Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Proces řízení pohledávek ve stavebních podnicích Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Sylvie Riederová
Vypracovala: Iva Sáblíková
Brno 2011
Ráda bych na tomto místě vyjádřila poděkování vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Sylvii Riederové za cenné rady a připomínky při tvorbě práce. Dále bych ráda poděkovala paní Ing. Heleně Zelené z podniku OHL ŽS a. s., panu Ing. Jiřímu Karnetovi z podniku Metrostav a. s. a panu Ing. Pavlu Hájkovi z podniku Eurovia CS a. s. za poskytnutí dat a ochotu při sdělování potřebných informací.
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24. května 2011
__________________
Abstract Sáblíková, I. The process of debt management in construction companies. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. This thesis is focused on the issue of debt management in large construction companies. Important terms used in sphere of claims are specified and different management systems are analysed. Appropriate attention is focused on possibilities of obtaining information on clients, registration and classification of assets, depreciation and enforcement procedures. Due to analysis recommendation for improvement of existing management is defined and optimization solution of debt management of a company is suggested. Keywords Claims, debtor, creditor, recovery of claims, claims management system, customer creditworthiness, risk.
Abstrakt Sáblíková, I. Proces řízení pohledávek ve stavebních podnicích. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku řízení pohledávek ve velkých stavebních podnicích. Specifikuje důležité termíny používané v oblasti pohledávek. V práci jsou analyzovány jednotlivé systémy řízení. Pozornost je zaměřena na možnosti získání informací o odběratelích, evidenci a třídění pohledávek, odpisování a postupy vymáhání. Díky analýze jsou formulována doporučení pro zkvalitnění stávajícího systému řízení a navrženo optimalizační řešení řízení pohledávek podniku. Klíčová slova Pohledávky, dlužník, věřitel, vymáhání pohledávek, systém řízení pohledávek, bonita odběratele, riziko.
5
Obsah 1
2
Úvod, cíl práce a metodika
10
1.1
Úvod .........................................................................................................10
1.2
Cíl práce ...................................................................................................10
1.3
Metodika práce ........................................................................................ 11
Literární rešerše
12
2.1
Závazkový právní vztah ...........................................................................12
2.2
Charakteristika pohledávek.....................................................................12
2.3
Oceňování pohledávek............................................................................. 17
2.4
Účtování o pohledávkách.........................................................................18
2.5
Evidence pohledávek ...............................................................................19
2.6
Vybrané ukazatele řízení aktiv................................................................ 20
2.7
Instrumenty zajištění pohledávek .......................................................... 20
2.8
Změny pohledávky a závazku ................................................................. 24
2.9
Opravné položky ..................................................................................... 27
2.10 Odpis pohledávek ................................................................................... 28 2.11 Řízení pohledávek................................................................................... 29
3
2.11.1
Informace o odběratelích................................................................ 30
2.11.2
Hodnocení bonity odběratelů ......................................................... 30
2.11.3
Outsourcing v pohledávkách ...........................................................31
2.11.4
Faktoring......................................................................................... 32
2.11.5
Vymáhání pohledávek..................................................................... 32
Analytická část 3.1
35
Základní charakteristika jednotlivých podniků ..................................... 35
3.1.1
Profil podniků ................................................................................. 35
3.1.2
Velikost podniků dle finančních prostředků .................................. 36
3.1.3
Vybrané ukazatele řízení aktiv........................................................ 39
6
3.1.4
4
Pohledávky k podnikům ve skupině ............................................... 40
3.2
Současný stav řízení pohledávek v podniku Metrostav a. s. ...................41
3.3
Současný stav řízení pohledávek podniku Eurovia CS .......................... 52
3.4
Současný stav řízení pohledávek v podniku OHL ŽS..............................57
3.5
Zhodnocení kvality jednotlivých systémů řízení .................................... 62
Návrh optimalizačního řešení
70
4.1
Obecná ustanovení podniku ................................................................... 70
4.2
Návrh bonitního rozdělení do skupin ..................................................... 71
4.3
Evidence pohledávek ...............................................................................73
4.4
Třídění a klasifikace................................................................................ 74
4.5
Opravné položky ......................................................................................75
4.6
Odpis pohledávek ....................................................................................75
4.7
Postup vymáhání pohledávky..................................................................77
5
Závěr
81
6
Literatura
83
A
Organizační struktura jednotlivých podniků
87
B
Rozvahy a výkazy zisku a ztrát podniků
90
C
Pohledávky za podniky ve skupině
100
D
Protokol o vyřazení pohledávky z evidence při odpisu
103
E
Měsíční tabulka sledování úhrady pohledávek podniku Eurovia CS
105
Hodnocení praktického přínosu bakalářské práce
106
F
7
Seznam obrázků Obr. 1
Kompletní služby pojištění pohledávek u společnosti Euler Hermes ČESCOB
22
Obr. 2
Srovnání výše pohledávek (v tis. Kč)
39
Obr. 3
Časová řada podniku Metrostav a. s.
