoraví NPP Třesín

Region Litovelsko

Rozloha (ha) 1,1793

Přírodní oblast Zábřežská vrchovina



30


Chráněná krajinná oblast Jeseníky leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Západní hranice kontinentálního klimatu se zde setkává s doznívajícím vlivem klimatu atlantického. Vyznačuje se vysokou relativní vlhkostí a převládajícím západním prouděním přinášejícím velké množství srážek. Průměrné roční teploty se pohybují na Pradědu kolem 0,9°C, v Rýmařově 5,8°C, v Jeseníku 7,1°C. Roční úhrny srážek se pohybují do 842 mm (Rýmařov) do 1 231 mm (Praděd). Z geologického hlediska jsou Jeseníky nejvýchodnější části Českého masívu, který byl vyvrásněn na konci prvohor. Známé Červenohorské sedlo zde odděluje keprnickou klenbu od klenby desenské. Keprnická klenba je budována ortorulami, vrcholové části svory a svorovými rulami. Desenskou klenbu tvoří migmatity, ruly, svory, břidlice, kvarcity a fylity. Ve vrcholových partiích vytváří kvarcity četné skalky a kamenná moře. Reliéf Jeseníků je značně poznamenaný zaledněním a mrazovým zvětráváním v průběhu čtvrtohor. Jeseníky jsou významnou pramennou oblastí, kterou prochází evropské rozvodí Dunaj – Odra. Přibližně jedna třetina CHKO je tak odvodňována toky povodí Moravy (Branná, Desná, Oskava), zbylá část pak toky řeky Odry (Bělá, Opava, Moravice). Vegetace a květena CHKO je s převahou zastoupena druhy horskými, výjimečně teplomilnými. Podle vegetační stupňovitosti se jedná o oblast montánní se subalpínskou, lokálně alpínskou vegetací. Zachované jsou zde horské klimaxové smrčiny horní části sedmého a v osmém lesním vegetačním stupni místy pralesovitého charakteru s jeřábem ptačím (Sorbus aria), s hojným výskytem keříčků, s vyvinutým mechovým patrem a bylinným podrostem s dominantní třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), bikou lesní (Luzula sylvatica) nebo borůvkou (Vaccinium myrtillus). Významné a vzácné jsou i primární kapradinové smrčiny s papratkou horskou (Anthyrium distentifolium), mléčivcem alpským (Cicerbia alpina) či kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata). V nejvyšších polohách rostou izolované shluky zakrslého smrku ztepilého (Picea abys) a uměle vysazená nepůvodní borovice kleč (Pinus mugo). Cenné jsou rašelinné smrčiny (Rašeliniště Skřítek), výjimečně v komplexu s blatkovými bory (Rejvíz). V sedmém vegetačním stupni se místy na příkře svažitých stanovištích v pramenných částech vodotečí dochovaly klenové bučiny. Vedle buku lesního (Fagus sylvatica) je charakteristické zastoupení javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a smrku ztepilého. Bylinné patro tvoří havez česnáčková (Adenostyles alliariae), mléčivec alpský (Cicerbia alpina), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), škarda bahenní (Crepis paludosa), devětsil bílý (Petasites albus) aj. Jako degradační stádia květnatých bučin a na přechodu bučin a horských smrčin se vyskytují na oligotrofních stanovištích acidofilní bučiny. Ve stromovém patře je zastoupen vedle buku lesního nejčastěji smrk ztepilý. V podrostu převažuje třtina chloupkatá a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), kapraď rozkladitá nebo borůvka. Zmíněné květnaté bučiny společně s jedlobučinami se zde vyskytují do 1 000 m n. m. Dřevinnou skladbu s dominantním bukem lesním doplňuje javor klen, jilm drsný (Ulmus glabra) a velmi vzácně jedle bělokorá (Abiea alba). Typickými druhy jsou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (D. enneafhyllos), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), kostřava lesní (Festuca altissima). Flóra Hrubého Jeseníku je charakterizována především jesenickými vysokohorskými endemity – lipnicí jesenickou (Poa riphaea), zvonkem jesenickým (Campanula gelida), hvozdíkem kartouzkem sudetským (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus), jitrocelem černavým sudetským (Plantago atrata subsp. sudetica), pupavou Biebersteinovou sudetskou (Carlina biebersteinii subsp. sudetica) a glaciálními relikty – vrbou bylinnou (Salix herbacea), vrbou laponskou (S. lapponum), řeřišnicí rýtolistou (Cardamine resedifolia), rozchodnicí růžovou (Rhodiola rosea), psinečkam alpským (Agrostis alpine), lipnicí alpskou (Poa alpine).


31


Tabulka 6: Národní přírodní rezervace v rámci CHKO Jeseníky NPR

Region

Rašeliniště Skřítek

Rozloha (ha)

Přírodní oblast

Šumpersko

166,65

Hrubý Jeseník

Rejvíz

Jesenicko

331,29

Hrubý Jeseník

Šerák – Keprník

Jesenicko

800,1

Hrubý Jeseník

Praděd

Jesenicko

2 031,4

Hrubý Jeseník


Tabulka 7: Národní přírodní památky v rámci CHKO Jeseníky NPP Javorový vrch

Region Rýmařovsko

Rozloha (ha)

Přírodní oblast

84,1529

Hrubý Jeseník

Zdroj: Mapové podklady Národního geoportálu, vlastní zpracování

2.10 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Přírodní, resp. přírodě blízká krajina s dominujícími prvky ekologicky stabilních struktur se nachází na Šumpersku a Jesenicku. Jedná se o území, která dosahují dlouhodobě nejvyšších hodnot koeficientu ekologické stability (KES), a to především v důsledku nízké intenzity využívání zdejší krajiny a také zvýšené ochrany některých částí území (např. CHKO Jeseníky). Šternberk a Zábřeh jsou SO ORP u nichž se hodnota KES pohybuje mezi 1,00 a 2,00, což charakterizuje krajinu jako ekologicky relativně zachovalou a vyváženou. Všechny zbylé správní obvody v kraji se potýkají s hodnotou KES pod 1,00 a lze je tedy klasifikovat jako území, které je velmi intenzivně využívané a v krajině je jen velmi málo ekologicky významných ploch. Nejnižší hodnota KES byla zjištěna v případě SO ORP Přerov (0,26), což lze chápat jako přímý důsledek vysokého zemědělského využití krajiny, neboť zde podíl orné půdy ze zemědělské půdy dosahuje téměř 90 %. Ačkoliv je oblast Jeseníků všeobecně považována za zachovalou, potýkají se i zdejší lesy s nemalými problémy. Současný stav lesů byl a stále je poznamenán znečištěním ovzduší, resp. imisemi, které sem přináší západní a severozápadní proudění z průmyslových oblastí. Následkem toho je snížená odolnost těchto porostů vůči nejrůznějším činitelům (např. vítr, sníh, kůrovec apod.). Zdravotní stav lesních porostů však koeficient ekologické stability nezohledňuje.

Tabulka 8: Koeficient ekologické stability (KES) pro jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Olomouckého kraje k 31. 12. 2012 SO ORP Šumperk Jeseník Šternberk Zábřeh Mohelnice Konice Litovel Olomouc Hranice Lipník nad Bečvou Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

Hodnota KES 3,65 2,78 1,53 1,33 0,98 0,92 0,76 0,68 0,66 0,57

32


Uničov Prostějov Přerov

0,35 0,30 0,26

Zdroj: Český statistický úřad, Územně analytické podklady

2.11 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Dle ČSÚ bylo v roce 2012 podniky se sídlem v Olomouckém kraji vyprodukováno 712.475 tun odpadu, což v přepočtu na 1 obyvatele činilo 1.117 kg. Meziročně tak došlo k nárůstu o 15,3 %. Hlavním producentem bylo stavebnictví (45,2 %) následované zpracovatelským průmyslem (34,0 %). Ve stavebnictví došlo k výraznému meziročnímu nárůstu odpadů z 233.312 tun na 322.226 tun (nárůst o 38,1 %). Produkce komunálního odpadu klesla meziročně o 6,0 % na 203.126 tun (318 kg na 1 obyvatele). Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu v posledních letech klesal. V roce 2012 na něj připadlo 13,5 % z celku. Celkové množství odpadu, se kterým bylo v kraji nakládáno, se v roce 2012 zvýšilo na 913 tis. tun. Objem odpadu, se kterým bylo v kraji nakládáno, je nutno odlišit od objemu produkce podnikového odpadu. Do objemu odpadu, se kterým bylo v kraji nakládáno, je nutno zahrnout nejen odpady vyprodukované v kraji, ale i odpady převzaté ze skladů či odpady dovezené ze zahraničí. Objem nebezpečného odpadu se na celkovém množství odpadu podílel 2,2 % a oproti roku 2008 poklesl o 0,4 %. Tabulka 9: Celková produkce odpadů v tis. tun za rok v Olomouckém kraji Rok

všechny odpady

nebezpečné odpady

ostatní odpady

komunální odpady

2008

1 839,51

89,91

1 749,59

302,48

separovaný biologicky rozložitelný odpad 9 533

2009

1 400,61

81,46

1 319,15

294,13

10 742

2010

1 627,96

64,69

1 563,27

293,84

14 721

2011

1 623,62

75,40

1 542,77

311,40

17 888

2012

1 838,73

99,52

1 739,22

293,21

17 474

Zdroj: Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodaření Olomouckého kraje za rok 2012, vlastní zpracování

Pozitivem při porovnání následných tabulek 10 a 11 je zvyšující se zastoupení využití všech odpadů, ať už energetické nebo materiálové, které v součtu představovalo v roce 2012 necelých 77 %, přičemž cca 1/3 zaujímaly komunální odpady. Materiálově bylo využito v témže roce téměř 74 % všech odpadů, z nichž rovněž 1/3 představovaly komunální odpady. Tabulka 10: Podíl využitých odpadů (R1 – R12, N1 – N15) v % z celkové produkce odpadů

2008

všechny odpady 58,64

nebezpečné odpady 47,46

ostatní odpady 59,21

komunální odpady 18,34

2009

65,53

73,81

65,02

14,91

2010

64,60

60,92

64,76

17,21

2011

78,77

68,56

79,27

21,90

2012

76,48

39,65

78,58

27,26

Rok

Zdroj: Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodaření Olomouckého kraje za rok 2012


33

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Tabulka 11: Podíl materiálového a energetické využití odpadů v % z celkové produkce odpadů Materiálové využití R2 – R11, N1 – N15 Rok

Energetické využití odpadů R1

2008









2009

63,32

69,59

62,93

14,77

2,21

4,22

2,09

0,14

2010

61,44

60,92

61,46

17,21

3,17

0,00

3,30

0,00

2011

75,33

68,54

75,66

21,88

3,44

0,02

3,61

0,02

2012

73,61

39,65

75,66

26,99

2,86

0,00

3,03

0,27


Podíl využívání produkovaných odpadů je znatelný i v úbytku odpadu ukládaného na skládky, v němž stále převařuje komunální odpad. Ten vykazuje v posledních letech s několika výkyvy stálý pokles této formy likvidace odpadu. V případě spalování se jedná v rámci Olomouckého kraje o zanedbatelný podíl v nakládání s odpady. Nejvíce se tímto způsobem likvidují nebezpečné odpady. Tento způsob odstraňování odpadů bude pravděpodobně v průběhu nadcházejících let zvyšovat své zastoupení. Vše ovšem bude záviset na nastavené politice v nakládání s odpady, která bude dána novým Plánem odpadového hospodářství pro Olomoucký kraj. Tabulka 12: Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5 a D12) a spalováním (D10) v % z celkové produkce odpadů Skládkování D1, D5 a D12 Rok

Spalování (D10)

2005









2006

17,42

19,38

17,36

77,52

0,04

1,32

0,00

0,01

2007

15,72

19,33

15,60

89,05

0,04

1,36

0,00

0,02

2008

17,05

12,64

17,28

75,01

0,05

0,98

0,00

0,01

2009

20,97

4,43

21,99

81,14

0,06

1,06

0,00

0,00

2010

17,28

5,29

17,78

78,22

0,30

7,06

0,02

0,11

2011

14,69

3,94

15,22

59,36

0,30

6,08

0,02

0,09

2012

11,77

3,12

12,26

58,52

0,24

4,08

0,02

0,11


2.12 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Staré ekologické zátěže představují velké riziko pro zdraví obyvatelstva i pro ekosystémy. Jejich odstraňování je financováno z různých zdrojů např. Fondu národního majetku, resp. od roku 2006 Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, z rezortních zdrojů: Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy (České dráhy), Ministerstva pro místní rozvoj, ze zdrojů krajských úřadů ne zabezpečení protihavarijních opatření, ze strukturálních fondů EU a ze soukromých zdrojů. Jednou ze součástí likvidace je odstraňování škod během privatizace, dále odstraňování škod způsobených Sovětskou armádou či staré skládky. Z hlediska kvantitativního je možno v rámci území Olomouckého kraje tyto zátěže považovat za zátěže lokální.


34

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Olomoucký kraj má na svém území k 23. 5. 2014 celkem 636 kontaminovaných míst, což je o 76,18 % více, než je krajský průměr bez Hl. m. Prahy. Oproti tomu množství ukončených nápravných opatření se statusem „vyhovující“ je téměř srovnatelné. Tabulka 13: Počet kontaminovaných míst ke dni 23. 5. 2014 Území

Celkový počet

Nápravné opatření není nutné 182

Nápravné opatření dosud nezahájeno 24

Nápravné opatření ukončeno vyhovující 16

Olomoucký kraj 636 Krajský průměr (bez Hl. m. 361 40 16 17 Prahy) ČR 4 803 517 219 224 ČR bez Hl. m. 4 692 516 210 216 Prahy Zdroj: CENIA – Systém evidence kontaminovaných míst SEKM in Zpracování Integrované strategie rozvoje území Olomoucké aglomerace

2.13 AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Dálniční síť v Olomouckém kraji, stejně jako v rámci celé České republiky, je díky vzrůstající mobilitě obyvatelstva a množství přepravovaného materiálu nedostatečná a přetížená. Trasy silnic nižších tříd vykazují dostatečnou hustotu, ovšem v nedostatečných parametrech (např. malá šířka komunikací či velké podélné sklony), s minimální vybaveností (např. bez sociálního zařízení či odpočívadel s občerstvením), ale také s nutností průjezdu centry měst, které představují pro řidiče zbytečná zdržení a pro obyvatele nepříjemnou zátěž v podobě neustálých kolon aut na křižovatkách, vysokou prašnost a bezpečnostní riziko při přecházení komunikací. Důvodem vyvolávajícím veliké znepokojení je stavebně-technický stav komunikací všech tříd, který způsobuje snižování komfortu jízdy, zvyšování nehodovosti a nákladů uživatelů, a má nepříznivý vliv rovněž na jejich zdraví. Tabulka 14: Přehled délky dálnic, rychlostních silnic a dalších silnic I. třídy, silnic II. a III. třídy v Olomouckém kraji a v ČR v km (stav k 1. 1. 2013) Silnice

Dálnice

Rychlostní silnice

Jeseník

0,0

0,0

70,4

124,0

101,2

295,6

Olomouc

0,0

50,4

71,7

286,1

662,7

1 070,9

Prostějov

7,6

25,0

8,4

165,6

467,9

674,5

28,6

9,7

85,3

164,6

418,5

706,7

0,0

5,4

111,3

183,2

519,8

819,7

36,2

90,5

347,1

923,5

2 170,1

3 567

751

442

5 808

14 543

34 172

55 716

Okres

Přerov Šumperk Celkem Olomoucký kraj Celkem v ČR

I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

Zdroj: Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v ČR, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Koncepce optimalizace rozvoje silniční sítě II. a III. třídy Olomouckého kraje do r. 2020


35

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 V souvislosti se stavebně-technickým stavem vozovek je důležité se věnovat také stavu nosných konstrukcí, které doplňují ucelenou informaci o stavu dopravní infrastruktury. V případě porovnání stavu mostů a vozovek, jsou mosty v poněkud lepším stavebně-technickém stavu, ale v případě existence poruchy mostních objektů jsou jejich hranice funkčnosti podstatně omezenější. Tabulka 15: Počet mostů dle jednotlivých okresů v Olomouckém kraji k 1. 1. 2013 Okres okres Jeseník

okres Olomouc

okres Prostějov

okres Přerov

okres Šumperk

kraj Olomoucký

Druh komunikace D I. II. III. celkem D I. II. III. celkem D I. II. III. celkem D I. II. III. celkem D I. II. III. celkem D I. II. III. celkem

Počet mostů 41 60 61 162 129 110 209 448 10 29 41 115 195 55 72 65 116 308 83 100 232 415 65 354 376 733 1 528

Zdroj: Koncepce optimalizace rozvoje silniční sítě II. a III. třídy Olomouckého kraje do r. 2020

2.14 CYKLODOPRAVA A INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM Olomoucký kraj nechal v roce 2009 vypracovat strategický dokument „Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji“, díky němuž má dojít ke zkoordinování rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje, a k navázání na národní cyklokoncepci a vytvoření předpokladu pro prověření a doplnění sítě mezinárodních, dálkových, nadregionálních a regionálních cyklotras s napojením na trasy sousedních krajů a na trasy na polské straně. Neméně významnou součástí zůstává kvalita tras na nevyhovujících úsecích a zvýšení bezpečnosti na stávajících problémových místech. V rámci Olomouckého kraje patří města Olomouc, Přerov, Šternberk a Uničov k městům, která dobrovolně přistoupila k nevládní organizaci Asociace měst pro cyklisty, která se podílí na přípravě a Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

36

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 tvorbě návrhů legislativních a nelegislativních opatření týkajících se oblasti městské mobility, zejména cyklistické dopravy. Olomoucký kraj zajišťuje zkvalitňování Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a pracuje na začlenění další regionální železniční dopravy. Tento systém má za cíl zkvalitnit a zatraktivnit přepravu cestujícímu, zejména nabídkou jednotného jízdního dokladu a jednotných přepravních podmínek u všech dopravců začleněných do systému. Výsledným efektem je vytvoření konkurenceschopného prostředí pro veřejnou dopravu vůči individuální dopravě. Území celého kraje je uspořádáno do dopravně-tarifních zón. Tarif IDSOK nabízí pravidelným cestujícím cenově výhodné předplatní jízdní doklady.

2.15 INVESTICE DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Výše investic směřujících na ochranu životního prostředí se v Olomouckém kraji za poslední 3 roky neustále zvyšuje. V této oblasti bylo v celé České republice za rok 2012 proinvestováno celkem 25,6 mld. Kč. Na Olomoucký kraj připadalo cca 1,5 mld. Kč, což představuje přibližně 6 % z celkové výše uvedené částky. Byť se mohou hodnoty jevit jako nižší, skutečností zůstává, že se jedná o vůbec nejvyšší investici, resp. podíl z celkové částky plynoucí na danou problematiku (od roku 2007), která byla pro Olomoucký kraj uvolněna. V uplynulých letech, tedy mezi lety 2005–2011, nepřesahovala výše investic na ochranu životního prostředí v Olomouckém kraji částku 1 mld. Kč (převzato z dat ČSÚ). V porovnání s vývojem mezi lety 1995 a 2004 je tedy možné toto období označit za investičně podprůměrné. Z posledních dat vyplývá, že většina z částky plyne do oblasti pro nakládání s odpadními vodami a případně nakládání s odpady. V následujících letech by výše investic do životního prostředí měla být prioritou a celková částka by měla nadále stoupat nebo činit alespoň stejnou hodnotu jako v posledním roce. Taktéž by se měl zvýšit podíl z celkové investice, který bude vynakládán na zlepšení kvality ovzduší.

