PROFI-VOLBA V HNEDE TRIDE

PROFI-VOLBA V HNEDE TRIDE Miloš Ku^era OBSAH Získání hlavních dat T^ída a její charakter P^ijetí: p^ehled Rysy volby Distribuce volby P^íprava na p^ijetí Informování se Neformální znalost a zkušenost Rozmanitost vs. unifikace Pr^b^h volby Spokojenost s volbou Faktory nespokojenosti Špatný prosp^ch (Fuj P.) Neúsp^šné zkoušky (Fuj Z.), zkoušky v^bec a strach ze zkoušek (Strach Z.) Nehlásit se, že školu neud^lám (Strach Š.) V^le rodi^^ (V^le R.) a jejich celková role Snaha po separaci vs. topografie známého Vzd^lávací dráha d^tí a rodi^^: p^ehled D^d^ní destinace a d^d^ní t^ídy silnice (otázka reprodukce) Zm^na své vlastní destinace (Zm^na Dest.) a silnice nižší t^ídy (Nižší S.) Plán objížd'ky (Plán O.) a koní^ek (K^^) Hodnocení a prognóza pedagog ^ Sou^asná profi-volba a d^ív^jší nápady (ontogeneze povolání ) P^ehled nápad^ N^které výrazné volby Vývoje p^ání povolání Záv^ry: žádoucí role základní školy

Získání hlavních dat Vedle toho, že jsem žáky poznával terénními i speciálními psychologickými postupy (jako testy inteligence), n^které z nich po dev^t let školní docházky, k profi-volb^ jsem s nimi vedl v druhém pololetí devátého ro^níku ^ízené rozhovory, kdy za mé kontroly a dopl ^ujících otázek vypl^ovali zvláštní formulá^ na téma povolání. To jsou nejvíce využívaná data. P ^edtím jsem s nimi hovo^il celkov^ o jejich život^, v^etn^ plán^ na povolání, v šestém a v osmém ro^níku. Dále využívám n^kterých odpov^dí v tzv. sociologickém dotazníku, poprvé aplikovaném p^ed asi deseti lety, který sestrojili D. Holda a Z. ^ermáková a upravil M. Rendl; ten byl nyní administrován v prvním pololetí devátého ro ^níku p^ed Vánoci. Další údaje a názory mi laskav ^ poskytly jednak výchovná poradkyn^, jednak u^itelka ^eštiny.

25

T^ída a její charakter Hn^dá t^ída sestávala v 9. ro^níku z 13 d^v^at a 8 chlapc^. Nejstarší žák se narodil v ^ervenci 1985 (bylo mu tedy na konci školního roku 18 rok^), druhý nejstarší v ^ervenci 1986 (17 rok^), ostatní v letech 1987 nebo 1988 (zhruba 15-16, výjime ^n^ 16 1/2 rok^). Snad otec 1 dívky a matka 1 chlapce vystudovali nebo ješt^ studují VŠ, dalších 7 otc^ a 5 matek má SOŠ, 9 otc^ a 13 matek je vyu^eno, 2 matky mají pouze ZŠ. ' Vzd^lání n^kterých otc^ je d^tem neznámé. P^esto nelze paušáln^ mluvit o selhání otc^ a rodin: i když je sociokulturní za^azení rodin dost nízké, je zde nap^. ^ada jediná^k^ (Kristýna, Karolína, Míša N., Linda S., David, Veronika 2) nebo tém^^ rozmazlovaných d^tí z druhého manželství, kdy už byl aspo^ jeden partner starší, milovaných „vejškrabk^” se sourozenci o generaci staršími (Lukáš, Adélka)..., jak to odpovídá prost^edí, které není ve svém pr^m^ru m^š^ácké a snese atypi ^nost. Nicmén^ se v profi-volb^ projevila mnohem siln^jší, aktivn^jší a ^asto výlu^ná role matek, a to jak u dívek a zejména u chlapc^ v rozvedených rodinách, tak zejména u dívek (ale i u chlapc ^) v rodinách úpiných. T^ída prošla následující historií: byla v 5. t^íd^ složena z n^m^iná^^ výb^rového á^ka a ze zbývajících d^tí prost^edního bé^ka - zde nefigurující cé^ko p^edstavovalo p^evážn^ Rómskou t^ídu s upravenými osnovami. Slou^ení si vynutil úbytek žák^, patrn^ poté, co škola nabyla práv^ pov^sti, že je pro „cikány”, i když p^vodn^ byla známa jako diferencující (viz zmín ^nou jazykovou t^ídu). Odchody starousedlík^ ze t^ídy pokra^ovaly a byly kompenzovány p^íchody ne snad darebák^, ale žák^ p^ece jen zvláštních, r^zných „expert^” (viz nap^. oba nejstarší, Václava S. a Lindu J.). Ve t^íd^ samé byl ovšem po^et Róm^ minimální (v záv^ru už jen Petr, z pevn^ uspo^ádané, ba n^kdy až nadm^rn^ patriarcháln^ p^ísné rodiny, a David, Róm nap ^l z rodiny tzv. neúpiné, ale v obou v ^tvích p^edstavující honoraci a majetnost); otázku minority tito žáci popírali a nevytahovali národnostní kartu. Hlavní úbytek zažila složená t^ída už v záv^ru 5. ro^níku, kdy se 7 velmi inteligentním a velmi rozhodnutým n^m^iná^^m s velmi rozhodnutými rodi^i poda^ilo dostat na dlouhá gymnázia: upadla intelektuální atmosféra. Starosti a radosti s pubertou ješt ^ více zm^nily t^ídu z místa kognitivního u^ení se v místo vrstevnického setkávání (v 8. ro ^níku 2 kluci pro nezájem o školu sta^ili ješt^ propadnout; náb^hy na šikanu od hormony zfetovaného „policajta” Petra a „vojáka” Pavla 3 v 7. ro^níku možná zas p^im^ly asi dvoje rodi^e k p^emíst^ní dít^te do jiné školy). Ani blížící se deadline pro volbu další školy nevedla ve v ^tšin^ p^ípad^ ke zvýšenému školnímu úsilí, i když výjime^n^ n^která látka n^koho zaujala (procvi^ovaná gramatika Pavlu, která za^ala snít, že bude studovat ^eštinu jako lingvistiku). Hlavní kognitivní kroky se uskute ^^ovaly ve form^ koní^k^, zejména zájmu o po^íta^e u kluk^ a tv^r^ího psaní u dívek (Linda S., dostávající se tím z milostného trápení, Linda J., zapisující své vize), n ^kdy koní^k^, p^evád^ných už do p^ípravy na p^ijímací zkoušky ^i profesi, ale pak op ^t vlastn^ mimoškoln^ (po^íta^e u Lukáše a Vaška K., trénink návrhá^ství u Lindy J. a Adélky).

1 V pr^m^ru snad ano, ale v jednotlivých p^ípadech nejsou tyto údaje, pocházející od d^tí, zcela spolehlivé. N^kdy se nejistota vyjád^ila odpov^dí „nevím”, která také v^tšinou vysv^tluje, pro^ v sou^tu nedosahujeme teoretické sumy 42 p^ípad^ vzd^lání (21 d^tí, každý s 2 rodi^i.) Povolání jsou kontrolována, resp. srovnávána s údaji v tzv. katalogových listech. 2 Linda S. a David ovšem žijí s matkami v rozvedené rodin^ a Veronika, st^ídav^ opoušt^ná matkou, žije s babi^kou a s tetou (na rozdíl od p ^edchozích dvou, kde je kontakt s otcem asi dobrý až vynikající jako u Davida, opat^eného i z této strany milujícími prarodi ^i, Veronika se s otcem seznámila až zcela nedávno a o rozvíjení vztahu podle kamarádky Míši nem ^la zájem.) 3 Tato dv^ mocenská povolání si oba kluci ideáln^ p^áli, ale neodvážili se na n^ hlásit — Petr prý proto, že si rodi^e mysleli, že by na policejní škole mohl být šikanován.

26

P^ij etí: p^ehled Nikdo z Hn^dé školy se nehlásil na gymnázium (G), 4 na st^ední odborné školy (SOŠ) se dostalo 10 d^v^at a 1 chlapec, na odborná u^ilišt^ (OU) 3 d^v^ata a 7 chlapc^. SOŠ: 5 d^v^at na obchodní akademii (OA; Kristýna + Pavla + Míša N.na tzv. Kubeli^ku; Simona, Eliška jinam), 2 na od ^vní um^leckopr^myslové školy (Linda J., Adélka), 1 na poštovní (Karolína), 1 na ve^ejnoprávní (Linda S.), 1 na ve^ejnosprávní pro EU (Lenka); 1 chlapec na informa^ní technologie (Lukáš); OU: 2 d^v^ata spolu na cukrá^ku (Míša B. + Veronika), 1 na aranžérku (Lucka); 3 chlapci mechanik elektro (Tomáš, Vašek K. + David 5), 1 truhlá^ (Petr), 1 malí^ pokoj ^ (Václav S.), 1 kucha^-^íšník (Radim), 1 automechanik (Pavel).

Rysy volby Distribuce volby vykazuje následující profil: na SOŠ šla nebo se dostala tém ^^ výlu^n^ d^v^ata; nejsiln^jší je zde skupina 5 obchodnic; na OU šli hlavn^ chlapci a z d^v^at hlavn^ ta se špatným prosp^chem a orientovaná už od mali^ka na to, aby se ted' n^co vztahov^, sociáln^ d^lo než na n^jaké projekty budoucnosti (zejména Veronika, ji sledující Míša B. 6), nejsiln^jší je na OU skupina 3 elektromechanik^ - oborov^ k nim pat^í i Lukáš ze SOŠ. Obchod (ú^ad) pro dívky a po^íta^e (r^zn^ fundovan^) pro chlapce tak tvo^í hlavní témata profi-volby. Protože chlapci nastupující na OU m ^li také špatný prosp^ch (jako zmín^ná d^v^ata), byl rozhodujícím faktorem nástupu na OU spíše prosp^ch než pohlaví (pohlaví však bylo faktorem prosp^chu).

P^íprava na p^ijetí probíhala (zejména ve srovnání se situací z p^ed 10 lety') v^tšinou velmi laxn^ . D^ti i z ^ad budoucích u^^^ sice jezdily na externí dou^ování zejména v rámci projektu tzv. Nové školy, ale to m^ly rády jako zajímavou sociální zkušenost a zážitek (nap ^. truhlá^ Petr tam jezdil i tehdy, když už to nepot^eboval, ale jen do té doby, dokud tam vyu ^ovala jedna oblíbená studentka; naopak kognitivn^ využil p^íležitost programátor Lukáš, který si prý díky dou ^ování zlepšil známkyg a ješt^ dostal od organizátor^ potvrzení na p^ihlášku). Hlavn^ se p^ipravovali ti, které ^ekaly p^ijímací zkoušky: 9 práv^ zmín^ný Lukáš (ten nakonec zkoušky ned^lal, sta^il mu pr^m^r), dále 2 d^v^ata Linda J. (ale ta vlastn ^ už n^kolik let) a Adélka na ' Jako by se kvóta vy^erpala odchodem on^ch 7 géni^ na dlouhá gymnázia. y U Vaška a Davida jde p^itom speciáln^ o výb^r po^íta^ové technologie, u Tomáše ne nutn ^ (elektriká^ slaboproud). 6 Samoz^ejm^ i ostatní dívky, nap^. zamilovaná Míša N., jsou zam^^eny na p^ítomnost — pro Veroniku bylo typické, že cht^la scény z každodenního života i p^ed pubertou. Míša B., která šla cukrá ^kou pod o^ekávání matky, ukazuje svou blyštivou stránku p^i „focení do módních ^asopis^”. Jak si ji pamatujeme ze Zelené školy (ve stejné spádové oblasti, ale s trochu vyšším sociokulturním za^azením), kterou jsme zkoumali téma poprvé v r. 1992 (a ve zkrácené podob ^ též v r. 2003). S Chlapec je (oficiáln^ nediagnostikovaný) dysortografik, p ^vodn^ s tzv. hloubkovou dyslexií. 9 P^ijímací zkoušky bývají, s výjimkou n^kterých odborných škol jako dál zmín^ná Weilova s IT, na gymnázia — a tam se nikdo ze t^ídy nehlásil.

27

um^leckopr^myslové školy; dále Vašek K., jenž d^lal zkoušky tam, kam Lukáš nemusel (na Weilovu, a nedostal se) — ovšem u^il se údajn^ jen 2 týdny, z toho na konci prý 2 celé dny (uvád ^l to jako vrchol n^jakého heroického úsilí, jako v jeho život ^ jedine^ný rekord). Krom^ nich p^ijímací zkoušky d^lali Linda S. na SOŠ ve^ejnoprávní a Lenka na SOŠ ve^ejnosprávní, ale nijak moc se neu ^ily. P^íprava k p^ijímacím zkouškám bývá považována za efektivn ^jší než druhá, rozší^en^jší p^ístupová cesta, jíž je tzv. hlídání sž pr^m^ru. '° Kdo si pr^m^r hlídal? Nejvíce asi škola sama, která necht^la žák^m „pokazit život” a v 1. pololetí 9. r. jim dala nejlepší známky za poslední roky. Dál si pr^m^r hlídala skupina dívek na SOŠ, tedy hlavn^ na OA, i když není jasné, jak dlouho p ^edem znaly kritickou hodnotu (Míša N. byla dobrá žákyn^ jako vždy), a již zmín^ný programátor Lukáš. Prosp^ch n^jak mírn^ kontrolovala i cukrá^ka Veronika a patrn^ i elektrotechnik Tomáš, tedy u^ni. N^kte^í žáci p^itom známky neuhlídali, resp. zjistili, že se kv ^li nim nemohou dostat, kam by cht^li: výpo^etní technik Vašek K. na vyšší verze práce s po ^íta^em v jedné z voleb, Petr na policistu, Radim na hotelovku, Pavel na vojáka. Zejména ti dva poslední o tom mluví zvláštním fatalistickým tónem, jako by výkonná polovina jejich osoby podléhala nep ^ekonatelné lenosti, která zablokuje racionální polovinu, tu s p^edsevzetím a startem na v^c: stalo se to. Na horší známky v pr ^b^hu p^ijímacího ^ízení narazila ješt^ Karolína, Míša B., ale skryt^ji i ^ada ostatních už p^edtím: prost^ zúžením spektra volby.

Informování se

sestává z n^kolika nástroj ^ a „nástroj ^”. Jako praktická pom^cka (kde všude je typ školy, co m ^ zajímá) vystupovaly p^íru^ky o ípad^ i jako inspiromat pro sám nápad zájmu (jako se st^edních školách, p^inejmenším v jednom p ^ používá kalendá^ pro výb^r rodného jména). P^íru^ky by patrn^ m^ly mít i kapitolu v termínech cílových profesí, protože d ^ti a rodi^e n^kdy nev^dí, jaká dráha k nim vede, nap^. to, že povolání ^i obor sám nemusí být zastoupen na st^ední úrovni, ale až na vyšší nebo vysoké. " V^bec p^edstava, co znamená vysoká škola, jak navazuje na st^ední a co k ní m^že dát navíc, je bohužel žák^m a možná i rodi^^m nejasná — je to patrn^ velká škoda, i když by bylo obtížné tento koncept zprost ^edkovat. (Jako možnost svou t^eba ted' nižší volbu povytáhnout pozd ^ji se ob^as objevuje pojem „nástavby”, skrývající z^ejm^ jak dod^lání si maturity tak i vyšší odborné školy. 12 ) Tato škoda se týká nejvýrazn ^ji skupiny 5 obchodnic, z nichž 3 cht^jí pokra^ovat na VŠ (Míša N. na VŠ zem^d^lské, Simona na VŠE nebo na právnické fakult^, Pavla na VŠ pedagogické se studiem jazyka), ale p^itom pro n^ bude mnohem obtížn^jší být na n^ p^ijaty a studovat je z OA než z G, na n^ž se ani nepokusily dostat. Ale jde opravdu o nedostatek v informovanosti? Spíš o obavy ze selhání u p^ijímacích zkoušek na G (Kristýna, Pavla) a z G samého (Simona, Míša N.). 13 Návšt^vy škol p^edem hrály spíše než orienta ^ní roli (hromadné návšt^vy se nap^. u^ilišt^ se svou 9. t^ídou) roli ov^^ovací, a pak se v^tšinou uskute^^ovaly s rodi^em (ve z^etelné v^tšin^ 1° „I kdybych m^l šedesát žák^ brát a osmašedesát by se mi p^ihlásilo, d^lali by p^ijímací zkoušky. Mnoho žák^ si totiž hlídá pr^m^r známek na vysv^d^ení a nesnaží se n^co d^lat. Na st^ední školu pak p^edou nedostate^n^ p^ipraveni” (^editel gymnázia J. Kubát v rozhovoru pro Mladou frontu DNES, 31. 5. 2003, s. 3). 11 Ve t^íd^ se problém objevil u Elišky: „Cht^la jsem jít na n^jakou školu, kde bych mohla d^lat manažerku (manažerku herc^, zp^vák^ jako v Pomád^) ale nevíme jaká škola je pot^eba tak jdu na obchodní akademii.” (OA možná není úpin^ od v^ci.) V Poradn^ MF DNES se žáci vyptávali nap^. na ekologii a archeologii (egyptologii). 12 Rozhodn^ by p^íru^kám neškodilo prezentovat strukturu školského systému s možnostmi trajektorií. 13 Simona: „Moji rodi^e (plánující pro ni G) si mysleli, že jsem n ^co jako Einstein, ale není tomu tak”— budou ovšem práva nebo VŠE snazší? Míša N. zas jako alibi tvrdí, že by se na G musela moc u ^it — ale na VŠZ ne? (Profi-volba je identitní záležitostí a její akté ^i zde vedou sami k sob^ nebo k badateli ^e^, která jim má zachovat tvá^... Nakonec mohlo jít ve všech p ^ípadech prost^ o snahu vyhnout se zkouškám, ohrožujícím obraz sebe.)

