Procesní a dopadová evaluace projektu a analýza opatření pro efektivní nastavení systému dalšího vzdělávání v ČR. Závěrečná zpráva

Procesní a dopadová evaluace projektu a analýza opatření pro efektivní nastavení systému dalšího vzdělávání v ČR Závěrečná zpráva

Dokument „Závěrečná evaluační zpráva“ je výstupem z Procesní a dopadové evaluace projektu a analýzy opatření pro efektivní nastavení systému a byl vytvořen v rámci projektu „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“, registrační číslo CZ.1.07/3.1.00/41.0001, který je spolufinancován z fondů EU – z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Autor: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí Schválil: Ing. Jan Vlasák

2

Obsah Manažerské shrnutí ............................................................................................................... 5 Úvod.....................................................................................................................................12 1.

Metodologie...................................................................................................................17 1.1.

Zapojení do projektu...............................................................................................19

Procesní evaluace .........................................................................................................35

2.

2.1.

Průběh stáží ...........................................................................................................35

2.2.

Šablony ..................................................................................................................46

2.3.

Informační systém ASAP .......................................................................................56

2.4.

Administrativní náročnost .......................................................................................60

2.5.

Procesy a metodiky ................................................................................................69

Dopadová evaluace.......................................................................................................82

3.

3.1.

Efekt stáže .............................................................................................................82

3.2.

Subjektivní hodnocení projektu ..............................................................................92

3.3.

Cíle projektu ...........................................................................................................99

3.4.

Vedlejší efekty ......................................................................................................107

Analýza opatření pro efektivní nastavení systému .......................................................110

4.

4.1.

Klíčové aspekty fungování stáží v ČR ..................................................................110

4.2.

Klíčové aspekty fungování stáží v zahraničí ve vazbě na APZ .............................122

4.3.

Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj ......................................124

5.

Seznam grafů ..............................................................................................................133

6.

Seznam tabulek ..........................................................................................................136

7.

Seznam obrázků .........................................................................................................136

8.

Seznam použité literatury ............................................................................................137

9.

Seznam internetových zdrojů ......................................................................................137

10.

Seznam webových stránek ......................................................................................138

3

Seznam zkratek APZ AIVD ASAP CATI CS ČR ČSÚ DPČ DPV DV EO ESF ET EU FDV IS MS MŠMT NACE NSK NSP OP LZZ OP VK OSVČ PS SÚPM ÚP VB VED CS VED PS VPP ZED CS ZED PS

Aktivní politika zaměstnanosti Asociace institucí vzdělávání dospělých v ČR Agendový systém aktivit projektu Computer-assisted telephone interviewing (česky telefonické dotazování s podporou počítače) Cílová skupina Česká republika Český statistický úřad Dohoda o pracovní činnosti Další profesní vzdělávání Další vzdělávání Evaluační otázka Evropský sociální fond Evaluační téma Evropská unie Fond dalšího vzdělávání Informační systém Microsoft (WORD, EXCEL, SharePoint) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Oficiální klasifikace ekonomických činností Národní soustava kvalifikací Národní soustava povolání Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Osoba samostatně výdělečně činná Poskytovatel stáže Společensky účelná pracovní místa Úřad práce Velká Británie Vstupní evaluační dotazník pro stážisty Vstupní evaluační dotazník pro poskytovatele stáže Veřejně prospěšné práce Závěrečný evaluační dotazník pro stážisty Závěrečný evaluační dotazník pro poskytovatele stáže

4

Manažerské shrnutí Úvod Součástí pilotního projektu „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ (dále jen Stáže ve firmách) realizovaného Fondem dalšího vzdělávání (dále také FDV) je jeho interní evaluace. Je rozčleněna do tří logických a v určitých aspektech propojených částí:   

procesní evaluace hodnotící nastavené procesy a průběh projektu dopadové evaluace hodnotící výstupy, přínosy a efekty projektu a návrhové části obsahující analýzu stáží v českém i zahraničním kontextu a doporučená opatření pro efektivní nastavení systému stáží v ČR.

Tato závěrečná zpráva obsahuje souhrnné hodnocení všech evaluačních témat za pomoci sebraných dat (přehled témat – viz kapitola 1 této zprávy). Obecný metodologický přístup vycházel ze základního cíle evaluace projektu a ze zadaných evaluačních otázek. Naplňuje rysy úplné evaluace, která zahrnuje jak přístup formativní (procesní evaluace), tak sumativní (dopadová evaluace). Výzkumný design kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu a uplatňuje přitom princip tzv. triangulace, tj. zaměřuje se na sběr a analýzu komplementárních dat ke stejnému tématu, ale z odlišných zdrojů, jehož předností je poměrně vysoká spolehlivost výsledků.

Procesní evaluace V průběhu projektu z celkového počtu 6703 firem, které se nejen zaregistrovaly, ale také vypsaly kartu stáže, jich stáž skutečně zrealizovalo 2718, tedy necelá polovina. Více jak polovina zaměstnavatelů/poskytovatelů stáží pak realizovala jednu stáž, zhruba 40 % 2 – 5 stáží. Přibližně 8 % zbývajících firem uskutečnilo více než 5 stáží. Z celkového počtu 11627 uchazečů o stáž, tedy těch, kteří se přihlásili alespoň k jedné kartě stáže, na stáž nastoupilo 6240. Uvedené hodnoty výrazně překročily předpoklady tvůrců projektu a dokládají velký zájem o projekt mezi cílovou skupinou a zaměstnavateli v ČR. Je zároveň velmi pravděpodobné, že při nastavení vhodných podmínek bude vysoká poptávka po realizaci stáží ve firmách pokračovat. Procesní evaluace projektu přinesla ohledně zapojených osob a subjektů poměrně hodně očekávaných, ale i překvapivých zjištění. Tvůrci projektu na jeho počátku např. očekávali, že se stážisté budou rekrutovat zejména ze skupiny nezaměstnaných osob, a i proto je překvapil poměrně velký zájem zaměstnanců s plným pracovním úvazkem. Za nižším zájmem nezaměstnaných stál především fakt, že na rozdíl od opatření aktivní politiky zaměstnanosti (např. SÚPM, VPP, rekvalifikace) neměli stážisté v průběhu stáže nárok na finanční podporu. Byli však podporování formou stravenek za každou realizovanou hodinu stáže a měli zároveň nárok na proplácení ubytování v místě výkonu stáže a cestovného z místa bydliště do místa výkonu stáže. Ovšem ani taková forma podpory nemusí být pro všechny skupiny nezaměstnaných dostatečně vysoká. Do určité míry se zde negativně 5

projevila i špatná personální situace úřadů práce napříč ČR. Plnou třetinu stážistů tvořily osoby s vysokoškolským vzděláním, naopak osob nízkokvalifikovaných či zcela bez kvalifikace bylo zanedbatelně. Záměr tvůrců zapojovat zejména absolventy škol narazil na problematickou komunikaci i reálný nezájem středních odborných škol o využití projektu pro své absolventy. Z oslovených středních škol tak projevila zájem o prezentaci pro žáky pouze jediná. Není příliš jasné, zda lze za dostatečné považovat zhruba 5 % zapojení osob na rodičovské dovolené, které byly také důležitou cílovou skupinou projektu. Z analýzy mediálního mixu vyplynulo, že zasažení této skupiny osob nebylo na vybraných serverech příliš vysoké. Oslovení této specifické skupiny by tak do budoucna bylo vhodné zaměřit se na kontaktní komunikační kampaň, například v mateřských centrech. Zaměstnavatelé v roli poskytovatelů stáží před čerstvými absolventy preferovali zájemce s pracovními zkušenostmi Absolventi a zájemci do 25 let tak byli častěji odmítáni než vyšší věkové kategorie. Toto je obecný jev na pracovním trhu. Avšak vzhledem k tomu, že projekt měl ambice právě z tohoto důvodu pomáhat znevýhodněným osobám, bylo by vhodné jej upravit tak, aby právě tyto osoby měly vyšší šanci vstoupit na stáž. To by bylo možné prostřednictvím užšího vymezení cílové skupiny, případně stanovením kvót pro jednotlivé sociodemografické charakteristiky. Podstatně větší zájem o projekt měli zaměstnavatelé na Moravě než v Čechách. Dominovali zaměstnavatelé působící ve stavebnictví, obchodu, marketingu, ekonomice a administrativě. Z hlediska velikosti převažovaly mikropodniky a malé podniky. Malý zájem velkých podniků byl rozhodně nečekaný, ale při zjištění hlavních důvodů (limity podpory de-minimis, interní systémy stáží), poměrně pochopitelný. Vysoká obsahová kvalita stáží byla ze strany FDV zabezpečena prostřednictvím tzv. šablon stáží. Šablona stáže představuje základní rámec stáže. Obsahuje základní informace o stáži (popis pozice, délka a celková cena stáže), cíl stáže, požadavky na stážistu i na poskytovatele stáže (včetně požadavků na mentora) a obecný výčet činností a zapojení mentora. Obsah šablon vycházel z kompetencí a kvalifikací uvedených v NSP a NSK. Úroveň šablon je dle oslovených aktérů dalšího vzdělávání vysoká. V některých oborech, např. ve stavebnictví či strojírenství, bylo složité nalézt vhodné adepty na stáž, kteří by splňovali kvalifikační podmínky šablon. Jednalo se pochopitelně o obory, ve kterých i na trhu práce převažuje poptávka nad nabídkou. V takových případech by si zaměstnavatelé přáli mít možnost odchýlit se od podmínek šablon a individuálně posoudit vstupní předpoklady a kompetence zájemců o stáž. Zhruba 14% poskytovatelů, ale i cca 10 % stážistů, by také přivítalo, kdyby stáž trvala z hlediska časové dotace déle. Poskytovatelé realizující stáže hodnotí ostatní prvky šablony (požadavky na mentora, požadavky na stážistu, minimální materiálně-technické požadavky) v naprosté většině pozitivně. Elektronické řešení administrace projektu bylo obecně všemi účastníky projektu hodnoceno velmi kladně, stejně jako nízká administrativní náročnost v relaci s ostatními projekty ESF. Pro určité kategorie potenciálních stážistů však právě elektronická komunikace představovala velkou bariéru zapojení. Zejména pro lidi s nízkou kvalifikací a nižším vzděláním z řad nezaměstnaných. Možným řešením je poskytnout právě této cílové skupině

6

vstupní podporu, což navazující projekt Stáže ve firmách 2 zajišťuje prostřednictvím regionálních konzultantů. Kvalita dostupných informací byla dle stážistů i poskytovatelů stáží velmi vysoká. To samé lze říci i o jejich úplnosti. Pouze necelému procentu účastníků chyběly nějaké zásadní informace. O trochu kritičtější byli ke kvalitě informací stážisté, pro které bylo oproti poskytovatelům zřejmě obtížnější se v informačních zdrojích zorientovat. Týkalo se to zejména osob s nižším socioekonomickým statusem. Zřejmě nejslabším místem projektu byl poměrně malý manévrovací prostor FDV v případě porušování smlouvy. Omezená možnost ověřit pravdivost informací v neveřejných registrech a omezené sankční možnosti fondu komplikovaly odhalování a eliminaci případů zneužívání projektu či obecně porušení pravidel projektu ze strany poskytovatelů i stážistů. Nicméně případů, kdy realizovaná stáž byla v rozporu s pravidly projektu, nebylo mnoho. Předčasně ukončených stáží z důvodu porušení pravidel projektu na straně stážisty bylo celkem 38 % a poskytovatele 20 %. Soustředily se nejvíce v mikropodnicích do 10 zaměstnanců.

Dopadová evaluace Hned v úvodu dopadové evaluace je nutno říci, že neexistuje mezi jednotlivými zapojenými aktéry (FDV, poskytovatelé stáží, stážisté) jednoznačná shoda ohledně toho, jak chápat úspěšnost stáže. Termín „úspěšná stáž“ tak patří od počátku projektu k poměrně kontroverzním tématům. Stážisté i poskytovatelé považují velmi často za úspěšnou stáž takovou, která je zakončena získáním pracovního místa. Ve stejném duchu, a trochu nešťastně vzhledem k povaze OP VK, jsou nastaveny i cíle projektu v zadávací dokumentaci evaluace. Důraz na vzdělávací složku ve všech projektech OP VK implikuje nutnost posuzovat úspěch stáže i jinými, především vzdělávacími atributy. Vedle úspěšného absolvování stáže a získání praxe je tak nesporným úspěchem rovněž subjektivní vnímání zvýšení praktických dovedností spojených s danou kvalifikací a pracovní pozicí, rozvoj měkkých kompetencí a zvýšení individuální motivace a sebevědomí. Procesně úspěšně bylo ukončeno zhruba 91 % stáží. V případech předčasného ukončení stáže byla hlavním prostředkem vzájemná dohoda mezi poskytovatelem stáže a stážistou (až 42 % z předčasně ukončených stáží bylo ukončeno dohodou). Nejčastějším důvodem k předčasnému ukončení byl nástup stážisty do zaměstnání. V úvodu dopadové evaluace je třeba zmínit, že více jak 2/3 oslovených stážistů bylo do půl roku od ukončení stáže zaměstnáno, nejčastěji na plný pracovní úvazek. Bezprostředně po stáži jich přitom neměla zaměstnání ani třetina. Zaměstnání získaly především osoby s bakalářským a magisterským vzděláním a vyučení. Výborné také je, že se stážisté často uplatnili ve stejném oboru (cca 63 %) a na stejné pracovní pozici (62 %), ve kterých absolvovali stáž. Přestože pokles nezaměstnanosti bývalých stážistů byl tedy výrazný, určitý podíl nezaměstnaných (22 %) či ekonomicky neaktivních (8,4 %) přetrval. Nejčastější překážkou nalezení zaměstnání byla dle vyjádření těchto osob špatná ekonomická situace regionu, ve kterém žijí, a také převis pracovní síly nad počtem volných pracovních míst. Mezi ekonomicky neaktivními absolventy stáží převažovaly ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené. Rodinné povinnosti byly v jejich případě jediným uváděným důvodem pokračující ekonomické neaktivity. 7

Uvedené pozitivní výsledky poněkud snižuje skutečnost, že kontrafaktuální evaluace v případě nezaměstnaných osob ukazuje, že vliv intervence, tj. absolvování stáže, je na získání pracovního místa a zvýšení příjmu zanedbatelný. Na druhou stranu je nutno říci, že pozitivní efekt na příjem byl prokázán u osob, které vstupovaly na stáž již zaměstnané. Je však nutné vzít zároveň v úvahu, že výsledek je ovlivněn výběrem kontrolní skupiny. Osoby z kontrolní skupiny, které byly na základě sociodemografických charakteristik párovány k účastníkům stáží, vykazovaly stejnou či vyšší úspěšnost na trhu práce, ale velikost kontrolní skupiny získaná na základě telefonického dotazování zároveň výrazně nepřevyšovala počet osob z intervenované skupiny osob, takže nebylo možné nalézt ke každému ex-stážistovi osobu, které stáž neabsolvovala a zároveň plně odpovídá svým profilem ex-stážistovi. Uvedený závěr je typický pro dopadové evaluace projektů ESF zaměřených na zvyšování zaměstnanosti. A to jak v ČR, tak i v jiných zemích EU. V projektech OP LZZ, které jsou cíleně zaměřeny na zvyšování zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti, takový výsledek znamená faktický neúspěch projektu. Projekt Stáže ve firmách je ale projektem OP VK, který je zaměřený na další vzdělávání cílové skupiny. V případě projektů OPVK je nutné aplikovat i jiná měřítka úspěšnosti. Prvotním cílem zde musí být zvýšení či prohloubení kvalifikace a rozvoj lidského kapitálu. Tyto cíle v projektu nepochybně naplněny byly. Subjektivní hodnocení úspěchu stáže totiž není jejími absolventy výlučně spojováno se změnou ekonomického statusu a zvýšením příjmu či nalezením zaměstnání u poskytovatele stáže. V tomto ohledu měli větší očekávání spíše nezaměstnaní stážisté. Stážisté obecně pozitivně hodnotí možnost získání praxe, rozvoje praktických dovedností a měkkých kompetencí a vliv stáže na svůj osobní rozvoj a zvýšení pracovního sebevědomí. Řada stážistů také vnímá pozitivní dopad stáže až s časovým odstupem půl roku. Jsou v této souvislosti často přesvědčeni, že právě stáž jim pomohla nalézt nové zaměstnání. Poskytovatelé pak velice oceňují možnost prostřednictvím stáží poznat a vyzkoušet si nové potenciální zaměstnance a také fakt, že se stát snaží o rozvoj velmi efektivního nástroje, jakým stáže pro trh práce jsou. Zaměstnavatelé vnímají projekt Stáže ve firmách jako první velký krok v této oblasti v České republice. Zároveň oceňují šanci podílet se na profesním vzdělávání a svou účast na projektu vnímají jako jednu z forem společenské odpovědnosti firem. Lze tedy říci, že jak stážisté, tak i poskytovatelé jsou se svou účastí na projektu spokojeni. Toto platí pro více jak 3/4 stážistů a přibližně 4/5 poskytovatelů stáží. Hlavním cílem projektu bylo „zkvalitnit, zefektivnit a zpopularizovat další vzdělávání občanů ČR a zvýšit jejich motivaci a přístup k dalšímu vzdělávání“. Tento hlavní cíl měl být naplněn prostřednictvím cílů dílčích: vytvořením Národního katalogu stáží, pilotním ověřením vzdělávání formou stáží, analýzou a návrhem úprav stávajícího systému a popularizací stáží jako nástroje dalšího vzdělávání. Všechny dílčí cíle projektu byly naplněny, stejně jako byly naplněny monitorovací indikátory projektu a vytvořeny všechny inovativní produkty definované v projektové žádosti. Prostřednictvím splnění všech dílčích cílů byl pak naplněn i hlavní cíl projektu.

8

Dlouhodobé využitelnosti Národního katalogu stáží, který tvoří Katalog šablon a Databáze poskytovatelů, a zároveň zvýšení zájmu poskytovatelů o stáže by obecně nejvíce pomohlo poskytování finanční podpory nebo ekonomického zvýhodnění prostřednictvím daňových úlev. Z hlediska Katalogu šablon bylo plánováno vytvořit minimálně 150 šablon. Reálně se podařilo vytvořit 194 šablon. Některé šablony byly zrušeny, neboť se ověřením v realizaci zjistilo, že nejsou pro stáž vhodné a některé šablony byly zrušeny, protože je nahradily nově vzniklé. Funkčních šablon tak bylo ke konci projektu reálně k dispozici 167. Tento katalog je zaměstnavateli hodnocen jako užitečný rámec, podle něhož mohou realizovat stáže a rádi by jej využívali i po skončení projektu. Dlouhodobě může sloužit také jako referenční rámec pro kariérové poradenství a při spolupráci zaměstnavatelů a škol, jelikož katalog odkazuje na typové pozice.na kterých se mohou obě strany shodnout. V rámci kariérového poradenství, tak dává možnost prezentovat obsah pracovní náplně na stanovených pozicích a může pomoci studentovi či absolventovi vytvořit si obraz o následné pracovní kariéře. Současně dává zaměstnavatelům informaci, na jaký typ škol se obracet v případě hledání stážistů z řad studentů a absolventů. Hlavní výstupní dokument projektu pro stážisty – certifikát o absolvování stáže – považují jak stážisté, tak i poskytovatelé za významný z hlediska potřeb trhu práce. Důležité je zmínit, že až 94 % firem, které se do projektu zapojily, by při náboru pracovníků preferovalo uchazeče s tímto certifikátem oproti uchazečům se srovnatelnou praxí, avšak bez certifikátu. Analýza mediální kampaně ukázala, že sledovanost projektu byla poměrně vysoká, především na sociální síti Facebook (v roce 2009 mělo více jak 10000 fanoušků pouze 4 % všech facebookových stránek1). Během kontaktní komunikační kampaně bylo osloveno nejen při prezentacích, ale také při osobních návštěvách firem a individuálním kontaktování, značné množství firem (dohromady více jak 1400 firem). Nezanedbatelná část z těchto firem (cca 18% z firem, které navštívily prezentaci a 10 %, které byly osobně navštíveny) se následně zapojila do projektu. Z hlediska zaměření komunikační kampaně a následného zájmu o projekt je možno popularizaci stáží jako nástroje dalšího vzdělávání považovat také za úspěšně splněnou.

Analýza opatření pro efektivní nastavení systému v ČR Přestože stáže zatím funkční součástí systému dalšího (profesního) vzdělávání v ČR nejsou, stát by se jí dle klíčových aktérů systému měly. Jsou široce využitelným nástrojem, podobně jako rekvalifikace. Mohou být tudíž shodně legislativně upraveny v zákoně o zaměstnanosti a být dostupné nejen pro nezaměstnané, ale i další cílové skupiny trhu práce. Integraci může usnadnit a zároveň legitimizovat samotné nastavení stáží v pilotním projektu, jelikož vychází z klíčových nástrojů systému – NSK a NSP. Pojítkem s oběma systémy je Národní katalog stáží obsahující již zmiňované šablony stáží. Po ukončení projektu může být Katalog šablon stáží nadále využíván jako standardizovaný nástroj kvality stáží. Spolu s Databází poskytovatelů mohou dát rámec systému stáží v ČR.

1

http://www.sysomos.com/insidefacebook/

9

Zástupci ÚP ČR rovněž považují stáže za potenciálně slibný nástroj APZ. Pro uchazeče o zaměstnání je dle jejich slov naprosto klíčové po absolvování převážně teoreticky zaměřených škol či rekvalifikací ověřit si nabyté znalosti a dovednosti v praxi. Šance na nalezení trvalejšího pracovního uplatnění se pak výrazně zvyšuje. Financování stáží by vyřešili podobně jako SÚPM a další nástroje politiky - třetina nákladů by byla hrazena ze státního rozpočtu a zbytek prostřednictvím ESF. Lze zvážit i určité finanční zapojení zaměstnavatelů. Oslovení aktéři se také shodují, že zájem zaměstnavatelů by měl být podpořen spíše daňovými úlevami než příspěvkem na náklady spojené s realizací stáže. Pro zvýšení účinnosti a dopadů na zaměstnanost by měly být stáže v rámci APZ, v souladu se zahraničními trendy, poskytovány společně s kvalitními diagnostickými a poradenskými opatřeními a např. příspěvkem na dopravu či péči o malé děti. V takovém případě jsou v zahraničí sledovány pozitivní efekty stáží i na skupinu nezaměstnaných osob. Samostatně by měly cílit zejména na absolventy škol, nezaměstnané osoby z řad účastníků rekvalifikací a osoby vracející se na trh práce s vyšším a středním vzděláním. Stáže pro dlouhodobě nezaměstnané či nízkokvalifikované osoby by měly být vždy součástí komplexní a individuálně vedené intervence. V Evropské unii zažívají stáže jako nástroj odborného rozvoje a aktivní politiky zaměstnanosti značný boom a jejich rozvoj v jednotlivých členských zemích je ze strany EU velmi podporován. Koordinační aktivity Evropské komise v oblasti stáží se týkají především pracovních podmínek stážistů. Schválený dokument Doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží vyzývá členské země k přijímání opatření konvenujících hlavním principům doporučení a k podpoře programů zaměřených na stáže zejména v souvislosti s mladými absolventy škol. Při porovnání parametrů projektu Stáže ve firmách a principů evropského rámce pro kvalitu stáží lze nalézt shodné i odlišné aspekty. Shodnými prvky jsou trojstranná písemná smlouva, jasně definované cíle a vzdělávací obsah stáže, zajištění mentoringu a certifikát potvrzující nabyté znalosti a kompetence. Projekt se naopak liší tím, že nekontroluje poskytovatele, zda stáž neslouží k pokrytí volného pracovního místa „levnou pracovní silou“ a také tím, že stážisté, za které nehradí pojištění stát nebo zaměstnavatel, nemají v průběhu stáže nárok na úhradu odvodů na sociální pojištění. V případě systémové integrace stáží je proto vhodné vyřešit právě způsob zajištění sociální ochrany všem zájemcům o stáž bez rozdílu socioekonomického statusu. Jako příklad zahraniční dobré praxe stáží v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je nejvíce inspirativní švédský program. Založený je na funkční spolupráci zaměstnavatelů, odborů a veřejné správy. Zejména spolupráce s velkými podniky nabízí potřebnou kontinuitu a zvýšenou šanci na získání pracovního místa po ukončení stáže. Efekt stáží pro nezaměstnané zde zvyšují doprovodná opatření, jako jsou kariérové poradenství a průběžný koučing. Z pohledu délky se jako nejefektivnější a ekonomicky udržitelné jeví stáže v délce 3 až 6 měsíců, které cílí především na mladé nezaměstnané osoby. Naopak kritika se pojí s nízkou efektivitou stáží v případě nízkokvalifikovaných osob, které potřebují komplexnější a osobnější přístup. Pro zvýšení motivace potenciálních stážistů z řad nezaměstnaných lze uvažovat i o hrazení dalších výdajů, např. hradit výdaje na péči o dítě v době realizace stáže, což umožní zvláště ženám s malými dětmi zúčastnit se programu. 10

V procesu evaluace projektu byly oslovenými aktéry DPV identifikovány také dvě alternativy systémové integrace stáží. První spočívá v jejich začlenění jako součásti rekvalifikací v rámci připravované modularizace rekvalifikací. Druhá pak v přímé podpoře samotných firem/organizací a jednotlivců nejlépe prostřednictvím výraznějších daňových úlev. Přestože snížení celkové finanční podpory nepochybně sníží stávající zájem zaměstnavatelů realizovat stáže, bude se jednat velmi pravděpodobně o pozitivní jev, který eliminuje zaměstnavatele sledující spíše finanční nežli strategické vzdělávací a personální zájmy své firmy/organizace. Na samý závěr je nutné zdůraznit, že možné systémové integraci stáží musí předcházet detailní projednání parametrů stáží se zástupci zaměstnavatelského sektoru. Jejich zájem o realizaci stáží je nezbytnou podmínkou jejich úspěšné implementace včetně naplnění podmínek účinnosti a účelnosti veřejného programu.

11

Úvod Součástí pilotního projektu „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ (dále jen Stáže ve firmách) realizovaného Fondem dalšího vzdělávání (dále také FDV) je jeho interní evaluace. Je rozčleněna do tří logických a v určitých aspektech propojených částí:  procesní evaluace hodnotící nastavené procesy a průběh projektu,  dopadové evaluace hodnotící výstupy, přínosy a efekty projektu a  návrhové části obsahující analýzu stáží v českém i zahraničním kontextu a doporučená opatření pro efektivní nastavení systému stáží v ČR. V procesu tvorby výzkumného designu evaluace bylo identifikováno celkem 13 evaluačních témat (viz Vstupní zpráva – výzkumný design evaluace, a obrázek č. 1 této zprávy). Každému tématu se věnuje zpravidla několik evaluačních otázek. Tato závěrečná zpráva obsahuje souhrnné hodnocení všech evaluačních témat za pomoci sebraných kvantitativních i kvalitativních dat. Zprávu tvoří celkem 6 kapitol včetně této úvodní. Kapitola 2 velmi stručně shrnuje použité metody sběru a analýzy dat. Jejich detailní popis je součástí Vstupní zprávy – výzkumného designu evaluace. Kapitola 3 obsahuje hlavní zjištění z provedené procesní evaluace. Kapitola 4 pak nabízí klíčová zjištění související s dopadovou evaluací. Kapitola 5 má analyticko-koncepční charakter. Obsahuje podstatná zjištění z provedené explorace stáží v českém i evropském kontextu, identifikované příklady dobré a špatné praxe pilotního projektu stáží a soubor doporučení pro systémovou integraci stáží v ČR. V poslední 6. kapitole jsou formulovány závěry vyplývající z evaluace projektu a shrnuta hlavní doporučení směřující k efektivnímu nastavení systému stáží v ČR.

12

Obrázek 1 – Restrukturalizace evaluačních otázek do evaluačních témat

13

Všechna evaluační témata a evaluační otázky, na které zpráva odpovídá, jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka 1 Přehled evaluačních témat a k nim přiřazených EO, zařazených do závěrečné zprávy Evaluační téma

Číslo EO

Zkrácený název EO

EO 1.1

Struktura zájemců o projekt

EO 1.2

(Ne)zájem o projekt

EO 1.5

Účinnost informační kampaně

EO 1.6

Zvýšení účinnosti informační kampaně

EO 1.3 část

Reálná délka stáže

EO 1.4

Životní cyklus projektu

EO 2.4

Dokončené stáže

EO 2.9

Porušování smlouvy

EO 2.10

Chybovost přihlašování do projektu

EO 1.7

Šablony – relevance vzhledem k cílům

EO 1.8

Šablony – pokrytí poptávky

EO 1.9

Šablony – nákladová, kvalifikační apod. náročnost

EO 1.10

Šablony – karty stáže

EO 1.17

IS ASAP oblastí

1. Zapojení do projektu

2. Průběh stáží

3. Šablony

4. IS ASAP

–

Plné znění evaluační otázky Jaká je struktura jednotlivých zájemců o účast v projektu, tj. CS a PS (rozdíl mezi zaregistrovanými subjekty do IS ASAP a přihlášenou CS na stáž/přihlášenými PS k šablonám stáží)? Zejména se bude jednat o tuto strukturu: Stážisté: Absolventi x nezaměstnaní (dlouhodobě, krátkodobě) x osoby vracející se na trh práce (po rodičovské dovolené) x zaměstnaní (zájemci o kariérové vzdělávání); ženy x muži; vzdělanostní struktura, věková struktura (do 19 let, 20 – 24, 25 – 29, 30 – 34, 35 – 39, 40 – 44, 45 – 49, 50 – 54, 55 – 59, 60 – 64, 65+), regionální rozmístění, způsob náboru (ÚP nebo jiné zdroje) Poskytovatelé stáží: Rozložení dle oboru činnosti, velikosti, právní formy, regionálního rozmístění, dle původu firmy (tuzemská, zahraniční) Jaký je zájem o účast v projektu (a to jak ze strany stážistů, tak ze strany poskytovatelů) a jaká jsou efektivní opatření pro jeho zajištění? V případě nezájmu identifikovat jeho důvody. Ve kterých skupinách lze tento nezájem identifikovat (strukturovat dle EO 1.1)? Jak účinná a účelná je informační kampaň projektu? Které nástroje lze považovat z hlediska CS a PS za nejúčinnější (analýza využívání jednotlivých komunikačních kanálů – např. efektivnost využití ÚP)? Jakými opatřeními lze zvýšit účinnost a účelnost informační kampaně? Jaká je průměrná délka trvání stáže (rozložení např. dle oborů/profesí)? Jak je využívána možnost časového rozložení stáže během dne (strukturovat dle šablon)? Využití stáží v čase (v rámci roku, v rámci projektu = „životní cyklus projektu“). Jaká část stážistů úspěšně dokončí stáž? Jaký je poměr mezi úspěšnými a neúspěšnými stážisty (strukturovat ve smyslu EO 1.1)? Docházelo k porušování trojstranné smlouvy? Které strany tuto smlouvu porušovaly a co bylo příčinami těchto porušení? Je velká chybovost v přihlašování stážistů/poskytovatelů stáže v rámci nabídnutých šablon? (př. Stážista s nedostatečnou kvalifikací se přihlásí na stáž požadující vyšší kvalifikační předpoklady) Reflektují šablony a jejich počet potřeby projektu a potřeby CS a PS? Pokud ne, jak by měly být šablony upraveny? Pokrývají nabízené šablony poptávku CS a PS a jsou správně definovány perspektivní obory tvořených šablon? O jaké šablony je největší/nejmenší zájem ze strany CS a PS, které obory/profese nejsou šablonou pokryty, ačkoliv je o ně ze strany CS nebo PS zájem? Šablony z jakých oborů/k jakým profesím jsou nejvíce a nejméně náročné z hlediska finančních nákladů, požadavků na kvalifikaci stážistů, časovou dotaci apod.? Je vhodně nastavena karta stáže (= „inzerát“ PS spadající pod danou šablonu) a je toto vhodný nástroj s ohledem na potřeby projektu? Pokud ne, jaké existují možnosti úpravy?

pokrytí Pokrývá informační systém ASAP veškeré potřebné oblasti?

14

EO 1.18

IS ASAP – procesy

EO 1.19

IS ASAP – náročnost obsluhy

EO 1.11

Administrativní náročnost projektu

EO 1.12

Administrativní náročnost projektu – vliv na účast

5. Administrat. náročnost

6. Procesy a metodiky

7. Efekt stáže

EO 1.14

Nastavení metodiky

EO 1.15

Nastavení procesů

EO 1.16

Komunikace s participanty

EO 2.5

Efekt stáže – ekonomická aktivita

EO 2.6

EO 2.8 EO 2.11

8. Hodnocení projektu

Efekt stáže – zaměstnáni u poskytovatele Efekt stáže – u kterých participantů stáže (ne)fungují Subjektivní hodnocení participantů

EO 2.12

Hodnocení expertů

EO 2.13

Návrhy na zlepšení participantů i expertů

EO 1.3 část

Preferovaná délka stáže

EO 2.1

Naplnění cílů projektu Cíle projektu – potřeby participantů

EO 1.13 EO 2.2

Udržitelnost katalogu a databáze

EO 2.3

Použitelnost certifikátu

9. Cíle projektu

10. Vedlejší efekty 11. Klíčové aspekty fungování stáží v ČR

EO 2.14 EO 2.15

EO 3.1 část

Existence vedlejších efektů Příčiny a charakteristika vedlejších efektů Jsou stáže funkční součástí systému DV v ČR?