2.16 VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Program rozvoje územního obvodu OLK byl připravován ve spolupráci s klíčovými aktéry rozvoje území, při níž byly zvažovány různé alternativy dílčích částí Programu. Výsledkem je předložení koncepce v jediné variantě. Kromě navržené varianty lze definovat také variantu nulovou, která by znamenala zachování stávajícího stavu bez realizace Programu. V případě nulové varianty by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může Program ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze částečně, protože životní prostředí je současně ovlivňováno řadou dalších vlivů, včetně vlivů jiných krajských a celostátních koncepcí. Také implementace aktivit je závislá na financování z různých zdrojů, např. ze strukturálních fondů EU, v novém programovém období 2014 2020. Dále nelze předpokládat implementaci všech opatření a k nim náležejících potenciálních aktivit (oblastí intervence) do konce výhledového horizontu koncepce. Zařazení aktivit (projektů) do seznamu záměrů koncepce má především ten důvod, aby bylo zřejmé, jakými prostředky se koncepce bude především realizovat. Není to tedy záruka, že se ve skutečnosti zařazený projekt opravdu realizovat bude, respektive že se nebudou realizovat projekty jiné, které také odpovídají konkrétnímu strategickému cíli. V takovém případě tedy dojde nikoliv k realizaci projektu, uvedeného v koncepci, ale projektů jiných, bez možnosti odhadnout před jeho konkretizací, které z nich budou mít větší vliv na životní prostředí a jak se tato skutečnost projeví ve vývoji stavu životního prostředí v kraji. V případě, že by nebyl realizován žádný z projektových záměrů, například uvedených v rámci potenciálních aktivit a opatření návrhu koncepce, respektive že by nebyly podporovány žádné aktivity zaměřené na rozvoj území, uvažované v Programu, lze předpokládat, že by se vývoj stavu životního Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

37

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 prostředí v Olomouckém kraji pravděpodobně ubíral níže uvedeným směrem (taková situace však nemůže nastat, neboť realizace většiny záměrů nezávisí na jejich zařazení do Programu):  Redukovaly by se rozvojové aktivity na území kraje  Byly by podporovány aktivity, které by nerespektovaly zaměření kohezní politiky EU v dalším programovém období 2014-2020 a hrozilo by tedy riziko, že nebudou finančně podporovány ze strukturálních fondů EU 2014+.  Rozvojové aktivity by se pravděpodobně prosazovaly živelně, bez koordinace ze strany veřejné správy, pouze v závislosti na zájmech a finančních možnostech investorů. Podle charakteru projektů, které by nebyly součástí rozvojové strategie tvořící systém, by pravděpodobně došlo k většímu tlaku na další znečišťování životního prostředí a pravděpodobně také ke změnám v zaměstnanosti (další koncentrace obyvatel v Olomouci na úkor oblastí okrajových, respektive v oblastech jinak znevýhodněných).


38


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“ se týká celého dotčeného území Olomouckého kraje, tak jak je uvedeno v kapitole 2.1 Vymezení dotčeného území. Je tedy možno předpokládat potenciální vliv opatření koncepce na celé dotčené území. Dopady realizace PRÚOOK se však mohou lišit nejen podle charakteru jednotlivých opatření, ale také podle citlivosti lokalit, potenciálně dotčených aktivitami, jimž příslušná prioritní oblast tvoří rámec. Tuto problematiku řeší důsledné uplatňování environmentálních kritérií pro výběr aktivit (viz kapitola 11) a vzhledem k tomu, že pomocí těchto environmentálních kritérií budou eliminovány (nebudou podpořeny) aktivity, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, neměly by být realizací PRÚOOK žádné oblasti významně (negativně) zasaženy. Nicméně je však třeba uvést, že v zájmovém území existují „citlivé“ oblasti, v nichž je potřebné vyhodnocovat případné dopady aktivit, potenciálně navrhovaných k podpoře v rámci PRÚOOK, z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí zvlášť důsledně. Jedná se konkrétně o následující oblasti: Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí: Z analýzy stavu životního prostředí dotčené oblasti vyplynulo, že postižení některých složek životního prostředí, především ovlivnění kvality ovzduší škodlivinami z dopravy a stacionárních zdrojů (nejvíce v ORP Přerov), mají potenciální rizikový vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel. V této souvislosti lze tedy považovat oblasti s nejvíce zatíženým ovzduším (především města Přerov, Olomouc, Prostějov, okolí dálnice D1 a rychlostní komunikace R35) za území, v němž je potřeba věnovat pozornost jak potenciálně negativním, tak především možným pozitivním dopadům koncepce, která by umožnila tuto situaci zlepšit. Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny: Jedná se především o zvláště chráněná území (jak část CHKO Jeseníky, tak CHKO Litovelské Pomoraví) a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jde také o další cenná území (přírodní parky, prvky ÚSES, významné krajinné prvky), které mají svůj vliv na atraktivitu OLK a tvoří zázemí pro obyvatele zatížených oblastí. Je však nezbytné uvést, že vedle citovaných environmentálních kritérií pro výběr aktivit, je další pojistkou proti provádění potenciálně nevhodných záměrů v oblastech, které by mohly být jeho realizací významně zasaženy (v této souvislosti myšleny především oblasti s více znečištěním životním prostředím, lokality ochrany přírody a krajiny a území s antropogenním tlakem na využití půdy), také samostatné posouzení vlivů aktivit (záměrů) na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, či podle stavebního zákona v těch případech, kdy navržená aktivita výše citovaným zákonům nepodléhá.


39


4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ). Z pohledu životního prostředí lze v Olomouckém kraji opět vysledovat severojižní gradient. Zatímco sever území se vykazuje vysokým stupněm ekologické stability, především díky vysokému podílu lesů, a dobré kvalitě ovzduší, směrem na jih přibývá zemědělsky obhospodařovaných ploch, snižuje se stupeň ekologické stability a klesá kvalita ovzduší. Stav ovzduší Z hlediska kvality ovzduší lze území kraje rozdělit na dvě zcela odlišné oblasti. Stav ovzduší na severu regionu, tedy ve vyšších polohách Jeseníků, lze považovat za velmi dobrý. Občasné problémy s kvalitou ovzduší se však vyskytly i v tomto území. Jednalo se např. o město Jeseník. Naopak v jižní částí kraje okolo větších měst situace příznivá není. Kromě základních znečišťujících látek (SO2, NOx, CO) se zde na zhoršené kvalitě ovzduší podílí také zvýšená koncentrace polétavého prachu, resp. suspendovaných částic (PM). Ke zvyšování koncentrace polétavého prachu (PM10) ve vzduchu může přispívat i větrná eroze zemědělských ploch viz níže vodní a větrná eroze půdy. Následkem zvýšeného množství SO2 V lesích Hrubého Jeseníku pak dochází k postupnému okyselování půdy. Nejkritičtější situace je v okolí města Přerov. S velmi znečištěným ovzduším se místní obyvatelé potýkají nejen v důsledku stacionárních zdrojů (např. Teplárna Přerov či výrobce anorganických chemických produktů PRECHEZA, a. s.), ale i kvůli intenzivní dopravě. V menší míře se zde může projevovat také vliv přenosu škodlivých látek z ostravské aglomerace, a to především při zesílení severovýchodního proudění vzduchu. Vodní a větrná eroze půdy Větrnou erozí jsou ohroženy především zemědělské plochy v jižní části regionu. „Mírně ohrožená půda se nachází v “ oblasti Hornomoravského úvalu. Menší části Moravské brány (zejména podél řeky Bečvy) jsou pak již klasifikovány jako „půda ohrožená“ větrnou erozí. V případě vodní eroze je nejvíce zasaženo území rozkládající se mezi řekou Bečvou a hranicemi Olomouckého kraje s krajem Zlínským a taktéž oblast Haná. Opět se zde projevuje problém intenzivního využívání půdy a s tím související odlesnění půdy. Hustě zalesněné pohoří Hrubého Jeseníku je naproti tomu nejméně ohrožené vodní erozí, neboť je půda chráněna vegetačním krytem. Na území Olomouckého kraje se nenacházejí žádné větší plochy, které by byly klasifikovány jako svahově nestabilní. Rovněž oblasti potenciálně ohrožené sesuvy se nacházejí jen na malé části území kraje.


40

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Kvalita vod a riziko záplav Mezi úseky řek, které jsou hodnocené jako znečištěné či dokonce silně znečištěné, patří řeka Morava v okolí Olomouce. V zemědělsky intenzivně obhospodařované a obyvatelstvem hustě osídlené oblasti měst Prostějov a Přerov jsou rovněž jako znečištěné klasifikovány řeky Bečva a Valová. Některá území kraje jsou významně ohrožována záplavami, a to především v oblasti řeky Moravy (úsek od Litovle přes Olomouc až po soutok s Bečvou). Riziko dále zvyšuje intenzivní zemědělská činnost. V oblasti Jeseníků dochází ke snižování schopnosti zadržet vodu v důsledku převahy smrkových monokultur. Příroda a krajina Nemalým problémem jsou rozsáhlé neudržované plochy zemědělské půdy a opuštěné průmyslové areály, kde na jedné straně dochází v menší míře k přirozené obnově původních ekosystémů, na druhé straně však k rozmnožování a šíření nežádoucích ruderálních, v některých případech invazních (křídlatka, bolševník), druhů rostlin. Další problém spočívá v hospodářských lesních monokulturách, které jsou ohroženy kalamitami mající původ v abiotických (extrémní povětrnostní jevy) a biotických faktorech (škůdci). Pravděpodobnou příčinou stávajícího stavu přírody je v minulosti silně znečištěné ovzduší či depozice škodlivých látek, které jsou stále přítomné v půdě a postupně se z ní vyplavují. Neposledním problémem je intenzivní turistický ruch, zejména výstavba zimních lyžařských areálů. Problémy životního prostředí s možným vlivem na soustavu NATURA 2000:  narušení celistvosti krajiny  zábor naturových stanovišť či biotopů naturových druhů  omezení migrační prostupnosti území  zvýšení ruchové zátěže Podrobné vyhodnocení vlivů koncepce na území evropsky významné lokality a ptačí oblasti je předmětem Přílohy č.1. Další problémy životního prostředí vyplívající ze SWOT analýzy dle Územně analytický podkladů Olomouckého kraje z roku 2011 Slabé stránky:  vytěžené oblasti a poddolovaná území – nutná stabilizace krajiny;  rozsáhlá území jsou zaplavovaná;  chybí ochrana proti lokálním povodním;  obchvatové komunikace vyvážející dopravu z obydlených oblastí zůstávají v návrhu;  návrat k tuhým palivům jako zdroje tepla v obcích s plynofikací způsobuje lokální znečištění v zimním období;  nerealizované Územní systémy ekologické stability (ÚSES);  značná fragmentace krajiny vlivem liniových staveb – souběžné koridory;  některá ORP vykazují nižší lesnatost a absenci krajinné zeleně. Hrozby:  rozvoj těžby stavebních materiálů – negativní dopad na životní prostředí;  nároky D-O-L na vodní soustavu;  zhoršování kvality vod v tocích;  eroze půd při nesprávné zemědělské činnosti; Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

41

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020     

rozsáhlá zranitelná oblast zahrnuje především zemědělskou činnost části Hané; návrat k tuhým palivům; neúměrné znečištění v oblastech s očekávanou těžbou; rozvoj hospodářské činnosti na úkor chráněných oblastí; úbytek nejkvalitnějších půd pro hospodářský „rozvoj“, nevyužívání zastavěných opuštěných areálů, nově zastavěné plochy jsou využívány neadekvátně (fotovoltaické elektrárny – potenciál pro rozvoj není využit).

Problémy k řešení v oblasti životního prostředí:  nevyjasněné hydrogeologické vztahy podzemních zásobníků vody s ložisky nerostných surovin, narušování přirozených vazeb těžbou;  organizace opatření pro zamezování škod způsobených povodněmi jako nadmístní význam – stavba nekomplexních ochranných systémů (dořešení otázky suchých vodohospodářských studií), vytváření přírodě blízkých opatření;  nutné provést revize ochranných pásem vodního zdroje;  nestabilizovaný ÚSES v krajině;  odklad a nerealizace dopravních staveb (dopady na životní prostředí, ekonomiku, zaměstnanost v regionu, nehodovost, dopravní dostupnost);  výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů prochází nekoordinovaným rozvojem. Příležitosti:  Rozvoj těžby stavebních materiálů – pozitivní dopad na ekonomiku;  Ochrana území před povodněmi – vymezování zastavitelných ploch mimo záplavová území;  Rozvoj lázeňství a využití přírodních minerálních vod;  Rozvoj malých vodních elektráren;  Realizace komplexních řešení a přírodě blízkých protipovodňových opatření;  Vyvedení dopravy a tedy i hlukové a exhalační zátěže z obytných zón;  Dořešení a stabilizace prvků ÚSES v krajině (např. formou KPÚ). A to především v zemědělsky hodně využívaných oblastech centrální a jižní Hané;  Vymezení dalších lokalit k ochraně přírody (např. Rychlebské hory;  Úbytek nejkvalitnějších půd na úkor zastavěných ploch;  Nevyužité brownfieldy. Silné stránky:  Lokální ložiska stavebních materiálů – omezení nákladů na dopravu;  Velké zásoby podzemní vody a kvalitní povrchové vody;  Výskyt lázní a minerálních pramenů;  Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se vyskytují, nicméně limity nejsou překračovány extrémně;  Rozsáhlá a trvalá ochrana přírody v oblastech Jeseníků (Hrubý i Nízký);  Navržený ÚSES;  Vysoký podíl půd s I. a II. tř. ochrany – zemědělská krajina;  Vyšší podíl lesů zvláštního určení a ochranných.


42


5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Při tvorbě Programu byly jejími zpracovateli brány v úvahu všechny relevantní koncepce v oblasti kohezní politiky a regionálního rozvoje, na národní, regionální i krajské úrovni, tak jak je uvedeno v předchozích částech vyhodnocení. Při zpracování Programu byly zvažovány různé alternativy jejích dílčích částí. Ve výsledku je však koncepce předkládána v jedné, dle zpracovatelů optimální, variantě. Vzhledem k charakteru Programu je v této kapitole uvedeno především hodnocení toho, jak navržené cíle a obsah PRÚOOK odpovídají cílům v oblasti životního prostředí. Přehled hlavních koncepcí je rozdělen na koncepce na úrovni národní a krajské úrovni. I.      

Strategické a programové dokumenty na národní úrovni z hlediska životního prostředí: Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

II. Strategické a programové dokumenty na úrovni Olomouckého kraje z hlediska životního prostředí:  Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje  Strategie rozvoje kraje  Územní energetická koncepce Olomouckého kraje  Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Olomouckého kraje (aktualizace 2012)  Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje III.

Programové dokumenty na úrovni statutárního města Olomouc:  Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko (2007)  Plán odpadového hospodářství původce statutární město Olomouc

5.1 STRATEGICKÉ A PROGRAMOVÉ DOKUMENTY NA NÁRODNÍ ÚROVNI Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 Tematické oblasti politiky:  Ochrana a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí.  Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

43

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.  Ochrana přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech.  Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze a podobně), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik.

Strategický rámec udržitelného rozvoje 2010+ Strategický rámec udržitelného rozvoje (SRUR) tvoří dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN, respektující zároveň specifické podmínky ČR. Slouží jako východisko pro zpracování koncepčních materiálů (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Stanovené principy, cíle a prioritní osy jsou nastaveny s ohledem na tři základní oblasti rozvoje společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Regionální aspekty rozvoje ČR jsou řešeny v prioritní ose 3 Rozvoj území s cílem zvýšit ekonomický a environmentální potenciál a konkurenceschopnost regionů na úroveň vyspělých regionů EU a snižovat nepřiměřené regionální disparity. Vzhledem k důrazu SRUR na posílení role měst a zabezpečení udržitelného rozvoje venkova lze však nalézt shodu mezi cíli SRUR a PRÚOOK. Základní časový horizont strategie je rok 2014, některé úvahy a cíle však míří až do r. 2030. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 je základním koncepčním dokumentem na národní úrovni ve sféře regionálního rozvoje a jeho podpory na období po roce 2013 (schválena v květnu 2013). Strategie představuje hlavní východiska pro formulaci regionálních potřeb a specifik pro programování období 2014+ v oblastech ekonomické a sociální politiky a územní soudržnosti EU. Vedle tradičně analyzovaných faktorů regionálního rozvoje je kladen důraz na faktory „nové“ – demografické změny, klimatické změny, energetickou soběstačnost, územní soudržnost, dostupnost služeb a další. Analytické postupy byly zvoleny tak, aby bylo možné vymezit státem podporovaná území na základě funkční typologie a územních vazeb na nižší než krajské úrovni (na mikroregionální úrovni, případně na úrovni obcí s rozšířenou působností). Důraz je kladen na průmět regionální dimenze do sektorových politik, využití vnitřního potenciálu území a regionálních aktérů, integrované přístupy řešení problémů reflektující typ regionů a funkční územní vazby a vztahy. Cíle, priority a nástroje pro regionální politiku jsou nastaveny tak, aby bylo v rozvinutých oblastech a aglomeracích umožněno posílení regionální konkurenceschopnosti, na druhé straně tak, aby upadající a problémové oblasti mohly být stabilizovány a vytvořeny v nich podmínky pro nastartování budoucího udržitelného růstu. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 byla jedním z vodítek zpracování Koncepce. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 Cíle strategie: 1. Ochrana biologické rozmanitosti 2. Udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti 3. Spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů.


44

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (2009) Cíle: 1. Krajina 1.1 Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu 1.2 Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny 1.3 Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně 1.4 Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. 2. Lesní ekosystémy 2.1 Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů. 3. Vodní a mokřadní ekosystémy 3.1 Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám 3.2 Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice 60/2000/ES 3.3 Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace. 4. Horské ekosystémy – nejsou relevantní 5. Agro-ekosystémy, půda 5.1 Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy) 5.2 Trvalé zvýšení různorodosti zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součástí zemědělsky využívané krajiny. 6. Travní ekosystémy Zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré travní porosty jako nedílnou součást zemědělského hospodaření v krajině. 7. Urbánní ekosystémy 7.1 Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. 8. Chráněná území 8.1 Optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany 8.2 Zlepšit péči o chráněná území 8.3 Integrovat ZCHÚ do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel. 9. Druhy 9.1 Udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací původních planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavádění nových invazních nepůvodních druhů v ČR, omezení dalšího Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

45

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 rozšiřování již přítomných invazních nepůvodních druhů a jejich regulace a odstraňování v přírodně hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a očekávané změny podnebí. 10. Legislativní nástroje 10.1 Zjednodušit, zpřehlednit a zefektivnit právní úpravu ochrany přírody a krajiny včetně doplnění chybějících nástrojů k naplňování mezinárodních mnohostranných a dvoustranných úmluv v ochraně přírody a krajiny a odstranění nejvýznamnějších rozporů mezi předpisy upravujícími využívání biologické rozmanitosti, zejména ekosystémů. 10.2 Sjednotit výkon státní správy a posílit odbornost orgánů ochrany přírody a krajiny. 11. Ekonomické nástroje 11.1 vyvážený systém ekonomických nástrojů především v oblasti dotační, náhradové a daňové, který přispěje k naplňování cílů ochrany přírody a krajiny. 12. Odborné informační nástroje 12.1 Podporovat rozhodování státní správy v ochraně přírody a krajiny aktuálními a hodnověrnými údaji o stavu, změnách a vývojových trendech složek přírody a krajiny v ČR 12.2 Zajistit sběr, zpracování, vyhodnocování, rozšiřování a péči o údaje o přírodě a krajině v ČR s využitím služeb Informačního systému ochrany přírody a Portálu ochrany přírody a krajiny (eNature) 13. Práce s veřejností 13.1 Informovat, vzdělávat a radit veřejnosti (především výše citovaným cílovým skupinám) v různých aspektech ochrany přírody a krajiny v České republice, zvyšovat povědomí o principech ochrany přírody a krajiny v ČR a aktivně zapojovat veřejnost do podpory ochrany přírody a krajiny.

Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Je rovněž nástrojem pro implementaci programu WHO Zdraví 2020, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012. Účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Zdravotní stav je úzce spjat s prostředím, např. pokud jde o expozici škodlivým emisím, a souvisí i s vlivem klimatických změn, které společně se sociálními determinantami působí na zdraví. Bude nezbytné věnovat zvýšenou pozornost preventivním opatřením především v regionech s vysokým rizikem kontaminant životního prostředí. Dokument má 4 hlavní cíle: 1. Celoživotní investice do zdraví a posilování role občanů. 2. Řešení hlavních evropských zdravotních problémů – nepřenosných a přenosných onemocnění. 3. Posílení zdravotnických systémů zaměřených na lidi, podpora kapacity veřejného zdraví a rozvoj krizové připravenosti, dohledu a akceschopnosti v mimořádných situacích. 4. Vytváření odolných komunit a prostředí podporujících zdraví.

5.2 STRATEGICKÉ A PROGRAMOVÉ DOKUMENTY NA ÚROVNI OLOMOUCKÉHO KRAJE Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny Olomouckého kraje je rozdělena na dvě části. První je analytická část, která se zabývá stavem jednotlivých složek životního prostředí. Řeší charakteristiku současného Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

46

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 stavu životního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy. Druhá je koncepční část a zabývá se základními prioritami a cíli ochrany přírody a krajiny. Cíle jsou vymezeny pro čtyři oblasti – zemědělské ekosystémy, lesní ekosystémy, vodní ekosystémy a ochrana přírody a krajiny. Cíle jsou dále děleny v každé oblasti na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Program rozvoje Olomouckého kraje (2012 – 2015) Program řeší čtyři základní problémové okruhy:  Podnikání a ekonomika  Rozvoj lidských zdrojů  Doprava a technická infrastruktura  Kvalita života Územní energetická koncepce Olomouckého kraje Dokument stanovuje tři skupiny priority v hospodaření s energií. První dvě skupiny priorit jsou zaměřeny na zvýšení soběstačnosti, snížení energetické náročnosti a na zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií. Snížení energetické náročnosti lze dosáhnout realizací úsporných opatření především v oblasti koncové spotřeby energie a recyklací energie (např. zpětné získávání odpadního tepla a energie z odpadů). Třetí skupina představuje výrobu tepla a elektrické energie z fosilních paliv a spotřebu tradičních pohonných hmot (PHM) na bázi ropy. V této oblasti by měl být kladen důraz především na zahuštění sítí CZT, zprovoznění plynovodních přípojek, které nejsou v současnosti využívané a na zvýšení podílu kombinované výroby elektřiny a tepla. Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Olomouckého kraje (aktualizace 2012) Program je zpracován dle přílohy č. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanovuje emisní stropy a lhůty k jejich dosažení pro stacionární zdroje a pro silniční dopravu. V současné době je již zpracován Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava, který ještě čeká na své schválení. Proto není možné posoudit soulad cílů koncepce s tímto programem. Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (2003) Plán stanovuje cíle v oblastech:  Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a) snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, b) maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů, c) minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání  Podíl recyklovaných odpadů a podíl využívaných odpadů a) V zájmu dosažení cíle zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55% všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. b) Podporování trhu s recyklovanými výrobky. c) Dosažení využívání 50% (75%) hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31.12.2005 (2012).  Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a k jejich využívání a) Dobudování jednotné a přiměřené sítě zařízení, s využitím současných zařízení, na požadované technické úrovni. b) Podporování vzniku regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady a jejich propojení do jednotné a přiměřené sítě zařízení.  Ukládání odpadů na skládky


47

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování.  Nebezpečné odpady a) Předcházení vzniku nebezpečných odpadů a snížení jejich měrné produkce o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. b) Minimalizování vlivu nebezpečných odpadů na zdraví lidí a životní prostředí ve všech fázích nakládání s nimi.  Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení podle části čtvrté zákona o odpadech a) Odstranění odpadů PCB/PCT a zařízení s obsahem PCB/PCT nebo jejich dekontaminace do roku 2010. b) Zajištění využití 38% (50%) hmotnostních z ročního množství olejů uvedených na trh do roku 2006 (2012) a dále zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů. c) Cílem je zvyšování zpracování všech autovraků vozidel kategorie M1 a N1 a tříkolových motorových vozidel s výjimkou motorových tříkolek s cílem nejpozději od 1.ledna 2006 (2015) opětovně používat a využívat nejméně v míře 85 % (95 %) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně používat a materiálově využívat v míře nejméně 80 % (85 %) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok, s výjimkou vozidel vyrobených před 1. lednem 1980, pro které je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 % jejich průměrné hmotnosti. d) Omezení negativního vlivu azbestu na zdraví lidí. e) Zajistit do roku 2012 sběr a materiálové využití 95% hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh. f) Zvyšování zpětného odběru odpadních pneumatik na 80% hmotnostních z ročního množství uvedeného na trh do roku 2012, s cílem jejich využití s upřednostněním materiálového využití.  Komunální odpady a) Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. b) zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012. c) zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010. d) Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. e) Snížit měrnou produkci odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování.


48


6. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGYCKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ U všech uvedených dílčích cílů a opatření dílčích cílů bylo zhodnoceno, zda mohou z pohledu vlivu na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví představovat teoreticky určitý problém či nikoliv. Možný negativní vliv nelze vyloučit zejména v případě záměrů hmotné povahy (budované objekty a infrastruktura). U těchto případů je použito hodnocení se symbolem otazníku (?), přičemž podle skutečné povahy, rozsahu a umístění daného záměru může v reálu nabýt významu 0 až -2 (význam nulový, mírně negativní až významně negativní). U záměrů, u kterých je dopředu zřejmý nulový vliv, je ohodnocen znaménkem 0. U některých záměrů je možno samozřejmě očekávat také pozitivní vliv na jednotlivé složky životního prostředí a veř. zdraví (+1, +2). Ke každému hodnocenému záměru je uveden komentář k hodnocení. Nutno podotknout, že pro podrobnější hodnocení vlivů koncepce Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na životní prostředí, neobsahuje strategie konkrétní a podrobné informace o jednotlivých záměrech ani nelze předpokládat, které záměry v ní obsažené budou nakonec realizovány, a které nikoli. Tabulka 16: Seznam záměrů definovaných v Návrhové části PRÚOOK a jejich hodnocení Specifikace priorit a oblastí podpory

Bodové hodnocení vlivu

Komentář k hodnocení

Priorita A.1 Optimalizace systému škol a školských zařízení a zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání. Oblasti podpory: A.1.1 Podpora modernizace škol a školských zařízení. A.1.2 Rozvoj vybavenosti škol a školských zařízení.

A.1.3 Dobudování chybějících kapacit mateřských a základních škol.

A.1.4 Zvyšování kvality výuky v základních a mateřských školách. A.1.5 Vzdělávání pedagogických pracovníků. A.1.6 Podpora zachování sítě speciálních základních škol. A.1.7 Udržení sítě základních uměleckých škol. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

0

Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví).

0

Běžné investiční projekty, které nejsou záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení.

0


49


A.1.8 Podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. A.1.9 Podpora vzdělávání talentované mládeže. A.1.10 Podpora rozvoje nabídky mimoškolních aktivit dětí a žáků. A.1.11 Podpora zapojení škol a školských zařízení do mezinárodních aktivit. A.1.12 Environmentální vzdělávání.

+1, +2

dtto

Priorita A.2 Podpora zaměstnanosti. Oblasti podpory: A.2.1 Podpora přizpůsobování struktury Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba oborů potřebám trhu práce. 0 mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky A.2.2 Podpora spolupráce mezi školami životního prostředí a veřejné zdraví). a zaměstnavateli. A.2.3 Podpora učňovského školství Běžné investiční projekty, které nejsou záměry včetně modernizace stávající a definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o dobudování chybějící vzdělávací posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem 0 infrastruktury (např. budování center hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci odborné přípravy pro danou oblast nutno dodržovat platné legislativní předpisy a vzdělání). nařízení. A.2.4 Podpora motivace ke studiu technických oborů. A.2.5 Využití kapacity středních škol pro vytvoření center celoživotního vzdělávání. A.2.6 Podpora zapojení škol do Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba celoživotního vzdělávání. 0 mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky A.2.7 Rozvoj vysokých škol (zvyšování životního prostředí a veřejné zdraví). kvality výuky, optimalizace oborů). A.2.8 Spolupráce institucí v oblasti zaměstnanosti (kraj, Úřad práce ČR, Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje, obce atd.). A.2.9 Aktivní politika zaměstnanosti. Priorita A.3 Podpora rovných příležitostí a prorodinných aktivit. Oblasti podpory: A.3.1 Podpora sociálního podnikání. A.3.2 Budování komunitních center.

A.3.3 Zlepšování nabídky služeb pro rodiny a seniory. A.3.4 Podpora dostupnosti služeb Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

0

0

Běžné investiční projekty, které nejsou záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví).

50


znevýhodněným občanům (bezbariérové přístupy, blind friendly internetové stránky, zajištění tlumočení do českého znakového jazyka apod.). A.3.5 Podpora alternativních pracovních úvazků. A.3.6 Integrace příslušníků romské menšiny. A.3.7 Integrace cizinců. Priorita A.4 Zlepšování podmínek pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. Oblasti podpory: A.4.1 Pořádání kulturních a sportovních akcí . A4.2 Podpora činnosti subjektů působících v oblasti kultury, včetně organizací zřizovaných Olomouckým krajem. A.4.3 Zahraniční spolupráce v oblasti kultury.

A.4.4 Podpora obnovy a rozvoje sportovišť. A.4.5 Podpora dobudování špičkových sportovních areálů pro pořádání vrcholných republikových i mezinárodních akcí.

0


-1, 0, +1

Investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Je rovněž nutno detailně posoudit umístění sportovišť či sportovních areálů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví.

0


A.4.6 Podpora mládežnického, výkonnostního i vrcholového sportu.

A.4.7 Modernizace tělocvičen.

0

A.4.8 Využití školských areálů pro volnočasové aktivity občanů.

0

Běžné investiční projekty, které nejsou záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví).

Priorita A.5 Péče o kulturní dědictví. Oblasti podpory: A.5.1 Propagace a podpora významných kulturních a společenských akcí Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

0

Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky 51


v Olomouckém kraji. A.5.2 Podpora činnosti kulturních institucí. A.5.3 Podpora činnosti knihoven. A.5.4 Rozvoj muzeí a jejich aktivit, zejména s jejich přesahem do oblasti kultury, vzdělávání a cestovního ruchu. A.5.5 Zajištění prostor pro uskladnění muzejních sbírek, archeologických nálezů, knihovních fondů a dalších cenných předmětů. A.5.6 Podpora obnovy kulturních památek a drobné architektury místního významu. A.5.7 Uchování a dokumentace projevů tradiční lidové kultury. A.5.8 Podpora kulturní spolupráce v rámci ČR i se zahraničím.

životního prostředí a veřejné zdraví).

0


0


Priorita B.1 Optimalizace systému zajišťování zdravotní péče. Oblasti podpory: B.1.1 Podpora Center vysoce specializované péče. B.1.2 Rozvoj návazné péče s ohledem na potřeby regionu. B.1.3 Modernizace psychiatrické péče a její deinstitucionalizace.

0


0


0


-1, 0, +1

Jedná o běžné investiční projekty, které nemusí být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci

B.1.4 Rozvoj následné a dlouhodobé lůžkové péče. B.1.5 Rozvoj lázeňské péče. B.1.6 Podpora zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta. B.1.7 Zkvalitňování zdravotní péče o zdravotně znevýhodněné občany (včetně dětí). B.1.8 Podpora vzdělávání zdravotnických pracovníků. B.1.9 Podpora zdravotně-preventivních programů. B.1.10 Podpora protidrogové prevence. B.1.11 Podpora dobrovolnických aktivit v oblasti zdravotnictví. B.1.12 Podpora Fakultní nemocnice Olomouc jako klíčového poskytovatele lůžkové péče s ohledem na její roli centra vzdělávání zdravotnického


52


personálu. B.1.13 Posilování kvality a dostupnosti zdravotnické záchranné služby. B.1.14 Podpora odborných léčebných ústavů a dětských center. B.1.15 Podpora dalších poskytovatelů zdravotních služeb.

nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení.

Priorita B.2 Zkvalitňování a rozvoj sítě sociálních služeb. Oblasti podpory: B.2.1 Podpora procesu plánování sociálních služeb. B.2.2 Dotační řízení pro poskytovatele sociálních služeb. B.2.3 Transformace pobytových sociálních služeb. B.2.4 Humanizace zařízení sociálních služeb. B.2.5 Zajištění dostupnosti sociálních služeb . B.2.6 Posílení kapacit sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním. B.2.7 Adaptace pobytových sociálních služeb pro seniory v závislosti na vzrůstající potřebě specializované péče. B.2.8 Podpora terénních a ambulantních sociálních služeb. B.2.9 Zvyšování kvalifikace pracovníků poskytujících sociální služby, včetně výměny zkušeností se zahraničím. B.2.10 Podpora dobrovolnických aktivit v sociální oblasti. B.2.11 Podpora informovanosti v oblasti sociálních služeb. B.2.12 Podpora supervize v sociálních službách.

0


0

Jedná o běžné investiční projekty, které nemusí být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení.

0


0


Priorita B.3 Zmírňování sociálního vyloučení. Oblasti podpory: B.3.1 Podpora sociálních služeb a dalších činností v sociálně vyloučených lokalitách. B.3.2 Poradenství pro sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené osoby. B.3.3 Prevence sociálně-patologických jevů a kriminality. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

53


Priorita B.4 Podpora dalších veřejných služeb. Oblasti podpory: B.4.1 Podpora budování sociálního bydlení v obcích. B.4.2 Obnova zanedbaného bytového / domovního fondu. B.4.3 Rekonstrukce a revitalizace veřejných prostranství. B.4.4 Podpora spolkové činnosti. B.4.5 Budování zázemí pro spolkovou činnost.

0, +1

Investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Je rovněž nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být dopravní zatížení, hluková situace, atd.

Priorita C.1 Zlepšování podmínek pro podnikání. Oblasti podpory:

C.1.1 Podpora vzniku nových firem. C.1.2 Podpora přípravy průmyslových zón a lokalit pro investice.

-1, 0, +1

Běžné investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Je rovněž nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být dopravní zatížení, hluková situace, emisní zátěž území, hygienické požadavky na pracovní prostředí, ale rovněž vlastní umístění záměrů se všemi dopady na přírodní prostředí, ochranu chráněných území, ochranu povrchových a podzemních vod, odpadové hospodářství. atd.

0


-1, 0, +1, +2

Běžné investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Je rovněž nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být dopravní zatížení, hluková situace, emisní zátěž území, hygienické požadavky

C.1.3 Regionální marketing a propagace regionu. C.1.4 Péče o nové i stávající investory.

C.1.5 Podpora revitalizace brownfields. C.1.6 Podpora výstavby a modernizace podnikatelské infrastruktury, zejména s ohledem na snížení dopadů podnikání na životní prostředí.


54


na pracovní prostředí, ale rovněž vlastní umístění záměrů se všemi dopady na přírodní prostředí, ochranu chráněných území, ochranu povrchových a podzemních vod, odpadové hospodářství, odstranění starých zátěží, atd. C.1.7 Podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení, včetně jejich spolupráce s veřejnou správou. C.1.8 Podpora využívání informačních a komunikačních technologií a dobudování potřebné infrastruktury. C.1.9 Usnadnění přístupu podnikatelů k financím (finanční nástroje na podporu podnikání, mikroúvěry v rámci přeshraniční spolupráce apod.). C.1.10 Podpora marketingových aktivit a vytváření nových odbytišť pro podnikatele (zahraniční mise, kulaté stoly s podnikateli, návštěvy zástupců jiných států apod.). C.1.11 Vzdělávání a poradenství pro podnikatele. C.1.12 Podpora regionálních značek. C.1.13 Spolupráce veřejné správy a zájmových podnikatelských organizací.

0


0


Priorita C.2 Podpora znalostní ekonomiky. Oblasti podpory: C.2.1 Naplňování regionální inovační strategie. C.2.2 Naplňování Strategie inteligentní specializace ČR. C.2.3 Podpora spolupráce mezi firmami, výzkumnými institucemi a vysokými školami. C.2.4 Podpora vzniku, rozvoje a provozu center výzkumu, vývoje a inovací a podnikatelských inkubátorů.

0

C.2.5 Podpora informovanosti podnikatelů o možnostech zavádění inovací.

0

C.2.6 Zavádění nových technologií.

0


Běžné investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví). Běžné investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci 55


C.2.7 Podpora zapojování do mezinárodních výzkumných, inovačních a technologických platforem.

0

nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví).

Priorita C.3 Rozvoj cestovního ruchu. Oblasti podpory:

C.3.1 Rozvoj turistických cílů ve vazbě na potenciál a hlavní produkty destinace. C.3.2 Rozvoj a zvyšování kvality turistické infrastruktury a služeb. C.3.3 Budování a revitalizace komplexních středisek cestovního ruchu.

-1, 0, +1

Investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod, horninové prostředí. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, hygienickými požadavky na pracovní prostředí, atd.

C.3.4 Vývoj a zkvalitnění nabídky konkurenceschopných témat a produktů destinace. C.3.5 Realizace efektivních marketingových aktivit, podpora prodeje a prodej produktů. C.3.6 Tvorba koncepcí a strategií, zajištění marketingových informací. C.3.7 Rozvoj destinačního řízení na území destinace, spolupráce, síťování. C.3.8 Rozvoj kvality lidských zdrojů, podpora vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. C.3.9 Podpora zvyšování kvality a standardizace služeb. C.3.10 Zkvalitnění spolupráce vně destinace, členství v organizacích, přeshraniční spolupráce. C.3.11 Podpora činnosti organizací a aktivit s pozitivním vlivem na cestovní ruch.

0


Priorita D.1 Dobudování a modernizace silniční infrastruktury. Oblasti podpory: Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

56


D.1.1 Dobudování sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. D.1.2 Rekonstrukce a modernizace ostatní silniční sítě. D.1.3 Napojování rozvojových průmyslových areálů a objektů na přilehlou silniční síť. D.1.4 Výstavba, rekonstrukce a opravy místních komunikací. D.1.5 Opatření ke zvyšování bezpečnosti silničního provozu.

-1, 0, +1

D.1.6 Snižování vlivů silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví.

+1, +2

Investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod, horninové prostředí. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, atd. Rozšiřování a rekonstrukce silnic, či případné obchvaty sídel zvýší fragmentaci okolní krajiny, zmenší životní prostor volně žijících živočichů a přeruší jejich stávající migrační cesty. Celkově mohou negativně působit na přírodní složky prostředí. Proto bude nutné posoudit míru dopadu ve fázi záměru se zpracovanou projektovou dokumentací. Investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení.

Priorita D.2 Modernizace železničních tratí. Oblasti podpory: D.2.1 Rekonstrukce železničních stanic a zastávek. D.2.2 Modernizace a elektrifikace regionálních železničních tratí. D.2.3 Zajištění interoperability železniční infrastruktury. D.2.4 Podpora terminálů pro kombinovanou přepravu.

0

Běžné investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení.

Priorita D.3 Zkvalitnění dopravní obslužnosti území. Oblasti podpory: D.3.1 Dokončení integrovaného dopravního systému. D.3.2 Výstavba a modernizace dopravních terminálů.


