PROFI-VOLBA V RŮŽOVÉ TRIDE David Doubek, Markéta Levínská

PROFI-VOLBA V R^ ŽOVÉ TRIDE David Doubek, Markéta Levínská OBSAH Získání hlavních dat T^ída a její charakter P^ijetí p^ehled K form^ p^edkládané zprávy Klí^ k p^ípad^m Základní ^len^ní 1. Subjektivní zájem a perspektiva Hledání vnit^ku Zájem a konkrétní škola Zájem jako interakce, interpretace a konstrukce (zprost ^edkování zájmu) Perspektiva (budoucnost/platnost) 2. Limitující faktory Limit aktuální nabídky Jak se to dozv^d^t? Limit osobních možností Limit rodinné tradice Limit rodinného p^íjmu 3. Proces volby (Kluci; Dívky) Shrnutí Informování se o škole Celková role rodi^^ a sociální reprodukce Spokojenost s volbou Zodpov^dnost za volbu: legitimita volby Strategie úsp^chu a neúsp^chu (akomodace a slepota) Hledání zájmu - tendence, ob ^ti Záv^r

Získání hlavních dat Základní data o žácích a jejich volb^ jsme získali pomocí formulá ^e, který obsahoval otázky, týkající se volby budoucí profese. Podrobn^jší informace o tom, jaké motivace je vedly k výb ^ru ur^ité školy, jsme ^erpali ze ^ízených rozhovor^ s jednotlivými žáky. Podobné rozhovory, jež se týkaly koní^k^, p^ání a sn^ ohledn^ budoucnosti a povolání, jsme vedli v sedmé, osmé a ^tvrté t^íd^. Velmi cenné pro nás byly rozhovory s t^ídní u^itelkou. Celkový pohled na situaci a zp^sob práce školy p^i vyhledávání vhodného t^etího stupn^ pro žáky nám podala výchovná poradkyn ^ a zástupkyn^ ^editelky v jedné osob ^. K diskusi se p^idala také paní ^editelka. Dopl^ující informace o st^edních školách a u^ilištích ^erpáme z jejich webových stránek.

51

T^ída a její charakter V devátém ro^níku bylo v námi sledované t^íd^ celkem 27 žák^, z toho 12 hoch^ a 15 d^v^at. Jedna dívka (Martina) nebyla ze zdravotních d^vod^ v 9. t^íd^ klasifikována, tudíž jej opakovala. To znamená, že o p^ijetí na 3. stupe ^ usilovalo 14 dívek. Bohužel minulý školní rok opakovali osmou t ^ídu dva chlapci (Leo a M.) ' a jedna dívka (Rozárka). Tudíž vypadli z našeho výzkumu. Jedna dívka si nep ^eje být za^azena do výzkumu. Neuvádíme tedy její podrobnou kazuistiku. Nejstarší žákyn^ (Simona) se narodila v ^íjnu 1986.2 Dalších sedm žák^ se narodilo p^ed zá^ím 1987. Bo^ivoj opakoval 3. ro^ník ze zdravotních d^vod^ a zbývajících šest (Vítek, Lenka, Petra, Nina, Karla, Jarka) m^ lo odklad školní docházky (Na konci školní docházky jim bylo tém ^^ 16 let.) Zbytek t^ídy dokon^uje školní docházku v 15 ^i 15 a p^l letech. V^tšina rodi^^ zkoumaných d^tí má st^edoškolské vzd^lání: 9 otc^ a 14 matek; 6 otc^ a 5 matek má vysokoškolské vzd^lání; vyu^eno je 7 otc^ a 4 matky; 2 otcové a 2 matky mají základní vzd ^lání. V n^kterých p^ípadech nemá vzd^lání a zam^stnání otc^ na dít^ prakticky žádný vliv, protože s d ^tmi neudržují vzájemné kontakty. Co se tý^e historie t^ídy: v šestém ro^níku odešly t^i žákyn^ (premiantky) na dlouholeté gymnázium. Žádní hoši (a^koli m^li výborná vysv^d^ ení) tuto cestu nevolili. Velkým sociálním zlomem byl pak sedmý ro^ník, kdy došlo k spojení t^íd A a B, jehož d^sledkem bylo zdvojnásobení po^tu d^tí na 30.3 N^kte^í žáci si st^žovali, že je jich p^íliš a u^itelé je nebudou mít ^as zkoušet a tudíž nebudou mít možnost si opravovat známky. Naopak pár žák^ spojení t^íd vid^lo jako možnost pro rozvíjení již navázaných p^átelských kontakt^. Dá se ^íci, že až na drobné verbální poty^ky, myšlené jako legrace, prob ^hlo spojení t^íd bez problém^. Samoz^ejm^, že m^lo vliv na strukturu t^ídy a její spole^enský život a to vícemén ^ pozitivní. B^hem školních let byla t^ída nucena akceptovat jednotlivce, kte^í do ni p^icházeli bu^, že museli opakovat ro^ník, nebo se p^est^hovali z jiného m^sta, pop^ípad^ byli p^eloženi z jiné školy. Až na výjimky4 t^ída nakonec p^ijala každého. Dokonce v ní v osmém ro ^níku našel azyl Hubert a v devátém ro ^níku Ela. Hubert odešel z gymnázia a necht^l se vracet do p^vodní sídlištní školy. Extrovertní Hubert nem^l se socializací v naší t^íd^ pražádné problémy a Ela byla ráda, že zde našla klid, který ji nedop ^ála základní škola se sportovním zam^^ ením. Jak Ela, tak Hubert tvrdili, že sociální pom ^ry jsou mezi R^žovou školou a jejich bývalými nesrovnatelné, a hodnotili ji velmi kladn^.

P^ijetí p ^ehled T^i žáci, 2 hoši (Svatopluk, Hubert) 1 dívka (Danka) odešli na gymnázium; 17 d ^tí, 8 hoch^ a 9 dívek šlo na st^ední odborné školy, na odborné u ^ilišt^ s maturitou 2 hoši a na odborná u^ilišt^ 4 dívky. SOS: Vyšší odborná škola um^leckopr^myslová, obor scénická technika 1 hoch (Jonáš), na téže škole, ale obor konstrukce a tvorba nábytku 1 dívka (Ela); Vyšší odborná škola od ^vního návrhá^ství a SPS od^vní ldívka (Anna) SPS elektrotechnická 3 hoši (Vítek, Kamil, Dušan); SPŠ obor výpo ^etní technika 1 hoch (^ estmír); VOS a SPS dopravní 1 hoch (Radek); SZŠ obor zubní technik 1 dívka (Žofie). Na obchodní akademii šel 1 hoch a 3 dívky. Žáci, kte^í neusp^li anebo si mysleli, že nemají možnost usp ^t na státních školách, se rozhodli pro soukromé st^ední školy: SSS výpo^ etní techniky 1 hoch (Tomáš), SSS designu 1 dívka (Iva), SSS Danaé 1 dívka (Jarka), Soukromá hotelová škola 1 dívka (Karla).

iNa konci 8. t^ídy (2003) odešli na odborné u^ilišt^ obor kucha^. Simona ze zdravotních d^vod^ opakovala 4. ro^ník. Na konci základní školní docházky jí bylo necelých 17 let. 3 Od prvního ro^níku jsme provád^li pozorování ve t^íd^ A a po^et žák^ se celou dobu pohyboval kolem 20, v šesté t^íd^ klesl na 15. 4 Problém s p^ijetím do t^ídy mívaly d^ti, které byly zjevn^ zanedbávané. Pro ty bylo obtížné získat azyl, by^ jen u jednoho jedince. Tento azyl býval b ^žn^ poskytován „domorodým sociálním p^ípad^m”. 2

52

Na SOU um^leckých ^emesel 4 letý obor s maturitou starožitník byl p^ijat 1 hoch (Karel); na SOU 41etý obor s maturitou elektrotechnik také 1 (Bo ^ivoj). Na t^íleté u^ební obory odešly celkem 4 dívky: 2 dívky (Lenka a Simona) na obor aranžér; na obor kade ^nice 1 dívka (Rita) a na obor sklená^ka ldívka (Petra).

K form^ p^edkládané zprávy Když jsme zvažovali, jak napsat zprávu o volb ^ st^edních škol, rozhodli jsme se nakonec pro soubor kompletních p^ípadových zpráv - kazuistik s tématy, která jimi procházejí a která jsou zvláš ^ vypracovaná. Toto ^ešení dostalo p^ednost p^ed popisováním po jednotlivých tématech s p^íklady jednotlivých osud^ d^tí ze t^ídy. D^vod^ proto je více - praktických i teoreticko-metodologických. Cht^li jsme p^edložit etnografickou studii a tak je žádoucí holistický p ^ístup, který popíše danou situaci jaksi kompletn^ a zárove^ v detailu. Jist^ je t^eba také popsat n^jaké obecné rysy, skupinové tendence a typy strategií. Ale bylo by chybou, kdyby tyto pojmové konstrukce nebyly vystav ^né na n^jaké etnografii, která bude ^tená^i k dispozici. Popisovaný fenomén - volba povolání - je na jedné stran ^ „obecn^” triviální, a tu není t^eba komplikovat (každý se snaží najít ^ešení, na které „má"). Na druhé stran^ je každá volba individuálním komplexním krokem, který musí být vnímán v kontextu individuálního osudu - a tady to nikdy není úpin ^ jednoduché, jak doty^ný p^išel na to, na co p^išel. Sled krok^ a strategie tu musí být popsány vždy v kontextu dané individuality, protože to je prostor, ve kterém se rovn^ž odehrává. Po devítiletém výzkumu daných t^íd máme dobrou znalost individuálních osud ^ a kontextu, ve kterém k jednotlivým volbám došlo. Tato znalost by m ^la zaznít a kontexty by m^ly být p^edvedeny ucelen^, tak aby rozhodnutí byla ^itelná na pozadí n ^jak uceleného obrazu každé individuality. Dále se domníváme, že celková srozumitelnost textu bude v ^tší, bude-li vždy jasné, jak se kdo rozhodoval po celé délce svého rozhodnutí, než když bude jeho osoba rozptýlena po r ^zných odstavcích, v n^kterých se neobjeví a v jiných zas bude dominovat. Každý p ^ípad je zárove^ popisován i interpretován podle klí^e, který se nachází níže. Všechny p^ípadové zprávy, které mapují kompletn^ celou t^ídu jsou zpracovávány podle stabilního klí^e, takže p^edstavují zárove^ jakousi velkou mnohostránkovou tabulku. Zárove^ se zachováním kompletnosti jsme se pokoušeli o stru^nost, tak aby každý zabral nejvíce stránku. Celý soubor je p^itom rozd^len na dívky a chlapce. Toto d ^lení je možná zbyte ^n^ zvýraz^ující - možná by bylo vhodn^jší jej rozd^lit podle typu škol, na které se d^ti hlásí nebo podle prosp^chu nebo úsp^šnosti nebo podle p^ítomnosti ^i nep^ítomnosti hlubokých zájm^, ale toto ^len^ní zase umož^uje srovnávání mezi antropologicky významnými kategoriemi a jejich ^tení v celku a zárove^ reflektuje fakt, že zatímco klukovská skupina nebyla postižena odchody na gymnázia v páté t ^íd^, dív^í ano. Za kazuistikami následuje shrnutí témat, která se v nich objevují.

Klí^ k p^ípad^m Toto je klí^ ke kazuistikám - p^ípadovým zprávám - které následují. Podle tohoto klí ^e je každá kazuistika sestavena. Je to zárove ^ jakási malá teorie profivolby.

Základní ^len^ní P^i volb^ st^ední školy (která m^že být taky trochu zavád^jícím zp^sobem nazvána volbou povolání, kterou je ovšem pouze v jakémsi ideálním plánu) se n ^jaké individuum - žák, musí rozhodnout v deváté 53

t^íd^, co se sebou ud^lá. P^itom si musí zodpov^d^t r^zné otázky: otázku kam chce, kudy tam vede cesta, kam m^že. A nakonec vždy dostane (po p^ijímací procedu^e) realistickou odpov^d', na co m^l. Tyto otázky kam chtít, jakou cestu použít a co je v daném p^ípad^ možné - rozd^líme. Prvním velkým okruhem úvah bude to, jakým zp^sobem vzniká odpov^d' na otázku: co (kam) chci? Druhým velkým okruhem bude, jak se ^eší otázky na to kudy se jede tam, kam chci a jaká cesta je vlastn^ v^bec možná. Oba tyto velké okruhy jsou zárove^ psychologiemi i sociologiemi profivolby. První by se mohl nazývat idealismem profivolby, druhý realismem profivolby. Dohromady tyto dv^ velké otázky vyplodí konkrétní kompromis, kterým je volba ur^ité školy. V odpovídání na tyto otázky hraje ur^itou roli samo individuum, kterého se týká a pak r ^zné role hrají r^zní další lidé v úlohách r ^zných vzor^, interpret^ a arbitr^.

1. Subjektivní zájem a perspektiva Jak p^ijde n^kdo na to, co vlastn^ chce, ^ím chce být? Mohli bychom uvažovat nad tím, že se n ^jak zamiluje, zahlédne své povolání jako sv ^j vysn^ný obraz a následuje jej. Zalíbí se mu bílý pláš ^, v^n^ kolomazi, ^istota a úpravnost kancelá^e, artistnost výzdoby výlohy a tak podobn ^. Láska šlehne jako blesk a je to tu. Nebo m^že uvažovat nad užite^ností nebo skv^lostí dané profese. Nebo se mu líbí, protože ji d ^lá táta nebo máma a nic jiného si p^edstavit nedovede. Nebo byl tak n^jakým koní^kem zaujat, že to chce p^etavit do podoby povolání. To vše je možné. Taky se m ^že obávat, co to ta práce vlastn^ je. M^že si být v^dom, že práce bude také opot^ebovávající praxe, nebo dokonce zoufalá ubíjející úmorná nuda. 5 Nebo by mohla být, kdyby si ^lov^k špatn^ vybral. M^že se obávat odcizení práce. Možná se nám to zdá jako v daném kontextu nepat^i^né filosofování. Ale starost o to, aby práce bavila, tedy aby došlo ke spojení pracovní povinnosti s n^jakým hlubším osobním založením, obava o to, aby ^lov^k ned^lal n^co, co se s ním bude zásadn^ míjet, je tu a je všudyp^ítomná. Uvažujeme-li o své budoucí profesi (že tyto úvahy povstávají v souvislosti s volbou st ^ední škol je pozoruhodný zkrat - faktem ovšem je, že pro d ^ti v daném moment^ a subjektivn^ je v^tšinou diskurs volby st^ední školy diskursem volby povolání), m^žeme se p^itom držet r^zných motiv^ - n^kdo chce mít práci, která vynáší opravdu hodn^ pen^z. N^kdo se m^že starat hlavn^ o to, do jaké míry je jeho sen prakticky uplatnitelný, jakou má hodnotu na trhu práce, protože nebude-li nikdo stát o jeho práci bude to špatné. N^kdo se m^že starat o to, do jaké míry je dané povolání exkluzivní, prestižní, jakou aureolu ve spole ^nosti má. Na základ^ všech t^chto v^cí je možné stav^t svou spokojenost s profesí, se kterou se t^eba jinak vnit^n^ v^bec neztotož^ujeme, není na ní nic vnit ^n^ zábavného. Všemi t^mito praktickými a prozíravými „vn^jšími” d^vody, které nakonec vycházejí z místa profese ve spole^nosti, se ^lov^k m^že ^ídit p^i rozhodování se o tom, jakou práci d^lat. A^ to možná vypadá cynicky, mohou být nakonec mnohem lepšími cestami k osobní spokojenosti než n ^jaký vnit^ní zájem ^i koní^ek. Nakonec se nám takové praktické a prozíravé d^vody mohou zdát natolik rozumné a zjevné, že nás p ^ekvapí, že si v^bec n^kdo bere za rádce o své budoucnosti sv^j vlastní rozmar, co by jej asi tak bavilo. A p ^esto - a^koliv n^které d^ti výše zmín^né praktické a vn^jší d^vody zvažují - si nakonec všichni tu otázku po tom, co by je asi tak vnit ^n^ bavilo, položí. Ne všichni na ni odpoví stejn ^ uspokojiv^, podstatné je však, že všichni poci^ují tuto starost jako naléhavou a d^ležitou. Nikdo není takový pragmatik, aby okamžit^ své rozmary odsunul do pozadí a vybíral ^ist^ „tržn^”. Onen aspekt vnit^ního uspokojení, které má nápl ^ profese a nikoli její spole^enská a tržní hodnota p^inést, je brán neoby^ejn^ vážn^ . Budeme dále ^íkat tomuto vnit^nímu uspokojení „subjektivní zájem” a spole ^enské hodnot^ „perspektiva”.

5http://www.geocities.com/strollingblackout/workingsucks.html http://www.sacredlands.org/workingsucks.htm http://www.zenzibar.com/Articles/worksucks.asp

54

Hledání vnit^ku P^itom hlubšími, trvalejšími a jaksi samostatnými zájmy se mohou pochlubit jen n^kte^í. V^tšina vlastn^ spíš v^bec neví, co je baví natolik, aby si podle toho vybrali profesní orientaci. Proto se onen zásadní zájem musí za^asté najít. Nevyv^rá z p^irozené obecné spontaneity zájm^, musí být zkonstruován nebo zp ^tn^ zrekonstruován. U p^íležitosti výb^ru školy tak probíhá bilan^ní introspekce a hledání zájm^, které nejsou spontánní, ale v reakci nalezené ^i stvo^ené. Lze ^íci, že v rámci nutnosti pro sebe najít n^jakou budoucnost všichni najednou musejí posbírat a vytvo ^it svou vnit^ní osobu. Hledání a konstrukce fundamentálního osobního zájmu je tak pro mnohé p ^ekvapivým, trochu nešikovným a ne vždy úsp ^šným hledáním vnit^ku své vlastní osoby. Nutnost se n ^jak rozhodnout je nakonec hledáním vnit^ní identity a integrity. Zájem a konkrétní škola Nepovažujeme p^itom toto „hledání zájmu” a kone^nou volbu konkrétní školy za identickou v ^c. Sama volba školy je vždy kompromis, který musí sledovat celou ^adu omezení. Ono hledání zájmu p ^edstavuje takový idealistický p^edstupe^ nebo doprovod k dalším rozhodnutím. Zajímavé je, že by v^bec nebylo nutné toto hledání zájmu podstupovat (možná je to p ^ímo kontraproduktivní) a p^esto to všichni zkusí. Zájem jako interakce, interpretace a konstrukce (zprost ^edkování zájmu) Nutnost si vybrat sebou tedy p ^ináší nutnost se v sob^ zorientovat a vybrat pro sebe to své vlastní „opravdové založení”. V tomto sm ^ru spíš, než by zájmy vedly jednosm ^rn^ k volb^ povolání, sama volba spíš vede k zájm^m. Ty je bud' nutné pouze artikulovat, nebo prost ^ p^ímo v daném ^ase vytlouct ze zem^. N^komu se to poda^í lépe, n^komu h^^e a n^komu v^bec. Tento proces p^itom neprobíhá jako n^jaká ^istá introspekce, ale je interak^ním procesem, kterého se ú^astní r^zné další osoby v r^zných úlohách interpret^ (konzultant^), vzor^ k napodobení, iniciátor^. Nej ^ast^ji v úlohách vzor^, interpret^, konzultant^ i iniciátor^ vlastních zájm^ najdeme rodi^e. Velmi ^asto jsou to také vrstevníci - kamarádi (u kluk ^ to platí zejména v p^ípad^ po^íta^ových zájm^). Ale krom^ toho je to celá ^ada vzdálen^jších prost^edník^, skrze které k d^tem profese promlouvají - nap ^íklad v p^ípad^ zájm^ o vojáky, hackery atd. Z r^zných prost^edník^ zájmu mají rodi^e specifické postavení dané ambivalentními vztahy, které k nim jejich dospívající d^ti mají. Vždy tu nacházíme n^jakou nápodobu, vyslechnutí, spojené s odporem a odklonem. Ale v daném souboru jsme se nesetkali s žádným výrazným konfliktem. Jako by na n ^j bylo íliš brzo, nebo byla daná situace chápána jako natolik vážná, že byly potenciální konflikty odsunuty do p^ pozadí a byla vyhledávána celkem jednozna ^ná rodi^ovská podpora (porada).

Perspektiva (budoucnost/platnost) Vedle starosti o vnit^ní napin^nost se p^irozen^ mnoho d^tí ptá, k ^emu to bude, co z toho bude, kam to vede (ve smyslu užite ^ném). Když pak hovo ^í o d^vodech své volby, spole^enskou a tržní užitností/ hodnotou dané profese (nebo oboru) obhajují své zájmy, nebo své zájmy artikulují v n ^jaké souh^e s t^mito spole^ensky legitimiza^ními d^vody. Volba st^ední školy, která je chápána jako volba profese je bilan ^ní situací, která p^ináší najednou nutnost n^jak zkonstruovat svou osobu, která se až dosud vznášela v jaksi nekone ^ném proudu ^asu zaujatá tu tímto, tu tímto. Tuto konstrukci je nakonec nutné n ^jak vytvo^it. Dále je nutné ji legitimizovat. Vytvo^it n^jakou legendu k tomu, pro^ n^co chtít. Ta je tvo^ena z^ásti vnit^ními legendami (baví), z^ásti vn^jšími legendami (je uplatnitelné, spole^ensky objednané). N^kdy, když se vnit^ní legenda nenajde, je možné se odkázat jen na spole^enskou objednávku. Ta m^že být v legitimiza^ním úsilí vid^na jako obzvláš^ oprav^ující, pardonizující.

55

Nebo je v tomto identitním ohledu osoba již pevná (má jasnou odpov^d' na to, co ji baví) a pouze hledá praktické ^ešení, jak toto „baví” uvést do reality. 2. Limitující faktory Jakmile je odpov^d' na to, co chtít nalezena, musí se zvážit otázky: jak se k tomu dostat (kudy vede cesta) a co je vlastn^ možné. Konstrukce toho, co chtít byla rovn ^ž sociální, nebo^ používala r^zných prost^edník^. Nyní se však do hry dostávají sociální fakta, která celý výb ^r vymezí a omezí. Limit aktuální nabídky Nabídka možností je vždy n ^jak kone^n^ omezena tím, jaké školy existují. I když by si n ^kdo p^ál chodit do st^ední školy kosmických let^, automobilového designu, ošet^ovatele v ZOO, nic takového neexistuje. Je t^eba se tedy p^izp^sobit a najít to nejbližší, co vyhovuje. Tady se setkáváme s omezeními, která vytvá ^í spole^nost a její nabídka. Je to omezení, kterému podléhají všichni bez ohledu na prosp ^ch atd. Je to omezení, které stojí nad rodinnými i individuálními p ^áními. V ideálním p^ípad^, kdy dít^ a jeho rodi^e jasn^ rozumí tomu, co která škola opravdu znamená a v ^dí o všech, které jsou k dispozici, jde jen o to, najít to nejbližší k p^vodnímu p^ání (nap^íklad p^ání „d^lat programátora” se prom ^ní na st^ední pr^myslovou školu elektrotechnickou, obor automatická technika). Problém je v tom, že jednak všichni se o všech možnostech nedozv^dí, ale p^edevším je otázka, zda správn ^ porozumí k ^emu daná škola opravdu vede a jak daná škola s p^áním koresponduje. Za klí^ový problém ^i limit zde vidíme interpretaci aktuální nabídky škol. Jak se to dozv^d^t? S tím p^ímo souvisí otázka, jak si doty^ní zjiš^ovali informace, jakou p^edstavu o tom, kam co vede, m ^li. (To už ovliv^ují faktory, ovliv^ující i bod dv^ — tedy zda a jak byli doty^ní schopní se v nabídce v^bec zorientovat). Tady hraje rodina velkou ^i zásadní roli. Nevybírá se z totální nabídky, ale z n ^jakého výb^ru, ke kterému se daná rodina dostala. Tento výb ^r není pr^zra^ný, ale podléhá interpretaci — ta škola d^lá asi to, ta asi to, to se asi bude hodit k tomu „zájmu”, to asi ne. „Pouhé” informování se je jist^ vyhledávací, ale je p^edevším a hlavn^ interpreta^ním procesem, který nevede k jednozna ^ným výsledk^m a hodn^ závisí na schopnostech t^ch, kdo vyhledávají. Limit osobních možností Vždy jsou p^itom n^jak individuáln^ omezeny možnosti výšky, jak vysoko lze mí^it. Hlavním limitem je tu jednozna^n^ prosp^ch a celkový studijní kredit, který se projeví p^edevším u p^ijímacích zkoušek. Samotný prosp^ch v sob^ vždycky spojuje osobní talentovanost, v^li s rodinným pozadím. Tam, kde je všechno deficientní, je i prosp^ch špatný a p^edstavuje limit možného. Na ^ad^ škol rozhoduje u p^ijíma^ek práv^ prosp^ch. Pro n^koho jsou tam otev^ené dve^e bez p^ijímacích zkoušek, pro n ^koho jsou automaticky zav^ené. Ten kdo je celkov^ studijn^ disciplinovaný (má vysoký studijní kredit), u p^ijímacích zkoušek uspívá a naopak. Osobní možnosti jsou z^ásti jaksi nehybným „objektivním” sociálním (prosp ^ch) a psychologickým faktem (talent), ale z^ásti také pohyblivou interpretací — sebe-interpretací zejména tam, kde panuje strach z vlastního selhání u p^ijíma^ek nebo obava z toho, jak bude kdo zvládat p ^edm^ty na st^ední škole.