Jsou procesy informačního systému správně nastaveny? Jaké možnosti zlepšení existují? Jaká je náročnost práce s programem ASAP pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Jaká je administrativní náročnost projektu pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Co jednotlivé aktéry administrativně nejvíce zatěžuje? Jak tuto zátěž optimalizovat? Má vliv administrativní zátěž pro CS a PS ne jejich účast v projektu? Tato otázka má návaznost na EO 1.2 Jsou metodiky projektu (metodika šablon, metodika kontrol, metodika pro CS/PS a další) vhodně nastaveny a zpracovány odpovídající formou? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou procesy projektu vhodně nastaveny (proces schvalování/revize šablon, párování CS-PS a jiné)? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou správně nastaveny a zvoleny komunikační kanály směrem k CS a PS? Je nějaký prostor pro využití nových kanálů? Jaká část stážistů bezprostředně po ukončení stáže vstoupí do zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti a jaká část stážistů je do 6 měsíců po ukončení stáže v zaměstnání/vykonává samostatnou výdělečnou činnost? Jaká část stážistů je po ukončení stáže v zaměstnání u daného poskytovatele stáže? Jedná se o dlouhodobý efekt, tzn. I po 6 měsících jsou zaměstnáni? U jakého profilu stážistů a jejich poskytovatelů fungují stáže nejlépe/nejhůře? Jak hodnotí přínosy účasti v projektu CS a PS? Jak hodnotí přínosy projektu odborná veřejnost, zejména pak instituce a organizace zapojené do dalšího vzdělávání? Jaké možnosti na zlepšení vidí cílové skupiny a poskytovatelé stáží, případně odborná veřejnost? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany CS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany PS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Jsou naplněny cíle projektu? Je projekt relevantní z hlediska potřeb CS a PS a jsou relevantně nastaveny cíle projektu? Jaká je využitelnost a uplatnitelnost vytvořeného katalogu stáží a online databáze poskytovatelů i po skončení realizace projektu a je tento model správně zvolen? Je ze strany CS/PS/budoucích zaměstnavatelů přijímán (vnímán) výstupní certifikát, který obdrží stážista po absolvování stáže jako relevantní dokument? Je daný certifikát vhodně zvolen s ohledem na potřeby projektu a potřeby CS/PS/budoucích zaměstnavatelů? Pokud ne, jaké jsou možnosti na zlepšení, aby se výstupní certifikát stal dobrým nástrojem pro zaměstnavatele v ČR a zahraničí? Působí projekt nějaké nežádoucí nebo neočekávané efekty? V jakém období a proč působily nežádoucí a neočekávané efekty nejvíce? Čím byly způsobeny? Jaké existují možnosti nápravy? Jsou stáže funkční součástí systému dalšího vzdělávání v ČR? Jaká případná opatření nebo nástroje (organizační, legislativní či jiná nelegislativní) je vhodné učinit pro dostatečnou integraci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR (včetně finančních výhod a odměn pro poskytovatele nebo stážisty)?

15

EO 3.3

EO 3.5 EO 3.6 EO 3.7 12. Klíčové aspekty fungování stáží v zahraničí ve vazbě na APZ

13. Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj

*legenda:

Příklady dobré a špatné praxe při realizaci projektu a návaznost na CS a PS Stáže a jejich vazba na NSK a NSP Stáže a jejich vazba na činnost ÚP a dalších institucí a na APZ Stáže a jejich vazba na právo EU

EO 3.2

Zkušenosti se stážemi v zemích EU, dobrá praxe a možnost přenositelnosti

EO 3.1 část

Opatření nebo nástroje vhodné pro integraci stáží do systému DV v ČR

EO 3.4

Možnost rozšíření cílové skupiny s vazbou na legislativu

EO 3.8

Možnost využití jiné podpory než de-minimis

procesní evaluace

Jaké jsou příklady dobré a naopak špatné praxe v rámci realizovaného projektu Stáže? Jsou tyto příklady dobré/špatné praxe průřezové nebo se vyskytují např. pouze u některých dílčích podskupin v rámci CS a PS (EO 1.1)? Doplnily vhodně stáže již existující Národní soustavu povolání (NSP) a Národní soustavu kvalifikací (NSK)? Jak jsou stáže propojeny s činností ÚP a dalšími institucemi pro nezaměstnané? Jak silná a kvalitní existuje vazba stáží na APZ? Jakým způsobem navazují takto pojaté stáže na právo EU a jakým způsobem by jej mohly ovlivnit? Jaké jsou zkušenosti se stážemi jako součástí dalšího vzdělávání v jiných zemích, zejména zemích EU? Identifikujte příklady nejlepší praxe při využití stáží v zahraničí. Jaké z nich je vhodné přenést do českého prostředí? Jaké jsou podmínky implementace těchto příkladů dobré praxe? Jsou stáže funkční součástí systému dalšího vzdělávání v ČR? Jaká případná opatření nebo nástroje (organizační, legislativní či jiná nelegislativní) je vhodné učinit pro dostatečnou integraci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR (včetně finančních výhod a odměn pro poskytovatele nebo stážisty)? Bylo by možné/vhodné cílovou skupinu stážistů rozšířit i o jiné skupiny? Jakým způsobem by toto bylo možné navázat do legislativy? Do jaké míry působí omezujícím způsobem povinnost čerpání podpory de-minimis při proplácení nákladů stáže? Identifikujte možnosti zavedení blokové výjimky, daňových úlev, apod.?

dopadová evaluace

16

návrh zapojení stáží do systému DV

1. Metodologie Obecný metodologický přístup vychází ze základního cíle evaluace projektu a ze zadaných evaluačních otázek. Naplňuje rysy úplné evaluace, která zahrnuje jak přístup formativní (procesní evaluace), tak sumativní (dopadová evaluace). Výzkumný design kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu a uplatňuje přitom princip tzv. triangulace, tj. zaměřuje se na sběr a analýzu komplementárních dat ke stejnému tématu, ale z odlišných zdrojů (Creswell a Plano-Clarková, 2007), jehož předností je poměrně vysoká spolehlivost výsledků. Metodologie celé evaluace byla detailně popsána v dokumentu „Vstupní zpráva – výzkumný design evaluace“. V tabulce níže jsou stručně nastíněny metody sběru a analýzy dat, které byly pro účel závěrečné zprávy použity. Tabulka 2 Použité metody sběru a analýzy dat do 8/2014

Zdroje

Vazba na evaluační témata

Od začátku projektu do 8/2014

MS Excel, online aplikace pro sběr dotazníků

ET 1, 2, 4, 5, 6, 7a8

09/2013 – 5/2014

CATI dotazování s pomocí Google Forms a Limesurvey

ET 7 a 8

06/2013 – 8/2014

Manuál pro konzultanty 4.0, Manuál pro stážistu 4.0, Manuál pro poskytovatele 4.0, Metodické pokyny k manuálům IS ASAP, Sharepoint Internet - komparace

ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 5 a 6 ET 4 ET 13

3/2014 – 5/2014

Osoby a organizace, které se účastnily stáží Osoby a organizace, které se neúčastnily stáží

ET 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9,

1/2014

Pracovníci FDV - KZ

ET 2, 3, 4, 5, 6, 11

4/2014 – 5/2014

Pracovníci FDV – KZ, tvůrci šablon, kontroloři, další osoby z RT

ET 2, 3, 4, 5, 6, 9

4/2014

Experti na APZ a činnost ÚP

ET 1, 3, 11

4/2014 – 5/2014

Experti na NSK, NSP, DV

ET 3, 11

Primární data: IS ASAP, Databáze webové aplikace SharePoint, Registr ekonomických subjektů,

ET 1, 2, 4, 5, 6, 7a8

Období sběru dat/analýzy dat Použité metody sběru dat do 08/2014 Primární data: Evaluační dotazníky pro CS a PS Primární data: Telefonické dotazování bývalých a potenciálních stážistů

Sekundární data a desk research

Primární data: Fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory s CS (i NeCS) a PS (i NePS) Primární data: Dotazníky pro pracovníky FDV Primární data: Fokusní skupiny a rozhovory s pracovníky FDV Polostrukturované rozhovory s experty (otevřený dotazník pro ÚP) Fokusní skupina se zaměstnavateli a experty

Použité metody analýzy dat do 08/2014 Statistická analýza

11/2013 – 8/2014

17

Analýza procesů

12/2013 – 5/2014

Analýza dokumentů

10/2013 – 4/2014

Tematická analýza

4/2014 – 5/2014

Kvantitativní analýza otevřených otázek

4/2014 – 5/2014

Analýza mediálního mixu

8/2014

Google Geocoding API, Evaluační dotazníky, CATI dotazníky Sekundární data: Procesy definované v manuálech pro konzultanty, stážistu a poskytovatele Sekundární data: Manuál pro konzultanty 4.0, Manuál pro stážistu 4.0, Manuál pro poskytovatele 4.0, metodické pokyny k manuálům Primární data: FS s CS/PS, NeCS, FDV, experty Rozhovory s NePS, FDV, experty Sekundární data: Textová pole IS ASAP a databáze Sharepoint Primární data: Evaluační dotazníky

18

ET 5 a 6

ET 5 a 6

ET 1-6, 8, 9 ET 3 ET 1 a 6

1.1. Zapojení do projektu Evaluační téma

Číslo EO

Zkrácený název EO

Plné znění evaluační otázky

Struktura zájemců o projekt

Jaká je struktura jednotlivých zájemců o účast v projektu, tj. CS a PS (rozdíl mezi zaregistrovanými subjekty do IS ASAP a přihlášenou CS na stáž/přihlášenými PS k šablonám stáží)? Zejména se bude jednat o tuto strukturu: Stážisté: Absolventi x nezaměstnaní (dlouhodobě, krátkodobě) x osoby vracející se na trh práce (po rodičovské dovolené) x zaměstnaní (zájemci o kariérové vzdělávání); ženy x muži; vzdělanostní struktura, věková struktura (do 19 let, 20 – 24, 25 – 29, 30 – 34, 35 – 39, 40 – 44, 45 – 49, 50 – 54, 55 – 59, 60 – 64, 65+), regionální rozmístění, způsob náboru (ÚP nebo jiné zdroje) Poskytovatelé stáží: Rozložení dle oboru činnosti, velikosti, právní formy, regionálního rozmístění, dle původu firmy (tuzemská, zahraniční)

EO 1.2

(Ne)zájem o projekt

Jaký je zájem o účast v projektu (a to jak ze strany stážistů, tak ze strany poskytovatelů) a jaká jsou efektivní opatření pro jeho zajištění? V případě nezájmu identifikovat jeho důvody. Ve kterých skupinách lze tento nezájem identifikovat (strukturovat dle EO 1.1)?

EO 1.5

Účinnost informační kampaně

Jak účinná a účelná je informační kampaň projektu? Které nástroje lze považovat z hlediska CS a PS za nejúčinnější (analýza využívání jednotlivých komunikačních kanálů – např. efektivnost využití ÚP)?

EO 1.6

Zvýšení účinnosti informační kampaně

EO 1.1

1. Zapojení do projektu

Jakými opatřeními lze zvýšit účinnost a účelnost informační kampaně?

19

EO 1.1 - Jaká je struktura jednotlivých zájemců o účast v projektu, tj. CS a PS (rozdíl mezi zaregistrovanými subjekty do IS ASAP a přihlášenou CS na stáž/přihlášenými PS k šablonám stáží)? Strukturální charakteristika stážistů Struktura stážistů dle ekonomického statusu Mezi stážisty převažují osoby, které byly v době zahájení stáže nezaměstnané 59,9%. Vzhledem k tomu, že projekt Stáže ve firmách byl určen zároveň i pro osoby zaměstnané, které mají zájem o svůj další osobní rozvoj formou stáže, je zde poměrně hojně zastoupena i tato skupina 33,3%. Ve skupině zaměstnaných jsou osoby s plným úvazek zastoupeny ze 78 %. Graf 1 Kategorie ekonomických statusů stážisty

Struktura stážistů dle pohlaví Mezi uchazeči o stáž i samotnými stážisty převažují ženy. Zajímavým zjištěním je však fakt, že mezi všemi uchazeči o stáž je tento rozdíl mnohem více patrný, než ve skupině samotných stážistů. Na grafu č. 2 všechny uchazeče představuje vnější část grafu. Vnitřní část grafu naznačuje procentní zastoupení pohlaví ve skupině stážistů.

20

Graf 2 Srovnání struktury stážistů a uchazečů o stáž dle pohlaví

Vzdělanostní struktura Mezi stážisty jsou z jedné třetiny zastoupeny vysokoškolsky vzdělané osoby. Osoby se vzděláním do úrovně ISCED 3 jsou zastoupeny cca 60 %, původní předpoklad projektu počítal s ještě vyšším zastoupením této skupiny osob. Co se týče osob se základním a nižším vzděláním, těch je v projektu jen minimální množství. Graf 3 Vzdělanostní struktura stážistů

21

Graf 4 Srovnání vzdělanostní struktury stážistů s populací ČR (2011)

Zapojení absolventů dle vzdělanostní struktury Přibližně 29 % stáží bylo realizováno absolventy (tedy osobami, které měly v době registrace do projektu do 2 let od ukončení vzdělání). Do celkového součtu jsou započítány pouze osoby, které ve svém profilu uvedly nejvyšší dosažené vzdělání a datum, kdy toto vzdělání dokončily. Nejedná se tedy o vyhodnocení všech osob registrovaných v informačním systému ASAP. Graf 5 Zastoupení absolventů v kategoriích cílové skupiny

22

Věková struktura Statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami ukazují, že při samotném výběru na stáž byli ze strany zaměstnavatelů preferováni uchazeči, kteří měli v průměru vyšší věk. Z grafu 6 je patrné výrazně vyšší zastoupení neúspěšných uchazečů ve skupině 20-24 let, než je tomu ve skupině 25-29 let a výše. Podobně tomu bylo také u délky pracovní praxe, kterou měl za sebou daný uchazeč. Ve skupině stážistů se proto vyskytují osoby, které jsou v průměru o 3 roky starší a mají o 1,3 roku více pracovních zkušeností. Graf 6 Srovnání věkových kategorií stážistů a uchazečů o stáž

Regionální rozmístění stážistů Mezi stážisty převažují osoby s trvalým bydlištěm v některém z moravských krajů především pak v kraji Moravskoslezském, Jihomoravském a Olomouckém. Naopak početně nejméně zastoupeny jsou osoby s trvalým bydlištěm v kraji Plzeňském, Libereckém a kraji Vysočina.

23

Obrázek 2 Regionální rozmístění stážistů

Strukturální charakteristika poskytovatelů stáží Celkem bylo v informačním systému ASAP ke dni 31. 8. 2014 registrováno cca 9860 poskytovatelů stáží, přičemž 6703 vypsalo kartu stáže a 2718 z nich stáž již skutečně realizovalo (27,6 % z celkového počtu registrovaných). Více jak polovina z nich (52,4 %) realizovala jednu stáž, zhruba 39,6 % pak realizovalo 2 – 5 stáží. Přibližně 8 % zbývajících firem realizovalo více než 5 stáží. Informace o struktuře poskytovatelů jsou mimo jiné čerpány z Registru ekonomických subjektů, neboť poskytuje vhodná doplňující data k informacím z evaluačních dotazníků. K 31. 8. 2014 byla sebrána data o cca 8720 subjektech registrovaných v IS ASAP. Graf 7 Třídění poskytovatelů stáží dle počtu realizovaných stáží

24

Poskytovatelé dle oboru činnosti Poskytovatelé v evaluačních dotaznících jako hlavní obor ekonomické činnosti nejčastěji uvádějí obor Stavebnictví. Z hlediska zastoupení mezi firmami tak tyto firmy převažují. Velké zastoupení mají mezi poskytovateli stáží také firmy z oblasti obchodu a marketingu a ekonomiky a administrativy. Graf 8 Třídění poskytovatelů dle uvedeného hlavního oboru ekonomické činnosti

Poskytovatelé dle velikosti Z hlediska velikosti tvoří nejvíce poskytovatelů stáží mikropodniky do 10 zaměstnanců (61 %), nejčastěji s méně jak 6 zaměstnanci. Malé podniky (do 50 zaměstnanců) jsou zastoupeny z 22 %, střední (50-250 zaměstnanců) tvoří zhruba 9 %. Velkých podniků (více jak 250 zaměstnanců) zapojených do projektu je velmi malé procento (cca 2 %). Poskytovatelé dle právní formy Co se týče určení právní formy, je možné tyto údaje získat jak ze vstupních evaluačních dotazníků, tak z Registru ekonomických subjektů. Pro potřeby evaluace byli poskytovatelé stáží rozděleni do 3 skupin (registrovaní bez vypsané karty stáže (GROUP0), pouze s vypsanou kartou stáže (GROUP1), s úspěšně realizovanou stáží (MI1). Důležité je zmínit, že z hlediska relativního zastoupení není mezi skupinami statisticky významný rozdíl – tedy, že by existoval významný rozdíl mezi firmami, které se do systému pouze zaregistrují a těmi, které skutečně realizují stáž. Nejvíce poskytovatelů stáží s úspěšně realizovanou stáží (skupina MI1) jsou společnosti s ručením omezeným (51,7 %), následovány jsou fyzickými osobami podnikajícími dle živnostenského zákona a jiných zákonů (30,4 %). V menší míře jsou zastoupeny akciové společnosti (6,8 %), což doplňuje informaci o složení firem dle velikosti. Ostatní formy organizací (sdružení, o.p.s., příspěvková organizace) mají zastoupení pod 5 %. Poskytovatelé dle regionálního rozmístění Z hlediska regionálního rozložení má nejvíce poskytovatelů sídlo na území Moravskoslezského kraje (cca 19,8 % v případě poskytovatelů s realizovanou stáží). Pořadí

25

na dalších třech místech je následující – Hlavní město Praha (17,3 %), Jihomoravský kraj (14,0 %), Olomoucký kraj (11,7 %), Zlínský kraj (9,1 %). Nejméně poskytovatelů sídlí v Karlovarském kraji. Podrobnější mapa poskytovatelů s realizovanou i nerealizovanou stáží s lokalizací pomocí GPS souřadnic je součástí technické přílohy. Obrázek 3 Regionální rozmístění poskytovatelů stáží

Poskytovatelé stáží dle vlastnické struktury Z hlediska rozložení dle vlastnické struktury převažují firmy tuzemské (96,3 %). Jen velmi malé množství poskytovatelů stáží (1,3 %) má zahraniční vlastnickou strukturu, v nepatrně větším množství se vyskytují firmy smíšené.

26

EO 1.2 - Jaký je zájem o účast v projektu (a to jak ze strany stážistů, tak ze strany poskytovatelů) a jaká jsou efektivní opatření pro jeho zajištění? V případě nezájmu identifikovat jeho důvody. Ve kterých skupinách lze tento nezájem identifikovat (strukturovat dle EO 1.1)? Důvody pro zapojení CS Samotné kvalitativní povaze motivace CS k zapojení do projektu byl věnován prostor především v druhé průběžné evaluační zprávě. Důvod, který nejčastěji zmiňovali jako velmi důležitý, byla možnost získání praxe. Na následujícím grafu je však možné vidět, že příležitost naučit se nové věci byla stejně, ne-li téměř více důležitou motivací pro zapojení se do projektu. Stážisté tak vidí ve stáži především možnost seberozvoje. Možnost zapracovat se u konkrétního zaměstnavatele uváděli v průměru jako méně důležité než právě samotné vzdělávání se. V tomto ohledu však větší očekávání mají osoby, které zároveň uvádějí, že jsou v evidenci Úřadu práce (možnost zapracovat se uvádějí jako velmi důležitou v míře vyšší o 10 %). Graf 9 Důvody CS pro zapojení do projektu

Nezájem vybraných skupin CS Určitým demotivujícím faktorem pro účast v projektu je absence finanční odměny pro osoby z řady cílové skupiny. Demotivující je především u nezaměstnaných osob, což dokládají zjištění z kvalitativního šetření mezi poskytovateli a stážisty. Na fokusních skupinách zaměstnavatelé uvedli, že v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, se na pracovní pozice, které jsou honorované byť velmi malou hodinovou sazbou, hlásí několikanásobně větší množství uchazečů než na stáže s obdobnou náplní činností. Otázkou je, zdali zapojení osob na rodičovské dovolené (cca 5,5 %) do projektu je možné hodnotit jako dostatečné. Z analýzy mediálního mixu vyplynulo, že zasažení této skupiny

27

osob nebylo na vybraných serverech příliš vysoké. Oslovení této specifické skupiny by tak do budoucna bylo možné rozšířit například přímo v mateřských centrech. Nižší než očekáváný2 je rovněž podíl absolventů mezi osobami, které absolvují stáž (cca 29 %). Vzhledem k tomu, že v řadách uchazečů o stáž bylo těchto osob identifikováno více než 41 %, je možné, že během výběrových řízení na stáž preferují zaměstnavatelé osoby, které mají za sebou již delší dobu od ukončení studia. To dokládá také zjištění, že osoby, které byly vybrány na stáž, uvádějí v průměru o 1,3 roku delší pracovní zkušenosti než neúspěšní uchazeči o stáž. Důvody pro zapojení PS Z evaluačních dotazníků a následných fokusních skupin vyplývá, že nejvýznamnější motivací firem pro zapojení do projektu je možnost důkladně prověřit nového zaměstnance. Jak již bylo zmíněno v druhé průběžné zprávě, mnozí zaměstnavatelé vnímají projekt Stáže ve firmách jako první velký krok v této oblasti v České republice. Na fokusních skupinách bylo zmíněno, že v tomto směru doposud chyběla jakákoliv širší osvěta. To doplňuje informaci z evaluačních dotazníků, kdy poskytovatelé uvádějí jako druhou hlavní motivaci možnost přispět k tvorbě systému dalšího profesního vzdělávání. Mimo níže uvedené důvody, byla během kvalitativního šetření zmíněna také možnost v rámci projektu prověřit stávající vedoucí pracovníky, nakolik jsou schopni zaškolovat nové zaměstnance. Graf 10 Důvody zapojení PS do projektu

2

V příloze č. 8 Detailní popis projektu projektové žádosti o podporu bylo uveden předpoklad 60% zastoupení absolventů mezi stážisty.

28

EO 1.5 - Jak účinná a účelná je informační kampaň projektu? Které nástroje lze považovat z hlediska CS a PS za nejúčinnější (analýza využívání jednotlivých komunikačních kanálů – např. efektivnost využití ÚP)? Webové stránky projektu Nejdůležitějším zdrojem informací o existenci projektu jsou pro stážisty samotné webové stránky projektu (www.stazevefirmach.cz). Jejich význam se však v pozdějších fázích projektu snížil, patrně s rozšířením povědomí o existenci projektu. V rámci realizace projektu vykazovaly webové stránky nejvyšší návštěvnost na jaře roku 2013, kdy zároveň běžela i propagační kampaň na Facebooku. Za celou dobu fungování měly webové stránky více než 1 milion návštěv. Z tohoto počtu návštěv se v 65,9 % případů jednalo o opakující se návštěvy. Pokud se podíváme na rozložení návštěvnosti v jednotlivých dnech v týdnu, nejvyšší průměrná návštěvnost byla zaznamenána v pondělí, nejnižší naopak v sobotu. Co se týče regionálního zastoupení návštěvníků stránek, to do značné míry odpovídá rozložení poskytovatelů stáží a stážistů. Téměř třetina všech návštěvníků stránek se o nich dozvěděla z jiných webových stránek. V tomto ohledu byl nejúspěšnější Facebook. Z ostatních sociálních sítí je zastoupení nových návštěvníků minimální. Poměrně nízké zastoupení zde mají i samotné webové stránky Fondu dalšího vzdělávání. V komunikační kampani nebyla využita možnost placeného vyhledávání webových stránek projektu. Vzhledem k tomu, že pro vyhledání webových stránek bylo nejčastější využito služeb Google, doporučujeme do budoucna využití reklamních služeb typu Google AdWords, pomocí nichž bude projekt přednostně nabízen osobám, které zadají do vyhledávače odpovídající řetězec slov. Podobně je tomu i u vyhledávacího portálu Seznam.cz, který byl druhým nejčastěji odkazujícím vyhledávacím serverem návštěvníků stránek. Facebook Kampaň na Facebooku je celkově možno hodnotit jako úspěšnou, jelikož obecné zasažení uživatelů internetu je v z každodenního hlediska ještě vyšší než každodenní zasažení prostřednictvím internetových stránek. Sledovanost profilu zaznamenala dva vrcholy v placených kampaních na jaře a v létě roku 2013. Vysokou sledovanost zároveň zaznamenaly příspěvky, které se týkaly problematiky kariérového poradenství. Co se týče demografického složení publika Facebooku, převažují zde ženy a obyvatelé hlavního města Prahy. Z evaluačních dotazníků vyplývá, že Facebook oslovil především mladší věkové kategorie. Facebook je možno hodnotit jako velice efektivní nástroj k rekrutaci nových návštěvníků webových stránek projektu a obecně zájemců o projekt, především však z řad osob z cílové skupiny.

29

Graf 11 Srovnání celkového dosahu příspěvků na Facebooku s denními návštěvami webu

Články v tištěných a online médiích V období od 1. 1. 2012 do 31. 8. 2014 bylo vydáno cca 450 článků, což je přibližně jeden článek každé dva dny. Články vycházely především na internetových serverech, méně často v regionálních a celostátních denících. Z internetových serverů byl server iDnes.cz nejúspěšnější v rekrutaci nových návštěvníků webových stránek projektu. Poměrně malé zasažení vybraných podskupin cílové skupiny bylo zaznamenáno na stránkách určených pro maminky a osoby na rodičovské dovolené. Z nich jen malé množství osob navštívilo odkaz na stránky projektu. Virální videa Pro další propagaci projektu byla vytvořena profesionální virální videa. Počet jejich zhlédnutí na serveru YouTube však není možné hodnotit jako vysoký. Zároveň ze serveru YouTube pocházelo velmi malé množství nových návštěvníků webových stránek projektu. Vzhledem k vysoké úrovni těchto videí by bylo vhodné jejich šíření prostřednictvím dalších komunikačních kanálů (televize, umístění ke článkům u internetového zpravodajství, apod.) a nechápat je čistě ve smyslu virálních videí, která se ze své podstaty šíří sama o sobě. Kontaktní komunikační kampaň Z hlediska úspěšnosti osobních setkání byly vyhodnoceny především prezentace konané ve spolupráci s Hospodářskou komorou a prezentace na školách. Z prvních jmenovaných bylo na základě podpisů na prezenčních listinách identifikováno 254 zúčastněných firem. V návaznosti na účast na prezentaci projektu 18 % z nich realizovalo stáž v rámci projektu. Spolupráce s Úřadem práce Úřad práce je u zástupců cílové skupiny třetím z nejčastěji zmiňovaných prvních zdrojů informací o projektu, což byla role definovaná již v počátcích projektu. Z fokusních skupin vyplynulo, že jak osoby z cílové skupiny, tak poskytovatelé stáží by očekávali vyšší zapojení pracovníků Úřadu práce ve smyslu asistence při zapojení se do projektu. Ochota a aktivita

30

v tomto směru tak byla závislá spíše na konkrétních pracovnících, jednalo se však o činnosti, ke kterým se Úřad práce nezavázal, a nebylo možné jej od něj očekávat a vyžadovat. Další zdroje prvních informací Jak u stážistů, tak u poskytovatelů stáží hrály důležitou roli neformální vztahy s osobami, které se o projektu již dříve dozvěděly. Osobní reference tak jsou klíčovým faktorem ovlivňujícím zapojení různých osob do projektu. Důležitou prvotní informační roli tak v řadě případů u cílové skupiny sehrála rodina, přátelé a známí3, zdroj důležitý také v pozdějších fázích projektu. Hodnocení informačních kanálů stážisty Jak bylo uvedeno výše, stážisté se nejčastěji dozvídají o projektu od osob, které spadají do jejich neformálních kontaktů. Pro další informace se nejčastěji obracejí již na samotné stránky projektu nebo, v menší míře, se informují u poskytovatele stáže. Graf 12 První informace CS o projektu

4

Co se týče kvality dostupných informací, ta je stážisty v evaluačních dotaznících hodnocena jako velice dobrá. Časové řady popisující vývoj popularity jednotlivých informačních kanálů u stážistů a další doplňující grafy jsou součástí technické přílohy. Hodnocení informačních kanálů poskytovateli stáží Oproti cílové skupině je patrný rozdíl především ve využití sociálních sítí k získání povědomí o projektu. Zároveň je u poskytovatelů stáží poměrně vysoké zastoupení poradenských společností coby prvního informačního kanálu o projektu. Oproti stážistům využívají 3

Není zkoumán primární zdroj informací, odkud se o projektu dozvěděli zástupci skupiny „rodina, přátelé a známí“ – pravděpodobně se jedná o některý z komunikačních nástrojů projektu 4 Respondenti mohli vybrat více možností, čísla v grafu tedy vyjadřují, kolik procent osob danou možnost vybralo.

31

poskytovatelé dle evaluačních dotazníků více infolinku projektu pro zjištění dodatečných informací o projektu. Graf 13 První informace PS o projektu

5

Také pro poskytovatele byl nejdůležitějším zdrojem prvních informací o projektu jeho web. Poměrně významnou roli sehráli i kolegové z profese a rodina. Firmy se však také často o projektu dozvídaly od poradenských firem. Naopak role úřadu práce jako informátora o existenci projektu u poskytovatelů stáží byla minimální, což následně zástupci firem uváděli i na fokusních skupinách. Časové řady popularity jednotlivých kanálů u poskytovatelů stáží a další doplňující grafy jsou součástí technické přílohy. Hodnocení dostupných informací Kvalita dostupných informací byla dle účastníků projektu velmi vysoká. To samé lze říci i o jejich úplnosti. Pouze necelému procentu účastníků chyběly nějaké zásadní informace. Přesto o jen o velmi málo kritičtější byli ke kvalitě informací stážisté, pro které bylo oproti poskytovatelům zřejmě obtížnější se v informačních zdrojích zorientovat. To bylo dáno především vzdělanostní strukturou uchazečů o stáž. Garanti schvalování uchazečů o stáž během rozhovorů uvedli, že osoby s nižším vzděláním měly především problém seznámit se se základními dokumenty projektu (Manuál pro stážistu).

5

Viz poznámku pod čarou u předchozího grafu

32

Graf 14 Hodnocení dostupných informací

33

EO 1.6 - Jakými opatřeními lze zvýšit účinnost a účelnost informační kampaně? Pro oblasti informačních kampaní bylo doporučeno využití možností placeného vyhledávání v rámci služby Google AdWords, případně dle klíčových slov v druhém nejčastěji využívaném vyhledávači – Seznam.cz. Vzhledem k vysoké popularitě obou projektů není problém s oslovením dostatečného počtu uchazečů o stáž a poskytovatelů stáží. Určitý prostor pro zlepšení a zvýšení zapojení však existuje u vybraných skupin – čerství absolventi oborů zakončených výučním listem a osoby na rodičovské dovolené. Pro zvýšení účasti vybraných skupin, jako jsou například rodiče na rodičovské dovolené, bylo doporučeno více se u těchto osob zaměřit na kontaktní komunikační kampaň, například v mateřských centrech. Podobně jako u osob na rodičovské dovolené, ani servery zaměřené na studenty a absolventy nezaznamenaly výraznější úspěšnost v rekrutaci nových návštěvníků webových stránek projektu. Především u skupiny absolventů oborů s výučním listem by byla vhodnější kontaktní komunikační kampaň. Tu však bylo vzhledem k nízké spolupráci škol obtížné realizovat. Pro oblast Facebooku vyplývá, že vysoký dosah mají zejména příspěvky, které jsou spjaty s kariérovým poradenstvím. Pomocí nich tak lze poměrně úspěšně připoutat pozornost i k samotnému projektu, potažmo Fondu dalšího vzdělávání.

34

2. Procesní evaluace 2.1. Průběh stáží Evaluační téma

2. Průběh stáží

Číslo EO

Zkrácený název EO

Plné znění evaluační otázky

EO 1.3 část

Reálná délka stáže

Jaká je průměrná délka trvání stáže (rozložení např. dle oborů/profesí)? Jak je využívána možnost časového rozložení stáže během dne (strukturovat dle šablon)?

EO 1.4

Životní cyklus projektu

Využití stáží v čase (v rámci roku, v rámci projektu = „životní cyklus projektu“).

EO 2.4

Dokončené stáže

EO 2.9 EO 2.10

Porušování smlouvy Chybovost přihlašování do projektu

Jaká část stážistů úspěšně dokončí stáž? Jaký je poměr mezi úspěšnými a neúspěšnými stážisty (strukturovat ve smyslu EO 1.1)? Docházelo k porušování trojstranné smlouvy? Které strany tuto smlouvu porušovaly a co bylo příčinami těchto porušení? Je velká chybovost v přihlašování stážistů/poskytovatelů stáže v rámci nabídnutých šablon? (př. stážista s nedostatečnou kvalifikací se přihlásí na stáž požadující vyšší kvalifikační předpoklady)

EO 1.3 - Jaká je průměrná délka trvání stáže? Jak je využívána možnost časového rozložení stáže během dne? Kvantitativní vyhodnocení Nejvíce byly využívány šablony s časovou dotací 320 hodin, nejméně naopak šablony s časovou dotací 640 hodin. To však do určité míry dáno i tím, že právě největší výběr šablon je právě těch, které mají časovou dotaci 320 hodin. Co se týče možnosti rozložit stáž do pracovních dní, tak je možné říci, že stážisté a poskytovatelé volí možnost stáž rozložit do více pracovních dní, než za jakou je možno ji absolvovat, pokud by stážista docházel na stáž v rozsahu plného pracovního úvazku (tedy 8 hodin denně 5 dní v týdnu). Samotné stáže jsou tak zahájeny a ukončeny v časovém období v průměru o 19 pracovních dní6 delším než je minimální stanovená doba, za kterou je stáž možno absolvovat. Ze stáží, které byly realizovány alespoň desetkrát, nejrychleji absolvují stáže stážisté na pozici Pěstitel a Finanční analytik, naopak nejnižší „úvazky“ volí stážisté v oblasti pedagogiky (Pedagog volného času a Asistent pedagoga - průměrně 0,57 výše „úvazku“). Kompletní přehled výše „úvazků“ u jednotlivých šablon je součástí technické přílohy.