49
Obr. 4
Algoritmus vymáhání pohledávek podniku Metrostav a. s.
51
Obr. 5
Vzor karty pohledávky při odpisu
54
Obr. 6
Časová řada podniku Eurovia CS
55
Obr. 7
Algoritmus vymáhání nestátních pohledávek podniku Eurovia CS
56
Obr. 8
Třídění pohledávek podniku OHL ŽS
58
Obr. 9
Časová řada podniku OHL ŽS a. s.
60
Obr. 10
Algoritmus vymáhání pohledávek OHL ŽS
61
Obr. 11
Nejefektivnější postup vedoucí k minimalizaci rizika
63
Obr. 12
Efektivní postup vymáhání bez podání žaloby
68
Obr. 13
Měsíční tabulka sledování úhrady pohledávky
74
Obr. 14
Schéma třídění pohledávek
75
Obr. 15
Koncept rozdělení pohledávek při odpisu
76
Obr. 16
Vzor karty pohledávky
77
Obr. 17
Časová řada – Eurovia CS a. s.
78
Obr. 18
Časová řada – Metrostav a. s.
78
Obr. 19
Časová řada - OHL ŽS a. s.
78
8
Obr. 20
Optimální časový horizont řešení pohledávek
79
Obr. 21
Algoritmus optimálního postupu při vymáhání pohledávek
80
9
Seznam tabulek Tab. 1
Členění pohledávek dle rozvahy
15
Tab. 2
Základní kapitál společností za rok 2009
37
Tab. 3
Přehled tržeb za rok 2009
37
Tab. 4
Konsolidovaný výsledek hospodaření za rok 2009
37
Tab. 5
Srovnání výše pohledávek jednotlivých firem za rok 2009 (v tis. Kč)
38
Podíl celkového množství pohledávek na aktivech podniků
39
Vypočítané hodnoty ukazatelů obratu pohledávek za rok 2009
40
Tab. 8
Klasifikační skupiny pohledávek
45
Tab. 9
Tvorba ZOP podle §8 do 31. 12. 2007
46
Tab. 10
Tvorba ZOP podle §8a počínaje 1. 1. 2009
47
Tab. 11
Bankovní záruky OHL ŽS k 31. 12. 2009
64
Tab. 12
Srovnání evidence pohledávek jednotlivých podniků
65
Tab. 13
Srovnání stanovených lhůt pro zasílání upomínek u soukromého subjektu
69
Rozdělení do bonitních skupin
72
Tab. 6 Tab. 7
Tab. 14
10
1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1
Úvod
Pohledávky jsou nedílnou součástí každého podniku. Čím větší a stabilnější podnik tím je pro externí investory atraktivnější. Míru vlivu pohledávek na majetkovou a finanční strukturu podniku podmiňuje jejich kvantitativní a kvalitativní množství. Jsou nezbytným ukazatelem finančního zdraví společnosti. Prioritou jednotlivých společností by mělo být vytvoření kvalitního systému řízení pohledávek, který by vedl k eliminaci vzniku nedobytných pohledávek. Tento systém by měl mít strukturu vázanou na velikost, zkušenosti a finanční možnosti daného podniku. Nelze předpokládat, že podnik bude mít vždy platebně schopné odběratele. V případě, že nastane platební neschopnost, musí každý podnikatel či odpovědný interní pracovník učinit kroky, aby byl na takovou situaci dokonale přípraven. Měl by si každého svého odběratele začlenit do bonitní skupiny a posoudit jeho finanční situaci. Dostatek informací o odběratelích je základním východiskem pro každý smluvní obchodní vztah. Kvalitní obchodní spolupráce by vždy měla začínat u smlouvy, která vyjadřuje jistou míru preventivního zajištění pohledávek. Podnikatel může využít pomoc zajišťovacích instrumentů či externích firem, které profesionálně zhodnotí jeho situaci a navrhnou odbornou pomoc. Po uplynutí lhůty pro splacení se vždy nabízí možnost začít pohledávky interně či externě vymáhat. Při telefonickém, systémovém či osobním upomínání dlužníka, by se měla projevovat vzájemná ochota daný problém řešit. Poslední alternativou, kam se věřitel může obrátit, je soud. Soudní aparát by měl učinit taková opatření, která by vedla ke zdárnému vyřešení celé věci. Každý podnik by měl prioritně zvážit riziko, které je spojeno s pohledávkami a uskutečnit kroky, které by mu pomohly případné riziko a ztráty minimalizovat. V bakalářské práci bude řešeno objasnění důležitých termínů spjatých s pohledávkami a následné praktické využití v podnikovém systému jejich řízení.