28

s matkou14): v n^kterých p^ípadech podobná návšt^va p^ešla v za^átek ^ízení ^i p^ímo v p^ijímací pohovor (nap^. matka „se zaru^ila” za Vaška K.). Návšt ^vu školy, kam cht^ly, absolvovaly patrn^ všechny d^ti, plus v^tšinou ješt^ n^jakou navíc. S pom^rn^ nevyhran^nou a slabší poš^a^kou Karolínou obešla úzkostná maminka n ^kolik škol a u^iliš^ r^zného tématického za^azení. Alespo^ na n^jakou školu se šli sami podívat 4 žáci z 20 15 (Linda J., Linda S., Vašek K. a Václav S.), s kamarádkou Veronika a Míša B. Výchovná poradkyn ^ zasáhla ^i byla „použita” masivn^ p^inejmenším ve 4 p^ípadech: 16 rodi^^m a Kristýn^ rozmluvila (oprávn ^n^) jednu z jejích více možností (viz dále), patrn^ p^ijímací zkoušky na G (Kristýna není opravdu hv ^zda a na VŠ také pokra^ovat nechce); rodi ^^m a Radimovi poradila kucha^e-^íšníka; rodi^^m a Davidovi p^evod po^íta^ového zájmu na u^ilišt^ (po neúsp^chu na prestižn^jších po^íta^ových vzd^lávacích za^ízeních); Pavlovi ^áste^n^ proti rodi^^m údajn^ ^ekla, a^ poslouchá sám sebe (matka cht^la st^ední školu, on spíše automechanika; napsal si ho a dostal se tam „na” pohovor). Celkov^ poradkyn^ využívali hlavn^ rodi^e školsky konformní a vst ^ícní, ve školním systému ale nep^íliš zorientovaní; " tendence poradkyn^ byla ^init volbu d^tí jakoby reáln^jší a nacházet jim, obrazn^ ^e^eno, místo dálnice silnice nižší t^ídy, vedoucí alespo^ zpo^átku stejným sm^rem ^i do stejného prvního velkého m^sta (nejen u Kristýny, ale práv ^ t^eba i u Radima, kde na hotelovku nem^l známky). Informovat se na své schopnosti: radu poradny vyhledali o své v^li rodi^e Lukáše a Elišky; Václav S. asi žertem citoval mou osobu (dal jsem mu zp ^tnou vazbu po testování Amthauerem). Vedle ^íšníka Radima, vyjad^ujícího ovšem p^edevším lhostejnost k nápini svého života18 a proklamujícího jako své p^ání hlavn^ se nenad^ít, ^áste^n^ též vedle trochu pasivního Tomáše 19 byla jedinou osobou, pohybující se ve své volb ^ zmaten^ a v širším smyslu slova non-informovan ^ Linda S.: což ale asi nebyla chyba ani tak okolí, jako spíš výraz její osobnosti - cht ^la prý na talentové zkoušky na konzervato^ (herectví), ale propásla je; pak šla na SOŠ ve ^ejnosprávní, kde d^lala zkoušky, asi je neud^lala, ale p^itom zjistila, že si tuto školu chybn^ vysv^tlovala, a totiž, že cht^la jít ve skute^nosti na obor ve^ejnoprávní (bez „s"), kde stihla s úsp ^chem složit zkoušky v druhém kole. Protože ale plánuje jít v budoucnu na práva (nebo na psychologii), dopadla volba vlastn ^ ideáln^.

Neformální znalost a zkušenost je dopl^kem k cílenému a institucionálnímu informování se. Volba povolání je jako volba partnera, s ^atek, pouze ^lov^k ne^ekne „ano” živému partnerovi (ne milostnému objektu), ale ^innosti (sublimaci20). Dynamika p^ání a jeho sociálních okolností zde ovšem platí stejn^ : n^kdy nápad na povolání zasáhne jak blesk, pak t^eba p^edstava omrzí; n^kdy nám p^ipomíná starou školní lásku, jindy ne; n ^kdy se rodi^^m volba líbí, jindy ji pomlouvají a tvrdí, informujíce se na ni, že nemá dobrou pov ^st, v^no nebo že je ze špatné rodiny, a proto t^eba radí, nechat si milá^ka jen jako bokovku („Vyber si po^ádný povolání, a tohle m^žeš d^lat jako koní^ek");

14

Matky z n^kolika d^vod^: jednak byly bu^ rozvedené, jednak i ty nerozvedené byly aktivn^jší než otcové a

v ^ad^ p^ípad^ i s v^tší autoritou; dále proto, že jak vedly kdysi do školy své prv ^á^ky, tak i nyní na sebe braly

v^tší zodpov^dnost p^i uvád^ní d^tí do další životní fáze i do dalšího, op^t cizího a nebezpe^ného prost^edí. Také d^v^ra a p^íchylnost d^tí v této t^íd^ k matkám byla v^tšinou neuv^^iteln^ silná. i5 O okolnostech profi-volby nespolupracující Lucky (chyb^jící do po^tu 21) nikdo, ani u^itelé moc nev^dí. (Šlo o novou žákyni, která t^ídou jen prošla.) 16 V rozhovoru s výchovnou poradkyní se ovšem ukázalo, že konzultace s ní byly ^ast^jší, než mi d^ti p^iznávaly. 17 V^etn^ rodi^^ Radima, kde otec je sice jen vyu^en, ale matka (jediná z matek t ^ídy) studuje VŠ, publicistiku. 18

„Já sem nev^d^l na co jít, tak mi máma vybrala povolání ^íšník, tak na to jdu.”

19 20

„Máma mi dala návrch a pak se m ^ zeptala jestly tam nechci, máme tu knížku o u ^ilištích.” Tento pojem dál zp^esníme, resp. oddiferencujeme od p ^íbuzných pojm^ v poslední ^ásti, v^nované ontogenezi

profi-volby. 29

kamarád si ale zvolil taky tuhle cizí, a jak jim to klape... Vyberme nyní z p ^irovnání jen bod p^edchozí zkušenosti s partnerstvím, a to t ^eba jen zahlédnuté u jiných. V zásad^ by ^lov^k, psycholog ^i ne, jako v románu fandil tornu, aby bylo povolání vybráno z lásky, a ne jako p^ikývnutí Radima na to, že bere ^íšníka, hlavn^ když se nenad^e. V^tšina d^tí uvádí pro profesi nebo její nápad asi docela autentické, tedy moráln ^ š^astné zdroje. Jednou ze situací, kterou stejn^ jako v lásce máme sklon uznat, je úder blesku: „to je On / Ona”. Vyskytl se u Karolíny, pom^rn^ esteticky zam^^eny hol^i^ky, kterou napadlo p^ed uspo^ádanou výlohou (prý asi cukrá^skou), že by mohla být aranžérkou (bohužel, bohudík? jde ale na SOŠ poštovní). Veroniku a Míšou zase k cukrá ^ství údajn^ p^ilákal zajímavý, tém^^ milostný detai1 21 této práce: zdobení výrobk^, jejich kosmetika (nebo aspo^ byly schopny si tutu zajímavost dodate^n^ nalézt). S bleskem souvisí i materiálnost, smyslovost: nap^. u truhlá^e Petra je cítit zájem o d^evo jako materiál. Volba v tomto p ^ ípad^ se ješt^ komplikuje o genealogický faktor: v zásad^ je v d^d^ní profese p^ímo po matce nebo po otci nejasné, zda mu fandit nebo ne. 22 Ve v^tšin^ p^ípad^ se zdá být psychologicky spolehliv^jší, když je naopak odkaz ke genealogii veden jako p ^ijetí povolání n^koho jiného z p^íbuzenstva (pak to m^že být jak identifikace, tak sou^asn^ žádoucí desidentifikace 23). U Petra, vyrovnávajícího se s otcem na dost v ^domé úrovni, byla identifika^ní kombinace následující: ke d^evu ho údajn^ p^ivedl on, protože ho už od d ^tství po^ád buzeroval, aby n^co u^ízl, ošmirgloval atd.; Petr však v žádném p^ ípad^ nechce na zedníka, na otcovu profesi, kde by ho mohl otravovat dál, ale na truhlá^e, kterým byl strejda. (Vrátit se chce ovšem po skon^ení u^ení a maturit^ /?/ k policajtovi, kterého vlastn^ v jednom období vykonával ve t^íd^ . Souvislost tohoto tréninku a koní^ka lze vid^t jako reakci na zmi^ovaného velmi p^ísného otce.) Poš^a^ka Karolína je na matce tak závislá, že by po poštovní škole (kv ^li známkám a asi špatným p ^ijíma^kám se nedostala na ve^ejnosprávní) cht^la „nastoupit do práce co d^lala maminka”. Návrhá^ka Linda J. zas kdysi, kolem 6. t^ídy, vyhledávala podle telefonního seznamu nositele svého dost vzácného jména, kte ^í by mohli být jak její p ^ íbuzní, tak um^lci: asi aby našla pro sv^j nesporný múzický talent noblesn ^jší genealogii než byl nesporný, ale asi sociáln ^ p^íliš nízký talent jejích rodi ^^ (matka p^vodn^ aranžérka, otec malí^ pokoj ^). P^itažlivost profese pro sebe dokázala vyhmátnout i Lenka (považujeme za autentické, podobn^ jako výše blesk, detail a látkovost, materiálnost): p^vodn^ cht^la na starožitníka (zde vynechávám odhad, ^ím p^itahuje) a když se dostala na SOŠ ve ^ejnosprávní pro EU (starožitníka m^la zapsaného na 2. míst^), stejn^ dál protestovala, že rozhodn^ v kancelá^i d^lat nebude, že musí profesi nato^it tak, aby m^la „práci po^ádnou, s lidma ". (Také ona se cht^la stát policajtem, zde ale v identifikaci se sílnou matkou, která navíc dokázala získat toto povolání až nedávno, p ^edtím byla u^itelkou v MŠ. 24) Co by se jí líbilo, zahlédla i obchodnice Kristýna: p ^i návšt^v^ cestovní kancelá^e n^kdy v 5. t^íd^; profesi d^lá „kámoška z bývalé party”. Veronika a Míša B. si jako 2. volbu napsaly prodava^ku, kterou d^lá jedna jejich spole ^ná kamarádka. Dalšími vzory pro volbu vedle p^íbuzných (zejména strejd^, tet, starších bratranc^ a sest^enic, ale i babi^ek a d^de^k^) bývají známí rodiny a práv^ starší kamarádi. Automechanik Pavel má slíbenou pomoc na u^ilišti od kamaráda, dokonce i pom^rn^ lhostejný ^íšník Radim doúfá, že dostane 21

Spíše pro pobavení ^tená^e zde odkazuji k významné spoušt^cí roli detailu v genezi erotického vztahu. Zde záleží nap^. na ranosti volby: viz nap ^. n^které rodiny hudebník^, kde je volba bezpochyby š^astná a kde infantilní identifikace m^la ^as p^ejít v rozsáhlou a životodárnou, nezni^itelnou sublimaci. 23 Záleží samoz^ejm^ na pom^rech v rodin^ a na vztahu p^íbuzných. Úpin^ nej ^istší, „nejautenti^t^jší” (?) volba by byla ryze sublima^ní, bez jakékoli identifikace ^i desidentifikace. za Lenka matku obdivovala natolik, že i když v ^^ila, že by se na policejní školu díky protekci dostala, neud ^lala by ji — ale možná, na hlubší úrovni uvažováno, sloužilo toto podcen ^ní se k tornu, aby se od ní mohla volbou profese vzdálit. (Jinak pat^ila Lenka k žák^m s pr^švihy, podobn^ jako v jedné dob^ Petr: tím se jen opakuje známá pravda o p^íbuznosti ^etník^ a zlod^j^, jíž se politicky využívá: nap^. Fidel Castro údajn^ zmenšil kriminalitu a založil si novou policii po p^evratu tak, že kriminálník^m rozdal zbran^ a uniformy. Viz totéž téma v amerických westernech.)

22

30

všechny v^ci (?) od jednoho kluka, co už u^ilišt^ vyšel (možná zde naráží na ekonomickou výhodnost). Tím už p^echázíme k funkci starých kamarád^ jako opory v novém prost^edí:25 Veronika a Míša B. nastupují spolu, Míša N. m^la jít na zem^d^lku s kamarádkou, ale n^jak se rozešly, tak ted' jde s dv^ma kamarádkami Pavlou a Kristýnou na co nejbližší OA, na Kubeli ^ku (Kristýna p^itom už n^kolik let bydlí v úpin^ jiné pražské ^tvrti). Stává se dokonce, že n ^kdo doufá v p^íchod sou^asného známého osmáka. Chytání se kamarádského stébla nehraje v uskute ^n^né budoucnosti v^tšinou žádnou roli (pokud nejde o tém^^ celoživotní p^átelství), má ale silnou uklid^ující funkci v p^ítomnosti rozhodování — lze proti n ^mu namítat tehdy, když by výpomocná a ad hoc identifikace m^la svést z její dráhy n^jakou p^knou, opravdu hlubokou sublimaci, zájem, koní ^ek, talent (^áste^n^ to hrálo p^inejmenším u Kristýny, která vzdala zdravotní sestru). Profesi s po^íta^i vid^l u svých dvou bratranc^ Lukáš, ovšem jen na podporu, práce s po^íta^em ho bavila sama od sebe — podobn^ jako Vaška K. a Davida, kte ^í tento p^íbuzenský vzor nem^li. David dokonce odmítl rodi^^m navrhovaného zahradníka, i když myšlenka pocházela od obdivovaného otce a m^la p^vodn^ charakter dobrého nápadu, blesku (zasáhl ale spíš otce). Vlastn ^ se s Vaškem a Lukášem p^ipravovali na budoucí profesi, programování, oni ji už pomalu za ^ínali d^lat.26 (Z ur^itého hlediska vystupují st^ední školy, a to ^asto i st^ední školy opravdu specializované a vybrané žáky na základ^ jejich koní^ka, jako instituce k povolání sice vedoucí, ale tím vlastn ^ i zdržující od toho, aby se už ted' mohlo d ^lat). O módu se už samy zajímaly a práci d^laly, kreslily návrhy Adélka a Linda J., kde konkrétní vybraná profese byla ješt ^ založena v širším múzickém talentu (u Lindy tv^r^í psaní a celková autostylizace do um^lkyn^ žijící ve dvou sv^tech, v realit^ a ve snu, navíc do um^lkyn^ kosmopolitní, u Adélky do st^ízliv^jší role úsp^šné pražské mažoretky). Ale i jiní žáci uvád^li ve svém život^ intenzivní p^ípravu na povolání (vlastn^ víc než na budoucí odbornou školu), trénink k n ^mu a nadání pro n^ tam, kde by se to neo ^ekávalo: Linda S. (také celkov^ múzicky založená,27 také autorsky píšící) tvrdí, že se jí odmali ^ka ^íkalo, a^ jde na here^ku,28 Václav S. už n^kolik let upravuje nebo vymýšlí r ^zné stolní hry, kde uplat^uje svou plošnou p^edstavivost podobn^ jako v budoucím malování pokoj ^,29 rádoby voják Pavel svou p^ípravu spat^uje v t^lesném cvi^ení (posilování), které si naordinoval: vid^l by se v nebezpe ^ných misích, zatímco matka (a babi^ka) uznává vojenskou školu jen jako jednu z možných cestu k maturit ^; trénink na právni^ku vidí Simona v jednáních na ú^adech, které absolvovala s matkou (a n^kdy i sama) a které ji velmi bavily. Speciálním p^ípadem byla n^kolika kluky p^ipravovaná, ale neuskute ^n^ná ambice jít na fotbalistu — ne obvyklé d^tské p^ání, ale aktuální p^ání a navíc už po n^kolikaletém hraní v oddílech: viz Tomáše, Radima, Petra.30 Fotbal jako ideální povolání by vedle nich ješt ^ d^lal David. Vlastn^ jen Pavla se inspirovala ve škole zahlédnutou tématikou a zamilovala se do problematiky jazyka, což je dost málo na to, že ve škole d^tí strávily zna^nou ^ást svého života. A^ to zní tém^^ cimrmanovsky, Eliška se asi up^ímn^ t^ší na klidnou a ^istou práci „v kancelá^i”. Nehodnotíme te ^, zda se žáci dostali, kam cht^li, zda jsou s volbou spokojeni. Ale musíme proti našemu p^vodnímu odhadu, že vlastn^ žádná povolání nevid^li a že se nemohou p^i tak malém 25