6

Toto číslo je orientační. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupná hromadná data z harmonogramů jednotlivých stáží, není možné určit, kdy skutečná docházka na stáž skončila oproti oficiálnímu datu ukončení stáže.

35

Graf 15 Realizované stáže dle časové dotace

Stážisté hodnotí hodinovou dotaci stáží zpravidla jako odpovídající skutečné potřebě (83,8 %). Pokud by někteří délku změnili, tak směrem k její vyšší hodnotě (9,9 %). V následujícím grafu je hodnocení časové dotace tříděné dle šablon. Graf 16 Preferovaná hodinová dotace stáží dle CS

Stejně je tomu i u rozložení délky stáže do měsíců. Zde by 13 % stážistů preferovalo možnost rozložení stáže do více měsíců. Podobný názor je možné sledovat i u poskytovatelů. Pokud by chtěli měnit hodinovou dotaci a rozložitelnost do měsíců, po které stáž probíhá, přikláněli by se spíše k navýšení obou parametrů.

36

EO 1.4 - Využití stáží v čase (v rámci roku, v rámci projektu = „životní cyklus projektu“) Kvantitativní vyhodnocení V prvních třech měsících projektu (tzn. v září, říjnu a listopadu 2012) byl realizován pouze malý počet stáží, který s každým dalším měsícem jen mírně narůstal. Svého vrcholu dosáhl počet nově zahájených stáží v květnu 2013, kdy začalo 865 stáží. Graf 17 Životní cyklus projektu

Nerovnoměrné rozložení počtu zahájených stáží v životním cyklu projektu bylo dáno především postupným zveřejňováním vznikajících šablon, jejich mírou využitelnosti podle oborového zaměření poskytovatelů a probíhajícími PR aktivitami. Během května a června byly velice hojně využívány šablony Asistent finančního ředitele, Asistent manažera projektu, Asistent marketingového manažera, Asistent obchodního ředitele. Zároveň v tomto období končila Facebook kampaň, která přitáhla k projektu velkou pozornost. V polovině října 2012 si poskytovatelé mohli vybírat pouze ze 41 šablon, začátkem roku 2013 ze 72 šablon, ale v červnu 2013 jich bylo k dispozici již více než 110. Plynulost a rozložení práce mezi konzultanty a jejich schopnost realizovat v jednotlivých měsících daný počet stáží byl předmětem kvalitativního šetření mezi projektovými konzultanty. Podobně jako u grafu začínajících stáží, i v grafu pracovního vytížení jednotlivých konzultantů je možno vidět, ve kterých měsících vnímali pracovníci největší pracovní zátěž.

37

Graf 18 Časové vytížení konzultantů v rámci cyklu projektu

7

7

Graf vyjadřuje kolik procent konzultantů uvedlo pro daný měsíc, že se cítilo více pracovně vytíženo oproti jiným měsícům.

38

EO 2.4 - Jaká část stážistů úspěšně dokončí stáž? Jaký je poměr mezi úspěšnými a neúspěšnými stážisty (strukturovat ve smyslu EO 1.1)? Úspěšná stáž Význam pojmu úspěšná stáž je jednotlivými zapojenými aktéry vnímán odlišně. Z projektového hlediska je to stáž, která není ukončena předčasně8. Z pohledu řady stážistů i poskytovatelů je úspěšná stáž ukončená získáním pracovního místa u poskytovatele stáže. Vzhledem k zaměření projektu, který svým charakterem financování z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost necílí primárně na bezprostřední efekty na trhu práce, však není možné toto chápat jako jediný aspekt úspěšné stáže. Subjektivní hodnocení úspěchu stáže však není výlučně spojováno se změnou ekonomického statusu a zvýšením příjmu či nalezením zaměstnání u poskytovatele stáže. Stážisté pozitivně hodnotí také rozvoj měkkých kompetencí a vliv stáže na osobnostní rozvoj a zvýšení pracovního sebevědomí stážistů. Řada stážistů navíc vnímá pozitivní dopad stáže až s časovým odstupem půl roku. Téměř dvě třetiny posléze zaměstnaných považují stáž za důležitý krok k získání nového zaměstnání. Doplňující informace k subjektivnímu vnímání efektu stáže jsou součástí kapitoly 4.2 Subjektivní hodnocení projektu Graf 19 Přínos stáže pro získání nového zaměstnání

Předčasně ukončené stáže, neúspěšné stáže Z hlediska projektu je možno jako neúspěšné stáže chápat takové stáže, které byly předčasně ukončeny. Je však důležité rozlišovat mezi jednotlivými typy předčasně 8

Je-li stáž ukončena předčasně z objektivních důvodů, obdrží stážista certifikát pouze v případě, že odchodil minimálně 90 % hodinové dotace stáže a absolvoval na stáži všechny činnosti dle šablony stáže. Je-li stáž ukončena předčasně z důvodu pochybení stážisty, není certifikát stážistovi vydán.

39

ukončených stáží. Z hlediska účastníků projektu není možno považovat za neúspěšnou takovou stáž, která je ukončená kvůli tomu, že stážista nastoupí do zaměstnání, či onemocní před řádným ukončením stáže. Jako neúspěšné stáže v pravém slova smyslu tak lze chápat především ty stáže, které byly předčasně ukončeny vinou poskytovatele nebo vinou stážisty. Tyto stáže byly ukončeny na základě porušení Smlouvy o zajištění stáže. K úspěšnému ukončení stáže dochází průměrně v 91,2 % případů. V případech předčasného ukončení stáže bývá hlavním prostředkem vzájemná dohoda mezi poskytovatelem stáže a stážistou (až 42 % z předčasně ukončených stáží je ukončeno dohodou). Nejčastějším důvodem k předčasnému ukončení je nástup stážisty do zaměstnání. Méně časté jsou případy předčasně ukončených stáží z důvodu porušení pravidel projektu na straně stážisty (38 %) nebo poskytovatele (20 %). Graf 20 Rozložení předčasně ukončených stáží

Vyšší míra stáží, které byly předčasně ukončeny dohodou, se vyskytuje ve věkových skupinách osob 20-24 let a 45-49 let. Průměrný věk osob, které předčasně ukončují započnutou stáž je přibližně o 1,7 roků nižší než u osob, které stáž absolvují celou. Osoby ve věku 20-24 let a 35-39 let vykazují ze všech věkových skupin nejvyšší míru stáží, které byly ukončeny předčasně. I v těchto skupinách však míra stáží, které nebyly ukončeny předčasně, přesahuje 90 %. Z hlediska trvalého bydliště stážisty, je nejnižší míra úspěšně dokončených stáží u stážistů z Libereckého a Středočeského kraje. Osoby z Libereckého kraje měly také oproti osobám z jiných krajů vyšší podíl na předčasně ukončených stážích vinou stážisty.

40

EO 2.9 - Docházelo k porušování trojstranné smlouvy? Které strany tuto smlouvu porušovaly a co bylo příčinami těchto porušení? Před zahájením realizace stáže, v jejím průběhu i po jejím ukončení jsou prováděny dva typy kontrol: administrativní kontroly a kontroly na místě. Administrativní kontroly stáží spočívají ve vyhodnocování dokumentace předkládané uchazečem o stáž/stážistou a poskytovatelem stáže. O zjištěních identifikovaných v rámci administrativních kontrol konzultanti informují vedoucího kontrolního týmu, který případně předá vypořádání těchto zjištění určenému členovi kontrolního týmu. Kontroly na místě spočívají v porovnávání skutečného stavu se stavem deklarovaným, přičemž kontroly zahrnují i kontrolu dokladů nezbytných a vztahujících se k realizaci stáže. Kontroly na místě se dělí na hlášené a nehlášené. Oba dva typy kontrol sledují, jak reálně probíhá realizace stáže dle konkrétní šablony, a zjišťují zpětnou vazbu od účastníků projektu. Zatímco hlášené kontroly na místě sledují, jak reálně probíhá realizace stáže dle konkrétní šablony, a zajišťují zpětnou vazbu od účastníků projektu, nehlášené kontroly ověřují, zda stáž probíhá podle pravidel projektu. Nehlášené kontroly jsou realizovány zpravidla na základě podezření o porušení pravidel či na základě podnětů stážistů. Kvantitativní vyhodnocení Z poskytnutých informací vyplývá, že během kontrol na místě bylo na 326 stážích (cca 5 % z celkového počtu stáží) zjištěno pochybení, ať už se jednalo o pochybení odstranitelná nebo neodstranitelná. Přibližně u 100 stáží došlo k pochybení několikanásobnému. Nejčastějším pochybením, které bylo při kontrolách na místě odhaleno, byla nepřítomnost stážisty v garantovaném intervalu. Dále mezi závažná pochybení patřilo poskytování nepravdivých informací o realizaci stáže (například že stážista byl v době stáže zaměstnán u poskytovatele stáže). Takové porušení stáže zpravidla vedlo k okamžitému ukončení stáže. Celkem bylo na základě kontrol na místě ukončeno 280 stáží bez možnosti proplacení jakýchkoliv nákladů pro poskytovatele stáže. Na základě administrativní kontroly bylo takto ukončeno 31 stáží.

41

Graf 21 Kódovaná pochybení odhalená při kontrolách na místě

Graf 22 Zavinění u předčasně ukončených stáží

Téměř 61 % pochybení bylo identifikováno u mikropodniků do 10 zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že zastoupení těchto firem v projektu je rovněž 61 %, není možné mluvit o statisticky významné hodnotě, která by se výrazně odchylovala.

42

Graf 23 Třídění předčasně ukončených stáží dle velikosti poskytovatele stáže

Kvalitativní vyhodnocení Konzultanti projektu vnímají jako nejčastější způsob porušování smlouvy nedodržování předepsaného harmonogramu a nesoulad mezi skutečnou docházkou a docházkou uvedenou v deníku stážisty. Do určité míry jsou tyto chyby dány pouze nepozorností při vyplňování deníku stážisty.

43

EO 2.10 - Je velká chybovost v přihlašování stážistů/poskytovatelů stáže v rámci nabídnutých šablon? (př. stážista s nedostatečnou kvalifikací se přihlásí na stáž požadující vyšší kvalifikační předpoklady) Kvantitativní vyhodnocení chybovosti při vypisování karet stáží Z celkového počtu 19813 všech vypsaných karet bylo posuzováno 10154 karet. Z tohoto počtu bylo 2049 karet neschváleno. Byl analyzován vzorek 1126 případů neschválených karet stáží, aby byly odhaleny nejčastější důvody neschválení karty. Mezi pět nejčastějších důvodů neschválení patří nesplněné kvalifikační požadavky na mentora, uvedení shodného mentora ve více kartách stáží zároveň (což je v rozporu s pravidly), nedodání dokumentů (např. životopis mentora, čestné prohlášení mentora aj.), neopravení karty v daném termínu a nedostatečná organizační struktura společnosti pro realizaci stáže na dané pozici. Méně častými důvody jsou nerelevantní předmět podnikání či vyloučení organizace na základě předchozích špatných zkušeností (např. díky provedeným kontrolám probíhajících stáží apod.). Z textových komentářů v analyzovaném vzorku stáží bylo identifikováno 7 důvodu, které jsou uvedeny v grafu níže. Graf 24 Nejčastější důvody neschválení karty stáže

Kvalitativní vyhodnocení chybovosti při vypisování karet stáží K výše uvedenému bylo garanty schvalování karet doplněno, že proces schvalování karet se někteří poskytovatelé stáží pokoušeli zároveň obejít dodatečnými úpravami životopisů mentorů a čestných prohlášení. V tomto ohledu bylo doporučeno mít formulář životopisu přímo v informačním systému a evidovat změny, které v něm byly provedeny oproti původní verzi, případně nemožnost vymazat z informačního systému starší verze životopisu. Kvantitativní vyhodnocení chybovosti přihlášek ke kartě stáže Z celkového počtu 27375 (údaj k 31. 8. 2014) přihlášek ke kartě stáží přibližně 6650 nesplňovalo podmínky dané šablonou stáže. Kontrolou tedy neprojde přibližně 1 ze 4 přihlášek. Nejčastějším důvodem neschválení přihlášky je nedodání dokumentů nutných

44

pro realizaci stáže (doklad o vzdělání prokazující splnění kvalifikace definované šablonou, sken občanského průkazu, čestné prohlášení uchazeče). Jednoznačně však není možné vyhodnotit, zda důvodem pro nedodání dokumentů ze strany CS je skutečnost, že daný uchazeč nesplňuje podmínky projektu, či zda nedodání dokumentů souvisí se ztrátou zájmu o účast v projektu. Další možné důvody jsou diskutovány v kvalitativním vyhodnocení. Druhým nejčastějším důvodem neschválení přihlášky u karty stáže je status studenta u uchazeče o stáž a dále nedostatečné vzdělání nebo praxe. Je tedy zřejmé, že o projekt je velký zájem mezi současnými studenty, nicméně podmínky projektu neumožňují studentům do něj vstoupit. Uchazečům, kterým byla z tohoto důvodu zamítnuta přihláška, byl automaticky doporučován projekt Stáže pro mladé. Graf 25 Nejčastější důvody neschválení přihlášky ke kartě stáže

Kvalitativní vyhodnocení chybovosti přihlášek ke kartě stáže Kvantitativní vyhodnocení bylo doplněno informacemi poskytnutými klíčovými osobami realizačního týmu pro danou oblast. Bylo uvedeno, že výše zmíněné chyby, především v oblasti nedodání potřebných dokumentů, jsou způsobovány nižší počítačovou gramotností u méně kvalifikovaných osob. Tyto osoby mají problémy především s převedením potřebných dokumentů do elektronické podoby (vytvoření životopisu, sken občanského průkazu, tisk a následné skenování čestného prohlášení). Během rozhovorů s členy realizačního týmu i během fokusních skupin bylo navrženo zajištění regionální asistence především při úkonech nutných v úvodu – tj. při vytvoření profilu a zapojení se do projektu a při přihlášení ke kartě stáže. Taková podpora byla proto zavedena v navazujícím projektu.

45

2.2. Šablony Evaluační téma

Číslo EO

Zkrácený název EO

Plné znění evaluační otázky

EO 1.7

Šablony – relevance vzhledem k cílům

EO 1.8

Šablony – pokrytí poptávky

EO 1.9

Šablony – nákladová, kvalifikační apod. náročnost

EO 1.10

Šablony – karty stáže

Reflektují šablony a jejich počet potřeby projektu a potřeby CS a PS? Pokud ne, jak by měly být šablony upraveny? Pokrývají nabízené šablony poptávku CS a PS a jsou správně definovány perspektivní obory tvořených šablon? O jaké šablony je největší/nejmenší zájem ze strany CS a PS, které obory/profese nejsou šablonou pokryty, ačkoliv je o ně ze strany CS nebo PS zájem? Šablony z jakých oborů/k jakým profesím jsou nejvíce a nejméně náročné z hlediska finančních nákladů, požadavků na kvalifikaci stážistů, časovou dotaci apod.? Je vhodně nastavena karta stáže (= „inzerát“ PS spadající pod danou šablonu) a je toto vhodný nástroj s ohledem na potřeby projektu? Pokud ne, jaké existují možnosti úpravy?

3. Šablony

EO 1.7 – Reflektují šablony a jejich počet potřeby projektu a potřeby CS a PS? Pokud ne, jak by měly být šablony upraveny? Záměrem projektu bylo mimo jiné vytvořit standardizovaný formát šablon, který především v oblastech odborných kompetencí bude navázán na Národní soustavu kvalifikací a Národní soustavu povolání. Dle tohoto záměru byly šablony tvořeny, vedle těchto údajů obsahují také informace o časové dotaci, možnosti rozložení časové dotace do určitého období, o nákladech souvisejících s poskytnutím stáže, kvalifikačních požadavcích na stážistu i kvalifikačních požadavcích na mentora stáže. Dále jsou v šabloně uvedeny informace o doporučené úrovni měkkých a obecných kompetencí stážisty nutných pro výkon konkrétní stáže. Z hlediska využitelnosti a potřebnosti těchto doporučených úrovní bylo ze strany poskytovatelů doporučeno šablony revidovat směrem k menšímu textovému obsahu9. Kvantitativní vyhodnocení Z hlediska požadavků konkrétní šablony vyjadřuje převážná většina poskytovatelů stáží spokojenost s vybranými požadavky. Určitá nespokojenost se projevila v hodnocení časové dotace na stáž – s tou však bylo nespokojeno jen přibližně 14 % poskytovatelů u konkrétních stáží. Těmto poskytovatelům by vyhovovala převážně vyšší časová dotace na stáži. Jak již bylo uvedeno u EO 1.3, vyšší časovou dotaci by přivítala i menší část stážistů, která absolvovala 160 hodinovou stáž (13,2 %).

9

Představitelé realizačního týmu k tomuto však doplňují, že odstranění těchto informací by snižovalo vazbu šablon na Národní soustavu povolání, což není žádoucí.

46

Graf 26 Hodnocení parametrů šablony stáže

Kvalitativní vyhodnocení V ojedinělých případech, které byly zmíněny i během rozhovorů a diskusí se jako určitý problém občas ukázalo obtížnější hledání vhodných uchazečů o stáž splňujících specifické požadavky dané šablonou. Jedná se zejména o případy, kdy dotyčný uchazeč nemá vzdělání v souladu s oborem stáže, avšak obecnými kompetencemi je schopen stáž vykonávat lépe, než jiní uchazeči. Poskytovatelé stáží by proto uvítali, aby bylo možné udělovat výjimky pro vybrané uchazeče. Řešením tohoto problému by mohla být možnost zavedení individuálního posouzení odborných kompetencí stážisty, což by nahradilo požadované vzdělání.

47

EO 1.8 – Pokrývají nabízené šablony poptávku CS a PS a jsou správně definovány perspektivní obory tvořených šablon? O jaké šablony je největší/nejmenší zájem ze strany CS a PS, které obory/profese nejsou šablonou pokryty, ačkoliv je o ně ze strany CS nebo PS zájem? V průběhu celého projektu měli jak poskytovatelé, tak stážisté možnost zasílat realizačnímu týmu podněty na vytvoření nových šablon, čehož především v průběhu první poloviny projektu hojně využívali. O této možnosti byli poskytovatelé informováni prostřednictvím veškerých informačních kanálů, včetně prezentací a infolinky projektu. Potřeby poskytovatelů tak byly zohledňovány již v průběhu projektu a tedy samotného vzniku šablon. Všechny zasílané podněty byly vždy vypořádány, buď informací, zda je tvorba navržené šablony plánována, případně uvedením důvodu, proč šablona nevznikne, a doporučením k nabídnutí stáže prostřednictvím jiné šablony, která umožní stážistovi získat obdobné odborné kompetence. Graf 27 Podněty na vytvoření nové šablony ze strany PS

Z evaluačních dotazníků vyplývá, že v případě realizovaných stáží volí poskytovatelé předem vytvořené šablony a jen ojediněle dávají podněty na vytvoření šablony, která by více odpovídala jejich požadavkům (pouze 6 % uvedlo, že dalo podnět na vytvoření šablony, která byla použita u dané stáže).

48

Graf 28 Soulad nabídky šablon a představ o stáži

Nejširší nabídka šablon je v oborech Stavebnictví, Strojírenství a Ekonomika, administrativa, personalistika, správa. Obory Stavebnictví a Strojírenství mají zároveň nejvyšší počet šablon, které spadají výhradně pod tento obor – vyžadují tedy speciální dovednosti v daném oboru. Jedná se však o obory, ve kterých je obtížné naplnit poptávku po uchazečích. Jedná se o totožné obory, ve kterých je obecně problém najít v rámci pracovních vztahů kvalifikované zaměstnance.“ Kvalitativní vyhodnocení Na fokusních skupinách účastníci uvedli, že v oborech IT, Stavebnictví, Strojírenství je obecně velká poptávka po pracovní síle a kvalifikované osoby nejsou proti jiným odvětvím nuceny prohlubovat své odborné kompetence stáží, ale odborné dovednosti získávají přímo v rámci pracovních vztahů.

49

Graf 29 Porovnání relativní nabídky a poptávky ve vybraných oborech

Nejvyšší zájem lze pozorovat v oblasti Ekonomiky, administrativy, personalistiky a správy a Managementu. To je dáno vysokým zastoupením absolventů bakalářských a magisterských oborů, kteří vyhledávají stáže především v této oblasti. Zároveň byla vysoká poptávka po uchazečích v těchto oblastech ze strany poskytovatelů stáží. Malý zájem uchazečů o stáž v oblasti Strojírenství a Stavebnictví lze vysvětlit celkovým nedostatkem absolventů10 v daných oborech. Nezájem o stáže je pak spíše odrazem celkové situace na trhu práce v této oblasti. Vhodné je také zmínit, že během kontaktní informační kampaně nebylo v rámci roadshow realizováno takové množství prezentačních akcí zaměřených na budoucí absolventy středoškolských technických oborů jako u oborů vysokoškolských. To bylo dáno jednak nezájmem zástupců těchto škol na své škole umožnit prezentaci projektu a také tím, že na studenty těchto oborů cílil převážně projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání. Je zde zároveň důležité zmínit, že další možnosti zasažení absolventů učebních oborů kontaktní komunikační kampaní jsou poměrně omezené. V případě veletrhů cílených na absolventy středních škol se totiž jedná především o zájemce 10

Viz například  http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-10/Profese-a-obory-kterezamestnavatele-potrebuji/26  http://www.czechinvest.org/ceske-firmy-trapi-nedostatek-technicky-kvalifikovanych-pracovniku  http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3265&PHPSESSID=4ac63d6ebd32f9f5b3698c 4a70f855b5  http://www.prumysl.cz/nedostatek-absolventu-s-technickym-vzdelanim-pocitime-v-blizke-dobe/  http://cfoworld.cz/analyzy/studenti-preferuji-humanitni-obory-dobrou-praci-i-vyssi-mzdu-aledostanou-absolventi-techniky-3490  http://www.euractiv.cz/vzdelavani0/clanek/najdou-absolventi-technickych-skol-lepsi-uplatneninez-ekonomove-a-pravnici-vzdelavani-skolstvi-vse-cvut-trh-prace-nezamestnanost-vysokeskoly-010886

50

o terciární vzdělávání, kteří však v případě úspěšného přijetí na vysokou školu nemohou absolvovat stáž v projektu Stáže ve firmách.

51

EO 1.9 – Šablony z jakých oborů/k jakým profesím jsou nejvíce a nejméně náročné z hlediska finančních nákladů, požadavků na kvalifikaci stážistů, časovou dotaci apod.? Finanční náklady Na finanční náročnost šablon je možno se dívat z několika různých pohledů. Jednak z hlediska výše příspěvku na náklady, kterou v souvislosti s poskytnutí stáže dle konkrétní šablony poskytovateli vzniknou, či z hlediska finančních nákladů na 1 hodinu realizace stáže. V prvním pohledu jsou finančně nejnáročnější šablony z oboru Management s průměrnými hrazenými náklady 150.508,- Kč a naopak nejméně finančně náročné jsou šablony z oboru Dřevařská výroba. Co se týče finančních nákladů na jednu realizovanou hodinu stáže, nejnáročnější jsou šablony z oboru Zdravotnictví a farmacie s cenou 395 Kč za jednu hodinu stáže a nejméně finančně náročné z oboru Sociální péče s cenou 174 Kč. Tato zjištění výrazně odrážejí úroveň průměrné hodinové sazby mentora dle oborů, která se velmi výrazně promítá do výpočtu celkových hrazených nákladů stáže. Časová náročnost Jednotlivé stáže byly realizovány dle šablon s časovou dotací 160, 320, 480 a 640 hodin. Šablony s nejvyšší časovou dotací byly vytvořeny pro obory Stavebnictví a Ekonomika, administrativa, personalistika, správa. Jednalo se o vysoce specializované pozice (např. architekt, stavební inženýr nebo daňový specialista). V průběhu projektu vzniklo nejvíce šablon s časovou dotací 320 hodin, šablony s nejnižší časovou dotací (160 hodin) byly vytvořeny především v oborech Stavebnictví, Dřevařská výroba, Bezpečnost práce, ochrana majetku a osob nebo Textilní a kožedělná výroba. Rozsah mentoringu Nejvyšší poměrný rozsah mentoringu je v oborech Služby provozní a osobní a Elektrotechnika. Nejmenší zapojení mentora je naopak v oborech Ekonomika, administrativa, personalistika a správa nebo Výchova a vzdělávání, což odráží požadavky na vyšší míru samostatnosti při zapracování zaměstnanců i v rámci pracovních vztahů.

52

Graf 30 Průměrný rozsah mentoringu ve vybraných oborech

Požadavky na stážistu V naprosté většině jsou stanoveny požadavky na stážistu na úrovni středoškolského vzdělání. U vysoce specializovaných pozic v oborech Stavebnictví, Strojírenství, Ekonomika, administrativa, Výchova a vzdělávání, Věda a výzkum, Informační technologie se zároveň vyskytují šablony, které požadují u stážistů dokončené magisterské vzdělání (Architekt, Strojní inženýr, Specialista finančního controllingu, Finanční analytik, Lektor jazykové školy, Programátor analytik), což často odráží legislativní požadavky upravující požadovanou kvalifikaci osob pro výkon tohoto povolání U odborných pozic například v oblasti Strojírenství je vyžadováno především minimálně středoškolské vzdělání s výučním listem v dané oblasti, u kvalifikovanějších pozic pak středoškolské vzdělání s maturitou. Požadavky na stážistu jsou stanoveny vždy relevantně k dané pozici, aby odrážely realitu v příslušném odvětví a požadavky oborových zaměstnavatelů, proto byli tito vždy přizváni do pracovních skupin tvořících šablony. Požadavky na mentora Co se týče požadavků na mentora, ty jsou stanoveny více specificky oproti požadavkům na samotného stážistu. Především na pozicích v oblasti Výchovy a vzdělávání, Sociální péče a Zdravotnictví a farmacie vycházejí požadavky na úroveň a zaměření vzdělání mentora přímo z příslušných legislativních norem upravujících výkon příslušného povolání. Pro zajištění vysoké kvality mentorů byly šablonou definovány rovněž vstupní požadavky související s minimální délkou požadované praxe mentora, často ve variantním řešení dle dosažené úrovně nebo zaměření vzdělání mentora.

53

EO 1.10 - Je vhodně nastavena karta stáže (= „inzerát“ PS spadající pod danou šablonu) a je toto vhodný nástroj s ohledem na potřeby projektu? Pokud ne, jaké existují možnosti úpravy? Karta stáže je inzerátem s nabídkou stáže u daného poskytovatele a obsahuje základní informace o stáži. Musí být v souladu s šablonou stáže pro danou typovou pozici a zároveň na tuto šablonu odkazuje, aby daný uchazeč o stáž získal podrobnější představu o náplni stáže. Z hlediska dostupnosti podstatných informací pro uchazeče o stáž je možné hodnotit tento nástroj jako zcela vyhovující. Kvantitativní vyhodnocení Následující graf zobrazuje, které parametry jsou pro uchazeče o stáž při rozhodování nejdůležitější. Pro cílovou skupinu jsou jako nejdůležitější informace a nejvýznamnější rozhodovací kritéria hodnoceny obor stáže a místo výkonu stáže, což je v souladu s trendy pracovní mobility v České republice. Tyto informace jsou součástí karet stáží a cílovou skupinou je jejich dostupnost a srozumitelnost hodnocena jako výborná. Graf 31 Hodnocení parametrů karty stáže ze strany CS

Kvalitativní vyhodnocení Ze strany poskytovatelů nebyly během fokusních skupin a rozhovorů zmíněny výrazné výhrady vůči systému vypisování karet a jejich atributů. Určité návrhy na zlepšení této oblasti vzešly z rozhovorů a fokusních skupin s pracovníky FDV. Při vypisování karty stáže musí poskytovatel vkládat do IS ASAP některé dokumenty (životopis mentora, čestné prohlášení mentora a doklad o vzdělání mentora). Dochází však k případům, kdy informace poskytnuté v těchto dokumentech neodpovídají požadovanému stavu a je nutno žádat zástupce PS o doplnění a vysvětlení. Životopis mentora je považován za klíčový dokument při ověřování praxe a kvalifikace ve vztahu k požadavkům definovaným šablonou, nicméně PS i CS nepřikládají tvorbě životopisu dostatečnou váhu a nejčastěji do 54

IS ASAP vkládají svůj „nejaktuálnější“ životopis bez ohledu na pozici, o kterou se ucházejí nebo kterou chtějí mentorovat. Z toho plyne potřeba opakovaného vyzývání k opravě a dopracování životopisu, jak na straně PS tak CS. Na základě zkušeností se schvalováním vypsaných karet se zástupci realizačního týmu shodují, že v budoucnu by bylo vhodné vytvořit závazný vzor životopisu přímo v IS ASAP. Alternativou by mohl být checklist k šabloně, ve kterém by poskytovatel (mentor) uváděl, že splňuje všechny požadavky dané šablonou a toto následně podložil životopisem v určitém formátu. Několik výhrad poskytovatelů se objevilo k režimu schvalování karet. Zavedení přiřazování režimů schvalování karet, které bylo pravidelně uveřejňováno na webových stránkách projektu v sekci Aktuality, sice částečně pomohlo k lepší informovanosti o stavu vypsané karty, ale např. nově příchozí PS tyto informace zpravidla zjistil až s delším časovým odstupem a ne v okamžiku vypisování karty stáže, kdy je to nejúčelnější. Problémem byl také následný „skokový“ nárůst zájmu o vypisování karet pro šablony s vyšší pravděpodobností schválení v okamžiku uveřejnění aktualizovaných stavů, který způsoboval, že se často ve velmi krátkém časovém úseku stával zveřejněný přehled režimů schvalování karet neaktuálním. Tato situace poté generovala ze strany poskytovatelů mnoho dotazů především na infolince projektu. Uvítali by proto uveřejňování více pružnějších informací o režimech a stavu před schválením karty stáže, které by množství dotazů omezilo. Určitý nedostatek informací v tomto směru se ukázal být jedním z odrazujících faktorů pro zapojení do projektu. Zástupci poskytovatelů by také uvítali, kdyby při vypisování karty stáže existovala možnost nastavit časové intervaly, ve kterých je pro ně relevantní kartu schválit. Řešením by mohlo být také zavedení příznaků u šablon v IS ASAP, kdy by poskytovatel v okamžiku vypisování karty stáže viděl, v jakém režimu se nachází jím vypsaná karta stáže, či jakou má pravděpodobnost, že bude v jím stanoveném časovém intervalu schválena.

55

2.3. Informační systém ASAP Evaluační téma

4. IS ASAP

Číslo EO

Zkrácený název EO –

Plné znění evaluační otázky

pokrytí

EO 1.17

IS ASAP oblastí

EO 1.18

IS ASAP – procesy

EO 1.19

IS ASAP – náročnost obsluhy

Pokrývá informační systém ASAP veškeré potřebné oblasti? Jsou procesy informačního systému správně nastaveny? Jaké možnosti zlepšení existují? Jaká je náročnost práce s programem ASAP pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)?

EO 1.17 + 1.18 Pokrývá informační systém ASAP veškeré potřebné oblasti a procesy Informační systém ASAP, který slouží jako administrační rozhraní pro Národní katalog stáží, je hodnocen jak poskytovateli stáží, tak i stážisty, velmi pozitivně. Více než 90% osob z obou zmiňovaných skupin vyjádřilo spokojenost s tímto nástrojem. Toto tvrzení dokládá i následující graf. Graf 32 Spokojenost účastníků projektu s IS ASAP

Z grafu je patrné, že jak u skupiny stážistů, tak i u skupiny poskytovatelů stáží je celkový počet odpovědí nižší, než je skutečný počet stážistů a poskytovatelů v projektu. Tato skutečnost je zapříčiněna dvěma faktory. Prvním faktorem je fakt, že informace o spokojenosti s informačním systémem ASAP je dostupná pouze u osob, které vyplnily online evaluační dotazník. Druhým faktorem je role poradenských společností a externích administrátorů stáží, kteří sehrávají významnou roli v projektu a představují určitou mezivrstvu, které odstiňuje stážisty a poskytovatele od IS ASAP. Nakolik firmy přesouvají zodpovědnost na externí administrátory při práci s IS ASAP je možné vidět na následujícím grafu. Zajímavým zjištěním je, že především u opakujících se aktivit, jako je vkládání dokumentů a vypisování karty stáže, klesá u firem zapojení administrátorů.

56

Graf 33 Kroky s informačním systémem ASAP dle samostatnosti PS

Pro hodnocení přehlednosti informačního systému uživateli byla zvolena stejná škála, jaká je používána ve škole. Průměrná známka, kterou uživatelé ohodnotili přehlednost systému ASAP jak u stážistů, tak i u poskytovatelů stáží, je shodná – chvalitebně. V případě, že uživatelé museli využiti kvůli obsluze IS ASAP externí pomoci, pak mezi nejvýznamnější pomocníky patřili zejména konzultanti FDV a vytvořené manuály. Naproti tomu zřízená infolinka a instruktážní videa patří mezi nejméně uváděné zdroje pomoci. Na druhou stranu je však nutno podotknout, že samotná instruktážní videa mají v úhrnu cca 13 000 zhlédnutí. Je tedy možné, že tohoto informačního kanálu využilo větší množství osob, než které to následně uvede v evaluačním dotazníku. Graf 34 Využití jednotlivých pomocných nástrojů pro práci s IS ASAP

57

Navzdory pozitivní zpětné vazbě od externích uživatelů (stážisté + poskytovatelé stáží) systém ASAP dle realizačního týmu zcela nepokrývá všechny potřebné oblasti spojené s realizací a administrací stáží. Důkazem této skutečnosti je vznik několika externích back-office systémů, které slouží zejména k evidenci a administraci stáží pracovníky FDV. Prvním a nejrobustnějším systémem je webová aplikace na platformě Sharepoint, která hraje stěžejní roli jak v procesu schvalování karet a přihlášek, tak i ve finančním řízení. Další webová aplikace byla vytvořena pro potřeby evaluace projektu a odstranila tak neefektivní sběr evaluačních dotazníků prostřednictvím Excel souborů, což generovalo velké administrativní a časové zatížení. Zajímavou myšlenkou ze strany stážistů je i přiblížení Národního katalogu stáží podobě sociální sítě, která by umožňovala setkávání s ostatními stážisty, výměnu zkušeností, kontakt s firmami a hodnocení stáží viditelné všem zapojeným. Určitá výměna zkušeností, postřehů a doporučení již průběžně probíhá mezi stážisty prostřednictvím facebookového profilu projektu.