1.2 Cíl práce Cílem této práce je navrhnout vhodné optimalizační řešení v procesu řízení pohledávek ve velkých stavebních podnicích, působících v sektoru českého stavebnictví. K naplnění hlavního cíle bude třeba provést analýzu metodiky obecných ustanovení podniku, evidence pohledávek, zajišťování a následného vymáhání pohledávek, vzniklých obchodním stykem. Dílčím cílem práce by mělo být stanovení doporučení vedoucí ke zlepšení stávající situace podniků v oblasti řízení pohledávek.
11
1.3 Metodika práce Bakalářská práce je zaměřena na problematiku řízení pohledávek ve velkých stavebních podnicích. Pro objasnění základní terminologie práce bylo třeba nastudovat odbornou literaturu, zaměřenou na identifikaci základních segmentů procesu řízení pohledávek. Teoretická část práce je zaměřena na ucelený přehled základních termínů spjatých s pohledávkami a jejich umístěním v podnikovém systému řízení. Pozornost je věnována i evidenci, oceňování, účtování a odpisování pohledávek. Dále tato část obsahuje samostatnou kapitolu, která je orientována na komplexnost řízení pohledávek se zaměřením na metody zjištění dostatku informací o odběratelích, zajišťovací instrumenty a vymáhací prostředky. Analytická část práce byla provedena s využitím dostupných interních materiálů zkoumaných podniků. Jednalo se o vnitropodnikové normy, které jsou vydané pro postup řízení pohledávek. Základní metodou pro navržení optimálního řešení byla analýza systému řízení pohledávek a následná syntéza zjištěných skutečností. Komparací jednotlivých systémů řízení byly zjištěny primární odlišnosti v postupech podniků. Díky konkretizování některých klíčových faktorů mohlo být navrženo optimální řešení. V úvodu analytické části je provedena stručná charakteristika profilů jednotlivých stavebních podniků a jejich základních ekonomických ukazatelů, zaměřených především na analýzu pohledávek. Dále je v práci řešeno podrobné porovnání současných systémů řízení s návrhem algoritmů postupu při vymáhání pohledávek. V závěru práce je zhodnocení efektivnosti jednotlivých systémů řízení s vlastním navržením některých opatření, které by měly vést ke zkvalitnění metodiky řízení pohledávek. Optimalizační řešení, vychází z celkového hodnocení systémů řízení zkoumaných stavebních podniků, je doplněno výsledným algoritmem postupu při vymáhání nedobytných pohledávek. Při implementaci do podnikového systému by mělo přispět k zefektivnění systému řízení při práci s pohledávkami.
12
2 Literární rešerše V teoretické části bude rozpracována všechna důležitá terminologie pohledávek s návazností na jejich systém řízení. Podklady zde použité jsou z dostupných zdrojů na internetu a z odborné ekonomické literatury.
2.1 Závazkový právní vztah Pro závazkový vztah existují dva prameny. Závazkový vztah v občanském zákoníku je upraven v osmé hlavě zákona č. 40/1964Sb., v platném znění. Obchodní závazkové vztahy jsou upraveny ve třetí hlavě zákona č. 513/1991 Sb., v platném znění. Vztahy, které jsou charakteristické pro obchod a podnikání, budeme hledat v příslušné částí obchodního zákoníku, zatímco vše, co se týká nabývání vlastnictví, a dalších majetkových vztahů mezi účastníky občanskoprávních vztahů najdeme v občanském zákoníku. V obecné poloze lze závazkový právní vztah definovat podle § 488, občanského zákoníku jako právní vztah, ze kterého vzniká věřiteli právo na plnění od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Právo věřitele požadovat na dlužníkovi plnění se označuje jako pohledávka. Jedná se o povinnost dlužníka plnit svůj dluh nebo závazek. (Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., k 1. 1. 2010) Věřitel Jedná se o účastníka právního vztahu, který má nárok na plnění od dlužníka. V případě, že mu plnění neposkytne, má právo učinit patřičné kroky k tomu, aby své plnění dostal. (Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., k 1. 1. 2010) Dlužník Tento účastník právního vztahu má povinnost splnit svůj závazek řádně a včas. Nemusí však dlužit pouze peníze, ale i věc. (Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., k 1. 1. 2010)
2.2 Charakteristika pohledávek V následující části bakalářské práce budou blíže objasněny základní termíny a hlavní rozdělení pohledávek dle rozvahy plného znění. Termín pohledávka S občanskoprávními pohledávkami se můžeme setkat v každodenním životě. Obsah toho pojmu je uveden v §121 odst. 3 a §488 v zák. č. 40/1964 Sb., občanského