op^t to p^ipomíná erotický život: spole ^né chození za klukama nebo za holkama chození jinak stejn^ nebezpe^né jako cizí prost^edí. 26 Vašek K., sociáln^ se v poslední dob^ izolující, nazval práv^ po^íta^ jediným, kdo mu rozumí (a to i za situace kamarádství, by^ konkuren^ního, s Lukášem a za situace, kdy jde na stejné u ^ilišt^ jako David): sublimace a (um^lá, auto-) identifikace jako by se zde slévaly v jeden p ^edm^t. 27 Navíc i rodinným zázemím: otec je undergroundový bubeník, matka kerami ^ka. 28 „Celý den jsem d^lala r^zná gesta abych rozesmála pár lidi.” 29 P^es úsp^chy v tomto koní^ku a dokonce údajné odkoupení n^kterých her firmou si to nedokáže p^edstavit jako po^ádné povolání. 30 Petr: Fotbalová škola je moc drahá. Kdybych kopal za viktorku (p^estoupil jinam – M.K.) tak je to levn^jsi. "

31

praktickém obeznámení po^ádn^ rozhodnout, sami se sebou polemizovat: aspo^ takových zahlédnutí profese nebylo málo a tém^^ všem d^tem (snad s jednou, s dv^ma výjimkami) se v n ^kterém okamžiku puberty poda^ilo relativn^ autenticky pro n^co, t^eba práv^ jen zahlédnutého, nadchnout (to už nehovo^íme o ran^jší p^íprav^, ba systematické p^íprav^ zna^ného množství žák^, byt' realizace p^ání t^eba nevyšla nebo byla odložena). To na druhé stran^ neznamená, že se d^ti nem^ly ku prosp^chu v^ci seznamovat s mnohem více zam^stnáními a absolvovat škálu více polytechnických zážitk^ než jsou tzv. praktické ^innosti. Je ale pravd^podobné, že v 8. a 9. t^íd^ je na to pozd^ : školní výlety na u^ilišt^ tém^^ nikoho nebavily a nic z nich nevyplynulo. I když to m^že znít nepravd^podobn^, asi vhodn^jší dobou pro sublima^ní imprinting je první než druhý stupe ^. Sama 8. a 9. t^ída je možná vhodná spíše k ur ^itému zreáln^ní pohledu na tzv. pubertální volby (viz poslední ^ást).

Rozmanitost vs. unifikace Volbu žák^ jsme zatím v pr^b^hu textu popsali p^íliš málo na to, abychom mohli tvrdit, zda nepodlehla n^jaké zbyte^né tendenci, která by set^ela potenciální rozmanitost zájm^. Samotné po^ty stejných voleb nejsou vždy sm^rodatné: zejména ne u skupiny 3 kluk ^ (zejména Lukáš a Vašek K., ale i David), nejintenzivn^ji se zajímajících o po^íta^e: jim lze t^žko up^ít autenti^nost koní^ka, i když je shodný. Nejpodez ^elejší je skupina 5 obchodnic, kde si 3 zájemkyn ^ o VŠ asi zvolily p^íliš opatrnou a nakonec nevhodnou strategii. Z politicko-sociologického hlediska, kdy se v médiích n ^kdy konstatuje úbytek tradi ^ních d^lnických profesí, 31 však lze t^žko dané t^íd^ vy^ítat malou rozmanitost. Nenacházíme zde sice žádného lakýrníka, sklená^e, obuvníka ani ^alouníka (jmenované v citovaném ^lánku), ale zato nap^. malí^e interiér^, truhlá^e, automechanika, ^íšníka, 2 cukrá^ky a aranžérku.

Pr^b^h volby by m^l systemati ^t^ji ukázat, v jaké mí^e a jakými zp^soby se prosadilo p ^ání povolání (školy), jehož p^ítomnost jsme našli tém^^ u všech žák^ (v partii o neformální zkušenosti). Co nej ^ast^ji zp^sobilo, že nikoli? Prvním indikátorem prosazení p^ání nám bude spokojenost s volbou a p^ípadné plánované další kroky.

Spokojenost s volbou je zkreslena do pozitiva ze dvou d^vod^ : jednak je v^tšina lidí normáln^ ráda, že už to má za sebou a že se n^kam dostala, že je pro nejbližší období zajišt^na, jednak proto, že je obtížné p^iznat si neúsp^ch nebo dokonce zradu na vlastním p ^ání. Budeme vycházet z kombinace explicitních výpov ^dí a toho, co o žácích víme navíc. Postupujme po již zavedených skupinách. Obchodnic je na první pohled spokojených všech 5: dostaly se p ^esn^ tam, kam podaly p^ihlášku, na první pokus a tzv. „na” známky . Ale pin^ spokojená m^že být jen 1, a sice Eliška, t^šící se na práci v kancelá^i; Míša N., Pavla a Simona údajn ^ cht^jí jít na VŠ, pro které ale nebudou na OA dostate^n^ p^ipraveny, a to ješt^ v^tšinou na VŠ, které se tématicky, oborov^ liší od agendy OA liší

31

Viz V^tšina žák^ chce získat maturitu. Firmám stále více chybí d^lnické profese. -Mladá Fronta DNES, 10. 3,

2003, s. 1.

32

32 (VŠ zem^d^lská, lingvistika ^ i bohemistika, pouze u Simony vedle práv možná i korigruentní VŠE). U Míši N. navíc není jasné, jestli ji zájem o zví^ata p^ešel sám (^áste^n^ asi ano) nebo jestli se jí nechce dojížd^t a být dál od svého milovaného Petra. Kristýna se sice s OA smí ^ila a našla si pro ni sublima^ní pramen v interpretaci minulosti a pro projektování budoucnosti v podob ^ cestovní kancelá^e (nejprve zahlédnuté, nyní plánované) — ale volby lituje, protože ve h ^e byla ješt^ siln^jší láska: zdravotní sestra. Tu necht^li rodi^e a ona sama se za^ ala bát „infekcí a krve” — p^esto stihla ješt^ vymyslet vtipný kompromis,33 a sice dietní zdravotní sestru. Tam ji údajn^ mohla dostat bez zkoušek teta, ale Kristýna se lekla a dala p^ednost tornu, p^ejít do nového prost^edí spolu s kamarádkami, na Kubeli^ku. Ostatní st^edoškola^ky. Pošta^ka Karolína lituje, že kv^li prosp^chu nem^la šanci na SOŠ ve^ejnosprávní (byly s maminkou na žádané škole poradit se, takže se p ^ihláška p^epsala, na 1. p^išla poštovní; n^kde v b^hu posledních m^síc^ se ztratilo p^ání na aranžérku). Lenka se na ve^ejnosprávní školu dostala, a tvrdí, „už jsem spokojená” — šla tam ale z v ^le matky, sama cht^la starožitnici, ale bála se, že neud^lá zkoušky; u policistky, kterou by cht ^la d^lat za zcela ideálních podmínek, se zas bála, že by nezvládla studium; ted' jen doufá, že v povolání nebude muset sed ^t v kancelá^i. Zmatený postup Lindy S. jsme popsali výše: ted' na škole ve ^ejnoprávní plánuje jít na právnickou fakultu nebo na psychologa, a je spokojená — právo p ^edstavuje tématickou jednotu odbornou, eventuální psychologie (na niž ji ovšem tato SOS nep ^ipraví) zas jednotu v rovin^ osobnostní, odpovídá introspektivním sklon^m a snaze se v sob^ vyznat u této dívky. Prázdninovou oblohou bez mrá ^ku je nálada Lindy J. a Adélky, studentek um ^leckých škol, které se t^ší na vysn^nou kariéru návrhá^ek. Moc nejsou spokojeny cukrá^ky Veronika a Míša B., 34 které si na povolání sice našly p^itažlivý aspekt zdobení, ale byly by rad^ji šly na sekretá^ky, kde by své kosmetické nadání mohly uplatnit jinak. Veronika p^itom ovšem odmítla pon ^kud exhibi^ní povolání servírky, doporu ^ované jí rodinou; asi hez^ í Míša naopak sní o castingu a trochu ho asi už d^lá.35 36 Z kluk^ je pom^rn^ spokojen st^edoškolák Lukáš, plánující na Weilové programátora, a malí^ pokoj ^ Václav S. Ten druhý ale nešel na obor s maturitou, 37 a tak ji má ješt^ p^ed sebou.38 Tématicky jsou spokojeni s elektrotechnikou a hlavn^ s po^íta^i Tomáš (ten je k volb^ lhostejn^jší) a zejména Vašek K. a David. Ale oba museli slevovat z úrovn ^ a prestiže školy (místo Weilovy a P^íkop^ u^ilišt^ Novovyso^ anská), Vašek dokonce tak, že není ani na maturitním oboru a bude si zkoušku dosp^losti p^ipojovat; David si chce na P ^íkopech p^id^lat „nástavbu” a „absolutorium”.

Explicitn^ tyto 3 obchodnice spokojenost vyjad^ují, nicmén^ je velmi pravd^podobné, že tuší, že zvolily p ^íliš pohodln^jší silnici nižší t^ídy. 33 Kompromis je cenná a n^kdy inven^ní strategie v profi-volb^. P^ed desítkou let jsme zažili nap^. následující mariáš: nadaný chlapec uvidí jednou v ned^li na procházce u jedné z babi ^ek výlohu s perníky, a rozhodne se jít na cukrá^e. Rodi^e pro n^ho ale cht^jí víc než ^emeslo, p^ejí si st^ední školu s maturitou. Poda^í se najít st^ední potraviná^ skou. Tam mu otec cukr a cukrovinky znovu rozmluví s tím, že by ho to nebavilo a navrhne mu kvasnou chemii. Chlapec to p^ijme, ale ve form^ projektu vynese poslední trumf on: vrátí se do m^ste^ka, odkud rodina odešla, a založí ^i znovu založí tam pivovar. U kompromis^ ovšem záleží na tom, zda se b ^hem transformace p^ání poda^í udržet p^ece jen n^jaké jeho jádro nebo zda se práv ^ toto postupn^ rozm^lní. 34 Míša: „Ur^it^jsem m^la jiné p^edstavy ale nemám dobré známky.” 35 Její vitální a p^vabná matka si nap^ . pohrávala s myšlenkou, že by s dcerou vystoupily v televizní sout ^ži Miss Sympatie. I když má vedle Míši ješt ^ t^i další d^ti od t^í partner^, dce^i se dost v^nuje z hlediska p^ípravy na profesi ženy (p^itažlivé, dbající se na sebe osoby). 36 Lukášovi p^esto vadí, že se nedostal na školu V úžlabin^, kam by ješt^ radši: m^l strach, že by nezvládl diktát (má podle mého odhadu hloubkovou dyslexii). Dál chce zkusit VŠ. 37 Pro složení maturity považujeme za problemati^t^jší uložit si ji dodate^n^ než mít ji p^ímo v u^ebním programu. 38 „Musím mít hotovou maturitu, aby matka p ^estala kou^it”, zní trochu dojemná sázka tohoto 18 let starého kluka. 32

33

Bolestná je situace zejména pro Vaška, který ví o svém nadání a obecné inteligenci, ne horších než u Lukáše a superiorních t^m u Davida. Automechanik Pavel a truhlá^ Petr si (podobn^ jako u dívek Kristýna v cestovce nebo Veronika a Míša B. ve zdobení dort^) našli n^jaký sublima^ní zdroj a n^kdy i volbou vyjád^ili desidentifikaci k rodi ^^m,39 ale u^inili to natolik ^áste^n^ a kompromisn ^, že lze sou^asn^ ^íct, že se i n^jakého p^ání vzdali ^i ho nebezpe^n^ oddálili: Pavel údajn^ na vojáka pot^eboval známky s vyznamenáním, a tak ted' spíš plánuje autodílnu, Petr by se cht^l k policajtovi vrátit. Spokojen není ani ^íšník Radim: udržel sice tématické zam^^ení na ve^ejné stravování, hotelovka však byla o úrove ^ výš — ale ani samo téma ho nijak nelákalo, šlo o ryzí nápad matky. Je pozitivní, že si plánuje aspo ^ ud^lat maturitu. Sumárn^ : tém^^ pin^ spokojena s volbou je tedy zhruba 1/4 žák^, tj. 5 osob z 20 (možná p^íliš skromná Eliška na OA a v zásad^ i programátor Lukáš; jednozna ^n^ pak nadaný malí^ pokoj ^ Václav S. a návrhá^ky Linda J. a Adélka).