56

Kluci — P ^ehledová tabulka

Kam cht^li (1) Soukromé (P)/ státní (S) 1. Gymnázium Svatopluk St Jméno

Alternativy (2,3)

Prijat/a

Zp^sob p^ijetí

Známky Mat Známky z ^J Pr^m^rný prosp^ch k on. pol.9 pol.8. kon.8 pol.9 pol.8. kon.8 pol.9 Vzd^lání otce pol.8. 8

2. Gymnázium

na I./ 1. termín

zkoušky z ^J, M

1

2. Gymnázium 3. Gymnázium

1,71 na 2./na zkoušky z ^J, M, AJ, I.termín pohovor, usp^l na 2 ško lá ch

Huben

P

1.Gymnázium

Mat^j

St

1. Obchodní akademie 2. Nedával

Radek

St

1. St^ední pr^m. škola 2. St^ední pr^m. škola dopravní elektrotechnická

Kamil

St

1. St^ední pr^myslová 2. St^ední pr^m. škola šk.elektrotechnická elektrotechnická

Jonáš

St

1. St^ední ^myslová um^leckopr škola.

Vítek

St

1.St^ední pr^myslová 2. St^ední škola elektrotechnická. pr^myslová škola elektortechnická

Dušan

St

1. St^ední technická škola ministr. obrany

Tomáš

Vzd^láni matky

Dou ^ování ne

1

1

1

1

1

1

SOU (truhlá ^)

SŠ, sekretá^ka

1,76 1,21 3

3

2

2

1

1

VŠ

VŠ (metodická p^ípravné kurzy, poradkyn^ na W) dtou^ování z ^J,

1

1

na 1/1. termín na 111. termín

p^ijíma^ky ^j, M

1,74 2,29 1,71 3

4

3

2

3

2

SŠ

SŠ

neví se, na ^j byl jednou

bez p^ijíma^ek

1,21

1,36 1

1

2

1

1

2

1

SŠ (letišt^, supervizor)

SŠ (zdravotní sestra)

ne

na 111. termín

bez zkoušek díky prosp ^chu 1

1

1

1

1

1

1

1

1

VŠ

VŠ

ne

1

1

1

1

1

1

1

1

VŠ, podnikatel

SŠ, dlouhodobé v ZUŠ, obor kresleni, domácnosti výtvarná výchova

1,14

1,14 1

2

2

1

1

1

1

VŠ

VŠ

ne

na 3. /111. na 1. a 2. termín skládáni písemné zkoušky termín z M,^J,AJ,fyzické testy a psychologické testy, na 3.nemusel skládat zkoušky, dostal se díky pr^m^ru

1,71

1,57 1,36 2

3

2

2

2

2

SOU, (d^lník)

SŠ (referentka)

AJ (u laciné paní)

P

na 3.111. zkouška z ^J a M a dalších 1.St^ední pr^m. škola 2. SPŠST 3.Soukromá st^ední termín v^ci, ale nakonec na elektrotechnická prosp^ch škola výpo^etní techniky

1,64

1,93 1,5

3

3

2

2

2

2

SŠ

SŠ min

Krátké dou^ování p^ed zkouškami matematika a ^eština.

^estmír

St

1,5

1,57 1,29 2

2

1

1

2

1

SŠ, podnikatel

SŠ, da^ový poradce

ne

Karel

P

Bo^ivoj

St

1. St^ední pr^myslová 2. tamtéž škola, výpo^etní technika 1. St^ední odborné u ^ 2. soukromá st^. škola reklamní umélecko-^emeslné tvorby. 3. SPŠ zem^m^^i^ská 2. SOU 1. SOU elektrotechnické elektrotechnické

2. Stavební pr^myslovka

2.STTŠ ministr. obrany 3. SOŠ elektrotechnická, strojní

1,07 na 1. /1. test z ^J, všeobecý test, termín talentové zkoušky 3 obrazy, rozhovor na 1.1I. termín

bez p^ijímacích zkoušek

I. termín na 11.1. termín

talentové zkoušky, slovní a v^tný rozbor, diktát, d^jiny um^ní

2,13 2,43 1,93 3

3

2

3

3

3

SŠ (finan^ní exekutor)

SŠ (zdravotní laborantka)

ne

1/I. termín

Výb^rové ^ízeni, kterého se neú ^astnil.

1,86 2

1,79 2

3

2

2

2

3

SOU (klempí^)

SOU (obsluha v denním baru)

chemie

Limit rodinné tradice Zde se setkáváme s omezeními z možné rodinné tradice. Tato omezení nevidíme ani tak jako, že by syn musel p^ebírat otcovské ^emeslo, ale spíše ve vysokých ambicích n ^kterých rodi^^. Omezení tu nejsou vlastn^ obvykle vyjád^ena pozitivn^ : musíš toto, ale negativn^, jako mantinely, ve kterých se dít^ má p^i volb^ pohybovat. Pro rodi^e vysokoškoláky obvykle platí, že jejich potomek by nem ^l jít jen tak do u^ení. Nebo to n^kte^í rodi^e formulují tak, že je jedno, co si vybere, ale musí to být s maturitou. Celkov^ pak to lze chápat asi jako tlak na to, aby se d ^ti na žeb^í^ku vzd^lání neoctly níž, než jsou rodi ^e. Limit rodinného p^íjmu Pokud dít^ neusp^je na státní škole, má obvykle šanci se dostat na soukromou, kde se ovšem platí školné. Pro ^ást rodin je takové ^ešení nep^ijatelné a tak bud' tla ^í na p^ijetí na státní školu nebo musí ustoupit a nechat dít^ jít na n^co, co je mimo p^vodní p^ání ^i se musí jít níž, než by se cht^lo - na u^ilišt^. Naopak pro rodi^e dít^te, které m^lo nep^íliš dobrý prosp^ch, to je možnost prosp ^chové omezení obejít a dít^ti st^ední školu koupit. Tyto omezené úvahy platí p^edevším pro Prahu a jiná velká m ^sta. Na venkov^ se k tomu vždy nutn^ ješt^ p^ipojí limity spojené s náklady na mobilitu dít ^te - zda budou mít na internát, dojížd^ní atd. Takové p^ípady ovšem v našem souboru ne^ešíme.

3. Proces volby Subjektivní zájem a perspektiva jsou podrobeny zmín ^ným omezením a je nalezen n^jaký kompromis. Tím není ^e^eno, že se vždy musí za^ít od zájmu nebo perspektivy. Mohu za^ít od omezení a teprve na základ^ definovaných možností zvažovat, co tedy vlastn^ chci. Proces volby je interpreta ^ním procesem, kde se nejd^ív n^jak zkonstruuje a legitimizuje zájem a tento zájem se musí pod^ídit jednak n^jak interpretované nabídce škol a dále r^zným omezením, vyplývajícím z osobních schopností a rodinné situace.

57

Klukovská skupina — n ^které d^ležité pojmy. B^hem let jsme mezi kluky identifikovali dv^ významné polarity ohledn^ vztahu k volnému ^asu a jeho nápini. Tyto polarity se objevovaly od první t ^ídy a projevovaly se r^zn^ podle v^ku. Na jedné stran^ to byli „fraje^i”, nebo jinak „hrá^i”, vyzna^ující se tendencí k sout^živým hrám, risku, zábav^, rozvíjení erotických vztah^ s dív^í skupinou, provokaci, sportu a ur^itým p^ehlížením nebo nad^azeným postojem k prostomyslnému školnímu snažení. Co frajery interesovalo byl jakýsi permanentní proud zábavy a orientace na dívky. Tím se nechce ^íci, že by to byli prosp^chov^ horší žáci nebo žáci vysloven ^ antiškoln^ orientovaní. Je pravda, že mezi nimi nebyli ^isti premianti, ale n^kte^í premianti se s postupující pubertou do tohoto kroužku také drali. Na druhé stran^ byli „vynálezci” (d^íve „herci"), vyzna ^ující se tendencí k uzavírání pon^kud mnišských odborných kroužk^, orientací na v^decké fantasti^no a budováním technických zájm^ a koní^k^ a ignoraci dívek. I mezi nimi se najdou prosp ^chov^ lepší a horší. Mezi nimi se ovšem nachází více premiant ^. Tyto polarity se co do rozvrstvení mezi konkrétními kluky ve t ^íd^ m^nily a posouvaly a tak nelze o nikom ^íci, že by byl ^ist^ to nebo ono. V kazuistikách se na tyto dv ^ polarity odkazujeme, nebo^ s hledáním zájm^ a celkovou p^ípravou na další budoucnost souvisejí. RADEK P^ ihláška:

Vyšší odborná škola a st ^ední pr^myslová škola dopravní Pha 1, Masná 18 - provoz a ekonomika dopravy, letecká doprava Náhradní p ^ ihláška: St ^ ední škola elektrotechnická, Pha2, Je ^ná 30 P^ ijat: I. termín Zp^sob p ^ ijetí: bez p ^ ijíma^ek

Zájem a perspektiva Radek nehovo^í o žádném zájmu, který by ho k volb ^ povolání vedl. Naopak zd^raz^uje rys perspektivy — je nejpragmati^t^jší ze všech kluk^. ^íká, že na letišti je slušný plat, a místo mezi letištním personálem vidí jako perspektivní zam^stnání, nebo^ lítat se bude po^ád. Chce d^lat prost^ n^co na letišti, a neup^ednost^uje žádnou konkrétní inkarnaci — je mu dle jeho vyjád^ení momentáln^ jedno, co to bude, jestli bude prost^ n^jakej letištní personál nebo p^jde dál na VŠ a bude pilot. Z minula u n^ho nenacházíme žádné specifikované zájmy. Je to jeden z nejoblíben ^jších kluk^ ve t^íd^, ale nevyznává a nevyznával žádnou specifickou zájmovou ^innost, krom^ obvyklého hraní si a sportování. P^i rozhodování o škole uvádí, že se rozhodl sám. U vlastní konkrétní volby dané školy uvádí, že se jen tak bavil s lidma, dokonce popírá i p^ímý rodi^ovský impetus a celkov^ se staví nad situaci: Já jsem to tak neprožíval, žádný zdroje jsem nehledal. Ani se školními autoritami se neradil. Tento chladný postoj je ovšem trochu narušen faktem, že jeho otec pracuje na letišti. N ^jaký vliv tu tedy je a je možné jej interpretovat r ^zn^ . Nelze stoprocentn^ ^íci, zda mu imponuje otec, ale zapírá to; nebo mu imponuje prost^edí letišt^, které díky otci zná; zda mu imponuje otc ^v plat; nebo zda byl tento aspekt (jakéhokoli povolání) v rodin ^ zd^raz^ován; nebo zda ve zd^raz^ování lukrativnosti se jedná o sou^ást masky zakrývající nápodobu otce; nebo zda se jedná o nedostatek p ^edstavivosti, která by jej vyvedla z rodinného kontextu toho, co zná. Z p^edpuberty ovšem víme, že jeho identifikace s otcem byla velká, jedna z nejmén^ problematických, se kterými jsme se setkali — byli to velcí kamarádi, a tak se nejvíce p^ikláníme k interpretaci, že se jedná o následování otcovského vzoru, zakryté pubertální rétorikou. Elektrotechnická škola je patrn^ zvolena jako hypotetická alternativa z d ^vod^, které uvád^jí i jiní: že jej baví po^íta^e, a tudíž by jako druhá možnost bylo p^ijatelné n^co kolem po^íta^^. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol.8. kon.8. pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 1,21 1,36 1

Známky z ^J 1 2 1

Známky Mat 1 2 1

59

Radek pat^í mezi premianty. Tento prosp^ch mu poskytoval velké možnosti a byl jeho automatickou propustkou na školu, kterou si zvolil. Zda fakt, jestli bude nebo nebude muset d^lat p^ijíma^ky, ovlivnil jeho konkrétní volbu nevíme, nehovo ^í o tom. Rodinná situace Radkova rodina je nerozvedená, oba rodi ^e jsou zam^stnaní. Rodina je po hmotné stránce slušn ^ zajišt^ná. Škola, na kterou se Radek dostal je státní, tudíž rodi ^e nebudou muset platit školné. Ale ani kdyby museli, neznamenalo by to patrn ^ omezení. Oba rodi^e mají st^edoškolské vzd^lání. Podle úsp^šné Radkovy školní kariéry na ZS lze usuzovat, že rodina je pozitivn ^ proškoln^ orientovaná. Otec pracuje na letišti jako supervizor, matka je zdravotní sestra. Tím, že se hlásí na školu, která m ^že vést k témuž zam^stnání jaké má jeho otec, pokra^uje Radek v rodinné tradici, a^ už je tím st^edoškolská trajektorie nebo na letišt^ orientovaná kariéra. Hledání kompromisu — proces volby Díky dlouhodob^ dobrému prosp^chu a dobré rodinné situaci nestálo Radkovi v cest^ nic, krom^ aktuální nabídky možností st^edoškolského vzd^lání. Nic p^ímého se o Radkov^ zájmu nedovídáme, ale p^epokládáme, že je n^jak inspirovaný otcovým zam^stnáním. Je to d^lat n^co na letišti a k tornu se musela najít vhodná škola, kterou SPS dopravní se zam^^ením na leteckou dopravu nejspíš je. V tomto hledání — artikulaci sehráli ur ^it^ n^jakou roli rodi ^e a blíže neur^ení lidi kolem (myslí se tím patrn^ vrstevníci, nikoli strejdové nebo u ^itelé), od kterých se o existenci školy dozv^d^l. V daném p^ípad^ se nejedná v pravém slova smyslu o kompromis, ale prost ^ o nalezení pom^rn^ p^ímé cesty. S tímto ^ešením jsou všichni zú^astn^ní (Radek a rodi^e), spokojení. MAT^J P^ihláška: Náhradní p ^ ihláška: Zp^ sob p ^ ijetí: P^ ijat:

Obchodní akademie, Kollárova, PhaB.Karlín Nic P ^ ijíma^ky ^ j, M (P ^ed zkouškami volali, že mají volné kapacity, obchodky již nejsou takový boom, jak bývaly, berou i bez p ^ ijíma^ek, týden po zkouškách.) I. termín

Zájem a perspektiva Jako sv^j dominantní zájem Mat^j p^edstavuje po^íta^e. Jako d^tský sen uvádí, že cht^l být policajt, ale to prý zavrhl. Druhý sou^asný zájem uvádí va^ení, že jej hodn^ baví va^it, takže p^emýšlel i chvíli nad hotelovkou, ale to zavrhl s tím, že na to, aby se to u ^il ješt^ další ^ty^i roky, ho to zas tak nebaví. V úvahách nad tím, jakou školu tedy zvolit vycházel z toho, aby to bylo n^co s po^íta^ema. A^koliv si nakonec nevybral p^ímo na po^íta^e orientovanou školu, ale obchodní akademii se zam^^ením na výpo^etní techniku, což je ur^itý kompromis (viz dále), p^esto uvažuje o tom, že by z ní pak mohl jít zas na n^jaký ty po^íta^e. Pokud jde o obsah toto po^íta^ového zájmu - co ho baví, tak je to t^eba n^co vymejšlet, psát v tom, no i hraní, no. Na dotaz ohledn^ programování odpovídá, že zkoušel n^jaký ty www stránky, což d^lal podle n^jakejch t^ch ^asopis^ a jak tam tohle popisujou, což bylo dle jeho mín^ní takový jednoduchý, ale na n^co složit^jšího se prý zm^že ^asem, až bude starší. Jeho zájem není p^íliš expertní ani vášnivý a sám se neza^azuje mezi ty co sed^j u po^íta^e po^ád, ale mezi ty, co na tom nejsou tak závislý zase. Zájmu o po^íta^e p^ikládá p^itom velkou váhu, protože - na rozdíl od va^ení - p^edpokládá, že by u toho vydržel ur^it^ ^ty^i roky a možná i trvale. Interes v po^íta^ích je zárove^ jakási t^ídní epidemie, vlastn^ všechny kluky baví hrát si s po^íta^em a jak se zdá, je to jediná v^c, která je v jejich sebezpytu p ^esv^d^uje o své hloubce a trvalósti. Komunika ^ní potenciál, který všeobecná záliba v po^íta^ích má, je t^eba brát vážn^ . To, že se jedná zárove ^ o dobrou zábavu, i zábavu spole ^nou, jejich moc zesiluje. Nechceme ^íci, že po^íta^e n^koho baví, protože to baví i jeho kamarády; ale rozhodn^ sdílení této záliby je její významnou sou^ ástí a tak mají ostatní kluci ve t^íd^

60

pozici jakéhosi konzultanta p^i onom hledání vnit^ního zájmu. Mat^j p^itom nepat^il ke t^ídní skupin^ „vynálezc^” - technicky koní^ká^sky orientovaných kluk^, byl to spíš „frajer” a sportovec. 6 P^i volb^ konkrétní inkarnace dostal od své matky na vybranou školy, na které by si p^ála, aby šel. (Ona informace o možnostech získávala z Internetu.) V nabízeném v^jí^i si vybral danou školu, zejména podle t^ch po^íta^^, že se tam s po^íta^i pracuje ve výuce a hodn^ v^cí je tam na t^ch po^íta^ích. Matka tak vytvo^ila prostor výb^ru a zárove^ asi svou iniciativou p^im^la Mat^je, aby si ujasnil, co jej baví. Pokud jde o perspektivu, jeho volba není nijak strukturovan ^ motivovaná užite ^ností, uplatn^ním atd. Jedinou zmínku nacházíme práv ^ v odkazu na to, že tato OA je jedna z t^ch lepších, takže po jejím absolvování by bylo možné jít zas na n^jaký ty po^íta^e, což m^že znamenat i opatrné vysokoškolské ambice, i odkaz na n^jakou práci s výpo^etní technikou. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol. 8. kon. 8. pol. 9.

Pr^m^rný prosp^ch: 1,74 2,29 1,71

Známky z ^J: 3 4 3

Známky Mat.: 2 3 2

Mat^j ^v prosp^ch je pr^m^rný až mírn^ podpr^m^rný. Nemohl si pomýšlet na p^íliš prestižní pr^myslové školy, kde by v konkurenci s lépe prospívajícími d^tmi byl jeho prosp^ch handicapem. Známky z matematiky nejsou vyložen^ špatné, ale neukazují zárove ^ p^ijímající škole matematicko technického talenta. Vzhledem ke známkám z ^eštiny se nejeví ani gymnázium jako p^íliš sch^dné ^ešení. Rodinná situace Rodi^e jsou nerozvedení, zam^stnaní a oba mají st^edoškolské vzd^lání. Jsou vícemén^ proškoln^ orientovaní, a rádi by, stejn ^ jako i sám Mat^j, vid^li jeho školní situaci lépe, ale Mat ^j je znám svou rozt^kaností a malou schopností plánovat, takže je klidn ^ schopen své zisky promrhávat a tak na tom není ve škole tak dob^e, jak by asi cht ^l být. Matka m^la jasnou p^edstavu v tom, jak nechce, aby to p^i volb^ školy dopadlo, o ^emž sv^d^í, že vybrala paletu st^edních škol a dala mu na vybranou, ale nenechala jej vybrat si cokoli, jít níž. Ekonomicky by patrn^ ani soukromá škola nep^edstavovala problém, takže st^edoškolské vzd^lání by bylo dostupné. Svou volbou vícemén ^ pokra^uje v rodinné tradici, matka byla s jeho volbou spokojená. Proces volby Iniciátorem rozhodování byla matka, která vybrala paletu škol a z t ^ch se vybíralo. Další informace sbíral od u^itelky. Nejd^íve uvažoval o pr^myslovkách, kv^li po^íta^^m, jezdil se na n^ i podívat, ale pak se rozhodl pro OA. D^vody byly patrn^ v kombinaci prosp^chových omezení a zvážení onoho zájmu o po^íta^e, který nebyl shledán natolik technickým, aby kv ^li n^mu stálo za námahu dostávat se na specializovanou odbornou školu. OA je obhajována, že je blízko, jsou tam ty po^íta^e, na které beztak cht^l jít, a n^jaké speciáln^jší pokra^ování je tedy možné. Dále tam jdou dv ^ spoluža^ky a to je také vnímáno jako klad (neodvážil bych se tvrdit, že to byl d^vod, ale svou roli to ur^it^ také hrálo). Podstatn ^jší cíl, než po^íta^ová specializace t^eba v rámci n^jakého u^ilišt^ s maturitou, bylo zjevn ^ dostat se na st^ední školu a k tornu se napnulo všechno úsilí. Mat ^j docházel na p^ípravné kursy na OA a dal si tam p^ihlášky v obou kolech. P^i p^ijíma^kách byl úsp^šný, ale patrn^ by usp^l i kdyby nebyl, nebo^ škola m^la dostatek volných kapacit. S volbou je spokojen.

Ohledn^ t^chto kategorií (Vynálezci, Fraje^i) viz Doubek, D.; Rybová, M. Kamarádství a hygiena. In PSŠE. 4.t^ída. Praha: PedF UK, 1999. 6

61

SVATOPLUK P^ ihláška: Náhradní p ^ ihláška: P^ ijat: Zp^ sob p ^ ijetí:

SOU elektrotechnické ^eskobrodská 32, Pha 9, obor: mechanik elektronik (maturita) SOU elektrotechnické Novovyso ^anská Pha 9, obor mechanik elektronik 1/I. termín Výb^ rové ^ ízení, pohovor.

Zájem a perspektiva Svatopluka baví hlavn^ ten po^íta^. Dále lepí plastikové modely a je jedním ze skupiny t^ídních „vynálezc^”. Technika je pro n^j jasným koní^kem, i když p^iznává, že povrchn^ ho baví hodn ^ v^cí, zejména sporty. Není tedy tím vysloven ^ extrémním vynálezcem. Po celou základní školu osciloval mezi vynálezci a frajery a v n^kterých letech p^sobil i jako jakýsi most mezi ob ^ma polaritami. Zájem tu patrn ^ p^edcházel samotný rozhodovací proces a nebyl tedy vyvolán nutností si n ^co vybrat. Výb^r vlastní školy prý byl dlouhý, ale probíhal hlavn^ mezi t^ma elektrotechnickejma. Zvažování zájm^ a jejich možných inkarnací p^itom hodn^ diskutoval s rodi^i, hlavn^ s mámou a tetou. Rovn^ž sám vyhledával informace v knihách a na Internetu. Procházel r^znými obdobími, kdy se „zamilovával” do r ^zných sm^r^, uvažoval ješt^ o u^^ovském oboru kucha^, protože ho baví va^it, ale nenašel žádný s maturitou a tak tuto možnost zavrhl. Tím se dostáváme k otázce perspektivy - a ^koli o p^ ímém uplatn^ní Svatopluk nemluví a zd^raz^uje hlavn^ zájmový aspekt, d^razem na maturitu poukazuje na otev ^enost k dalšímu studiu, ke kterému je maturita p^edpokladem, a na celkov^ lepší pozici na trhu práce, kterou ^lov^k s maturitou má. Lze p^edpokládat, že na to bud' pomyslel sám, nebo mu to zd^raznili jeho konzultanti - rodi ^e a teta. Explicitn^ sám Svatopluk v dotazníku uvádí jako své plány po st ^ední škole studovat, tedy op^t spíše ten zájmový cíl, než n^jaká utilita, ^i spole^enská objednávka. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 1,86 2 1,79

Známky z ^J: 2 3 2

Známky Mat: 2 2 3

Svatopluk^v prosp^ch je pr^m^rný nebo mírn^ podpr^m^rný a vyrovnaný. Tento prosp^ch mu nedovoluje pomýšlet na hladký úsp ^ch na prestižn^jších st^edních školách, ale je zase velmi slušný pro adepta SOU. Rovn^ž známky z matematiky neukazují p^ijímající škole nadpr^m^rného matematika. Pokud by se hlásil na výb^rov^jší školu, jeho prosp^ch by byl handicapem, i když by mu možná v takovém pokusu nebránil. Sám je, p^es sv^j nepremiantský prosp ^ch, ve t^íd^ ^azen spíše k t^m kluk^m, kte^í se u^í (vynálezc^m). Rodinná situace

Rodi^e jsou nerozvedení a zam^stnaní. Oba jsou vyu^ení. Otec pracuje jako klempí^ a matka pracuje jako servírka v denním baru. Jsou ur^it^ dosti proškoln^ orientovaní a svého syna v odborných, vzd^lávacích zálibách podporují. Matka podporuje jeho zálibu v po ^íta^ích potud, pokud se zajímá o to co je uvnit^, hraní se snaží regulovat. Ur^it^ jim jde o to, aby se jejich syn posunul na vzd^lávacím žeb^í^ku výš, než jsou oni sami. Jejich fman^ní situaci neznáme, p^edpokládáme, že by si mohli dovolit syna podporovat i na soukromé škole, k tomu však nemuselo dojít. Svým úsp ^chem na SOU s maturitou posouvá la ^ku rodiny výš, p^ekra^uje rodinnou tradici.