EO 1.19 Informační systém ASAP – náročnost obsluhy Analýzu náročnosti obsluhy informačního systému ASAP je nutné rozdělit podle jednotlivých typů uživatelů. Stěžejní identifikované typy uživatelů jsou celkem tři: uchazeč/stážista, poskytovatel stáže, konzultant/administrativní pracovník. U skupiny stážistů kvantitativní analýza ukazuje na velmi pozitivní hodnocení informačního systému ASAP v kontextu náročnosti obsluhy. Bohužel kvantitativní data o hodnocení informačního systému od skupiny uchazečů bez realizované stáže chybí, resp. není možné je získat. Při bližším zkoumání nutné aktivity cílové skupiny v rámci informačního systému lze konstatovat, že v porovnání s ostatními dvěma typy uživatelů je jejich aktivita v rámci IS ASAP téměř zanedbatelná. Další skupinou uživatelů jsou poskytovatelé stáží. Míra aktivity tohoto typu uživatelů je v porovnání s cílovou skupinou jednoznačně větší. Ač kvantitativní analýza ukazuje na převažující spokojenost, tak na základě kvalitativního výzkumu byla identifikována následující problematická místa. Zástupci poskytovatelů stáží při výzkumu poukazovali na nižší přehlednost, zejména při vyhledávání šablon, a horší uživatelskou ovladatelnost při vkládání dokumentů. Poskytovatelé stáží by rovněž uvítali větší podporu informačního systému v průběhu workflow nahrávání dokumentů, jelikož po nahrání dokumentů do IS ASAP je jim uložena povinnost o této skutečnosti informovat konzultanta FDV prostřednictvím e-mailu. V ideálním případě by tuto aktivitu informační systém měl vykonat za ně. Další nápomocnou funkcionalitou je možnost uvedení časového rozhraní možné realizace stáže z pohledu poskytovatele - tedy po jakém datu už není nabídka stáže pro poskytovatele relevantní. Toto souvisí s tím, že schvalování karet a výběr stážistů je někdy zdlouhavým procesem a situace u poskytovatele se v průběhu té doby může výrazně proměnit popř. vliv má také sezónnost některých činností. Někteří poskytovatelé stáží kvůli relativně vysoké administrativní náročnosti zvolili cestu externí administrace stáží. Míra zastoupení externích administrátorů u poskytovatelů stáží

58

ovšem klesá s rostoucím počtem realizovaných stáží. Zároveň klesá vnímaná náročnost jednotlivých kroků v informačním systému. Graf 35 Hodnocení náročnosti registrace do IS ASAP v závislosti na počtu realizovaných stáží

Poslední skupinu uživatelů tvoří konzultanti a členové realizačního týmu, kteří z povahy jejich práce přicházejí do každodenního styku s informačním systémem ASAP. Na základě jejich podnětů vznikly další, již zmiňované, podpůrné aplikace pro administraci stáží, které nahrazovaly funkcionality, jež IS ASAP nebyl schopen pokrýt. Z hlediska uživatelské přívětivosti by bylo vhodné, aby systém disponoval možností hromadného stahování dat, defaultní možností otevírání doplňujících informací v novém okně/záložce prohlížeče, individuálním nastavením doby odhlášení pro jednotlivé typy účtů, zejména pak pro účty konzultantů. Další funkcionality, které by bylo vhodné doplnit, jsou k nalezení v technické příloze Analýzy procesů projektu Stáže ve firmách, a to z důvodů faktu, že informační systém je pouze podpůrným nástrojem pro bezproblémové fungování procesů a jakákoliv úprava funkcí systému musí být sladěna s fungováním projektu.

59

2.4. Administrativní náročnost Evaluační téma

Číslo EO

Zkrácený název EO

5. Administrativní náročnost

EO 1.11

Administrativní náročnost projektu

EO 1.12

Administrativní náročnost projektu – vliv na účast

Plné znění evaluační otázky Jaká je administrativní náročnost projektu pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Co jednotlivé aktéry administrativně nejvíce zatěžuje? Jak tuto zátěž optimalizovat? Má vliv administrativní zátěž pro CS a PS na jejich účast v projektu? Tato otázka má návaznost na EO 1.2

EO 1.11 - Jaká je administrativní náročnost pro jednotlivé aktéry (FDV, CS, PS)? Co jednotlivé aktéry administrativně nejvíce zatěžuje. Jak tuto zátěž optimalizovat? Náročnost administrativních kroků před realizací stáže Stážisté považují definované administrativní kroky v převážné míře za snadné. Složitost v míře nad 10 procent je zmiňována pouze v rámci registrace do IS ASAP, vkládání dokumentů do tohoto systému. Graf 36 Složitost kroků před realizací stáže pro stážisty

Poskytovatelé stáží také zpravidla uvádějí, že pro ně jsou jednotlivé administrativní kroky snadné. Kolem jedné desetiny z nich se potýká s problémy při registraci do IS ASAP, při vkládání dokumentů do systému, vytváření karty stáže a zpracovávání harmonogramu stáže. Poskytovatelé mohli také uvést, že složitost administrativy nedokáží posoudit, jelikož za ně danou činnost provedl externí administrátor. Tímto způsobem odpovědělo u některých otázek (například registrace do systému ASAP) až 22 % z nich. Srozumitelnost Smlouvy o zajištění stáže a dostatek času k jejímu prostudování Smlouva o zajištění stáže je považována za srozumitelný dokument pro 98 % stážistů i poskytovatelů. Zároveň dodávají, že mají dostatečný čas k jejímu prostudování. Nesrozumitelná byla smlouva pouze pro dvě procenta stážistů a poskytovatelů.

60

Graf 37 Náročnost administrativních kroků před realizací stáže – VED PS

Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže Poskytovatelé většinou považují administrativní kroky spojené s průběhem realizace stáže za snadné. Necelá desetina vnímá jako složité pravidelné zasílání deníku stážisty a cestovních a dalších dokladů na FDV. Graf 38 Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže – ZED PS

Také stážisté zpravidla hodnotí administrativu v průběhu stáže jako snadnou. Především pokud firma realizuje více než jednu stáž, je administrativa vnímána jako ještě více snadná Určité části z nich se zdá náročné vedení deníku stážisty, vyplňování evaluačních dotazníků, předkládání faktury za ubytování, evidence cestovních dokladů a předkládání distribučních seznamů, jedná se však zpravidla o méně než 10% osob.

61

Graf 39 Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže

Využití externího administrátora V této oblasti se liší výpovědi poskytovatelů při zahájení stáže a v jejím průběhu. Zatímco na začátku projektu využití služby externího administrátora uvádí více jak třetina z nich, v průběhu stáže je to už pouze jedna čtvrtina. Informace o zapojení externího administrátora byly získávány také od samotných stážistů. Výpovědní hodnota těchto informací je však výrazně snížena tím, že třetina stážistů vůbec neví, zda byl do projektu nějaký externí administrátor zapojen. Graf 40 Využití externího administrátora PS – pro zapojení do projektu a v průběhu realizace stáže

Nejčastějšími důvody pro využití služeb externího administrátora dle poskytovatelů jsou jeho informovanost, obava z velkého množství administrativy a fakt, že vstupní informace byly nepřehledné a manuály velmi obsáhlé. Naopak marginálním důvodem pro zapojení externího subjektu je realizace velkého množství stáží. Podrobnější rozbor důvodů a způsobů spolupráce poskytovatelů a externích administrátorů byl úkolem kvalitativního šetření.

62

Graf 41 Důvod spolupráce s externím administrátorem – ZED PS

Zajímavým zjištěním je i fakt, že firmy, které v projektu realizovaly více než jednu stáž, uvádějí nižší spolupráci s externími administrátory. To může být dáno několika faktory. Jednak může firmy od další účasti v projektu odradit právě spolupráce s externím administrátorem a takové firmy se poté v projektu vyskytuje méně. Druhým faktorem může být to, že firmy, které využívají externího administrátora při realizaci většího množství stáží, tento fakt z nějakého důvodu nepřiznají. Hodnocení administrativní náročnosti kroků v procesu před realizací stáže, v průběhu realizace stáže po ukončení stáže pro realizační tým projektu je předmětem analýzy v dalších krocích procesní evaluace viz dále. Optimalizace administrativní zátěže je taktéž součástí hodnocení v další části tohoto dokumentu. Kvalitativní vyhodnocení Poskytovatelé stáží Jak již bylo zmíněno dříve, vnímaná administrativní zátěž poskytovateli stáží není příliš vysoká, obzvláště pokud jde o srovnání s jinými projekty financovanými z ESF, se kterými mají zkušenost. Tato informace tak doplňuje i data z evaluačních dotazníků, ve kterých 91 % poskytovatelů uvádí, že administrativu bez problémů zvládla. Na fokusních skupinách však byly zmíněny některé problémy, se kterými se poskytovatelé potýkali a kde vidí určitý prostor pro zlepšení. Jedna z připomínek směřovala k dokládání duplicitních dokumentů jako příloh Smlouvy o zajištění stáže při realizaci většího množství stáží. V případě, že poskytovatel realizuje větší množství stáží, považuje dokládání některých dokumentů do všech smluv za nadbytečné. Bylo navrženo, aby se dokumenty, které jsou totožné pro jednoho poskytovatele (kopie pojistné smlouvy, čestné prohlášení o bezdlužnosti poskytovatele) vkládaly pouze ke smlouvě o první realizované stáži. Tato připomínka je opodstatněná a skutečně zvyšuje administrativní náročnost, na druhé straně je problematické při jejím zapracování garantovat a naplnit pravidla související s povinnou archivací projektu a nutností předkládat smlouvy v rámci probíhajících kontrol k tomu pověřeným subjektům. Smlouva je navíc vždy uzavírána se třemi samostatnými smluvními stranami, tj. nelze některé přílohy doložit jen do smlouvy

63

k jedné stáži. Řešením by byla revize dokumentů, které jsou součástí smlouvy (a případné omezení počtu příloh). Dále někteří poskytovatelé zmínili, že bylo časově náročnější vyplňování evaluačních dotazníků a hlídání termínů, ve kterých měli povinnost tyto dotazníky vyplňovat11. Určité komunikační problémy vznikaly kvůli pravidlu hlásit změny v harmonogramu stáže přidělenému konzultantovi nejpozději do 14:00 předcházejícího dne. Toto pravidlo bylo komplikované především na pozicích, které vyžadovaly časovou flexibilitu stážisty. Zde by opět poskytovatelé stáží přivítali, kdyby mohli změny harmonogramu zadávat rovnou do informačního systému12. Stážisté Oslovení stážisté byli celkově spíše pozitivně překvapeni malým množstvím administrativy spojené s účastí v projektu, o čemž svědčí přehled hodnocení administrativní zátěže jednotlivých kroků uvedený v evaluačních dotaznících. Konzultanti uvedli, že vnímaná náročnost kroků do určité míry souvisí se vzdělanostním a socioekonomickým statusem stážisty. Náročné se administrativní kroky jevily spíše stážistům s nižší kvalifikací a vzděláním. Tuto informaci dokreslují opět evaluační dotazníky, v nichž průměrná vnímaná náročnost administrativních kroků je nižší u osob s vyšším vzděláním. Pro osoby s nižším socioekonomickým statusem tak může být jak počáteční, tak průběžná administrativa překážkou pro účast v projektu a zároveň může vznikat u těchto osob riziko, že za ně administraci profilu provádí jiná osoba. Toto se však jeví jako problematické až v případě, kdy během této administrace dochází také k manipulaci s dokumenty a formuláři, ke kterým by měl mít přístup pouze samotný stážista. Řešením situace je možnost využít pomoc vyškoleného pracovníka na telefonní infolince projektu, který pomůže stážistovi potřebné administrativní kroky provést nebo zvážit zřízení kontaktních míst, kde budou úkony prováděny s asistencí vyškoleného pracovníka FDV. Od počátku spuštění je infolinka projektu pravidelně využívána právě i za účelem konzultace jednotlivých administrativních kroků. Určitý rozpor oproti evaluačním dotazníkům je vidět v hodnocení náročnosti jednotlivých administrativních kroků konzultanty FDV. Přestože stážisté například předkládání distribučních seznamů hodnotí jako nejméně náročné, konzultanti FDV tuto aktivitu hodnotí pro CS jako náročnou. Tento rozpor je dán tím, že stážisté proces hodnotí ještě před zasláním posledních stravenek, které zpravidla docházejí na jejich adresu. Odeslání posledního distribučního seznamu je tedy v jejich zodpovědnosti. Samotný proces tak sám o sobě není náročný, avšak pro stážisty je náročné dodržet pravidlo distribuční seznam zaslat.

11

S cílem usnadnit poskytovatelům tyto procesy byla v průběhu projektu do systému vyplňování evaluačních dotazníků doplněna funkcionalita zasílání automatického e-mailu s upozorněním na nutnost aktuálně vyplnit evaluační dotazník. V příslušném termínu byli tedy jak PS, tak CS vyzváni k vyplnění dotazníku přímo do své e-mailové schránky. 12 Povinnost hlásit změny proti plánovanému harmonogramu je nutná s ohledem na možnost sledování kvality stáže a dodržování podmínek projektu.

64

Hodnocení náročnosti vedení deníku a vkládání potřebných dokumentů do IS ASAP konzultanty odpovídá hodnocení stážistů. Realizační tým FDV Poměrně překvapivě, konzultanti, administrující jednotlivé stáže, nevidí jako nejnáročnější komunikaci s PS a CS, vedení kontrolních listů ani přípravu smlouvy, což se dalo předpokládat, ale jako náročné shledávají předčasné ukončování stáží a kontrolu dokumentů, které jsou se stáží spojeny (deníky stážisty atd.). Předčasné ukončování stáží je spíše ojedinělé a je pochopitelné, že vzhledem k tomu, že se nejedná o rutinní činnost, je konzultanty tento proces vnímán jako náročnější než jiné stále se opakující činnosti. Vnímaná náročnost je zároveň ovlivněna délkou samotného procesu. Z fokusních skupin, rozhovorů vyplývá, že zavedení (v průběhu projektu) elektronického online vyplňování evaluačních dotazníků pozitivně ovlivnilo vnímání náročnosti této dílčí aktivity jednotlivými konzultanty. Přestože kompletace Smlouvy o zajištění stáže byla hodnocena v dotazníku spíše jako méně náročná ve srovnání s jinými činnostmi, byly zde uvedeny některé kroky, které by se daly zjednodušit. Jednalo se například o dokládání oskenovaného harmonogramu stáže.

65

EO 1.12 - Má vliv administrativní zátěž pro CS a PS na jejich účast v projektu? Tato otázka má návaznost na EO 1.2 Kvantitativní vyhodnocení Částečnou odpověď na tuto otázku poskytují data z evaluačního dotazníku pro poskytovatele. Z nich vyplývá, že i přes administrativu spojenou se zapojením do projektu jsou přínosy účasti v projektu převyšující (viz graf 38). Graf 42 Hodnocení administrativní náročnosti – účast v projektu

Kvalitativní vyhodnocení Potenciální poskytovatele očekávaná administrativa do jisté míry odrazuje od účasti v projektu. Jak již bylo zmíněno dříve, jakmile však poskytovatel realizuje samotnou stáž, vnímání administrativní náročnosti spojené s její realizací je nízké. Jedná se o důležité zjištění, které by mělo být zdůrazněno během propagace projektu mezi firmami. Sami poskytovatelé stáží sice nepovažují projekt ve srovnání s jinými projekty ESF za příliš administrativně náročný, ale chybí jim osobní kontakt s pracovníky FDV, kteří by v regionu dokázali projekt Stáže ve firmách „dobře prodat“ a zároveň poskytovali lokální podporu při realizaci stáží a s nimi spojenými administrativními činnostmi. Přestože v průměru 90 % stážistů považuje administrativní kroky na počátku a v průběhu stáže jako snadné, bylo doplněno, že zejména pro cílovou skupinu osob s nižším vzděláním a omezeným přístupem k výpočetní technice může být odrazujícím faktorem nutnost doložit do IS ASAP dokumenty, aby se mohly přihlásit ke kartě stáže. 17 % samotných stážistů vyhodnotilo tento krok jako složitý. Důležité je zde připomenout, že se jedná pouze o popis možných administrativních překážek. Nakolik jsou mezi jednotlivými skupinami potenciálních účastníků projektu rozšířeny, není předmětem kvalitativního šetření.

66

Návrhy opatření pro oblast administrativy Tabulka 3 Opatření pro oblast Administrativa

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Zainter. strany

Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

Opakované přikládání pojistné smlouvy ke Smlouvě

Dle KZ není důvod dokument opakovaně přikládat ke Smlouvě – poté jej musí KZ kontrolovat. Nutnost mít pojištění vyplývá z metodik a Smlouvy jako takové.

Cílem je snížení administrativní náročnosti.

FDV, PS

1

Manuály KZ, PS, CS

Přikládání karty stáže ke Smlouvě

Dle KZ není důvod dokument přikládat ke Smlouvě – poté jej musí KZ kontrolovat a při úpravě přepracovávat. Karta stáže je vedena v IS ASAP a pro Smlouvu postačí odkaz na šablonu a umístění karty ve složce stáže.

Cílem je snížení administrativní náročnosti.

FDV, PS

1

Manuály KZ, PS, CS

Přikládání podepsaného harmonogramu ke Smlouvě

Možnost přikládat harmonogram pouze ve formátu .pdf. Nyní je potřeba harmonogram vytisknout, podepsat, skenovat a znovu tisknout a přiložit ke Smlouvě – časově náročná aktivita.

Cílem je snížení administrativní náročnosti.

FDV

1

Manuály KZ, PS, CS

Stahování dokumentů z IS ASAP

Vytvoření funkcionality v IS ASAP, která umožní stahování více dokumentů najednou.

Cílem je snížení časové a administrativní náročnosti.

FDV

2

IS ASAP

Archivace občanských průkazů a dotazníků

Zrušení potřeby archivace občanských průkazů a dotazníků pro PS a CS. Časově náročná aktivita, kdy tyto postačí v elektronické verzi ve složce stáže, jedná se o dokumenty bez podpisu.

Cílem je snížení administrativní náročnosti.

FDV

1

Manuál KZ

Snížení počtu kontrolních listů

KL 3A, 7B, 8 jsou vyplňovány spíše rutinně a neobsahují žádné nové informace pro realizaci stáže. Bylo doporučeno zjednodušení, případně sloučení s jinými kontrolními listy.

Cílem je snížení administrativní náročnosti.

FDV

2

Manuál KZ

67

Automatické ověřování při vložení dokumentu

Nastavení časového rozhraní relevantnosti stáže pro PS

Vytvoření funkcionality v IS ASAP, která zajistí informování přiděleného konzultanta o vložení nebo úpravě dokumentu bez manuální kontroly.

V IS ASAP nastavit možnost, aby PS uvedl, v jakém časovém rozhraní je pro něho realizace stáže ještě relevantní – přínosné především u sezónních pozic.

68

Cílem je snížení činností stážisty a poskytovatele ve smyslu nutnosti informovat o změnách dokumentů a jejich automatizace.

FDV

Cílem je vyšší informovanost uchazečů a KZ o případné nemožnosti stáž absolvovat, pokud se zpozdí proces schvalování karty či uchazečů.

FDV

1

IS ASAP

1

IS ASAP

PS CS

PS CS

2.5. Procesy a metodiky Evaluační téma

6. Procesy a metodiky

Číslo EO

Zkrácený název EO

EO 1.14

Nastavení metodiky

EO 1.15

Nastavení procesů

EO 1.16

Komunikace s participanty

Plné znění evaluační otázky Jsou metodiky projektu (metodika šablon, metodika kontrol, metodika pro CS/PS a další) vhodně nastaveny a zpracovány odpovídající formou? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou procesy projektu vhodně nastaveny (proces schvalování/revize šablon, párování CS-PS a jiné)? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Jsou správně nastaveny a zvoleny komunikační kanály směrem k CS a PS? Je nějaký prostor pro využití nových kanálů?

EO 1.14 - Jsou metodiky projektu (metodika šablon, metodika kontrol, metodika pro CS/PS a další) vhodně nastaveny a zpracovány odpovídající formou? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení. Metodiky projektu zpracovávané pro jeho realizaci lze rozdělit na interní a externí. Interní slouží pouze realizačnímu týmu (např. analytikům tvorby šablon, konzultantům apod.) a řadí se mezi ně např. Manuál pro konzultanty. Externí metodiky slouží cílové skupině projektu a veřejnosti a jedná se zejména o Manuál pro stážistu a Manuál pro poskytovatele stáží. Přehled základních metodik je uveden v příloze vstupní zprávy. Manuál pro stážistu v 5.0 Cílem manuálu je poskytnout informace uchazeči/stážistovi o procesu přihlášení na stáž a průběhu stáže až po její ukončení. Metodika definuje činnosti uchazeče o stáž/stážisty. I když je manuál vnímán stážisty pozitivně, má určitá úzká místa, na které je možné se zaměřit v případě jeho úprav. Manuál pro poskytovatele v 5.0 Cílem manuálu je seznámit poskytovatele stáží s realizací projektu krok za krokem - od registrace do IS ASAP, přes průběh stáže až po její ukončení. Metodika definuje činnosti poskytovatele, jež jsou zpracovány přehlednější formou než v Manuálu pro stážistu. Manuál je poskytovateli vnímán pozitivně. � Manuál pro konzultanty v 5.0 Hlavním cílem manuálu pro konzultanty je stanovit základní postupy při komunikaci s cílovou skupinou, tj. s uchazeči o stáže/ stážisty, a s poskytovateli stáže. Všechny tyto stěžejní manuály a další metodiky jsou v průběhu realizace projektu měněny a verzovány. V kvalitativní části evaluace byly hodnoceny změny těchto metodik a jejich vliv na procesy a administrativní náročnost. S pomocí rozhovorů s konzultanty a cílovou skupinou projektu byla definována opatření na zlepšení metodik, která by měla být přijata. Na základě kvantitativních dat lze říci, že jak poskytovatelé stáží, tak sami stážisté jsou s uvedenými metodikami a manuály spokojeni. Negativně se v tomto smyslu vyjádřilo pouze necelých 9 %.

69

Hodnocení spokojenosti je rozděleno do dvou skupin dle povahy metodiky, a to na hodnocení spokojenosti s externími metodikami, které jsou určené pro účastníky projektu a hodnocené zapojenými osobami do projektu, a na hodnocení spokojenosti s interními metodikami, jejichž hodnocení je provedeno na základě kvalitativního výzkumu mezi členy realizačního týmu. Kvantitativní vyhodnocení Jak poskytovatelé stáží, tak stážisté uvádějí vysokou míru spokojenosti s dostupnými informačními materiály a dokumenty, kterými se řídí při realizaci stáže. Míra nespokojenosti se u obou skupin pohybuje do 10 %. Graf 43 Spokojenost s informačními materiály

Kvalitativní vyhodnocení Mezi stážisty panuje s dostupnými metodikami a manuály spokojenost. Stážisté uvádějí, že jim přijde přínosné mít jeden velký manuál, ve kterém jsou všechny oblasti podrobně popsány. Společně s poskytovateli stáží by však ocenili, kdyby pro ně existovala zjednodušená verze manuálu ve formě checklistu, ve kterém by byly jednotlivé kroky zjednodušeně shrnuty. Poskytovatelé stáží rovněž uvádějí, že v případě realizace pouze jedné stáže převažují náklady obětované příležitosti spjaté s časovou náročností studia metodik a dalších materiálů spojených. Podobný požadavek na zjednodušení manuálu a sjednocení work-flow vznikl i na straně konzultantů FDV. Bylo řečeno, že vzhledem k omezené funkčnosti informačního systému, rozsáhlosti kontrolních listů a další dokumentace, si každý z konzultantů vede vlastní tabulky s přehledy jednotlivých stáží, které obsahují informace z různých datových uložišť (IS ASAP, databáze projektu na platformě Sharepoint, dokumenty na sdíleném disku). Konzultanti FDV obecně vnímají narůstající objem formálních i věcných úprav u každé nové verze manuálů a metodik. Chápou, že změny jsou odrazem zkušeností s průběhem realizace projektu a snahou o zajištění podmínek pro co nejkvalitnější formu stáží, ale přesto

70

byly a jsou přijímány spíše negativně vzhledem k tomu, že učiněné změny v metodikách se dostatečně nepromítají do podpůrných administrativních nástrojů. Zástupci realizačního týmu k tomuto zároveň uvedli, že metodiky jsou obsáhlejší, ale jejich rozsah je dle nich dán nutností jasně stanovit základní pravidla projektu, jelikož realizační tým přebírá velkou část odpovědnosti za proplácení jednotlivých stáží. Stážisté změny metodik a manuálů na rozdíl od poskytovatelů v podstatě nevnímali. Pro poskytovatele tyto změny v čase představovaly spíše negativní zkušenost spojenou s nárůstem povinností či omezení i v průběhu jimi započatých projektových aktivit. Proto na fokusních skupinách uvedli, že by uvítali možnost řídit se manuálem aktuálním v době vypsání karty. S ohledem na pilotní nastavení projektu a pravidla je však vždy nutné řídit se aktuálním manuálem, který je platný a účinný při podpisu Smlouvy o zajištění stáže. Stěžejní doporučení v oblasti metodik a jejich revizí je následující. V případě, že metodika upravuje proces či způsob fungování projektu, pak provedené změny musí být zapracovány i do podpůrných administračních nástrojů, které projekt využívá. Další doporučení se dotýká aplikace provedených změn. Změny a nová pravidla by měla být uplatňována striktně na nově vznikající stáže, protože změna podmínek v průběhu realizace má negativní dopad na zapojené osoby do projektu.

71

EO 1.15 - Jsou procesy projektu vhodně nastaveny (proces schvalování/revize šablon, párování CS-PS a jiné)? Pokud ne, jaká opatření by měla být přijata na jejich zlepšení? Při identifikaci stěžejních procesů projektu Stáže ve firmách bylo nalezeno celkem dvanáct nejdůležitějších procesů. Následující text poskytuje pouze základní shrnutí a je odrazovým můstkem pro detailní analýzu, která je k dispozici v technické příloze Analýza procesů projektu Stáže ve firmách. Další důležitou poznámkou je, že jednotlivé procesy nelze chápat striktně individuálně, nýbrž v kontextu fungování celého projektu, což se promítá i do provázání této evaluační otázky s dalšími částmi procesní evaluace. Seznam procesů je následující:            

Registrace do IS ASAP (poskytovatel) a vypsání karty stáže Registrace do IS ASAP (stážista) a přihlášení na stáž Spárování CS a PS – Uzavření smluvního vztahu Zahájení stáže Změny v realizaci stáže Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže Řádné ukončení stáže Předčasné ukončení stáže Tvorba šablon Administrativní kontrola stáže Kontrola na místě – hlášená Kontrola na místě – nehlášená

Ke každému z výše zmiňovaných procesů je v technické příloze Analýza procesů projektu Stáže ve firmách dostupné schéma včetně detailního popisu, a proto je k procesům zde věnováno pouze stručné hodnocení a souhrn stěžejních doporučení, včetně cílů těchto opatření. Registrace do IS ASAP (PS) a vypsání karty stáže Osoby, které z pozice realizačního týmu schvalují karty stáže a komunikují s potenciálními poskytovateli při procesu registrace a vypisování karet stáže uvádějí, že registrace jako taková není pro poskytovatele administrativně náročná a předpokládá se, že zástupci organizací mají přístup k technickému zázemí a není tedy pro ně problém pracovat s IS ASAP (skenovat, tisknout, vkládat dokumenty). Pokud jsou ze strany poskytovatele při registraci zaznamenány chyby, jedná se spíše o nedůslednost z důvodu neznalosti metodik (např. chybí doklad o vzdělání mentora). Jako nešvar je uváděno, že se v menší míře objevují situace, kdy poskytovatele zaregistruje do IS ASAP třetí osoba a poskytovatel jako takový nemá pak do této registrace přístup. Tato situace pak ztěžuje komunikaci. Chybovost při vypisování karet stáží byla více diskutována u evaluační otázky EO 2.10.

72

Z hlediska tohoto procesu je důležité zmínit hodnocení procesu režimu schvalování karet. Režimy karet stáží jsou měněny v závislosti na průběhu projektu a stavu ověření konkrétních šablon. Problémem ovšem je, že v IS ASAP je možné vypisovat karty stáže ke všem uveřejněným šablonám bez ohledu na režim, ve kterém se karta aktuálně nachází. V průběhu projektu tedy neustále narůstal počet karet „čekajících na schválení“ i u šablon, které byly již realizací stáží ověřeny, a tedy bylo zřejmé, že k nim nebudou žádné další karty schváleny. Především nově příchozí zpravidla existenci tohoto opatření nezaregistrovali a vypsali kartu s nabídkou stáže, které byla v aktuálním čase již bezpředmětná. Tato situace poté generovala mnoho dotazů ze strany poskytovatelů, které museli především pracovníci na infolince řešit. O tomto problému hovořili i poskytovatelé, kteří by uvítali více resp. přehlednější informací o režimech a stavu ještě před vypsáním karty stáže. Opatřením by bylo zavedení příznaků u šablon v IS ASAP, kdy by poskytovatel hned viděl, v jakém režimu by se nacházela jím vypsaná karta stáže. Tabulka 4 Opatření pro oblast Registrace PS do IS ASAP

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Vkládání dokumentů do IS ASAP povinnost

Všechny položky a dokumenty, které jsou klíčové pro správné posouzení karty / uchazeče o stáž, nastavit v IS ASAP jako povinné.

Zefektivnit proces schvalování karet a uchazečů.

Životopis mentora – daný formát

Zavedení jednotného formátu životopisu buď vzorovým formulářem vkládaným do IS ASAP nebo přímým integrováním polí do IS ASAP.

Zefektivnění schvalování karet.

Historie IS ASAP

Upravit funkcionalitu IS ASAP tak, aby vložené dokumenty PS nebylo možné smazat a zůstaly v historii.

Snazší orientace při porovnávání změn prováděných ze strany PS v dokumentech

Možnost automatického napojování IS ASAP na rejstříky pro podporu automatického ověřování (např. Registr ekon. subjektů, Registr živnostenského podnikání, Justice – obchodní rejstřík apod.)

Zefektivnění ověřování údajů při schvalování stážistů, karet a v průběhu prováděných kontrol.

Zavedení příznaků u karet v IS ASAP, kdy by poskytovatel hned viděl, v jakém režimu by se nacházela jím vypsaná karta stáže.

Snadnější orientace v režimu karet pro poskytovatele.

Propojení IS ASAP a rejstříků

Doplnění příznaků k šablonám

Zainteresované strany

Míra změny (1 mírná,2 střední, 3 vysoká)

FDV – KZ PS

IS ASAP 2

CS

73

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

Manuál pro PS

IS ASAP

FDV – KZ 1

Manuál pro PS

2

IS ASAP

PS

FDV – KZ PS

IS ASAP FDV - KZ

2

Manuál pro KZ

1

IS ASAP

FDV – KZ PS

Registrace do IS ASAP (CS) a přihlášení na stáž Jak již bylo zmíněno dříve, zástupci realizačního týmu uvádějí, že pro vybrané skupiny s nižší úrovní počítačové gramotnosti je náročné zvládat prvotní kroky zapojení se do projektu spojené s registrací do informačního systému a digitalizací povinných dokumentů. Problémy spojené s přihlašováním ke kartě stáže byly diskutovány v EO 2.10. Tabulka 5 Opatření pro oblast Registrace CS do IS ASAP

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Zainteresované strany

Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3vysoká)

Poradenství ke stážím a technická podpora

Zavedení možnosti individuálního poradenství pro uchazeče při zapojení do projektu a podpora při provádění úkonů v IS ASAP i formou přístupu k PC.

Rozšíření počtu uchazečů, pro které je bariérou práce na PC, nebo potřebují individuální pomoc při výběru vhodné stáže

FDV

3

Manuál pro CS

1

IS ASAP

Validace vloženého rodného čísla

Propojení IS ASAP a rejstříků

Historie IS ASAP

Pozastavení schvalování stáže

CS

Validace vyplněného rodného čísla

Zamezení zadávání neplatných rodných čísel, které jsou jediným jednoznačným identifikátorem zapojených osob z cílové skupiny

Možnost automatického napojování IS ASAP na rejstříky pro podporu automatického ověřování (např. Registr ekon. subjektů, Registr živnostenského podnikání, Justice – obchodní rejstřík apod.)

Zefektivnění ověřování údajů při schvalování stážistů, karet a v průběhu prováděných kontrol.

Upravit funkcionalitu IS ASAP tak, aby vložené dokumenty CS nebylo možné smazat a zůstaly v historii

Snazší orientace při porovnávání změn v dokumentech.

FDV – KZ

Posílení kontrolní činnosti v předrealizační fázi stáže (tj. před podpisem smlouvy) a přijetí preventivních opatření, která sníží hrozbu nekvalitně probíhající stáže a zamezí nutnosti následné kontroly až ve fázi realizační (tj. po podpisu smlouvy)

FDV – KZ

Možnost pozastavit nebo zcela zastavit schválení stáže na základě zjištění provedených při účasti na výběrovém osobním pohovoru mezi PS a CS

74

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

FDV CS

IS ASAP FDV - KZ

2

Manuál pro KZ

2

IS ASAP

2

Manuál pro CS/PS/KZ, Metodika kontrol

CS

CS PS

Životopis uchazeče – daný formát

Zavedení jednotného životopisu buď vzorovým formulářem vkládaným do IS ASAP nebo přímým integrováním polí do IS ASAP.