0

Běžné investiční projekty, které mohou být záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a 57


nařízení. D.3.3 Budování systémů dopravní telematiky (příprava regionální čipové karty, příprava informačních a dopravně telematických systémů). D.3.4 Zkvalitnění dopravních prostředků veřejné dopravy.

0


Priorita D.4 Zlepšování podmínek pro nemotorovou dopravu. Oblasti podpory:

D.4.1 Budování cyklostezek a další cyklistické infrastruktury. D.4.2 Změny organizace dopravy měst a obcí. D.4.3 Budování infrastruktury pro dopravu v klidu. D.4.4 Výstavba, rekonstrukce a opravy chodníků.

0

D.4.5 Rozvoj bezbariérovosti. D.4.6 Zvyšování bezpečnosti chodců a cyklistů.

0

Investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě a realizaci nutno dodržovat platné legislativní předpisy a nařízení. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, atd. Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví).

Priorita E.1 Snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Oblasti podpory: E.1.1 Snižování emisí ze stacionárních zdrojů znečištění. E.1.2 Snižování emisí z mobilních zdrojů znečištění. E.1.3 Ekologizace veřejné dopravy. E.1.4 Budování a obnova vodovodů. E.1.5 Výstavba a rekonstrukce kanalizací napojených na čistírny odpadních vod. E.1.6 Výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod. E.1.7 Odstraňování ekologických zátěží. E.1.8 Protihluková opatření.

+1, +2

E.1.9 Zvyšování odolnosti a bezpečnosti území vůči mimořádným událostem a

0


Investiční projekty, které ze své podstaty budou realizovány pro zlepšení stavu životního prostředí. Mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, odpadovým hospodářstvím, atd. Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky 58


krizovým situacím (zohlednění bezpečnosti území při rozvoji podnikatelských aktivit, širší zapojení subjektů kritické infrastruktury).

životního prostředí a veřejné zdraví).

Priorita E.2 Zefektivnění odpadového hospodářství. Oblasti podpory:

E.2.1 Podpora omezování vzniku odpadů. E.2.2 Podpora třídění odpadů za účelem recyklace. E.2.3 Podpora energetického využití odpadů. E.2.4 Podpora spolupráce při nakládání s odpady. E.2.5 Podpora komunitních kompostáren. E.2.6 Omezování skládkování v souladu s národní legislativou.

0, +1, +2

Investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, atd. Projekty řešené v rámci priority budou vycházet i z Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje (2004), Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady včetně možnosti energetického využití zbytkových směsných komunálních odpadů (2012).

0, +1, +2

Investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod, u projektů na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie např. i vlivy na krajinný ráz. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, atd.

Priorita E.3 Dosažení energetických úspor. Oblasti podpory:

E.3.1 Zateplování veřejných budov. E.3.2 Snižování energetické náročnosti bytového fondu. E.3.3 Zkvalitňování energetického managementu. E.3.4 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie.

Priorita E.4 Zlepšování ekologické stability krajiny. Oblasti podpory: Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

59


E.4.1 Výstavba protipovodňových opatření. E.4.2 Realizace protierozních opatření a budování ÚSES. E.4.3 Výsadba zeleně. E.4.4 Realizace agroenvironmentálních opatření.

E.4.5 Uplatňování ekologicky šetrných a tradičních způsobů zemědělského hospodaření. E.4.6 Realizace komplexních pozemkových úprav. E.4.7 Zájmová činnost přispívající k zachování různorodosti přírody a ochrany krajiny.

0, +1, +2

Investiční projekty, které mohou být i záměry definovanými zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, jako záměry s požadavkem hodnocení vlivů na ŽP. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, atd.

0, +1, +2

Převážně neinvestiční opatření, která vycházejí z Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (2004).

Priorita E.5 Ochrana přírody a krajinného rázu. Oblasti podpory: E.5.1 Prevence / omezení činností zhoršujících stav životního prostředí. E.5.2 Podpora používání k přírodě šetřených technologií pro údržbu krajiny a lesů. E.5.3 Realizace plánů péče v chráněných územích. E.5.4 Realizace programů péče pro chráněné druhy rostlin a živočichů. E.5.5 Podpora obnovy lesních porostů.

0, +1, +2

Převážně neinvestiční opatření, která vycházejí z Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (2004).

Priorita F.1 Efektivní fungování krajského úřadu. Oblasti podpory: F.1.1 Informační aktivity. F.1.2 Využívání informačních a komunikačních technologií. F.1.3 Rozvoj eGovernmentu. F.1.4 Rozvoj lidských zdrojů. F.1.5 Řízení kvality.

0


0

Bez potencionálního vlivu (neexistuje přímá vazba

Priorita F.2 Plánování a řízení rozvoje kraje. Oblasti podpory: F.2.1 Zpracování programů rozvoje obcí. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

60


F.2.2 Zpracování strategií svazků obcí a MAS. F.2.3 Zpracování krajských koncepcí. F.2.4 Podpora provázání dokumentů na jednotlivých prostorových úrovních. F.2.5 Spolupráce s orgány státní správy při naplňování národních strategií. F.2.6 Metodická a informační podpora práce se strategickými dokumenty. F.2.7 Tvorba územních plánů.

mezi navrženou oblastí podpory a vlivy na složky životního prostředí a veřejné zdraví).

Priorita F.3 Rozvojová spolupráce. Oblasti podpory: F.3.1 Podpora činnosti svazků obcí a MAS. F.3.2 Podpora setkávání aktérů rozvoje. F.3.3 Vzájemná komunikace partnerů / aktérů v území. F.3.4 Komunikace kraje s aktéry rozvoje. F.3.5 Rozvoj spolupráce v rámci ČR. F.3.6 Optimalizace spolupráce se zahraničními subjekty. F.3.7 Posilování přeshraniční spolupráce.

0


Priorita F.4 Rozvoj krizového řízení a integrovaného záchranného systému. Oblasti podpory: F.4.1 Spolupráce složek IZS a posilování společných postupů. F.4.2 Spolupráce a koordinace IZS, veřejné správy a dalších subjektů. F.4.3 Spolupráce IZS za hranicemi kraje, včetně spolupráce s polskými partnery. F.4.4 Podpora rozvoje vybavení složek IZS pro řešení společných zásahů.

F.4.5 Podpora výstavby a revitalizace objektů pro činnost složek IZS.

F.4.6 Podpora činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů. F.4.7 Rozvoj systému varování a informování obyvatelstva. F.4.8 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v krizovém řízení. F.4.9 Podpora připravenosti Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

0


0


0


61


obyvatelstva na řešení mimořádných událostí a krizových situací. F.4.10 Výstavba, rekonstrukce, oprava veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu.

Celkově lze shrnout, že koncepční materiál Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 obsahuje záměry, které nebudou mít významný negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí a také záměry, u kterých významný negativní vliv vyloučit v této fázi nelze přesněji řečeno, nelze je v této fázi obecné přípravy objektivně vyhodnotit. Pokud však bude dodržena podmínka individuálního posouzení jednotlivých uvedených záměrů v návaznosti na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění v dalších fázích přípravy těchto záměrů (schvalování územně plánovací dokumentace, územní a stavební řízení) lze koncepci jako celek akceptovat a konstatovat vyloučení jejího významného negativního vlivu. Kumulace vlivů Kumulaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze očekávat v místech a situacích, kdy působení jednotlivých aktivit bude mít obdobný charakter nepříznivého působení na jednotlivé složky životního prostředí. Očekávané negativní dopady v území mohou být územní střety s ochranou přírody a krajiny a sekundární dopady do okolí realizovaných záměrů. V případě PRÚOOK lze předpokládat kumulaci negativních vlivů v rámci specifických investičních záměrů soustředěných do stejné lokality. Především vlivy výstavby, resp. rozvoje průmyslových a podnikatelských zón by se mohly kumulovat se záměry realizace dalších rozvojových aktivit jako např. zvyšování fragmentace krajiny realizací obchvatů sídel. Vybrané aktivity tak mohou přinášet do území neopominutelný rozvoj technické a dopravní infrastruktury. V důsledku spolupůsobení těchto činitelů může v území dojít ke kumulaci v rámci územního střetu s ochranou přírody a krajiny, narušení krajinného rázu či emisního a hlukového zatížení území. Existence a míra kumulace vlivů může být blíže identifikována až při řešení konkrétních záměrů. V úvahu musí být brány všechny budoucí plánované aktivity, a to nejen pouze v nejbližším okolí, ale i v ostatních, sousedních regionech, pokud dosah jejich vlivů bude soustředěn do stejného území nebo na stejnou složku životního prostředí. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 nepředpokládá vliv koncepce v měřítku nadregionálním, respektive přeshraničním. Navržené aktivity směřují na vlastní území Olomoucké aglomerace a v jejich důsledku nepředpokládáme přeshraniční vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví mimo hranice České republiky. Vyhodnocení záměrů plánovaných na území Olomouckého kraje, které budou svojí podstatou vyžadovat proces posuzování vlivů na ŽP dle aktuálně platné legislativy, a které budou mít možný přeshraniční dopad, bude provedeno v rámci jejich projektové přípravy. Nepředpokládá se výskyt záměrů, u kterých by byl výrazný kumulovaný negativní vliv s jinými záměry v území.


62


7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÍVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE Kapitola plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných vlivů na životní prostředí je do značné míry omezena obecným charakterem dokumentu. Pro podrobnější hodnocení vlivů koncepce Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na životní prostředí neobsahuje strategie konkrétní a podrobné informace o jednotlivých záměrech ani nelze předpokládat, které záměry v ní obsažené budou nakonec realizovány, a které nikoli. Z toho důvodu je hlavním cílem vyhodnocení SEA Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje především zhodnocení, zda program neobsahuje návrhy s negativními vlivy na životní prostředí a pokud ano, navrhnout opatření pro jejich předcházení, snížení nebo kompenzaci viz Tabulka 17. Dále lze doporučit obecná opatření, kterými by se mělo při výběru konkrétních záměrů řídit. Jsou jimi: 

Při přípravě, realizaci a provozování konkrétních záměrů respektovat principy a podmínky vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy, tj. zejména podmínek vyplývajících z území chráněných v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podmínek vyplývajících z CHOPAV a z ochranných pásem vodních zdrojů dle zákona c. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péci, ve znění pozdějších předpisů.



Posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí prostřednictvím hodnocení EIA a SEA záměry týkající se investičních projektů v dopravě, průmyslu, energetice, obchodu apod. Eventuálně je posuzovat v rámci územního řízení dle stavebního řádu Minimalizovat zásahy do zvláště chráněných území a dalších území definovaných dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, minimalizovat fragmentaci krajiny, minimalizovat zábor ZPF a PUPFL. Preferovat výstavbu na bonitně méně hodnotných půdách.





V případě střetu umístění stavebních projektů se systémem ÚSES a jeho migračními trasami, vybavit tyto stavby průchody, tak aby migrační potenciál biokoridorů zůstal zachován.



Co nejméně zasahovat do ochranný pásem vodních zdrojů. V případě potřeby zajistit zpracování hydrologického průzkumu.



V případě nutnosti posoudit dané záměry pomocí biologického hodnocení zpracovaného dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.



Respektovat při realizaci projektů krajinný ráz a sídelní strukturu v území.



Pokud projekty zasahují do dobývacích prostorů, kontaktovat příslušné úřady o povolení stavby podle §19 odst. 1 a 2 horního zákona.


63

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 

V průběhu realizace daných projektů využívat ekologicky šetrnou stavební dopravu, a to jak časově, ale i prostorově, inteligentní organizaci staveniště, zmírnit související zátěže a znečištění, zajistit fyzickou ochranu cenných stanovišť a provizorních řešení pro zvěř.



V případě realizace záměrů, které mohou ovlivnit akustickou situaci vypracovat detailní hlukové studie k danému záměru v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA). Na základě těchto studií vypracovat návrh případných protihlukových opatření k ochraně chráněných objektů.



V odůvodněných případech zajistit zpracování hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které jsou vyhlášeny právě k ochraně krajinného rázu.



V odůvodněných případech zajistit posouzení dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny (naturové hodnocení)



Negativní vlivy zvýšení návštěvnosti na chráněná území a prvky ÚSES je možné snížit environmentálním vzděláváním návštěvníků, např. instalací infotabulí, pořádáním přednášek apod.


64


Tabulka 17: Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ŽP dle oblastí podpory PRÚOOK Priorita A.4 Zlepšování podmínek pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity Oblast podpory Možný vliv na ŽP Opatření A.4.4. Podpora obnovy a rozvoje sportovišť Může dojít k narušení krajinného Plánované záměry posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. rázů, zvýšení hlukové zátěže, Posoudit kumulativní vliv záměru na ŽP zejména pokud se A.4.5. Podpora dobudování špičkových záboru ZPF, ohrožení citlivých budou nacházet v blízkém okolí. Při přípravě, realizaci a sportovních areálů pro pořádání vrcholných oblastí. provozování respektovat podmínky vyplývající republikových i mezinárodních akcí z environmentálních limitů stávající legislativy. Priorita B.1 Optimalizace systému zajišťování zdravotní péče Oblast podpory Možný vliv na ŽP Opatření B.1.12. Podpora Fakultní nemocnice Olomouc Může dojít k narušení krajinného Při přípravě, realizaci a provozování respektovat podmínky jako klíčového poskytovatele lůžkové péče rázů, zvýšení hlukové zátěže vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy. s ohledem na její roli centra vzdělávání zdravotnického personálu B.1.13 Posilování kvality a dostupnosti zdravotnické záchranné služby B.1.14 Podpora odborných léčebných ústavů a dětských center B.1.15 Podpora dalších poskytovatelů zdravotních služeb Priorita C. 1 Zlepšování podmínek pro podnikání Oblast podpory Možný vliv na ŽP Opatření C.1.1 Podpora vzniku nových firem Zábor ZPF, dopravní zatížení, Při přípravě, realizaci a provozování respektovat podmínky hluková zátěž, narušení krajinného vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy. Je C.1.2 Podpora přípravy průmyslových zón a rázu, rovněž nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí lokalit pro investice s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být dopravní zatížení, hluková situace, emisní zátěž území, hygienické požadavky na pracovní prostředí, ale rovněž vlastní Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

65


umístění záměrů se všemi dopady na přírodní prostředí, ochranu chráněných území, ochranu povrchových a podzemních vod, odpadové hospodářství. atd. C.1.5 Podpora revitalizace brownfields C.1.6 Podpora výstavby a modernizace podnikatelské infrastruktury, zejména s ohledem na snížení dopadů podnikání na životní prostředí

Při přípravě, realizaci a provozování respektovat podmínky vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy. Je rovněž nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být dopravní zatížení, hluková situace, emisní zátěž území, hygienické požadavky na pracovní prostředí, ale rovněž vlastní umístění záměrů se všemi dopady na přírodní prostředí, ochranu chráněných území, ochranu povrchových a podzemních vod, odpadové hospodářství, odstranění starých zátěží, atd. Priorita C.3 Rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory Možný vliv na ŽP Opatření C.3.1 Rozvoj turistických cílů ve vazbě na Zábor ZPF, dopravní zatížení, Při přípravě, realizaci a provozování respektovat podmínky potenciál a hlavní produkty destinace hluková zátěž, narušení krajinného vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy. Při rázu, omezování pohybu druhů přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit C.3.2 Rozvoj a zvyšování kvality turistické žijících v prostředí. umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na infrastruktury a služeb jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především C.3.3 Budování a revitalizace komplexních s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na středisek cestovního ruchu přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod, horninové prostředí. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, hygienickými požadavky na pracovní prostředí, atd. Priorita D.1 Dobudování a modernizace silniční infrastruktury Oblast podpory Možný vliv na ŽP Opatření D.1.1 Dobudování sítě dálnic, rychlostních silnic Rozšiřování a rekonstrukce silnic, či Při přípravě, realizaci a provozování respektovat podmínky


Zábor ZPF, dopravní zatížení, hluková zátěž, narušení krajinného rázu, vlivy při přeměně brownfieldu – brát v úvahu (zejména při revitalizaci brownfieldu) potenciální staré ekologické zátěže

66


a silnic I. třídy D.1.2 Rekonstrukce a modernizace ostatní silniční sítě D.1.3 Napojování rozvojových průmyslových areálů a objektů na přilehlou silniční síť D.1.4 Výstavba, rekonstrukce a opravy místních komunikací D.1.5 Opatření ke zvyšování bezpečnosti silničního provozu


případné obchvaty sídel zvýší fragmentaci okolní krajiny, zmenší životní prostor volně žijících živočichů a přeruší jejich stávající migrační cesty. Celkově mohou negativně působit na přírodní složky prostředí. Dále tyto opatření mohou mít vliv na zábor ZPF, hlukovou zátěž, znečištění ovzduší

vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy. Při přípravě konkrétních projektů je nutno detailně posoudit umístění záměrů do prostředí s ohledem na možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Především s ohledem na převažující vlivy, kterými mohou být vlivy na přírodní prostředí, chráněná území a chráněné druhy, vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod, horninové prostředí. Dále případné vlivy spojené s dopravní zátěží, hlukovou situací, emisní zátěží území, atd.

67


8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 je navržen v jedné variantě. Varianty mohou nastat při implementaci Programu, zejména pak při realizaci konkrétních projektů. Je proto vhodné, aby systém monitoringu implementace Programu obsahoval environmentální indikátory a aby při výběru konkrétních projektů byla uplatněna environmetální kritéria. Posuzování koncepce Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje probíhalo dle legislativních materiálů tj. přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vychází z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“ (květen 2004). Vyhodnocení využívá také podnětů, připomínek a doporučení zaslaných v rámci zjišťovacího řízení i mimo ně. Dále je koncepce posouzena z hlediska vlivů na soustavu Natura 2000 (Příloha č.1) a z hlediska vlivů na veřejné zdraví. Posuzování vlivů probíhalo následovně: 1) Zpracování Oznámení koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (03/2015) 2) Zjišťovací řízení pro Oznámení koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (04-05/2015) 3) Zpracování Vyhodnocení koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (05-06/2015) a. Analýza současného stavu životního prostředí v Olomouckém kraji b. Identifikace oblastí, které by mohly být koncepcí PRÚOOK ovlivněny a to porovnáním současného stavu ŽP s programovou částí PRÚOOK c. Porovnání strategických cílů PRÚOOK 2015 – 2020 s jinými strategickými dokumenty na úrovni regionálního, národního i mezinárodního významu d. Zpracování hodnocení vlivů PRÚOOK na lokality soustavy Natura 2000 e. Zpracování hodnocení vlivů PRÚOOK na obyvatele a veřejné zdraví f. Definování problematických okruhů v rámci OLK g. Vyhodnocení vlivů jednotlivých částí PRÚOOK 2015 – 2020 na životní prostředí h. Vytvoření opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ŽP vyplývajících z předcházejících hodnocení a použitelných jako doporučující opatření k výběru následujících projektů i. Stanovení monitorovacích ukazatelů pro následné monitorování plnění specifických cílů koncepce j. Stanovení environmentálních kritérií pro výběry projektů vhodných k podpoře ze strany investiční dotace k. Vyhodnocení vlivu koncepce na veřejné zdraví l. Netechnické shrnutí m. Vypořádání obdržených připomínek k Oznámení koncepce v rámci Závěrů zjišťovacího řízení n. Závěrečný souhrn údajů a návrh stanoviska Zásadní informací je to, že koncepce PRÚOOK nehodnotí přímo určité podnikatelské záměry. Je tedy nutné nezaměřovat se na jednotlivé projekty, ale na oblasti realizace. Samostatné projekty pak


68

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 budou posouzeny ve vlastních procesech EIA, případně v rámci dokumentace pro územní řízení (stavební zákon č. 183/2006 Sb.). Zadavatel i zpracovatel Programu poskytli týmu SEA dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení, týkajících se samotného Programu. Řada podkladů je běžně dostupná na internetu.