62

Proces volby O volb^ konkrétní školy uvažoval prý déle, patrn ^ by cht^l n^jakou elektropr^myslovku, ale zárove ^ cht^l podle všeho bez rizika usp ^t. Známky mu nedovolovaly moc široký výb ^r a p^ekonat je v rámci p^ijíma^ek si asi netroufal, možná se to zdálo p^íliš riskantní. Požadavek maturity zárove^ omezoval možnosti z druhé strany. P^itom tu byl vnit^ní zájem o n^co s po^íta^i, elektronikou s ^ímž by n^jaká snadn^ji dostupná stavební ^i strojní pr^myslovka nebyly kompatibilní, byly by pouze utilitární. Volba odborného u ^ilišt^ elektrotechnického s maturitou je tak kompromisem - je to „n^co s elektrotechnikou” a maturita tu je, p^itom byl p^ijat „na prosp^ch” v jakési „o stupe^ níže” položené luxusní p ^ijímací cest^, jakou procházejí opravdoví premianti na prestižní elektropr ^myslovky - na jistotu, bez p ^ijíma^ek. V tomto procesu hledání hrála prvotní korek ^ní roli, která byla pozd^ji Svatoplukem pozapomenuta, výchovná poradkyn ^, na jejíž doporu^ení Svatopluk absolvoval prof-testy zadávané psýcholožkou. Jejich cílem byla eliminace mat^ina ambiciózního p^ání, aby Svatopluk studoval na gymnáziu. Dalšího procesu hledání optimální strategie se ú^astnila celá rodina - ve vyhledávání informací a posuzování toho, co by bylo nejlepší. Zvláštní role p ^ipadla tet^, která totéž absolvovala p^ed rokem se svým synem, jenž šel rovn ^ž na u^^ák. Jakoby se tedy v tomto p^ípad^ v rámci celé rodiny hledala opatrná, tak trochu známá a jistá cesta, jak pozvednout syna na spole^enském žeb^í^ku výše, kde jak jeho osobní zájem, tak nutnost hru „uhrát”, usp^t m^ly stejnou váhu. P^íliš vysoká hra by nemusela být úsp ^šná (a kdo moc vybírá, p^ebere), soukromá škola by možná p ^íliš napjala rodinný rozpo^et; u^ilišt^ je pro rodi^e známá cesta, ale maturita je tu nezbytnost, protože otvírá dve^e výš. KAMIL P^ ihláška: Náhradní p ^ ihláška: P^ ijat: Zp^sob p ^ ijetí:

St ^ední pr^myslová škola elektrotechnická, Je^ná 30, Praha 2, obor 1. Elektronické po ^ íta ^ ové systémy, 2. automatická technika. St ^ ední pr^m. škola elektrotech., v Úžlabin ^ 320, Pha 10 obor: 1. elektronické po^ íta^ové systémy, 2. Automatická technika I. termín _ Bez zkoušek díky prosp ^ chu

Zájem a perspektiva Kamil ^íká, že na za^átku nad tím vlastn^ v^bec nep^emejšlel, já jsem vlastn^ v^bec nev^d^l. Když se musel rozmyslet, co bude d^lat, jeho první krok bylo vybrat si nejd^ív, co by ho asi nejvíc bavilo. Pak zjistil, že nejvíc by ho asi bavilo pracovat s t^ma po^íta^ema. B^hem let cht^l být údajn^ vším možným, od d^tského popelá^e, p^es veteriná^e a spoustu v^cí, na které si ani nevzpomene, až nakonec p^išel na ty po^íta^e. Tato sebeidentifikace jako po^íta^ového experta je p^itom trochu zvláštní a v delším ^asovém horizontu p^ekvapivá. Domníváme se, že více než u jiných je založena v tom, že po ^íta^e jsou to, o^ u kluk^ jde, to o ^em se mezi nimi mluví a na základ^ ^eho je možné se s nimi kamarádit. Vycházíme p ^itom z toho, že významnou ^ástí celého vyjednávání o budoucnosti, je Kamil ^v kamarád ze t^ídy. V^bec tenze mezi jeho rodinou (matkou) a jeho kamarády - vrstevníky formují mnohé z Kamilových osud^ a mají významný dopad i na jeho profivolbu. Kamilova matka se postarala o to, aby on a jeho kamarád ze t^ídy šli dokonce do téže t^ídy na stejné st^ední škole. Po celou školu vykonávala nad Kamilem jakýsi hyperprotektivní dohled nepoušt^la ho s jeho vytouženými kamarády na školy v p^írod^, omezovala jeho odpolední kamarádské kontakty, zkrátka chránila jej p^ed nástrahami „špatných kamarád^”, jak jen to bylo možné. P^stuje v n^m zvyky vysoké kultury, Kamil stále ješt^ chodí na hodiny klavíru. Kamil zase na oplátku nejvíce sní o svých vrstevnících a jaký by s nimi byl sladký život, kdyby mohl probíhat napino. V rozhovoru jako jediný uvádí, že kdyby mohl hrát ve filmu, cht^l by, aby to byl film z prost^edí školy, kde hrají kluci a holky v jeho v ^ku (ten „pravý život"). O klavíru ^íká, že ho baví a že by cht ^l v budoucnu mít n^jaký kvartet se stejn ^ starýma, i když by se to nejmenovalo kvartet, by to nebylo takový intelektuální, ale spíš... populární hudba. Nyní to vypadá, jakoby si v prost^edí „kontrolovaného kamarádství” mohl d ^lat, co bude chtít. Matka, která chrání jeho život p^ed kamarády, mu vymezila prostor a on si vybral sv ^j zájem (podle kamarád^) a ona za^ídila op^t v mezích možností ochrán^né prost^edí. Z hlediska uplatn^ní, perspektivy uvádí, že by cht ^l na vysokou školu, ale vidí to jako velmi vzdálené a závislé na tom, jak mu p^jde ta st^ední škola. Žádný další odkaz na využití ^i praktický rozm^r svého zájmu neuvádí. 63

Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pr^m^ rný prosp ^ ch: 01.8. on.8. 01.9.

1 1 1

Známky z ^J: 1 1 1

Známky Mat. 1 1 1

Kamil je nejlepší žák ze t^ídy s dlouhodob^ 100% úsp^chem - samými jedni^kami. S. takovým prosp^chem si mohl vybrat tak^ka cokoli a je s podivem, že se nep^ihlásil na n^jaké gymnázium. S disciplinou, kterou má, by jist^ zvládl i p^ijíma^ky, pokud by je musel skládat. Nejmén ^ sedm let již chodí na LSU na piano a nenechal toho, takže i n^jaká konzervato^ by byla možná dostupná. Prosp ^ch v jeho p^ípad^ nep^edstavoval žádný limit. Rodinná situace Oba rodi^e jsou nerozvedení, dob^e zajišt^ní, vysokoškolsky vzd^laní. Rodina je jednozna^n^ siln^ proškoln^ orientovaná. Otec ve školním diskursu tak^ka nefiguruje, naopak matka tu pevn ^. kontroluje situaci a syna siln^ ovliv^uje a sm^ruje. Velkou disciplinací udržovala syn ^v skv^lý prosp^ch. Volba prestižní elektropr^myslovky, na kterou m^že navázat vysoká škola, je p^edb^ žným sledováním rodinné úrovn^ vzd^lání. T^žko ^íci, jestli následuje rodinnou tradici, ale dá se ^íci, že v mezích tolerance stanovené matkou, ano. Proces volby Zdá se, že v tomto p^ípad^ v^bec nebylo nutné nacházet kompromis vzhledem k vn ^jším omezením, daným rodinným rozpo ^tem nebo prosp^ chem. Vše bylo možné. Kompromis se spíš hledal mezi silnými požadavky matky a Kamilovou touhou po individuálním prostoru ve sv ^t^ vrstevník^. Tento kompromis nebyl nalézán vn^, ale byl vlastn^ hledáním toho, co z Kamilova osudu si matka udrží a co z^stane jemu. P^itom Kamilovi nešlo o to, vybojovat prostor pro n^jaký sv^j silný koní^ek, ale aby mu v^bec n^co zbylo. Toto n^co p^itom nebylo ukryto uvnit^ jeho osoby, šlo o to, co si bude sm^t vyp^j ^it od svých spolužák^ vrstevník^. Tento v^^n^ zamilovaný neš^astník cht^l nejprve na obchodní akademii - sotva kv ^li svému zájmu o podvojné ú^etnictví, ale nejspíš proto, že tam jde ze t ^ídy n^kolik dívek i jeden kluk; matka ho odradila a t^žko ^íci, zda kv^li dívkám (t^mto nebo jiným, které by na OA ur ^it^ byly a na mnišské technické škole nebudou), nebo kv^li nižší prestiži, kterou taková škola možná má (když Kamil mluví o tom, že elektropr^myslovku v Je^né si vybral, že je prestižn^jší...), nebo že nechce aby se její syn vzdálil n^kam p^íliš daleko (... a je to blíž - i když se v toto p^ípad^ mluví o druhé elektropr^myslovce, kam si dával p^ihlášku). Nakonec jsou oba s jeho volbou spokojeni. DUŠAN P ^ ihláška: Náhradní p^ ihláška: P ^ ijat: Zp^sob p ^ ijetí:

1. St ^ední technická škola ministr. obrany, Moravská T ^ebová, 2. Technické lyceum strojírenských a elektrotechnických za ^ízení 3. St ^ ední odborná škola, U Vinohradského h ^bitova 3, Pha3 Na 3. na III. termín na 1. a 2. termín skládání písemné zkoušky z M, ^J,AJ,fyzické testy a psychologické testy, na vojenské škole. 3. Nemusel skládat zkoušky, dostal se díky pr^m^ ru

Zájem a perspektiva Dušan se již prý t^i roky zajímá o vojenství a zhruba asi rok cht ^l jít na st^ední vojenskou školu. Kupuje si knížky, vojenské v^ci. Cht^l chodit na bojové sporty, ale n^jak se k tornu nedostal. Chodí do skauta, což považuje za jakousi p^ípravu k vojenské karié^e. Cht^l na vojenskou protože se o to zajímá a cht^l by to d^lat. K vojenství ho neláká žádná speciální technika jako tanky ^i letadla. Cht^l by d^lat ...asi tak normáln^, p^šáka... p^chota, bez ni^eho, jenom chodit. Kdyby to šlo, ur^it^ by se mu líbilo doštat se k n^jakým 64



speciálním jednotkám. Nejvíc se mu líbí mari^áci, o ty se zajímá nejvíc. Nelákají ho exoti ^t^jší jednotky jako t^eba delta force, nebo cizinecká legie. Normální mari ^ák, to je jeho ideální sebeidentifikace. Kde se tato jeho záliba vzala nevíme, ale ur^it^ do jisté míry p^edcházela samotnému rozhodování. Dušan sám není silácký typ, je to spíš klidný a nenápadný, celkem urostlý kluk, t ^žko ^íci, jakou má ve t^íd^ p^esnou pozici. Není to žádná spole^enská hv^ zda, ani totální outsider. Na jedinou školu, která v republice je takto zam^^ená, se nedostal, ale chce to za rok zkusit znovu. Z hlediska perspektivy není nijak specifický. V dotazníku pouze uvádí, že by po st ^ední škole cht^l na vysokou školu. Domnívám se, že ho v dané chvíli nep ^itahuje plat a „životní jistoty” profesionálního vojáka, ani nevnímá možná rizika. Spole ^enskou prestiž tohoto povolání rovn ^ž nerozebírá. Ur^it^ ho nejvíc p^itahuje dobrodružství a celková jasná identita, vyplývající z toho, když je n ^kdo voják. Spole^enské uplatn^ní profesionálního vojáka naopak možná oslovuje rodi ^e. Pozoruhodné je, jak se za léta reformy armády prom ^nil status ^lov^ka, jenž se hlásí na vojenskou školu. Nejenže to není žádná cesta pro pitomce, jak tomu bývalo za ^as^ socialismu - usp^je jen minimum uchaze^^, ale i ve t^íd^ toto rozhodnutí nevyvolávalo žádný komentá^. P^ed patnácti lety by byl takový ^lov^k spole^ensky mrtvý. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8 on. 8 01.9

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 1,71 1,57 1,36

Známky z ^J: 2 3 2

Známky Mat: 2 2 2

Dušan^v prosp^ch je mírn^ nadpr^m^rný, nep^edstavuje n^jaké závažné omezení a v jisté kategorii škol p^edstavuje dokonce otev ^ené dve^e. Nakonec se dostal na st^ední školu „na prosp ^ch”. P^i zkouškách neusp^l, ale konkurence tam byla prý velmi ostrá, takže to nemusí znamenat, že by vysloven ^ propadl. P^ipravoval se na n^, docházel na angli^tinu. Chce to zkusit znovu, takže se necítí n^jak fatáln^ zahanben. Rodinná situace Oba rodi^e jsou zam^stnaní, nerozvedení. Otec je vyu ^en, pracuje jako d^lník, matka má st^edoškolské vzd^ lání, pracuje jako referentka. Aktivní roli v jeho školním život ^ hraje patrn^ matka, která mu vyhledávala informace o školách a radila mu. Rodina je spíše proškoln ^ orientovaná. Nevíme, jaká je ekonomická situace rodiny, nevíme jestli by rodina zvládla eventuelní soukromou školu. P ^i p^íprav^ na p^ijímací zkoušky ovšem zaplatili pouze angli ^tiná^ku, která byla levná. Minimáln^ st^edoškolským sm^^ováním p^ekra^uje rodinnou la^ku vzd^lání. Proces volby Dušana dle všeho zajímalo vojenství. ^íká, že mu nikdo neradil, rozhodl se sám. Tu školu objevila máma a já jsem jako a já jsem jako navrh, že bych tam cht ^l jít. Máma posloužila jako vyhledáva ^ informací, ale Dušan byl ta autorita, která rozhodla. Matka se podle všeho snažila najít n ^co, co by se jejímu synovi líbilo, bez ohledu na náro ^nost. Jemu se perspektiva, kterou mu nabídla líbila. Prosp ^chov^ v tom nebyl problém, rodin^ jeho vojenská záliba nevadila, p^estože byli jeho volbou p^ekvapeni. Otec v tomto diskursu v^bec nefiguruje - ani jako vzor, ani jako sm^rodatná autorita. Taktéž ve škole se prý Dušan nijak neinformoval. Na zkoušky se p^ipravoval, ale p^ípravu spíše podcenil. U zkoušek v obou kolech neusp ^l, usp^l až nakonec „na prosp^ch” na elektro-strojní pr^myslovce, která je ovšem chápána striktn^ jako p^estupní stanice, jako do^asný tábor, p^ed novým pokusem dostat se na vytouženou vojenskou školu.

65

HUBERT P^ihláška: Náhradní p^ ihláška: P^ ijat: Zp^sob p ^ ijetí:

1.Gymnázium Boti ^ ská, Pha 1 2. Gymnázium Jižní M ^ sto, Pha 4, 3. Gymnázium prof. Jana Pato^ky, Pha 1 na 2./na I.termín zkoušky z ^J, M, AJ, pohovor, usp^ l na 2 školách

Zájem a perspektiva Hubert si vybíral gymnázia protože se necht^l specializovat, ješt^ neni vybranej, teda ješt ^ si nevybral, a že to všeobecný vzd^lání by bylo nejlepší. Žádný koní^ek nebo zájem, který by dominoval u sebe

nenachází. To neznamená, že by ho nic nezajímalo. Ríká: tak ted' sportuju t^eba a baví d^lat..fakt nevim... snažim se získávat tak jako rozhled o tom sv ^t^ teda trochu... za^ínám ted'ka ^íst, to jsem ne^et moc d^ív, dívat se na dobrý filmy a tak trochu jinak se na ten sv^t dívat... ^tu... t^eba Kunderu... filmy t^eba Zv^tšenina, chodim do Aera, ^asto, zrovna teda jsem byl na Matrixu, protože to teda musím vid ^t, ale jsem si teda ^ikal, že jsem v tom ob^im kin^ nebyl strašn ^ dlouho, že po^ád chodim do toho klubovýho. Nebo na výstavy t ^eba ted'ka na Reality Czech... Ve svých intelektuálních zájmech ^ní vysoko nad celou t^ídou. Žádná st^ední jiná škola, která by se obracela na takové zájmy, než gymnázium vlastn ^ není. Není to technik, a^koli ho po^íta^e baví jako všechny kluky. S žádným povoláním st ^edoškolského typu se neidentifikuje, takže je pro n ^j gymnázium jasn^ nejlepší volba. Co je trochu paradoxní, že na gymnáziu (V Josefské) již byl - od šesté t ^ídy, musel z n^j v polovin^ osmé t^ídy (tercie) odejít, a minulý rok tvrdil, že gymnázium už v žádném p ^ípad^ nechce. V té dob^ spekuloval nad hotelovou školou, cht^l být hoteliér, protože jej baví va^it a ^íká, že ^ím by ur^it^ cht^l také být, je šéfkucha^. Va^ení p^itom chápe jako um ^leckou ^innost protože va^ení, to je, myslim, že jako nejsem zas tak špatnej kucha^, to m^ vždycky bavilo, tak to je taky jako takový ztvárn^ní ur^it^ sama sebe, tak protože toje taky taková socha, žejo, to jídlo... Hubert va^í všechno - velká jídla, ned^lá jen dezerty. Nicmén^ variantu hotelové vzdal ve prosp ^ch širšího vzd^lání a sv^j postoj ke gymnáziu p^ehodnotil. Nakonec zjistil, že se mu „studijní” atmosféra, odlišná od ZŠ, vlastn ^ líbila. Z hlediska perspektivy chápe gymnázium jako jasný p ^edstupe^ vysoké školy. V logice svých zájm^ ^íká, že by cht^l nejrad^ji na filosofickou fakultu, má jen obavy, že to nemá dost uplatn ^ní a že toto uplatn^ní je d^ležité, možná d^ležit^jší, než vlastní zájem. Ale rozhodnout tuto otázku je t ^žké: Bohatej... no rozhodn^ bych necht^l bejt chudej, ...tak neni to špatný bejt bohatej, rozhodn^jako... netoužim po tom, jako rozhodn ^ ...kdo je bohatej nemá pinej život, v^tšinou nebo ^astokrát obrácen^, ale jako to uplatn^ní s ohledem na ty finance by asi jako to... to je složitý to spojit, aby m ^ to obohacovalo a zárove^ aby to m^lo uplatn^ní. Co je nejd^ležit^jší, je stejn^ onen pinej život. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 1,71 1,76 1,21

Známky z ^J:

Známky Mat.:

3 3 2

2 1 1

Hubert^v prosp^ch po p^íchodu z p^edcházejícího gymnázia byl spíše podpr^m^rný, což byl možná dozvuk jeho problém^ (eufemisticky poznamenává, že m^l problémy s profesory), ale za tímto prosp ^chem se skrývala asi dostate^ná rezerva, protože p^ijíma^ky složil úsp^šn^ a p^ijali ho na dv^ gymnázia. Na p^ijímací ^ízení nem^l prosp^ch vliv. Rodinná situace

Rodi^e jsou oba zam^stnaní a nerozvedení. Oba mají vysokoškolské vzd ^lání. Otec je léka^, matka je metodická poradkyn^ na W. Jsou siln^ proškoln^ a intelektuáln^ orientovaní. Zejména otec se snaží na svého syna p^sobit a vést jej k „vyšší kultu^e”. P^vodní cíl, aby Hubert vychodil celé osmileté gymnázium nevyšel, a tak mu povolili „zklid^ovací” odbo^ku p^es základní školu, ale nakonec se zdá, že se návrat na

66

hlavní dálnici vyda^il. Zvolené gymnázium je soukromé, takže je zjevné, že rodi ^e p^i tomto návratu nelitovali prost^edk^. Proces volby Nebyl hledán žádný kompromis, nebo ^ neexistoval jiný požadavek, než jít na gymnázium, protože se ješt^ neví. Hotelová škola byla zamítnuta p^edem a nad kucha^em ani reáln^ nep^emýšlel, ani by to asi nebylo v rodinném kontextu akceptovatelné (za konflikt mu to ur ^it^ nestálo). Zbývalo tedy, se pouze na n^jaké gymnázium dostat. Absolvoval p^ípravné kursy z ^eštiny a matematiky a p^i zkouškách usp^l na dvou ze t^í gymnázií. Jedno odmítl, protože na n^j špatn^ p^sobilo, že to na p^ijíma^kách bylo špatn^ zorganizované, že ta profesorka mi ^íkala, že už neví, co mi má dát za otázku. S druhým byl spokojen a nastoupí do n^j. JONÁŠ P ^ ihláška: Náhradní p^ ihláška: P ^ ijat: Zp^ sob p^ ijetí:

1. St ^ední um^ leckopr^myslová škola, Žižkov, Pha3 scénická technika Stavební pr^myslovka na 1. /I. termín test z ^J, všeobecný test, talentové zkoušky 3 obrazy, rozhovor

Zájem a perspektiva Jonáš rád maluje, zajímá se o to, snad mu to i de. Svou školu hledal mezi um^leckými st^edními školami. Krom^ toho ho baví i po^íta^e odmala. Na rozdíl od jiných náhlých po ^íta^ových expert^ je on opravdovým expertem, i když se tím moc nechlubí. Ve t ^íd^ pat^il mezi skupinu vynálezc ^, kde byl jednozna^nou hv^zdou. P^esto se sm^ruje um^leckým sm^rem. Vedle toho ^íká, že asi jako každej druhej by cht ^l bejt hercem, ale to zavrhl. Dokonce to i zkoušel - d^lal konkurs do filmu, ale neusp ^l. Ve výtvarném sv^t^ vidí své šance lépe. Zajímá se o architekturu, prý i o scénografii. U té by ale necht ^l skon^it, cht^l by, dá-li pánb^, na n^jakou tu architekturu jako vysokou, nebo jsem p ^emejšlel jako n^jakej grafik v herním pr^myslu. Zájem je tu vybrán z ^ady jiných zájm^, asi jako nejsiln^jší. Na rozdíl od jiných by Jonáš patrn ^ pat^il mezi opravdové experty na n^jaké po^íta^ov^ zam^^ené pr^myslovce, ale on chce k po ^íta^^m p^istupovat nikoli technicky, ale um^lecky - výtvarn^. Vzhledem ke svému prosp ^chu a univerzálním schopnostem by byl ur^it^ úsp^šný i na gymnáziu, ale takovou alternativu kategoricky odmítá. Z hlediska perspektivy zmi^uje jasné vysokoškolské ambice, o jiných utilitárních cílech se nezmi ^uje. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol.8. kon.8. pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 1,07 1 1

Známky z ^J: 1 1 1

Známky Mat. 1 1 1

Jonáš je premiant a mohl by si vybírat, co chce. Na leckterou školu by se dostal bez p ^ijíma^ek, p^esto se takovou snadnou cestou nevydal a p ^ijíma^ky podstoupil. Skv^lý prosp^ch mu ovšem pomohl i tady, nebo ^ byl v rámci p^ijímacího ^ízení bodován. Ve škole byl u ^iteli velmi oblíben pro svou bystrost, neproblemati^nost a zárove^ samostatnost. Rodinná situace Jonášovi rodi^e jsou nerozvedení, otec je podnikatelem a má vysokoškolské vzd ^lání, matka je dlouhodob^ v domácnosti a má minimáln^ st^edoškolské vzd^lání. Bratr je na „Hollarce”. Rodina je siln^ proškoln^ orientovaná. Ekonomicky je na tom pravd^podobn^ velmi dob^e, takže by eventuelní soukromá škola nebyla problémem. Svou volbou jde Jonáš ve šlép ^jích, které jsou analogické šlép ^jím staršího bratra. Vysokoškolskými ambicemi se hlásí k rodinné tradici.