Faktory nespokojenosti se nyní pokusíme zrekapitulovat a ut^ídit. Ne vždy p^itom samoz^ejm^ dokážeme odlišit racionalitu od racionalizace, pravdu od alibi, tím spíš ne najít t ^eba takové mechanismy jako nev^domé selhání v prosp^chu nebo u zkoušky.40 Také je problém, kdy v ^ase hledání zastavit 4' Používáme výrazu „faktory”, který míníme vágn ^ji než „p^í^iny”, jak ukazuje následující kategorizace. Podle ní je žák nespokojen, že se nedostal na vytoužený obor proto, že m ^l špatný prosp^ch; neusp^l u zkoušek; m^l ze zkoušek strach a nepokusil se o n ^; m^l strach ze školy, na niž cht^l jít; rodi^e mu volbu n^jak rozmluvili; žák na to reagoval zm^nou destinace (rozhodl se pro n^co jiného, šel na jinou tématickou adresu: nap^. Veronika a Míša B. jsou místo na sekretá^ku na cukrárvku); silnicí nižší t^ídy (cesta vede nebo i nevede na tutéž tématickou adresu, destinaci, ale je v n^jakém ohledu nižší úrovn^ — n^kdy též pokra^ování z ní bude obtížn^jší; Radim jde na ^íšníka, nikoli na hotelovou školu, ale OU); plánem objíždky (i když cesta, kterou zvolil, je tématickou destinací nebo úrovni neuspokojivá, plánuje se vrátit na dálnici ^i hlavní cestu); vid^l by pro sebe n^jakou kompenzaci v rovin^ koní^ka; kdyby si mohl vybrat bez jakýchkoli omezení, d ^lal by ideáln^... 42

39

Po Pavlovi by rad^ji rodi^e cht^li st^ední potraviná^skou, která byla napsaná na 2. míst^, ale tato instituce prý našt^stí na p^ihlášku neodpov^d^la; Petr zas volbou truhlá^e odmítl zd^dit po otci zedníka (a^ to ten vyžadoval nebo ne). 4o Samoz^ejm^ n^kdy podobné úvahy u^init jdou: je kup^íkladu z^ejmé, že rádobyhere ^ce Lind^ S. na konzervato^i nemohlo ve skute^nosti tolik záležet, když promeškala talentovky: to by se návrhá ^ce Lind^ J. nikdy nestalo. Zaujetí Lindy S. svými vnit^ními starostmi se ostatn^ projevilo i dál v zám^n^ ve^ejnosprávní školy za ve^ejnoprávní. Navíc máme jako badatelé i jako rodi^e vid^t v profi-volb ^ kruciální bod života mladého ^lov^ka, zatímco on i b^hem této doby žije dál svými ostatními problémy dospívání. (Profi-volba je v^tšinou samoz^ejm^ identitn^ nesmírn^ siln^ syceným aktem: ne každý ji však takto k výrazu sebe využije.) 41P^íklad, vyhnaný až do absurdnosti: Eliška je spokojená s OA a budoucí kancelá ^í, ale taky mohla už od 1. t^ídy (nyní je pozd^) sm^^ovat intelektuáln^ a hlavn^ ambiciózností a dravostí do života sm^^ovat výš, nezafixovat se podoby „pu^ky”. Podobn^ m^žeme pouze spekulovat, jaká by byla Karolína, kdyby nebyla tak závislá na mamince. 42 Písmenem X zna ^íme p^ítomnost faktoru (tedy nap^. V^le R.X znamená, že rodi^e rozmluvili potomkovi p^vodní volbu), znakem X? ne jistou, ale možnou p^ítomnost faktoru (V^le R.X ? znamená, že rodi^e možná volbu rozmluvili), samotným otazníkem ?, že o faktoru v daném p ^ípad^ moc nevíme (V^le R.? znamená, že nám není známo, jak rodi ^e vstoupili do hry) a kone^n^ vynecháním polí^ka, že tento faktor podle našich znalostí nep^sobil (V^le R. znamená, že rodi^e nevymlouvali p^vodní volbu – možná ale dali sami první návrh, což zde 34



Jméno, Škola Kristýna, A Eliška, OA Pavla, OA Míša N.OA Simona,OA Karolína, pošt.43 Lenka, správní« Linda S., právní Adélka, um. textil. J., Linda design. textil. Veronika, cukr. B., Míša cukr. Lukáš, IT Vašek K., elektro. David, elektro Tomáš, elektro Petr, truhlá^ Václav S., malí^ p. Radim, ^íšník Pavel aut.

Fuj P.

Fuj Z.

Strach Š.

V^le R.

Zm^na Dest.

X

X?

X

X

X

X?

X?

X

VŠ Ped

X? X?

X X?

? ? X

X? X? X

X X X?

X

X

X

X

VŠ Zem VŠE, Práva „Co pracovala maminka” „Práci s lidma”

X?46

Práva

Strach Z.

X X?°i X?

Nižší S.

Plán O.

?

K^^

Zdrav.škola V kancelá^i Práce s ^eštinou Manžel, rodina Bytový architekt

„N^co s herectvím” Toto47 „Malování h^bitovních kamenných and^l^i48

X

X

X

X

X

X

Ideál

Právni^ka, Psychologie Módní návrhá^ka „Mali^ka + Andél” Sekretá^ku

„Ob^as chodím na natá^ení do módních ^asopis^”

„Natá^ení v castingu”

X

X

X? X

VŠ Maturita

Po^íta^, Internet

Programátor Elektrotechnik

X

X

X

Nástavba

Fotbal

Hrát fotbal

Fotbal

Fotbalista Hrát 1.ligu

X49

X5°

X

?

X

Na policajta

Fotbal

X51

X?52

Maturita

„Vymýšlím a upravuji deskové hry”

X

X

Maturita

X53

X?

X?

X

X

X

X

?54

Fotbalista Fotbal

Voják

však nezapisujeme; celkový vliv rodi ^^ popíšeme jinde, zde zna^íme jen ten, o n^mž by šlo prohlásit nebo odhadnout, že šel proti p^vodnímu p^ání nebo proti jednomu z takových p ^ání). 43 U Karolíny se jednalo o dv^ zm^ny po sob^ : maminka bezpochyby p^evedla „aranžérku” na „ve^ejnosprávní` ; od ní ale došlo ke zm^n^ destinace na „poštovní” už kv^li známkám. aa U Lenky se také jednalo o více voleb: o starožitníka a policajta. U starožitníka m^la strach z talentových zkoušek, u policajta, že neud ^lá tu t^žkou školu, vedoucí k mat^in^ policejní profesi. as Lenka a dál Linda S. na prosp^ch p^ímo nenarazily, ale možná je omezil. 46 Zm^na destinace vzhledem k herectví; její pom^rn^ zmatenou volbu jsme popsali již výše (u informovanosti). a' Adélka uvádí jako koní^ka: „Cht^la jsme kon^ (reálné, v nep^eneseném slova smyslu) ale toto je siln ^jší. "; dál chce pokra^ovat na téže adrese na VOŠ textilních ^emesel (což není návrat po objížd'ce, jak ho b^žn^ zna^íme). 48 Jako pokra^ování dráhy uvádí Linda S. „Pojedu na stáž do Itálie. " (Op^t nejde o objížd'ku.) 49 Lukáš se sice dostal, na co cht^l, ale byl by dal p^ednost, kdyby se nebál diktátu, zkouškám na V Úžlabin ^ p^ed prosp^chem, dosta^ujícím na Weilovu. so Tomáš p^ímo na prosp^ch nenarazil v tom smyslu, že by ho n^kde kv^li n^mu odmítli (Míša B. a Veronika také ne), ale zacílili prost^ s maminkou, kam to p^i mizerných známkách šlo. Podobné, ale p ^ece jen slabší omezení zažily i Lenka a Linda S., které navíc patrn ^ necht^ly jít, ani kdyby mohly, na OA jako jejich kolegyn ^. st U Václava S. se objevuje stejné, generalizované ^i non-specifické omezení prosp ^chem jako u Tomáše a Petra. Nikdo z nich to ost^e nepoci^uje, na rozdíl od Radima a jiných, kte^í uvád^jí, že museli volit silnici nižší t ^ídy. 52 Vzhledem k vyšším formám malování a zapl ^ování plochy, kterou jsou jeho koní ^kem: od mali^ka maloval, pozd^ji za^al vytvá^et stolní (plošné) hry. 53 Pavel je zde zásadn^ omezen ve volb^ vojáka.

35

Špatný prosp^ch (Fuj P.) se jeví omezujícím faktorem nejmén^ v 10 p^ípadech z 20, tj. v 1/2. Jak vidíme, postihuje zejména kluky, kte ^í také m^li v reálu horší prosp ^ch. Sou^asn^ se ale více kluk^m (5 ze 7) poda^ilo zareagovat pouhou silnicí nižší t^ídy, bez zm^ny destinace, tématu oboru, což hodnotíme zatím pozitivn^; všechny 3 dívky naopak svoje zam^^ení zm^nily, Veronika a Míša B. p^itom ješt^ výrazn^ (výrazn^ji než Karolína) snížily t^ídu silnice. Jak jsme již nazna^ili, známky samy jsou fatalitou, a p^itom dvojího druhu: Karolín ^ se neda^í je vytáhnout, a^ se snaží sebevíc (Veronice také ne, ale ta nemá tak silnou rodinnou podporu); n ^kte^í kluci v nich selhávají jiným zp ^sobem, kdy ^asto velmi inteligentní (zejména Vašek K. a Radim) nejsou schopni nau^it se u^it a nebo má jejich nesporný talent z hlediska školy p ^íliš úzký, v^tšinou nonverbální profil (Václav S., Tomáš).

Neúsp^šné zkoušky (Fuj Z.), zkoušky v^bec a strach ze zkoušek (Strach Z.) probereme dohromady. Neúsp ^ch ve zkouškách zažili jen 2 kluci, Vašek K. a David, kte^í dál pokra^ovali silnicí nižší t^ídy. Jiní kluci ani zkoušky ned ^lali, do škol se dostali „na” známky nebo (^ast^ji) „na” pohovor. Zkouškám na dálnici Gymnázia se vyhnuly, i když by na n ^ m^ly asi dostate^^ý prosp^ch, 3 obchodnice (Pavla, Míša, Simona), cht^jící pokra^ovat na VŠ plánem objížd'ky; talentovek na starožitníka se lekla Lenka. Existovala ale i d^v^ata, která se do zkoušek pustila a ud ^lala je: práv^ sama Lenka na ve^ejnosprávní školu (údajn ^ skon^ila ve vynikajícím výsledku 17. z 200!) a zmatkující Linda S. na školu ve^ejnoprávní — tedy práv^ tyto dívky, možná proto, že byly ^áste^n^ omezené horším prosp^chem, v posledním kroku odvážn ^ a úsp^šn^ sko^ily, tak^ka z místa, bez rozb^hu. Zkoušky samoz^ejm^ musely skládat a úsp ^šn^ složily 2 návrhá^ky, Adélka se dostala až na odvolání a Lind^ prošel díky talentu mizerný prosp^ch,55 ob^ se pe^liv^ chystaly, Adélka chodila i do p^ípravky na žádanou školu.

Nehlásit se, že školu neud^lám (Strach Š.) projevilo 5 d^v^at a 2 kluci. ^adíme sem 3 obchodnice, které cht ^jí pokra^ovat dál na VŠ a které navíc (s výjimkou možné VŠE) u Simony i oznamují objížd'ku na jinou destinaci, než je ekonomie. Explicitn ^ Míša N. tvrdila, že by se tam musela moc u^it, Simona si zas st^žovala na rodi^e, že ji mají za génia (a tla^ ili by ji výš, asi na G). V jiném dilematu byla Kristýna, která se lekla po vymyšlení kompromisu jít na dietní sestru (mohla se s pomocí tety dostat) a šla rad^ji s kamarádkami na Kubeli ^ku (^ehož lituje). Lenka se bála, že by neud ^lala policejní školu, jako její obdivovaná matka (také se tam mohla dostat) — objížd'ku chce docílit asi nato ^ením profese na „práci s lidma”. Petr a Pavel se lekli policajta a vojáka (Petr se k n ^mu chce objížd'kou ješt^ dostat), ale byli navíc omezeni prosp ^chem, což d^v^ata ne. Celkov^ se zde tedy obava ze školy, kterou jsem nezvolil, a ^ jsem to mohl zkusit a ^asto se tam i dostat, napravuje, rekuperuje v 5 p^ípadech ze 7 plánem objížd'ky, p^edstavou budoucnosti.

sa U ^^ovský automechanik je níž než SOŠ (potraviná

^ská), kterou cht^li rodi^e, ale pro Pavla to bylo relativní vít^zství. ss Nezna^íme proto do tabulky, že by ji prosp ^ch limitoval.

36

V^le rodi^^ (V^le R.) a jejich celková role se liší. V tabulce jsme v^lí rodi^^ mínili vliv na volbu, který odvrátil dít ^ od n^jakého jeho p^ání (víme už, zaregistrovali jsme empirický fakt, že tato p^ání mohou být i dv^, ne jen jedno pravé, které by vy^erpalo všechnu autenticitu). Takový vliv obecn ^ koreluje i s p^edchozími položkami strachu ze zkoušek a strachu ze školy (a když s nimi, pak následn^ i ve zm^n^ destinace), ale když se podíváme na jednotlivé p ^ípady, lze najít ^adu výjimek. Skupina obchodnic: jít na n^co jistého cht^la Simona, ne její rodi^e, navrhující G; ani Pavlu by asi rodi^e neblokovali, kdyby ^ekla, že zkusí G místo OA (podle Pavly prý ovšem OA maminka navrhla) a matka Míši N. asi byla pro zem^d^lku už ted'. Jen Kristýna asi ustoupila zbyte ^n^ p^ání rodi^^, by^ vymyslela s tetou (?) onen kompromis ^isté a nekrvavé sestry, tedy sestry dietní. U Karolíny se b^hem dlouhého testování škol a mnoha mamin^iných úvah ztratilo p^ání estetické práce, být aranžérkou výloh, které se vrací obloukem jako ideál být bytovým architektem. Mimo toto p^ání je nespokojena s tím, že se nedostala na ve^ejnosprávní školu, ale pouze na poštovní, kterou asi ona i maminka považují jak za zm ^nu destinace, tak za silnici nižší t^ídy (za závažn^jší zm^nu destinace považujeme spíše ústup od aranžérky, by ^ by asi znamenal pouhé OU oproti SOŠ: zde proti p^vodnímu p^ání byla zvolena silnice vyšší t^ídy, na úkor destinace). U Lenky bylo její sebepodcen^ní (ohledn^ zkoušek na starožitníka a i zvládnutí policejní školy) možná dost produktem p ^ání rodi^^, aby šla na ve^ejnosprávní. Podle sv^dectví u^itel^ snad i k^i^ela tato impulzivní a hlu^ná dívka na chodb^, že ute^e z domu. (Cht^la prý jít rad^ji do r^zných u^ení než na kancelá^skou práci.) Truhlá^e Petra necht^li rodi^e pustit na údajn^ nebezpe^nou policejní školu, ale patrn^ nem^l šanci se tam dostat kv^li známkám, podobn^ jako Pavel ne na vojáka: oba však sou ^asn^ usp^li v prosazení svého druhého p^ání, Petr v truhlá^ovi (zde ovšem na odpor rodi^^ asi moc nenarazil) a hlavn^ Pavel v automechanikovi, jímž šel do mužného povolání, by ^ na silnici nižší t^ídy, než byla SOŠ potraviná^ská, žádaná matkou.56 V p^ípad^ Pavla se objevila zajímavá figura, s níž jsme se setkali již p ^ed lety: chlapec n^jak vyhrožuje rozvedené matce, že od ní odejde z domu, do mužského prost ^edí a na velmi nebezpe^né povolání, nap^. na vojenského pilota, Pavel zde také nejprve na pilota, pak na vojáka, co by jezdil do mezinárodních misí. V^tšinou se to neuskute^ní. V p^ípad^, který jsme kdysi znali, šel chlapec nakonec na kucha^e, a^ m^l siln^jší zájem o automechanika. (Automechanik a kucha ^ p^edstavují pro volbu v rodinách — a objevilo se nám to n^kolikrát v rodinách rozvedených — otcovský vs. mate ^ský pól, i když profese kucha^e není sama o sob^ nijak zženštilá a i když v domácnostech ob^as muži va^í: ne^iní tak ovšem v rámci antropologické d^lby práce a sv^^ené agendy, ale ve form^ koní^ka, kterého zvládají údajn^ lépe, aspo^ pro n^které recepty, než ženy. U Pavla tento ženský pól potravin a va ^ení p^edstavovala tématicky totožná SOŠ potraviná^ská, napsaná jako 2. volba na p ^ihlášce a našt^stí nereagující.) V zásad^ na rodi^e nelze házet paušální zodpov ^dnost, že by d^tem jejich p^ání rozmluvili: opravdu silný zájem jako u obou návrhá^ek se prosadil prost^ už tím, že ob^ dlouhodob^ na svou plánovanou profesi trénovaly, ba už ji za ^aly amatérsky provád ^t. Servírku svým p^íbuzným (babi^ce?) dokázala odmítnout svým razantním výb^rem i cukrá^ka Veronika. Vašek svým zájmem prosadil po^íta^e, i když otec by ho rad^ji vid^l, jak d^dí jeho stavební profesi. Obecná tendence rodi^^ bývá své d^ti tla^it spíše k silnicím vyšší t^ídy (u Lenky, u té zejména, u Simony, Karolíny, Pavla, Míši B., v jedné, sekretá ^ské fázi u Veroniky). Jako jiná kritéria rodi^^ se objevilo: bezpe^nost potomka (Petr — truhlá^ proti policistovi za cenu nižší silnice, Kristýna — sestra i obchodnice, obojí SOŠ); patrn ^ praktický z^etel (OA jako bezpe^n^jší cesta hned k dalšímu zam^stnání, na rozdíl „nebýt nic” po absolvování G: asi u Pavly, jako fman ^ní zabezpe^ení u Veronice doporu^ované servírky); možná i d^ti neztratit na r^zných internátech z dohledu (u Pavla?). 56

Úsp^ch d^tí proti v^li rodi^^ jsme do tabulky kv^li nedostatku místa nezna^ili, ale existoval.