Zamezení častým opravám a doplňování životopisu a poskytnutí návodu pro uchazeče.

CS

1

Manuál pro CS ISASAP

Spárování CS a PS – Uzavření smluvního vztahu V této oblasti byla zmiňována především malá možnost ověřit, zda před vypsáním karty stáže již neexistuje pracovněprávní vztah mezi CS & PS (viz EO 2.9). Dále bylo doporučeno během procesu párování využít online dotazníky pro zjišťování informací před zahájením stáže. Jednalo by se o nahrazení Excel dotazníků online dotazníky, které by stážista i poskytovatel vyplňovali přímo ve svém profilu v informačním systému. Pro hodnocení náročnosti aktivit před podpisem smlouvy viz EO 1.11. Tabulka 6 Opatření pro oblast Párování CS a PS

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Kontrola pracovněprávního vztahu mentora k poskytovateli

Možnost kontroly, zda je mentor v pracovněprávním vztahu k poskytovateli a případně v jakém rozsahu. Bylo by vhodné přidat možnost nahlížení do smluvního vztahu.

Cílem je zjistit, zda je mentor u PS opravdu zaměstnán a případně zda jeho činnosti a kapacita dostačují dané kartě stáže.

Převedení dotazníků do online podoby, případně přímo do IS ASAP (při vyplňování dochází k duplikování již jednou zadávaných informací).

Cílem je časová úspora.

Zrušení příloh smlouvy – karta stáže je neměnný dokument, požadavek mít pojistnou smlouvu může být pouze součástí povinností PS dle smlouvy.

Při vypracování smlouvy se z důvodu kontroly správnosti kontrolují i přílohy, a to zvyšuje časovou náročnosti. Cílem je urychlit proces vyhotovení a podepsání smlouvy.

Dotazníky pro CS/PS – online vyplňování

Snížení počtu příloh Smlouvy – karta stáže a pojistná smlouva

Zainteresované strany

FDV

Míra změny (1 - mírná,2 střední, 3 - vysoká)

Manuál pro PS 2 Manuál pro KZ

PS

FDV

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

1

CS

Manuál pro CS/PS/KZ IS ASAP

PS

75

FDV

2 Manuál pro KZ Manuál pro PS

Harmonogram jako příloha Smlouvy

Zrušení povinnosti podepisovat a znovu skenovat harmonogram jako přílohu Smlouvy. Dostačující je přiložení harmonogramu ke smlouvě ve formátu.pdf.

Cílem je časová a materiální úspora.

FDV

1 Manuál pro KZ

Zahájení stáže V rámci tohoto procesu nebyly shledány žádné problémové oblasti, byl pouze zmíněn jeden námět na zlepšení, a to v průběhu fokusní skupiny se stážisty. Evaluační dotazníky (vstupní, průběžné, závěrečné) jsou dle jejich slov často vyplňovány formálně a vhodnější formou by byly rozhovory, např. telefonické kladení dotazů (využití CATI dotazování). Dotazování účastníků by tak neprobíhalo ve formě cenzu prostřednictvím elektronických evaluačních dotazníků, ale byl by dotazován pouze výběr respondentů, a to telefonickou formou. Kladem této varianty je mimo jiné okamžitá zpětná vazba o průběhu stáže. Sběr dat prostřednictvím telefonického dotazování je nicméně více časově a finančně náročné a u osob, které jsou toho času na stáži, může snižovat návratnost a jejich zastižení. Doporučení pro tuto oblast je tak spíše obecným doporučením pro sběr relevantních informací. Tabulka 7 Opatření pro oblast Zahájení stáže

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Nahrazení nebo doplnění evaluačních dotazníků CATI dotazováním

Nahradit nebo doplnit zjišťování zpětné vazby pomocí vyplňování online evaluačních dotazníků (od CS i PS) telefonickým CATI dotazování.

Ověření informací z evaluačních dotazníků a získání lepší zpětné vazby díky interaktivnímu způsobu přímého dotazování.

Zainteresované strany

Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

3

Manuál pro CS/PS/KZ

FDV CS PS

Změny v realizaci stáže Změny v realizaci stáže je možné rozlišit na dvojí. Jednak na změny, které jsou uskutečněny v docházce a poté změny, které jsou provedeny v samotném harmonogramu. Proces administrace změn v harmonogramu je konzultanty vnímán jako náročnější, jelikož s sebou nese nutnost vyhotovení dodatku ke smlouvě a zajištění podpisů všemi smluvními stranami. Ještě obtížnější se tento proces jeví, pokud zároveň s nahlášením změny dochází k předčasnému ukončení stáže. S cílem usnadnit, zrychlit a sjednotit tyto postupy byly na všechny úkony včetně e-mailové komunikace s PS a CS vytvořeny vzory, které konzultanti využívají. Vnímaná náročnost je tedy ovlivněna spíše nutností zajištění vyjádření všech stran než náročností samotného procesu. Pro informace a hodnocení procesu hlášení změn v harmonogramu viz EO 1.11.

76

Tabulka 8 Opatření pro oblast Změny v realizaci stáže

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Zainteresované strany

Míra změny (1 - mírná,2 střední, 3 vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

Harmonogram stáže - online

Transformovat harmonogram do online prostředí IS ASAP

Zefektivnění řízení prováděných změn harmonogramu v průběhu projektu.

FDV

2

Manuál pro CS/PS/KZ

PS

IS ASAP

Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže Co se týká deníku, poskytovatelé zmiňují, že v případě, že je tento dokument měněn na základě změny v harmonogramu, tak trvá dlouho než jej konzultant zašle upravený, a je tedy vyplňována starší verze deníku. Na základě toho je deník vrácen a je potřeba jej upravit. Opatřením by byla možnost, aby byla vždy aktuální verze deníku v IS ASAP a reflektovala by změny v harmonogramu. Poskytovatelé také nebyli spokojeni s množstvím tištěných materiálů a upozorňovali, že stravenky chodily se zpožděním. V případě stravenek by poskytovatelé uvítali, kdyby bylo zrušeno zasílání podepsaného distribučního seznamu a místo toho by stážista jen potvrzoval příjem stravenek např. v IS ASAP. Zástupci cílové skupiny hodnotili objem administrativy s dokumentací stáže zvládnutelný, přičemž záleželo na tom, zda nárokovali ubytování a cestovné.

jako

Tabulka 9 Opatření pro oblast Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Zainteresované strany

Deník – aktuální verze dostupná v IS ASAP

Pravidelné nahrávání aktuální verze deníku do IS ASAP a možnosti jeho stažení a propojení změn provedených v harmonogramu

Pružnější reakce na změny dokumentů a předejití vyplňování neaktuálních verzí dokumentů.

FDV

Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

1

Manuál pro CS/PS/KZ

CS IS ASAP PS

Řádné ukončení stáže V procesu řádného ukončování stáže nejsou z pohledu konzultantů, stážistů a poskytovatelů shledávány žádné větší překážky a problémy. Z pozice stážistů pouze vyplynul návrh na možnost nahrazení evaluačních dotazníků rozhovory, což souvisí s tím, že evaluační dotazníky jsou vyplňovány pouze formálně a ztrácí tak vypovídající hodnotu (stejně jako u vstupních a průběžných evaluačních dotazníků). Poskytovatelé by uvítali, kdyby bylo možné urychlit proces zaslání faktury a žádosti o úhradu stážistou. 77

Doporučení pro tuto oblast je tak spíše obecným doporučením pro sběr relevantních informací. Tabulka 10 Opatření pro oblast Řádné ukončení stáže

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Nahrazení nebo doplnění evaluačních dotazníků CATI dotazováním

Nahradit nebo doplnit zjišťování zpětné vazby pomocí vyplňování online evaluačních dotazníků (od CS i PS) telefonickým CATI dotazování.

Ověření informací z evaluačních dotazníků a získání lepší zpětné vazby díky interaktivnímu způsobu přímého dotazování.

Zainteresované strany

Míra změny (1 - mírná,2 - střední, 3 - vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

3

Manuál pro CS/PS/KZ

FDV CS PS

Předčasné ukončení stáže Během fokusních skupin bylo konzultanty FDV uvedeno, že v případě předčasného ukončení stáže je bariérou časová náročnost, a to zvláště pro stážistu v případě, že je stáž ukončována z objektivních důvodů (např. stážista si našel zaměstnání). Ukončení trvá až dva měsíce a bylo by vhodné tuto dobu zkrátit, a to především při ukončení z objektivních důvodů. Tvorba šablon Tvorba šablon a revize stávajících šablon je interním procesem, do kterého vstupují členové realizačního týmu a dále odborníci z daného oboru, ve kterém je šablona tvořena. Vstupní požadavky na CS jsou dle realizačního týmu nastaveny široce a bylo by vhodnější zúžit vstupní požadavky, a to konkrétně požadavek na zaměření vzdělání. Z pozice tvůrců šablon bylo doporučeno šablony spíše rozdělit do několika kategorií, na ty striktně vyžadující odborné vzdělání v konkrétní oblasti nebo oboru u mentora případně i stážisty. Dále členové RT doporučují šablony rozdělit hierarchicky, tedy tam kde je několik příbuzných šablon jednoznačně oddělit např. úrovní požadovaného vzdělání mentora i stážisty jejich použití. Jako další doporučení vedoucí k posílení kvality stáže u vybraných šablon je stanovit minimální počet zaměstnanců poskytovatele, u kterého se bude stáž realizovat. Jedná se o šablony, které svou podstatou vyžadují spolupráci více osob či oddělení. Vytvoření návrhu šablony není složitým procesem. Při tvorbě šablony bylo nejnáročnější, především časově, sestavení pracovní skupiny expertů, jelikož byl zaznamenán nízký zájem odborných sdružení a zástupců zaměstnavatelů se na tvorbě šablon podílet. Vhodná by byla i spolupráce s MŠMT v případě oslovování škol, které je vhodné jako vzdělavatele do tvorby šablon též zapojit. Celkově jejich zájem o projekt, jak již bylo uvedeno při hodnocení EO 1.5, byl velmi nízký. Na jednání pracovní skupiny byly nejvíce diskutovány vstupní kvalifikační požadavky a požadovaná délka praxe mentora. Při schvalování šablon v rámci Odborné

78

rady (stálé uskupení) docházelo spíše k minimálním obsahovým úpravám v předložených šablonách: Úkolem členů Odborné rady byl především metodický dohled nad tvorbou šablon. Tabulka 11 Opatření pro oblast Tvorba šablon

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Zainteresované strany

Míra změny (1 mírná,2 střední, 3 - vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

Úprava nastavení šablony

Šablony by bylo vhodné celkově upravit, a to jak hierarchizací, tak doplněním o další parametry (např. umožnění nabídky stáže k některým šablonám pouze PS s určitým minimálním počtem zaměstnanců PS)

Cílem je lepší orientace v systému šablon a zvýšení kvality realizovaných stáží

FDV

1

Metodika tvorby šablon

Podpora účasti v PSE

Zefektivnění komunikace se školami, oborovými svazy (např. prostřednictvím Sektorových rad, případně dalších uskupení), aby se zvýšila motivace vzdělavatelů a zaměstnavatelů podílet se na nastavení systému odborných stáží . Bylo by vhodné vytvořit sítě napříč příbuznými projekty.

Zefektivnění procesu přípravy šablony a možnost reflektovat požadavky pracovního trhu, též snížení časového zatížení při sestavení PSE.

FDV

2

Metodika tvorby šablon

Administrativní kontrola stáže V rámci administrativních kontrol dochází k vyhodnocování dokumentace, která je jak stážistou, tak i poskytovatelem stáže předkládána. Rizikem, které je zde možné sledovat, je relevantnost informací obsažených v doložených podkladech. Jedná se např. o informace uvedené v čestném prohlášení stážisty resp. uchazeče o stáže či mentora stáže. Pro ověření pravdivosti by bylo možné využít spolupráce a informací poskytnutých např. Českou správou sociálního zabezpečení, což nebylo FDV umožněno s ohledem na možnosti stanovené právním řádem České republiky. Kontrola na místě – nehlášená Nehlášené kontroly probíhají nejčastěji na základě získaných podnětů od konzultantů (mohou tak navazovat na administrativní kontrolu). Přínosem pro proces realizace kontrol (jak administrativních, tak i kontrol na místě) by byla jak větší míra zapojení konzultantů administrujících jednotlivé stáže do kontrolních procesů, tak i delegace činností a pravomocí na nižší články realizátora projektu, tedy FDV13.

13

Zástupci realizačního týmu však bylo uvedeno, že v samotné agendě těchto konzultantů není příliš mnoho prostoru na to, aby se účastnili kontrolní činnosti, přestože o dané stáži mají nejvíce informací ze vzájemné komunikace.

79

Pro účely kontrol by mohlo být přínosem propracování systému analýzy rizikovosti, a to s ohledem na průběh realizace projektu, k čemuž budou sloužit výstupy ze statistik evaluačního šetření.

Tabulka 12 Opatření pro oblast Kontrola na místě - nehlášená

Název opatření

Úprava analýzy rizikovosti

Popis opatření

Cíl opatření

Zainteresované strany

Upravení kritérií pro tvorbu analýzy rizikovosti dle dosavadních zkušeností s průběhem realizace projektu a výstupů z evaluačního šetření.

Cílem je přehodnotit rizika tak, aby reflektovaly reálný průběh realizace projektu a přiřazená rizikovost byla validní.

80

FDV

Míra změny (1 - mírná,2 střední, 3 vysoká)

Dopad změny (IS ASAP, metodika apod.)

2

Metodika kontrol

EO 1.16 Jsou správně nastaveny a zvoleny komunikační kanály směrem k CS a PS? Je nějaký prostor pro využití nových kanálů? Velice pozitivně byla během fokusních skupin a rozhovorů hodnocena komunikace s konkrétními konzultanty stáží. Oceňována byla především vstřícnost a ochota při telefonické komunikaci. Graf 44 Spokojenost CS s konzultantem FDV

U stážistů rovněž panovala spokojenost s informacemi, které byly dostupné na Facebooku. Tento informační kanál vnímají jako živý a jak již bylo řečeno výše, ocenili by, kdyby i Národní katalog stáží měl podobu sociální sítě s podobnými funkcemi. Jedná se však o obecné doporučení, jehož implementaci by bylo nutno dále rozpracovat v závislosti na časové a finanční náročnosti.

81

3. Dopadová evaluace 3.1. Efekt stáže Evaluační téma

7. Efekt stáže

Číslo EO

Zkrácený název EO

EO 2.5

Efekt stáže – ekonomická aktivita

EO 2.6

EO 2.8

Efekt stáže – zaměstnáni u poskytovatele Efekt stáže – u kterých participantů stáže (ne)fungují

Plné znění evaluační otázky Jaká část stážistů bezprostředně po ukončení stáže vstoupí do zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti a jaká část stážistů je do 6 měsíců po ukončení stáže v zaměstnání/vykonává samostatnou výdělečnou činnost? Jaká část stážistů je po ukončení stáže v zaměstnání u daného poskytovatele stáže? Jedná se o dlouhodobý efekt, tzn. I po 6 měsících jsou zaměstnáni? U jakého profilu stážistů a jejich poskytovatelů fungují stáže nejlépe/nejhůře?

EO 2.5 - Jaká část stážistů bezprostředně po ukončení stáže vstoupí do zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti a jaká část stážistů je do 6 měsíců po ukončení stáže v zaměstnání/vykonává samostatnou výdělečnou činnost? Ekonomický status a jeho změna Informace o vývoji ekonomického statusu bývalých stážistů poskytlo telefonické dotazování provedené 6 měsíců po ukončení stáže. Přineslo poměrně pozitivní zjištění, že oproti původním osloveným zhruba 29,4 % zaměstnaných stážistů má půl roku od ukončení stáže práci 65,6 % stážistů. Počet nezaměstnaných účastníků projektu tedy výrazně klesl. Nicméně je třeba upozornit, že není možné automaticky tvrdit, že tento efekt způsobil právě projekt. Nakolik je tento efekt způsoben právě účastí v projektu je součástí kontrafaktuální evaluace, která je součástí této zprávy. Graf 45 Srovnání ekonomického statutu před zahájením stáže a 6 měsíců po stáži

82

Z hlediska úrovně dokončeného vzdělání existují pozitivní změny směrem k vyšší zaměstnanosti především u osob s bakalářským a magisterským vzděláním a u osob s výučním listem. Graf 46 Srovnání ekonomických statusů vybraných vzdělanostních kategorií

Pracovní úvazky u zaměstnaných stážistů Bývalí stážisté, kteří nalezli nové zaměstnání, nebo pokračují v práci původní, mají v souladu s trendem v ČR zejména plné pracovní úvazky. Přesto převyšují český průměr v míře částečných úvazků a poměrně často jsou také zaměstnáni na tzv. dohody.

83

Graf 47 Velikost pracovního úvazku a forma zaměstnání 6 měsíců po ukončení stáže

Odlišnou strukturu oproti situaci v ČR mají zaměstnaní bývalí stážisté v rozložení pracovních úvazků na dobu neurčitou a určitou. Přestože i u nich převládá smlouva na dobu neurčitou (54,8 %), jsou poměrně často zaměstnáni na termínovanou pracovní smlouvu s větší pracovní nestabilitou. Graf 48 Práce na dobu určitou/neurčitou u bývalých stážistů

Soulad mezi stáží a uplatněním v oboru / pracovní pozicí Z dostupných dat můžeme říci, že se bývalí stážisté, kteří nalezli zaměstnání, uplatňují v oboru, ve kterém vykonávali stáž (téměř z 63 %). Poměrně shodně vychází soulad typové pozice na stáži s pracovní pozicí, kterou stážista vykonává nyní. Ten se také vyskytuje u více jak 60 % zaměstnaných bývalých stážistů.

84

Graf 49 Shoda oboru a pozice stáže s vykonávaným zaměstnáním

Situace nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních Přestože pokles nezaměstnanosti bývalých stážistů je výrazný, malý podíl nezaměstnaných (22 %) či ekonomicky neaktivních (8,4 %) přetrvává. Nejčastější překážkou nalezení zaměstnání je pro nezaměstnané bývalé stážisty špatná ekonomická situace regionu, ve kterém žijí, a také převis pracovní síly nad počtem volných pracovních míst. Mezi ekonomicky neaktivními bývalými stážisty převažovaly ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené. Rodinné povinnosti byly v jejich případě jediným uváděným důvodem pokračující ekonomické neaktivity. Co se týče situace v průběhu 6 měsíců po ukončení stáže, jen malý podíl současných nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob byl alespoň krátce zaměstnán či se věnoval samostatně výdělečné činnosti. Někteří z nich byli po nějakou dobu zaměstnáni u poskytovatele stáže, avšak tato spolupráce byla z různých důvodů ukončena (snížení stavu zaměstnanců u poskytovatele, studium stážisty).

85

EO 2.6 - Jaká část stážistů je po ukončení stáže v zaměstnání u daného poskytovatele stáže? Jedná se o dlouhodobý efekt, tzn. i po 6 měsících jsou zaměstnáni? Ze 724 stážistů, kteří zodpověděli telefonický dotazník, je půl roku od ukončení stáže zaměstnáno u poskytovatele stáže 15,2 %. Malá část stážistů (14 ze 724 dotázaných), kteří v současnosti pracují u jiného zaměstnavatele či jsou nezaměstnaní, bezprostředně u poskytovatele stáže rovněž pracovala, z různých důvodů (smlouva na dobu určitou, krátkodobá brigáda na dohodu o provedení práce, výhodnější nabídka) však tuto spolupráci přerušili. Graf 50 Podíl zaměstnaných absolventů stáží zaměstnaných přímo u poskytovatele stáže

Spolupráce bývalých stážistů vykonávajících samostatně výdělečnou činnost a poskytovatelů stáží je spíše výjimečná.

86

EO 2.8 - U jakého profilu stážistů a jejich poskytovatelů fungují stáže nejlépe/nejhůře? Koncepce dopadová evaluace projetu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí vychází ze specifikace přínosů projektu pro cílovou skupinu, která je součástí projektové dokumentace. Hlavní přínos celého projektu pro cílovou skupinu byl definován takto: "CS získá absolvováním stáže vyšší možnost uplatnit se na trhu práce a získat lepší finanční ohodnocení." Opodstatnění a teoretický koncept pro toto tvrzení je položen v první části technické přílohy s názvem Analýza dopadů projektu Stáže ve firmách. Pro dopadovou evaluaci je vhodné na projekt nahlížet optikou mezinárodně uznávané metodiky PRINCE2©, která jasně definuje pojmy (inputs, outputs, outcomes a benefits) včetně jejich vzájemných vazeb na životaschopnost projektu. Následující schéma ukazuje aplikaci výše uvedených pojmů této metodiky na projekt Stáže ve firmách. Obrázek 4 Schéma vztahů mezi vstupy, výstupy, výsledky a benefity

Na základě takto specifikovaných přínosů projektu je položen základ pro kontrafaktuální evaluaci projektu. Hlavním aparátem k odhadu efektů projektu byly využity jak regresní metody (Difference in Differences Estimator, First Difference Estimator, Fixed Effects Estimator), tak i metody vycházející z párování osob (Propensity Score Matching, Exact

87

Matching). Více informací k uvedeným metodám je k nalezení v technické příloze s názvem Modely kontrafaktuální evaluace. Kontrafaktuální design vyžaduje ustanovení dvou skupin osob. První skupina osob je tvořena stážisty a druhá – kontrolní- skupina je v tomto případě tvořena osobami, které projevily zájem o účast na projektu tím, že podaly alespoň jednu přihlášku k vypsané kartě stáže (inzerované stáži v rámci katalogu stáží). Obě skupiny tvoří pouze náhodný výběr z celé populace stážistů a uchazečů o stáž. U náhodně vybraných osob byly pomocí telefonického dotazování zjišťovány informace o změně ekonomického statutu, změně příjmu z výdělečné činnosti a další socio-demografické údaje, které nejsou dostupné v rámci informačního systému ASAP. Bližší informace o náhodném výběru a shromažďovaných údajích od respondentů jsou k nalezení v části Popis dostupných dat pro dopadovou evaluaci v technické příloze Analýza dopadů projektu Stáže ve firmách a v technické příloze Dostupná data k evaluaci projektu Stáže ve firmách. Jelikož někteří respondenti odmítli sdělit přesnou částku příjmu z výdělečné činnosti, avšak byli svolní ke sdělení, do které kategorie jejich příjem spadá, je změna příjmu z výdělečné činnosti sledována jak v přesných hodnotách, tak i jako změna kategorie příjmu z výdělečné činnosti. Přesná specifikace jednotlivých kategorií je k nalezení v technické příloze Analýza dopadů projektu Stáže ve firmách. V případě ekonomického statutu byly na nejvyšší úrovni sledovány pouze tyto čtyři kategorie (zaměstnanec, OSVČ/podnikatel, nezaměstnaný, ekonomicky neaktivní). Tyto čtyři kategorie tvoří základ pro odvození hodnocené změny ekonomického statutu. Za pozitivně hodnocené změny ekonomického statutu jsou považovány následující čtyři typy změn, kdy první ekonomický statut odpovídá ekonomickému statutu dané osoby v době před zahájením stáže, případně v době podání poslední přihlášky ke stáži, druhý ekonomický statut je aktuálním ekonomickým statutem respondenta v době telefonického dotazovaní:    

nezaměstnaný → zaměstnanec, nezaměstnaný → OSVČ/podnikatel, ekonomicky neaktivní → zaměstnanec, ekonomicky neaktivní → OSVČ /podnikatel.

Za negativně hodnocenou změnu ekonomického statutu (-1) jsou naopak považovány tyto uvedené čtyři změny:    

zaměstnanec → nezaměstnaný, OSVČ/podnikatel → nezaměstnaný, zaměstnanec → ekonomicky neaktivní, OSVČ/podnikatel → ekonomicky neaktivní.

Ostatní možné změny případně setrvaní v určitém ekonomickém statutu je hodnoceno neutrálně, tedy nulou. Na takto definovaná vstupní data byly aplikovány jednotlivé metody kontrafaktuální evaluace, jejichž stručná sumarizace tvoří zbytek této evaluační otázky a podrobnější informace jsou

88

k dispozici v technické příloze Analýza dopadů projektu Stáže ve firmách v části Modely kontrafaktuální evaluace. První aplikovanou metodou byla metoda Difference in Differences, přičemž na dostupná data bylo pohlíženo jako na data panelová a modelovanou proměnnou byl příjem z výdělečné činnosti, který respondenti udali jako přesnou částku. Tato metoda, jak pro celý datový soubor, tak ani při rozdělení datového souboru dle možné změny ekonomického statutu neposkytuje na 5% hladině významnosti možnost učinit jednoznačné závěry ohledně efektů stáží na příjem z výdělečné činnosti. Navíc tento typ modelu nesplňuje většinu G-M předpokladů. Další testy naznačují přítomnost fixních efektů, které si žádají vhodnější ekonometrické techniky. Na základě těchto výsledku byla změněna specifikace i typ modelu, kdy vysvětlovanou proměnnou již nebyl příjem z výdělečné činnosti, ale jeho změna. Takto specifikovaný model odpovídá svým charakterem estimátoru First Differences a v případě osob, které byly v době před intervencí zaměstnané, případě samostatně výdělečně činné, vykazuje i dobré vlastnosti. Navíc u proměnné, rozlišující stážisty od kontrolní skupiny, vychází pozitivní koeficient s konfidenčním intervalem, který obsahuje pouze kladná čísla. To může indikovat, že v případě stážistů dochází ke statisticky významné pozitivní změně příjmu z výdělečné činnosti. V případě osob nezaměstnaných nebo ekonomicky neaktivních v době před intervencí zahrnuje konfidenční interval odhadnutého parametru proměnné rozlišující stážisty od kontrolní jak pozitivní tak negativní hodnoty, takže na základě tohoto modelu rovněž není možno nic usuzovat o vlivu intervence na změnu příjmu z výdělečné činnosti u této skupiny osob. Výše zmiňované modely řešily pouze příjem a změnu příjmu z výdělečné činnosti v případě, že respondent udal přesnou částku. Další analýza je zaměřena na změnu kategorie příjmu z výdělečné činnosti, přičemž data získaná o přesné částce příjmu z výdělečné činnosti byla konvertována do příslušných kategorií. Pro odhad změny kategorie příjmu z výdělečné činnosti bylo využito ordinálního logitového a probitového modelu, kdy z povahy modelování změny lze předpokládat eliminaci fixního efektu jednotlivce. Zásadní ve sledovaném období invariantní proměnné jako například pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání, byly zahrnuty do regrese pomocí interakce s proměnnou pro časové období. Jak v případě ordinálního logitového, tak i v případě ordinálního normitového modelu nelze na 5% hladině významnosti prokázat jakýkoliv rozdíl ve změně kategorie příjmu z výdělečné činnosti. Pakliže by byla zvýšena dovolená pravděpodobnost chyby I. druhu na 10%, pak by modely diskrétní volby indikovaly analogické závěry jako modely s přesnou částkou příjmu z výdělečné činnosti. Po osamostatnění osob, které byly v době před intervencí zaměstnané, případně samostatně výdělečně činné, do samostatného datového souboru poskytují shodně model ordinálního logitu s modelem ordinálního probitu odhad, že u skupiny stážistů je vyšší pravděpodobnost na větší pozitivní změnu kategorie příjmu z výdělečné činnosti než u osob z kontrolní skupiny. Bohužel pro všechny ostatní skupiny osob (nezaměstnané a ekonomicky neaktivní) nelze na základě výsledků modelů diskrétní volby prokázat jakýkoliv vliv stáží na změnu kategorie příjmu z výdělečné činnosti. Alternativně k regresním metodám evaluace byly využity metody užívající párování osob k odhadu ATET. Jako stěžejní atributy profilu párovaných osob byly zvoleny následující vlastnosti osob: pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, ekonomický status a kategorie příjmu

89

z výdělečné činnosti v době před intervencí, věk, počet podaných přihlášek ke stáži, počet obyvatel obce bydliště dané osoby a vzájemná vzdálenost bydlišť párovaných osob. Nejlepší shody profilů párovaných osob bylo dosaženo u osob, které v době před stáží byly nezaměstnané, a právě u těchto osob lze na základě statistických testů prokázat, že u osob z kontrolní skupiny došlo k větší pozitivní průměrné změně kategorie příjmu z výdělečné činnosti oproti stážistům. U této skupiny osob rovněž převažuje pozitivně hodnocená změna ekonomického statutu ve srovnání se skupinou stážistů. Po rozdělení skupiny stážistů, kteří byli v době před stáží nezaměstnaní, dle nejvyššího dosaženého vzdělání na středoškoláky a osoby s vysokoškolským titulem, se ukazuje, že vysokoškolsky vzdělaní stážisté jsou na tom lépe jak v průměrné změně ekonomického statutu, tak i v průměrné změně kategorie přijmu z výdělečné činnosti. Stejná charakteristika se ovšem objevuje i u osob z kontrolní skupiny. Párování poskytlo v případě osob, jenž byly v době před intervencí zaměstnané či samostatně výdělečně činné, stejné výsledky jako regresní metody evaluace. Přesnost párování je však u osob s tímto profilem nižší než v předchozím případě. Poslední skupina je tvořena osobami, které byly v době před intervencí ekonomicky neaktivní. V případě této skupiny osob různé techniky poskytují různé výsledky a nelze jednoznačně určit vliv intervence jak na změnu ekonomického statutu, tak ani na změnu příjmu z výdělečné činnosti. Následující schéma poskytuje základní a velmi zjednodušený přehled o odhadovaném rozdílu mezi stážisty a kontrolní skupinou ve sledovaných a měřených charakteristikách. Mnohem podrobnější informace jsou k nalezení v technické příloze Analýza dopadů projektu Stáže ve firmách. Změna příjmu z výdělečné činnosti

Změna ekonomického statutu Metody kontrafaktuální evaluace ukazují na lepší výsledky stážistů oproti kontrolní skupině

Osoby zaměstnané a samostatně výdělečně činné v době před intervencí

Metody kontrafaktuální evaluace ukazují na lepší výsledky stážistů oproti kontrolní skupině

Osoby nezaměstnané v době před intervencí

Metody kontrafaktuální evaluace ukazují na lepší výsledky kontrolní skupiny oproti stážistům

Metody kontrafaktuální evaluace ukazují na lepší výsledky kontrolní skupiny oproti stážistům

Osoby ekonomicky neaktivní v době před intervencí

Metody kontrafaktuální evaluace neprokazují rozdílnou úroveň obou skupin osob ve sledované charakteristice

Metody kontrafaktuální evaluace neprokazují rozdílnou úroveň obou skupin osob ve sledované charakteristice

Pokud by měl být projekt Stáže ve firmách – vzdělávání praxí hodnocen vzhledem ke stanoveným přínosům/benefitům pro cílovou skupinu pouze na základě kvantitativní analýzy, zdá se, že se projektu podařilo naplnit své cíle u skupiny osob, které do projektu vstupovaly již jako zaměstnané, případně samostatně výdělečně činné. Naopak u osob, které byly při

90

vstupu do projektu nezaměstnané, ukazuje kontrafaktuální metoda využívající párování osob pro zjištění efektů intervence na eventualitu, že v průběhu sledovaného období došlo u osob z kontrolní skupiny v průměru k většímu zlepšení sledovaných charakteristik, určujících postavení osob na trhu práce. V případě osob ekonomicky neaktivních nelze jednoznačně na základě kvantitativní analýzy určit rozdílnost mezi stážisty a kontrolní skupinou v charakteristikách určujících postavení těchto osob na trhu práce. Limity použitých metod Určitou nevýhodou metody vyhodnocující efekty intervence na základě porovnávání sledovaných vlastností (ekonomický status/příjem z výdělečné činnosti) spárovaných osob je nutnost volby charakteristik, na jejichž základě jsou osoby párovány. Další volba souvisí s minimální požadovanou mírou shody profilů dle zvolených charakteristik. S rostoucím počtem charakteristik a vyšší mírou shody profilů párovaných osob, rostou i nároky na velikost kontrolní skupiny. Bohužel, velikost kontrolní skupiny získané na základě telefonického dotazování výrazně nepřevyšuje počet osob z intervenované skupiny osob, takže není možné nalézt ke každému ex-stážistovi osobu, které stáž neabsolvovala a zároveň plně odpovídá svým profilem ex-stážistovi.

91

3.2. Subjektivní hodnocení projektu Evaluační téma

8. Hodnocení projektu

Číslo EO

Zkrácený název EO

Plné znění evaluační otázky

EO 2.11

Subjektivní hodnocení participantů

Jak hodnotí přínosy účasti v projektu CS a PS?

EO 2.12

Hodnocení expertů

EO 2.13

Návrhy na zlepšení participantů i expertů

EO 1.3 část

Preferovaná délka stáže

Jak hodnotí přínosy projektu odborná veřejnost, zejména pak instituce a organizace zapojené do dalšího vzdělávání? Jaké možnosti na zlepšení vidí cílové skupiny a poskytovatelé stáží, případně odborná veřejnost? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany CS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany PS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)?

EO 2.11 - Jak hodnotí přínosy účasti v projektu CS a PS? Celkové hodnocení účasti na stáži Obecně lze říci, že jak stážisté, tak i poskytovatelé jsou se svou účastí na projektu spokojeni. Platí to pro více jak 3/4 stážistů a přibližně 4/5 poskytovatelů stáží. V obou skupinách se však vyskytuje významné množství jednotlivců a podniků s účastí velice nespokojených. Graf 51 Srovnání spokojenosti s průběhem stáže stážistů a poskytovatelů stáží

Hodnocení přínosů účasti na stáži Stážisté za největší přínos stáže považují možnost naučit se novým věcem praktickou formou. Velice důležitý je pro ně také socializační aspekt a seznámení se s novými lidmi. Jako méně přínosnou již vnímají možnost zapracovat se u konkrétního zaměstnavatele a vyplnit smysluplně svůj volný čas. Přesto možnost zapracovat se u konkrétního zaměstnavatel vnímá jako velmi důležitou více jak 38 % stážistů. U této skupiny osob tedy poté, co jim není nabídnuta po absolvování stáže další spolupráce, může vznikat určitá nespokojenost s absolvovanou stáží.