67



Proces volby Pro své výtvarné ambice hledal vhodnou školu. Uvažoval s rodi ^i nad r^znými um^leckými školami, i nad „Hollarkou”, kde je bratr, ale tu zavrhli. Um^lecké školy jsou velmi výb ^rové a tak musel najít strategii, jak se tam dostat. Má zájem o architekturu a všelijak „užitou” grafiku a tak rodi ^i náhodn^ nalezený obor „scénická technika” na UMPRUM byl pom ^rn^ blízko a zárove^ pat^il mezi ty mén^ „našlapané”, a tak tu byla v^tší šance usp^t. Obor se mu zalíbil. Druhou variantou byla stavební pr ^myslovka (kv^li architektu^e), která byla ovšem chápána jako p^estupní stanice pro další pokus o p^ijetí, pokud by se letos nepovedlo. Konzultanty mu p ^itom byli p^edevším rodi ^e. Jonáš u talentovek i p^ijíma^ek usp^l a na školu se dostal, s ^ímž jsou všichni spokojení. ^ESTMÍR P^ ihláška: Náhradní p^ ihláška: P ^ ijat: Zp^ sob p ^ ijetí:

Smíchovská st ^ední pr^myslová škola, Preslova 25, Pha 5, výpo ^etní technika tamtéž I. termín bez p ^ ijímacích zkoušek, díky prosp ^ chu

Zájem a perspektiva ^estmír se odjakživa zajímá o po^íta^e. Od osmé t^ídy prý, chce být programátorem, od té doby co za^al poprvý hrabat v programech a zjistil, že se tam daj d^lat úžasný v^ci. Ne, že by dekompiloval programy, ^i p^ímo programoval. P^edevším všelijak upravuje podoby program^, her... když se to tam dá n ^jak p^ed^lat, tak to p^ed^lám. V^tšinou jsou to zvuky, textury, jako povrchy a takhle. Ze z toho potom vyleze n^co úpin^ jiný ho... já mám takovou hru, Worms Ármageddon se to jmenuje, to jsou ^ervi proti sob^, a tam jsou p^ímo zvukový soubory a obrázky t^ch r^znejch v^cí, tak tam je úvodní n^co jako, dalo by se ^íct animace, tam se objeví atomovej výbuch a jako na stroji se tam napíše Worms Armageddon, tak jsem našel ty písmena, jak jsou tam napsaný, tak jsem je p ^ed^lal a ud^lal jsem z toho Star trek Mageddon, že prost ^, zvuky jsou tam jako ve Star treku, zbran ^jsou tam jako ve Star treku. Programovat p^ímo neumí, pouze d^lat www stránky ve Front Page. HTML kód v pozadí wysiwyg editoru zná, prý by se ho nenau^il, ale ur^it^ se jej nau^í. Rovn^ž se chce nau^it ješt^ jiné programovací jazyky: Mám takový p^ísloví, kolik po^íta^ových kód^ znáš, tolikrát jsi programátorem, takže se jich budu chtít nau ^it ur^it^ n^kolik. Dlouhodob^ jej považujeme za nejortodoxn^jšího vynálezce. Sám sebe, pokud jde o expertnost, staví až na t ^etí místo ve t^íd^, za Jonáše a Bo^ivoje, kte^í se v programování dostali dál - Bo ^ivoj vytvo^il svou vlastní hru, Jonáš umí psát p^ímo v HTML. Jeho zájem o po ^íta^e, jejich útroby, programování a modifikace technologických fantazií ve hrách vycházejí z dlouhodobé tendence, kterou je zcela jasn ^ možné sledovat nejmén ^ od ^tvrté t^ídy. Jeho zájem tedy není žádné náhlé obrácení. Rodi^e ho v jeho technických spádech podporují potud, pokud si udržuje dobrý prosp^ch. Z úvah o budoucnosti od za^átku vylou^il cokoli, co by m^lo co do ^in^ní se sportem a rukama. Jeho otec ho od mali^ka vedl dosti spartánskými metodami ke sportu (boxu, tenisu), proti ^emuž se ^estmír bránil práv^ onou svou technologickou vášní a vynálezeckými koní ^ky, podporovanými více matkou. Možná v tom je zako^en^na mimo^ádná stabilita Cestmírových zájm^. Z hlediska perspektivy vidí své vnit ^ní sm^^ování nad^jn^. Tak po^íta^^ je na sv^t^ ^im dál víc a za ty ^tyry roky, co budu na st^ední škole, jich bude ješt^ víc, takže si myslim, že se ur^it^ uplatnim, když budu dobrej. A když nebudu dobrej, tak se ur^it^ uplatnim jako hacker. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit ol. 8. on. 8. ol. 9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 1,5 1,57 1,29

Známky z ^J: 2 2 1

Známky Mat.: 1 2 1

^estmír^v prosp^ch je nadpr^m^rný, ale není to ona absolutní propustka kamkoliv, kterou jsou samé jedni^ky. Pat^í mezi t^ídní elitu, ale pro svou svéhlavost a rozumbradovství m ^l n^kdy problémy, které sám

68

interpretoval tak, že je génius, kterému jeho okolí nerozumí, zatímco spolužáci ho ^astovali p^ezdívkou dutohlav. 7 Rodinná situace Rodi^e jsou nerozvedení, otec má st^edoškolské vzd^lání, je podnikatelem, matka má minimáln^ st^edoškolské vzd^lání a pracuje jako da^ový poradce. Rodina je proškoln^ orientovaná. Otec na konkrétní sm^r nem^l viditelný vliv, ale staral se b ^hem základní školy o dostate ^n^ tvrdé podmínky, které by syna p^im^ly k dobrému prosp ^chu. Matka podporovala synovy technické spády a sloužila jako vyhledáva ^ informací o konkrétních školách, ješt ^ s tetou. Svým sm^^ováním se Cestmír drží rodinné la^ky vzd^lání. Proces volby ^estmír m^l jasno v tom, že chce na školu s po^íta^i. Matka jak slyšela, že už je takový to vobdobí, že bych si m^l vybírat školu, tak mi nosili s tetou, vono je jí teprv asi dvacet, všemožný knížky vo st ^edních školách, no a vyber si. Tak jsem otev^el první a tam jsem si n ^co vybral. Jiné pr^zkumy ned^lal a s nikým jiným se neradil. Uvažoval ješt^ nad elektro-pr^myslovkou v Je^né, ale tam by musel d^lat p^ijíma^ky a toho se obával, protože se cht^l na školu dostat na jistotu. Proto zvolil mén ^ prestižní variantu, kde mu jeho prosp^ch sta^il na p^ijetí bez zkoušek. Navíc prý je zvolená škola p ^ímo zam^^ená na výpo^etní techniku, kdežto Je^ná byla jen elektro. S volbou a úsp^chem je spokojen. TOMÁŠ P ^ ihláška: Náhradní p ^ ihláška: P ^ ijat: Zp^sob p^ijetí:

1.St ^ední pr^m. Škola elektrotechnická v Úžlabin ^ , Pha 10, elektronické systémy,

po ^ íta^ové informace. 2.St ^ední pr^myslová škola sd^ lovací techniky, Panská Pha 1, digitální telekomunika^ní technika, 3. Soukromá st ^ední škola výpo ^etní techniky, Pha 9. Na 3./ II. termín, na ostatních neusp ^ l, záchytná škola, zaplatil to. Zkouška z ^J a M, na 3. prosp ^ ch.

Zájem a perspektiva Tomáš se dle svého vyjád^ení zajímá o po ^íta^e, ale jeho zájem není nijak horký. Rozhodn^ není žádný takový expert jako t^eba Cestmír nebo Bo^ivoj. Možná je ze všech ve t^íd^ expert nejmenší. Sám i v tomto ohledu na sebe d^lá ironické poznámky. Nejvíc ho baví hry a po ^íta^ je pro n^ho interesantní hra^ka, která má tu vítanou vlastnost, že m^že být jaksi „profesionalizována” — sta ^í, aby byl ^lov^k hrá^ a um^l zkopírovat pár soubor ^ sem nebo tam, nainstalovat n^jakou cracknutou hru a rázem má „zájem o po ^íta^e”, který je p^evoditelný do spole^enské ^e^i profesí a kariér. V minulém roce uvád^l, že p^jde na n^jakou elektropr^myslovku, jako táta. Otec mu vysv^tloval, jaký obor se ^eho týká a byl hlavním odborným konzultantem. Jeho zájem pokra^uje v nápodob^ otce, protože Tomáše zjevn ^ samotného nic ur^itého vnit^n^ netáhne - baví ho sporty, chodit s klukama ven, televize, po ^íta^. Možná nejvíc ze všeho ho baví floorball, který hraje závodn^, ale pro to není žádná st^ední škola. Podle u^itelky nic moc neplánuje a je celkov^ až možná trochu p ^íliš „v pohod^”. Otcova profese vid^ná skrze milou elektronickou hra^ku po^íta^ - je tak stéblem, které bylo zachyceno, jakmile vznikla otázka, co dál. Vedle toho ješt ^ spekuloval nad tím, že by cht^l být architektem, ale to ho už n^jak opustilo. Dále cht^l být kucha^, to ho baví a ješt^ ho to bavit nep^estalo, ale nakonec se rozhodl pro pr^myslovku. V kucha^ství ho podporovala babi^ka, která je cukrá^ka, ale nakonec i to zapadlo. I perspektivu vidí zcela neur^it^, grafika, programy, programátor, n ^co s po^íta^ema, ale p^esn^ neví. V dotazníku uvádí, že po škole by se cht^l v^novat floorballu. O vysoké škole ješt ^ neuvažuje - vysoká... to si nejsem jistej, zatím i ta st^ední je taková nahnutá.

7Viz Doubek D. Rybová M. Kamarádství a hygiena. In PSŠE. 4.t^ída. Praha: PedF UK, 1999.

69

Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol.8. kon.8. pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 1,64 1,93 1,57

Známky 3 3 2

^J

Známky Mat. 2 2 2

Tomáš^v prosp^ch je mírn^ podpr^m^rný a to na automatické p^ijetí na n^jakou z prestižn^jších elektropr^myslovek ur^it^ nesta^ilo. Podle t^ídní u^itelky zejména kv^li tornu, že zanedbával své povinnosti, neu^il se, neinformoval rodi^e, a jen tak v klidu si bez práce proplouval. Na ja ^e chodil na dvoum^sí^ní soukromé dou^ování, ale to je podle t^ídní u^itelky málo, za^ít je t^eba už na podzim. Na dou^ování se mu moc necht^lo, ve škole byl celkem pouze jednou na dou^ování z ^J. Sám se domnívá, že se na technickou školu hodí, že ho matematika ve škole bavila. Rodinná situace Tomášovi rodi^e jsou nerozvedení, oba zam^stnaní, otec pracuje jako elektriká^, matka n^kde v kancelá^i. Oba jsou proškoln^ orientovaní, ale vzhledem k Tomášovi dosti benevolentní, k ni ^emu ho moc nenutili. U^itelka se domnívá, že m^li Tomáše více hlídat. Kdyby to d^lali, mohl usp^t na státní st^ení škole a oni nemuseli platit soukromou. ^ímž se dostáváme k tornu, že ekonomicky je pro n^ soukromá st^ední škola zvládnutelná, nebo že ve prosp ^ch synovy st^edoškolské kariéry jsou ochotni ob^tovat n^co z rodinného rozpo^tu. St^ední škola a výpo^etní technika jako obor jsou pro n^ d^ležit^jší, než úspora pen^z. Pr^b^h volby Cíl byl stanoven pom^rn^ ambiciózn^. Prosp^ch na p^ijetí bez p^ijíma^ek na „Úžlabinu” a „Panskou” nesta^il a tak bylo nutné dob^e usp^t u zkoušek na školy, o které je velký zájem. P ^ípravu však Tomáš i rodi^e podcenili (podle u^itelky), takže p^ijíma^ky z matematiky, které jsou velmi d^ležité, nezvládl ani na jedné škole. Vysv^tluje to tím, že si myslel, že se na tu Úžlabinu dostane a že m ^l asi trému. Matematika tam byla p^ekvapiv^ t^žší. Ve škole ho prý bavila, ale tam v ^bec. Nedostal se ani tam, ani na Panskou, dokonce skon^il velmi vzadu i mezi nep^ijatými uchaze ^i (brali cca 80, hlásilo se asi 200, skon ^il asi na 130 míst^). Rodi^e zachránili nep^íjemnou situaci tím, že podstoupí placení soukromé školy zam^^ené na po^íta^e, která Tomáše p^ijala posléze „na prosp^ch”. KAREL P ^ ihláška: Náhradní p ^ ihláškac

1. St ^ ední odborné u ^ um^ lecko- ^emeslné, s.r.o., Podková ^ ská 4, Pha 9, obor Starožitník. 2. Michael - soukromá st ^ . škola reklamní tvorby, s.r.o., Machkova, Management a podnikání v um ^ní a reklam^ .

P^ ijat: Zp^sob p^ ijetí:

na 1/I. termín. Talentové zkoušky, slovní a v^ tný rozbor, diktát, d^ jiny um^ní.

Zájem a perspektiva Z Karla se v minulých letech stal po ^íta^ový konvertita. D^íve se nezdálo, že by se vydal n ^jakým technickým sm^rem, byl to velký frajer a nikoli vynálezce, ale pak dostal po^íta^ a za^al se v rozhovorech deklarovat jako odborník. Dokonce popíral, že by n^jak holdoval hrám. Spíš ani ne tak hry, ale programy... protože sestra je technik po^íta^ovej, tak ta má spoustu program ^, tak já si vždycky n^jakej vyberu a pak d^lám kosti^ku, která mi zabere cele] den... Vidí se jako expertní uživatel, který zná i jiné, vyšší programy, než jsou jenom hry. Jako grafické programy a html editory. I psycholog, ke kterému ho rodi ^e vzali, aby s ním probral své zájmy, mu doporu ^il n^jakou pr^myslovku. Podle vlastních zájm^, ^i koní^k^ by se tedy Karel m^l vydat sm^rem ve t^íd^ obvyklým - na n^jakou elektropr^myslovku. Ale vybral si nakonec starožitníka a je s touto volbou náramn^ spokojen. P^ekvapiv^ se tak vydal do jisté míry „um^leckým sm^rem”, který bylo lze jen t^žko p^edem p^edpokládat. D^vody této volby uvidíme dále. 70



Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 2,13 2,43 1,93

Známky z ^J: 3 3 2

Známky Mat: 3 3 3

Karl^v prosp^ch byl z kluk^ ve t^íd^ jednozna^n^ nejhorší. Nejenže mu automaticky nikam neotvíral dve^e, ale naopak byl nepochybn^ p^ekážkou. Sám ^íká, že se p^edm^ty typické pro pr^myslovky matematiku, fyziku - u^il nerad, v^bec ho to nebavilo a samo od sebe mu to nešlo. Pokud by šel n ^kam na pr^myslovku, muselo by se to zm^nit a musel by složit n^jaké p^ijímací zkoušky minimáln ^ z neoblíbené matematiky. Rodinná situace Karlovi rodi^e jsou nerozvedení, zam^stnaní. Otec má st^edoškolské vzd^lání a pracuje jako exekutor, matka má také st^edoškolské vzd^lání a pracuje jako laborantka v nemocnici. Rodina je ur ^it^ proškoln^ orientovaná, ale p^im^t Karla k v^tší píli ve škole, se jí nepoda^ilo. U^ilišt^, na které se p^ihlásil se souhlasem rodi^^, je soukromé, takže z ekonomického hlediska je to n ^ únosné platit za syna školné. Karel zd^raz^uje, že to je u^ilišt^ s maturitou a tak vlastn^ jakási st^ední škola. Tudíž zde nedochází k tornu, že by Karel šel pod rodinný standard. Proces volby Když si m^l Karel vybrat školu, tak cht^l n^co okolo po^íta^^, ale nebaví ho jak fyzika, tak matika. Technické školy tedy nebyly p^íliš dobrá volba, protože tam jsou matematika a fyzika zásadní. Bylo tedy nutné najít n^co, kde by tyto p^edm^ty nefigurovaly. Jedním z adept^ byly ur^it^ um^lecké školy, ale tam by ho celkový prosp ^ch asi celkov^ srážel a Karel ur^it^ nebyl z nejlepších kreslí^^ ve t^íd^. P^itom se jeho sest^enice práv^ p^ipravuje k maturit^ na starožitnickém u^ilišti a odtud asi p^išla inspirace i zkušenosti, na jejichž základ^ padlo rozhodnutí se na starožitníka také p^ihlásit. Další náhradní „um^lecká” škola - reklamní tvorba - byla zvolena rovn^ž proto, že tam není matematika a fyzika. Karel p ^ijímací zkoušky složil, usp^l a rodi^e školné podle všeho ochotn^ zaplatí. Karel svou budoucnost na u^ilišti vidí r^žov^ : První dva roky, to tam ^íkal i ten ^editel, když jsme tam byli, to se v podstat^jenom hraje, spíš takový ty zdvo^ilosti a byl tam st^l jako prodejní a abych se jako o každým u^il n^co ^íct. A potom ten t^eták, ^tvrt'ák, to už je hlavn ^ praxe a ježd^ní po r^znejch starožitnictvích. Vona ta škola je soukromá a je spojená s dalšíma školama v N ^mecku, Francii a r^zn^ po Evrop^, takže my pak budem jezdit do Louvre a tak. Perpektiva d^sivé d^iny s matematikou, fyzikou a dalšími „exaktními” p ^edm^ty, co jich jen na pr^myslovkách je, pominula, a Karel je se svou volbou náramn ^ spokojen, jakoby jí cht^l odjakživa - ... a na tom starožitníkovi je to p^kný, baví m^ to, my k tomu vlastn^ doma máme n^jaký knížky a táta se o to taky zajímá. Po^íta^e z^stávají jako koní^ek, kv^li kterému není nutné podstupovat n^jaké strašné ob^ti. VÍTEK P ^ ihláška: Náhradní p^ihláška: P ^ ijat: Zp^ sob p ^ ijetí:

1.St ^ední pr^myslová škola elektrotechnická, Je ^ná 30, obor: elektronické po ^ íta^ové systémy, slaboproudá elektrotechnika. St ^ ední pr^myslová škola elektrotechnická Pha 10, obor: elektronické po ^ íta^ové systémy, obor: slaboproudá elektronika. na 1./I. termín `bez p ^ ijímacích zkoušek

Zájem a perspektiva Vítka trošku bav^j ty po^íta^e, podle toho si školu vybral. Rozhodnutí vybrat si tuto školu je staré tak ^tyry m^síce. D^íve prý nem^l p^edstavu, kam by cht^l. Nevzpomíná si na žádný d^tský sen, ^ím by cht^l být, jen si tak vzpomíná, že cht^l být geologem, hrabat se v zemi. Pat^í tedy mezi ty, kdo museli sv^j zájem 71

zformulovat pod tlakem okolností. Pokud jde o to, co p ^esn^ ho na po^íta^ích baví, ^íká, tak od všeho n ^co, ale je spíš ten hrá^. Prý se ale už i párkrát podíval dovnit^ program^ i samotného po^íta^e. Cht^l by se ur^it^ nau^it n^jaký programovací jazyk a být programátorem. V jiné form ^ je to n^co podobného, jako v p ^ípad^ Tomáše - po^íta^ je jakási profesionalizovatelná hra ^ka, jež je stéblem pomocí kterého se doty ^ný identifikuje. Vítek se prost^ dostal do situace, kdy si musel n ^co vybrat, a tak si vybral to, co mu bylo asi nejmilejší. V dotazníku uvádí, že se krom^ rodi^^ radil s kamarádem, patrn^ s Kamilem, se kterým jde na stejnou školu do stejné t^ídy a se kterým také sdílí ur ^itou nezako^en^nost svého po^íta^ového zájmu. Možná se v n^jaké vzájemné dialektice o svých zájmech navzájem p^esv^d^ili. Po dokon^ení školy neví, co bude d^lat, možná vysokou školu, ale ješt^ v^bec neví. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^rný prosp ^ ch: 1,14 1,14 1

Známky z ^J: 2 2 1

Známky Mat: 1 1 1

Vítk^v prosp^ch je nadpr^m^rný a umož^oval mu velký výb ^r a na zvolenou prestižní školu mu otev^el luxusní cestu být p^ijat bez p^ijímacích zkoušek. V situaci, kdy nev ^d^l co vlastn^ p^esn^ chce, by mohl jít klidn^ i na gymnázium a patrn^ by i tam usp^l (ale asi by musel d ^lat p^ijíma^ky). Zádné p^ijímací zkoušky tedy neskládal a neabsolvoval tudíž žádnou p ^ípravu. Rodinná situace Vítkovi rodi^e jsou nerozvedení, zam^stnaní a oba vysokoškolsky vzd ^laní. Jsou jasn^ proškoln^ orientovaní a patrn^ mají n^jaké vazby ke Kamilov^ rodin^, nebo^ mezi nimi prob^hla n^jaká koordinace postupu obou chlapc^. Patrn^ by pro n^ nebyl problém svého syna podpo ^it, pokud by bylo nutné platit školné, ale vzhledem ke školním výsledk^m to nebylo pot^eba. Vítek zatím sleduje rodinnou vzd ^lanostní úrove^. Proces volby Vítek ^íká, že se s nikým neradil, o zvolené škole se dozv ^d^l od kámoš^. Ne^íká p^ímo od koho, ale vzhledem k tomu, že jde na stejnou školu jako Kamil, byla možná iniciátorem jeho volby vlastn ^ Kamilova matka. Ta iniciovala Kamila a skrze n^j možná i Vítka. Každopádn^ v tom hrála n^jakou významnou roli. Diskuse prob^hla asi mezi Kamilem a Vítkem a na jiné úrovni možná mezi rodi ^i obou. Oba chlapci dávali p^ihlášky na stejné školy a oba m^li podobné šance. Nakonec jdou oba spolu do stejné t^ídy a Vítek tu d^lá Kamilovi dobrou spole^nost. Sám je s volbou spokojen a nikam jinam jít necht ^l. Jeho p^edpoklady byly takové, že nebylo t^eba uzavírat žádné kompromisy mezi posp ^chem, ekonomickou situací rodiny a p^edstavou o tom, kam chce. BO^IVOJ P ^ ihláška: Náhradní p ^ ihláška: P ^ijat: Zp^sob p ^ijetí:

Gymnázium U Libe^ského zámku 1, Pha 8 Gymnázium Arabská 14, Pha 6 na I. zkoušky z ^J, M

Zájem a perspektiva Bo^ivoj je jedním z nejv^tších t^ídních po^íta^ových expert^. V minulém roce se netajil touhou d^lat n^jakou elektropr^myslovku a d^lat n^co s po^íta^i, opravovat je a tak podobn^. V letošním roce se s ním nepoda^ilo provést p^ímý rozhovor, ale z pozorování ve t ^ íd^ a z poznámek ostatních kluk^ je patrné, že se na tom nic nezm^nilo. Dokonce vymyslel svou vlastní po^íta^ovou hru (hypertextovou), je velký kamarád s ^estmírem, ortodoxním vynálezcem, se kterým tvo ^il jádro vynálezecké skupiny, navzdory všem poryv ^m 72

puberty. Jeho zájem o po^íta^e a technické v^ci je dlouhodobý a sahá hluboko do minulosti. Sv ^j po^íta^ má od sedmé t^ídy. Z hlediska perspektivy víme, že po dokon ^ení gymnázia chce Bo^ivoj dál studovat. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch: 1 1 1

Známky z ^J: 1 1 1

Známky Mat: 1 1 1

Bo^ivoj je absolutní premiant a jeho prosp^ ch by mu automaticky otev ^el dve^e na jakoukoli elektropr^myslovku, kterou by si vybral, podobn^ jako Kamilovi. Ale nevybral si žádnou, podstoupil risk p^ijíma^ek na gymnázium. Neabsolvoval žádné p^ípravné kursy. Rodinná situace Bo^ivojovi rodi^e jsou rozvedení, zam^stnaní, otec je vyu^ený truhlá^, matka má st^edoškolské vzd^lání a pracuje jako sekretárvka. Vzhledem ke skv ^lému prosp^chu a možnosti snadno se dostat na státní školu nebylo nutné zvažovat školné na soukromých školách. Svou volbou gymnázia a plánem dál studovat p^ekra^uje rodinnou vzd^lanostní lat ku. Proces volby Vzhledem k nedostatku p^ímých informací m^žeme pouze spekulovat, pro^ p^esn^ se Bo^ivoj rozhodl odklonit od svého koní ^ka - elektrotechniky apo^íta^^ - ve prosp^ch všeobecného vzd^lání. Ohledn^ svých zájm^ Bo^ivoj ur^it^ netrp^l bezradností. Udajn^ se rozhodl sám a konzultoval jen trochu s rodi ^i. Každopádn^ je to velmi rozumná volba. Gymnázium je lepší cestou k vysokoškolskému vzd ^lání, které je zase jedinou cestou k tornu, aby se z ^lov^ka stal opravdový expert. Zárove^ je takový odklon možná jist^jší metodou k zachování záliby, která by mohla být pr ^myslovkou p^íliš brzy opot^ebována a zrazena.