37

Všechny tyto z^etele se zdají být v obecné tendenci pro rodi ^e d^ležit^jší než zachování (p^vodní?) destinace p^ání, jeho tématu. Ne op ^t pro všechny rodi ^e, jednak ne pro ty, kte^í nezasahovali ^i o jejich roli nevíme (u Lindy S., obou návrhá ^ek, programátora Lukáše, Václava S.), jednak pro ty, kte^í zasahovali, ale patrn^ ve shod^ s p^áním, pomáhali (maminka Vaška K, Tomáše, Elišky, Radima, možná obou návrhá^ek) nebo se nechali bez problém^ p^esv^d^it (David snadno odvrátil zahradníka,na n^mž rodi^^m nijak nezáleželo a dostal podporu k elektrotechnice, navíc vyššího zam^^ení coby silnice a navíc k profesi, v které byli oba rodi ^e údajn^ vyu^eni; podobn^ se Vašek prosadil intenzitou otci nepochopitelného zájmu); matka Míši dokonce možná jednala v opaku k obecné tendenci, pokud dce^i opravdu doporu^ovala už te^ nižší silnici (zem^d^lskou SOS nebo OU) p^i zachování destinace (zájem o zví ^ata), který Míša už, jak sama tvrdí, za ^ala poslední roky ztrácet.57 (Pak by se dalo tém^^ spekulovat, že maminka má tendenci p^evést koní^ka na povolání po jeho rovné hlavní cest^, zatímco Míša matku uklid^uje objížd'kou a sta^ila by jí zví^ata - kam jí spadají, op^t jako u Adély, hlavn^ opravdoví kon^ - pouze jako zábava ^i koní^ek, i když je do naší rubriky ani neuvádí 58). Kdybychom m^li rodi^ovskou starost v dané t^íd^ s jejím ^asto podce^ovaným rodinným zázemím hodnotit, vlastn^ jsou rodi^e ^ady našich žák^, hlavn^ t^ch s mizerným prosp^chem a s OU, jako Vaška K., Václava S., Tomáše, Davida, ^áste^n^ i Petra a Pavla, nakonec i Míši B. a Veroniky fajnoví a rozumní v tom, že nechali své d^ti více ^i mén^ vybrat a že jim p ^itom poskytli v^tší ^i menší podporu. Ve skupin^ SOŠ se stejn^ fajnov^ chovali p^inejmenším rodiny Lukáše, Míši N. (?), obou návrhá^ek a Elišky; rodi^^m Simony t^žko vy^ítat, že dceru cht^li na G (m^li pravdu vzhledem k jejímu opravdu toužebnému pokra^ování na VŠ). Snaha po separaci vs. topografie známého s9 jsou otázky, dál spadající pod téma rodi^^. N^které d^ti v 8. t^íd^ napadalo, že profi-volbu využijí k odchodu z rodiny: plánovaly to z^eteln^ Míša N. s kamarádkou (ko ^ské u^ilišt^ v Havlí^kové Brod^), Veronika p^emlouvala Míšu B., aby s ní šla na intr, protože tam se d ^jí v^ci, tam je život a tam by jí nikdo (babi ^ka) neporou^el. Viz též funkci volby vojáka u Pavla. Žádný z t^chto odchod^ se nekonal. N^kdo se možná lekl, ten, kdo o odchod usiloval t^eba jen ve snech, dostal pro sv^j partnerský a sexuální život víc svobody, než pot ^ebuje: taková Míša N. je u rodi^^ Petra považována za „vážnou známost”, vážnou natolik, až se toho Petr d^sí a touží být s klukama, pít s nimi pivo a hrát fotbal; Kristýna má jednadvacetiletého mládence, který se s ní cht^l k jejím šestnáctinám zasnoubit; tém ^^ každé z d^tí už prožívá nebo dokonce prožilo svoji první velkou, ned^tskou lásku...60 U n^koho aktivní dosp^lý sexuální život za^al, u n^koho je zjevn^ na spadnutí, nic a nikdo, ani rodi ^e už mu nebudou bránit. Nejen opustit rodinu, ale vymanit se z prost^edí, v^etn^ závislosti na t^íd^, to se ne náhodn^, ale až komicky p^esn^ vyjad^uje v topografii žádaných míst st^edního školství. Míša N., Pavla a Kristýna, které se roky byly ve t^íd^ blíž, jdou spolu na OA Kubeli^ku pár set metr^ od bývalé základní školy; Eliška, která s nikým ve t^íd^ nedržela (jen, aby nebyla sama, tak s Karolínou), ale poutaná k rodi ^^m a starému bydlišti, s t^mi t^emi nešla a posunula se na hranice sociokulturní s' Míša sice dochází dál do jezdeckého oddílu, ale údajn^ spíš kv^li dobrým vztah^m, které tam panují. Je to pro ni tak cenné prost^edí, že nechce opustit Prahu (jít na školu mimo), jen aby tam mohla jezdit. 58 Podle jedné možné spekulace by také mohla chtít vzdálit Míšu z vlivu jejího partnera, Petra. 59 Za post^eh o geografii známé Prahy vd ^^ím rozhovoru s M. Klusákem. Vyjád^il mín^ní, že jeho školní d^ti preferují dál pravý b^eh Vltavy, kde bydlí a který znají lépe. 6o Je žinantní zjiš^ovat sexuální život, nicmén^ lze bez v^tší trapnosti odhadnout: ^ada d^tí sexuální život zapo^ala, ale velmi málo z nich (2, 3?) ho vede n ^jakým pravidelným partnerským zp^sobem; kupodivu se i p ^i v^tších známostech v^^í na zákonnou a magickou hranici 15 let: jako by se m ^, když mi ješt^ tolik není, n^co mohlo stát (p^edstava n^kterých kluk^).

38

oblasti, o stupínek výš na OA Vinohradskou; kone ^n^ Simona, solitér ve t^íd^ i v rodin^, mínící plány na VS asi nejvážn ^ji z nich 5, utekla ze Žižkova až k Vltav^, do Resslovky. Nemá smysl ilustrovat zde další p^ípady; sta^í zaznamenat tento parametr jako zajímavý obecn^ ^i teoreticky a konstatovat pro praktické a konkrétní úvahy, že ani jedno z d ^tí neopustilo hranice Prahy, že žádné nebude na internát^, a tedy všechny žít dál doma s rodi ^i. Vzd^lávací dráha d^tí a rodi^^: p^ehled

Kristýna Eliška Pavla Míša N.

Žák Škola a obor OA OA OA OA

Simona Karolína

OA SOŠ pošt.

Lenka Linda S.

SOŠ správní SOŠ právní

Adélka

VOŠ

SŠ

Linda J.

SOŠ um.textil SOŠ design

? Konzervator? ?

Itálie-stáž

OU?

Malí^ pok.

Veronika

OU cukr.

Vybraný obor

SŠ?

?

„Stavbivedoucí/ podnikatel” ?

Míša B.

OU cukr.

„Okolo oboru”

?

Hokejista

^idi^?65

OU

Administr.

Lukáš Vašek K.

SOŠ IT OU elektro.

SŠ SŠ?

Technik?

Zdrav.sestra

OU elektro OU elektro OU truhlá^ OU malí^ p. OU ^íšník

OU ?

Elektro ?

Technik „Stavebnictví (instalatér, malír.atd.)” Provoz Asfaltér Zedník? Na pošt^ Instalatér

SŠ ZŠ

David Tomáš Petr Václav S. Radim

VŠ (programátor) Maturita, v servisu nebo prodávat („po^íta^ový v^ci") Nástavba „Do práce” „Policajt” Matur., živnost.list. Maturita

OU ZŠ OU? OU? k VŠ?

Elektro

Pavel

OU automech.

„Zkusím si pomalu budovat svou autodílnu”

OU, SŠ? ?

Elektriká^

OU

Kucha^ka

Jméno

Dál

Škola

Cestovka, VŠ ne V kancelá^i VŠ, s jazykem VŠ Zem^d^lská

Otec Obor

Matka Obor

Ted'

Škola

OU ? ? ? SŠ, OA? ? OU, SŠ? Elektriká^

Hlída^ ^idi^ Ek.referent „Kovovrtoba”

? Kade^nice ?

Pe^ovatelka 61 Pe^ovatelka Ek.referent Ú^etní

Práva, VŠE „Co prac.. maminka” „Práci s lidma” Práva

OU VŠ

?

^idi^ bulu Manažer

OU OU SŠ, OA? OU, ve^ern^ G OU, SŠ? SŠ

? ?

OU SŠ

^idi^ mícha^ky Hudebník64

SŠ? SŠ?

U^. v MŠ Zdrav.sestra

Ú^ednice Úrednicepodnikatelka63 Policistka Kerami ^ka

Programátor

OU

?

OU

Aranžérka

OU

Prodava^ka

?62

OU67

SŠ?? OU

? ?

Švadlena Servírka

Ted'

„Pošfa^ka (roztrid'uje)” Podnikatelka Pomocná síla v kuchyni MD, ale „znovu do školy” Zdrav.sestra „Kucha^ka ve škole”

766

Pošfa^ka Mate^ská dovolená Nezam^stnaná Ve video-p^j^ovn^, stud. publicistiky Prodava^ka

Pe^ovatelka, pom^rn^ rozší^ená práce matek žák^ ^tvrti, spo^ívá v roznášení jídla, novin apod. senior^m a nemocným. Podobné povolání je poš^a^ka (proto Adélka upozor^uje u maminky, že „rozt^id'uje”: to je výš). 62 Tatínek Karolíny byl d^ív zp^vákem pop-music. Jaký vystudoval obor VS, nevím. 63 Rodi^e Karolíny, hlavn^ maminka, pracují ve své vlastní um^lecké agentu^e, využívajíce tatínkových znalostí a známostí ze show-businessu. O podobné manažerství m^la zájem její spoluža^ka Eliška, ale nev ^d^la, jak na n^ . 6a Na rozdíl od tatínka Karolíny z oblasti pop-music, je otec Lindy z undergroundu. 65 Míša B. se o svém biologickém otci dozv^d^la, když se matka rozcházela s ot ^ímem: „Ty máš hokejistu.” Jednu dobu Míša uvád^la, že otec rozváží Coca-Colu. Ani u Veroniky, ani u Míši otcové nefungují, u Veroniky spíše babi^ka a teta než matka. Matka Míši je na mate ^ské dovolené, ale „ted'ka se zbláznila a chodí znovu do školy” 66 Otec Davida pracuje asi jako provozní technik, matka n^kdy kolem 8. t^ídy uklízela: ale to se nebere jako n^jaký propad; z mat^iny strany je to Rómská rodina rozv^tvena do sociální sít^ a majetná. 67 Petr^v otec si snad „dod^lával vyu^ení”, patrn^ jako zedník ^i stavba^. Pracuje ale v tiskárn^ (?). 61

39

D^d^ní destinace a d^d^ní t^ídy silnice (otázka reprodukce) zahájíme poznámkou o rodi^ích samých. Jen málo z nich d ^lá p^vodní obor. 2 matky jsou na mate^ské dovolené, n^které asi po ní p^ijaly vícemén^ nekvalifikované profese typu pe ^ovatelka, poš^a^ka, pomocná síla v kuchyni, uklíze ^ka, aby nez^staly nezam^stnané. Sou^asn^ se objevily 3 matky, které si vzd^lání zvýšily nebo zvyšují (matka Míši N., Míši B., Radima), a též 1 otec (Petr^v): což sv^d^í jak o v^bec ne lhostejném vztahu ke vzd^lání, tak o práci na sob ^, o vitalit^: tu ostatn^ vyjad^ují i n^které zm^ny povolání, které nelze považovat za n^jaké „upozad^ní se” (aranžérka podnikatelkou, by ^ ne t^eba paní Girtlovou; zdravotní sestra kerami ^kou; u^itelka z mate^ské školy policistkou a další). Tím jen potvrzujeme dosavadní zmínky o relativní atypi ^nosti i dynami^nosti prost^edí, v n^mž rodi^e v^dí o svých pádech a vzletech a v^tšinou netla^í d^ti do jedn^ch rodinných kolejí (nicmén^ je bohužel nedokážou p ^im^t, aby se u^ili tak solidn^, že se dostanou na po^ádné školy). D^d^ní destinace (oboru, branže, tématu práce) je zde proto dost slabé: záleží ovšem na p^ísnosti m^^ítka. K mamince se jednozna^n^ hlásí jen 1 Karolína; 2 dostaneme p^ipo^tením Simony, trénované matkou ú^ednicí k jednání a sm^^ující to d^lat i dál (práva); 3, pokud uznáme, že David^v zájem o po^íta^e spadá v jedno s profesí elektriká ^, v níž byli vyu^eni oba rodi^e; 5, pokud Míšu N. a Pavlu zastavíme na úrovni OA a nepošleme dál na VŠ. Pod d^d^ním destinace lze ješt^ uvažovat o d^d^ní talent^: Linda J. má možná um^lecké sklony po svých „d^lnických” rodi^ích, Karolína, p^edstavující si aranžování kv^tin nebo výloh, je možná múzická po tatínkovi, Linda S., když snila o here ^ce, cht^la údajn^ vnést do rodiny jiné um^ní než existující hudební a výtvarné, Petr zas chce asi d^lat rukama, ale ne to, co otec... Takových vliv ^ je mnoho a jsou tém^^ k nedopátrání, p^i^emž negace a afirmace postavy rodi^e se zde mohou st^ídat. T^ída silnice vyznívá ve prosp^ch nové generace: 4 d^ti jsou už nyní výb ^rem školy výš než otec a matka (Kristýna, Eliška, Linda J. a Tomáš), dalších 6 výš než jeden z rodi ^^ (Míša N., Simona, Lenka, Adélka, Vašek K., Václav S.); 6 stejn ^ jako oba rodi^e (Pavla, Linda S., Míša B., Lukáš, David, Petr). Naopak 0 níž než oba rodi ^e, ovšem 7 níž než 1 z rodi ^^ (Míša N., Karolína, Veronika, Vašek K., Václav S., Pave168). P^i zapo^ítání ambicí, jak dál, se zesiluje pom^r ve prosp^ch d^tí: vždy^ jich chce 5 na VŠ (p^inejmenším Pavla, Míša N., Simona, Linda S. a Lukáš).

Zm^na své vlastní destinace (Zm^na Dest.) a silnice nižší t^ídy (Nižší S.) byly už ve zna^né mí^e probrány v souvislosti s rolí rodi^^. Ke zm^n^ p^vodní destinace došlo výrazn^ u Kristýny, Lenky, Petra, Pavla, Veroniky a Míši B., též Karolíny, možná i Lindy S. (vzhledem k p^ání „here^ka"); z hlediska plánované VŠ pak též u Simony, Míši N., Pavly, tedy v 10 p ^ípadech z 20. Rodi^e p^itom zasáhli do zm^ny oboru u Kristýny (dietní zdravotní sestra vs. OA), Lenky (starožitník, u ^ební obor vs. SOŠ ve ^ejnosprávní), Karolíny (aranžérka? vs. SOŠ poštovní), Petra (policista vs. truhlá ^, kterého sí ovšem vybral sám), Pavla (voják vs . automechanik, kterého si ovšem prosadil)69 a Pavly (OA, na kterou by možná sama nešla?), tedy v 6 p^ípadech. Obecná tendence rodi^^ p^itom bývá vést d^ti ke zvednutí silnice, i za cenu zm^ny destinace. To v naší t^íd^ nebylo p^íliš ^asté: výrazn^ jen u Lenky, Karolíny a neúsp^šn^ u Pavla; pro Radima by maminka rad^ji vid^la ^íšníka na hotelovce než na OU, ale to on také, navíc téma zde z ^stalo zachováno. U Pavly a Míši N. bychom m^li spíš sklon rodi^^m vy^ítat, že dcery nenutili ke G (u Simony tomu tak bylo, ale odmítala úsp ^šn^ ona).