92

Graf 52 Hodnocení bezprostředních přínosů ze strany CS

Poskytovatelé stáží považují za nejpřínosnější možnost prověřit potenciálního zaměstnance. Také oceňují šanci podílet se na profesním vzdělávání a svou účast na projektu vnímají jako jednu z forem společenské odpovědnosti firem. Jako nejméně významný přínos uváděli zaměstnavatelé přijmout výpomoc bez nutnosti vyplácet mzdu. Stále však 67 % z nich vidí přínos i zde.

93

Graf 53 Hodnocení bezprostředních přínosů ze strany PS

V hodnocení přínosu v oblasti teoretických, praktických a „měkkých“ dovedností stážisty se jak stážista, tak poskytovatel shodují, že největší přínos byl zaznamenán v případě praktických dovedností. Hodnocení vlivu na získání nového zaměstnání u bývalých stážistů U telefonicky dotazovaných stážistů bylo také zkoumáno, zda během půl roku po ukončení stáže nastoupili do nového zaměstnání. Téměř dvěma třetinám (posléze zaměstnaných) stážistů (66,7 %) dle jejich slov pomohla právě realizovaná stáž získat nové zaměstnání. Graf 54 Subjektivní hodnocení přínosu stáže pro získání nového zaměstnání

94

Mezi jednotlivými vzdělanostními kategoriemi se příliš neliší posouzení přínosnosti stáže na získání nového zaměstnání. Ve skupině osob, které mají nejvyšší dosažené vzdělání získané absolvování gymnázia, se však nejvíce objevují ambivalentní postoje. Jednak je zde největší podíl lidí, kteří jsou přesvědčeni, že stáž jim rozhodně pomohla při hledání zaměstnání, za druhé je zde však také největší množství lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že stáž na toto rozhodně žádný vliv neměla. Celkové hodnocení účasti na stáži s odstupem 6 měsíců Telefonicky dotazovaní stážisté měli zároveň možnost ohodnotit svou účast na stáži se všemi důsledky, které z této účasti vyplývaly (nalezení práce, zvýšení zaměstnaneckého statusu). Celý proces poté mohli ohodnotit na škále od 0 do 10, kde 0 znamenala, že byl stážista se svou účastí zcela nespokojen a 10 zcela spokojen. Většina stážistů (téměř 90 %) ohodnotila účast na stáži známkou 7 – 10. V následném slovním hodnocení poté dominovaly odpovědi Velmi spokojen/a (66 % dotázaných stážistů) a Spíše spokojen/a (28 %). Vnímané přínosy s odstupem 6 měsíců S časovým odstupem 6 měsíců považovali stážisté za největší přínos projektu získání praxe a praktických zkušeností. Rovněž si cenili kontaktu s novými lidmi, které některým z nich pomohly nalézt zaměstnání, byť ne přímo u poskytovatele stáže. Cenné pro ně jsou také nově nabyté znalosti od zkušených odborníků z praxe. S odstupem času vidí naopak stážisté menší přínos v získání certifikátu za realizovanou stáž. Graf 55 Hlavní vnímané přínosy stáže pro stážisty s časovým odstupem 6 měsíců

Kvalitativní vyhodnocení V evaluačních dotaznících umístili svými odpověďmi poskytovatelé stáží možnost přispět k rozvoji dalšího vzdělávání na druhé místo. Na fokusních skupinách k tomu poskytovatelé stáží dodávali, že koncept stáží u nás není dostatečně uchopený jako jedna z možností získat praxi a pro firmy jako forma náboru nových zaměstnanců. Kladně proto byla hodnocena snaha udělat v této oblasti první velký krok a prostřednictvím projektu šířit mezi lidmi osvětu v této oblasti.

95

Stážisté vnímají přínos především u těch skupin osob, které jsou znevýhodněné na trhu práce – absolventi, osoby s věkem 50+. Nespokojenost stážistů s absolvovanou stáží pramenila především z nízké aktivity mentora při dané stáži. Na fokusních skupinách několik stážistů uvedlo, že se domnívají, že někteří poskytovatelé se do projektu zapojili především z důvodu získání finančních prostředků souvisejících s poskytnutím stáže. V takových firmách byly možnosti rozvoje značně omezené. Určitá míra nespokojenosti byla dána také faktem, že zdaleka ne všem stážistům byla po ukončení stáže nabídnuta pracovní pozice, což někteří stážisté vzhledem k vyvíjené aktivitě na stáži očekávali.

EO 2.12 - Jak hodnotí přínosy projektu odborná veřejnost, zejména pak instituce a organizace zapojené do dalšího vzdělávání? Toto téma je diskutováno mimo jiné v rámci evaluační otázky EO 3.1. Experti a odborná veřejnost vnímají stáže především jako součást státní vzdělávací politiky anebo aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem ke zmíněným přínosům se naprostá většina oslovených expertů vyslovila směrem k systémové integraci stáží do aktivní politiky zaměstnanosti.

EO 2.13 - Jaké možnosti na zlepšení vidí cílové skupiny a poskytovatelé stáží, případně odborná veřejnost? Zřejmě nejvíce složité je pro účastníky projektu, i ty potencionální definovat, co má být cílem stáže. Ačkoliv jsou cíle projektu definovány jednoznačně (v rámci OPVK, internetových stránek projektu, manuálů, apod.), ze strany cílové skupiny jsou často vnímány odlišně. Dle některých respondentů nemá být hlavním cíle stáže člověka vzdělávat, ale spíše ho vyzkoušet a zaškolit na danou konkrétní pozici. Další respondenti pak poskytnutí stáže vnímají jako příležitost pro stážisty vyzkoušet si zapojení do pracovního procesu a osvojit si odborné kompetence definované šablonou, které následně stážista může v pracovním procesu uplatnit u kteréhokoliv zaměstnavatele. Firmy, které přistupují ke stáži jako k zaškolení pro konkrétní pozici, vnímají jako neférové jednání těch firem, které stáž vnímají jako poskytnutí příležitosti získat odborné kompetence bez nutnosti úspěšnému stážistovi nabídnout po ukončení stáže nějakou formu spolupráce. Možným řešením této situace by mohlo být proškolení všech mentorů, kteří vedou stáže, aby došlo ke sladění pochopení vnímání stáže, vyjasnění očekávání a případných nesrovnalostí. Více možností (například možnost nahlížet do neveřejných rejstříků ČSSZ, přístup ke kompletní databázi registru ekonomických subjektů, navýšení počtu realizovaných kontrol)by uvítali členové realizačního týmu především v odhalení porušování pravidel projektu, jak již bylo popsáno v předchozích kapitolách a předešlých evaluačních zprávách.

96

EO 1.3 - Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany CS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Jaká doba stáže je/by byla preferována ze strany PS (rozložení dle stáží v jednotlivých oborech)? Z hlediska hodinové dotace šablon je možné konstatovat, že u všech šablon, které byly realizovány více než 50krát, je hodinová dotace stáží hodnocena jako odpovídající. U šablon Správce sítí pro malé a střední podniky a Provozní byl ze strany CS zaznamenán požadavek na nižší hodinovou dotaci, u šablony Specialista projektů EU byl naopak zaznamenán požadavek na vyšší hodinovou dotaci. To je dáno zejména charakterem těchto pozic. Vzhledem k tomu, že například životní cyklus realizace projektů je většinou poměrně dlouhý, stážisté na těchto pozicích doporučovali prodloužení stáže zejména kvůli možnosti sledovat vývoj projektu v delším čase. Graf 56 Preferovaná hodinová dotace u šablon s minimálně 50 realizovanými stážemi ze strany CS

Podobné hodnocení rozložení preferované délky stáže je možné pozorovat i u poskytovatelů stáží. Jak stážisti, tak vybraní poskytovatelé stáží se shodují především u pozic Správce sítí pro malé a střední organizace a Provozní, že hodinová dotace je pro tyto pozice zbytečně vysoká. Naopak jak vybraní stážisté, tak vybraní poskytovatelé se shodují, že na pozicích Specialista projektů EU, Stavební technik projektant, Odborný účetní by bylo vhodné, aby hodinová dotace byla vyšší. Zajímavé je rovněž hodnocení hodinové dotace u pozice Architekt (Graf 57). Zde nepanuje shoda mezi zaměstnavateli ohledně hodinové dotace. Tedy více jak 10 % by preferovalo

97

kratší a více jak 10 % by zároveň preferovalo stáž delší V případě této pozice se stážisté kloní spíše k navýšení hodinové dotace na stáž. Graf 57 Preferovaná hodinová dotace u šablon s minimálně 50 realizovanými stážemi ze strany PS

98

3.3. Cíle projektu Evaluační téma

Číslo EO EO 2.1 EO 1.13

9. Cíle projektu

EO 2.2

EO 2.3

Zkrácený název EO Naplnění cílů projektu Cíle projektu – potřeby participantů Udržitelnost katalogu a databáze Použitelnost certifikátu

Plné znění evaluační otázky Jsou naplněny cíle projektu? Je projekt relevantní z hlediska potřeb CS a PS a jsou relevantně nastaveny cíle projektu? Jaká je využitelnost a uplatnitelnost vytvořeného katalogu stáží a online databáze poskytovatelů i po skončení realizace projektu a je tento model správně zvolen? Je ze strany CS/PS/budoucích zaměstnavatelů přijímán (vnímán) výstupní certifikát, který obdrží stážista po absolvování stáže jako relevantní dokument? Je daný certifikát vhodně zvolen s ohledem na potřeby projektu a potřeby CS/PS/budoucích zaměstnavatelů? Pokud ne, jaké jsou možnosti na zlepšení, aby se výstupní certifikát stal dobrým nástrojem pro zaměstnavatele v ČR a zahraničí?

EO 2.1 – Jsou naplněny cíle projektu? Hlavním cílem projektu bylo „zkvalitnit, zefektivnit a zpopularizovat další vzdělávání občanů ČR a zvýšit jejich motivaci a přístup k dalšímu vzdělávání“. Tento hlavní cíl měl být naplněn prostřednictvím splnění monitorovacích indikátorů a dílčích cílů, kterými bylo vytvoření Národního katalogu stáží, pilotní ověření vzdělávání formou stáží, definice úprav stávajícího systému, popularizace stáží jako nástroje dalšího vzdělávání. Vzhledem k faktu, že dílčí cíle projektu byly naplněny a monitorovací indikátory splněny, byl nepochybně naplněn také hlavní cíl projektu. Dílčí cíle jsou hodnoceny níže a dále v evaluační otázce EO 2.2. Hodnocení a budoucí využitelnost Národního katalogu stáží Cílem bylo vytvoření nástroje, kterého budou moci využít zájemci jednak během projektu, tak i po skončení projektu. Z toho hlediska byl tento dílčí cíl naplněn. Samotné další využití a hodnocení Národního katalogu stáží je součástí evaluační otázky EO 2.2. Hodnocení katalogu šablon V projektové žádosti bylo plánováno vytvoření minimálně 150 šablon. V době vzniku této evaluační zprávy bylo vytvořeno 184 šablon. Celkem 20 šablon bylo zrušeno, na konci projektu bylo tedy 164 šablon platných. Část šablon byla zrušena, neboť se ověřením v realizaci zjistilo, že nejsou pro stáž vhodné a některé šablony byly zrušeny, protože je nahradily nově vzniklé - např. šablonu Dělník ve strojírenské výrobě nahradil multioborový Dělník ve výrobě; Stavebního technika projektanta nahradil multioborový Technik projektant apod. Úplný výčet zrušených šablon včetně odůvodnění je možné vidět v následující tabulce: Tabulka 13 Přehled zrušených šablon a odůvodnění jejich zrušení ID

Dosud existující šablona

1

Asistent finančního ředitele

2 3 4

Asistent obchodního ředitele Asistent marketingového manažera Asistent manažera projektu

Odůvodnění Vytvořena nová šablony Finanční referent a upraveny činnosti šablony Finanční ředitel Vytvořena nová šablony Referent obchodu a upraveny činnosti šablony Obchodní ředitel Vytvořena nová šablony Specialista marketingu a upraveny činnosti šablony Marketingový ředitel Vytvořeny 2 nové šablony Administrativní pracovník a Specialista

99

Nahrazena šablonou Finanční referent Referent obchodu Specialista marketingu Administrativní pracovník nebo

projektů EU a upravena šablona Manažer projektu 5 6

Mechanik seřizovač obráběcích strojů Provozní zámečník a montér

7

Odborný lektor

8

Strojírenský technik konstruktér

9

Strojní inženýr konstruktér

10

Strojírenský technik technolog

11

Strojní inženýr technolog

12

Strojní inženýr projektant

13

Dělník ve strojírenské výrobě

14

Stavební technik projektant

15

Stavební technik technolog

16

Technik řízení jakosti ve strojírenství

17

Samostatný strojní technik řízení jakosti

18

Interní auditor

19

Mechanik pneuservisu

20

Programátor analytik

21

Bezpečnostní pracovník

22

Detektiv koncipient

Upraveny činnosti šablony Seřizovač a je tedy možné sloučit obě šablony do jedné Upraveny činnosti šablony Zámečník a je tedy možné sloučit obě šablony do jedné Upraveny činnosti šablony Lektor a je tedy možné sloučit obě šablony do jedné Vytvořena nová široká multioborová šablona Technik konstruktér, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru Pro účely stáže se ukázala šablona jako velmi odborná vyžadující velkou míru samostatnosti, což je během stáže obtížné a tedy je vhodné absolvovat stáž na nižší pozici Technik konstruktér Vytvořena nová široká multioborová šablona Technik technolog, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru Pro účely stáže se ukázala šablona jako velmi odborná vyžadující velkou míru samostatnosti, což je během stáže obtížné a tedy je vhodné absolvovat stáž na nižší pozici Technik technolog Pro účely stáže se ukázala šablona jako velmi odborná vyžadující velkou míru samostatnosti, což je během stáže obtížné a tedy je vhodné absolvovat stáž na nižší pozici Technik projektant Vytvořena nová široká multioborová šablona Dělník ve výrobě, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru Vytvořena nová široká multioborová šablona Technik projektant, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru Vytvořena nová široká multioborová šablona Technik konstruktér, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru Vytvořena nová široká multioborová šablona Manažer systému řízení, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru Vytvořena nová široká multioborová šablona Manažer systému řízení, která nemá činnosti specializované pouze do jednoho oboru a vedle toho se ukázala původní šablona jako nevyhovující pro účely stáže – vyžadovala vysokou míru samostatnosti Vytvořena nová široká multioborová šablona Interní auditor systému řízení a upraveny činnosti, aby nesměřovala pouze do finanční, ale do jakéhokoliv oboru Zrušeno v rámci závěrečné velké revize jako příliš sezónní v okamžiku, kdy nejsme v rámci projektu schopni předem určit termín zahájení stáže Zrušeno v rámci závěrečné velké revize, protože je obtížné při posuzování karty stáže rozhodnout, zda budou odděleny činnosti programátora a programátora analytika Obecná šablona byla rozdělena na 2 specifické, kdy v každé šabloně jsou jiné činnosti vyžadující jiné materiálně technické vybavení. V rámci stáží jsou obtížně realizovatelné některé činnosti, často jde o velmi citlivé informace, které je složité smluvně ošetřit, když stážista není v řádném pracovně-právním vztahu k poskytovateli.

Specialista projektů EU (pouze pro projekty EU) Seřizovač Zámečník Lektor Technik konstruktér Technik konstruktér Technik technolog Technik technolog

Technik projektant Dělník ve výrobě Technik projektant Technik technolog Manažer systému řízení

Manažer systému řízení

Interní auditor systému řízení

Automechanik – dílčí činnosti Programátor Bezpečnostní pracovník dohledového centra Bezpečnostní pracovník výjezdové skupiny

Zrušena bez náhrady

Vytvořené šablony pokrývají obory, které byly v rámci analýz identifikovány jako obory s největší absorpční kapacitou a největším potenciálem pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky ČR. Tento dílčí cíl hodnotit je tak možno hodnotit jako splněný. Systém šablon je blíže hodnocen v evaluační otázce EO 2.2. Pilotní ověření vzdělávání formou stáží V projektu Stáže ve firmách bylo realizováno 6244 stáží, což představuje celkový počet podpořených osob (MI 07.41.00). Tento cíl byl tedy splněn. Popularizace dalšího vzdělávání formou stáží ve firmách Analýza mediální kampaně ukázala, že sledovanost projektu byla poměrně vysoká, především na sociální síti Facebook (více jak 15000 fanoušků). Během kontaktní komunikační kampaně bylo osloveno nejen při prezentacích, ale také při osobních návštěvách firem a individuálním kontaktování, značné množství firem (více jak 1400 firem).

100

Nezanedbatelná část z nich (18 % z těch, které se účastnily prezentace a 10 % z těch, které byly osobně navštíveny) se následně zapojila do projektu. Celkem se do projektu aktivně (tedy že vypsalo kartu stáže) zapojilo 6703 firem a 11627 uchazečů (tedy, že se přihlásili alespoň k jedné kartě stáže). Z hlediska zaměření komunikační kampaně a následného zájmu o projekt je tak možno tento cíl hodnotit jako úspěšně splněný. Kvantitativní vyhodnocení Co se týče cíle zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnitelnosti cílové skupiny, což bylo definováno v projektové žádosti jako jeden ze zásadních přínosů pro cílovou skupinu, je naplnění tohoto cíle diskutováno blíže v EO 2.5 a EO 2.6. Jak je uvedeno dále v této kapitole, vnímané přínosy se dotýkají především zvýšení obecných a praktických dovedností pro pracovní trh. Díky těmto nabytým schopnostem a dovednostem se reálně zvyšuje potenciál úspěchu na pracovním trhu – tedy uplatnitelnost a zaměstnatelnost. Reálný dopad na samotnou zaměstnanost, zvýšení ekonomického statusu a zvýšení příjmu se pomocí kontrafaktuální evaluace podařilo prokázat pouze u osob, které vstupovaly na stáž již zaměstnané. Pokud uvažujeme o zvýšení teoretických, měkkých, ale především praktických dovedností, je možné konstatovat, že stážisté i poskytovatelé stáží vidí velký přínos v absolvování stáže. Ze tří zmíněných oblastí považují jak poskytovatelé stáží, tak stážisté nejvyšší přínos v oblasti nácviku praktických dovedností, což bylo jedním ze základních poslání projektu. Graf 58 Hodnocení změny vědomostí a dovedností stážisty

101

EO 1.13 - Je projekt relevantní z hlediska potřeb CS a PS a jsou relevantně nastaveny cíle projektu? Relevance projektu vzhledem k potřebám a očekáváním CS Jak již bylo zmíněno dříve, hlavní motivací cílové skupiny pro zapojení se do projektu je získání praxe a příležitost naučit se nové věci. Naprostá většina stážistů i poskytovatelů stáží věří, že znalosti a dovednosti získané na stáži budou dále užitečné pro stážistův profesní rozvoj, což je jedna z nejdůležitějších motivací pro zapojení cílové skupiny do projektu. Tento cíl je tedy možné hodnotit jako relevantní vzhledem k potřebám cílové skupiny. Graf 59 Hodnocení získaných vědomostí a dovedností ve vztahu k profesnímu rozvoji stážisty

Vzhledem k tomu, že hlavní očekávání a důležitost jednotlivých faktorů pro zapojení se do projektu se shodují s jeho hlavními vnímanými přínosy, a to jak bezprostředně po ukončení stáže, tak s delším časovým odstupem 6 měsíců, je možné hodnotit projekt svým zaměřením jako relevantním k potřebám cílové skupiny. Relevance projektu vzhledem k potřebám a očekáváním PS Zde je zmínit především soulad mezi důvody pro zapojení do projektu a následně vnímanými přínosy. Především v oblasti vyzkoušení nového zaměstnance vyjadřují zaměstnavatelé vysokou spokojenost se svou účastí v projektu a tento přínos ve vysoké míře naplňuje jejich očekávání od projektu. Poměrně zajímavé je sledování rozdílů u kladných odpovědí pro jednotlivé důvody a přínosy. U těch položek, kde vnímaný přínos převyšuje samotný důvod pro zapojení, je možné konstatovat, že projekt předčil očekávání samotných zaměstnavatelů. Na prvních třech místech se jedná o možnost získat výpomoc (rozdíl 14,2 %), zapojit se do vzdělávání pracovní síly (rozdíl 11,8 %) a možnost získat příspěvek do firemního rozpočtu (rozdíl 8,5 %).

102

Graf 60 Srovnání důvodů pro zapojení do projektu a vnímaných přínosů ze strany CS

103

EO 2.2 - Jaká je využitelnost a uplatnitelnost vytvořeného katalogu stáží a online databáze poskytovatelů i po skončení realizace projektu a je tento model správně zvolen? Hodnocení systému šablon Jak již bylo řečeno, Katalog šablon je zaměstnavateli hodnocen jako užitečný rámec, podle něhož mohou realizovat stáže a rádi by jej využívali i po skončení projektu. Pro praktickou využitelnost je klíčové jej pravidelně aktualizovat, zestručnit textový obsah jednotlivých šablon a zvážit vynechání přehledových tabulek doporučené úrovně měkkých a obecných dovedností, jejichž ověření je většinou předmětem osobních pohovorů. Katalog šablon bude v rámci udržitelnosti projektu spravován ze strany Fondu dalšího vzdělávání. Odpovědný pracovník bude provádět jeho údržbu a bude poskytovat uživatelům administrátorskou podporu při práci s Katalogem šablon. V případě potřeby bude v průběhu udržitelnosti projektu docházet k úpravám jednotlivým šablon, případně budou vytvořeny nové šablony. Hodnocení a budoucí využitelnost Národního katalogu stáží Praktická využitelnost Národního katalogu stáží byla nejvíce diskutabilní pro mikropodniky do 10 zaměstnanců. Ve firmách této velikosti zaměstnanci často vykonávají činnosti spadající do různých šablon. Pro posílení účinnosti stáže by tyto firmy uvítaly, buď doplnění tohoto typu šablon, nebo ještě lépe možnost činnosti šablony samy definovat dle individuálních potřeb a podmínek. Tento požadavek by měl být zvážen také z toho důvodu, že zaměstnavatelé této velikosti tvoří nadpoloviční většinu všech poskytovatelů stáží, na druhé straně jejich výrazné zapojení do projektu svědčí o tom, že i v současné podobě jsou schopni v nabídce nalézt šablony, které jsou aplikovatelné. Dlouhodobé využitelnosti Národního katalogu stáží a zvýšení zájmu poskytovatelů o stáže by obecně nejvíce pomohlo poskytování finanční podpory nebo ekonomického zvýhodnění prostřednictvím daňových úlev. Jak sebraná statistická data, tak i fokusní skupiny potvrzují, že ochota zapojit se do projektu klesá zároveň s mírou proplacených finančních nákladů. Pro zvýšení zájmu o stáže je dle poskytovatelů klíčová rovněž ekonomická motivace potenciálních uchazečů o stáž, která pomůže garantovat vyšší zájem uchazečů o stáž a jejich dostatečnou nabídku.

104

Graf 61 Ochota nabízet stáže vzhledem k proplacení finančních nákladů

Nikoliv překvapivě se ochota zapojit do projektu snižuje s mírou poskytnutých finančních prostředků na realizaci stáže. Podmínkou pro zapojení firem bez možnosti proplacení nákladů na stáž je zatraktivnění jinou formou, ať již prostřednictvím daňových úlev či možností využít zapojení do projektu coby marketingového prvku. Graf 62 Ochota zapojit se do projektu při snížených proplacených nákladech

105

EO 2.3 - Je ze strany CS/PS/budoucích zaměstnavatelů přijímán (vnímán) výstupní certifikát, který obdrží stážista po absolvování stáže jako relevantní dokument? Je daný certifikát vhodně zvolen s ohledem na potřeby projektu a potřeby CS/PS/budoucích zaměstnavatelů? Pokud ne, jaké jsou možnosti na zlepšení, aby se výstupní certifikát stal dobrým nástrojem pro zaměstnavatele v ČR a zahraničí? Kvantitativní vyhodnocení Pozitivní vnímání hodnoty certifikátu a jeho užitečnosti při hledání nového pracovního uplatnění je pro 23 % respondentů zásadní. Stážisté vlastnictví certifikátu nejčastěji uvádějí v životopise, 50 % z těch, kteří jej na trhu práce nějakým způsobem využívají, vnímají jeho efekt na zlepšení svého pracovního postavení nebo nalezení nové práce. Důležité je také zmínit, že u firem, které se do projektu zapojily, je vnímání certifikátu velice pozitivní. 94 % dotázaných uvedlo, že by preferovalo uchazeče s tímto certifikátem. Graf 63 Role certifikátu při hledání nového zaměstnání

Kvalitativní vyhodnocení Během fokusních skupin bylo zaměstnavateli řečeno, že pro to, aby byl certifikát více přijímán, je nutná další osvěta v oblasti stáží a jejich chápání mezi firmami jako relevantní praxe. V tomto byl oceňován přínos projektu, jelikož se dle zaměstnavatelů jedná o první větší krok v implementaci nástroje, který v České republice chybí. Zároveň bylo zmíněno, že certifikát má vyšší význam, pokud stážista absolvuje stáž u zaměstnavatele, který je ve svém oboru vnímán jako renomovaná firma. V tomto směru však jak ze strany CS, tak ze strany PS nepadla další doporučení na úpravu formátu certifikátu.

106

3.4. Vedlejší efekty EO 2.14 + EO 2.15. - Působí projekt nějaké nežádoucí nebo neočekávané efekty? Čím byly nežádoucí efekty způsobeny a jaké existují možnosti nápravy? V projektové dokumentaci bylo definováno následujících 7 rizik: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Riziko nedostatečné sítě poskytovatelů stáží Nízká kvalita poskytovaných stáží Nedostatečný zájem cílové skupiny o stáže Přetlak cílové skupiny Dodržení harmonogramu projektu v souladu s podmínkami výzvy Nedostatečně reprezentativní zkoumaný vzorek CS Zajištění udržitelnosti – přenos autorských práv

Ke každému z těchto rizik bude stručně popsáno, jaké nežádoucí negativní či pozitivní efekty s sebou neslo v rámci projektu. Riziko nedostatečné sítě poskytovatelů stáží Do projektu se aktivně (tedy tím, že alespoň vypsalo kartu stáže) zapojilo poměrně velké množství ekonomických subjektu. Z hlediska územního rozložení se však jednalo především o firmy z Prahy, Jihočeského, Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje. Nízká kvalita poskytovaných stáží Naprostá většina stážistů vyjádřila spokojenost se svou účastí na stáži, včetně vnímaných přínosů. Za pozornost však stojí informace z evaluačních dotazníků, v nichž stážisté hodnotí spolupráci s mentorem a hodnocení jeho mentorských schopností. Z odpovědí stážistů lze usuzovat, že i se samotnou mentorskou činností byli na stáži velmi spokojeni a zapojení mentora hodnotí jako dostatečné.

107

Graf 64 Spokojenost CS s činnostmi a vlastnostmi mentora

Nedostatečný zájem cílové skupiny o stáže Do projektu se aktivně zapojilo (tedy přihlásilo se alespoň k jedné kartě stáže) 11627 osob, což lze vzhledem k původně očekávanému počtu 5000 realizovaných stáží považovat za dostatečný počet uchazečů o stáž. Dříve v této evaluační zprávě bylo diskutováno nižší množství z vybraných podskupin cílové skupiny, než by bylo žádoucí (absolventi, osoby na rodičovské dovolené). Naopak poměrně značné množství osob vstupovalo na stáž, ačkoliv v dané době pracovalo na částečný nebo plný úvazek. U takových osob však existuje zvýšené riziko, že stáž neprobíhá řádně. Byla zde zaznamenána vyšší míra pochybení odhalených během kontrol na místě než u jiných skupin. Z 232 kontrol, u nichž máme informaci o socioekonomickém statusu stážisty, bylo 64 % z těchto stážistů nějakou formou zaměstnáno (informace ze vstupního evaluačního dotazníku). Důvodem pro to může být, že původní zaměstnavatelé nejsou ochotní naplno uvolnit zaměstnance, aby se účastnil stáže, případně, že stážisté sice přiznají, že jsou zaměstnaní na plný pracovní poměr, avšak již nepřiznají, že tento pracovní poměr mají u poskytovatele stáže. Do budoucna by bylo vhodné tuto skupinu alespoň částečně omezit. Přetlak cílové skupiny Na každou stáž se přihlásili v průměru 3 uchazeči. Z pohledu vytíženosti personálních oddělení administrovat výběrová řízení s takovýmto množstvím osob se nejedná o nadměrný počet uchazečů. Zároveň není možné říci, že by existovalo enormní množství osob, které měly zájem o stáž a neměly možnost stáže se zúčastnit. Nedostatečně reprezentativní zkoumaný vzorek CS Tato možnost byla diskutována již dříve v této zprávě. Vznikl poměrně velký nesoulad mezi očekávánou účastí podskupin cílové skupiny. Především se stáží účastnilo poměrně nízké množství absolventů (především pak těch s nižším vzděláním) a osob na rodičovské dovolené a naopak vysoké množství zaměstnaných osob. To bylo dáno především širokou definicí cílové skupiny a v budoucnosti by bylo vhodné se pro výběr stážistů řídit kvótním

108

výběrem pro cílovou skupinu dle definovaných sociodemografických charakteristik, aby nedocházelo k vyšší účasti osob ze skupin, které mají nižší zastoupení v populaci a u nichž není intervence nutná tolik jako u jiných skupin obyvatelstva.

109

4. Analýza opatření pro efektivní nastavení systému 4.1. Klíčové aspekty fungování stáží v ČR Evaluační téma

Číslo EO EO 3.1 1. část

EO 3.3 11. Klíčové aspekty fungování stáží v ČR

EO 3.5

EO 3.6

EO 3.7

Zkrácený název EO Jsou stáže funkční součástí systému DV v ČR? Příklady dobré a špatné praxe při realizaci projektu a návaznost na CS a PS Stáže a jejich vazba na NSK a NSP Stáže a jejich vazba na činnost ÚP a dalších institucí a na APZ Stáže a jejich vazba na právo EU

Plné znění evaluační otázky

Jsou stáže funkční součástí systému dalšího vzdělávání v ČR? Jaké jsou příklady dobré a naopak špatné praxe v rámci realizovaného projektu Stáže? Jsou tyto příklady dobré/špatné praxe průřezové nebo se vyskytují např. pouze u některých dílčích podskupin v rámci CS a PS (EO 1.1)? Doplnily vhodně stáže již existující Národní soustavu povolání (NSP) a Národní soustavu kvalifikací (NSK)? Jak jsou stáže propojeny s činností ÚP a dalšími institucemi pro nezaměstnané? Jak silná a kvalitní existuje vazba stáží na APZ? Jakým způsobem navazují takto pojaté stáže na právo EU a jakým způsobem by jej mohly ovlivnit?

EO 3.1 – Jsou stáže funkční součástí systému dalšího vzdělávání v ČR? Systém dalšího vzdělávání navazuje na počáteční vzdělávání, které je realizováno zejména ve školách a určuje strukturu a kvalitu absolventů škol. Vedle dalšího profesního vzdělávání je možné se dále vzdělávat v rovině zájmové a rovině občanské. Další profesní vzdělávání je oblast velmi široká. Má přímý vztah k trhu práce a rámcově se váže zejména na zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a na informační a administrativní nástroje Národní soustavu kvalifikací (dále jen NSK) a Národní soustavu povolání (dále jen NSP). Mezi další veřejně politické nástroje, kterými stát podporuje tuto oblast vzdělávání, patří např. rekvalifikace, daňové odečty, apod. Jelikož stáže součástí systému dalšího (profesního) vzdělávání v ČR zatím nejsou, lze velmi těžko na otázku 3.1 přímo odpovědět. Nicméně je možné se ptát jinak: 1. Zda je o pilotně probíhající stáže ve firmách zájem a dobře fungují vzhledem k cílům, které mají ze své povahy plnit? 2. Zda jsou tyto stáže systémově provázány s existujícími nástroji dalšího (profesního) vzdělávání, zejména systémy NSK a NSP a jaký je jejich vztah k aktivní politice zaměstnanosti a činnosti úřadů práce? 3. Zda a jaký mají stáže potenciál stát se v blízké budoucnosti součástí tohoto systému prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti? Na všechny tyto otázky se zaměřila evaluace projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí, který pilotně realizuje stáže v prostředí firem a organizací v ČR. Otázka 1 je plně zodpovězena v rámci procesní a dopadové evaluace v kapitole 3. Nebude tudíž v této části znovu řešena. Otázka 2 je plně zodpovězena dále v této kapitole,, jelikož koresponduje s

110

evaluačními otázkami EO 3.5. a EO 3.6. V této části tedy zbývá zodpovědět podotázku 3 (z první části EO 3.1), tedy zhodnotit potenciál stáží stát se součástí systému dalšího (profesního) vzdělávání prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Experti z řad manažerů projektu, zástupců MPSV, ÚP ČR, zaměstnavatelů, MŠMT, NSP a NSK, poskytovatelů dalšího vzdělávání a akademiků oslovení v expertním dotazníkovém šetření (Závěrečná zpráva – technická příloha č. 1 – Expertní dotazníkové šetření „Stáže a jejich funkce ve veřejné politice“) považují stáže za velmi vhodný nástroj veřejné politiky v oblasti dalšího vzdělávání, ať již v rámci vzdělávací politiky či politiky zaměstnanosti. Jak dokládá graf 65, je zásadním přínosem stáží v jejich očích jednoznačně získání praxe a praktických dovedností a zkušeností, což ve výsledku přispívá k lepšímu postavení stážistů na trhu práce. Nejméně jisti si jsou funkcí stáží jako přímého mostu k získání pracovního místa u poskytovatelů stáží. Graf 65 Hodnocení přínosů stáží experty

Také podle účastníků fokusní skupiny na téma „Propojení stáží a systémových nástrojů dalšího (profesního) vzdělávání“ by stáže měly být primárně chápány jako nástroj získávání praktických dovedností a kompetencí užitečných pro výkon práce na určité pracovní pozici. Současně by se mohly stát i jednou z cest vedoucích ke složení zkoušky z profesní kvalifikace a prostředkem k získání perspektivnějšího pracovního uplatnění. Jedná se tedy o poměrně široce využitelný nástroj, který lze přirovnat k rekvalifikacím, a který může sloužit více účelům. Podobně jako rekvalifikace tak mohou být i stáže legislativně upraveny v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ale využívat je k uvedeným účelům mohou nejen nezaměstnaní, ale také čerství absolventi škol, zaměstnanci ohrožení ztrátou zaměstnání či ekonomicky neaktivní vracející se na trh práce. Návrh možných způsobů integrace stáží je obsahem zpracování evaluačního tématu č. 13 – Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj.