69


9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Návrh systému monitorování vlivu implementace Programu vychází ze skutečnosti, že jeho obsah musí být natolik obecný, aby umožnil intervence dané rámcem priorit a formulovanými oblastmi podpory. Nástrojem implementace Programu budou tedy až jednotlivé projekty, realizované a/nebo financované v rámci Programu, jejichž zpracování muže mít – dle jejich konkrétního charakteru – značně rozdílné dopady na životní prostředí a veřejné zdraví. Navíc při monitorování implementace Programu často nelze rozlišit, zda a v jaké míre byl vývoj stavu životního prostředí a zejména veřejného zdraví způsoben intervencemi Programu ve srovnání s intervencemi dalších koncepcí dotčeného území, respektive procesy probíhajícími mimo celý systém podpory ze strukturálních fondu EU (například vlivy soukromého kapitálu, programy bilaterální podpory, dynamika přirozeného vývoje, globální vlivy, apod.). V rámci zpracování SEA PRÚOOK byly stanoveny indikátory pro sledování vlivů její realizace na životní prostředí. Při výběru indikátorů je třeba zohlednit zejména dostupnost dat, jejich kvalitu, relevanci a metodiku zpracování. Jsou navrženy tyto indikátory: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

Aktivity realizované v rámci koncepce přímo za účelem snižování negativních vlivů na životní prostředí. Rozsah a vývoj záborů zemědělské a lesní půdy. Objem aktivit s vlivem na krajinný ráz. Celková plocha brownfields a podíl využitých brownfields. Celková plocha průmyslových zón. Celková plocha staveb na zelené louce. Rozloha nově vytvořených ozeleněných (lesních i nelesních) ploch. Počet obcí a měst s platnou územně plánovací dokumentací. Plocha revitalizovaných prvků ÚSES. Počet projektů realizovaných na zvláště chráněných územích. Náklady na odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst. Podíl obcí nebo obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV a vodovod. Počet vybudovaných protipovodňových opatření a objem zadržené vody díky vybudování protipovodňových opatření. Počet akcí s dopadem na úsporu energie. Vývoj měrných emisí znečišťujících látek do ovzduší. Vývoj emisí skleníkových plynů. Vývoj měrných emisí z dopravy. Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblastí s překračováním cílových imisních limitů. Struktura vytápění domácností. Vývoj celkové spotřeby energie a její sektorová struktura. Hustota dopravní sítě. Délka cyklostezek (mimo silnice) a turistických tras. Aktivity zaměřené na snižování vlivů silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Podíl obyvatel žijících v nadměrném hluku z dopravy. Vývoj celkové produkce odpadů. Množství komunálních odpadů odstraněných skládkováním.


70

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 27. Množství biologicky rozložitelného odpadu, které bylo využito ke kompostování a následně ke hnojení zemědělské půdy. 28. Množství vytříděného odpadu za účelem recyklace. 29. Počet projektů se zaměřením na environmetální vzdělávání. PRÚOK je zpracován na období 6 let. Plnění PRÚOK bude každoročně vyhodnoceno. Po uplynutí platnosti PRÚOK bude zpracováno souhrnné hodnocení, které vedle zhodnocení plnění aktivit bude obsahovat zhodnocení plnění střednědobých cílů a případné návrhy na změny v dlouhodobé vizi a v dlouhodobých cílech (které budou zapracovány do nového PRÚOK).


71


10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Jednotlivá opatření jsou uvedena v kapitole 7 – Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí, vyplívající z provedení koncepce. V rámci pravidelného hodnocení plnění a realizace koncepce musí být prováděno sledování vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí dle § 10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Olomoucký kraj je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě zjištění závažných negativních vlivů koncepce na životní prostředí nebo veřejné zdraví je předkladatel povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom MŽP a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce v těch částech, u kterých byly zjištěny závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví.


72


11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ Environmentální hledisko by mělo být při výběru konkrétních projektů spoluurčující, stejně jako hledisko ekonomické, technické a společenské. Za účelem snadnějšího rozhodování a vyhodnocení možných environmentálních dopadů/přínosů konkrétních předložených projektů jsou navrženy následující indikátory. Pomocí těchto indikátorů bude možné porovnat dva a více projektů z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí. Indikátory jsou navrženy pro každou prioritu. Tabulka 18: Indikátory pro výběr podporovaných projektů Priorita A. Rozvoj lidských zdrojů A.1 Optimalizace systému škol a školských zařízení a zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání. A.2 Podpora zaměstnanosti. A.3 Podpora rovných příležitostí a prorodinných aktivit. A.4 Zlepšování podmínek pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. A.5 Péče o kulturní dědictví. B. Podmínky pro život obyvatel B.1 Optimalizace systému zajišťování zdravotní péče. B.2 Zkvalitňování a rozvoj sítě sociálních služeb. B.3 Zmírňování sociálního vyloučení. B.4 Podpora dalších veřejných služeb. C. Ekonomika a inovace C.1 Zlepšování podmínek pro podnikání. C.2 Podpora znalostní ekonomiky. C.3 Rozvoj cestovního ruchu.

Indikátor/kritérium

Jednotka

- Objem finančních prostředků na environmentální výchovu, vzdělání, osvětu.

%; Kč

V případě nové výstavby: - dochází k záboru zemědělské nebo lesní půdy? - množství nově vysazených dřevin a zeleně. - dojde realizací záměru k úsporám energie? - využívá projekt alternativní zdroje energie? V případě nové výstavby: - dochází k záboru zemědělské nebo lesní půdy? - využívá projekt brownfields? - jsou připravované stavby v souladu s platnou ÚPD dotčené obce a posouzením vlivu staveb na složky životního prostředí (EIA, SEA)? - jakým způsobem bude zabezpečena ochrana obyvatelstva před hlukem


ANO/ NE; ha ks; m2 ANO/NE; GJ/rok ANO/NE; typ

ANO/ NE; ha ANO/NE; ha ANO/NE

73


z projektového záměru? D. Dopravní dostupnost a obslužnost D.1 Dobudování a modernizace - dochází k záboru zemědělské nebo silniční infrastruktury. lesní půdy? D.2 Modernizace železničních - respektuje projekt zásady schváleného tratí. ÚSES? D.3 Zkvalitnění dopravní - bude zavčas, tedy v rámci projektu, obslužnosti území. posouzen odborně vliv všech D.4 Zlepšování podmínek pro stavebních činností, které by mohly nemotorovou dopravu. ohrozit jejich trvalý vliv na krajinný ráz? - jsou připravované stavby v souladu s platnou ÚPD dotčené obce a posouzením vlivu staveb na složky životního prostředí (EIA, SEA)? - bude realizací projektu zasaženo nebo nějak ovlivněno území přírodě blízké, zvláště pak území a objekty definované dle z. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny? Jak? - dojde realizací projektu k zajištění vyšší bezpečnosti silničního provozu? - způsobí záměr nárůst hlukové zátěže v chráněných územích a klidových územích? - budou realizovány účinné protihlukové zábrany? Jaké? E. Udržitelný rozvoj E.1 Snižování dopadů lidské - přispěje záměr ke snížení znečišťujících činnosti na životní prostředí. látek v ovzduší? Srovnání hodnot SO2, E.2 Zefektivnění odpadového NOx, PM10, PM2,5, TZL, benzo-a-pyren. hospodářství. - přispěje záměr ke snížení E.3 Dosažení energetických objemu vypouštěného úspor. organického znečištění v odpadních E.4 Zlepšování ekologické vodách? stability krajiny. - dojde v rámci záměru k investici do E.5 Ochrana přírody a rozvoje šetrné dopravy? krajinného rázu. - zabývá se projekt problematikou starých ekolog. zátěží? - bude projekt podporovat sběr tříděným způsobem v podnicích i domácnostech a dále jeho zpracování? - jsou v rámci projektu řešena místa sběru tříděných odpadů? Jak? - množství vytříděného odpadu s následnou recyklací - počítá projekt s využitím biologicky rozložitelného odpadu pro kompostování a zkvalitnění zemědělské půdy? - dojde k poklesu množství odpadu Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

ANO/ NE; ha ANO/NE ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE ANO/NE

ANO/NE; typ

t/rok

ANO/NE; kg BSK5/rok

ANO/NE; Kč ANO/NE ANO/NE; t/rok

ANO/NE t/rok ANO/NE, %

ANO/NE, t/rok 74


ukládaného na skládky? - dojde v souvislosti s realizací záměru k úsporám energie? - využívá projekt alternativní zdroje energie? - sníží realizace projektu větrnou nebo vodní erozi půdy? Jak? - dojde realizací projektu ke zvýšení retenční schopnosti krajiny? Jak? - předpokládá se úprava vodního toku? - dojde v rámci projektu k výsadbě dřevin a zeleně? - je projekt v souladu s ÚPD zájmové obce? - bude podpořeno správné zemědělské hospodaření? - bude projekt podporovat ochranu krajinného rázu? Jak? - předpokládá se obnova lesních porostů ve skladbě odpovídající původním porostům? - respektuje projekt zásady schváleného ÚSES? - dojde realizací projektu k zásahu do maloplošných ZCHÚ či biotopu zvláště chráněného druhu živočicha/rostliny, popř. k zásahu do soustavy Natura 2000? Jak? F. Efektivní správa území F.1 Efektivní fungování krajského úřadu. F.2 Plánování a řízení rozvoje kraje. F.3 Rozvojová spolupráce. F.4 Rozvoj krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

- přispěje záměr k zapojení partnerů do partnerství při řešení aktivit s vlivem na ochranu přírody a životní prostředí? - je v podpořených programech zohledněna stránka ochrany životního prostředí? Jak?


ANO/NE; GJ/rok ANO/NE, typ ANO/NE ANO/NE; specifikace ANO/NE ANO/NE; ha ANO/NE ANO/NE ANO/NE; specifikace ANO/NE; ha

ANO/NE ANO/NE; specifikace

ANO/NE; způsob jejich zapojení ANO/NE; specifikace

75


12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Determinanty zdraví Podle definice Světové organizace WHO je zdraví definováno takto: zdraví je „stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody" V České republice je problematika upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. V § 2, odst. 1 je uvedeno: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.“ Zdravotní stav obyvatelstva je určován souhrnem vzájemně působících příčin a podmínek. Vedle životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplatňují faktory životního prostředí, psychosociální a socioekonomické. Vzájemné působení činitelů na zdraví může být přímé i zprostředkované s pozitivními i negativními vlivy o různých intenzitách na zdraví v rámci souboru mnohočetných příčin onemocnění. Z výše uvedeného vyplývá, že vliv na veřejné zdraví mají mimo jiné následující faktory:  Stav životního prostředí Stav ovzduší, vody a půdy patří mezi důležité determinanty lidského zdraví. Hlavní zdravotní problémy související se životním prostředím se vztahují ke znečištění vnějšího a vnitřního ovzduší, nízké kvalitě vody a nebezpečným chemikáliím. Ke zdravotním důsledkům, které z toho vyplývají, patří respirační a kardiovaskulární onemocnění, zhoubné nádory, astma a alergie, jakož i poruchy reprodukce a nervového vývoje. Novým ekologickým problémem s dopadem na lidské zdraví se stává hluk. Kromě psychosociálních účinků, spočívajících v rušivém vlivu, může mít i závažnější přímé zdravotní účinky, které jsou většinou spojeny s dlouhodobou hlukovou zátěží. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, zvýšená spotřeba sedativ a hypnotik, rušení spánku a nespavost, nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí.  Socioekonomické prostředí Socioekonomické postavení je důležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, ti, kteří mají nižší dosažené vzdělaní nebo kteří mají potíže s nalezením zaměstnání (zejména dlouhodobě nezaměstnaní a obtížně zaměstnatelní), mají také častěji horší zdravotní stav a to jak objektivně, tak i subjektivně. Vzdělání, zaměstnání a plat také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje jako významná zdravotní determinanta. Z uvedeného je patrno, že životní styl, stejně jako vzdělání a socioekonomický status ovlivňuje zdravotní stav lidí, jejich subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody.


76

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Strategie byla přijata usnesením vlády č. 23 z r. 2014 (navazuje na „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví 21“ a je naplněním požadavku vlády na aktualizaci tohoto strategického dokumentu. Účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Národní strategie Zdraví 2020 definuje jako hlavní cíl do roku 2020 zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. K tomuto cíli vedou dva strategické cíle: 1. zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví; 2. posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny složky společnosti, sociální skupiny i jednotlivce. Pro naplnění výše uvedených cílů byly identifikovány čtyři oblasti prioritních politických opatření zaměřených na řešení vybraných dominantních problémů zdravotního stavu populace ČR: 1. realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí, posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění jejich zdravotního potenciálu; 2. čelit závažným zdravotním problémům v oblasti neinfekčních i infekčních nemocí a průběžně monitorovat zdravotní stav obyvatel; 3. posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, zajistit použitelnost a dostupnost zdravotních služeb z hlediska příjemců, soustředit se na ochranu a podporu zdraví a na prevenci nemocí, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, průběžně monitorovat zdravotní situaci a zajistit vhodnou reakci při mimořádných situacích; 4. podílet se na vytváření podmínek pro rozvoj odolných komunit, tedy společenství žijících v prostředí, které je příznivé pro jejich zdraví. Pro vyhodnocení vlivů PRÚOOK byly na základě stanovených determinant zdraví a cílů strategie Zdraví 2020 stanoveny faktory mající vliv na ochranu veřejného zdraví: 1. Vzdělávání 2. Zaměstnanost 3. Životní styl a využití volného času (směřování ke zdravějšímu způsobu života) 4. Dostupnost a kvalita zdravotní péče 5. Kvalita bydlení 6. Bezpečnost 7. Stav životního prostředí s ohledem na hluk, ovzduší, půdu a vodu Jednotlivé vlivy priorit PRÚOOK byly zhodnoceny z hlediska pozitivního nebo negativního vlivu na stanovené determinanty zdraví viz Tabulka 19


77

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Tabulka 19: Vliv priorit na zdraví Priorita A. 1 Optimalizace systému škol a školských zařízení a zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání. Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvýšení vzdělanosti Vytvoření pracovních míst Priorita A. 2 Podpora zaměstnanosti Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvýšení vzdělanosti Vytvoření pracovních míst Priorita A. 3 Podpora rovných příležitostí a prorodinných aktivit Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Vytvoření pracovních míst Zvýšení bezpečnosti integrací soc. vyloučených občanů, Priorita A. 4 Zlepšování podmínek pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Rozšíření možností využití volného času Zvýšení hlukové a dopravní zátěže (zvýšení Přispěje k lepším možnostem zapojení se do množství emisí) z výstavby a provozu sportovních sportovních aktivit center a pořádání kulturních akcí. Priorita A. 5 Péče o kulturní dědictví Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvýšení vzdělanosti Rozšíření možností zdravého využití volného času Priorita B. 1 Optimalizace systému zajišťování zdravotní péče Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Kvalitnější zdravotní péče Zvýšení hlukové a dopravní zátěže (zvýšení Zlepšení dostupnosti zdravotní péče množství emisí) Vytvoření pracovních míst Zvýšení vzdělanosti zdravotního personálu Priorita B. 2 Zkvalitňování a rozvoj sítě sociálních služeb Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvyšování vzdělanosti Kvalitnější soc. péče Dostupnější soc. péče Vytvoření pracovních míst Zkvalitnění bydlení pro seniory Priorita B. 3 Zmírňování sociálního vyloučení Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Kvalitnější soc. péče Dostupnější soc. péče Priorita B. 4 Podpora dalších veřejných služeb Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Rozšíření možností využití volného času Zlepšení dostupnosti bydlení pro soc. slabé Priorita C. 1 Zlepšování podmínek pro podnikání Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Snížení dopadů podnikání na životní prostředí Zvýšení emisí z průmyslu Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

78


Vytvoření pracovních míst Zvýšení vzdělanosti Revitalizace brownfields

Zvýšení dopravní zátěže – emise, hluk

Priorita C. 2 Podpora znalostní ekonomiky Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Orientace ekonomiky na odvětví s vysokou přidanou hodnotou a nízkými negativními vlivy na životní prostředí Zvýšení vzdělanosti Vytvoření pracovních míst Priorita C. 3 Rozvoj cestovního ruchu Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Vytvoření pracovních míst Zvýšení dopravní zátěže – emise, hluk Zvýšení vzdělanosti Rozšíření možností využití volného času Priorita D. 1 Dobudování a modernizace silniční infrastruktury Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Modernizace přispěje ke snížení hluku Zvýšení emisí z dopravy z dopravy a dalších vlivů na ŽP. Zvýšení hlukové zátěže Vytvoření pracovních míst Nebezpečí fragmentace krajiny (zhoršení Zlepšení bezpečnosti v provozu podmínek pro využití volného času v přírodě) Priorita D. 2 Modernizace železničních tratí Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Snížení množství individuální dopravy Sníží množství nákladní silniční dopravy Elektrifikace tratí sníží množství emisí z lokomotiv poháněných naftou Priorita D. 3 Zkvalitnění dopravní obslužnosti území Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Snížení množství individuální dopravy – snížení hluku a emisí ze silniční dopravy Priorita D. 4 Zlepšování podmínek pro nemotorovou dopravu. Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Rozšíření možností zdravého využití volného času Zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů Snížení emisí z dopravy rozšířením cyklistické dopravy ve městech Priorita E. 1 Snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy přispěje ke zlepšení kvality ovzduší, resp. ke snížení emisí prašného aerosolu PM10, PM2,5 Snižování zplodin z veřejné dopravy Zlepšování kvality vody Kvalitnější bydlení s napojením na kanalizaci a vodovody Snižování hlukové zátěže Priorita E. 2 Zefektivnění odpadového hospodářství Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

79


Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvýšení vytříděného odpadu Snižování produkce odpadů Zvýšení produkce kompostu podporou komunitních kompostáren – obohacení půdy o potřebné živiny Priorita E. 3 Dosažení energetických úspor Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie Snížení emisí stacionárních zdrojů energie Snížení energetické náročnosti budov Priorita E. 4 Zlepšení ekologické stability krajiny Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Přispěje k omezování větrné a vodní eroze Zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu Snížení negativního působení zemědělské činnosti na kvalitu půdy a vody Zachování biodiversity prostředí Rozšíření možností zdravého využití volného času Priorita E. 5 Ochrana přírody a krajinného rázu Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Podpoření šetrné údržby lesů a krajiny Obnova lesních porostů Zachování chráněných druhů rostlin a živočichů v prostředí Rozšíření možností zdravého využití volného času Priorita F. 1 Efektivní fungování krajské úřadu Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zvyšování vzdělanosti Priorita F. 2 Plánování a řízení rozvoje kraje Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zohlednění opatření pro zlepšení stavu životního prostředí a pozitivních vlivů na veřejné zdraví v plánech, programech a strategiích Priorita F. 3 Rozvojová spolupráce Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Bez potencionálního vlivu Bez potencionálního vlivu Priorita F. 4 Rozvoj krizového řízení a integrovaného záchranného systému Možné pozitivní vlivy Možné negativní vlivy Zlepšení dostupnosti systému IZS Vytvoření pracovních míst Z výše uvedeného hodnocení vyplívá, že stanovené faktory ovlivňující veřejné zdraví nebudou v negativním směru významně dotčeny. Naopak jednotlivé priority PRÚOOK by měly mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Navržené priority pozitivně ovlivní stav životního prostředí – především snížením emisí prašného aerosolu PM10, PM2,5, snižováním produkce odpadů, zvyšováním kvality vody. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

80


Dále přispějí ke zlepšení socioekonomický faktorů na veřejné zdraví. Dojde k navýšení nabídky pracovních míst, k zvýšení vzdělanosti ve všech stupních školství včetně rozšíření rekvalifikačních kurzů. PRÚOOK přispěje k lepší dostupnosti zdravotní péče a k zvýšení její kvality. Také budou podpořeny možnosti trávení volného času zdravým způsobem. Pokud bude implementace Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 2020 prováděna v souladu s výstupy posouzení vlivů na životní prostředí, není třeba předpokládat zhoršení veřejného zdraví a jeho zdravotních determinant. Potenciálně negativním vlivům na životní prostředí, resp. veřejné zdraví lze předejít při výběru a povolování konkrétních projektů.