68 69

Údaje o vyšším vzd^lání otc^ zde ovšem nejsou moc spolehlivé: každý jako by si p^ál, aby otec byl N^kdo. Petr a Pavel byli ovšem sami ješt^ navíc limitováni špatným prosp ^chem.

40

Snižování t^ídy silnice, a to jako prost^edek pro zachování destinace coby tématu, je naopak obecnou strategií žák^, používanou ani ne tak proti rodi ^^m jako spíš proti svým vlastním nedostatk^m z p^ední ^ásti tabulky: proti špatnému prosp^chu, neúsp^šným zkouškám, strachu ze zkoušek a z neud^lání vybrané školy. Postupovali tak: Pavla, Simona a Míša N. (u všech lze OA nakonec považovat za školu s maturitou, která dovolí aspo^ se p^ihlásit na VS, stejn^ jako G), Linda S. (totéž s SOŠ ve^ejnosprávní), ^áste^n^ možná i n^která ze 2 návrhá^ek (Linda J., Adélka), Lukáš nešel na nejlepší elektro, na jakou cht^l (a ideáln^ , mohl programování studovat i na G); snad nejvýrazn^ji snižovali svou cestu po neúsp^ šných zkouškách na SOŠ Vašek K. s Davidem p ^evodem na OU, podobn^ jako Radim kv^li známkám; celkem tedy 8 až 12 d^tí z 20 (mohli bychom sem zapo^ítat i Tomáše, který se ani koukat výš neodvážil, a ^áste^n^ Václava S., který mohl pomýšlet na vyšší uplatn^ní pro svoje výjime^nou geometrickou p^edstavivost). Téma samo m^žeme ovšem chápat i ší^eji, a to i tak, až se p^ekryje se t^ídou silnice samou: pak jde o destinaci, defmovanou nap^. odporem k dalšímu u^ení a chutí spíše pracovat n^jak prakticky nebo ve výrazn^ mužské oblasti jako u automechanika Pavla ^ i být v kontaktu s lidmi jako u Lenky, odmítající kancelá^. Snižování t^ídy silnice má svou velkou výhodu, s níž zacházela i výchovná poradkyn ^, d^tem pomáhající, v tom, že udrží stejné p^ání ve smyslu vykonávané ^innosti (sublimace). Má ale i rizika, spojená práv^ se ší^í ^i úzkostí tématu. Jednak silnice nižší t ^ídy m^že obsahovat jedny (praktické) prvky a nemít jiné (teoretické, intelektuální), které samo téma pozm ^ní, nebo, v téže linii uvažování, nep^ipraví žáka na pokra^ování, a^ už ho cht^l mít s d^vod^ úrovn^ nebo tématu: tak Vašek K. možná nebude š^astný jako opravá^ nebo prodava^, by^ „po^íta^ových v^cí”. Jinou strategií, která však operuje nebo m^že operovat s plasticitou tématu p^ání, je kompromis nebo nalezení náhradní sublimace: viz Kristýnu, která je použila ob ^ — nejprve s posunu zdravotní sestry na dietní zdravotní sestru, tak v dodate ^ném nalezení si sublima ^ního zdroje pro cestovku, jako vyúst^ní ne pin^ akceptované OA. Náhrady si našli a obda ^ili je p^itažlivostí a významem i truhlá^, p^vodn^ policista Petr a automechanik, p ^vodn^ voják v misích Pavel; mezi náhradou a kompromisem se pohybuje cukrárVka Veroniky a Míši B., pokud zde opravdu došlo k p^esunu od zdobit sebe ke zdobení dort^.70 Vidíme, že nejde o strategii tak ^astou, jako snižování t^ídy silnice, ale p^esto zastoupenou aspo^ 5 p^ípady z 20.

Plán objíž^ky (Plán O.) a koní^ek (K^^) jsou strategiemi, jak se vyrovnat se zm^nou destinace nebo se snížením úrovn ^ silnice, ale mají v nyn^jší situaci spíše verbální a racionalizující charakter než pinou váhu identitního rozhodnutí a praktického kroku hic et nunc. Nelze jist^ po 15 letých adolescentech ^ekat dosp^lou zralost a také není jasné, nakolik tomu, co sd^lovali, sami v^^ili, a nakolik necht^li p^ede mnou vypadat jako n ^jací „loosers”, co nemají situaci pod kontrolou, ale plán objíž^ky v n^kterých p^ípadech d^lal dojem p^irozen^ pochopitelného, p^esto však nezralého nakládání s ^asem. Nejvýrazn^ji se to projevilo u 3 obchodnic, aspirujících na VŠ, protože tam bylo vyhnutí se G kontraproduktivním, ^áste^n^ též u Lukáše a Lindy S. (ti aspo ^ drží SOŠ stejného oboru, na jaký cht^jí na VS jít), u Petra, který se m^l asi zkoušet dostat na jakoukoli SOS, když chce dál na policistu (ale nem^l asi šanci se na SOS dostat a musel by ob ^tovat novou náhradní sublimaci). Nedosp^lost v pojetí ^asu spo^ívá v tom, že p^ítomnost není dostate ^n^ pochopena a upravena z hlediska budoucnosti, která se jeví jako vždy otev ^ená, nedeterminovaná a zvládnutelná v rozmachu d^tské všemocnosti, bez p^ípravy, až p^ijde. D^ti si nedokázaly nyní ud^lat krátce zle, aby m^ly trvale ^i delší dobu dob^e.

7°

Je pravd^podobné, že prohnaná Veronika toto zdobení modelce Míše nabídla, aby ji p^esv^d^ila jít s ní.

41

Na n^co podobného podle výchovné poradkyn ^ doplatili už ted' hlavn^ n^kte^í kluci bu^ u zkoušek jako David a Vašek K., 71 jiní omezením kv^li špatnému prosp^chu; d^v^ata se pak podle ní oprávn^n^ bála zkoušek. Koní^ka je t^eba ^íst v rámci celé výpov^di o profi-volb ^ a i v souvislosti s ideálem. Funkci kompenza^ní má uvedení koní^ka trochu u Lindy S. (kde se vrací nejisté p ^ání here^ky), možná mírn^ kompenza^n^, ale i harmoniza^n^ u Lindy J. (kde by ješt^ nad návrhá^ství ideáln^ snila o malování), velmi výrazn ^ kompenza^ní je naopak casting u Míši B., dál u Vaška K. (pro p^ípad, že by se po^íta^ov^ pin^ nevyžil v servisu, s nímž se asi smi^uje), a jako pouhý žádoucí a harmonizující dopin^k u Václava S. (který moji sugesci, že by se t^eba ^asem mohl živit vymýšlením her, odmítl jako nepat^i^nou, ve smyslu „to se ned^lá"). Fotbal Davida, Tomáše, Petra a Pavla vyzna^ují spíš nostalgii a rezignaci, že už v této karié ^e asi nic nedokáží, p^i^emž umíst^ní do ideálu u Tomáše a Radima odpovídá tomu, že je jim jejich vybrané povolání pom ^rn^ lhostejné (u Petra mén^). Neuvedení koní^ka vyjad^uje, že o své volb ^ nepochybuji ^i už odmítám další diskusi o ní (Eliška, Pavla, Míša N., 72 Simona, Karolína?, Lukáš, Veronika), nebo též nenapravitelnost chyby, která se stala, ^i neut^šitelnost n^jakým šidítkem koní^ka (Kristýna, Karolína?, Lenka a Radim). Také v ideálu se pak n^kdy vrací neuspokojené p^ání: u Kristýny, Karolíny, Míši B., mírn ^ u Veroniky, u n ^kterých fotbalist^ a u Pavla. Naopak ideální (?) pr^b^h, zcela sjednocený motiv školy, koní^ka a ideálu má Adélka (stále návrhá^ství).

Hodnocení a prognóza pedagog ^ je sestavena z výrok^ výchovné poradkyn^, organizující profi-volbu, která byla pom^rn^ p^ísná k této t^íd^,73 a z názor^ bývalé t^ídní u^itelky (v 5. t^íd^) a sou^asn^ ^estinárVky (do konce). Ve skupin^ obchodnic (OA) se podle pedagožek vyd ^lují Kristýna a Eliška, které z^stanou na úrovni st^ední školy: Kristýna kv^li nadání, které sta^ilo na dobré známky jen na ZŠ, Eliška hlavn^ kv^li svým vlastním nízkým ambicím a kancelá ^ské vokaci; Pavla, Simona a Míša N. jsou v zásad^ chyt^ejší a asi by zvládly ud^lat zkoušky na G, aspo^ na to místní, a nyní sm^^ují zbyte^n^ níž, než na co by dosáhly; ale nebyly vedeny k tomu u ^it se, takže pro n^ i OA bude šokem. Karolína je prý spokojena na SOŠ poštovní (dostala se ze t^ídy, kde se jí ostatní vysmívali za její slušnost a rezervovanost), ale ^eštiná^ka si ji nejlépe dovede p^edstavit v krámku, kde by ona aranžovala kytky a n^jaká kamarádka se starala o kšeft. Lenka bude na SOS ve^ejnosprávní, kam ji dovedla ctižádostivá matka, možná neš ^astná: pot^ebuje vid^t výsledky toho, co d^lá, a stýkat se s lidmi. Linda S. se dostala zkouškami na SOS, ale soukromou, kde jsou kv^li placení leh^í podmínky; nicmén^ ^eštinárYka jí prorokuje VŠ. Adélka a Linda J. se hodí do um^leckého prost^edí, na n^ž ob^ aspirují: Adélka v té elegantn^jší a konformn^jší verzi, Linda jako ujetá, trhlá um^lkyn^. Ze dvojice Veronika a Míša B. se na cukrá^ku hodí spíš Veronika, „vychovaná životem”, která také celou profi-volbu za sebe a za kamarádku ^ídila, Míša je pasívní a sní, jsouc krásn ^jší a krásná, spíš o vystavování sebe.

71

David si i do budoucna p^edstavuje, jak si ud ^lá nástavbu, ale jeho u^itelky si nejsou jisty, zda zvládne vybrané elektro u^ilišt^; o tom jak se Vašek K. u^il pouhých 14 dní, 2 dny z toho po ^ádn^, jsme se již zmínili. 72 P^esto koní^ka má, reálné kon^. 73 Mohli si myslet, že n^co um^jí, než narazili na zkoušky; budou narážet dál na b ^žné požadavky st^edního školství. (Podle m^ to není úpin^ pravda: ^ada z nich, zahnaných do kouta, práv^ zkoušky s úsp ^chem ud^lala; problém byl, že se do nich n ^které dívky v^bec nepustily.) 42

Lukáš ud^lá SOŠ a pak m^že na VŠ; svou zvláštností se hodí mezi „po^íta^ové maniaky”, ale má talent i pro humanitní v^dy, kde mu bránila jen dyslexie. Vašek K. by býval mohl být inženýr, kdyby pocházel z jiné rodiny, podporující jeho inteligenci; i tak ovlivnil, prý pozitivn ^, profi-volbu n^kolika spolužák^; z^stane asi praktikem. David, s ním na stejném u^ilišti, ho dokon^í s menší pravd^podobností: lze si ho spíš než u po^íta^^ p^edstavit v obchod^, t^eba v bazaru.74 Tomáš možná elekro u^ilišt^ zvládne,75 bude si d^lat svou práci a nemuset p ^icházet do kontaktu s lidmi (pom^rn^ vztahov^ a komunika^n^ inhibovaný až autistický chlapec). Petr se hodí na truhlá^e kv^li manuální práci, ale možná bude mít velké problémy s u ^ením; snad ho udrží p^ísný otec; ten podle jiného názoru mu zas dává vzor pro pohrdavý macho postoj. Václav S., kdyby m^l jiné zázemí, m^l na víc; tím spíš bude na u ^ilišti úsp^šný, dál i v profesi a m^že to být kultivovaný, ne oby^ejný malí^ pokoj ^. Radima podle výchovné poradkyn^ rozhodná matka dovede k p^estupu na hotelovku, a tak z n^j m^že být noblesní profík, vedoucí v hv^zdi^kové restauraci nebo podnikatel v turismu; podle ^eštiná^ky se na ^íšníka nehodí, bude z t^ch, co je hosté obt^žují. Pavel se na automechanika docela hodí; víc cht ^la babi^ka, ale prosp^ch v pololetí byl pro n^j našt^stí tak špatný, že st^ední škola, kam necht^l, stejn^ nep^ipadala v úvahu. 76 V zásad^ tedy panovala s tím, jak profi-volba dopadla, na stran ^ pedagog^ pom^rná spokojenost: v pom^ru k tornu, jakou m^la t^ída pov^st drzých fláka^^ a jaké byly obavy z jejího nezájmu o svou další dráhu. Podle výchovné poradkyn ^ dívky na OA zachránilo to, že jim sta ^ilo hlídat si prosp^ch (^eštiná^ka je zde ohledn^ jejich nadání optimisti ^t^jší), další žáky zas to, že se hlásili a budou se u^it na soukromých institucích, které nerady p ^icházejí o placení p^ísp^vk^ (na n^ šli: Linda J., Linda S., Tomáš a Radim).

Sou^asná profi-volba a d ^ív^jší nápady (ontogeneze povolání) Sou^asná volba z hlediska její až d ^tské historie se m^že zdát pouze p^edm^tem badatelského zájmu — o^ekáváme nicmén ^ od tohoto pohledu i n^které záv^ry praktického charakteru. Následující p^ehled ukazuje definitivní umíst^ní dít^te; první povolání; kdy asi dít^ napadlo; další možná povolání; první povolání, které te ^ hodnotí, že ho myslelo „vážn ^”; kdy ho asi napadlo; volbu psanou do dotazníku p^ed Vánoci (v 9. t^ íd^) doopravdy77 a jak si na to vzpomíná.

P^ehled nápad^ Kristýna, OA: letuška ve 2. t^íd^; též u^itelka malých d^tí v mate^ské školce, prodava^ka, sekretá^ka, zdravotní sestra, servírka; vážn^ sekretá^ka, v 5. t^íd^ p^i návšt^v^ cestovní kancelá^e; v dotazníku obchodní akademie, ale myslí si, že zdravotní škola; íd^; prodava^ka („ted' už ne"); v dot. OA, prý ale „manažerka Eliška, OA: prodava^ka ve 2. t ^ herc^, zp^vák^ jako v Pomád^”; David opravdu nebyl takový po ^íta^ový fanoušek a amatérský programátor jako Lukáš a Vašek K. a projevoval od 1. t^ídy nesporný obchodnický talent, v n ^mž byl cvi^en i rodinou jako n^jaký arabský podnikatel. 75 Podle výchovné poradkyn^ kv^li tornu, že se tam platí, podle ^eštiná^ky díky inteligenci. 76 Jen na dotvrzení, jak je celé pole profi-volby zatížené tím, co kdo chce slyšet: výchovná poradkyn ^ se v^bec nezná k v^t^, kterou m^la Pavla podpo^it, aby „poslouchal sám sebe”. '7 Tento údaj p^edstavuje výpis z dotazníku; ostatní jsou nyn ^jší, subjektivní výpov^di b^hem ^ízeného rozhovoru (i když v ^ad^ p^ípad^ mohu objektivn^ kontrolovat z dat, co si žáci p^áli b^hem jiných, biografických rozhovor^, jež jsem s nimi vedl p^edtím v 6. a pak v 8. t^íd^). 74