111

Závěr a doporučení Přestože stáže zatím funkční součástí systému dalšího (profesního) vzdělávání v ČR nejsou, stát by se jí dle klíčových aktérů systému mohly a také měly. Jsou široce využitelným nástrojem, podobně jako rekvalifikace. Mohou být tudíž shodně legislativně upraveny v zákoně o zaměstnanosti a být dostupné nejen pro nezaměstnané, ale i další cílové skupiny trhu práce.

112

EO 3.3 – Jaké jsou příklady dobré a naopak špatné praxe v rámci realizovaného projektu Stáže? Jsou tyto příklady dobré/špatné praxe průřezové nebo se vyskytují např. pouze u některých dílčích podskupin v rámci CS a PS (EO 1.1)? Příklady dobré praxe Jako příklady dobré praxe mohou sloužit především ty stáže, u kterých byly pozitivně vnímány a hodnoceny následující faktory a to i s odstupem půl roku po ukončení stáže:   

   

spokojenost s průběhem stáže; vnímání bezprostředních přínosů na rozvoj teoretických, praktických a měkkých dovedností v momentě ukončení stáže; změna ekonomického statusu z pozice nezaměstnaný na pozici zaměstnaný, případně zlepšení stávajícího pracovního postavení (lepší pozice, vyšší plat, více pracovní zodpovědnosti); práce v oboru a na pozici, na níž byla vykonávána stáž; pozitivní vnímání přínosů stáže na osobní a pracovní život – rozvoj nejen na trhu práce, ale i v dalších oblastech života; zapracování se u poskytovatele a dlouhodobá pracovní spolupráce s poskytovatelem; zvýšení platu oproti situaci v době zahájení stáže.

Díky telefonickému dotazování bývalých účastníků stáží půl roku po ukončení stáže bylo možno identifikovat desítky stážistů, u nichž bylo pozitivní hodnocení ve všech výše uvedených aspektech. Vzhledem k různorodosti vzdělávacích a profesních drah není možné říci, že souhra téměř všech faktorů nastává pouze u vybraných skupin stážistů. Příklady špatné praxe Vzhledem k faktu, že někteří zaměstnavatelé byli k účasti v projektu motivováni finančním ohodnocením za poskytnutí stáže, vyskytovaly se v rámci projektu i stáže, které je možné hodnotit jako problematické. Obecně je možné říci, že příkladem špatné praxe byla každá stáž, která byla předčasně ukončena na základě neodstranitelného pochybení, ať už samotného stážisty nebo poskytovatele stáže. Jednalo se o případy, kdy stáž probíhala pouze formálně, tedy nedocházelo k žádnému rozvoji stážistových odborných dovedností. Jako konkrétní příklad je možné uvést následující. Poskytovatelem stáže byla OSVČ, která dříve působila jako jednatel ve firmě, toho času v úpadku. Svým jednáním se dle vyjádření klientů a vyšetřování policie dopouštěl podvodu na jejich klientech. Pro splnění podmínek zapojení do projektu si sám od této firmy vystavil reference prokazující podnikatelskou činnost. Následně při kontrole na místě bylo odhaleno pochybení, jelikož ani mentor ani stážista nebyli zastiženi v místě výkonu stáže v garantované době. Na základě tohoto pochybení byla stáž předčasně ukončena, avšak samotný proces ukončení stáže vyvrcholil hrozbou podání žaloby ze strany daného poskytovatele stáže. Konzultanti k takovým případům uváděli, že následné jednání stran, kterým bylo prokázáno vědomé porušení smlouvy nebo podvod, často hraničilo s drzostí.

113

EO 3.5 – Doplnily vhodně stáže již existující Národní soustavu povolání (NSP) a Národní soustavu kvalifikací (NSK)? Národní soustava kvalifikací (NSK) a Národní soustava povolání (NSP) jsou vedle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, základní pilíře systému dalšího vzdělávání v ČR. NSK je pravidelně aktualizovaná databáze všech úplných profesních kvalifikací a profesních kvalifikací uznávaných v ČR v souladu se zmiňovaným zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. NSP je pravidelně aktualizovaná a všem dostupná databáze povolání a typových pozic, která sleduje a reflektuje požadavky trhu práce prostřednictvím zaměstnavatelů sdružených v sektorových radách. Společně s NSK má zprostředkovávat důležité informace o kvalifikačních požadavcích potřebných k výkonu konkrétních typových pozic a povolání a požadavcích na vzdělání. Smyslem projektu Stáže ve firmách bylo od počátku obě soustavy doplnit a zvýšit jejich praktickou využitelnost ze strany zaměstnavatelů, zaměstnanců, žáků a studentů i vzdělávacích institucí. Pojítkem s oběma systémy a také standardizovaným formátem stáží pro jednotlivé typové pozice jsou tzv. šablony stáží. Jednotlivé šablony stáží společně tvoří ucelený katalog šablon, který navazuje na NSP a NSK u šablon, jejichž typové jednotky popř. kvalifikace jsou v této soustavě uvedeny. U šablon pro odvětví a typové pozice nebo povolání bez definovaných standardů NSK resp. NSK vytváří základní kompetenční model odborníci zapojení do pracovních skupin z řad zaměstnavatelů, oborových vzdělavatelů a oborových sdružení, čímž se snaží kopírovat složení sektorových rad. Realizační tým tvořící šablony zároveň průběžně sleduje tvorbu nových kvalifikací v NSK a zpracování a aktualizaci jednotek NSP a zohledňuje je při tvorbě šablon. Dle vyjádření zástupců ÚP ČR je právě provázání mechanismu stáží s NSK a NSP nutné vyzdvihnout, jelikož pomáhá dále rozvíjet systém uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v praxi. Pro zástupce NSK, NSP, ÚP ČR, zaměstnavatelů, zástupce vzdělavatelů i institucí dalšího vzdělávání je klíčové tuto propojenost zachovat, aby se paralelně vedle sebe nerozvíjely tři oddělené systémy14. Zástupci zaměstnavatelů, AIVD a MŠMT, kteří se zúčastnili fokusní skupiny věnující se mimo jiné tomuto tématu, by do budoucna preferovali větší variabilitu stáží. V duchu strategie celoživotního učení by měly i stáže nabízet různé varianty vedoucí k žádoucímu cíli – získání, upevnění, změně či zvýšení kvalifikace. Také zástupci ÚP ČR se přiklánějí k větší volnosti, jelikož řada zájemců o stáž z řad uchazečů o zaměstnání na ni ve zvoleném oboru nemohla nastoupit z důvodu nesouladu svého a požadovaného vzdělání. Aktéři proto navrhují, aby na základě počáteční diagnostiky, která určí předpoklady jednotlivce, následovala buďto přímo zkouška z profesní kvalifikace a teprve poté stáž ve stejném oboru nebo nejprve stáž, případně rekvalifikace a poté až zkouška z profesní kvalifikace. Při 14

Projekt stáží ani samotné FDV není kompetentní ke sjednocování uvedených tří systémů. Nicméně s cílem postupovat koordinovaně byl vytvořen alespoň řídící expertní orgán stáží, který je meziresortní a slouží mimo jiné k vzájemnému informování a neformální koordinaci. FDV bude nadále stáže realizovat v souladu se systémy a uvítá zájem a podporu garantů NSK a NSP, aby se snažili tyto systémy držet pohromadě.

114

rozhodování by se mělo přihlížet ke kvalifikační úrovni člověka, jeho oboru a odvětví, kde působí, apod. Zejména pro nízkokvalifikované osoby či část maturantů v technických oborech bude lepší, když půjdou napřed na stáž, a pak si udělají zkoušku z profesní kvalifikace. Naopak vysokoškoláci mohou nejprve získat certifikát a jít svoje kompetence ověřit na stáž. Navrhovaného rozvolnění vstupních podmínek se však obává management projektu, a to především z důvodu ohrožení kvality poskytovaných stáží. Obava je spojená zejména s vyšší nejistotou firem, jak odborně teoreticky vybavený bude jejich stážista. U stážistů bez alespoň základní kvalifikace v oboru je navíc diskutabilní reálnost a smysluplnost takové stáže. Bylo již zmíněno, že obsah jednotlivých šablon stáží je vytvářen na základě kompetencí a kvalifikací uvedených v NSP a NSK. Dle zástupců NSK, NSP a managementu projektu by nicméně měla existovat možnost, aby generované relevantní podněty ze stáží mohly ovlivnit také podobu NSK a NSP. Je proto třeba se co nejdříve meziresortně domluvit na způsobu přenosu a implementace těchto zjištění do priorit tvorby NSK a NSP Jelikož požadavek MPSV na FDV je snižovat počty jednotek NSP (cca 3000) a ve stážích stačilo 140 šablon, bude FDV iniciovat podněty na racionální snižování jednotek NSP po vzoru Rakouska. Několik jednotek už bylo tímto způsobem sníženo v roce 2014. Tento postup bude pokračovat i v příštích letech. FDV nicméně nemá pravomoc ovlivňovat podobu NSK. Pouze prostřednictvím sestaveného řídícího orgánu stáží, který je meziresortní, může iniciovat tyto podměty směrem k administrátorům NSK. Plány MPSV v tomto ohledu nejsou FDV známy. Kvalita obsahu šablon stáží z pohledu zástupců NSK, NSP a zaměstnavatelů je poměrně vysoká. Původní obavu zaměstnavatelů, že nebudou v souladu s obsahem sektorových dohod, uklidnilo navázání šablon na NSK a NSP. Do jisté míry (a pouze dle zástupců zaměstnavatelů) přesto šablony působí mírně zmatečně – pravděpodobně však právě proto, že se snaží v sobě pojmout jak obsah NSK tak i NSP. Z NSP jsou zde popisovány činnosti, které bude stážista v rámci stáže vykonávat a zároveň kompetence, které pro výkon těchto činností potřebuje a měl by je absolvováním stáže získat. Tyto kompetence jsou pak v rámci NSK vyžadovány pro uznání úplných profesních kvalifikací a kvalifikací uznávaných v ČR v souladu se zmiňovaným zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Dle managementu projektu jsou však tyto dvě relativně oddělené části v šablonách hlavně z důvodu, že zaměstnavatelé v ČR jsou stále zvyklí spojovat pracovní pozice a povolání s popisem vykonávaných činností a nikoliv s kompetencemi, které jsou pro danou pozici (povolání) třeba. Bude patrně záviset na vývoji uplatňování kompetenčních modelů na trhu práce, kdy se zmiňovanou dualitu podaří sjednotit. Šablony stáží jako součást Národního katalogu stáží by dle všech oslovených aktérů měly být i po skončení projektu využívány jako standardizovaný nástroj zaručující kvalitu stáží. Spolu s databází poskytovatelů dávají významný základ a administrativní rámec případnému systému stáží v ČR. V případě, že se stáže podaří prosadit jako nový nástroj APZ, doporučují zástupci NSP, zaměstnavatelů a ÚP ČR, aby se vlastníkem Národního katalogu stáží stal Úřad práce ČR a jeho správcem FDV. Tímto způsobem by mohla být zajištěna

115

kvalita, aktualizace a kontinuita stáží. Pokud se nepodaří stáže integrovat mezi nástroje APZ, bude NKS fungovat dalších 5 let dle pravidel udržitelnosti projektů. Zajištěná udržitelnost projektu bude důležitá i v případě, že, se tato integrace podaří s MPSV a GŘ ÚP vyjednat. Doba vyjednávání a přípravy implementace nástroje stáží do APZ se určitě prodlouží na několik let. Závěr a doporučení Smyslem projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí bylo od počátku propojit, doplnit a zvýšit praktickou využitelnost systémů NSK a NSP ze strany zaměstnavatelů, ekonomicky aktivních osob, žáků a studentů i vzdělávacích institucí. Pojítkem s oběma systémy je Národní katalog stáží obsahující tzv. šablony stáží. Obsah šablon je vytvářen na základě kompetencí a kvalifikací uvedených v NSP a NSK a jeho kvalita je experty v oblasti dalšího vzdělávání hodnocena jako vysoká. Aby generované relevantní podněty ovlivňovaly také podobu těchto systémů, je třeba meziresortně upravit způsob přenosu a implementace podnětů do priorit tvorby NSK a NSP. Katalog šablon stáží by mohl být i po skončení projektu využíván jako standardizovaný nástroj kvality stáží. Spolu s databází poskytovatelů mohou dát rámec systému stáží v ČR. Pokud se stáže stanou novým nástrojem APZ, mohlo by se vlastníkem Národního katalogu stáží stát MPSV či Úřad práce ČR a správcem případně FDV.

116

EO 3.6 – Jak jsou stáže propojeny s činností ÚP a dalšími institucemi pro nezaměstnané? Jak silná a kvalitní existuje vazba stáží na APZ? Přestože Úřad práce ČR není oficiálním partnerem projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí, už při jeho přípravě byla domluvena úzká spolupráce poboček úřadů práce (dále jen ÚP) a realizátora projektu. Důvodem byl fakt, že právě nezaměstnaní občané měli být vedle zaměstnanců a ekonomicky neaktivních hlavní cílovou skupinou projektu. Tvůrci projektu proto předpokládali, že nezaměstnaní budou obsazovat většinu realizovaných stáží. Již od zahájení projektu s ÚP pravidelně komunikovali pověření členové realizačního týmu. Jejich úkolem bylo být v úzkém kontaktu s příslušnými vedoucími pracovníky Krajských poboček ÚP (v odborech zaměstnanosti nebo zprostředkování a poradenství) a informovat je o všech důležitých událostech, výstupech a změnách v projektu. Krajští vedoucí pracovníci poté distribuovali získané informace na svá kontaktní pracoviště, kde s nimi příslušní pracovníci při práci s uchazeči pracovali a snažili se aktivně podporovat vstup nezaměstnaných do projektu. Stáž realizovaná v rámci projektu se v případě jejich zájmu stala pro dlouhodobě nezaměstnané součástí jejich individuálních akčních plánů, podobně jako zákonem definované nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Po přihlášení nezaměstnaného do informačního systému projektu a jeho přiřazení na určitou stáž byl nezaměstnaný povinen kontaktovat svého zprostředkovatele na ÚP a o této skutečnosti ho informovat. Zároveň byl tento zprostředkovatel informován o skutečném nástupu nezaměstnaného na stáž také od realizátora projektu prostřednictvím pověřeného člena realizačního týmu. Bylo na domluvě mezi nezaměstnaným/ stážistou a zprostředkovatelem, jakým způsobem bude po dobu trvání stáže plnit své povinnosti vůči úřadu. Po ukončení stáže se realizátor projektu u zprostředkovatele informoval na hodnocení stáže z pohledu stážisty, vnímaných přínosů, případné problémy a současnou situaci bývalého stážisty. Na kontaktních pracovištích ÚP se do projektu zapojovali především pracovníci referátu zprostředkování a poradenství, podpory v nezaměstnanosti a trhu práce v rámci individuálních konzultací s uchazeči o zaměstnání, ale i pracovníci skupinového poradenství při vstupu uchazeče do evidence a v jejím průběhu. Pokud bylo nutné pro uchazeče o zaměstnání něco zjistit okamžitě, např. při individuálních konzultacích, využívali pracovníci ÚP hlavně bezplatnou telefonní linku projektu a také internetové stránky projektu. Některé z výše uvedených metodicky nastavených postupů se v počátcích projektu bohužel ukázaly jako ne zcela funkční – především předávání informací a pokynů souvisejících s projektem. V průběhu druhé poloviny roku 2013 se situace v oblasti managementu a personálního obsazení ÚP ČR zlepšila, což se dle managementu projektu velmi pozitivně projevilo na úrovni spolupráce krajských poboček a kontaktních pracovišť. Došlo zároveň k jejímu prohloubení prostřednictvím nových terénních pracovníků krajských poboček, kteří se specializují na monitoring trhu práce v jednotlivých regionech. Přínosy stáží pro skupinu nezaměstnaných jsou dle vyjádření zástupců ÚP krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Velký přínos mají zejména pro absolventy a všechny, kteří potřebují získat praxi a rozšířit si znalosti a praktické dovednosti v oboru, který vystudovali,

117

ale nepracovali v něm. Dlouhodobě nezaměstnaní pak absolvováním stáže mohou opět získat pracovní návyky, zvýšit si sebevědomí a získat nový impuls pro hledání pracovního uplatnění. S uchazeči o zaměstnání pracovníci ÚP pracovali i po absolvování stáže, jak v rámci individuálních konzultací tak i skupinových aktivit, kde mohli vyjádřit svou spokojenost nebo nespokojenost. Asi největší problémy způsoboval nezaměstnaným a potenciálním zájemcům o stáž nesoulad jejich vzdělání s šablonou definovanými kvalifikačními požadavky na stážistu. Nemohli pak nastoupit na stáž a získat praxi na pozici, o kterou měli zájem a kterou vnímali jako perspektivnější z hlediska dalšího uplatnění na trhu práce. I z toho důvodu apelují oslovení zástupci ÚP na co největší variabilitu a adaptabilitu šablon, aby byly schopné se přizpůsobit potřebám stážistů a zaměstnavatelů. Zde se otevírá prostor pro detailnější zaškolení pracovníků ÚP v nabídce a aplikování šablon, stejně tak již dříve zmíněné individuální poradenství, kdy by zájemci o stáž, který nesplňuje požadavky jím vybrané šablony, pomohl proškolený konzultant najít vhodnou šablonu/ stáž jejíž požadavky splní, a která mu umožní rozvinout odborné kompetence v oblasti, o kterou má zájem. Oslovení zástupci ÚP považují pilotní projekt a samotný nástroj stáží za velmi účinný způsob řešení nezaměstnanosti, jelikož působí aktivačně, motivačně a zvyšuje úroveň odborných praktických dovedností často nezbytných při hledání perspektivního pracovního uplatnění. Pro uchazeče o zaměstnání je dle jejich slov naprosto klíčové po absolvování převážně teoreticky zaměřených škol či rekvalifikací ověřit si nabyté znalosti a dovednosti v praxi. Šance na nalezení trvalejšího pracovního uplatnění se pak výrazně zvyšuje. Oproti předpokladům je v projektu jiné rozložení stážistů podle ekonomického statusu. Tento nečekaný výsledek má více vysvětlení. Prvním je poměrně velký zájem skupiny zaměstnanců o účast v projektu. Za druhé, je nižší zájem nezaměstnaných dán absencí motivující ekonomické podpory, pokud nesplňují podmínky pro podporu v nezaměstnanosti. Tento problém se týká především absolventů škol a dlouhodobě nezaměstnaných. Z ekonomických důvodů dávají tyto skupiny uchazečů přednost standardním opatřením aktivní politiky zaměstnanosti (např. rekvalifikacím, SÚPM, VPP), v jejichž průběhu mají dle zákona o zaměstnanosti nárok na finanční kompenzaci. Bez ohledu na data ilustrující menší zapojení nezaměstnaných do projektu než jaký byl předpoklad, považují oslovení zástupci ÚP stáže za slibný potenciální nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Očekávají, že po pilotním ověření a následných úpravách vyplývajících z procesní a dopadové evaluace, by mohl být nastavený systém legislativně ukotven v zákoně č. 435/2004, Sb., o zaměstnanosti a stát se standardním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Podporou zavádění opatření tohoto typu by ČR postupovala v souladu s trendy EU a jednotlivých členských zemí v oblasti aktivizace a odborného rozvoje pracovní síly. Administrativně by stáže měly zabezpečovat veřejné služby zaměstnanosti ve spolupráci s klíčovými stakeholdery trhu práce a vybranými ministerstvy (např. MPO, MŠMT). Poskytovány by měly být na stejném principu jako například SÚPM, kdy jedna třetina nákladů je hrazena ze státního rozpočtu a zbytek prostřednictvím ESF. Jako

118

nástroj aktivní politiky zaměstnanosti by i v jejich případě existovala možnost pro zaměstnavatele získat příspěvek v případě umístění uchazeče o zaměstnání či příspěvek na zapracování. Závěr a doporučení Spolupráce mezi ÚP a FDV se v průběhu projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí zlepšovala v souvislosti s přijatými opatřeními rehabilitujícími postavení a funkci úřadů práce. Zástupci ÚP považují projekt za velmi přínosný z hlediska řešení nezaměstnanosti, jelikož působí aktivačně, motivačně a zvyšuje úroveň odborných praktických dovedností nezbytných při hledání pracovního uplatnění. V jejich očích jsou stáže slibným potenciálním nástrojem APZ. Po pilotním ověření a úpravách vyplývajících z procesní a dopadové evaluace, by mohly být legislativně ukotveny v zákoně č. 435/2004, Sb., o zaměstnanosti jako nový nástroj APZ. Měly by být zabezpečovány Úřadem práce ČR za spolupráce klíčových aktérů trhu práce a vybraných ministerstev. Poskytovány mohou být stejně jako SÚPM - třetina nákladů je hrazena ze státního rozpočtu a zbytek prostřednictvím ESF. I v jejich případě by existovala pro zaměstnavatele možnost získat příspěvek při umístění uchazeče o zaměstnání či příspěvek na zapracování.

119

EO 3.7 – Jakým způsobem navazují takto pojaté stáže na právo EU a jakým způsobem by jej mohly ovlivnit? Pracovní právo EU, respektive směrnice vydávané EK zatím specificky neupravují oblast stáží, nicméně první kroky směrem k její koordinaci EU podniká. Její iniciativa je zaměřená především na oblast koordinace pracovních podmínek při stážích. V prosinci 2013, na základě předchozího vyjednávání a v souvislosti s implementací programu Záruky pro mladé, předložila Evropská komise Radě EU Doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží. Toto doporučení bylo Radou schváleno 10. března 2014. Jeho hlavním smyslem je umožnit stážistům napříč Evropou získávat za bezpečných a spravedlivých podmínek kvalitní pracovní zkušenosti a zvýšit tak své šance na nalezení perspektivního zaměstnání. Hlavní principy Doporučení lze shrnout ve čtyřech bodech:  Stáže nesmí nahrazovat standardní pracovní místa či vytvářet novou formu nejistých/prekérních pracovních míst.  Stáže by měly být založeny na písemné smlouvě obsahující délku stáže, její cíle, počet pracovních hodin a organizaci pracovní doby, způsob zajištění sociální ochrany a způsob odměňování za výkon stáže.  Stáže by měly zahrnovat dobře definované cíle a s nimi spojený vzdělávací obsah včetně zajištění supervize.  Stáže by měly být ukončeny certifikátem či doporučujícím dopisem poskytovatele stáže, které potvrzují stáží získané znalosti, dovednosti a kompetence. Všechny členské státy EU byly Doporučením vyzvány k rychlému přijetí vhodných opatření uplatňujících rámec kvality stáží, v případech potřeby i změně legislativy. Rovněž jsou vybízeny, aby ke zvýšení počtu a kvality stáží využívaly Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Evropská komise bude proces implementace Doporučení v jednotlivých zemích sledovat a vyhodnocovat. Vedle skutečnosti, že zvýšená podpora stáží je součástí programu Záruky pro mladé, je hlavním důvodem rostoucího zájmu EU o problematiku stáží dlouhodobá kritika kvality stáží podpořená i výsledky aktuálního průzkumu Eurobarometru. Vyplývá z nich, že v současnosti nesplňuje normy, pokud jde o pracovní podmínky nebo vzdělávací obsah, celá jedna třetina stáží, které se v EU realizují. Zaměstnavatelé v roli poskytovatelů stáží v těchto případech přijímají stážisty na méně kvalifikovaná pracovní místa a využívají je jako levnou náhradu stálých pracovních sil. Projekt Stáže ve firmách je celým svým pojetím plně v souladu s evropským programem Záruky pro mladé, dokonce jej z časového hlediska předběhl. Snaží se pilotně ověřit fungování stáží a tím učinit první krok k jejich rozvoji v ČR. Je zaměřen na různé skupiny trhu práce, ale důraz klade právě na nezaměstnané a absolventy škol, kteří stáže potřebují nejvíce.

120

Při porovnání parametrů projektu a hlavních principů evropského rámce pro kvalitu stáží lze nalézt shodné i odlišné aspekty. Shodnými prvky jsou zejména povinná trojstranná písemná smlouva spojená s realizací stáže, šablonou definované cíle a vzdělávací obsah stáže včetně zajištění mentoringu v jejím průběhu a závěrečný certifikát jako potvrzení nabytých znalostí a kompetencí. Na druhou stranu projekt žádným způsobem nekontroluje poskytovatele, zda nabízená stáž neslouží k pokrytí volného pracovního místa a nenahrazuje tak standardní pracovní místo. Za touto volností stojí myšlenka, aby stáž byla otevřená co největšímu počtu zaměstnavatelů a stážistů. Proto jedinou podmínkou je, aby poskytovatel v době realizace stáže disponoval zaměstnancem, který aktivně vykonává činnosti, pro které bude působit v roli mentora stážisty. Dalším a zároveň posledním aspektem, který není v souladu s principy rámce pro kvalitu stáží, je oblast sociální ochrany stážistů. Stážisté nemají v průběhu stáže nárok na úhradu odvodů na sociální pojištění. V praxi to znamená, že všichni stážisté z řad ekonomicky neaktivních nebo nezaměstnaných bez registrace v evidenci uchazečů o zaměstnání si musí tyto odvody hradit ze svých zdrojů. Toto rozhodnutí je však poměrně logicky odůvodněno pilotním charakterem projektu. V případě, že se stáže osvědčí a bude se uvažovat o jejich systémové integraci, je dle vyjádření managementu projektu opravdu vhodné a zřejmě i nezbytné vyřešit způsob zajištění sociální ochrany všem zájemcům o stáž bez rozdílu socioekonomického statusu. Závěr a doporučení Koordinační aktivity EK v oblasti stáží se týkají především pracovních podmínek stážistů. Schválený dokument Doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží vyzývá členské země k přijímání opatření konvenujících hlavním principům doporučení a k podpoře programů zaměřených na stáže zejména v souvislosti s mladými absolventy škol. Při porovnání parametrů projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí a principů evropského rámce pro kvalitu stáží lze nalézt shodné i odlišné aspekty. Shodnými prvky jsou trojstranná písemná smlouva, jasně definované cíle a vzdělávací obsah stáže, zajištění mentoringu a certifikát potvrzující nabyté znalosti a kompetence. Projekt se naopak liší tím, že nekontroluje poskytovatele, zda stáž neslouží k pokrytí volného pracovního místa „levnou pracovní silou“ a také tím, že stážisté, za které nehradí pojištění stát nebo zaměstnavatel, nemají v průběhu stáže nárok na úhradu odvodů na sociální pojištění. V případě systémové integrace stáží je vhodné a zřejmě i nezbytné vyřešit právě způsob zajištění sociální ochrany všem zájemcům o stáž bez rozdílu socioekonomického statusu.

121

4.2. Klíčové aspekty fungování stáží v zahraničí ve vazbě na APZ Evaluační téma 12. Klíčové aspekty fungování stáží v zahraničí ve vazbě na APZ

Číslo EO

Zkrácený název EO

Plné znění evaluační otázky

EO 3.2

Zkušenosti se stážemi v zemích EU, dobrá praxe a možnost přenositelnosti

Jaké jsou zkušenosti se stážemi jako součástí dalšího vzdělávání v jiných zemích, zejména zemích EU? Identifikujte příklady nejlepší praxe při využití stáží v zahraničí. Jaké z nich je vhodné přenést do českého prostředí? Jaké jsou podmínky implementace těchto příkladů dobré praxe?

EO 3.2 - Jaké jsou zkušenosti se stážemi jako součástí dalšího vzdělávání v jiných zemích, zejména zemích EU? Identifikujte příklady nejlepší praxe při využití stáží v zahraničí. Jaké z nich je vhodné přenést do českého prostředí? Jaké jsou podmínky implementace těchto příkladů dobré praxe? Zahraniční analýza se soustředila na stáže v rámci systému dalšího vzdělávání, respektive aktivní politiky trhu práce. Jejím cílem bylo za prvé, poskytnout srovnání zahraničních zkušeností s realizací programů stáží pro nezaměstnané ve 3 zemích EU. Za druhé, identifikovat příklady dobré zahraniční praxe a jejich případnou přenositelnost do české aktivní politiky zaměstnanosti. Základním zdrojem informací pro analýzu byly sekundární zdroje dat. V době zpracovávání otázky poskytovaly v EU stáže pro nezaměstnané (v rámci aktivní politiky trhu práce) pouze 3 země – Velká Británie, Švédsko a Irsko. Tyto státy v uplynulých 3 letech v souvislosti s ekonomickou krizí zavedly či rozšířily národní programy stáží, které přednostně cílí na skupinu mladých osob bez zaměstnání. Programy administrují veřejné služby zaměstnanosti, které jsou pouze ve Švédsku řízeny tripartitně. Financovány jsou z veřejných zdrojů státního rozpočtu. Délka stáží se v zemích liší – pohybuje se od 2 týdnů (VB) po 9 měsíců (Irsko). Poskytovatelé stáží jsou vždy organizace na trhu (soukromé, veřejné či neziskové). V Irsku a VB se nazývají hostitelské organizace a jsou centrálně registrovány. Ve Švédsku se jedná hlavně o velké podniky. Ve stejné zemi jsou stážistům v rámci stáže poskytovány také doprovodné služby poradenství a koučingu. Efekty programů stáží se v jednotlivých zemích liší. Britský program je v současné době revidován, jelikož byl shledán neúspěšným z důvodu nezájmu nezaměstnaných i zaměstnavatelů. Programy v Irsku a Švédsku jsou úspěšnější a zaznamenávají poměrně velký zájem o účast ve stážích, zesílený v době ekonomické krize. Také efekty programů jsou poměrně příznivé, ovšem pouze u vybraných kategorií nezaměstnaných osob. Stáže mají pozitivní efekt v podobě získání pracovního uplatnění zejména pro krátkodobě nezaměstnané mladé osoby s vyšším vzděláním. Bez efektu se naopak ukazují pro dlouhodobě nezaměstnané s nízkou úrovní dosaženého vzdělání. V jejich případě je proto nutné připravit komplexní aktivační, socializační, motivační a vzdělávací program nejlépe s osobním vedením v jeho průběhu. Kritika programů stáží pro nezaměstnané v těchto zemích se pojí s obavou z dopadů neplacených stáží na trh práce. Zejména je poukazováno na nahrazování „drahých“ zaměstnanců levnými stážisty. I z toho důvodu např. v Irsku a VB uvažují o zavedení povinnosti hostitelské organizace platit přijaté stážisty.

122

Jako nejlepší zdroj dobré praxe pro ČR lze využít prvky švédského programu, kdy jako velmi účinná je hodnocena spolupráce zaměstnavatelů, odborů a veřejné správy. Zároveň se jako efektivní ukazuje spolupráce s velkými podniky země. Velmi vhodná a účinná je i realizace doplňkových aktivit v průběhu stáže, a z hlediska cílové skupiny jsou to mladí nezaměstnaní. Je možné také v rámci zavádění stáží jako nástroje APZ zvážit povinnost poskytovatelů stáží stážisty alespoň částečně mzdově kompenzovat s cílem snížit riziko využívání stážisty jako levné pracovní síly. Uvažovat lze také o poskytování dalších benefitů pro stážisty (příspěvky na péči o dítě, cestovné, apod.). Jako stabilní zdroj financování programů stáží se jeví státní rozpočet. Podrobnou nezkrácenou verzi zprávy z mezinárodní komparativní analýzy obsahuje 1. průběžná zpráva – technická příloha – Procesní a dopadová evaluace projektu a analýza opatření pro efektivní nastavení systému dalšího vzdělávání v ČR. Závěr a doporučení Z každé země, která byla použita pro komparaci, je možné vzít si za příklad dobré praxe určitou část realizovaného programu stáží a to s ohledem na jejich vývoj, výsledky a problémy. Nejvíce inspirativní je švédský program založený na funkční spolupráci zaměstnavatelů, odborů a veřejné správy. Zejména spolupráce s velkými podniky nabízí potřebnou kontinuitu a zvýšenou šanci na získání pracovního místa po ukončení stáže. Efekt stáží v zahraničí zvyšují vhodná doprovodná opatření, jako jsou kariérové poradenství a koučing. Z pohledu délky se jako nejefektivnější a ekonomicky udržitelné jeví stáže v délce 3 až 6 měsíců, které cílí především na mladé nezaměstnané osoby. Naopak kritika se pojí s nízkou efektivitou stáží v případě nízkokvalifikovaných osob, které potřebují komplexnější a osobnější přístup. Co se týká finančních aspektů stáží, sílí názor, že by měly být částečně placené, vzhledem k relativně vysokému riziku využívání stážistů jako levné pracovní síly. Pro zvýšení motivace potenciálních stážistů z řad nezaměstnaných lze uvažovat i o hrazení dalších výdajů, např. hradit výdaje na péči o dítě v době realizace stáže, což umožní zvláště ženám s malými dětmi zúčastnit se programu. Hlavním zdrojem financování stáží v rámci aktivní politiky by měl být státní rozpočet dané země z důvodu garance větší stability programu.