81


13.NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VŠECH UVEDENÝCH ÚDAJŮ Předmětem tohoto vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje“. Jedná se o základní střednědobý koncepční dokument zaměřený na celé území Olomouckého kraje. Jedním z jeho hlavních úkolů je zformulovat rozvojové priority a cíle a oblasti podpory kraje na období pěti let (v případě dlouhodobých priorit a cílů až na 12 let) tak, aby co nejúčinněji přispívaly k vyváženému a udržitelnému rozvoji územního obvodu kraje. Důležité je zachycení a využití vazeb na národní koncepce a na kohezní politiku Evropské unie. Základ dokumentu tvoří „Analytická část“ a „Návrhová část“. Vybrané aspekty návrhové části rozvíjí kapitola věnovaná vazbám na kohezní politiku 2014–2020 a vazbám na územně plánovací dokumentaci kraje. Posuzování koncepce vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce, s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, případně, jejichž provedení je zamýšleno. Program obsahuje 6 dlouhodobých priorit zaměřených na rozvoj kraje, které se dělí na střednědobé priority a cíle a na ně navazující oblasti podpory: Dlouhodobá priorita A. Rozvoj lidských zdrojů Priorita

A.1 Optimalizace systému škol a školských zařízení a zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání Oblast podpory A.1.1 Podpora modernizace škol a školských zařízení A.1.2 Rozvoj vybavenosti škol a školských zařízení A.1.3 Dobudování chybějících kapacit mateřských a základních škol A.1.4 Zvyšování kvality výuky v základních a mateřských školách A.1.5 Vzdělávání pedagogických pracovníků A.1.6 Podpora zachování sítě speciálních základních škol A.1.7 Udržení sítě základních uměleckých škol A.1.8 Podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami A.1.9 Podpora vzdělávání talentované mládeže A.1.10 Podpora rozvoje nabídky mimoškolních aktivit dětí a žáků A.1.11 Podpora zapojení škol a školských zařízení do mezinárodních aktivit A.1.12 Environmentální vzdělávání

A.2 Podpora zaměstnanosti Oblast podpory A.2.1 Podpora přizpůsobování struktury oborů potřebám trhu práce A.2.2 Podpora spolupráce mezi školami a zaměstnavateli A.2.3 Podpora učňovského školství včetně modernizace stávající a dobudování chybějící vzdělávací infrastruktury (např. budování center odborné přípravy pro danou oblast vzdělání) A.2.4 Podpora motivace ke studiu technických oborů A.2.5 Využití kapacity středních škol pro vytvoření center celoživotního vzdělávání A.2.6 Podpora zapojení škol do celoživotního vzdělávání A.2.7 Rozvoj vysokých škol (zvyšování kvality výuky, optimalizace oborů) Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

82

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 A.2.8 Spolupráce institucí v oblasti zaměstnanosti (kraj, Úřad práce ČR, Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje, obce atd.) A.2.9 Aktivní politika zaměstnanosti A.3 Podpora rovných příležitostí a prorodinných aktivit Oblast podpory A.3.1 Podpora sociálního podnikání A.3.2 Budování komunitních center A.3.3 Zlepšování nabídky služeb pro rodiny a seniory A.3.4 Podpora dostupnosti služeb znevýhodněným občanům (bezbariérové přístupy, blind friendly internetové stránky, zajištění tlumočení do českého znakového jazyka apod.) A.3.5 Podpora alternativních pracovních úvazků A.3.6 Integrace příslušníků romské menšiny A.3.7 Integrace cizinců A.4 Zlepšování podmínek pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity Oblast podpory A.4.1 Pořádání kulturních a sportovních akcí A.4.2 Podpora činnosti subjektů působících v oblasti kultury, včetně organizací zřizovaných Olomouckým krajem A.4.3 Zahraniční spolupráce v oblasti kultury A.4.4 Podpora obnovy a rozvoje sportovišť A.4.5 Podpora dobudování špičkových sportovních areálů pro pořádání vrcholných republikových i mezinárodních akcí A.4.6 Podpora mládežnického, výkonnostního i vrcholového sportu A.4.7 Modernizace tělocvičen A.4.8 Využití školských areálů pro volnočasové aktivity občanů A.5 Péče o kulturní dědictví Oblast podpory A.5.1 Propagace a podpora významných kulturních a společenských akcí v Olomouckém kraji A.5.2 Podpora činnosti kulturních institucí A.5.3 Podpora činnosti knihoven A.5.4 Rozvoj muzeí a jejich aktivit, zejména s jejich přesahem do oblasti kultury, vzdělávání a cestovního ruchu A.5.5 Zajištění prostor pro uskladnění muzejních sbírek, archeologických nálezů, knihovních fondů a dalších cenných předmětů A.5.6 Podpora obnovy kulturních památek a drobné architektury místního významu A.5.7 Uchování a dokumentace projevů tradiční lidové kultury A.5.8 Podpora kulturní spolupráce v rámci ČR i se zahraničím Dlouhodobá priorita B. Podmínky pro život obyvatel Priorita B.1 Optimalizace systému zajišťování zdravotní péče Oblast podpory B.1.1 Podpora Center vysoce specializované péče B.1.2 Rozvoj návazné péče s ohledem na potřeby regionu B.1.3 Modernizace psychiatrické péče a její deinstitucionalizace B.1.4 Rozvoj následné a dlouhodobé lůžkové péče B.1.5 Rozvoj lázeňské péče B.1.6 Podpora zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta B.1.7 Zkvalitňování zdravotní péče o zdravotně znevýhodněné občany (včetně dětí) B.1.8 Podpora vzdělávání zdravotnických pracovníků Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

83

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 B.1.9 Podpora zdravotně-preventivních programů B.1.10 Podpora protidrogové prevence B.1.11 Podpora dobrovolnických aktivit v oblasti zdravotnictví B.1.12 Podpora Fakultní nemocnice Olomouc jako klíčového poskytovatele lůžkové péče s ohledem na její roli centra vzdělávání zdravotnického personálu B.1.13 Posilování kvality a dostupnosti zdravotnické záchranné služby B.1.14 Podpora odborných léčebných ústavů a dětských center B.1.15 Podpora dalších poskytovatelů zdravotních služeb B.2 Zkvalitňování a rozvoj sítě sociálních služeb Oblast podpory B.2.1 Podpora procesu plánování sociálních služeb B.2.2 Dotační řízení pro poskytovatele sociálních služeb B.2.3 Transformace pobytových sociálních služeb B.2.4 Humanizace zařízení sociálních služeb B.2.5 Zajištění dostupnosti sociálních služeb B.2.6 Posílení kapacit sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním B.2.7 Adaptace pobytových sociálních služeb pro seniory v závislosti na vzrůstající potřebě specializované péče B.2.8 Podpora terénních a ambulantních sociálních služeb B.2.9 Zvyšování kvalifikace pracovníků poskytujících sociální služby, včetně výměny zkušeností se zahraničím B.2.10 Podpora dobrovolnických aktivit v sociální oblasti B.2.11 Podpora informovanosti v oblasti sociálních služeb B.2.12 Podpora supervize v sociálních službách B.3 Zmírňování sociálního vyloučení Oblast podpory B.3.1 Podpora sociálních služeb a dalších činností v sociálně vyloučených lokalitách B.3.2 Poradenství pro sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené osoby B.3.3 Prevence sociálně-patologických jevů a kriminality B.4 Podpora dalších veřejných služeb Oblast podpory B.4.1 Podpora budování sociálního bydlení v obcích B.4.2 Obnova zanedbaného bytového / domovního fondu B.4.3 Rekonstrukce a revitalizace veřejných prostranství B.4.4 Podpora spolkové činnosti B.4.5 Budování zázemí pro spolkovou činnost Dlouhodobá priorita C. Ekonomika a inovace Priorita C.1 Zlepšování podmínek pro podnikání Oblast podpory C.1.1 Podpora vzniku nových firem C.1.2 Podpora přípravy průmyslových zón a lokalit pro investice C.1.3 Regionální marketing a propagace regionu C.1.4 Péče o nové i stávající investory C.1.5 Podpora revitalizace brownfields C.1.6 Podpora výstavby a modernizace podnikatelské infrastruktury, zejména s ohledem na snížení dopadů podnikání na životní prostředí C.1.7 Podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení, včetně jejich spolupráce s veřejnou správou C.1.8 Podpora využívání informačních a komunikačních technologií a dobudování potřebné infrastruktury Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

84

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 C.1.9 Usnadnění přístupu podnikatelů k financím (finanční nástroje na podporu podnikání, mikroúvěry v rámci přeshraniční spolupráce apod.) C.1.10 Podpora marketingových aktivit a vytváření nových odbytišť pro podnikatele (zahraniční mise, kulaté stoly s podnikateli, návštěvy zástupců jiných států apod.) C.1.11 Vzdělávání a poradenství pro podnikatele C.1.12 Podpora regionálních značek C.1.13 Spolupráce veřejné správy a zájmových podnikatelských organizací C.2 Podpora znalostní ekonomiky Oblast podpory C.2.1 Naplňování regionální inovační strategie. C.2.2 Naplňování Strategie inteligentní specializace ČR. C.2.3 Podpora spolupráce mezi firmami, výzkumnými institucemi a vysokými školami C.2.4 Podpora vzniku, rozvoje a provozu center výzkumu, vývoje a inovací a podnikatelských inkubátorů C.2.5 Podpora informovanosti podnikatelů o možnostech zavádění inovací C.2.6 Zavádění nových technologií C.2.7 Podpora zapojování do mezinárodních výzkumných, inovačních a technologických platforem C.3 Rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory C.3.1 Rozvoj turistických cílů ve vazbě na potenciál a hlavní produkty destinace C.3.2 Rozvoj a zvyšování kvality turistické infrastruktury a služeb C.3.3 Budování a revitalizace komplexních středisek cestovního ruchu C.3.4 Vývoj a zkvalitnění nabídky konkurenceschopných témat a produktů destinace C.3.5 Realizace efektivních marketingových aktivit, podpora prodeje a prodej produktů C.3.6 Tvorba koncepcí a strategií, zajištění marketingových informací C.3.7 Rozvoj destinačního řízení na území destinace, spolupráce, síťování C.3.8 Rozvoj kvality lidských zdrojů, podpora vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu C.3.9 Podpora zvyšování kvality a standardizace služeb C.3.10 Zkvalitnění spolupráce vně destinace, členství v organizacích, přeshraniční spolupráce C.3.11 Podpora činnosti organizací a aktivit s pozitivním vlivem na cestovní ruch Dlouhodobá priorita D. Dopravní dostupnost a obslužnost Priorita D.1 Dobudování a modernizace silniční infrastruktury Oblast podpory D.1.1 Dobudování sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy D.1.2 Rekonstrukce a modernizace ostatní silniční sítě D.1.3 Napojování rozvojových průmyslových areálů a objektů na přilehlou silniční síť D.1.4 Výstavba, rekonstrukce a opravy místních komunikací D.1.5 Opatření ke zvyšování bezpečnosti silničního provozu D.1.6 Snižování vlivů silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví D.2 Modernizace železničních tratí Oblast podpory D.2.1 Rekonstrukce železničních stanic a zastávek Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

85

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 D.2.2 Modernizace a elektrifikace regionálních železničních tratí D.2.3 Zajištění interoperability železniční infrastruktury D.2.4 Podpora terminálů pro kombinovanou přepravu D.3 Zkvalitnění dopravní obslužnosti území Oblast podpory D.3.1 Dokončení integrovaného dopravního systému D.3.2 Výstavba a modernizace dopravních terminálů D.3.3 Budování systémů dopravní telematiky (příprava regionální čipové karty, příprava informačních a dopravně telematických systémů) D.3.4 Zkvalitnění dopravních prostředků veřejné dopravy D.4 Zlepšování podmínek pro nemotorovou dopravu Oblast podpory D.4.1 Budování cyklostezek a další cyklistické infrastruktury D.4.2 Změny organizace dopravy měst a obcí D.4.3 Budování infrastruktury pro dopravu v klidu D.4.4 Výstavba, rekonstrukce a opravy chodníků D.4.5 Rozvoj bezbariérovosti D.4.6 Zvyšování bezpečnosti chodců a cyklistů Dlouhodobá priorita E. Udržitelný rozvoj Priorita E.1 Snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí Oblast podpory E.1.1 Snižování emisí ze stacionárních zdrojů znečištění E.1.2 Snižování emisí z mobilních zdrojů znečištění E.1.3 Ekologizace veřejné dopravy E.1.4 Budování a obnova vodovodů E.1.5 Výstavba a rekonstrukce kanalizací napojených na čistírny odpadních vod E.1.6 Výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod E.1.7 Odstraňování ekologických zátěží E.1.8 Protihluková opatření E.1.9 Zvyšování odolnosti a bezpečnosti území vůči mimořádným událostem a krizovým situacím (zohlednění bezpečnosti území při rozvoji podnikatelských aktivit, širší zapojení subjektů kritické infrastruktury) E.2 Zefektivnění odpadového hospodářství Oblast podpory E.2.1 Podpora omezování vzniku odpadů E.2.2 Podpora třídění odpadů za účelem recyklace E.2.3 Podpora energetického využití odpadů E.2.4 Podpora spolupráce při nakládání s odpady E.2.5 Podpora komunitních kompostáren E.2.6 Omezování skládkování v souladu s národní legislativou E.3 Dosažení energetických úspor Oblast podpory E.3.1 Zateplování veřejných budov E.3.2 Snižování energetické náročnosti bytového fondu E.3.3 Zkvalitňování energetického managementu E.3.4 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie E.4 Zlepšování ekologické stability krajiny Oblast podpory E.4.1 Výstavba protipovodňových opatření E.4.2 Realizace protierozních opatření a budování ÚSES E.4.3 Výsadba zeleně E.4.4 Realizace agroenvironmentálních opatření Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

86

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 E.4.5 Uplatňování ekologicky šetrných a tradičních způsobů zemědělského hospodaření E.4.6 Realizace komplexních pozemkových úprav E.4.7 Zájmová činnost přispívající k zachování různorodosti přírody a ochrany krajiny E.5 Ochrana přírody a krajinného rázu Oblast podpory E.5.1 Prevence / omezení činností zhoršujících stav životního prostředí E.5.2 Podpora používání k přírodě šetřených technologií pro údržbu krajiny a lesů E.5.3 Realizace plánů péče v chráněných územích E.5.4 Realizace programů péče pro chráněné druhy rostlin a živočichů E.5.5 Podpora obnovy lesních porostů Dlouhodobá priorita F. Efektivní správa území Priorita F.1 Efektivní fungování krajského úřadu Oblast podpory F.1.1 Informační aktivity F.1.2 Využívání informačních a komunikačních technologií F.1.3 Rozvoj eGovernmentu F.1.4 Rozvoj lidských zdrojů F.1.5 Řízení kvality F.2 Plánování a řízení rozvoje Oblast podpory F.2.1 Zpracování programů rozvoje obcí F.2.2 Zpracování strategií svazků obcí a MAS F.2.3 Zpracování krajských koncepcí F.2.4 Podpora provázání dokumentů na jednotlivých prostorových úrovních F.2.5 Spolupráce s orgány státní správy při naplňování národních strategií F.2.6 Metodická a informační podpora práce se strategickými dokumenty. F.2.7 Tvorba územních plánů F.3 Rozvojová spolupráce Oblast podpory F.3.1 Podpora činnosti svazků obcí a MAS F.3.2 Podpora setkávání aktérů rozvoje F.3.3 Vzájemná komunikace partnerů / aktérů v území F.3.4 Komunikace kraje s aktéry rozvoje F.3.5 Rozvoj spolupráce v rámci ČR F.3.6 Optimalizace spolupráce se zahraničními subjekty F.3.7 Posilování přeshraniční spolupráce F.4 Rozvoj krizového řízení a integrovaného záchranného systému Oblast podpory F.4.1 Spolupráce složek IZS a posilování společných postupů F.4.2 Spolupráce a koordinace IZS, veřejné správy a dalších subjektů F.4.3 Spolupráce IZS za hranicemi kraje, včetně spolupráce s polskými partnery F.4.4 Podpora rozvoje vybavení složek IZS pro řešení společných zásahů F.4.5 Podpora výstavby a revitalizace objektů pro činnost složek IZS F.4.6 Podpora činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů F.4.7 Rozvoj systému varování a informování obyvatelstva F.4.8 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v krizovém řízení F.4.9 Podpora připravenosti obyvatelstva na řešení mimořádných událostí a krizových situací


87

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 F.4.10 Výstavba, rekonstrukce, oprava veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu

Posouzení vlivů Programu rozvoje bylo provedeno v souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Program je v souladu se strategickými dokumenty z oblasti životního prostředí a veřejného zdraví. Pomáhá k naplňování jejich cílů a přispívá tak k celkovému rozvoji a zlepšení životních podmínek regionu i celé České republiky. Hodnocení priority A. Rozvoj lidských zdrojů V případě, že by záměry nebyly budovány v nezastavěných územích, ale využívaly by areálů tzv. brownfields, což podporuje revitalizaci nevyužívaných objektů a ploch, bylo by možné jejich vliv hodnotit jako mírně pozitivní. V opačném případě by výstavba na zelené louce měla mírně negativní vliv na životní prostředí. Hodnocení priority B. Podmínky pro život obyvatel Tato priorita má ze všech priorit největší přínos v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví. Negativní dopad na životní prostředí mohou přinést záměry výstavby nových objektů a areálů s možnými vlivy prakticky na všechny složky životního prostředí (zábor půdy, změna krajinného rázu, dopravní zatížení, zatížení hlukem, emise v ovzduší, znečištění půd a povrchových i podzemních vod atd.). Hodnocení priority C. Ekonomika a inovace Z navržených oblastí podpory lze jako problémové hodnotit záměry výstavby nových objektů a areálů s možnými vlivy prakticky na všechny složky životního prostředí (zábor půdy, změna krajinného rázu, dopravní zatížení, zatížení hlukem, emise v ovzduší, znečištění půd a povrchových i podzemních vod atd.). Míra možného zatížení hlukem, znečištění ovzduší nebo povrchových a podzemních vod bude záviset na jednotlivých záměrech, především na technickém řešení objektů (vytápění, odkanalizování) a na dopravním zatížení a prostupnosti lokality. Aktivity zaměřené na rozvoj a podporu cestovního ruchu sebou mohou přinášet riziko, zejména v souvislosti s možnými střety na poli ochrany přírody. V případě, že by záměry nebyly budovány v nezastavěných územích, ale využívaly by areálů tzv. brownfields, bylo by možné jejich vliv hodnotit jako mírně pozitivní. Neboť tyto objekty jsou často zdrojem negativních vlivů na životní prostředí svého okolí (prašnost, kontaminace vody, půdy, případně i ovzduší). Oblast podpory C.1.6 se přímo zaměřuje na podporu rozvoje podnikatelské infrastruktury s ohledem na životní prostředí. Hodnocení priority D. Dopravní dostupnost a obslužnost Obecně lze očekávat negativní vliv, zejména v případech výstavby nových silnic a obchvatů, neboť záměry mohou mít dopad prakticky na všechny složky životního prostředí (zábor půdy, změna krajinného rázu, dopravní zatížení, zatížení hlukem, emise v ovzduší, znečištění půd a povrchových i podzemních vod atd.). Některá opatření však mohou mít i mírně pozitivní vliv, když budou využity ekologicky šetrnější technologie a postupy při rekonstrukcích objektů, optimalizováno využívání zdrojů energie nebo při rozvoji ekologičtějšího typu dopravy (veřejná doprava, cyklostezky). Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

88

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Hodnocení priority E. Udržitelný rozvoj Zaměření priority spočívá v minimalizaci negativních lidských zásahů do životního prostředí. Konkrétní cíle se soustředí zejména na omezování znečištění podzemních vod a dále také na snižování znečištění ovzduší. Dále je pozornost věnována protihlukovým opatřením a v neposlední řadě priorita také řeší, jak efektivně odstraňovat již vzniklé ekologické zátěže, které jsou mnohdy součástí starých nevyužívaných areálů - tzv. brownfields. U většiny oblastí podpory lze očekávat významný pozitivní vliv na životní prostředí, zejména na kvalitu ovzduší, půdy (odstraňování ekologických zátěží) a v oblasti nakládání s odpady. Hodnocení priority F. Efektivní správa území Priorita se zaměřuje na strategické plánování a řízení rozvoje kraje. Strategické plánování představuje důležitý nástroj pro dosahování cílů a efektivní řízení, proto je vhodného ho podporovat jak na krajské, tak na obecní úrovni. Hodnocení zde uvedená nenahrazují hodnocení v procesech EIA pro jednotlivé záměry, které naplňují cíle PRÚOOK. Obecně lze konstatovat, že Program klade důraz na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví. U většiny aktivit lze předpokládat pozitivní vliv na životní prostředí, případně budou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Program se zaměřuje např. na ochranu živé i neživé přírody, zlepšení kvality ovzduší, odstranění starých ekologických zátěží, úsporu energie nebo odpadové hospodářství. Nepříznivé dopady na životní prostředí lze očekávat při realizaci projektů výstavby technické a dopravní infrastruktury, kdy lze očekávat zejména zvýšení emisí v ovzduší, hlukovou zátěž, zábory půdy, zvýšení produkce odpadů, riziko havárií. Jednotlivé záměry by však měly být samostatně vyhodnoceny s návrhem opatření na zmírnění příslušných dopadů. Odpovídající ochrana jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví bude zajištěna prostřednictvím příslušných správních řízení (stavební, územní), případně prostřednictvím procesu EIA.