43

Pavla, OA: prodava^ka, tane^nice - „ted' už vím, že to asi nep^jde; bylo mi asi 7 - 131et, když jsem si to myslela; cht^la bych d^lat n^jaké povolání, ale stále nevím jaké. Jdu na obchodní akademii a co bude dál — to se ješt ^ uvidí” (v další ^ásti rozhovoru vyjád^ila zájem o jazyk - M.K.); v dot. OA, ve vzpomínce též; Míša N., OA: zv^roléka^, u^itelka ve 2. t^íd^; též pracovat v ZOO; vážn^ „práce v ZOO, letos neotev^eli”; v dot. OA, ale myslí si, že „zem ^d^lská škola Havlí ^k^v Brod”; Simona, OA: u^itelka ve 3. t ^ íd^ („líbilo se mi být ve t^íd^, pino d^tí. Cht^la jsem jich okolo sebe mít hodn^ ."); u^itelku už vážn^, pak právni^ka v 8. t^íd^; v dot. OA, ve vzpomínce též; Karolína, poštovní: veteriná^ka v 6. t^íd^ („dívala jsem se na dokumentární film") ; veteriná^ka už vážné v dot. „nevím”, vzpomíná si ale na „aranžérku"(„uvid ^la jsem výlohy v obchod^ a tak m^ napadlo jak se to d^lá a že by to mohlo být zajímavé. Možná se mi zalíbila výloha v cukrárn^ ."); Lenka, správní: veteriná^ka v MŠ; veteriná^ka dál, vážné („m^la jsem psa a mám ráda zví^ata"); v dot. starožitník, ve vzpomínce též; Linda S., právní: here^ka od 7 let do 8. t^ídy; též here^ka, policajt, veteriná^, starožitník („poznat originál od kopie" 78); vážn^ herectví; v dot. „na leh^í s maturitou”, ale vzpomíná si jako na „hereckou”; Adélka, um ^lecká textilní: zdravotní sestra v MŠ; též veteriná^ka, policajtka; vážn^ veteriná^ka; v dot. SUPŠ um^leckých ^emesel, ve vzpomínce též; Linda J., designerská textilní: malí^ a and^l b^hem prvních 5 let; dál malí ^; vážn^ malí^, návrhá^ — „vím to odmala je to m^j osud”; v dot. um^lecká škola; ve vzpomínce též; Veronika, cukrá^ka: prodava^ka v papírnictví od 2. t^ídy; též švadlena, sekretá^ka ve 4. t^ íd^; sekretá^ka vážn^jší než prodava^ka, v dot. „cukrár^ka` ; nepamatuje se; Míša B., cukrá^ka: prodava^ka od^v^ asi v 3. až 6.trid^; dál prodava^ka, sekretá^ka v 5.; prodava^ka první vážné, 79 v dot. ,cukrá^ka”, myslí si, že „sekretá ^ka”; Lukáš, IT: zedník v MŠ; pak práce s po^íta^em v 8 letech; to vážn^; v dot. SOŠ V Úžlabin ^, ve vzpomínce též („n^co s po^íta^em"); Vašek K., elektro: elektrotechnik od 8 let; též policajt ve 3. t ^ íd^; elektrotechnik vážné („hrál jsem hry od mali^ka a cht^l je vyráb^t”, „vyrábím drobné hry jako je: kuli^ka odrážející se do pálky"); v dot. SOŠ elektrotechnická, ve vzpomínce též („už asi od 7. t^ídy jsme cht^l na: informa^ní technologie"); David, elektro: zahradník v 8. t ^ íd^ („táta stav^l barák a pracoval jsem na zahrad^”) zahradník vážn^; v dot. „po^íta^ové systémy”, ve vzpomínce „možná ješt^ zahradník” (má p^itom pocit, že se na po^íta^e p^ipravoval, ale dlouho ho to nenapadlo jako povolání: „baví m ^ po^íta^e, stav^l jsem je a hraj u"); Tomáš, elektro: fotbalista ve 3. t ^ íd^; dál fotbalista; vážn^ fotbalista; v dot. „elektrotechnik — nem^žu` ; 8Ó Petr, truhlá^: policista v 5. t^íd^; též automechanik, fotbalová škola; vážn ^ už policista; v dot. „st^ední policejní nebo n ^co s maturitou”, ve vzpomínce „nad ni ^im sem nep^eme] šlel` ; Václav S., malí^ pokoj^: malí^ pokoj ^ ve 3. t^ íd^; též tajný agent, kucha^; vážn^ malí^ pokoj ^; v dot. „malí^ interiér^”, ve vzpomínce též; Radim, ^íšník: fotbalista; dál „asi už nic”; vážn^ fotbalista; v dot. „to bohužel ješt^ nevim”, ve vzpomínce též („nev^d^l jsem, máma – ^íšník, táta – nic”; „nejradši bych ned ^lal nic!"); Pavel, automechanik: lítat se stíha^kou ve 3. t ^ íd^; též voják, kucha^, automéchanik; vážn^ kucha^ a automechanik za^átkem 9. t^ídy (sou^asn^ ale uvádí, že se p^ipravoval na vojáka: „rád jsem t^lesn^ cvi^il"); v dot. „asi na kucha^e nebo automechanik”, ve vzpomínce ovšem „voják”. Lindu S. straší otázka pravosti: ta je obsažena nejen u starožitníka, ale i v herectví a v psychologii, v jejích dalších dvou oborech. Rozhodne ji spole^nost a její zákon? (Viz též volbu práva.) 79 Míša si (na rozdíl od Veroniky) napsala do p ^ihlášky prodava ^ku jako svoji druhou volbu. 80 Myslel asi, že nem^že na obor (možná spojený jen s p^edstavou SOŠ) kv^li známkám, než se našlo OU. 78

44

N^které výrazné volby 5x zazn^la veteriná^ka (resp. zv^roléka^). Jde pouze o dív^í volbu, objevující se jednak p ^i nástupu do školy nebo ješt ^ p^ed ním, v tzv. uzavírání Oidipa (Míša N., Lenka, nevíme, kdy další) a pak znovu p^i jeho aktivaci v pubert^ kolem 6. t^ídy (Karolína, Linda S. — která ovšem po psovi toužila dlouho; Adélka). Jako 6. ^lena do této skupiny d^v^at m^žeme p^idat Pavlu, která s Lindou S. vymýšlela „psí seznamku”: jak by šlo psy v okrsku zpárovat. 3 z t ^chto d^v^at se zajímala i o kon ^, zví^ata obda^ená výraznou otcovskou funkcí: Míša N., Karolína a Adélka (k nim navíc i Simona, majitelka vraníka Oskara, jemuž sledovala potomstvo a kterého dostala od rodi^^ matky, odmítajících jejího uprchlého otce), p^i^emž nejmén^ 2 z nich byly kon ^m zran^ny: Karolína na páte^i po pádu, Adélka kousnuta do b ^íška. Lindu S. pokousal cizí pes. 81 Tato volba s postpubertou dost upadá, a nevíme ani, jak u ní vydrží ambivalentn ^ se vyjad^ující Míša N. 82 Z^stává možná ovšem jako záliba nebo aspo^ jako velké sympatie (viz Adélku, Lindu S. a další dívky s náklonností ke zví ^at^m). Jako dív^í volba zazn^la též 5x prodava^ka r^zných v^cí (Kristýna, Eliška, Pavla, Veronika a Míša B., vlastn^ též Simona83), p^i^emž dívky n^kdy uvád^jí, že si na to jako malé d^ti doma hrály; d^vod zde ale není na první pohled tak z^etelný, v^kem pat^í spíše do období latence než aktivního, patentního Oidipa a v n^kterých p^ípadech p^echází akcent z p^itažlivosti transakce samé (tu bychom podle jiných našich zjišt^ní umis^ovali psychosexuáln^ plus kognitivn^ nejvíce do 2.-3. t^ídy) do p^itažlivosti obchodování s ur^itými v^cmi: v papírnictví u školn^ se docela snažící Veroniky, s od^vy u modelky Míši B. nebo nakonec s po^íta^i u budoucího prodava^e nebo opravá^e Vaška K. Zájem vydržel u Míši B., jinde byl možná tentýž pozvednut na silnici vyšší t^ídy, kde se ovšem o n^jaké transak^nosti jakožto p^edpokládaném jádru profese m^žeme pouze dohadovat a dívky též — nicmén ^ 3 až 4 z 5 obchodnic (Kristýna, Eliška a Pavla, též Simona) m ^ly n^kdy „prodava^ku” ve své biografii. „Prodava^ka” se zdá též souviset - ale jen jedním svým aspektem - s jinou dív ^í profesí, se sekretá^kou (3-5x; viz Kristýnu, Míšu B. a Veroniku, ^áste^n^ též Simonu, nad nyn ^jší výpov^d', ale vlastn^ i s ní, též kdysi Elišku). Dívky si zde p ^edstavovaly ^istou práci, obsluhování po ^íta^e a asistenci šéfovi (samy by se do podnikání nepustily, ale byly by krásné). Jinou dív^í profesi byla 2 x zdravotní sestra (Kristýna, Adélka), u Kristýny je datace nejasná, pravd^podobn^ ale od puberty, kterou toto p^ání p^ežilo díky úprav^ do dietní zdravotní sestry, u Adélky se raná (oidipální) volba ztratila a byla nahražena jinými. Stejn ^ jako u „veterinár^ky” jsou pro „zdravotní sestru” patrn ^ plodná období jednak kolem za ^átku školy s uzavíráním Oidipa a jednak kolem 5.-7. t^ídy s vrcholem puberty a reaktivací Oidipa. (Postpuberta s jejím realismem a realizacemi84 pak vyvolá korekci, nap^. opušt^ní veteriná^ek nebo Kristýnin kompromis. 85 ) Mimo nyn^jší data cht^la být v 6. t^íd^ doktorkou (léka^kou) Linda S. Do pubertální volby, která se dotýká 81

M^la vlastního pejska, ale jednu dobu se musela mazlit na ulici s každým, kterého potkala. (Podle slohové práce.) 82 Míša v rozhovoru tvrdí a píše: „D^íve sem se starala o zví^ata, ale poslední 2, 3 roky m ^ to p^ešlo” – což není úpin^ pravda. V jejím zv^^inci se navíc nov^ objevila figura pavouka sklípkana, vysávajícího „holátko-miminko potkana”, což je reverze k parazitismu plodu, vysávajícího matku. Možná to byl obraz, který ji od zví ^at odvrátil. (P^ipomínám klinický fakt: dívky se zájmem o vysávající tvory mohou mít strach z t^hotenství.) 83 Ta vedle nyní uvád^né u^itelky kdysi ješt^ cht^la „mít cukrárni^ku” (tedy prodávat?) a „sed^t v kancleá^i” (být tedy nap^. i sekretá^kou?). 84 V postpubert^ takových devá^ák^ jsou už všechny d^ležité v^ci realizovány ^i na spadnutí — jednak volba povolání, jednak sexuální život: o n^m se už nesní, ten je nyní zcela aktuální v tom smyslu, že se bud' p^ijme nebo se vymyslí argumentace, pro^ se odmítne. Petrovi a Míše, jinde Kristýn ^ tém^^ hrozí manželství. Samo manželství jako nápl^ života se u t^chto starších d^tí ve výpov^dích tém^^ nevyskytlo, jen u Simony v ideálu: „Chci hlavn^ spokojen^ žít, mít hodného manžela, dobrou práci atd.” Když byla v pubert ^, cht^la Adélka v 6. t^íd^ místo povolání „bohatýho manžela” (hbili se jí dosp ^lí kluci, kamarádi bratra). Zhruba p^ed deseti lety, když jsme zkoumali profi-volbu u mladších d^tí v 8. t^íd^ a asi s mén^ odklady školní docházky, zaznívala zde p^edstava manželství a rodiny z ^eteln^ji. 85 I když u Kristýny je práv^ záhadné, kdy se p^ání „zdravotní sestry” zrodilo: v 6. ani v 8. t ^íd^ mi o n^m ne^ekla.

45

p^inejmenším jednoho aspektu „zdravotní sestry”, pat^í ob^as se objevující masérka — v našem souboru (mimo nyn^jší výpov^^) u Pavly v 6. t^ íd^ . Spíše z období latence (podobn^ jako „prodava^ka”) se zdá pocházet 3-4 x zastoupená u^itelka (Kristýna, Míša N., Simona, mimo nyn^jší výpov^^ též Karolína). Volba, n^kdy založená na p^ítomnosti malých d^tí a n^kdy na idealizující identifikaci s konkrétní paní u ^itelkou, op^t nevydržela, navzdory tomu, že Simona zbož^ovala v postpubert^ (možná už od puberty) až do konce školy ^eštiná^ku a cht^la být jako ona. (Ženskost této postavy obdivovala asi i Pavla, který však sv^j vztah sublimovala do zájmu o ^eský jazyk.) 2x (u Lenky a Lindy S.) se objevil starožitník (pom^rn^ nová škola, která p^ed lety nebyla vypisovaná) — u Lenky možná spíš kv ^li obchodnické transak^nosti (i když, jak by šlo soudit z jejích ^astých narážek na ruskou babi^ku, má možná o p^vod a genealogie podobný zájem jako pubertální Linda o pravost a též o p^vod). Z dív^ích realizovaných voleb je vyložen^ š^astná 2x návrhá^ka (Linda J. s malí^skou p^ípravou odmali^ka, Adélka p^inejmenším od 6. t^ídy). Ale to nejsou jediná um^lecká nebo aspo^ estetická a ^emeslná zam^^ení: ve výtvarné oblasti se pohybuje též zmín^ný starožitník, ^áste^n^ i zahradník Davida (náhodné, ale estetický cit má), truhlá^ nábytku Petra („d^lat se d^evem" p^inejmenším už v 6. t^íd^), malí^ pokoj^ Václava S. (op^t velmi š^astná volba, odmali ^ka), aranžérka Karolíny (v^d^la už p^inejmenším v 6. t ^ íd^) a Lucky (o ní zde nepíšeme), též Honzy, 86 i zdobení dort^ u obou cukrá^ek Jiná um^ní jsou tane^nice Pavly a mimo záznam tane^nice ve vod^ v 6. t^íd^ u Veroniky, dále here^ka Lindy S. (odmali^ka, ale v rámci osobního zam^^ení, které láká též nap^. kpsychologii nebo v jiné reakci kpráv^m). Hercem cht^l být ale ješt^ (mimo p^iznání nyní) Tomáš, paradoxn^ ten zcela nesm^lý a inhibovaný chlapec, co se nap^. nikdy v život^ nep^ihlásil: asi pod vlivem Kamila. 87 íd , " nevím, Jedno z nej ^ast^jších povolání je 5 x policista (Petr prý v 5. t^ íd^, Vašek ve 3. t^ kdy Linda S., kdy Adélka; pak Lenka p ^es matku v 8. t ^ íd^). Je možné, že nev^domá motivace k policistovi není u obou pohlaví stejná, i když se u obou to ^í samoz^ejm^ kolem konceptu Zákona, jeho platnosti pro všechny , jeho porušení a ceny za to apod. 3x se u kluk^ (u Pavla asi až v záv^ru puberty, podobn^ i u malí^e pokoj ^ Václava S. a nevím, kdy u Petra) objevil kucha^: to, že se o povolání zajímá tolik kluk^, není neobvyklé (m^žeme k nim ješt^ ^áste^n^ p^ipo^íst Radima, i když mu kucha^e-^íšníka vybrala spíše matka). Empiricky še nám již p ^ed lety za^alo ukazovat (viz již poznámku v textu výše), že kucha^ jde dohromady s fixací na matku, zatímco kontrast a dopin^k tomu mají d^lat bud' povolání mužské a vybavené strojem jako automechanik (Pavel) nebo dokonce nebezpe ^né a únikové voják (Pavel), závodník (Petr), letec (to navíc erotizující; Pavel), n^kdy patrn^ i policista. Tato souvislost se nám potvrzuje: dokonce i jinak geometricky zam^^ený Václav S. píše ve formulá ^i vedle sebe podivnou dvojici: „tajnej agent, kucha^ ”. 3 kluci (Tomáš, Petr a Radim) uvád ^jí fotbalistu, p^i^emž Petr a Radim o tom uvažovali seriózn^ji i jako o povolání; Petr v^etn^ školy, která k povolání vede a pro Radima je to snad jediná ^innost, která ho na sv^t^ baví; jde o sublimaci pom^rn^ ranou, jako t^eba malování .0 d^v^at nebo Václava S., protože se k ní kluci jako ke h^e dostáváme brzy; nicmén^ zde ani její organizovaní v oddílech89 neposta^ovalo k její spole^enské realizaci jako u n^kterých um^leckých koní^k^. 86

O Honzovi také nepíšeme. Propadl do 8. t ^ídy a po káze^ských problémech se ocitl v diagnostickém ústavu mimo Prahu; zde zaujal svým nadáním a dostal se na um ^leckého ková^e p^ímo z 8. t^ídy. Lucka zas cht^la p^vodn^ na zlatnici nebo propaga ^ní grafiku. 87 Kamil byl druhým propadlíkem do 8. t ^ídy. P^emlouval Tomáše, že na herce se nebudou muset moc u^it (tradi^ní školní p^edm^ty); protože to ale byl od 1. r. hlavní komik t^ídy, který si v tom tém^^ nemohl zabránit, lze ^íci, že skoro 10 let na herce trénoval. Škola ho sice nechala propadnout, ale na za ^átku deváté t^ídy se rozhodla ho podpo ^it a pomoci mu vypravit se na talentovky. (I když se špatnou výslovnosti.) 88 Petr mi v 6. vypráv^l, že chce jezdit (závodn^) na motorce nebo d^lat se d^evem, v 8. t^íd^ pak být policistou; možná se mu tedy p^ání vrátilo, možná se plete: v 7. t^íd^ byl ovšem agresivní a m^l sklon šikanovat nebo drsn^ u^it sv^j zákon bývalé kamarády; Vašek m^l v sob^ takovou agresivitu po celé údobí p^epokládané latence a p^estal být frajerem od vrcholu puberty do postpuberty. 89 Navíc, jak to chodí: ^lov^k nep^ijde na trénink, trenér ho potrestá, našinec se naštve atd.