73



Dívky - P^ehledová tabulka Jméno

P ^ ihláška

Náhradní p ^ ihláška

Typ školy Termín p^ ijeti

Prosp^ch'

P ^ íprava P^ ijeti

pr^m^ rný 8

^J

Mat

8

9

8

8

9

8

8

9

Danka Nina B^ tka

Gymnázium VOŠ a OA, Kollárova SP8, Panská

Soukr. gymnázium státní 1880 a OA státní OA, Dušní státní

I. 1,36 I. 1,36 II. náhradní 1,43

1,14 1,14 1,21

1,07 1 1,43

2 1 2

2 1 2

1 1 1

2 1 1

1 1 2

2 1 1

^ j,Mat Mat. ne

Veronika

Pražská konzervato ^

státní

I. náhradní

1,64

1,93

1,64

2

3

2

2

3

2

^ j,Mat

Žofie

SZŠ, zubní technik

V08 a OA, Kollárova SZemŠ

státní

I.

1,43

1,5

1,36

2

2

2

2

2

2

^ j,Mat

Anna Ela

žádná žádná

státní státní

I. I.

1,64 2,14

1,36 1,71

1,50 1,86

2 3

1 3

1 2

2 2

2 2

2 3

kurz W kurz W

SSU8 designu

soukromá

II.náhradní

1,71

1,79

1,86

3

3

3

2

3

3

^ j,Mat

SSŠ Kvarta

soukromá

I.

1,79

1,86

1,57

3

2

2

3

3

3

^ j,Mat

p ^ ij.zk

Jarka

SP80, návrhá ^ství VOŠUP návrhá ^ ství nábytku VOŠUP propaga^ní grafika 1.SH8 a VOS, cestovní ruch SPed.8 a VOŠ

p ^ ij.zk. bez.p^ ij. 1. p ^ ij. zk 2.bez.p ^ ij. 1.tal.zk 2.p ^ ij.zk p ^ ij.zk., tal.zk tal.zk tal.zk, ^ j, obec.zn. 1.,2.tal.zk

SSŠ Danaé

soukromá

I.náhradní

2,14

2,36

1,79

3

3

3

4

4

3

ne

Simona Lenka Rita Petra

SOU, aranžér SOU, aranžér SSOU, kade ^ník SOU, sklená ^ka

SOU, aranžér SOU, prodava ^ka SSU, kade ^ník žádná

státní státní soukromé státní

I. 1,93 I 2,36 II. /l.škola 3,2 I. 3,19

2,29 2,36 2,93 2,71

2,14 2,43 2,36 2,36

2 3 4 3

3 3 4 3

3 3 4 3

3 3 4 3

3 4 4 4

3 4 4 4

Iva Karla

8

V prvním sloupci je vždy pololetí v 8. ro ^níku, v 2. sloupci konec 8. ro ^níku, ve t^etím sloupci je pololetí 9. ro ^níku.

1.pohovor 2.bez p ^ ij. bez p ^ ij. ne ^ j, dysl. bez p ^ ij ne tal.zk ne pohovor

Vzd^ lání rodi ^^ otec

matka

S8 OU UO/SŠ?

SZŠ ZŠ SŠ

SŠ

SZŠ

V8

SŠ

SŠ ?UO/SŠ

VŠ ?SŠ

?

?S8

VŠ

SŠ

OU

OU

OU OU ZŠ ?

OU SŠ Z8IOU? ZŠ

ANNA Vyšší odborná škola od^vního návrhá^ ství a st ^ední pr^myslová škola od^vní, Jablonského 3/333, 170 00, Praha 7, obor návrhá ^ ství

P ^ ihláška Náhradní p ^ ihláška P ^ ijata Zp^sob p ^ ijetí

I. termín talentové zkoušky, kresba zátiší a malba

Zájem a perspektiva Již od 5. t^ídy cht^la být Anna módní návrhá^kou. Pouze „když byla malá”, jak ona ^íká, „n^kdy na prvním stupni, si možná p^ála být u^itelkou nebo prodava^kou. " Jejím hlavním hobby je kreslení. Od první t^ídy docházela na výtvarné kurzy na LŠU a p ^ed talentovými zkouškami chodila kreslit ke své u ^itelce t^ikrát týdn^ od odpoledne až do ve^era. V sedmé t^íd^ též chodívala do keramického kroužku. V deváté t^íd^ má jasné p^edstavy o t^žišti svého p^sobení v oboru. Jejím vzorem je návrhá ^ka Klára Nadernlýnská. Sama by se cht ^la v^novat navrhování od^v^ pro b^žné nošení a spíše dámskému než pánskému. Vzhledem k tornu, že Anna je pro nás nová (do našeho výzkumu vstoupila až v 7. t^íd^) neznáme hlavní motiv její volby. Nevíme odkud p ^išel nápad, stát se módní návrhá^kou. Ovšem na jejím cílev^domém chování vidíme, že její rozhodnutí je pevné. Po ukon^ení pr^myslové školy plánuje studium na vysoké škole, pravd^podobn^ na textilní v Liberci. Nepovažuje to za zcela definitivní rozhodnutí. Pokud by nevyšel její plán s návrhá^kou, jako alternativu v sedmém ro ^níku zvažovala práci noviná ^ky. Ovšem dle zp^sobu její p^ípravy, cesta ke studiu žurnalistky by byla daleko mén ^ sch^dn^jší než k od^vní pr^myslovce. Anna tvrdí, že s nikým svoji volbu nekonzultovala. Zprávy o škole má od studentek, které na dané škole studují. Tyto informace mají spíše „d^sivý” charakter o studijních pom ^rech na škole. Údajn^ tam vyu^ují matematiku u^itelé z obchodní akademie a mají nep^im^^en^ vysoké nároky. To, že se stýká se studentkami ze st^ední školy, zvyšuje její sociální statut již tak pom^rn^ vysoký. Ve t^íd^ vystupuje jako dandy. Vlasy nosí ost^íhané na krátkého ježe ^ka a je považována za moderní dívku. Všeobecn^ se dívkám líbí její styl. Je to ona, kdo udává tón v dív^í skupin^ . Na ni záleží, kdo se t^ší spole^enské prestiži a kdo pat^í mezi outsidery. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.B. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp^ ch 1,64 1,36 1,50

Známky z ^J 2 1 1

Známky Mat. 2 2 2

P^estože ^íkala, že prosp^ch nehrál v p^ijetí na st^ední školu roli, zdá se, že v posledních ro^nících ZŠ se p^ipravovala na vyu^ování intenzivn^ji. Na rozdíl od p^edchozích ro^ník^ m^la na konci osmé t^ídy a v pololetí deváté pr^m^r pod 1,50. Vzhledem k tomu, že byla z fyziky klasifikována za 3, nem ^la vyznamenání. Je jedna z mála, které se mírn ^ zhoršil pr^m^r v pololetí 9. ro^níku. To je pon^kud nezvyklé, vzhledem k tornu, že u ^itelé se v tomto období snaží klasifikovat žáky, co nejlépe. Rodinná situace

Pochází z úpiné rodiny st^edoškoláka — elektrotechnika a vysokoškola ^ky s pedagogickým vzd^láním, která vlastní obchod s drogerií, textilem a galanterií. Její starší sestra na ja ^e 2003 úsp^šn^ maturovala na st^ední pedagogické škole. Zdá se, že z finan^ního hlediska se jedná o dob^e situovanou rodinu. Vzhledem k tornu, že Anna byla p^ijata na státní školu, rodi ^e nebudou muset platit školné.

75



Hledání kompromisu — proces volby Díky dlouhodob ^ p^íprav^ Anna nepochybovala o svém úsp^chu. Tak, jak plánovala, podala p^ihlášku na Vyšší odbornou školu od^vního návrhá^ství a st^ední pr^myslovou školu od^vní, obor návrhá^ství. Matka ji nabádala, aby si našla ješt^ variantu pro p^ípad neúsp^chu na této škole Pokud by nebyla p^ijata na tento obor, pokoušela by se usp ^t na stejné škole na oboru od ^vnictví, na n^mž nebylo t^eba skládat talentové zkoušky. V nejkrajn^jším p^ípad^ by šla na soukromou školu od^vní. Nicmén^ narozdíl od jiných dívek nehledala žádnou pojistku pro p^ípad, že by neusp^la. A to p^estože ji matka doporu^ovala, aby si druhou náhradní možnost p ^ipravila. V talentových zkouškách skon ^ila Anna jako druhá a byla p^ijata v prvním kole. (Dle Anniny informace se hlásilo 120 lidí a p ^ijímali 30.) V Annin^ p^ípad^ nemá nikdo d^vod k nespokojenosti ani Anna, ani rodi ^e. B^TKA P ^ ihláška

St ^ední pr^myslová škola sd^ lovací techniky, Technické lyceum, Panská 3/856, 110 00 Praha 1 Obchodní akademie, Dušní 7, Pha 1, 110 00 II. termín bez p^ ijímacích zkoušek

Náhradní p^ ihláška P ^ ijata Zp^ sob p ^ijeti

Zájem a perspektiva B^tka ^íká, že si školy vybírala podle toho, co by ji zajímalo. Podala p ^ihlášku na pr^myslovou školu, protože by se ráda nau^ila po^íta^ové filmové triky. Proto si také vybrala SPS Panská, která na ní p^sobila „um^leckým dojmem” a nedala na domluvu rodi ^^, kte^í ji doporu^ovali SPS v Úžlabin^ . Na ni by byla p^ijata bez p^ijímacích zkoušek. Tato škola se jí naopak zdála p^íliš pr^myslová. Tento dojem o školách získala díky tornu, že je navštívila v rámci dn ^ otev^ených dve^í. Na SPS Panská p^ijímali 85 student^ na pr^m^r do 1,05 a zbývající 4 studenty z p ^ijímacích zkoušek. Ty se skládaly z test^ z CJ a Mat. B^tka za daných okolností p^edjímala neúsp^ch a pro druhé kole volila obchodní akademii. Tato volba pro ni znamenala stoprocentní jistotu, že bude p ^ijata díky svému školnímu prosp^chu. OA si vybrala kv^li svému údajnému zájmu o cestovní ruch. B^tka tvrdí, že si školy vybírá podle zájm ^, ale výše uvedené zájmy jsou pon ^kud vlažné. Po^íta^e nejsou B^t^iným „super-hobby” jako je tomu u n ^kterých hoch^ ze t^ídy, po^ítala s tím, že vše pot^ebné by se nau^ila až na st^ední škole. V sedmé t^íd^ sice uvažovala o tom, že by cht^la být po^íta^ovou programátorkou, ale na rozdíl od Danky se nepokoušela chodit do po ^íta^ového kroužku. Doma mají dva po^íta^e, o jeden se d^lí s dvoj ^aty. Na n^m byl instalovaný jakýsi anima ^ní program, který v 9. t^íd^ již nebyl v provozu. Cemu se skute^n^ dlouhodob^ v^nuje po celou základní školu je dramatický kroužek. Také chodí na keramiku a do sportovního kroužku. Nikdy nemluvila o ^ist^ um^lecké dráze. Ve ^tvrté t^íd^ ^íkala, že si d^íve p^ála být cukrá^kou, stejn^jako si to kdysi p^ála její maminka a že by cht^la mít dva chlape^ky. Nyní (ve ^tvrté t^íd^) neví, zda by rad^ji necht^la mít penzión. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 1,43 1,21 1,42

Známky z 2 2 1

^J

Známky Mat. 1 2 1

B^tka pat^í mezi ^ty^i nejlépe prospívající dívky. S prosp^chem nemá problémy. Navzdory tomu, že ji nebaví d^jepis a matematika, tak v nich prospívá bez obtíží. Vzhledem k svému rozhodnutí se v prvním kole hlásit na SPS Panská, B^tka pon^kud podcenila navšt^vování p^ípravných kurz^ z CJ a M. Prosp^ch jí ovšem zajistil bezproblémové p^ijetí na obchodní akademii.

76



Rodinná situace B^tka pochází z úpiné rodiny, rodi ^e mají st^edoškolské vzd^ lání. Otec je elektrotechnik, v sou ^asné dob^ je podnikatel, pracuje jako montér pro Oskara a podobn ^. Matka je zam^stnaná jako ú^etní. B ^tka má o ^ty^i roky mladší sourozence — dvoj ^ata (dívka a chlapec). Hledání kompromisu — proces volby Vzhledem k tomu, že B ^tka studuje s vyznamenáním a nezdá se, že by byla až tak angažovaná ve svých údajných zájmech (po^íta^ ové triky a cestovní ruch), bylo by pro ni vhodné gymnázium. To ji též doporu^ovala t^ídní u^itelka. B^tce nevyhovuje, že gymnázium je pouze prodloužená základní škola, bez odborných p^edm^t^. Nicmén^ na otázku, zda by si p^ála, aby ZS byla kratší, odpovídá, že by mohla být delší. V této odpov^di je z^eteln^ vid^t B^t^in problém nerozhodnosti. Doufá, že pokud by byla ZŠ delší, b^ím^ rozhodnutí by na ni dolehlo pozd^ji. Nicmén^ sama z vlastní v^le toto rozhodnutí nechce posunout tím, že by šla studovat na G. Zdá se jí to málo, aby po st^ední škole byla „ni^ím”. Gymnázium, které p^edstavuje nutnost dalšího vzd^lávání, by také rozhodné nep^edstavovalo takovou jistotu jako OA. B ^tka se sice vidiny na VŠ nevzdává, avšak neví na jakou školu p ^jde. Zda se rozhodne pro cestovní ruch nebo n^co s tím filmem. Toto p^ání filmy a po^íta^e slyšíme od B^tky n^kolikrát. Škoda, že si nezvolila gymnaziální cestu, jíž by se vymkla z rodinné destinace a otev ^ela by se jí cesta na „libovolnou VŠ” a tak by byla blíže k uskute ^n^ní svých plán^ ohledn^ filmu. ^áste^n^ se domníváme, že B ^t^ina volba je determinována kulturním prost^edím rodiny, které je st^edoškolské. Preferencí v takovémto prost ^edí je získání odbornosti do období pinoletosti. Stejn ^ tak jako rodi^e, nechce být B ^tka po ukon^ení st^ední školy bez profese. B^tka je výsledkem p^ijímacího ^ízení spokojená, do nové školy se t^ší. DANKA P ^ ihláška Náhradní p ^ ihláška P ^ ijata Zp^ sob p ^ ijetí

Gymnázium, Boti ^ ská 1, Pha 2, 128 01, p ^ írodov^ dné p ^edm^ ty Soukromé gymnázium Arcus, s.r.o., Brat ^ í Venclík^ 1140, Pha 9, 198 00 I. termín písemné zkoušky z ^J, literatury, Mat, Fy, Zem., D^ j., Chem., P ^ír.

Zájem a perspektiva V první a druhé t^íd^ cht^la být Danka policistkou. Od ^tvrté t^ídy nev^d^la, co by cht^la d^lat, a tato nerozhodnost se jí držela až do devátého ro ^níku. Žádný ze zájm^ , který ji provázel po celou školní docházku, neprezentovala jako svoji životní volbu. Ve volném ^ase p^stovala mor^ata a bodlinaté myši, od ^tvrté t^ídy chodívala k sousedce na n^m^inu. Se smrtí sousedky (v 5., 6. ro ^níku) skon^ilo i její dou^ování n^m^iny. Starost o drobná zví^ata ji vydržela po celou školní docházku. V šesté t^íd^ navšt^vovala keramický kroužek, ale tento její zájem pozd^ji opadl. V 7. ro^níku uvažovala o tom, že by chodila do po^íta^ ového kroužku. Navštívila jej pouze jednou, protože si tam p^ipadala hloup^. Mimo ní sem nedocházela žádná jiná dívka a p^ítomní hoši na rozdíl od ní údajn^ nebyli za^áte^níci. Její nejv^tší zálibou na druhém stupni byly motorky. (Jak sama ^íká, vyst^ídaly auta, jež jí zajímala na prvním stupni.) V deváté t^íd^ k vánoc^m dostala pionýra, ale na ježd^ní na n^m si bude muset po ^kat vzhledem k tomu, že povolená hranice byla posunuta z 15 na 16 let. Trpí tím, že ve t ^íd^ si o své zálib^ nemá s kým popovídat. „Ob^as m^žu mluvit s Karlem, který se zajímá o auta. Mluvím o motorkách a on o autech. Každý o tom svém.” Nezdá se jí však, že by se ve svém hobby mohla n ^jak v budoucnosti pracovn^ realizovat. Od sedmé t^ídy m^la pocit, že p^íprav^ do školy musí v^novat více úsilí, protože u ^ení jí nejde samovoln ^ jako d^íve. Z toho d^vodu nechodila do žádných kroužk^ a v týdnu ^as trávila p^edevším doma p^ípravou na vyu^ování a pomáháním v domácnosti. Na konci 8. t ^ídy se vážn^ji za^ala zaobírat volbou st^ední školy. R^zné možnosti konzultovala s rodi ^i, t^ídní u^itelkou, kamarády. Rozhodující roli v jejím rozhodnutí, hrála t^ídní u^itelka, která ji vzhledem k jejímu prosp^chu doporu^ila gymnázium. Danka se pro gymnázium rozhodla práv^ proto, že ji nic nebavilo a nev^d^la, co by mohla v život ^ d^lat, co by ji mohlo zajímat.

77

Výhodou gymnaziálního studia je získání ^asu k dalšímu rozhodování. Jako jediná dívka ze t^ídy sm^^uje Danka svojí volbou jednozna ^n^ na VŠ. (Pomineme-li, že má možnost nástavbového studia.) Co se tý^e stylu vzd^lání, p^ekra^uje svým výb^rem gymnázia st^edoškolské rodinné prost^edí. Mírné obavy, které z tohoto kroku má, vyjad^uje její prohlášení, po té co je p ^ijata na gymnázium, že by se jí možná líbil o^ní optik. Touto volbou by v podstat ^ navazovala na zdravotnický obor matky a z^stala by zakotvená v prakticismu, který je charakteristický pro st^edoškoláky. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.8. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 1,36 1,14 1,07

Známky z 2 2 1

^J

Známky Mat. 2 1 2

Danka je po té, co odešlo p ^t premiantek na dlouhodobé gymnázium, druhou dívkou s nejlepším prosp^chem. Tvrdí, že ji nic zvláš ^ nebaví, ale ani by ji nenapadlo školu zanedbávat. Na rozdíl od mén^ proškoln^ zam^^ených dívek nebagatelizuje školní výsledky. Prosp ^ch mezi 2 a 3 nepovažuje za dobrý. Díky svému perfekcionismu se nemusela p^ed podáváním p^ihlášek na st^ední školy snažit o n^jaké dramatické vylepšování prosp^chu. Vzhledem k tornu, že musela skládat p ^ijímací zkoušky, docházela v 9. ro^níku na jinou školu na p^ípravné kurzy z ^J a M. Z jejího hlediska nebyly rozhodn ^ dosta^ující, protože p^ijímací ^ízení se skládalo z písemných zkoušek z CJ a literatury, z matematiky, z fyziky, z chemie, z d ^jepisu, ze zem^pisu, z p^írodopisu. Také se vyjad^ovala, v tom sm^ru, že stres z p^ijímacích zkoušek na ni doléhal již od 7. t^ídy. Tento stres ji pomohl zvládnout zkoušky. P^estože Danka nemá žádný vážný studijní zám^r, je ambiciózní, možná až p^íliš pe^livá. Stres na ni doléhá kv^li udržení si studijních výsledk ^. Není pro ni d^ležitý obsah vzd^lání, ale forma. Kredit sám pro sebe. M^že být dobrá v ^emkoli, do ^eho vloží svoje úsilí. Rodinná situace Danka pochází z úpiné rodiny. Otec je podnikatel ve stavebnictví a finan ^n^ zajiš^uje celou domácnost. Matka vystudovala zdravotní školu a je dlouhodob ^ v domácnosti. Má starší sestru, která studuje na soukromé škole cestovní ruch. Z finan^ní stránky se jedná o dob ^e situovanou rodinu. Rodi^e také podporují vzd^lávání svých dcer. Danka sice nebrala p^i domácích konzultacích v potaz rady otce, který ji, jak ona ^íká: „Cpal po^ád na n^jakou policejní školu. A to opravdu ne. " Matka jí zd^raz^ovala, a^ se rozhodne, jak chce ona sama. Dan^ina rodinná situace se zdá z vn^jšího pohledu pom^rn^ idylická. Je ovšem mírn^ zkalena tím, jak ji vnímá Danka. A zejména, jak vnímá svoje postavení v rodin ^. Danka se domnívá, že matka preferuje její starší sestru. Sebe situuje do postavení tátovy holky. (Nezmi ^uje se však, že by ji táta preferoval oproti sest^e.) Zdá se, že Danka se snaží ^áste^n^ identifikovat s otcem a jeho zálibami. Viz, když na prvním stupni chce být policistkou a zajímá se o auta, která jsou otcovým hobby a která dokáže sám opravit. Jako další d^kaz jejího „mužského vkusu” (ve 4.ro ^.) jsou lodi^ky Sculliové z Akt^ X. Líbilo se jí, jak jsou fialové a jak si je b^hem zásahu proti ^emusi zcela zni^ila v zeleném slizu. Tyto zájmy ji staví ve t^íd^ mimo tu ^ást dív^í skupiny, která se zajímá výhradn ^ o prezentaci ženství. Danka však zárove^ není „klukanda " (tomboy), která by se realizovala identifikací se s hochy a jejich stylem života. (Nevydržela chodit do po^íta^ového kroužku.) Tato ur^itá „neschopnost” identifikovat se s matkou ji staví do pozice intelektuálky, která sice má nadhled, ale zárove ^ je nerozhodná. Neví, co má d^lat a trochu žárlí na sestru a chce být lepší než ona. (Nechce zbyte^n^ utrácet za soukromou školu otcovy t ^žce vyd^lané peníze.) To m^že být jeden ze stresujících faktor ^, strach, že by selhala v úkolech, které si klade sama na sebe.