89


14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Zjišťovací řízení k oznámení koncepce bylo zahájeno dne 9.4.2015. V zákonné lhůtě obdrželo MŽP, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, vyjádření k oznámení koncepce celkem od 11subjektů – dotčených správních úřadů, územních samosprávných celků. Tabulka 20: Seznam obdržených vyjádření Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Vyjadřující se subjekt Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a olomouckého Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá, ochrana životního prostředí Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Magistrát města Olomouce, odbor životního prostředí Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Statutární město Prostějov, 1. náměstkyně primátora Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci KÚ olomouckého kraje, odbor kultury a památkové péče Krajská hygienická stanice OLK se sídlem v Olomouci Ministerstvo životního prostředí, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny

Datum vydání 9.4.2015

Číslo jednací 1435/720/15

10.4.2015

SBS 11020/2015/OBÚ-05

16.4.2015

24/36/3/96/2015-1484

17.4.2015

1079/780/15

20.4.2015

SMOL/087173/2015/OZP/OH/Dre

21.4.2015

1065/740/15

21.4.2015

PVMU 45574/2015 01

22.4.2015

NPÚ-391/26204/2015

24.4.2015

KUOK 39039/2015

27.4.2015

KHSOC/08295/2015/OC/HOK

30.4.2015

833/620/15

14.1 VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK A POŽADAVKŮ MŽP UVEDENÝCH V ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Z hlediska vyhodnocení vlivů Programu na životní prostředí je požadováno se zaměřit, mimo základních zákonných požadavků daných zejména § 2, § 10b a přílohou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, i na následující aspekty: 1) Vyhodnotit soulad PRÚO OLK s relevantními koncepcemi na úrovni Olomouckého kraje a na národní úrovni v oblasti ochrany životního prostředí. Vyhodnotit, zda PRÚO OLK naplňuje cíle stanovené ve schválených národních koncepčních dokumentech - Strategie ochrany biologické


90

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 rozmanitosti ČR - 2005, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR - 2009, Státní politika životního prostředí ČR na období 2012 – 2020 a zda je PRÚO OLK v souladu s opatřeními Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. Vypořádání: Koncepce byla vyhodnocena ve vztahu s cíli národních a regionálních dokumentů v kapitole 5 předkládaného Vyhodnocení koncepce. Na úrovni národních koncepčních dokumentů bylo provedeno vyhodnocení Koncepce ve vztahu k Státní politice životního prostředí ČR 2012-2020, ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje 2010+, ke Strategii regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020, ke Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 a k Aktualizaci Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (2009). Státní politika životního prostředí ČR je v rámci PRÚOOK naplňována především dlouhodobou prioritou E. Udržitelný rozvoj. Jejíž součástí jsou klíčové cíle zabývající se čištěním odpadních vod, snížením produkce odpadů, snižováním povodňových škod apod. V rámci programu PRÚOOK jsou plánovány opatření vedoucí ke snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí, ochrana přírody a krajinného rázu nebo zlepšování ekologické stability krajiny. To přispěje k naplňování cílů Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v oblasti lesních a vodních ekosystémů, zemědělsky obhospodařovaných ekosystémů a dalších. Podobně jako ve výše uvedených případek PRÚOOK naplňuje i cíle Státního programu ochrany přírody a krajiny. Na úrovni regionální byl kladen důraz na vyhodnocení vztahu s Koncepcí ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (2004), s Programem rozvoje Olomouckého kraje (2012 – 2015), s Územní energetickou koncepcí Olomouckého kraje, s Programem ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Olomouckého kraje (aktualizace 2012) a s Plánem odpadového hospodářství Olomouckého kraje. PRÚOOK pomáhá naplňovat cíle Plánu odpadového hospodářství OLK činnostmi zaměřenými na podporu omezování vzniku odpadů, podporu třídění odpadů, omezování skládkování v souladu s národní legislativou, podporu spolupráce při nakládání s odpady aj. PRÚOOK svou střednědobou prioritou E.1 Snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí přispívá ke zlepšení kvality ovzduší snižováním emisí ze stacionárních a mobilních zdrojů, energetickými úsporami nebo podpořením ekologizace veřejné dopravy. Tím pomáhá k plnění limitů stanovených v rámci Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, že Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava stáje ještě není vydaný a schválený, není možné vyhodnotit soulad PRÚOOK s tímto programem. Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2015 – 2020, Návrhová část je zpracován pouze v obecné rovině a neuvádí konkrétní projekty. V této fázi zpracování koncepce lze konstatovat, že koncepce je v souladu s výše uvedenými dokumenty. Koncepce některé z priorit a cílů výše uvedených dokumentů zohledňuje a naplňuje. U jednotlivých projektů, které budou v rámci koncepce realizovány, je však třeba přihlédnout k jejich individuálním vlivům a posoudit, zda nejsou v rozporu s některými opatřeními a navrhnout vhodná opatření k prevenci, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.


91

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 2) Vyhodnotit soulad PRÚO OLK se strategickým dokumentem Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Vypořádání: Požadované vyhodnocení je provedeno v kapitole 5 Vyhodnocení koncepce, v rámci podkapitoly 5.1 Strategické a programové dokumenty na národní úrovni z hlediska životního prostředí. Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Je rovněž nástrojem pro implementaci programu WHO Zdraví 2020, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012. Účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Národní strategie je blíže popsána v kapitole 12 Vliv koncepce na veřejné zdraví. PRÚOOK přispívá k dosahování cílů Národní strategie dlouhodobou prioritou B. Podmínky pro život obyvatel, která se zaměřuje na systém zdravotní a sociální péče, zabezpečením kvalitního životního prostředí apod. Částečně se na plnění cílů podílí také priorita E. Udržitelný rozvoj, zabývající se především zlepšováním stavu životního prostředí.

3) Vyhodnotit vliv koncepce na zvláště chráněná území (ZCHÚ) v Olomouckém kraji. Zároveň vyhodnotit, zda v důsledku realizace zejména níže uvedených oblastí podpory nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany dotčených ZCHÚ: a) Podpora obnovy a rozvoje sportovišť; podpora dobudování špičkových sportovních areálů pro pořádání vrcholných republikových i mezinárodních akcí (priorita A.4) b) Podpora přípravy průmyslových zón a lokalit pro investice (priorita C.1) c) Rozvoj a zvyšování kvality turistické infrastruktury a služeb (priorita C.3) d) Dobudování sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy; rekonstrukce a modernizace ostatní silniční sítě; napojování rozvojových průmyslových areálů a objektů na přilehlou silniční síť (priorita D.1) e) Budování cyklostezek a další cyklistické infrastruktury (priorita D.4) f) Výstavba protipovodňových opatření (priorita E.4) Vypořádání: Řešená koncepce PRÚOOK obsahuje pouze obecné zaměření a popis jednotlivých priorit a oblastí podpory. Jedná se o obecné zásady bez bližšího zpracování jednotlivých opatření, které v této fázi ve většině případů ani specifikovat nelze. Zejména s rozvojem dopravní infrastruktury, výstavbou průmyslových zón a většími investičními záměry jsou však spojeny prostorové konflikty, u kterých je reálné předpokládat dotčení zvláště chráněných částí přírody. V obecné rovině bez znalosti konkrétních záměrů a jejich lokalizace ale není možné v této fázi ve většině případů specifikovat, zda koncepce PRÚOOK je v souladu s plány péče o zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují na území Olomouckého kraje. Podobně není možné ve většině případů vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce PRÚOOK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, zranitelné biotopy, biodiverzitu, migrační prostupnost území kraje, krajinný ráz a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny. Lze tedy shrnout, že předložená koncepce PRÚOOK neřeší konkrétní záměry zásahů do cenných částí krajiny, tyto ale lze předpokládat zejména v souvislosti s případně realizovanou


92

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 infrastrukturou v krajině v blízkosti cenných lokalit. Jejich případné posouzení a vyhodnocení bude možné až na úrovni projektové přípravy konkrétních investičních akcí. Tyto stavby by podléhaly procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. 4) S ohledem na výše uvedený bod ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí navrhnout případná opatření k předcházení, vyloučení, snížení či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ. Vypořádání: Negativní vlivy na zvláště chráněných územích při výstavbě dopravní infrastruktury a výstavbě větších investičních záměrů na zelené louce je možné zmírnit např. výběrem vhodných tras a umístěním na půdách s nižší bonitní hodnotou, vhodným technickým řešením staveb, jejich kvalitním a důsledným posouzením v procesech EIA a opatřeními, zmírňujícími možné negativní dopady. Vhodné je rovněž respektovat při realizaci těchto záměrů záplavové zóny, minimalizovat zábory lesní a zemědělské půdy, fragmentaci krajiny, minimalizovat zásahy do ZCHÚ, prvků ÚSES a krajinného rázu. Pro možnost umístění záměru s případným vlivem na ZCHÚ, případně pro konkrétní návrh minimalizačních a kompenzačních opatření, je vždy nutno provést podrobné biologické hodnocení lokality, a to na základě konkrétního návrhu příslušného záměru. K eliminaci negativních dopadů na ZCHÚ poslouží příslušná správní řízení (územní, stavební, proces EIA), která v jednotlivých konkrétních případech posoudí míru vlivu na dané území. Při rozvoji turistické infrastruktury a cyklodopravy může dojít k negativní dopadům vlivem větší návštěvnosti. Ty je možné zmírnit environmentální osvětou návštěvníků, např. instalací infotabulí, didaktickými vycházkami, vydáním přehledu cyklostezek a dobrým značením v terénu nebo pořádáním přednášek. 5) Vyhodnotit vliv v koncepci navržených opatření ve vztahu k obecné ochraně přírody a krajiny (vliv na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systém ekologické stability). Vypořádání: Zpracovatel Vyhodnocení dospěl na základě hodnocení Programu k závěru, že koncepce nebude mít významný vliv na významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability. Důvodem je skutečnost, že obvykle nelze vlivy koncepce na životní prostředí lokalizovat a přitom hodnocení vlivů do značné míry závisí na konkrétním místě. Předmětem hodnocení v uvedeném případě jsou proto priority a cíle. Podrobné hodnocení aktivit / intervencí na jednotlivé významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability by předstíralo (zdánlivou) přesnost, které v daném rámci nelze dosáhnout. Budování liniových dopravních staveb, rozšiřování zástavby, oplocování pozemků ve volné krajině apod. způsobuje rozčleňování krajiny na stále menší izolované celky. V důsledku toho dochází jak k přímému záboru přirozených stanovišť organismů či přímému záboru ZPF, tak k přerušení funkčně propojených ekosystémů a následně k omezování prostupnosti krajiny. Při realizaci takovýchto projektů je třeba důsledně dodržovat územní plán.

Konkrétní možné vlivy aktivit / intervencí na životní prostředí budou záležet na jejich konkrétním provedení a lokalizaci aktivit. Vzhledem k rozdílnému potenciálnímu působení aktivit bude možné posouzení jejich vlivu na krajinný ráz, jednotlivé významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability až v rámci procedury hodnocení vlivů projektů. Ve vybraných případech bude nutné také posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, případně dalších.


93

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 6) V souvislosti s plánováním v oblasti vod podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodách) vyhodnotit vlivy realizace cílů PRÚO OLK na jakost a množství vod, především vliv priority C.1, D.1, D.2, D.3, D.4. Prioritu E.4 posoudit z pohledu souladu s plánováním v oblasti vod. Vypořádání: Ve vývoji využití území dochází k tzv. intenzifikovanému využití, jehož důsledkem je zejména nárůst rozsahu zastavěných a ostatních ploch. Tento proces je z hlediska krajinné ekologie negativní. Zvyšující se míra zastavěnosti území významně ovlivňuje odtokové poměry v krajině, a tím může ovlivňovat průběh a následky nahodilých přírodních jevů, zejména povodní. Nová výstavba přináší změny do původního reliéfu. Současně dochází k degradaci půdy např. zhoršenou infiltrací srážkové vody, čímž se snižuje doplňování podzemní vody. Výstavba nových liniových staveb (D. 1 – 4), průmyslových a logistických zón (C.1) by měla být tedy realizována co nejšetrněji ke krajně, s ohledem na výše uvedené okolnosti. Vzhledem k tomu, že Program je zpracován na obecné úrovni a neobsahuje konkrétní projekty, není možné vyhodnotit, zda a jak jsou řešeny možné vlivy výstavby na jakost a množství vody. Vyhodnocení konkrétních záměrů bude předmětem příslušných dokumentací ke konkrétním záměrům, spolu s návrhem opatření k prevenci, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 7) Vyhodnotit, do jaké míry PRÚO OLK přispěje k prevenci a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a zda je problematika odpadového hospodářství řešena v rámci PRÚO OLK v souladu s hierarchií nakládání s odpady dle § 9a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vypořádání: Odpadovému hospodářství je v PRÚOOK věnována priorita E.2 Zefektivnění odpadového hospodářství. Primárním cílem této priority je kromě samotného snižování množství vyprodukovaného odpadu také jeho další efektivní využití, tj. zvýšit podíl vytříděného odpadu. Pozornost je dále věnována omezení ukládání opadů prostřednictvím skládkování právě ve prospěch třídění a recyklace, či jejich dalším využitím v oblasti energetiky. Priorita se kromě otázek ukládání a využívání vyprodukovaného odpadu zabývá rovněž problematikou samotného vzniku, tj. zaměřuje se na podporu omezování vzniku odpadů. Priorita je poměrně úzce provázána s prioritami E.1 Snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že se Program zabývá odpadovým hospodářstvím a řeší několik aktivit v této oblasti, lze konstatovat, že Program bude mít příznivý vliv na zavedení komplexního systému nakládání s odpady, včetně separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů. 8) Vyhodnotit, zda opatření navrhovaná v rámci PRÚO OLK nejsou navrhována v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vypořádání: Ochrana PÚPFL je zohledněna v prioritě E.5 Ochrana přírody a krajinného rázu. Oblasti podpory jsou zde zaměřeny na prevenci/omezení činností zhoršující stav životního prostředí, podporu používání k přírodě šetrných technologií pro údržbu krajiny a lesů, podporu a obnovu lesních porostů. Mezi aktivity, které budou tuto podporu naplňovat, patří podpora dotačních programů pro zemědělství a lesnictví, podpora poradenských center pro zemědělce a vlastníky lesů. Naplněním této oblasti podpory by tedy mělo dojít k omezení záborů lesních pozemků, které plní příslušné funkce.


94

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Realizací některých projektů, zejména staveb a výstavbou dopravní infrastruktury, může dojít k záborům PUPFL. V tom případě je potřeba důsledně dodržovat územní plán. Vyhodnocení konkrétních záměrů vzhledem k záborům PUPFL bude předmětem příslušných dokumentací ke konkrétním záměrům, spolu s návrhem opatření k prevenci, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 9) Vyhodnotit, zda koncepce respektuje stávající ochranu ložisek nerostných surovin, jejich chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů stanovených na území Olomouckého kraje. Vypořádání: Dobývací prostory jsou ze zákona vymezená území určená k těžbě a úpravě nerostných surovin a musejí být při výkonu jiných činností respektovány. Chráněná ložisková území jsou zákonem vymezené plochy, ve kterých je vyloučena činnost, která by mohla do budoucna znemožnit nebo omezit využití nerostných surovin. Přestože tak v Programu není výslovně uvedeno je realizace priorit a opatření možná pouze mimo stanovené dobývací prostory a v plochách CHLÚ pouze v případě kladného stanoviska příslušného správního orgánu. Program respektuje cíle státní surovinové politiky. 10) Vyhodnotit, zda a jak jsou v PRÚO OLK zohledněny zásady ochrany zemědělského půdního fondu s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy. Vypořádání: Problematice ochrany zemědělského půdního fondu je v Programu věnována přiměřená pozornost rámci priority E.4 a E.5. Priorita E.4 přináší poměrně široké spektrum dílčích činností, které by v konečném důsledku měly vést ke zlepšení (zvýšení) ekologické stability krajiny. Ekologicky stabilní krajina se dokáže lépe vypořádat s nejrůznějšími přírodními jevy, a proto je její dosažení, resp. zvyšování velmi důležité. Tato priorita spočívá mj. v realizaci protierozních, resp. protipovodňových opatření, agroenvironmentálních opatření či výsadbě nové zeleně. Priorita E.5 se věnuje ochraně přírody, kde se snaží zejména o zachování přírodních prvků v krajině. Hlavní cíl priority tedy spočívá v udržení stávajícího krajinného rázu, tj. zachovat současné přírodní bohatství i pro další generace. Tyto snahy jsou realizovány prostřednictvím mnoha programů a plánů, které mají zajistit ochranu danému území, resp. konkrétních chráněných druhům rostlin a živočichů. Rovněž jsou cíleně podporovány obnovy lesních ploch, což lze v širším pohledu chápat jako určitou prevenci před narušováním krajinného rázu. Realizací některých projektů, zejména stavba a výstavba dopravní infrastruktury, může dojít k záborům ZPF. V tomto případě je třeba důsledně dodržovat územní plán a neprovádět realizaci záměrů na bonitně cenných půdách. Vyhodnocení konkrétních záměrů vzhledem k záborům ZPF bude předmětem příslušných dokumentací ke konkrétním záměrům, spolu s návrhem opatření k prevenci, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.


95


11) Požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat. Vypořádání: Připomínky byly vypořádány a to písemně v rámci této kapitoly.