123

4.3. Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj Evaluační téma

13. Možnosti systémové integrace stáží v ČR a jejich rozvoj

Číslo EO EO 3.1 část EO 3.4 EO 3.8

Zkrácený název EO

Plné znění evaluační otázky

Opatření nebo nástroje vhodné pro integraci stáží do systému DV v ČR Možnost rozšíření cílové skupiny s vazbou na legislativu Možnost využití jiné podpory než deminimis

Jaká případná opatření nebo nástroje (organizační, legislativní či jiná nelegislativní) je vhodné učinit pro dostatečnou integraci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR (včetně finančních výhod a odměn pro poskytovatele nebo stážisty)? Bylo by možné/vhodné cílovou skupinu stážistů rozšířit i o jiné skupiny? Jakým způsobem by toto bylo možné navázat do legislativy? Do jaké míry působí omezujícím způsobem povinnost čerpání podpory de-minimis při proplácení nákladů stáže? Identifikujte možnosti zavedení blokové výjimky, daňových úlev, apod.?

EO 3.1 – Jaká případná opatření nebo nástroje (organizační, legislativní či jiná nelegislativní) je vhodné učinit pro dostatečnou integraci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR (včetně finančních výhod a odměn pro poskytovatele nebo stážisty)? Nejvhodnějším rámcem pro implementaci stáží do systému dalšího vzdělávání v ČR se expertům osloveným v dotazníkovém šetření (Závěrečná zpráva – technická příloha č. 1 – Expertní dotazníkové šetření „Stáže a jejich funkce ve veřejné politice“) jeví oblast aktivní politiky zaměstnanosti – jmenovitě zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti. Nicméně panují poměrně velké obavy, že zejména politický nezájem, dlouhodobá resistence vůči změnám v této oblasti politiky a nedostatek veřejných zdrojů budou působit proti vzniku nového nástroje. Hlavním koncepčním garantem stáží by dle doporučení expertů a managementu projektu mělo být MPSV, respektive Úřad práce ČR jako dosavadní a dlouholetý garant a tvůrce aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich strategickým partnerem by ovšem mělo být MŠMT. Administrovat stáže dle expertů (viz seznam oslovených expertů v rámci dotazníkového šetření) mohou jak veřejné služby zaměstnanosti z pozice dosavadního realizátora aktivní politiky zaměstnanosti, tak i Fond dalšího vzdělávání z pozice již zkušeného realizátora pilotního projektu stáží v ČR. Jak ilustruje graf 66, stáže by měly být financovány MPSV z rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti, nicméně experti doporučují i finanční spoluúčast zaměstnavatelů.

124

Graf 66 Aktéři financování stáží v rámci APZ

Aby vynaložené veřejné zdroje měly co největší efekt, měly by stáže být dle expertů poskytovány v souladu s prioritami hospodářské politiky ČR a podporovat především odvětví a obory s vyšším růstovým potenciálem a vysokou konkurenceschopností. Toto doporučení projekt sleduje od svého počátku, je tedy potvrzením správného cílení stáží ve firmách. Zájem zaměstnavatelů nabízet stáže může být podpořen příspěvkem v částečné výši fixních nákladů stáže. Snížení příspěvku pomůže vyloučit firmy, které mají větší zájem o získání finanční podpory než o realizaci kvalitní a pro obě strany přínosné stáže. Motivovat k účasti budou také malé administrativní náklady pro zapojené firmy. Svou povahou by mělo jít spíše o stáže pro stážisty neplacené, s tím, že někteří experti se vyslovili i pro placené stáže (viz graf 67). Graf 67 Povaha stáží – placené/neplacené

Při rozhodování o povaze stáží je vhodné vycházet ze zahraničních zkušeností, kde stáže pro nezaměstnané jsou vždy neplacené, ale zakládají nárok na sociální podporu stážistů z titulu evidované nezaměstnanosti. Dle expertů by stáže měly být doprovázeny individuálním poradenstvím a např. příspěvkem na dopravu. Poměrně doporučované však bylo i spojení stáží a rekvalifikace. Z hlediska délky se v zahraničí ukazují jako efektivnější střednědobé stáže v rozmezí 4 až 6 měsíců, pro které se vyjádřila také většina expertů.

125

Stáže obecně jsou v jejich očích vhodné nejvíce pro absolventy škol, studenty a nezaměstnané. Z kategorie nezaměstnaných osob, pro které by stáže v rámci politiky zaměstnanosti byly určeny především, jsou nejpřínosnější pro absolventy, účastníky rekvalifikačních kurzů, osoby vracející se na trh práce, dlouhodobě nezaměstnané a nízkokvalifikované osoby. Pro nezaměstnané bez kvalifikace je naopak využití stáží diskutabilní, jelikož stáž není nástrojem získání ani prohloubení kvalifikace, ale prostředkem získání praxe a praktických dovedností na určité pracovní pozici. Stáže také nebudou nejlepším opatřením pro krátkodobě nezaměstnané, pokud nepatří do skupiny absolventů škol nebo osob vracejících se po delší době na trh práce. Z pilotního projektu je dle expertů užitečné i ekonomicky efektivní pro administraci stáží v rámci APZ využít jak vytvořenou Databázi poskytovatelů stáží, tak i Katalog šablon. Zatímco katalog by měl být dle expertů spíše otevřeným systémem a umožnit realizovat i stáže mimo jeho rámec, databáze poskytovatelů by měla evidovat poskytovatele stáží dobře ověřené dle předem zvolených kritérií. Také účastníci fokusní skupiny na Téma „Propojení stáží a systémových nástrojů dalšího (profesního) vzdělávání“ preferují ukotvit stáže v zákoně o zaměstnanosti. Bylo již zmíněno, že v nich spatřují určitou paralelu rekvalifikací, které také nejsou určeny jen a výhradně nezaměstnaným, ale i např. zaměstnancům majícím zájem o změnu kvalifikace. Na základě stejné logiky by i stáže mohly být použity pro další cílové skupiny trhu práce. Podmínkou jejich funkčního rozvoje a vlastně rozvoje celého dalšího (profesního) vzdělávání je však posílení poradenské a diagnostické složky v rámci stáží. Tuto potřebu si v průběhu projektu uvědomil i management projektu a pro navazující projekt Stáže ve firmách 2 budou zřízena regionální poradenská centra pro zájemce o stáž jak ze strany uchazečů o stáž, tak i zaměstnavatelů/ poskytovatelů stáží. Poradenství a počáteční podpora sehrává klíčovou motivační roli zejména u nízkokvalifikovaných a dlouhodobě nezaměstnaných osob, ale i určitých skupin zaměstnanců a malých či středních zaměstnavatelů. Pokud by se nepodařilo prosadit stáže jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, existují dle účastníků fokusní skupiny alternativní řešení. Stáže se mohou například stát součástí rekvalifikací, jelikož v současné době MŠMT jedná s MPSV o tzv. modularizaci rekvalifikací. Moduly mají odpovídat jednotlivým kompetencím každé profesní kvalifikace a forma a obsah dalšího vzdělávání mohou být „ušity na míru“ konkrétní osobě. Třetí možností systémové podpory stáží je směřovat ji na firmy/organizace a jednotlivce. Ať již přímou podporou či možností výraznějších daňových úlev spojených se stážemi. Spíše než přenášet na zaměstnavatele povinnost finančně kompenzovat své stážisty, by jim měla být ponechána možnost nabízet i neplacené stáže. Kvalitní a přiměřeně dlouhá stáž, byť neplacená, by měla být sama o sobě pro stážisty cenným prostředkem získání potřebné praxe a osvojení si praktických dovedností. Při zvažování systémové integrace stáží samotnými manažery projektu byla nejvíce diskutována otázka, za jakých podmínek by byli zaměstnavatelé v ČR ochotni stáže realizovat. Shodují se, že snížení současné podpory bude mít nepochybně vliv na míru jejich zájmu. Nicméně předpokládají, že by tento pokles zájmu mohl být spíše pozitivním jevem,

126

neboť by eliminoval zaměstnavatele, kteří realizují stáže především z důvodu veřejné podpory a kvalita poskytovaných stáží je v jejich případě pochybná. „Zapojily by se více firmy, které by si prostřednictvím toho vychovaly svého zaměstnance. Nechodily by do toho subjekty jen kvůli té stáži, ale třeba by si tvořili i vlastní interní systémy, které by provázaly.“ (manažer projektu SvF) Zvýšení kvality stáží by určitě bylo z hlediska potřeb veřejné politiky žádoucím stavem. Stát by za stážisty v souladu s doporučeními Evropské komise měl hradit alespoň zdravotní a sociální pojištění po dobu trvání stáže. Poskytovatelům by pak mohl umožnit odečíst si z daní náklady spojené s realizovanou stáží. Stát by měl určitě působit jako kontrolní orgán s příslušnými kontrolními mechanismy. Pro rozhodnutí o systémové integraci je však dle všech oslovených aktérů stěžejní zájem firem/organizací o tento nástroj. Pokud bude výrazný, pak je možné přistoupit k vyjednávání konkrétní podoby a veřejné podpory systému. „Firmy by si měly se státem vydefinovat způsob realizace stáží ve firmách, stát by to kontroloval, šablony by byly schvalovány oborovými radami ve spolupráci s firmami, iniciativa musí vzejít hodně z firem.“ (zástupce NSP, fokusní skupina) Otázka zda by stáže měly být placené či neplacené, se mezi manažery projektu příliš nediskutovala. Pouze jednou se objevil příklon k placené formě, byť ne příliš vysoce. Argumentováno bylo tím, že si zaměstnavatelé později mohou náklady na placenou stáž odečíst z daní jako stipendia stážistů, což už v současnosti zákon o daních umožňuje. Závěr a doporučení Nejlepším rámcem pro systémovou integraci stáží se všem osloveným aktérům stáží, dalšího vzdělávání a politiky zaměstnanosti jeví zákon o zaměstnanosti. Koncepčním garantem stáží by mělo být MPSV, respektive Úřad práce ČR za úzké spolupráce s MŠMT a aktéry NSP a NSK. Financování stáží by mělo být prozatím zajištěno obdobně jako jiné nástroje APZ (částečně z rozpočtu a částečně z ESF). Lze zvážit i určité finanční zapojení zaměstnavatelů. Zájem poskytovatelů stáží by měl být podpořen spíše daňovými úlevami, popřípadě částečnou úhradou fixních nákladů, která bude ověřována v projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí 2. V souladu se zahraniční praxí jsou preferovány neplacené stáže, nicméně by mohla být zvážena možnost odečíst si ušlý mzdový zisk z daní. Rozhodně je však nezbytné stážistům zabezpečit sociální ochranu po dobu trvání stáže. V souladu se zahraničními trendy zvýší zájem cílové skupiny a účinnost stáží intenzivní diagnostické a poradenské služby a příspěvek na dopravu či péči o malé děti. Stáže, ideálně střednědobého charakteru, by měly cílit zejména na absolventy škol a nezaměstnané osoby z řad účastníků rekvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných a vracejících se na trh práce. V zájmu administrativních úspor by měly být pro správu stáží využívány vytvořené produkty projektu – Databáze poskytovatelů stáží a Katalog šablon. Byly identifikovány také dvě alternativy systémové integrace stáží. První spočívá v jejich začlenění jako součásti rekvalifikací v rámci připravované modularizace rekvalifikací. Druhá pak v přímé podpoře samotných firem/organizací a jednotlivců nejlépe prostřednictvím výraznějších daňových úlev. Přestože snížení celkové podpory zaměstnavatelům nepochybně sníží stávající zájem

127

realizovat stáže, bude se jednat velmi pravděpodobně o pozitivní jev, který eliminuje zaměstnavatele sledující spíše finanční nežli vzdělávací a personální zájmy své firmy/organizace. Před rozhodnutím o integraci stáží je nezbytné podmínky fungování programu detailně projednat se zástupci zaměstnavatelského sektoru.

EO 3.4 – Bylo by možné/vhodné cílovou skupinu stážistů rozšířit i o jiné skupiny? Jakým způsobem by toto bylo možné navázat do legislativy? Tato otázka byla v průběhu evaluace projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí položena několikrát. V této části jsou uvedeny výsledky expertního dotazníkového šetření (Závěrečná zpráva – technická příloha č. 1 – Expertní dotazníkové šetření „Stáže a jejich funkce ve veřejné politice“). Experti se nejprve vyjádřili k cílovým skupinám, které jsou z jejich pohledu pro stáže nejvhodnější. Bylo již zmíněno, že mezi ně patří především absolventi škol, jelikož jim umožní získat praxi a praktické dovednosti a posílit postavení při vstupu na trh práce. Ze stejných důvodů jsou však stáže vhodné také pro kategorii studentů, nezaměstnaných osob a osob vracejících se na trh práce. Výrazně méně jsou stáže dle expertů prospěšné zaměstnaným osobám, cizincům a osobám samostatně výdělečně činným. Co se týče jádra otázky, experti neidentifikovali žádnou další cílovou skupinu, která přestože nebyla do projektu zapojena, by podporu prostřednictvím stáže opravdu potřebovala. Při posuzování potenciálu stáží jako možného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, se experti vyjádřili podrobněji k cílové skupině nezaměstnaných osob. Graf 68 ukazuje, že z této kategorie jsou stáže nejvhodnější pro účastníky rekvalifikací a to v jejich rámci nebo po absolvování. Také osoby dlouhodobě nezaměstnané a nízkokvalifikované mohou prostřednictvím stáží zlepšit své postavení na trhu práce. Diskutabilní jak pak dle expertů využitelnost stáží pro nezaměstnané, kteří nemají žádnou kvalifikaci, neboť stáž není nástrojem získání ani prohloubení kvalifikace, ale prostředkem získání praxe a praktických dovedností spojených s určitou pracovní pozicí. Ze stejných důvodů není dle expertů vhodné nabízet stáže krátkodobě nezaměstnaným osobám. Ti potřebují spíše dostatek informací k intenzivnímu hledání nového pracovního místa. Graf 68 Cílové skupiny stáží v rámci APZ

128

Výsledky expertního šetření korespondují s evropskými zkušenostmi, kde jsou v rámci aktivních politik trhu práce stáže poskytovány zejména pro nezaměstnané absolventy škol s délkou evidence minimálně 3 měsíce. Na evaluační otázku odpovídali také zástupci managementu projektu při hloubkových rozhovorech a zástupci FDV, MPSV, MŠMT, Úřadu práce ČR, zaměstnavatelů, Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací na realizované fokusní skupině. Nicméně výsledek hledání další cílové skupiny je totožný jako v případě expertního šetření. Žádná nová, dosud nepodporovaná, cílová skupina stáží identifikovány nebyla. Z hlediska nastavení projektu Stáže ve firmách 2 se spíše diskutovaly změny v zacílení projektu u některých cílových skupin. První zásadní změnou je zúžení cílové skupiny zaměstnanců. S cílem jednak omezit případy podvodného jednání a zneužívání projektu a jednak umožnit účast na stáži těm nejpotřebnějším, mohou v tomto navazujícím projektu absolvovat stáže pouze zaměstnanci znevýhodnění na trhu práce. Znevýhodnění může být definováno věkem zaměstnance, jeho zdravotním stavem nebo hrozbou ztráty zaměstnání. Projekt tak bude více podporovat rizikové skupiny trhu práce z řad osob ekonomicky neaktivních, nezaměstnaných či nezaměstnaností potenciálně ohrožených. Jelikož se v projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí také příliš nedařilo zapojit kategorii osob s nižším vzděláním (podmínkou byly elektronické komunikační dovednosti), budou v navazujícím projektu působit tzv. regionální konzultanti, kteří budou osobně pomáhat především této cílové skupině překonat technické a administrativní nároky stáží. Nižší účast rodičů malých dětí si management projektu vysvětluje jednak značnou nabídkou programů, které pro ně realizují úřady práce a jednak i nepříliš úspěšně zacílenou informační kampaní. V navazujícím projektu stáží proto budou kontaktována mateřská centra, kde se tato cílová skupina velmi často sdružuje a informace šíří přirozeně dále. Nečekaně málo se stávajícího projektu účastnili absolventi škol, zejména těch středních. Přestože se realizátoři prostřednictvím oslovovacích dopisů snažili kontaktovat velký počet škol, jejich úsilí nebylo úspěšné. Z většiny škol se zpět nikdo neozval a jen se potvrdil fakt, že střední školy nemají příliš zájem o pracovní uplatnitelnost svých absolventů. Nicméně v kontextu jejich obav z další existence je tento přístup poměrně zarážející. Při zvažování systémové integrace stáží by se tento systém měl dle manažerů projektu přednostně zaměřit na absolventy, nezaměstnané občany a rizikové skupiny zaměstnanců. Měl by umět zapojit osoby s nízkou nebo zastaralou kvalifikací, zvláště osoby sociálně a ekonomicky vyloučené či vyloučením ohrožené. Vzhledem k omezeným veřejným zdrojům nelze stejnou měrou dlouhodobě podporovat všechny osoby v produktivním věku. Závěry a doporučení V průběhu evaluace projektu žádný z oslovených klíčových aktérů stáží a dalšího vzdělávání neidentifikoval novou významnou cílovou skupinu, pro kterou se stáže zdají být relevantním nástrojem. Nicméně u stávajících cílových skupin projektu tito aktéři posoudili míru potřeby a přínosu stáží a shledali je nejpřínosnější pro kategorii absolventů škol, nezaměstnaných osob a osob vracejících se po delší absenci na trh práce. Z velmi široké skupiny

129

zaměstnanců je ekonomicky udržitelné veřejně financovat pouze stáže zaměstnanců bezprostředně ohrožených ztrátou zaměstnání a/nebo na trhu práce dlouhodobě znevýhodněných. Management projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí se s uvedenými závěry ztotožňuje a v navazujícím projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí 2 omezil účast zaměstnanců na zaměstnance starší 50 let, respektive 40 let, pokud jsou vážně ohroženi blízkou ztrátou zaměstnání. Více než se zatím dařilo, chce do projektu zapojit také osoby vracející se na trh práce a především absolventy středních a vysokých škol. Z široké kategorie nezaměstnaných jsou dle českých i zahraničních expertů stáže nejvíce přínosné pro účastníky/absolventy rekvalifikačních kurzů, dlouhodobě nezaměstnané osoby a osoby s nízkou kvalifikací. Při zvažování možnosti integrovat stáže jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, lze v zájmu úspornosti a zároveň maximalizace účinnosti nabízet stáže zejména nezaměstnaným absolventům škol, účastníkům rekvalifikací, osobám s nízkou kvalifikací (nikoliv však zcela bez kvalifikace), dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům či lidem vracejícím se na trh práce. Za zvážení stojí také podpora kategorie zaměstnanců ohrožených v blízké době ztrátou zaměstnání.

130

EO 3.8 – Do jaké míry působí omezujícím způsobem povinnost čerpání podpory deminimis při proplácení nákladů stáže? Identifikujte možnosti zavedení blokové výjimky, daňových úlev, apod.? V projektu Stáže ve firmách je příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytnutím stáže jejímu poskytovateli považována za veřejnou podporu v režimu de minimis. Tento režim, respektive možnost přečerpání limitu podpory de minimis, nedovoluje některým (zejména) velkým firmám se do projektu zapojit a stáže realizovat. Počet těchto firem je však dle odhadů velmi malý. Přitom právě stáže ve velkých podnicích s dobře propracovanou strategií rozvoje lidských zdrojů, by účastníkům stáže nabízely vysokou kvalitu odborného rozvoje, inspirativní pracovní prostředí a také vyšší pravděpodobnost následného získání pracovního uplatnění. Z tohoto důvodu v průběhu projektu přistoupil jeho management a vedení FDV k podání žádosti o notifikaci veřejné podpory u Evropské komise. Prostředníkem žádosti byl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na základě žádosti pak Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise (DG COMP) realizovalo telekonferenci mezi vedením projektu a FDV, ÚOHS a jím. DG COMP sdělilo, že projekt v současné době velmi pravděpodobně zakládá veřejnou podporu, jelikož zvýhodňuje některé poskytovatele z důvodu rozdíleného nacenění jednotlivých šablon stáží. Aby stáže byly považovány za obecné opatření, musely by se náklady na stáž pro všechny zařazené obory pohybovat na stejné cenové úrovni. FDV by proto mohlo zvážit změnu způsobu určování výše podpory, snížit celkový počet šablon stáží a všechny ocenit jednotně. Pokud by toto řešení bylo v rozporu s logickým rámcem projektu, může dle DG COMP nadále pokračovat veřejné podpora v režimu de minimis pro malé a střední podniky. U velkých firem, které by tímto způsobem na podporu nedosáhly, ale kterých je dle DG COMP pravděpodobně velmi málo, pak lze aplikovat evropská pravidla podpory na vzdělávání (training aid). Těmto podnikům lze také komplementárně k režimu de minimis poskytovat podporu na základě tzv. blokové výjimky. Toto opatření by FDV umožňovalo uhradit poskytovateli stáže po vyčíslení nákladů na stáž 50% až 70% z její celkové výše. Fond dalšího vzdělávání zvážil návrhy Evropské komise a rozhodl se podanou žádost stáhnout. Důvodem byla především nereálnost zásadní změny způsobu oceňování šablon stáží v průběhu projektu, aby mohly být stáže uznány za obecné opatření. Varianta využití blokové výjimky byla vzhledem k nastavení projektu vnímána také jako nevhodná. V roce 2014 schválená změna podmínek přiznávání veřejné podpory v režimu de minimis může situaci velkých firem významněji negativně poznamenat a v navazujícím projektu Stáží znemožnit zapojení většího počtu zaměstnavatelů. Při zvažování systémové integrace stáží jako jednoho z nástrojů dalšího vzdělávání, by bylo možné stáže nevnímat jako veřejnou podporu a poskytovatelům nabízet finanční motivaci např. prostřednictvím daňových úlev. Dosáhlo by se tak většího zapojení velkých firem a tím i většího množství stážistů v perspektivních oborech české ekonomiky. Vyžadovalo by to však úpravu zákona o daních z příjmů. 131

Závěry a doporučení Management projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí stejně jako Evropská komise považují podmínky režimu de minimis, v rámci kterého byly doposud propláceny náklady na stáž, za relativně málo omezující. Omezení se dle jejich názoru pravděpodobně dotklo poměrně malého počtu velkých firem, které měly zájem se projektu účastnit. I to byl důvod, proč se management projektu rozhodl v jeho průběhu neměnit způsob veřejné podpory za aplikaci evropských pravidel podpory na vzdělávání nebo poskytování podpory na základě tzv. blokové výjimky všem firmám, které nesplňují podmínky režimu de minimis. Odmítl také změnu základní koncepce stáží spočívající v podstatném zúžení počtu nabízených šablon stáží v jednotné cenové výši, aby mohly být stáže uznány za obecné opatření nezvýhodňující některé poskytovatele. Situace se však může významně změnit v navazujícím projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí 2 v souvislosti se změnou podmínek přiznávání veřejné podpory v režimu de minimis. Počet firem, které se za nových podmínek nebudou moci zapojit do projektu, by mohl být výrazně vyšší. Po ukončení obou projektů a zvažování integrace stáží jako jednoho z nástrojů dalšího vzdělávání by bylo vhodné systém zjednodušit a poskytovatele motivovat spíše prostřednictvím daňových úlev. Dosáhlo by se tak většího zapojení velkých firem a tím i většího množství stážistů v perspektivních oborech české ekonomiky. Vyžadovalo by to však úpravu zákona o daních z příjmů.

132

5. Seznam grafů Graf 1 Kategorie ekonomických statusů stážisty...................................................................20 Graf 2 Srovnání struktury stážistů a uchazečů o stáž dle pohlaví .........................................21 Graf 3 Vzdělanostní struktura stážistů ..................................................................................21 Graf 4 Srovnání vzdělanostní struktury stážistů s populací ČR (2011) .................................22 Graf 5 Zastoupení absolventů v kategoriích cílové skupiny ..................................................22 Graf 6 Srovnání věkových kategorií stážistů a uchazečů o stáž ...........................................23 Graf 7 Třídění poskytovatelů stáží dle počtu realizovaných stáží ..........................................24 Graf 8 Třídění poskytovatelů dle uvedeného hlavního oboru ekonomické činnosti ...............25 Graf 9 Důvody CS pro zapojení do projektu .........................................................................27 Graf 10 Důvody zapojení PS do projektu ..............................................................................28 Graf 11 Srovnání celkového dosahu příspěvků na Facebooku s denními návštěvami webu 30 Graf 12 První informace CS o projektu .................................................................................31 Graf 13 První informace PS o projektu .................................................................................32 Graf 14 Hodnocení dostupných informací.............................................................................33 Graf 15 Realizované stáže dle časové dotace ......................................................................36 Graf 16 Preferovaná hodinová dotace stáží dle CS ..............................................................36 Graf 17 Životní cyklus projektu .............................................................................................37 Graf 18 Časové vytížení konzultantů v rámci cyklu projektu .................................................38 Graf 19 Přínos stáže pro získání nového zaměstnání ..........................................................39 Graf 20 Rozložení předčasně ukončených stáží ...................................................................40 Graf 21 Kódovaná pochybení odhalená při kontrolách na místě ...........................................42 Graf 22 Zavinění u předčasně ukončených stáží ..................................................................42 Graf 23 Třídění předčasně ukončených stáží dle velikosti poskytovatele stáže ....................43 Graf 24 Nejčastější důvody neschválení karty stáže .............................................................44 Graf 25 Nejčastější důvody neschválení přihlášky ke kartě stáže .........................................45 133

Graf 26 Hodnocení parametrů šablony stáže .......................................................................47 Graf 27 Podněty na vytvoření nové šablony ze strany PS ....................................................48 Graf 28 Soulad nabídky šablon a představ o stáži ................................................................49 Graf 29 Porovnání relativní nabídky a poptávky ve vybraných oborech ................................50 Graf 30 Průměrný rozsah mentoringu ve vybraných oborech ...............................................53 Graf 31 Hodnocení parametrů karty stáže ze strany CS .......................................................54 Graf 32 Spokojenost účastníků projektu s IS ASAP ..............................................................56 Graf 33 Kroky s informačním systémem ASAP dle samostatnosti PS ..................................57 Graf 34 Využití jednotlivých pomocných nástrojů pro práci s IS ASAP .................................57 Graf 35 Hodnocení náročnosti registrace do IS ASAP v závislosti na počtu realizovaných stáží .....................................................................................................................................59 Graf 36 Složitost kroků před realizací stáže pro stážisty .......................................................60 Graf 37 Náročnost administrativních kroků před realizací stáže – VED PS...........................61 Graf 38 Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže – ZED PS .................61 Graf 39 Náročnost administrativních kroků v průběhu realizace stáže ..................................62 Graf 40 Využití externího administrátora PS – pro zapojení do projektu a v průběhu realizace stáže ....................................................................................................................................62 Graf 41 Důvod spolupráce s externím administrátorem – ZED PS .......................................63 Graf 42 Hodnocení administrativní náročnosti – účast v projektu .........................................66 Graf 43 Spokojenost s informačními materiály .....................................................................70 Graf 44 Spokojenost CS s konzultantem FDV ......................................................................81 Graf 45 Srovnání ekonomického statutu před zahájením stáže a 6 měsíců po stáži .............82 Graf 46 Srovnání ekonomických statusů vybraných vzdělanostních kategorií ......................83 Graf 47 Velikost pracovního úvazku a forma zaměstnání 6 měsíců po ukončení stáže ........84 Graf 48 Práce na dobu určitou/neurčitou u bývalých stážistů ...............................................84 Graf 49 Shoda oboru a pozice stáže s vykonávaným zaměstnáním .....................................85 Graf 50 Podíl zaměstnaných absolventů stáží zaměstnaných přímo u poskytovatele stáže .86 Graf 51 Srovnání spokojenosti s průběhem stáže stážistů a poskytovatelů stáží .................92

134

Graf 52 Hodnocení bezprostředních přínosů ze strany CS ...................................................93 Graf 53 Hodnocení bezprostředních přínosů ze strany PS ...................................................94 Graf 54 Subjektivní hodnocení přínosu stáže pro získání nového zaměstnání .....................94 Graf 55 Hlavní vnímané přínosy stáže pro stážisty s časovým odstupem 6 měsíců .............95 Graf 56 Preferovaná hodinová dotace u šablon s minimálně 50 realizovanými stážemi ze strany CS .............................................................................................................................97 Graf 57 Preferovaná hodinová dotace u šablon s minimálně 50 realizovanými stážemi ze strany PS..............................................................................................................................98 Graf 58 Hodnocení změny vědomostí a dovedností stážisty ..............................................101 Graf 59 Hodnocení získaných vědomostí a dovedností ve vztahu k profesnímu rozvoji stážisty ...............................................................................................................................102 Graf 60 Srovnání důvodů pro zapojení do projektu a vnímaných přínosů ze strany CS ......103 Graf 61 Ochota nabízet stáže vzhledem k proplacení finančních nákladů ..........................105 Graf 62 Ochota zapojit se do projektu při snížených proplacených nákladech ....................105 Graf 63 Role certifikátu při hledání nového zaměstnání......................................................106 Graf 64 Spokojenost CS s činnostmi a vlastnostmi mentora ...............................................108 Graf 65 Hodnocení přínosů stáží experty ...........................................................................111 Graf 66 Aktéři financování stáží v rámci APZ .....................................................................125 Graf 67 Povaha stáží – placené/neplacené ........................................................................125 Graf 68 Cílové skupiny stáží v rámci APZ...........................................................................128

135

6. Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled evaluačních témat a k nim přiřazených EO, zařazených do závěrečné zprávy ..................................................................................................................................14 Tabulka 2 Použité metody sběru a analýzy dat do 8/2014 ....................................................17 Tabulka 3 Opatření pro oblast Administrativa .......................................................................67 Tabulka 4 Opatření pro oblast Registrace PS do IS ASAP ...................................................73 Tabulka 5 Opatření pro oblast Registrace CS do IS ASAP ...................................................74 Tabulka 6 Opatření pro oblast Párování CS a PS.................................................................75 Tabulka 7 Opatření pro oblast Zahájení stáže ......................................................................76 Tabulka 8 Opatření pro oblast Změny v realizaci stáže ........................................................77 Tabulka 9 Opatření pro oblast Administrativní činnosti v průběhu realizace stáže ................77 Tabulka 10 Opatření pro oblast Řádné ukončení stáže ........................................................78 Tabulka 11 Opatření pro oblast Tvorba šablon .....................................................................79 Tabulka 12 Opatření pro oblast Kontrola na místě - nehlášená ............................................80 Tabulka 13 Přehled zrušených šablon a odůvodnění jejich zrušení ......................................99

7. Seznam obrázků Obrázek 1 – Restrukturalizace evaluačních otázek do evaluačních témat ............................13 Obrázek 2 Regionální rozmístění stážistů ............................................................................24 Obrázek 3 Regionální rozmístění poskytovatelů stáží ..........................................................26 Obrázek 4 Schéma vztahů mezi vstupy, výstupy, výsledky a benefity ..................................87

136

8. Seznam použité literatury Creswell, John W. a Vicki L. Plano Clark. Designing and conducting mixed methods research. 2. vyd. Los Angeles: Sage Publications, 2011. ISBN 14-129-7517-4. Dokument „Vstupní zpráva – výzkumný design evaluace“. Výstup z Procesní a dopadové evaluace projektu a analýzy opatření pro efektivní nastavení systému byl vytvořen v rámci projektu „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“, registrační číslo CZ.1.07/3.1.00/41.0001, který je spolufinancován z fondů EU – z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. FDV, 2013

9. Seznam internetových zdrojů Forrest, C. Independent Evaluation Reveals JobBridge Flaws (online). Irish News Review. Zveřejněné: 3.5.2013. (cit. 19.9.2013). Dostupné na: http://irishnewsreview.net/2013/05/03/independent-evaluation-reveals-jobbridge-flaws/ Indecon. Indecon’s Evaluation of JobBridge. Final Evaluation Report (online). Publikováno: 4/2013. (cit. 19.9.2013). Dostupné na: http://www.welfare.ie/en/downloads/Indecon-Reporton-Evaluation-of-JobBridge.pdf Kennedy, J. Three out of five JobBridge interns secure employment (online). The Irish Times. Zveřejněné: 2.5.2013. (cit. 19.9.2013) Dostupné na: http://www.irishtimes.com/news/threeout-of-five-jobbridge-interns-secure-employment-1.1379484 Malik, S. Almost one in five British businesses admit using interns as cheap labour (online). The Guardian. Zveřejněno: 28.4.2011. (cit. 24.9.2013). Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/money/2011/apr/28/businesses-interns-cheap-labour Persson, J. Sweden: Comparative Analytical Report (ERM) on young people Not in Employment, Education and Training (NEET). Eurofound. Zveřejněno: 7.2.2012. (cit. 24.9.2013). Dostupné na: http://www.eurofound.europa.eu/emcc/erm/studies/tn1109042s/index.htm Simms, M. UK: ERM Comparative Analytical Report on Recent Policy Developments related to those Not in Employment, Education and Training (NEET). Eurofound. Zveřejněno: 7.2.2012. (cit. 24.9.2013). Dostupné na: http://www.eurofound.europa.eu/emcc/erm/studies/tn1109042s/uk1109049q.html Stacey, K. – Neville, S. Cabinet secretary to lead review of youth unemployment in UK (online). The Finantial Times, 15.9.2013. (cit. 24.9.2013). Dostupné na: http://www.ft.com/cms/s/0/7dbae31e-1e04-11e3-85e0-00144feab7de.html#axzz2fnQbJe5y Vukovic, O. Internships in the UK (online). European Alternatives. Zveřejněno: 2011. (cit. 24.9.2013). Dostupné na: http://www.euroalter.com/2011/internships-in-the-uk/

137

10.

Seznam webových stránek

Oficiální webové stránky programu: www.jobbridge.ie Oficiální webové stránky vládního programu Youth Contract. Dostupné na: http://www.dwp.gov.uk/youth-contract/

138