78



Hledání kompromisu — proces volby Vzhledem k svému prosp ^chu, Danka u^inila logickou a š^astnou volbu. Danka je úsp^šná, ale t^žko ^íci, zda spokojená. P^ijímací zkoušky ji stresují již od 7. t^ídy. Hodn^ ^asu stráví u^ením.. Tento stres není vyvážen zájmem, kv^li n^muž jej podstupuje, avšak studium na gymnáziu jí dá ^as a prostor pro další rozhodování. Svojí volbou jde vzhledem k rodin^ vyšší cestou. ELA P ^ ihláška

Vyšší odborná škola um ^ lecko-pr^myslová, Žižkov 1/1300, Pha3, obor konstrukce a tvorba nábytku

Náhradní p ^ ihláška P ^ijata Zp^ sob p ^ ijetí

I. termín testy ^J, všeobecné znalosti, talentové zkoušky a pohovor

Zájem a perspektiva Ela je dívka se širokým spektrem zájm^. Má ráda zví^ata, malé d^ti a pe^ení. Nejvíce jí zajímají zví^ata. Stará se o kon^, t^ikrát týdn^ s nimi chodí pomáhat n^jakým lidem. D ^íve se zajímala i o psy, k tornu ji vedla matka, která s nimi chodívala na cvi^išt^. Doma mají n^mecké ov^áky. Na prvním stupni hrála na flétnu, ob^as kreslí. Na druhém stupni chodila na základní školu se sportovním zam ^^ením v Po^ernicích. V deváté t^íd^ p^estoupila do naší školy. D ^vodem byly nevyhovující sociální podmínky a šikana. Do poslední chvíle nev^d^la, na jakou školu podá p ^ihlášku. Týden p^ed jejím podáním si p^j ^ila knihu o st^edních školách. Spole ^n^ s matkou si na základ^ svých schopností a zájm^ vybrala školu. P^estože se Ela rozhodovala na poslední chvíli, d^kladné uvážení (a kus št^stí) ji dopomohlo k p^ijetí na pom^rn^ prestižní st^ední školu. Ela je jediná st^edoškola^ka, která po maturit^ neplánuje vysokou školu, ale p^ímé praktické využití oboru — navrhování nábytku. Tvrdí, že ohledn^ zam^stnání nem^la v d^tském v^ku žádná zvláštní p^ání. Jen ted' ji spole^n^ s matkou napadlo, že by mohla d^lat modelku. (Šla se i p^ihlásit do n^jaké agentury, tam ji sice vedou v registraci, ale ^íkají, že má zatím dost ^asu. Ela je sice vysoká, ale zatím není vysp ^lá.) Jediným jejím zvláštním p^áním bylo, že cht^la mít ohromný statek piný zví^at. To ji nyní p^ešlo, ale co si p^eje stále, je provozovat psí útulek. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol.8. kon.8. pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 2,14 1,71 1,86

Známky z 3 3 2

^J

Známky Mat. 2 2 3

Ela sv^j prosp^ch nepovažuje za dobrý. Nicmén ^ necht^la jít na u^ilišt^. Na um^leckopr^myslové škole si vybrala obor, u n^hož p^edpokládala, že o n^j nebude takový zájem, jako je nap^íklad o propaga^ní grafiku. Ta ji koneckonc^ ani nelákala. Rodinná situace Ela je z rozvedené rodiny. Žije s matkou, která se podruhé vdala. Vlastní otec je truhlá ^, s Elou se vidí každých ^trnáct dní. Nevlastní otec pracuje v po ^íta^ovém servisu. Matka je na mate^ské dovolené. Ela má staršího devatenáctiletého bratra, který je již z domu, a dva mladší bratry (61et a 3,5 rok ^). Zdá se, že finan^ní zázemí rodiny není špatné, ale není p ^ipraveno na placení soukromé školy.

79



Hledání kompromisu — proces volby Ela si je v^doma toho, že s prosp^chem, který má, by pro ni studium na gymnáziu nebylo vhodné. Zárove^ se cht^la pokusit o st^ední školu a ne jít rovnou na u^ilišt^. Z knihy o st^edních školách spole ^n^ s matkou vybraly, co by pro ni p ^icházelo v úvahu. Našly chemickou, zem^m^^i^skou a um^lecké školy. Ela nev^d^la, jaké uplatn^ní by m^la nap^íklad po absolvování chemické školy. A ani neinklinuje k technickým p ^edm^t^m. Na um^lecké škole se jí líbilo, že m^že uplatnit své výtvarné schopnosti. Výtvarná výchova ji spíše baví, než že by se jí intenzivn ^ v^novala. Až po té co byla Ela p^ijata, si uv^domila, že nev^domky navázala na rodinou tradici. Nejenom, že otec je truhlá^, ale i matka je pom^rn^ schopná, co se tý^e domácí architektoniky a úprav interiéru. (Sama si nap^íklad zhotovila kuchy^skou linku, navrhla si koupelnu.) Dá se tedy ^íci, že Ela pokra^uje v rodinné tradici, ale na vyšší, um ^lecké úrovni. JARKA P ^ ihláška Náhradní p^ ihláška

St ^ední pedagogická škola a vyšší odborná škola, s. r.o., Prokopova 15/100, Pha 3, 130 00 Soukromá st ^ední škola DANAÉ, s.r.o. Svídnická 599/10, Pha 8Bohnice, obor ve ^ejnosprávní

P ^ ijata Zp^ sob p^ ijeti

v I. termínu na náhradní školu

bez p ^ ijímacích zkoušek

Zájem a perspektiva Na Pedagogické lyceum Jarku upozornil leták, který vyzýval žáky, kte ^í up^ednost^ují humanitní obory proti technickým, že je to pro n ^ ta pravá škola. Jarka navštívila pedagogickou školu v rámci dne otev ^ených dve^í a velmi se jí líbila. Zklamání pocítila p ^i pohovoru se ^editelkou, která ji jasn^ sd^lila, že s takovýmto prosp^chem, který Jarka má v 8. ro ^níku by na této škole nedokon^ila ani prvním ro ^ník. Zárove^ s tímto odmítnutím Jarce p^išlo vyrozum^ní ze soukromé školy Daneé, že je p ^ijata na ve^ejnosprávní obor. P^i výb^ru školy pomáhala Jarce matka. V podstat ^ ji o školách našla všechny informace a poradila jí s náhradním oborem. Mimo Danaé padl v rodin^ též nápad, že by mohla jít na policejní školu, ale s tím nesouhlasil jak její otec, tak jí ho rozmlouvala paní u ^itelka. D^ležitým motivem, pro^ chce jít Jarka na st^ední školu je to, že by ráda v budoucnu studovala psychologii. V sedmé t^íd^ dokonce ^íkala, že by ráda pracovala jako d^tská psycholožka. Doufá, že vystudováním Danaé získá maturitu a bude mít otev^enou cestu na VŠ. V sedmé t^ íd^ se též Jarka vážn^ zabývala tím, že by se stala žokejkou. V deváté t ^íd^ byla láska ke koním nahrazena láskou k motorkám. Zárove^ v této dob^ sv^j zájem o psychologii prezentuje ^etbou Freudových spis^. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.8. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 2,14 2,36 1,79

Známky z 3 3 3

^J

Známky Mat. 4 4 3

íd^ bylo Jarce lhostejné, zda se p^jde vyu^it a tudíž pro ni prosp ^ch nehrál žádnou roli. P^ed V osmé t^ podáváním p^ihlášky na st^ední školu si uv^domila, že je ve h^e její budoucí povolání a za ^ala se intenzivn^ p^ipravovat na vyu^ování. Její snaha p^inesla výrazné zlepšení prosp^chu, ale bohužel již bylo pozd^ . Jarka poznala determinující vliv svého prosp^chu. Nebyla p^ijata na Pedagogické lyceum. Svoje studijní neúsp^chy p^i^ítala Jarka pubert^ .

80

Rodinná situace Když byla Jarka v osmém ro^níku, tak se její rodi^e rozcházeli. Jarka také ^íkala, že nem^li zam^stnání. P^edtím provozovali zastavárnu. Rodi ^e jsou vyu^eni: otec ve stavebnictví, matka kucha^kou. Jsou ochotni podporovat dceru na soukromé škole, aby jí pomohli k získání maturity. Školné je rozd ^leno na dv^ splátky a ^iní 18 tisíc ro^n^ . Je tedy možné, že za Jar^iny školní neúsp^chy nemohla pouze její puberta, ale ur^itou roli mohlo sehrát i destabilizované rodinné prost^edí. Hledání kompromisu — proces volby Danaé je pro Jarku skute ^ným kompromisem. Touží studovat na vysoké škole a doufá, že tato škola pro ni bude p^estupní stanicí. Podcen^ní dlouhodobé školní p^ípravy zp^sobilo, že musí volit cestu, která ji vede vzhledem k jejím ambicím zna^nou oklikou. Pro rodi^e to znamená zatížení finan^ního rozpo^tu. Pokud Jarka zvládne studium, tak p^ekro^í rodinnou destinaci. Otázkou je, zda její (jejich) volba byla š^astná. T^žko ^íci, zda je to nejlepší cesta na vysokou školu, kterou chce studovat. T^ídní u^itelka ^áste^n^ p^edpokládá, že Jarka na Danaé nebude spokojená, protože zvolený obor nebude odpovídat jejím p^edstavám. K Jar^inýmu stylu nepat^í vyjad^ovat nespokojenost, po^ítá s tím, že to zvládne a že rodi^e, musí dát finance dohromady. KARLA P ^ ihláška Náhradní p ^ ihláška P ^ ijata Zp^ sob p ^ ijetí

První soukromá hotelováškola a vyšší odborná škola, s.r.o., Svídnická 506, 181 00,Pha 8, obor cestovní ruch St ^ední soukromá školaKvarta, s.r.o., Cimburkova 18, hotelnictví a turismus I.termín p ^ ijímací zkoušky z ^J, literatury, anglického jazyka, zem ^pisu, d^ jepisu, matematiky a„n ^ co okolo jídla'

Zájem a perspektiva Karla akcentuje n^kolik motiv^, které ji vedly k výb^ru hotelové školy. Na prvním míst^ uvádí, že tam studuje jeden starší kamarád z R^žové školy, který jí ^íkal, že je to tam dobrý, a^ tam jde. Bude mu osmnáct let, tudíž s ním bude moci jezdit do školy autem. Dalším motivem je studium jazyk ^ a široké uplatn^ní po absolvování školy. Do školy se šla podívat v rámci dn^ otev^ených dve^í. Zmi^uje se o tom, že i matce se na té škole líbilo. Hotelová škola je prost^edkem, jak dosáhnout dalších plán ^, které Karla v život^ má. Po jejím dokon^ení, chce jet jako au-pair do Anglie a studovat v Londýn ^ hereckou školu. Zdá se jí, že se lépe prosadí v zahrani ^í než v Cechách. V sedmé t^íd^ plánovala, že p^jde studovat na konzervato^ obor herectví a za^ala se u^it hrát na klavír. Na kariéru here^ky se dlouhodob^ p^ipravuje. Po celou základní školu chodila do dramatického kroužku a na tancování do r^zných kroužk^, v deváté t^íd^ tan^ila závodn^ . Tyto aktivity si chce podržet i p^i studiu na hotelové škole. Pon^kud kontroverzní je její postoj ke studiu jazyk ^. Chce sice studovat v Londýn^, ale angli^tina ve škole ji nebaví. Jazyky se chce se u ^it pobytem v cizojazy^ném prost^edí. Život ve školních škamnech není pro Karlu ten pravý. Zvlášt^, jsou-li ta škamna ^eská. Hotelová škola a její lavice, které stoupají vzh ^ru jí p^ipomínají americké u^ebny. Co se tý^e geneze její volby, na prvním stupni (ješt ^ ve 4. t^íd^) cht^la být policistkou. V sedmé t^íd^ mluvila o tom, že by si nanejvýš cht ^la zahrát policistku ve filmu. V 7. ro^níku se jí již zdá ^eská republika t^ sná a touží vyjet do Itálie nebo Anglie jako au-pair. Tuto cestu plánuje se svojí spoluža^kou. Stejn^ tak jako se jí zdají malé ^echy, tak ji za^íná být malá i školní t^ída. Najednou spolužáky ze t^ídy nikdy nem^la a nemá ráda.

81



Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol.8. Kon.8. pol.9.

Pr^m^ rný prosp^ ch 1,79 1,86 1,57

Známky z 3 2 2

^J

Známky Mat. 3 3 3

Karla nev^^ila, že by jí její prosp ^ch umožnil studium na státní škole. Soukromou školu považuje za školu s vyšším kreditem a problém pro ni neznamená ani školné ve výši 23 tisíc korun ro ^n^. Pro n^koho nutnost studovat na soukromé škole p^edstavuje selhání. Pro Karlu je prestižní záležitostí. Rodinná situace Karla žije s matkou, jejím p^ítelem a starší sestrou. Matka má st^edoškolské vzd^lání a m^la r^zná zam^stnání. Sestra odmaturovala na obchodní akademii. V sedmé t^íd^ Karla vyjad^ovala p^esv^d^ení, že sestra p^jde na vysokou školu. O dva roky pozd ^ji m^la tato sestra miminko. Karlin otec, který má VŠ vzd^lání s rodinou nežije a nikdy nežil. Ob ^as se s Karlou setkává v KFC na spole^ném jídle. Nezdá se, že by m ^l n^jaký podstatný výchovný vliv. Karla ho ob ^as ve svých p^edstavách zaplétá do svých cestovních plán^. P^edstavuje si, jak jen oni dva spolu budou cestovat do Francie. Karlino rodinné prost^edí není úpin^ konformní. Matka ^ast^ji, než je v našem výzkumném vzorku obvyklé, st^ídá zam^stnání a své partnery. Avšak nezdá se, že by rodina finan^n^ strádala. Není vylou^eno, že Karliny ambiciózní plány nebudou uskute ^n^ny a ona se vydá ve šlép^jích své starší sestry, kterou po celou školní docházku obdivuje. Hledání kompromisu — proces volby Karla nenavazuje svým výb ^rem na profesní tradici, ale na dynamický styl života své rodiny. Stejn^ jako její matka (jak ji známe z Karlina vypráv^ní a ob^asných zmínek u^itel^) je Karla osobou, která plánuje cestování, má ráda zm^nu a její ambice jsou pom^rn^ vysoké. Ob^as neodpovídají píli, jakou je ochotna investovat do díl^ích úkol^. Karla je se svou volbou spokojená, ale spíše než racionalita je v jejím rozhodování p^ítomna emocionální stránka. Pro Karlu je zvolená škola ur^it^ vhodná. S její volbou je spokojená i její matka. LENKA P ^ ihláška Náhradní p ^ihláška P ^ ijata Zp^ sob p^ ijetí

SOU, a.s., Plze ^ ská 102/219, 150 00 Pha 5 - Motol, obor aranžér SOU obchodu a služeb, Za ^erným mostem 362/2, 198 00 Pha 9, prodava ^ka kv^ tin nebo prodava ^ka smíšeného zboží I. termín bez p ^ijíma^ek

Zájem a perspektiva Lenka se dlouho nemohla rozhodnout. Výchovná poradkyn ^ s t^ídní u^itelkou ^íkaly, že ani matka nev^d^la, kam by Lenka mohla jít. U^itelka Lence spíše doporu^ovala prodava^ku jako obor s v^tší možností uplatn^ní než jí poskytne aranžérka. Nicmén ^ volba oboru aranžér je u dívek daná jejich um^leckými sklony. A stejné motivy budou p ^ítomny i v Len^in^ volb^. V 7. ro^níku m^la oproti devátému velké plány, cht ^la studovat na sportovním gymnáziu. Ve škole chodila na sportovní kroužek. Hrála basketball, byla ^i stále je fanynkou kopané. Také ji dlouhodob ^ baví dramatická výchova. (Ve škole je kroužek.) Kdysi chodívala do Bambini, ale p^estalo jí bavit, protože pro ni bylo p ^íliš náro^né. Musela by se v^novat angli^tin^, tanci a zp^vu.

82

Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.8. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 2,36 2,36 2,43

Známky z ^J

Známky Mat.

3 3 3

3 4 4

Lenka je siln^ dyslektická, musela chodit na dou^ování ^tení a psaní. Vzhledem k tornu, že v poslední dob^ Lenka školu zanedbávala, t^ídní u^itelka m^la obavu, aby se v^bec vyu^ila. P^es velké Len^iny plány, jí její prosp^ch determinuje k u^ebnímu oboru. Rodinná situace Lenka je z úpiné rodiny. Otec je zedník. Lenka tvrdí, že není v ^bec vyu^en, ale že je velmi šikovný. Jeho koní^kem je malování. Matka má st ^edoškolské vzd^lání a pracuje v realitní kancelá ^i. Má asi o ^ty^i roky mladšího bratra. Hledání kompromisu — proces volby Bohužel v dob^ sbírání dat v 9. t^íd^, byla Lenka dlouhodob^ t^žce nemocná. Neznáme všechny motivy a cesty, které ji k její volb ^ vedly. Zdá se, že obor aranžérka více koresponduje s jejími „um^leckými sklony” než obor prodava^ka. Možná jím i mírn^ navazuje na otcovo hobby. NIKA P ^ ihláška

VOŠ ekonomická a obchodní akademie, Kollárova 5, Pha 8

Náhradní p^ ihláška P ^ ijata Zp^sob p ^ ijetí

ISŠO a obchodní akademie, Jablonského 3, Pha 7 I. termín bez p ^ ijímacích zkoušek

Zájem a perspektiva Od sedmé t^ídy chce jít Nina na obchodní akademii a stát se ú ^etní. K jejímu rozhodnutí ji inspirovala teta (mat^ina p^ítelkyn^), která pracuje jako samostatná ú ^etní. V 9. t^íd^ Nina mimoto tvrdila, že ji baví matematika. Od studia na obchodní akademii o^ ekává, že jí dá možnost získat dob^e placenou práci. Plánuje, že bude pracovat jako teta. Studium na VŠ je pro Ninu až sekundární záležitostí a bude se pro n ^ rozhodovat až na základ^ svých studijních výsledk^ na OA. ^íká, že svoji volbu konzultovala s matkou. Z rozhovoru ze sedmé t^ídy víme, že paraleln^ s tímto racionálním plánem ráda maluje a fotí (má automat). Ráda si hraje na návrhá^ku, ale myslí si, že by v tomto oboru nem^la šanci se uplatnit, protože navrhuje oble^ení pro princezny. Jako jedna z mála ^te ve volném ^ase knihy a navšt^vuje knihovnu. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit i.o1.8. lon.8. i.o1.9.

rr^mérný prosp^ ch 1,36 1,14 1

Známky z ^J 1 1 1

Známky Mat. 1 1 1

Nina je výborná žákyn^. Na obchodní akademii cht ^la jít minimáln^ od 7. t^ídy. Tehdy m^la dv^ trojky: z matematiky a z fyziky. V osmé t^íd^ si matematiku „vytáhla” na výbornou a udržela si ji až do konce 9. t^ídy. Z dvou trojek a ^ty^ dvojek jí na konci 8. t^ídy z^staly jen dv^ dvojky, z d^jepisu a z chemie. V pololetí devátého ro^níku m^la pr^m^r 1,00. (Na konci deváté dostala op ^t dvojku z chemie.) Mimoto chodila na 83

dou^ování matematiky, kterou p^i rozhovoru ozna^ila za sv^j koní^ek. Její úsilí se jí vyplatilo, protože byla p^ijata bez p^ijímacích zkoušek a vyhnula se stresu, který kolem nich panuje. Svoje studijní schopnosti by mohla beze všeho uplatnit na gymnáziu. Rodinná situace Nina je z rozvedené rodiny, žije s matkou. Otec je vyu^en, nezdá se, že by v rodin^ n^jak figuroval. O mat^in^ vzd^lání nemáme dostate^né infonnace, víme, že je v ^áste^ném invalidním d^chodu a je dlouhodob^ nezam^stnaná. Nina má samostatn^ výd^le^ného staršího bratra, žijícího mimo rodinu. Finan ^ní situace neúpiné rodiny nebude patrn ^ jednoduchá. Nina je jedinou z dívek, která výrazn ^ p^ekra^uje sociáln^-kulturní hranici vlastní rodiny. A to nejen svými ambicemi (jak je tornu u Jarky), ale také svým prosp ^chem. Tím, že Nina získá st^edoškolské vzd^lání, zvýší sv^j osobní kredit. Nina je introvertní dívka, která nemá ve t^íd^ p^íliš vysoký spole^enský status. Na vin^ je údajn^ její p^ílišná zdrženlivost. Mimo jiné má na tento fakt vliv matka, která Ninu drží mimo kolektiv, mimo spole ^né aktivity t^ídy. Nina ani nenavšt^vuje žádné kroužky. Ze strany rodiny je nepodporovaným talentem. Díky tomu, že ji rodina neu^í využívat volný ^as, Nina má volnou intelektuální kapacitu, kterou využívá k zlepšení školní úsp^šnosti. Hledání kompromisu — proces volby Nina se p^i výb^ru školy ^ídila rodinnou ekonomickou situací. Po ukon ^ení st^ední školy, chce mít praktické dovednosti, které jí umožní samostatnou existenci. Ze svého hlediska si nem^že dovolit teoretický rozlet, tedy studium na gymnáziu. Pak by mohla i uvažovat o rozvíjení výtvarného talentu a intelektových dovedností. Pro Ninu je již ted' profese p^edevším živobytím. Nicmén ^ se svojí volbou a úsp^chem je naprosto spokojena. Na konci devátého ro^níku se již p^ipravovala na roli st^edoškola^ky, p^ipravovala si nové oble^ení a nechala se ost^íhat. T^ídní u^itelka tvrdí, že Nina bude na obchodní akademii hv ^zda. PETRA P^ ihláška Náhradní p ^ ihláška P ^ ijata Zp^ sob p ^ ijetí

SOŠ, SOU , Odborné u ^ ilišt ^ a U^ilišt ^ státní, U^^ovská 100/1, Pha9-Hrdlo ^ezy, 31etý obor sklená ^ka I. termín nenáro ^ný pohovor

Zájem a perspektiva Za pomoci výchovné poradkyn ^ podala Petra p^ihlášku na obor sklená^ka. Ta zasahuje v p^ípadech, kdy žák ani rodina nev^dí, jaký obor pro dít^ vybrat, kde by mohlo mít šanci být p^ijato. Tento typ rodin si ^asto neví rady ani s vypin^ním p^ihlášky. T^ídní u^itelka Pet^e doporu^ovala kucha^ku. Vycházela z toho, že kucha^ka je pro ni prakti^t^jší zam^stnání a také z toho, že její starší a na ZS studijn ^ úsp^šn^jší sestra tento obor nedostudovala. (Nyní v 18 letech údajn ^ šla na UO kucha^ka.) Nicmén^ u^itelce se její volbu nepovedlo zvrátit a to p^esto, že Petra o tomto oboru nemá mnoho informací (jedna konzultace s ^editelem OU). Petra: „Ptala jsem se pana ^editele, co to obnáší a on ^ekl, že skoro nic, tak jsem si ^ekla, že tam teda p^jdu. " Petra nemluví ani o tom, zda má n ^jaké pozitivní informace od své sestry a zda ji neodrazuje, že ona

daný obor nedokon^ila. Sama Petra uvádí jako konzultantku matku. Jak jí konkrétn ^ pomáhala neuvádí. Pet^iným cílem po vyu^ení je najít dob^e placenou práci. Zda bude v jejím výu ^ním oboru ^i ne, to ji nezajímá. V 7. t^íd^ Petra uvažovala o tom, že by cht^la být kade^nicí nebo cukrá^kou. Intenzivn^ se zajímala o zví^ata, ale veteriná^kou být necht^la. Vadila ji p^íliš dlouhá doba studia. (Nep^ekonatelnou p^ekážkou by byl její prosp^ch.) Možná by byla ráda prodava^kou ve Zverimexu ^i chovatelka zví^at. P^l roku navšt^vovala p^írodov^dný kroužek v Bohnicích, ale nebavilo jí to. Též chodila na keramiku. Pet^iným live motivem je pes. Cht^la by svého psa. P^ála si ho v 7. ro^níku, chce ho i v 9. t^íd^. Je to její nejintenzivn^jší p^ání.