14.2 VYPOŘÁDÁNÍ OSTATNÍCH PŘIPOMÍNEK NEUVEDENÝCH V ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Ministerstvo životního prostředí, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny: Připomínka: Doporučujeme aktualizovat tabulku č. 1, která udává rozlohu a počet ZCHÚ v jednotlivých kategoriích v Olomouckém kraji tak, aby byla v souladu s daty, která poskytuje Ústřední seznam ochrany přírody spravovaný AOPK ČR a odpovídala tak současnému stavu, nikoli stavu platnému v roce 2012. Vypořádáno: Tabulka byla aktualizována pomocí Ústředního seznamu ochrany přírody. Připomínka: Upozorňujeme na skutečnost, že obsah tabulek č. 3, 4, 5 a 6 neodpovídá jejich názvům „Národní přírodní rezervace (Národní přírodní památky) v rámci CHKO Litovelské Pomoraví, resp. CHKO Jeseníky“. V tabulkách by měly být uvedeny pouze ZCHÚ vyhlášená v kategorii NPR nebo NPP ležící v území v textu popisované CHKO Litovelské Pomoraví resp. CHKO Jeseníky, přičemž většina z nich leží mimo tato VZCHÚ (NPR Špraněk, NPR Zástudánčí, NPR Žebračka, NPP Na skále, NPP Státní lom, NPP Růžičkův lom, NPP Hrdibořické rybníky, NPR Kralický sněžník, NPP Na Špičáku, NPP Venušiny misky, NPP Jeskyně Na Pomezí, NPP Borový). V těchto MZCHÚ AOPK ČR pouze vykonává prostřednictvím svých regionálních pracovišť státní správu ochrany přírody dle ustanovení § 78 ZOPK. Vypořádáno: Tabulky byly opraveny a aktualizovány pomocí Ústředního seznamu ochrany přírody a Mapových podkladů Národního geoportálu. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Připomínky: - na straně 25, v kapitole C.3 "Vodstvo a riziko záplav" je uvedeno, že " ... proto zde byla vyhlášena CHOPAV, která v dané oblasti zakazuje vypouštění nečištěných odpadních vod." Tato formulace je zavádějící, podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, je ten, kdo odpadní vody vypouští, povinen zajišťovat jejich zneškodňování, nelze tedy nečištěné odpadní vody vypouštět nikde, tedy ani mimo CHOPAV. Dále je třeba připomenout, že Nařízení vlády o CHOPAV obsahuje celý soubor zákazů ohledně hospodaření v těchto oblastech. - na straně 37, v kapitole C.4 pod nadpisem "Hrozby" je uvedena odrážka "zhoršování kvality vod v tocích". Není zřejmé, v jaké souvislosti je zhoršování zmiňováno, bylo by vhodné doplnit. Text ve druhé odrážce pod nadpisem "Problémy k řešení v oblasti životního prostředí" je nesrozumitelný. Požadujeme upravit na: "zajištění dostatečné povodňové ochrany, realizace protipovodňových opatření formou přírodě blízkých opatření, opatření proti suchu". Vypořádáno: Upraveno dle požadavku. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Připomínky: Obrázek na str. 10 představuje strukturu návrhové části programu, která je poměrně matoucí, v pravé části obrázku jsou uvedeny odkazy na kapitoly B.1 až B.3, obsah kapitol B.1 až B.3 v programu tomuto schématu vůbec neodpovídá. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

96


Na str. 15 jsou uvedeny relevantní strategické a programové dokumenty na úrovni Olomouckého kraje. Požadujeme, aby mezi tyto dokumenty byl zařazen také Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava, kam spadá Olomoucký kraj podle nového zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. V tomto programu byla navržena konkrétní opatření pro zlepšení kvality ovzduší na území Olomouckého kraje, která mohou být vodítkem pro návrh akčního plánu v návrhové části programu zejména pro střednědobé cíle z oblasti dopravy (viz str. 48 -49) a dopadů lidské činnosti na životní prostředí (str. 49 – 50). Na str. 37 byla provedena SWOT analýza stávajících problémů životního prostředí, postrádáme zde vyhodnocení „silných stránek“ a „příležitostí“ pro Olomoucký kraj. Vypořádáno: Obrázek na straně 10 představuje Strukturu návrhové části PRÚOOK. Tedy kapitoly B.1, B.2 a B.3 odpovídají svým obsahem takto označeným kapitolám v návrhu programu. Obrázek odkazuje na strukturu Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020. (Kapitoly B. 1, B. 2 a B. 3 v Oznámení koncepce zpracované na základě §10c zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění mají samozřejmě jiný obsah.) Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava nebyl ještě schválen. Proto není možné posoudit soulad cílů koncepce s tímto programem. Doplnění silných stránek a příležitostí SWOT analýzy bylo provedeno v kapitole č. 4.


97


15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat, že Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 nepředpokládá závažné ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví. Obecně lze konstatovat, že Program klade důraz na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví. U většiny aktivit lze předpokládat pozitivní vliv na životní prostředí, případně budou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Program se zaměřuje např. na ochranu živé i neživé přírody, zlepšení kvality ovzduší, odstranění starých ekologických zátěží, úsporu energie nebo odpadové hospodářství. Nepříznivé dopady na životní prostředí lze očekávat při realizaci projektů výstavby technické a dopravní infrastruktury, kdy lze očekávat zejména zvýšení emisí v ovzduší, hlukovou zátěž, zábory půdy, zvýšení produkce odpadů, riziko havárií. Jednotlivé záměry by však měly být samostatně vyhodnoceny s návrhem opatření na zmírnění příslušných dopadů.

Hodnocení priority A. Rozvoj lidských zdrojů V případě, že by záměry nebyly budovány v nezastavěných územích, ale využívaly by areálů tzv. brownfields, což podporuje revitalizaci nevyužívaných objektů a ploch, bylo by možné jejich vliv hodnotit jako mírně pozitivní. V opačném případě by výstavba na zelené louce měla mírně negativní vliv na životní prostředí. Hodnocení priority B. Podmínky pro život obyvatel Tato priorita má ze všech priorit největší přínos v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví. Negativní dopad na životní prostředí mohou přinést záměry výstavby nových objektů a areálů s možnými vlivy prakticky na všechny složky životního prostředí (zábor půdy, změna krajinného rázu, dopravní zatížení, zatížení hlukem, emise v ovzduší, znečištění půd a povrchových i podzemních vod atd.). Hodnocení priority C. Ekonomika a inovace Z navržených oblastí podpory lze jako problémové hodnotit záměry výstavby nových objektů a areálů s možnými vlivy prakticky na všechny složky životního prostředí (zábor půdy, změna krajinného rázu, dopravní zatížení, zatížení hlukem, emise v ovzduší, znečištění půd a povrchových i podzemních vod atd.). Míra možného zatížení hlukem, znečištění ovzduší nebo povrchových a podzemních vod bude záviset na jednotlivých záměrech, především na technickém řešení objektů (vytápění, odkanalizování) a na dopravním zatížení a prostupnosti lokality. Aktivity zaměřené na rozvoj a podporu cestovního ruchu sebou mohou přinášet riziko, zejména v souvislosti s možnými střety na poli ochrany přírody. V případě, že by záměry nebyly budovány v nezastavěných územích, ale využívaly by areálů tzv. brownfields, bylo by možné jejich vliv hodnotit jako mírně pozitivní. Neboť tyto objekty jsou často zdrojem negativních vlivů na životní prostředí svého okolí (prašnost, kontaminace vody, půdy, případně i ovzduší). Hodnocení priority D. Dopravní dostupnost a obslužnost Obecně lze očekávat negativní vliv, zejména v případech výstavby nových silnic a obchvatů, neboť záměry mohou mít dopad prakticky na všechny složky životního prostředí (zábor půdy, změna


98

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 krajinného rázu, dopravní zatížení, zatížení hlukem, emise v ovzduší, znečištění půd a povrchových i podzemních vod atd.). Některá opatření však mohou mít i mírně pozitivní vliv, když budou využity ekologicky šetrnější technologie a postupy při rekonstrukcích objektů, optimalizováno využívání zdrojů energie nebo při rozvoji ekologičtějšího typu dopravy (veřejná doprava, cyklostezky). Hodnocení priority E. Udržitelný rozvoj Zaměření priority spočívá v minimalizaci negativních lidských zásahů do životního prostředí. Konkrétní cíle se soustředí zejména na omezování znečištění podzemních vod a dále také na snižování znečištění ovzduší. Dále je pozornost věnována protihlukovým opatřením a v neposlední řadě priorita také řeší, jak efektivně odstraňovat již vzniklé ekologické zátěže, které jsou mnohdy součástí starých nevyužívaných areálů - tzv. brownfields. U většiny oblastí podpory lze očekávat významný pozitivní vliv na životní prostředí, zejména na kvalitu ovzduší, půdy (odstraňování ekologických zátěží) a v oblasti nakládání s odpady. Hodnocení priority F. Efektivní správa území Priorita se zaměřuje na strategické plánování a řízení rozvoje kraje. Strategické plánování představuje důležitý nástroj pro dosahování cílů a efektivní řízení, proto je vhodného ho podporovat jak na krajské, tak na obecní úrovni. Hodnocení zde uvedená nenahrazují hodnocení v procesech EIA pro jednotlivé záměry, které naplňují cíle PRÚOOK. Vzhledem k obecnosti programu není možné posoudit specifické vlivy na životní prostředí. To bude možné až při realizaci konkrétních opatření. Předloženou koncepci však lze za předpokladu dodržení navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci. Návrh Stanoviska Na základě výsledků provedeného hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhujeme následující stanovisko k návrhu koncepce „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015-2020“


99


MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 – VRŠOVICE, VRŠOVICKÁ 65

V Praze dne

…………2015

Č.j.

…………………

STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle §10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdější předpisů k návrhu koncepce

„Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020“

Předkladatel koncepce:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

Zpracovatel posouzení:

GHC regio s.r.o. Sokolská 541/30 779 00 Olomouc Ing. Aleš Calábek, MBA, držitel osvědčení odborné způsobilosti (autorizace) podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb. a § 19 zák. č. 100/2001 Sb., č.j. 8939/1302/OPVŽP/96 a č.j. 47266/ENV/11


100


RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. autorizovaná osoba pro účely posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pl. znění udělené MŽP (č.j. 630/1677/05) Ing. Gabriela Součková Ing. Jana Zieglerová Průběh posuzování SEA: 1) Zpracování Oznámení koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (03/2015) 2) Zjišťovací řízení pro Oznámení koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (04-05/2015) 3) Zpracování Vyhodnocení koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (05-06/2015) 4) Veřejné projednání návrhu koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (…………………) bude vepsáno 5) Vydání Stanoviska k návrhu koncepce PRÚOOK 2015 – 2020 (…………..) bude vepsáno Stručný popis koncepce: „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020“ je základní střednědobý koncepční dokument kraje, jehož jedním z hlavních úkolů je zformulovat rozvojové priority, cíle a oblasti podpory kraje na období pěti let (resp. na 12 let v případě vize a dlouhodobých priorit a cílů) tak, aby co nejúčinněji přispěly k vyváženému a udržitelnému rozvoji územního obvodu kraje. Základ koncepce tvoří dvě části: 1. část analytická  Socioekonomická analýza  SWOT analýza 2. část návrhová  Vize, dlouhodobé priority a cíle  Střednědobé priority a cíle  Způsob implementace Analytická část je tvořena socioekonomickou analýzou a shrnující SWOT analýzou. Obsah socioekonomické analýzy je následující: - Stručné představení kraje; - Obyvatelstvo (sídelní struktura, vývoj a struktura obyvatel – věková a vzdělanostní, bydlení); - Vybavenost (školství, sociální služby, zdravotnictví, kulturní infrastruktura, sportovní infrastruktura); - Ekonomika a trh práce (charakteristika hospodářství; vysoké školství, výzkum, vývoj; zaměstnanost; nezaměstnanost; cestovní ruch); - Doprava (dopravní síť, dopravní obslužnost); - Technická infrastruktura (kanalizace a ČOV, vodovody, plynofikace, odpadové hospodářství, energetika, informační a komunikační sítě); - Životní prostředí (základní charakteristika, stav jednotlivých složek životního prostředí, ochrana životního prostředí);


101

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 -

Veřejná správa a řízení rozvoje (administrativně-správní členění a problémy veřejné správy, stav strategického a územního plánování, rozvojové struktury – Svazky obcí, MAS, ITI apod.). Návrhovou část tvoří: - vize rozvoje, dlouhodobé priority a cíle (do roku 2027): představující stručnou formulaci o dlouhodobém rozvoji olomouckého kraje, tato část bude při aktualizací zrevidována a případně upravena; - střednědobé priority, střednědobé cíle, oblasti podpory: stanovení rozvojových témat za kraj jako celek s přihlédnutím u oblastí s územním charakterem na územně plánovací dokumentaci; - akční plán (tříletý a roční): činnosti v kompetenci kraje – specifikace kroků, které je potřeba uskutečnit k dosažení střednědobých cílů.

Vybrané aspekty návrhové části rozvíjí kapitola věnovaná vazbám na kohezní politiku 2014 – 2020, a vazbách na územně plánovací dokumentaci kraje. Hlavní cíle Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 jsou definovány v návrhové části. Program obsahuje 6 dlouhodobých priorit zaměřených na rozvoj kraje, které se dělí na střednědobé priority (priorita A.1 – F.4) a cíle a na ně navazující oblasti podpory. Stručný popis vyhodnocování: Posuzování koncepce Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje probíhalo dle legislativních materiálů tj. přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vychází z metodického pokynu Ministerstva životního prostředí „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“ (květen 2004). Vyhodnocení využívá také podnětů, připomínek a doporučení zaslaných v rámci zjišťovacího řízení i mimo ně. Dále je koncepce posouzena z hlediska vlivů na veřejné zdraví a z hlediska vlivů na soustavu Natura 2000 (v rámci samostatné přílohy). a) Analýza současného stavu životního prostředí v Olomouckém kraji b) Identifikace oblastí, které by mohly být koncepcí PRÚOOK ovlivněny a to porovnáním současného stavu ŽP s programovou částí PRÚOOK c) Porovnání strategických cílů PRÚOOK 2015 – 2020 s jinými strategickými dokumenty na úrovni regionálního, národního i mezinárodního významu d) Zpracování hodnocení vlivů PRÚOOK na lokality soustavy Natura 2000 e) Zpracování hodnocení vlivů PRÚOOK na obyvatele a veřejné zdraví f) Definování problematických okruhů v rámci OLK g) Vyhodnocení vlivů jednotlivých částí PRÚOOK 2015 – 2020 na životní prostředí h) Vytvoření opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ŽP vyplývajících z předcházejících hodnocení a použitelných jako doporučující opatření k výběru následujících projektů i) Stanovení monitorovacích ukazatelů pro následné monitorování plnění specifických cílů koncepce j) Stanovení environmentálních kritérií pro výběry projektů vhodných k podpoře ze strany investiční dotace k) Vyhodnocení vlivu koncepce na veřejné zdraví l) Netechnické shrnutí m) Vypořádání obdržených připomínek k Oznámení koncepce v rámci Závěrů zjišťovacího řízení n) Závěrečný souhrn údajů a návrh stanoviska Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

102

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 Závěry posouzení: Na základě návrhu koncepce, oznámení a vyhodnocení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisu, včetně vyhodnocení vlivu koncepce na vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení § 45 zákona c. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisu, vyjádření dotčených územně samosprávných celku, dotčených správních úřadu a veřejnosti a veřejného projednání vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 za dodržení uvedených podmínek. Podmínky souhlasného Stanoviska: 

Eliminovat účinnými zmírňujícími opatřeními nepříznivé dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, které lze očekávat při realizaci opatření, týkajících se především nové výstavby obytných, průmyslových, i podnikatelských objektů, některých objektů či areálů pro sport a rekreaci, výstavby dopravní, event. technické infrastruktury (zvýšení emisi do ovzduší, zvýšení hlukové zátěže, zvýšení produkce odpadů včetně nebezpečných, riziko kontaminace půdy a vody, narušení či poškození některých přírodních složek životního prostředí, nároky na zábory ploch apod.).



Při realizaci vybraných projektů uplatnit odpovídající opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.



Při přípravě, realizaci a provozování konkrétních záměrů respektovat principy a podmínky vyplývající z environmentálních limitů stávající legislativy, tj. zejména podmínek vyplývajících z území chráněných v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podmínek vyplývajících z CHOPAV a z ochranných pásem vodních zdrojů dle zákona c. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péci, ve znění pozdějších předpisů.


103

Olomoucký kraj Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 - 2020 

Posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí prostřednictvím hodnocení EIA a SEA záměry týkající se investičních projektů v dopravě, průmyslu, energetice, obchodu apod. Eventuálně je posuzovat v rámci územního řízení dle stavebního řádu.



Minimalizovat zásahy do zvláště chráněných území a dalších území definovaných dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, minimalizovat fragmentaci krajiny, minimalizovat zábor ZPF a PUPFL. Preferovat výstavbu na bonitně méně hodnotných půdách.



V případě střetu umístění stavebních projektů se systémem ÚSES a jeho migračními trasami, vybavit tyto stavby průchody, tak aby migrační potenciál biokoridorů zůstal zachován.



Co nejméně zasahovat do ochranných pásem vodních zdrojů. V případě potřeby zpracovat hydrologický průzkum.



V případě nutnosti posoudit dané záměry pomocí biologického hodnocení zpracovaného dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.



Respektovat při realizaci projektů krajinný ráz a sídelní strukturu v území.



Pokud projekty zasahují do dobývacích prostorů, kontaktovat příslušné úřady o povolení stavby podle §19 odst. 1 a 2 horního zákona.



V průběhu realizace daných projektů využívat ekologicky šetrnou stavební dopravu, a to jak časově, ale i prostorově, inteligentní organizaci staveniště, zmírnit související zátěže a znečištění, zajistit fyzickou ochranu cenných stanovišť a provizorních řešení pro zvěř.



V případě realizace záměrů, které mohou ovlivnit akustickou situaci vypracovat detailní hlukové studie k danému záměru v rámci navazujícího správního řízení (ÚR, SP, proces EIA). Na základě těchto studií vypracovat návrh případných protihlukových opatření k ochraně chráněných objektů.



V odůvodněných případech zajistit zpracování hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které jsou vyhlášeny právě k ochraně krajinného rázu.



V odůvodněných případech zajistit stanovisko dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny (naturové hodnocení).



Sledovat průběh implementace programu a vlivy implementace na životní prostředí a veřejné zdraví.



Použít stanovené monitorovací indikátory vlivu na životní prostředí při sledování dopadů implementace dopadu. Negativní vlivy zvýšení návštěvnosti na chráněná území a prvky ÚSES je možné snížit environmentálním vzděláváním návštěvníků, např. instalací infotabulí, pořádáním přednášek apod.



…………………………………………………….………… Mgr. Evžen Doležal, ředitel odboru Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP

104


SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Významné dokumenty a podklady vztahující se k předmětu hodnocení 1.

Analytická a Návrhová část Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 – 2020 (GaREP, spol. s .r.o. 2015)

2.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020

3.

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005

4.

Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (2009)

5.

Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

6.

Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (2004)

7.

Územní energetická koncepce Olomouckého kraje

8.

Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Olomouckého kraje (aktualizace 2012)

9.

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (2003)

Internetové zdroje 1.

www.kr-olomoucky.cz

Krajský úřad Olomouckého kraje

2.

http://drusop.nature.cz/

Ústřední seznam ochrany přírody

3.

geoportal.gov.cz

Mapové podklady národního geoportálu

4.

www. czso.cz

Český statistický úřad

5.

www.mzp.cz

Ministerstvo životního prostředí

Legislativa 1.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

2.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

3.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

4.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění

5.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy

6.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy

7.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změněn některých zákonů

8.

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

9.

Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, 7/2004)


105

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO

Recommend Documents