46

O po^íta^e se zajímali 4 kluci (Tomáš, David, Lukáš, Vašek K.), p ^i^emž p^inejmenším poslední opravdu 2 z hlediska sublimace, a to dosti rané, které navíc ani snad nic jiného po ^ádn^ nekonkurovalo; pro Vaška v postpubert^ se po^íta^ dokonce stal i identifika^ním bodem, jediným stvo^ením, které mu údajn^ rozumí (což je funkce, která m^že zmizet jako t^lesný autoerotismus).

Vývoje p^ání povolání zde probereme jen velmi selektivn^ . Zdá se, že jsou výhodné a š ^astné rané volby koní^k^ n^kdy z období latence (1. stupn^), n^kdy možná i d^ív^jší, jako malování a navrhování (by ^ nerealizované) herectví, i po ^íta^e a práce se d^evem. Tyto volby mohou být n^kdy jakoby p^erušeny v pubert^ jinými nápady, n^kdy patrn^ pocházejícími z reaktivizace Oidipa. ^asto však dojde k návratu ^i aspo^ ke koexistenci obou p^ání (Petr truhlá^, možná v budoucnu policista; malí^ pokoj ^ Václav S., v jednom období též kucha^; David chvíli zahradník, ale pak op ^t po^íta^e). Jiným p^ípadem je transformace p^ání podle jeho plasticity: automechanik, letec i voják nesou v n ^^em stejný vzkaz Pavlov^ matce. Jako by tedy bylo ideální spinit si d ^tské p^ání, ale neplatí to vždy: zdá se, že je to š ^astné tam, kde samo d^tské p^ání bylo už dost abstraktní a nevyjad^ovalo práv^ jen vzkaz rodi^ovským postavám nebo odkaz na n^, nebylo jen symptomem se zašifrovanými identifikacemi, a možná ani rad^ji ne reaktivním výtvorem90. Sm^sice t^chto dvou forem se asi objevuje nap^. u n^kterých veteriná^ek, u p^ání zaznívající n^kdy dvakrát, jednou v uzavírání Oidipa a podruhé v pubert ^ p^i jeho reaktivaci: p^edstava náhradního rodi^ovství a organizování sexuality, párování a genealogie je zde spojena s n^hou až sadistickou: Adélka cht^la být jednu dobu práv^ jen asistentkou veteriná^e, protože by sama nedokázala ,^íznout do pejska"; podobn ^ Kristýna se lekla u zdravotní sestry „krve a infekcí”, a provedla transformaci na dietní zdravotní sestru. N^které z voleb, vyjad^ujících nap^. p^ání mít d^ti nebo reagujících na nev^domou p^edstavu t^hotenství, jsou pak v postpubert^ spinitelné v rámci vstupu do aktivního dosp^lého sexuálního života a st^ídání generací, a tedy nevyžadují k tomu udržovat svoje téma jako profi-volbu. Naopak mohou nyní i lekat, protože tento dosp^lý život je nejen žádoucí, ale i hrozivý: tak u Míši N. podle mého odhadu za^alo téma zví^at vyjad^ovat reverzní obraz k parazitismu plodu (pavouk sklípkan vysávající „holátko-miminko potkana"). To ale v^bec neznamená, že by žádný žák nem ^l jít na veteriná^e, zdravotní sestru, u^itelku v mate^ské škole nebo policistu, a nebo že tyto profese nemají i sv ^j ^asto mnohotvárný sublima^ní zdroj. Z hlediska spole^enské d^lby práce je situace také složitá. Když se podíváme z 9. t^ídy níž, alespo^ do 6. t^ídy, nalezneme zde n^kdy profese, které jsou n^kdy rozmanit^jší než stereotypní OA a které by se t^eba spole^ensky mohly hodit: 91 v té dob^ sice Kristýna cht^la být sekretá^kou a Eliška

V zásad^ se uvád^jí v psychoanalytickém myšlení t ^i zdroje volby povolání ^i jiné spole^ensky uznávané ^innosti: utvo^ení symptomu, reaktivní výtvor a sublimace. Reaktivní výtvor p ^edstavuje, zjednodušen^ ^e^eno, opak toho, co bych nejrad ^ji a ^eho se bojím; poutá m^ až obsesivn^ natolik, že tvo^í centrum mých zájm^ — nap^. život úzkostliv^ ^istotné hospody^ky se podle Vocabulaire de la psychanalyse J. Laplanchea a J.-B. Pontalise nakonec to ^í kolem špíny; soudce posedlý spravedlností nemá cit pro reálné problémy lidí a pod ctností skrývá sadismus... Auto^i tvrdí, že reaktivní formace se nakonec prozradí provalením toho, že je pouhou obrannou hrází, ale sou^asn^ podle p^íklad^, které dávají, z^ejmou mohou být její nositelé v povoláních mimo^ádn^ úsp^šní jako nejvýrazn^jší p^edstavitelé. Krom^ t^chto zdroj ^ existují spole ^enské postupy a fmty, jak sublima^n^ nabít n^které jinak nudné ^innosti, jak je zerotizovat a u^init z nich n^co p^itažlivé a napínavého. Ambivalentním prost^edkem jsou peníze. 91 I p^i dojmu z p^ed desítky let, kdy jsme se profi-volbou zabývali poprvé, se zdá, že tehdy mladší d^ti m^li rozmanit^jší povolání. 90

47

ale Pavla masérka, 92 Míša N. policistka, Simona v kancelá^i, ale i na ko^ském u^ilišti. (Na druhou stranu bychom ovšem zas m ^li nadprodukci sekretá^ek, ješt^ s Veronikou a Míšou). Ale nebylo by zodpov^dné chytit d^ti za jejich nezralé slovo, a možná by se to i vymstilo v podob ^ opušt^ní profesí nebo už škol a u^iliš^. Je ur^it^ správn^jší po^kat práv^ na vstup do dosp^lého života a na to, která volba ho p^ežije a ukáže svou stabilitu (a^ už je trvalým symptomem s identifika ^ním poselstvím, reaktivním výtvorem nebo „ ^istou” sublimací). Odklad, vy^kání ale zas naráží na úpadek atmosféry pro cvi ^ení intelektu a u^ení se ve škole na 2. stupni. v kancelá^i,

Záv^ry: žádoucí role základní školy 93 Dosud jsme zmínili, že by bylo užite ^né, aby d^ti a rodi^e získali nejen p^edstavu o jednotlivých školách, ale i o tom, jaké cesty (r ^zných t^íd) mohou vést k žádoucímu povolání. Jaký je ^eský školní systém a co v n^m p^edstavují školy r^zné úrovn^, v^etn^ škol vysokých a jejich „konceptu”. To je spíše podn^t pro obsahu p^íru^ek. Ale i u^itelé a výchovní poradci by m ^li vysv^tlovat výhody a nevýhody tzv. silnic nižší t ^ídy a obtíže, spojené s návratem na dálnici po uhnutí na objíždku: zejména dostat se z OA (tím spíše z OU) na VŠ. Rizikem jinak výhodného zvolení silníce nižší t^ídy také m^že být to, že i samo povolání, ^innost v n^m nakonec provád^ná, se svými parametry m^že lišit: po^íta^e opravovat nebo prodávat je n^co jiného než po^íta^e programovat, i když zde téma po^íta^^ z^stává stejné. Je pravd^podobné, že by bylo lepší, kdyby žáci museli d ^lat co nej ^ast^ji p^ijímací zkoušky na SŠ a byli tak donuceni se delší dobu p^ed nimi na ZŠ u^it (a n^kdy tak získat, t^eba tém^^ náhodou, zájem o n^jakou kognitivní oblast). Paraleln^ s tím by ovšem m^ly ZŠ takové zkoušky trénovat nane^isto, a žáci být v^bec vedeni k tornu, aby na p^ijímací zkoušky na SŠ chodili i za cenu rizika, že neusp ^jí a budou zklamáni. Práv^ tak by se jim m^lo ukázat jejich zkreslující, nedosp ^lé zacházení s ^asem (p^edstava vlastní íklad^ zkoušek nane^isto94 též vyvracet p^ehnaná obava všemocnosti v budoucnosti), práv^ t^eba na p ^ z nového prost^edí (aby nechodili zbyte^n^ jenom tam, kam kamarádi nebo hlavn ^ kamarádky). Problém je s intelektuálním ovzduším za situace, kdy v^tšina šikovných d^tí odchází na dlouhá gymnázia. Velice p^ibližn^ lze ^íci, že intelektuální u^ení se ne úpin^, ale p^esto dost uzavírá v 5. t^íd^ : to nejt^žší, gramotnost v podob ^ trivia v^tšina žák^ zvládla; k tomu se p^idává „algebra” v širokém slova smyslu, tj. operování se vzorci a dosazování do nich v nejr ^zn^jší podob^, nejen v matematice, ale i v ^eštin^, chemii, p^ípadn^ v^^i cizímu jazyku (ale tento poslední prvek se nezdá být využíván); 95 t^etím u^eným obsahem je jazyk sám, lexikální zásoba a pojmy, gramatika a celkové vyjad^ování v^etn^ jeho žánr^ (op^t bez v^tšího využití cizího jazyka), což samoz^ejm^ i pokra^uje i na 2. stupni. Ten je nicmén ^ sycen kognitivn^ z dost mimoškolních 92

„Masérka” krom^ jiných prvk^ obsahuje i p^ání n^jakého kontrolování vlastní sexuality, což m ^že být op^t zm^n^no po vstupu do sexuální života. 93 Všechny dále uvedené podn^ty t^eba nem^že škola napinit, ale uvádím ji jako adresáta tohoto výzkumu. 9a Takové zkoušky by žák^m mohly zprost^edkovat objektivn^jší sebeobraz. N^kolikrát jsme uvedli, že se žáci podce^ují a ze strachu z narušení sebeobrazu nezkoušejí silnici vyšší t^ídy. Ne^ekli jsme ale sou^asn^, že tato jejich opatrnost má i svou odvážnou a desidentifika^ní stránku: odmítáním vyšší školy (nap ^. G místo OA nebo SŠ místo OU) d^ti protestují proti tornu, aby je rodi^e vid^li ve své prehistorické optice, jako ty malé geniální d^ti, co zplodili k tomu, aby suplovaly jejich vlastní nenapin ^né ambice. Zkusmé zkoušky by pak mohly d ^tem ukázat, že mohou být doopravdy dobré, a to navzdory tornu, že si to myslí i jeich rodi ^e. 95 Je pozoruhodné, že p^i u^ení se zejména ^tení a psaní, v^tšinou též po^ítání, n^kdy ješt^ p^i „algeb^e” b^hem celého 1. stupn^ se tém^^ všichni žáci cht^jí látku nau^it a v^tšinou tak uskute^^ují ony abstraktní sublimace, po nichž jsme volali a kterých nejsou schopni pozd^ji, když jsou starší a m^li by k nim mít p^inejmenším lepší kognitivní dispozice. Je to paradoxní, ale ^tení se tak vlastn^ u^í jako by p^ed^asn^ — a úsp^šn^. 48

zdroj ^, a to jednak koní^ky (z nichž se rekrutuje volba povolání anebo kterou samy p^edstavují), jednak psychosexuálními sociálními zkušenostmi (sexuálními a partnerskými zážitky a ohledáváním tak své vlastní identity, zkušenostmi s tím, co má puberta d^ lá s výchozí rodinou, desidentifikacemi a novými identifikacemi se vzory, vrstevníky a v kulturních stylech v ^etn^ hudby a oblékání atd.). Tyto dv^ oblasti ovšem mohou být v r^zném vztahu: n^kdy je p^vodní raný koní^ek ^i zájem pubertou tém^^ nezasažen a trvá dál, jindy je pubertou na chvíli vyrušen nebo dokonce vyst ^ídán, protože ona vyvolala zájem nový nebo vzk^ísila opušt^ný starý. Takové vícemén^ „pubertální” profese jsou v našem vzorku nap ^. veteriná^, zdravotní sestra a léka^ka, masérka, policista, n^kdy i kucha^. Mezi nimi, ale i mezi ran^jšími volbami provede postpuberta s její výhružkou realizace p ^ání svou ^istku: tomuto t^ídícímu procesu je t^eba nechat ^as, p^ípadn^ ukázat (bez nátlaku a vymlouvání) práv^ praxi profese, nap^. nejr^zn^jšími exkurzemi — to nejen k odstrašení, ale naopak i likvidaci p^ípadného p^ehnaného strachu. Už p^edtím, tak od 7. t^ídy, by bylo vhodné, byt' pracné, mapovat individuální koní ^ky a zájmy, dávat jim podporu,96 a k tomu demonstrovat, jak profese sama a p ^ípadné její „okolí” vyžaduje i tradi ^ní školní logické a jazykové operace, znalost cizích jazyk^ apod.: zažil jsem nap^. scénu, kdy se Linda J. v 9. t^íd^ tajn^ pod lavicí u^ila pravopis, protože, jak ^íkala, za^ala ho pot^ebovat pro svoje (tv^r^í) psaní. M^lo by se uvažovat i o tom, že by jednotlivé skupiny žák ^ dostávaly podle svých plán^ budoucnosti speciáln^ uspo^ádané moduly látky. Pro v^k na 2 stupni s jeho pot^ebou „doopravdy” a ztrátou ^iré intelektuálnosti a abstrakce by asi stálo za to p^ipravovat r^zné moduly ve form^ projektového vyu^ování. Bylo by p^itom vhodné v^d^t i plasticit^ n^kterých koní^k^ a dokázat d^tem nabízet podobné alternativy. Ideální jsou volby um^leckého charakteru: pocházejí v^tšinou z doby p^ed pubertou, jsou ^ist^ sublimované a jejich nositelé se ^asto p^ipravují tém^^ sami. I zde hrozí ovšem riziko silnic nižší t^ídy (malí^ pokoj^ místo možného návrhá^e nebo architekta), ^asto kv^li nekultivování verbálních složek projevu, spo^ívajících nap^. v referování o tom, co d ^lám. Podobné nebezpe ^í platí i pro zájem o po^íta^e. Mou prvotní tendencí bylo varovat p ^ed p^ece^ováním tzv. po^íta^ové gramotnosti. Nicmén^ se jasn^ ukázalo n^kolik v^cí: zájem o po^íta^e m^že být stejn^ raný a v tomto smyslu autentický jako zájmy um^lecké; p^itom vlastn^ dost obecný jako zájmy sportovní (cvi^ení t^la, cvi^ení mozku), svou abstraktností se zejména ve form^ programování potenciáln^ vázat na školní „algebru”; n^kdy dokonce pinit v pubert^ identifika^ní funkci (jediné stvo ^ení, co Vaškovi rozumí). I zde je ovšem t^eba pouhé obratné zacházení s ním dopl^ovat o p^irozený jazyk filozofie po ^íta^e, nesoucí p^inejmenším elementární meta-analýzy toho, co tém^^ intuitivn^ d^lám.

Tak jak nyní nap^. chce pomoci administrativn^ i pravopisn^ slabému Kamilovi s jeho p ^ihláškou na konzervato^. 96

49