84

Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit 01.8. on.8. 01.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 3,19 2,71 2,36

Známky z 3 3 3

^J

Známky Mat. 3 4 4

Jediný nárok, který Petra na sebe má, je nepropadnout. Ve škole ji trochu baví p ^írodopis. Rodinná situace

Rodinné zázemí není p ^íliš prostudijn^ zam^^ené. Petra žije s matkou a dalšími p ^ti sourozenci u babi ^ky. Matka i starší sestra mají pouze základní vzd ^lání. Sestra po nedokon^eném oboru sklená^ka, se údajn^ p^jde nyní v osmnácti letech vyu^it kucha^kou. Matka je dlouhodob^ nezam^stnaná nebo je na mate^ské dovolené. Otec v jejím život^ v^bec nefiguruje. Zdá se, že matka nemá realistický pohled na dce ^iny schopnosti. V sedmé t^íd^ jí radila, aby byla modelkou nebo šla na veteriná ^ku. Finan^ní a sociální situace rodiny je velmi špatná. N ^kolikrát hrozilo, že d^ti budou matce odebrány a p^jdou do d^tského domova. Strach z diagnostického ústavu a z d ^tského domova je hnacím motorem Pet^ina školního prospívání. Hledání kompromisu — proces volby íliš náro^né. Volbu za ni Pet^e je jakékoli studium a u^ ení lhostejné. Jde jí p^edevším o to, aby nebylo p ^ v podstat^ vykonala výchovná poradkyn^ . Možná se nejednalo ani tak o volbu, jako o jedinou možnost, kam Petra mohla být p^ijata bez v^tších problém^, bez ohledu na prosp^ch. Vzhledem k tomu, že je pravd^podobné, že Petra u^ ební obor nedokon ^í, protože není nijak motivovaná k jeho dokon ^ení, není to íliš dobrá volba. V podstat^ se jedná pouze o umíst ^ní Petry mimo základní školu s tím, že jí byla dána p^ možnost se n^^ím vyu^it. Sama Petra není schopná racionáln ^ plánovat budoucnost. Je hrdá na své chození na brigády, v sou ^asné dob^ jí i sta^í, ale nevidí problémy, které mohou p ^ijít v budoucnosti. D ^ti ze sociáln^ slabých rodin ^asto nemají smysl pro „skute^ný” život, p^estože žijí v „drsné” realit ^. Petra ví, že pot^ebuje zam^stnání, ale co chce (celým svým srdcem) je pes. RITA P^ ihláška

Náhradní p^ ihláška P ^ ijata Zp^sob p^ ijetí

^ eské soukromé st ^ ední odborné u ^ ilišt^ , Trhanovské nám. 8,Pha 10, 102 08obor - kade ^ník, 31eté Soukromé st ^ední u^ilišt ^ , Štúrova 7, Pha 4, 142 00, obor kade ^ník I. termín talentové zkoušky, vypinit test a na pohovoru ukazovat obrázky

Zájem a perspektiva V sedmé t^íd^ Rita ^íká, že chce být vizážistkou stejn ^ jako její teta. To je kombinace kade ^nice, kosmeti^ky a musí zvládat manikúru. V 9. t^íd^ Rita plánuje, že až se vyu^í kade^nicí, tak se p^ihlásí na dopl^ující kurzy. Ráda by pracovala v modelingu nebo u filmu. Tvrdí, že se o výb ^ru u^ebního oboru a u^ilišt^ s nikým neradila a vznik tohoto rozhodnutí datuje do 5. ro ^níku. Není nijak sportovn^ založená. Realizuje se p^edevším v úpravách zevn^jšku. V sedmé t^íd^ si p^ála u^it se tancovat, ale sv^j sen si nespinila.

85



Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.8. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp^ ch 3,21 2,93 2,36

Známky z 4 4 4

^J

Známky Mat. 4 4 4

Prosp^ch a studium nehraje v život^ Rity pražádnou úlohu. Dle tabulky vidíme dramatické zlepšení, ale není jisté, zda není z velké ^ásti dílem u^itel^. Na obor kade^nice na ^eském soukromém odborném u^ilišti, kam se hlásila, p^ijímaly do 2,2. Rita byla p^ijata, p^estože její pr^m^rný prosp^ch byl 2,36. Mimoto skládala jednoduché talentové zkoušky, vypl^ovala test, který se týkal barev, hodnotila barevné obrázky a byla na pohovoru. Rodinná situace Rita žije spole^n^ s mladšími bratry, dvoj ^aty, v úpiné rodin^. Rodi^e mají základní vzd^lání. Matka pracuje jako prodava^ka oble^ení ve stánku. Otcovo zam^stnání není zcela jasné, je podnikatel stejn ^ jako matka, ale bývá ob^as nezam^stnaný. Ritin vztah k otci není zcela vyvážený. V sedmém ro ^níku se zmi^uje o tom, že „už ho nemá ráda.” Když byla Ritina matka mladá, cht ^la být kade^nicí, ale nem^la tu možnost. Její otec jí neumožnil, aby se vyu^ila, protože se ^asto st^hovali. Hledání kompromisu — proces volby P^ijetí na u^ilišt^ je pro Ritu spin^ní snu a to nejen jejího, ale i mat^ina. Rita si to možná ani pin^ neuv^domuje, matku uvádí pouze mimochodem, nepovažuje ji za inspirátorku svého výb ^ru. Pokud se Rita vyu^í, p^ekro^í rodinné ur^ení. P^edpokládáme, že Rita má d^vod k spokojenosti a že její volba byla š ^astná. SIMONA P ^ ihláška Náhradní p^ ihláška P ^ ijata Zp^ sob p ^ ijetí

SOU,a.s., Plze^ská 102/214, 150 00 Pha 5 - Motol, 3 letý obor aranžér SOU obchodu a služeb, za ^erným mostem 362/2, 198 00 Pha9, aranžér I. termín bez p ^ ijímacích zkoušek

Zájem a perspektiva Bohužel se Simonou se nám nepovedlo u^init interwiev. Neznáme p^esné motivy, pro^ si vybrala obor aranžér. Po vyu^ení Simona po^ítá s nástavbovým studiem, jehož prost^ednictvím získá maturitu. Od t ^ídní u^itelky víme, že Simona chce po vyu ^ení pracovat s matkou v expedici novin. O této možnosti Simona mluvila již v sedmé t^íd^. Simona je nejstarší dívka ve t^íd^. Je narozená v ^íjnu 1986. Do školy šla tém^^ v sedmi letech a ze zdravotních d^vod^ opakovala ^tvrtý ro^ník. Je tedy až o dva roky starší, než její nejmladší spolužáci. Co se tý^e mimoškolních zájm^ je Simona sportovn^ založená dívka. Hlavní realizací je pro ni basketball, který praktikuje ve školním sportovním kroužku.

86



Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit pol.8. kon.8. pol.9.

Pr^m^ rný prosp^ ch 1,93 2,29 2,14

Známky z 2 3 3

^J

Známky Mat. 3 3 3

Simonin prosp^ch odpovídá vybranému oboru. Rodinná situace Simona je z rozvedené rodiny. Žije s matkou. Ve ^tvrté t^íd^ žila se ^ty^mi sourozenci. (Nejstaršímu bratrovi bylo tehdy osmnáct let.) Má dva starší bratry a mladší sestru. Matka je asi vyu ^ená a pracuje v expedici novin. Její zam^stnání je no^ní. Otec je vyu^en a je ^idi^em nákladního vozu. Zdá se, že má o d ^ti zájem, bere je ve volném ^ase na chalupu. Stará se o n^ i po hmotné stránce. Simona na jednu stranu hledá a nachází v ^tší porozum^ní s otcem, na druhou stranu je vázána velmi silným poutem k matce. (Chce s ní po vyu ^ení pracovat.) Hledání kompromisu — proces volby Volbou u^ebního oboru Simona nep^ekra^uje hranice rodinného zázemí sm^rem nahoru ani dolu. Svoji destinaci se m^že pokusit mírn^ p^ekro^it studiem nástavby. VERONIKA 'P ^ ihláška Náhradní p ^ ihláška P^ ijata Zp^sob p ^ ijetí

Pražská konzervato ^ , Na Rejdišti 1, Pha 1, 110 00, hudebn^ dramatické um^ní Vyšší odborná kola ekonomická a obchodní akademie, Kollárova 5, Pha 8, 186 00 V I. termínu na náhradní školu diktát z ^J , matematika rozbor

Zájem a perspektiva Veronika již od t^etí t^ídy navšt^vovala dramatický kroužek a to jak ve škole (ten možná již od druhé), tak prošla zkouškami do Dismanova hereckého souboru. Na prvním stupni se vid ^la jako here^ka, ale v páté t^íd^ zatoužila po dráze žurnalistky. Nicmén ^ sv^j koní^ek, dramatickou výchovu, nezanedbávala. V 7. t^íd^ p^i rozhovoru op^t plánuje konzervato^ s tím, že by pak pokra^ovala na JAMU, DAMU ^i FAMU. Chodívala závodn^ tancovat, pak s tím p^estala a za^ala více sportovat, hrát floorbal. Ráda by se u ^ila hrát na klavír, ale více by se jí líbil saxofon nebo housle. Jenže na housle se d ^ti u^í hrát již od šesti let. V sedmém ro^níku ji nejvíce ^asu zabral herecký kroužek. Jedno pololetí chodila na keramiku a jednou byla na zdravotním kroužku, ale zjistila, že nem ^že vše stihnout. Zm^na nastala až v osmé t^íd^, kdy se rozhodla, že na konzervato ^ nep^jde a preferovala gymnázium. Patrn^ byla ovlivn^na starší sestrou, která si na gymnáziu úsp^šn^ vedla. Po maturit^ si sestra plánovala dráhu žurnalistky. Rodi ^e (matka) byli touto zm^nou pon^kud zasko^eni a ptali se jí, zda ji mají z dramatického kroužku odhlásit (zbyte ^n^ platili školné), ale Veronika se na poslední chvíli rozhodla, že se bude dramatické výchov^ v^novat. Sama uvážila, že její schopnosti nejsou pro studium na gymnáziu vhodné, matematika ji nebaví, nejde jí fyzika a chemie. V t ^chto p^edm^tech kolísá mezi 2 a 3. Ona sama tento prosp^ch nepovažuje za špatný a svoje nevalné školní výsledky bagatelizuje. Veronika si tedy pro první kolo zvolila konzervato ^. Na rozdíl od Anny nechodila na žádný zvláštní kurs, který by ji p^ipravil na talentové zkoušky. Neprošla prvním kolem talentových zkoušek. P ^ijímali 50 lidí ze 400, Veronika skon^ila 9. od deadline a s tímto výsledkem byla spokojená. Ješt ^ v prvním kole stihla p^ijímací ^ízení na náhradní školu, OA. Sem byla p ^ijata. Veronika p^edpokládá, že se o p^ijímací zkoušky na konzervato^ ješt^ pokusí, ale pravd^podobn^ až ve druhém ro ^níku. Nejprve chce zjistit, zda se jí nebude na 87

obchodní akademii líbit. Doufá, že se zde nau ^í pracovat s po^íta^em. Pokud by se rozhodla opakovat talentové zkoušky na konzervato^, tak by se p^ihlásila do speciálních p^ípravných kurz^. Po ukon^ení konzervato^e by se pokoušela jít na DAMU ^i FAMU. Nechce ovšem hereckou dráhu, ale cht^la by být produk^ní. Pokud by absolvovala obchodní akademii, cht ^la by být manažerkou n^jaké firmy. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.8. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp^ ch 1,64 1,93 1,64

Známky z 2 3 2

^J

Známky Mat. 2 3 2

Dle Veroni^inýho vystupování se zdá, že je se svým prosp ^chem spokojena. P ^ed p^ijímacími zkouškami se ho nesnažila nijak dramaticky vylepšovat. Protože nemohla o ^ekávat, že by na obchodní akademii byla p^ijata bez p^ijímacích zkoušek, absolvovala na gymnáziu na Praža^ce p^ípravné kurzy z matematiky a ^eského jazyka. Rodinná situace

Veronika pochází z úpiné rodiny, má starší sestru, která na ja^e 2003, ukon^ila gymnázium maturitou. Otec má st^edoškolské vzd^lání a míval zastavárnu. Veronika neví, zda ješt ^ pracuje v obchod^. Matka vystudovala st^ední zdravotnickou školu a je zam^stnaná jako laborantka v Motole. Na prvním stupni m ^la na Veroniku velký vliv babi^ka, která s vnou^aty chodívala do divadla a kulturn^ je vzd^lávala. Rodina Veroniku v jejích zájmech podporuje. Hledání kompromisu — proces volby Vzhledem k tomu, že Veronika nesoust^edila veškeré své úsilí na p^ípravu k talentovým zkouškám, není se co divit, že nebyla p^ijata. Podcenila placené p^ípravné kurzy. Sv^j herecký neúsp^ch bagatelizovala tím, že neplánuje hereckou dráhu, ale chce se stát produk ^ní. (Podotýká, že na tento obor p^ijímají asi p^t lidí.) Veronika je piná ambicí a o svých plánech ráda mluví. Její soust^ed^ní na jejich realizaci není tak silné jako nap^íklad u Anny. Její výb ^r obchodní akademie je š^astný. P^estože od života o^ekává více, zdá se, že je to kategorie, která odpovídá jejím studijním schopnostem a úsilí, jež do studia hodlá vložit. Jediným stínem je skute^nost, že matematika není Veroni^inou silnou stránkou. Sama Veronika je spokojená s tím, jak p ^ijímací ^ízení dopadlo. Ovšem výraz spokojenosti sama se sebou pat^í k její image. Nep ^ipouští si, že má n^jaké osobní limity. Obchodní akademie se jí zdá jako škola, která z ní ud^lá manažerku n^jaké firmy. ŽOFIE P^ ihláška Náhradní p^ ihláška P ^ ijata Zp^ sob p^ijetí

St ^ední zdravotnická škola, Alšovo náb^eží 6, Pha 1-Staré M^ sto, 110 00, obor: zubní technik St ^ední zem^ d^ lská škola, Zápská 30, Brandýs nad Labem, 250 01, agropodnikání I. termín ^J diktát, pravopis (dopl ^ování), p ^ írodopis, chemie, talentové zkoušky ze zru ^nosti

Zájem a perspektiva P^i volb^ svého budoucího oboru se Žofie snažila skloubit své zájmy s oborem, který by ji existen ^n^ zajistil, po kterém by byla spole^enská poptávka. Kdysi na prvním stupni cht^la být u^itelkou v mate^ské škole stejn^ jako jí bývala její matka. Chodívala za ní do práce a práce s d^tmi se jí líbila. Toto zam^stnání pozd^ji zamítla s ohledem na svoje budoucí vlastní d^ti. Ješt^ v sedmém ro^níku byla p^esv^d^ená, že bude veteriná^ka. Ráda se stará a pe^uje o zví^ata. 88

Od malinka miluje kon^. Když byla malá, tak ji kousl k ^^ a tak za^ala její láska. Též chodila na keramický kroužek a líbilo by se jí i zam^stnání kerami^ky. Mimo t^ chto zálib chodí do sportovního kroužku. Hrála též závodn^ basketball. Na sportovní škole se nepohodla s u ^itelkou, tak se vrátila do R^žové školy. Zofie má zkušenosti s chovatelstvím ko^^ a vzhledem k tornu, že zná lidi, kte^í se jím zabývají profesionáln^ má o tomto oboru dost informací. Chovatelství dostihových ko ^^ je t^íletý obor bez maturity a jít na takový obor se Žofii zdálo pon^kud nep^im^^ené vzhledem k jejím školním výsledk^m. K tomu je velmi obtížné se v tomto oboru uživit. Stejný problém je p ^ítomen v profesi kerami ^ky. Úzké uplatn^ní a nejistá obživa. Svoji volbu konzultovala s matkou. Žofie: „ ... Ale nakonec chodím na keramiku, baví m ^ modelace a ta zru^nost. Medicína mn^ taky není tak cizí. Taky m ^ baví. Tak jsme to ^ák skloubily a vybraly jsme tuto školu. " Známá zuba ^ka jí umožnila návšt^vu pracovišt^ zubních technik^ v Motole. Provedla ji po n ^m jedna paní a Žofii se zdálo, že by to mohlo být zajímavé. Ve výb ^ru oboru zubní technik spojila Zofie dv ^ d^ležité v^ci — sv^j zájem o výtvarnou výchovu, praxi v keramickém kroužku a jistotu, že v budoucnu bude mít „dobrou” práci. Rozdílné alternativy, které volila p^i podávání p^ihlášky, jsou produktem širokého spektra jejích zájm ^. Zdravotní škola je pro ni jistou budoucností a zem ^d^lská školay^edstavuje její hobby. Po ukon^ení st^ední školy, se chce pokusit o p^ijetí na VS (není jasné na jakou) a v^novat se svým koní^k^m. Limitující faktory Prosp^ch a studijní kredit Pol.8. Kon.8. Pol.9.

Pr^m^ rný prosp ^ ch 1,43 1,5 1,36

Známky z ^J 2 2 2

Známky Mat. 2 2 2

Žofie pat^í mezi ^ty^i prosp^chov^ nejúsp^šn^jší žákyn^. Její praktické zájmy a to, že žije sama s matkou ji odvádí od teoretických studií. Na rozdíl od lidí, kterým prosp ^ch umož^uje studium obor^, jež jsou jejich koní^ky, Žofii odvádí od jejího hlavního zájmu, ohledn ^ vzd^lání by šla „pod svoji úrove^”. Rodinná situace Žofiiny rodi^e jsou rozvedení. Finan^ní situace její rodiny je rozhodn ^ slabší, než je tomu u dívek z úpiných rodin. Otec má vysokoškolské vzd ^lání a je ^editelem základní školy v n^jaké moravské obci. Matka absolvovala st^ední pedagogickou školu, bývala u ^itelkou v mate^ské škole. Od té doby, co se s Žofií p^est^hovala do Prahy, pracuje ve stánku s ob ^erstvením ve sportovním areálu. Zofie má mladšího bratra, který žije s otcem. Soud^ dle vzd^lání rodi^^ a Žofiina prosp^chu, je rodina proškoln ^ orientovaná. Nicmén^ Žofie (stejn^ jako Nina, B^tka) by mohla mí^it na vysokou školu p^es gymnázium. Hledání kompromisu — proces volby Ješt^ v 8. ro^níku cht^la jít Žofie na gymnázium, ale to si rozmyslela. D ^vodem byla p^ílišná všeobecnost gymnázia. Cht^la získat n^jaké odborné zam^^ení. Není zcela jasné, pro^ Zofie opustila svoji touhu být veteriná^kou. Zda-li to, že by studovala mimo Prahu (St^ední veteriná^ská v Hradci Králové nebo gymnázium a pak studium na VS v Brn^) nebo op^t nejisté uplatn^ní ^i p^íliš dlouhé studium a v záv ^ru op^t mimopražské. Z hlediska jejich rodinné situace je její volba logi ^t^jší. Pokud by po maturit^ nebyla p^ijata na VŠ, chce být již profesn^ zajišt^na. Zofie nenavazuje na rodinnou tradici pedagogického vzd ^lání. Nakonec i opustila svoje pe^ovatelské sklony, na n^ si vyhradila chvíle volna. Bude um^lkyní v laborato^i. Do školy se t^ší a je spokojená.

89

Shrnuti Informování se o škole Kluci Karel ^estmír Bo^ivoj knížky, teta, náhoda, rodi ^e zkušenost matka, sest^enice, internet návšt^va u^ilišt^

Jonáš knížky, rodi^e, zkušenost bratra

Hubert Dušan knížky, vlastní zkušenost, matka návšt^va školy p^i zkouškách

Tomáš Kamil rodi^e, otec matka i matka

Svatopluk knížky, rodi ^e, zkušenost lety a bratrance

Mat^j knížky, internet, matka, mat^ina zkušenost

Radek známí, rodi^e

Vítek kámoši (rodi^e)

Jak je ošidné hovo ^it o prostém informování se jsme vid^li v jednotlivých kazuistikách. P^esto shr^me zdroje odkud se informace berou — jsou to p ^edevším rodi^e a zde zejména matky, kdo informuje své syny a filtruje jim tak skute^nost. Významn^ se hodnotí n^^í aktuální p^ímá zkušenost, nejlépe n^koho z rodiny. Vlastní iniciativa ohledn^ návšt^v škol, hledání informací na internetu ^i v publikacích není valná, jakoby se p^edpokládalo, že informace o školách jsou úkol rodi^^ a oni kluci mají za úkol hledat sebe sama. P^esný obraz školy v rozhodování nehraje moc velkou roli — snad jen tam, kde se odmítá n ^jaká možnost kv^li p^edpokládané p^ítomnosti ur^itých p^edm^t^ (Karel) nebo tam, kde je zprost^edkování n^jakou zkušeností. Nabídky výchovného poradce v p^ípad^ kluk^ z R^žové školy nebyly (údajn^) v osobních konzultacích v^bec využity. Možná je to proto, že se v rozhovorech kluci snažili podat svá rozhodnutí co nejsamostatn^ji a drobné porady s u ^iteli prost^ vynechali. Nebo žádný z nich ne^ešil žádný složitý problém. Holky Anna Zkušenost známých dívek z budoucí školy

B^tka Rodi^e, vlastní návšt^va školy

Danka Rodi^e, vlastní úvahy

Ela Jarka Publikace, Publikace, matka matka, intemet, návšt^va školy

Karla Lenka Starší Výchovný kamarád poradce, (milenec7), t^ídní návšt^va u^itelka, školy matka

Nina Rodinná (mat^ina) p^ítelkyn^

Petra Výchovný poradce, u^itelka, pohovor

Rita Teta, matka, vlastní úvahy

Simona Matka

Veronika Žofie Matka, Matka, sestra vlastní zkušenosti, návšt^va profese

V p^ípad^ dívek je vše podobné, pouze je tu v^tší (p^iznaná) institucionální — školní podpora ze strany výchovného poradce a t^ídní u^itelky. Domníváme se, že i zde v rámci rodinného ^tení školní nabídky mají nakonec v^tší vliv a agendu matky nebo p ^es matku získané zkušenostní zdroje a vzory známých a tet. Celkov^ se pak zdá, že rodi^ovský filtr tu není tak d^sledný, jako u kluk^. Všechny tyto rozdíly mohou být p^sobeny „psychologickými” i sociologickými genderovými rozdíly, ^adou jiných než genderových faktor^. Mnohem mén^ rodin je tu úpiných a ekonomicky neproblematických, jedna rodina je patn ^ zcela nefunk^ní 9 Dívky jsou tu v menší mí ^e „mazánky” svých rodi^^. Tam kde ano (nap^. Danka) je zase tento vztah siln ^jší z otcovy strany, ovšem otcové v^tšinou nevedou školní agendy svých dcer. Není tu jediný srovnatelný hyperprotektivní dohled jako u kluk^. K vrstevnickým zdroj ^m se tu také p^idávají zkušen^jší starší kamarádi nebo možná p^ímo milenci (n^kterým dívkám bylo i sedmnáct let), díky ^emu jsou dívky již více „vysunuty” z rodinného vesmíru. Informace a jejich interpretace tu tudíž mají heterogenn ^jší p^vod. Celková role rodi^^ a sociální reprodukce Kluci V n^kterých p^ípadech (Mat^j, Radek, Tomáš) se sleduje do jisté míry n^jaká rodinná stopa, pokud ne p^ímo vzor. Mat^j chce studovat ekonomku (OA), jako máma, Radek chce pracovat na letišti jako jeho otec 6 dívek (Anna, B ^tka, Danka, Lenka, Rita, Veronika) žijí v úpiné rodin ^; otcové Petry a Karly v jejich rodinném život^ prakticky nefigurovali; 5 dívek je z rozvedených rodin (Ela, Nina, Jarka, Simona, Žofie). K tornu je pot ^eba dodat, že matka Ely se podruhé vdala a Ela tedy žije v úpiné rodin ^ s nevlastním otcem. S vlastním otcem se stýká jednou za ^trnáct dn^. Rita, p^estože je z úpiné rodiny, poci^uje ze strany otce nezájem. 9

90

a Tomáš chce být elektriká^em, jako táta. Ani v jednom p^ípad^ se p^itom nejedná o následování n ^jakého velkého vzoru, ale spíš jako východisko z nouze bezradnosti, které není profesn ^ p^íliš ur^ité. Rodi^ovská „^emesla” tu d^d^na nejsou. Role rodi^^ je celkov^ rozložena do pé^e o studijní kredit, pé ^e o „svobodnou volbu”, „správnou volbu” a záchranu potomk ^. Ješt^ než v^bec povstala otázka budoucnosti, se n^kte^í rodi^e snažili udržovat studijní kredit potomk^ tak, aby m^li snazší cestu dál. Dále v situaci volby se n ^kte^í snažili popostr^it své syny žádoucím sm^rem bud' tak, že vymezili širší pole možného a pak nechali syna „svobodn^ se rozhodnout” (Mat^j, ^estmír), nebo se pro n^j snažili najít to co nejvíc pasuje (Dušan), nebo je popostrkovali sm^rem, o kterém se sami domnívali, že je nejlepší (Kamil, Vítek a další). V p ^ípad^ katastrofy se soust^edili na záchranu potomka a zachování úrovn ^ (SS, maturita) p^ípadn^ žádoucího sm^ru vzd^lání (Tomáš, Karel). Vedle interpretace reality dostupných škol se soust ^edili na to, aby své syny jemn ^ manipulovaly žádoucím sm^rem. Pokud se to nevyvedlo, žádoucí sm^r jim koupili. Celá tato agenda je p^itom dosti výrazn^ matrifokální — starost o profesionální budoucnost syn^ je za^asté a dominantn^ agendou matek. Pokud jde o „vystupování z rodi ^ovského stínu” je to tu celkem prosté: obsahov^ z n^j vystupují krom^ zmín^ných t^í kluk^ všichni a všichni se naopak nacházejí bezpe^n^ v jeho obrysech pokud jde o „kvalitu” škol, kde proti rodi ^ovskému tlaku na vyšší vzd^lání nikdo neodporuje. U dané skupiny kluk^ dochází celkov^ k udržení nebo zvýšení rodinné destinace. Všichni jdou na st ^ední školy nebo u^ilišt^ s maturitou, p^itom n^kte^í (Bo^ivoj, Svatopluk) mají plány rodinnou destinaci vysoko p^ekro^it — od vyu^ených rodi^^ plánují vysokoškolské kariéry. K n^jaké zvláštní tématické reprodukci tu dochází možná u Radka, který chce na letišt^ za svým otcem. K sociální reprodukci tu dochází možná v preferencích pr^myslových škol p^ed gymnázii. Holky

^ást dívek se podobá chlapecké skupin ^ v tom, že i tady provád^jí rodi^e preventivní dozor nad známkami, pé^i o studijní kredit. Nacházíme zde více sledování r^zných rodinných vzor^ rodi^ovských nebo p^íbuzenských ^i p^íbuzensky adoptivních známých - kade^nice Rita chce být kade^nicí jako teta, návrhá^ka nábytku Ela sleduje na vyšší úrovni ^emeslo otce i šikovnost matky, Nina chce být ú ^etní jako mat^ina známá, Lenka asi sleduje výtvarné nadání otce - ^emeslníka na SOU jako aranžérka. B^tka cht^la na elektropr^myslovku - otec je elektriká^, dostala se na OA, matka je ú^etní. N^kde je to dlouhodobý vzor, jinde op^t stéblo, kterého se dívky chytají, když nev^dí kam. U jiných dívek (a i u n^kterých zmín^ných) je sledován jakýsi rodinný vzorec spíše než vzor, ve kterém je diskuse o zájmech spíše bezp ^edm^tná. Týká se to dívek z neúpiných rodin, které žijí s matkou, jež se musí sama starat o zajišt^ní svých d^tí. Tady jakoby se dívky více než profesí p ^i své volb^ povolání ^ídily mat^inou strategií p^ežití. Faktor „d^d^ní” je tu silný, ale ned^dí se profese, nýbrž celková životní metoda matky a to úzce ve vztahu k ekonomické situaci matky a její sociální „fitness”, což chápeme jako kombinaci sociální obratnosti a míry vzd^lání. 10 V extrému to vidíme u Petry, kde je ekonomická situace velmi špatná a matka má jen základní vzd^lání a je patrn^ velmi dezorientovaná nebo lhostejná, pokud jde o možnosti jak vylepšit postavení svých d^tí. Petra se musí p^edevším sama uživit a tak je vzd ^lání podružné, a^koli je to práv^ ta cesta kudy ven (což by lépe zvolené u^ilišt^ ur^it^ bylo). Naopak cíl (nebo nutnost) hned se uživit vede spíš k opakování mat^iných problém^. V (mnohem) mírn^jší form^ vidíme podobné d^d^ní strategie p^ežití matky u Simony, v extravagantní form^ je to jasn^ vid^t u Karly. " V nejkultivovan^jší form^ to nacházíme u Zofie, kde se objevuje spíš než d ^d^ní strategie p^ežití d^d^ní akcentu p^ežití. 'Z Nina zase, a^ sdílí téma p^ežití, p^ekra^uje mat^inu metodu. 10 Míra vzd^lání je divný výraz, ale „kultivovanost” je p ^íliš kulturn^ šovinistické, „sociální inteligence” nep ^esné. Míra vzd^lání je p^itom „dotazníkový” faktor, který tu dob ^e koreluje. " Kde je ekonomická situace dobrá a celkov ^ je matka schopna si poradit tak, aby se nestrádalo, p ^i^emž celková metoda p^ežití není získat špatn^ placenou práci a „p^eklepávat” svou existenci. Vidíme tu zvláštní kombinaci dezorientace v cílech, obtížn^ dosahovaného adekvátního odhadu své situace a schopností, p ^i^emž ovšem tyto schopnosti nejsou nulové nebo malé, ale pouze nadhodnocené. Z toho vyplývá ne ploužení se ^i probíjení se, ale jakýsi „slalom” životem. Jehož d^sledkem jsou nespo^etné eskapády, v nichž nemalou roli hrají mužští partne ^i. V^etn^, jak jsme vid^li, asi i volby konkrétní školy. 2 Matka s VŠ vzd^láním, která se toho ^asu živí prodejem ve stánku, vede dceru od sn^ k n^^emu praktickému, ale proti kopírování její sou^asné situace po rozvodu. Nedobrá sociální situace se tu nekopíruje, ale zápolí se s ní.

91

V n^kolika p^ípadech (Anna, Karla, Veronika, Nina, Jarka) vidíme zase nikoli d ^d^ní, ale více ^i mén^ ambiciózní projekty, jak se vyšvihnout, jak rodi^e p^ekonat - v r^zn^ relativn^ „atraktivních” profesích (módní návrhá^ka, here^ky, psycholožka, ú^etní13). Žádný takový d^raz u kluk^ nevidíme. Spokojenost s volbou Kluci Až na Petra a Tomáše všichni usp ^li na školách, na které se hlásili. Tomáš neusp^l tak nap^l, protože se octl na soukromé škole, ale se stejným zam^^ením, jaké cht^l na státní. Sám ^íká, že je vícemén^ spokojen. Dušan neusp^l a jde na školu, kterou necht^l a chápe ji jako pouhý do ^asný tábor p^ed druhým pokusem zlézt horu p^ijímacích zkoušek na vysn^ného vojáka. Spokojen není. Jinak jsou spokojeni všichni. Zoufalý však není nikdo, protože v daném moment^ je vše kone^n^ n^jak vy^ešeno. Kluci mají pro tuto chvíli jasno a cítí se zabezpe ^eni, a to je uklid^ující fakt. Pobyt na vlastních školách je ješt^ v tuto chvíli teorie, n ^co v budoucnosti. Holky

Dívky m^ly v dané t^íd^ celkov^ pr^m^rn^ horší prosp^ch a nižší studijní kredit. To bylo do zna^né míry dáno odchodem dív^ích elit z obou t^íd na gymnázia v páté t^íd^, který zase zp^sobil jejich spojení. Možnosti byly tudíž oproti klukovské skupin^ omezen^jší. Zárove^ tu vidíme horší schopnost akomodace p^izp^sobení cesty možnostem tak, aby byl dosažen v n ^jaké form^ kýžený cíl nebo mobilizace sil tak, aby se omezení p^ekonaly. Tudíž se tu objevily ve v^tší mí^e bolestiv^jší kompromisy (Jarka, Lenka, Karla) a v^tší pády (B^tka, Veronika) vedoucí k v^tšímu odklonu od vytoužené cesty než u kluk^. A s tím souvisí i v^tší, ovšem nep^iznaná, nespokojenost. Tato nespokojenost je v p ^ípad^ Karly a Veroniky hned nahrazena legendou o finální spokojenosti a jedny obrovské ambice jsou hned nahrazeny jinými. Na druhé stran ^ nebyla úsp^šnost až tak špatná a v p ^ípad^ Ely se povedl dokonce ne ^ekaný skok. Spokojená je více než polovina dívek. Pro danou chvíli pro n^ platí to samé, co pro kluky, že prozatímní pocit jistoty, že to n ^jak dopadlo, jim dodává uklidn ^ní a tedy otev^ené zoufalství neprojevuje nikdo. Zodpov^dnost za volbu: legitimita volby Kluci Tak jak hodili kluci b^emeno najít konkrétní školu na rodi ^e, zárove^ s tím zd^raz^ují, že rozhodnutí bylo nakonec jejich. Rodi^e jakoby byli neproblematicky p^ijímáni p^i interpretaci obsah^ škol, kam vedou a jaké jsou mantinely, ale kone ^né rozhodnutí je jim sve^ep^ ubráno, a^koli to vypadá n ^kdy komicky (matka školu našla a on rozhodl, že na ni p^jde). Pokud by se m^lo p^iznat, že n^kdo dostal p^íkazem jít tam ^i onam, byl by to asi d^kaz zrady na sob^ nebo submisivity a tak se kluci staví do pozice klí^ových operátor^, kte^í sami stiskli ono „^ervené tla^ítko” vlastního rozhodnutí a situaci tak legitimizovali. Oni jsou ti, kdo rozhodli a oni jsou tedy také ti, kdo za svou volbu hrd ^ nesou zodpov^dnost. Kdyby rozhodnutí za n^ provedl n^kdo jiný, vnímali by to asi jako neoprávn^né, nelegitimní rozhodnutí. Holky

Dívky si víc než chlapci samy hledaly informace a ú ^astnily se n^jak aktivn^ji vlastní manipulace s volbou školy. N^které uvád^jí, že se rozhodly spole^n^ s matkou nebo výchovným poradcem, ale obecn ^ v^bec nezd^raz^ují n^jakou legitimizaci, že to byly práv^ ony, kdo tiskl to ^ervené tla^ítko - pravd^podobn^ proto, že to opravdu ud^laly a nemusí tedy prokazovat sv^j podíl. Naopak p^ímo hovo^í o tom, pokud to neud^laly, že si nechaly poradit. Jako by to bylo spíš jedno, kdo to ud ^lal, není to sou^ást n^jakého identitního diskursu. 13

I ú^etní m^že být za ur^itých okolností luxus.

92

Strategie úsp^chu a neúsp^chu (akomodace a slepota) Kluci Zp^sob postupu p^i p^ijímacím ^ízení a pr^m^rný prosp^ch v pololetí 9. t^ídy: ^estmír Na prosp^ch

Kamil Na prosp^ch

Svatopluk Radek Na Na prosp^ch + prosp^ch pohovor

Vítek Na prosp^ch

Bo^ivoj P^ijímací zkoušky

Jonáš P^ijímací zkoušky

Hubert P^ijímací zkoušky

Mat^j P^ijímací zkoušky

Karel P^ijímací zkoušky

1,29

1

2

1

1

1

1,21

1,71

1,93

1

ušan ^ijímací koušky/ a rosp^ch 1 36

Tomáš P^ijímací zkoušky/ Na p sp^ch 1

5

Celkov^ vidíme, že prosp^ch v polovin^ 9. t^ídy byl celkov^ velmi dobrý, ale to je dáno do jisté míry i tím, že u^itelé svým žák^m v tuto chvíli spíš „p^ilepší” než „zatopí”, aby jim „nezkazili život”. Ale i u kluk^ samotných došlo k jistému zvýšení pé ^e. Stav v delším ^ase je vždy u každého v jeho kazuistice a také v p^ehledové tabulce. U kluk^ vidíme obecnou dobrou schopnost akomodace k prosp ^chu. Nikdo si nevybral pro sv^j pokus školu, na kterou by se nemohl se svými známkami dostat ^i na ní snesiteln^ p^ežít. Neúsp^chy tak byly odstra^ovány jaksi preventivn^ už p^i odhadu svých sil, který byl celkov ^ opatrný. Jiná je situace u p^ijíma^ek, kde Tomáš jasn^ neodhadl své síly a narazil, narazil i Dušan. Obava z „hárazu” pak dosti ovliv^uje strategie volby konkrétní školy podle nárok ^ pro p^ijetí bez p^ijíma^ek. Strach z p^ijímacích zkoušek, z toho, že by nastaly komplikace vede n ^které kluky rad^ji k podcen^ní svých schopností a volb^ mén^ prestižní školy s obdobným zam^^ením, jen aby bylo p^ijetí jisté. Možná i z toho d^vodu n^kte^í vypustí ze svých úvah gymnázia. Vytoužený „programátor” je pak dosahován tornu p ^izp^sobenými cestami. Premianti se samými jedni^kami a vyznamenáním se vydávají hlavní branou bez p ^ijímacího ^ízení na „prestižní” elektropr^myslovky. Ti s horším a p ^esto dobrým prosp ^chem volí mezi t^emi možnostmi. Bud' riskovat p^ijíma^ky, nebo si vybrat školu na které není takový nával, nebo na ni sta ^í horší prosp^ch. P^itom se spíš pokusí o dv^ kola na „prosp^ch” na mén^ prestižní škole než o risk p^ijíma^ ek a pokusy být p ^ijat jinam v druhém ^i t^etím kole, pakliže nevyjdou. (^ estmír, Svatopluk) Nebo mají známky, které na automatické p^ijetí nesta^í tak jako tak a pak p^ijíma^ky risknout musí. Pak je samoz^ejm^ rozhodující, jak dokáže doty^ný a jeho rodina mobilizovat síly a prost^edky na dou^ování, aby doty^ný dohnal a p^edehnal ty, kdo jsou potenciáln^ p^ed ním. V p^ípad^ Tomáše patrn^ on sám i jeho rodina v^bec neodhadli vážnost situace, za což budou muset nyní dost zaplatit. Naopak v p ^ípad^ Huberta to jeho rodina zvládla, ur^it^ také proto, že se jednalo o druhý gymnaziální pokus. A pak jsou n^kte^í, kte^í prost^ n^co cht^jí, jsou premianti a a^koli by si mohli zvolit n ^jakou pohodlnou cestu, p^esto jdou do p^ijíma^ek, protože jim jde o ur^itou cestu víc než o bezproblémové p ^ijetí. (Jonáš, Bo^ivoj) A rovn^ž je možné ob^tovat celý p^vodní zájem a zm^nit sm^r prost^ proto, že p^vodní zájem m^l nep^ijatelné souvislosti (po ^íta^e a matematika, fyzika u Karla). Holky

Zp^sob postupu p^i p^ijímacím ^ízení a pr^m^rný prosp^ch v pololetí 9. t^ídy: Anna P^ijímací zkoušky 1,5

B^tka P^ijímací zkoušky/ Na prosp^ch 1,43

Danka P^ijímací zkoušky

Ela P^ijímací zkoušky

Karla P^ijímací zkoušky

Rita P^ijímací zkoušky

Veronika Žofie P^ijímací P^ijímací zkoušky zkoušky

Jarka Na prosp^ch

Lenka Na prosp^ch

Nina Na prosp^ch

Petra Pohovor

Simona Na prosp^ch

1,07

1,86

1,57

2,36

1,64

1,79

2,43

1

2,36

2,14

1,36

Jak bylo ^e^eno, dívky m^ly celkov^ omezen^jší možnosti a tak královská cesta být p^ijat na školu bez kompromisu p^ijímacích zkoušek se povedla jen Nin ^. Ostatní „prosp^chová” p^ijetí jsou bud' na SOU (Lenka, Petra, Simona) nebo na soukromou st^ední školu (Jarka). Ty, které cht ^ly na jakoukoli státní (i soukromou st^ední školu v p^ípad^ Karly) s maturitou, (a v p^ípad^ Rity dokonce SOU) musely podstoupit 93

p^ijíma^ky nebo alespo^ talentovky. O úsp^chu tu rozhodovala kombinace schopnosti se mobilizovat a odhadnout síly. Strategii „malá dom ^”, kdy se prozatím velké plány odloží a využije se jiná cesta, použily ty dívky, které své síly neodhadly. (Karla, Veronika, B ^tka). Zajímavá byla volba alternativ v t^chto p^ípadech - na prvním míst^ kosmické ambice, na druhém však žádná menší varianta téhož nebo rozumn ^jší cesta k cíli p^es gymnázium, ale ultrakonven^ní OA a hotelová škola, u které se nevýhody p^i p^ijímání na vysn^né obory na VS v^bec nevidí a jsou zast^eny motivem „ur^itosti” specializované st^ední školy nebo p^edstavou, že nebude tak náro^ná jako p^ípadné gymnázium.

Hledání zájmu — tendence, ob^ti

Kluci Jak jsme vid^li, ve v^tšin^ kluci formulují sv^j subjektivní zájem jako, že cht^jí d^lat n^co s po^íta^i. Po^íta^ je vid^n jako agent zábavnosti pro jakoukoli práci (Mat^j), jako jediný n^jak „kognitivní zájem” (Mat^j, Tomáš), jestliže se musí škrtnout sporty a hledat n ^co „závažn^jšího”. Dále je vid^n jako p^edm^t zájmu o sob ^ a to r^zn^ expertn^ a jako takový r^zn^ souvisí s volbou školy. Všichni „experti” se považují za pokro^ilé uživatele a n^kte^í se již „také podívali dovnit ^” — do kódu program^ a jejich modifikací nebo p^ímo do té „tajupiné krabice”. Takže nejenže cht^jí pracovat s po^íta^i, ale cht^jí p^ímo do nich, cht^jí se jimi p^ímo zabývat. Tento celkový zájem u n^kterých vychází z n^jaké dlouhodobé tendence a opravdového vhledu (^estmír, Bo^ivoj, Jonáš), jinde je to dosti sociáln ^ vrstevnicky podnícený zájem. I když se jakoby následuje otcovský vzor, tak je jeho reálná podoba zprost^edkována vrstevnicky (Tomáš), chce d^lat „n^co s po^íta^i jako všichni kluci”, to znamená „n^co s elektronikou jako táta”. P^itom všichni p^iznávají, že na po^íta^ích p^edevším hrají hry a to je taky hlavní motor sociální difúze tohoto zájmu. Hry, o kterých se mluví, které se prožívají, kopírují a vym ^^ují, n^kdy se hrají spole^n^ a mají specifické hardwarové požadavky (což znamená, že jste si víc v^domi hardware a jeho vlastností než u textových editor ^ nebo www stránek), jsou hlavním p ^edm^tem klukovské konverzace, pomineme-li dívky. Jsou zábavné a tak není divu, že je všude tolik po^íta^ových expert^. Po^íta^e v tomto ohledu baví stejn^ frajery i vynálezce, a^koli fraje^i jsou víc uživateli a mén^ experty. Popravd^ — po^íta^e baví úpin^ všechny, ale n^kte^í by na tom svou identitu nestav^li (Hubert), jiní a^ opravdoví experti tento zájem neplánují použít jako palivo pro motor svého st^edoškolského vzd^lání (Jonáš, Bo^ivoj) a možná odkládají jeho využití pozd^ji na vyšší úrovni. Jedinou výjimkou je voják Dušan, kterého to baví, ale je to pro n ^j „bokovka”, až druhá náhradní v ^c. Karel zase zjistil, že se opravdovým expertem stát nechce, že by ho to stálo moc sil. Proto rad^ji ob^toval po^íta^ jako p^edm^t vzd^lání a stane se starožitníkem. Ostatní volili školu tak, aby n^jak po^íta^e obsahovala — nic jiného je vlastn^ nenapadlo. Zajímavé je, jak se hry a hrá^ství p^etaví v tolika p^ípadech na „zájem” o elektroniku, respektive jak je tento hrá ^ský zájem p^eložen do jazyka škol jako zájem o elektroniku. Nikdo z kluk^ se p^itom nezmi^uje, že by doma konstruoval n^jaké obvody, zvykal si na narkotikum p ^epalované kalafuny tak jak je to u všech „bastlí^^”, nebo pá^il sou^ástky ze starých televizor^. Celkov^ jediný z t^ch, kdo cht^li „n^kam, kde to bude n^co s po^íta^i”, kdo musel tento sv^j zájem ob^tovat kv^li svým studijním výsledk^m je Karel. Dušan musel do^asn^ ob^tovat vojenství p^i bivaku na „stroj árn^”. Svatopluk si pro jistotu vybral školu nižšího kreditu než je nap ^íklad „Je^ná”, ale sm^r drží — jeho u^ební obor je s maturitou na jednom z lepších u^iliš^, takže takový pád to není. Velký pád zažil Tómáš nebo možná spíš jeho rodi^e, kte^í budou muset zaplatit soukromou školu — ta ale bude op ^t v požadovaném sm^ru, takže pro n^ho to není ob^^ v p^edm^tu, ale ve spole^enské prestiži školy, kterou asi cht^l a na kterou v^bec nem^l. Holky

U dívek je pestrost „subjektivního zájmu” a „perspektivy” mnohem v^tší než u kluk^. Nic takového jako „po^íta^e” se tu nevyskytuje. N^jaký po^íta^ový interes se objevil, ale zase rychle zmizel. Jakoby k nim m^ly dívky n^jaký odpor, ostych, možná jim je rodi ^e nedávají jako dárky k vánoc ^m, zkrátka nic. Po^íta^e v dív^í skupin^ prost^ „nejsou v ob^hu”. Sice je tu n^kolik obchodních akademií, ale pouze v jednom p ^ípad^ (Nina) se jedná o vyjád^ení zájmu.

94

Jakýsi hlubší p^edchozí zájem, který je vzat jako základ projektu budoucnosti a volby školy se objevuje u návrhá^ky Anny, které se poda^ilo usp^t. Podobný sen bylo pro Veroniku a Karlu herectví, ale Karla se o jeho realizaci v dané chvíli nepokusila a odsunula jej do jakési „nekone ^n^ lepší” budoucnosti, která nastane, až opustí po absolvování republiku; Veronika to zkusila a jakoby jí sta ^ilo, že se umístila jen kousek za posledním p^ijatým. To jakoby jí jako here ^ku potvrdilo a víc se zdá není nutné. Všechny t ^i dívky tvo^ily základ t^ídní smetánky '4 a prestižní ambice tu byly sou ^ástí spole^enské hry podobn^ jako po^íta^e u kluk^. Ve více p^ípadech se vyskytly n^jaké výtvarné um^lecké sklony, tu v^dom^ p^stované (návrhá^ka Anna, kade^nice Rita), tu jakoby nalezené - zejména u aranžérek (Simona, Lenka), návrhá^ky nábytku Ely, zubního technika Zofie ^i v podob^ náhlého snu B^tky o po^íta^ové animaci. R^žová škola se profilovala jako výtvarná a tak svou inspiraci i ur ^ité zkušenosti ^erpaly pravd^podobn^ i tady bu^ z výuky nebo kroužk^ (keramika). N^které dívky p^i volb^ ob^tovaly své hluboké a dosti ^asov^ i finan^n^ náro^né koní^ky (nebo je odsunuly) a to zejména proto, že k nim nenašly pro sebe adekvátní výraz v n ^jaké konkrétní škole. U t^í dívek to byly kon ^ (Jarka, Zofie, Ela), které byly odsunuty kv ^li p^íliš nízkému stupni vzd^lání, ke kterému by adekvátní u^ilišt^ vedlo a kv^li velké praktické zkušenosti dívek s tím, jak je chov koní nákladný a obtížný, íje to tržn ^ t^žko uplatnitelná profese. Jarka se ze zásadní chovatelky koní (s velmi výraznou pubertou 5) prom^nila na hlubokého fanouška motorek a psychologie. Což spolu samoz^ejm^ souvisí, vzhledem k tornu, že ji zajímá p^edevším ^etba Freuda. Možná to n^které ^tená^e Freudova díla pobaví. Psychologii hodlá studovat na VS a p ^sobí velmi zaujat^. Danka nešla na automechanika, a^koli motory a motorky jsou její váše^, protože s jejím prosp^chem by to asi bylo divné.

Záv^r Oproti kluk^m je u dívek celý diskurs o zájmech akcentovaný jinak. Mnohem více z nich se stará o to, co jsme na za^átku pojmenovali jako perspektiva. V r^zné mí^e siln^ tu tato „odcizující” perspektiva hraje prim p^ed rozmary a zájmy. Mnohem více se starají o zajišt ^ní sebe sama nebo zajišt^ní, které by jim zam^stnání m^lo potenciáln^ p^inést. Dívky v tomto sm^ru mají na mysli více „vn ^jšek” než „vnit^ek” svojí osoby. Nedomníváme se, že by to byla n^jaká „záhada” ženské duše, ale prost ^ d^sledek ur^itých spole^enských tlak^, které jsou nejzjevn^jší v on^ch p^ípadech d^d^ní mat^iny strategie p^ežití, kde jsou rovn^ž nejv^tší d^razy na to „uplatn^ní”. Holky se nezam^^ují na zájmy, protože se mnohem blíž seznamují se situací matek, které p^edevším musí samy p^ežít bez zam^stnání nebo ve špatn^ placených nebo jinak složitých pozicích. Zatímco kluci jakoby snili o seberealizaci, dívky jakoby se strachovaly o p ^ežití. Jakoby ob^ skupiny obracely jednu minci obav: working sucks & life kills, práce ni ^í a život ubíjí, a své volby obracely proti nim.

'4 15

Viz Rybová M.Formy odívání v sedmé t^íd^. In PSŠE. Sedmá t^ída. PedF UK: Praha 2002 Viz Doubek, 7. t^ída Puberta v sedmé t^íd^. In PSŠE. Sedmá t^ída.PedF UK: Praha 2002 95