13
zákoníku, v platném znění. Dle těchto paragrafů lze závazkový vztah charakterizovat jako právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávku) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit svůj závazek. Může se jedna o běžné koupě, půjčky, pohledávky z nájemních vztahů apod. Dle občanského zákoníku se posuzují majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006) Vznik a existence obchodněprávních pohledávek se posuzuje podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění. Může se jednat o pohledávky z titulu nekalosoutěžního jednání, účastnictví na obchodních společnostech, tak i o pohledávky z obchodních závazkových vztahů. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006) Do obchodněprávních pohledávek se dle §261 ObchZ řadí pohledávky vzniklé: 1) 2)
ze závazkových vztahů mezi podnikateli, týkající se podnikatelské činnosti, ze závazkových vztahů mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb,
3)
absolutní obchody (§ 261 odst. 3 ObchZ),
4) 5)
fakultativní obchody (§ 262 odst. 1 ObchZ), ze vztahů vniklých při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích dle bodu 1. a 3., ze vztahů vzniklých při zajištění závazků ze smluv dle bodu 4., jestliže osoba poskytující zajištění s tím souhlasí. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006)
Pohledávka může obsahovat peněžité či nepeněžité plnění. V rozvaze se pohledávky uvádějí na straně aktiv. Vznik pohledávky Pohledávka vznikne v okamžiku, kdy odběratel nebo osoba, která si půjčila, nezaplatí určitou částku do splatného termínu. Může se jednat o termín, který si věřitel a dlužník dohodnuli, nebo je termín sepsán písemnou formou. Od tohoto okamžiku se stává pohledávka dlužnou a věřitel je oprávněný vymáhat tuto pohledávku všemi zákonnými prostředky. Jestliže vznikne pohledávka je věřitel povinen dlužníka upozornit (upomenout) o zaplacení dlužné částky. Upomínky jsou nezbytnou součástí vztahu dlužníka a věřitele. Obvykle bývají zasílány doporučenou poštou. Při vzniku pohledávky je také nutné kontrolovat promlčecí lhůty. Obecná promlčecí lhůta stanovená zákonem je 3 roky. Do uplynutí 3 let má věřitel možnost
14
podat návrh soudu na úhradu dlužené pohledávky. Soud následně vydá platební rozkaz nebo rozsudek pro uznání. Velice důležitý je fakt, že pohledávka vzniká již pouhým podepsáním smlouvy. Stává se pravidlem, že většina velkých firem nevymáhá svoje pohledávky hned na počátku vzniku závazkového vztahu. Dávají dlužníkům šanci zaplatit bez dalších výdajů. Lhůta je v období do jednoho roku. Pokud ale dlužník nesplní svoje závazky, věřitel nebo jeho právní zástupce může podat žalobu u soudu, která podstatně navýší náklady dlužníka, které je povinen uhradit. (http://www.pohledavky.info/vznik-pohledavky/, 10. 1. 2011) Z účetního hlediska pohledávka vzniká v okamžiku splnění dodávky či poskytnutí služby odběrateli. Pohledávky můžeme ovlivňovat po celou dobu jejich existence (před podpisem smlouvy, v době jejich účetní existence nebo po jejich splatnosti). Při práci s pohledávkami záleží nejen na tom jaké zajišťovací instrumenty a informace budeme potřebovat, ale také na výši nákladů, které v souvislosti s řízením pohledávek vzniknou. (Vozňáková, 2004) Členění pohledávek Pohledávky se mohou dělit na základě několika hledisek. Zde uvádím nejčastější faktory členění. 1) Podle časového hlediska je možné pohledávky dělit na dlouhodobé a krátkodobé. Ovlivňujícím faktorem je zde předpokládaná doba splatnosti v období vázané k jejich vzniku. 2) Dále je možné je členit i z hlediska účelu například na pohledávky z obchodního styku, pohledávky ke společníkům, ke státu, k zaměstnancům aj. 3) Podle hlediska způsobu úhrady se dělí na peněžité či nepeněžité. 4) 5)
Podle likvidity se člení na nelikvidní, méně likvidní, likvidní. Hledisko vzniku pohledávky souvisí s pravidelným nebo nepravidelným tvořením pohledávek. Dělí se na výjimečně vznikající pohledávky (nahodilé) či na pravidelně vznikající. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006)
Časové rozlišení pohledávek V rozvaze plného rozsahu můžeme najít přesné vymezení jednotlivých položek, které patří do dlouhodobých a krátkodobých pohledávek.
15
Tab. 1
Členění pohledávek dle rozvahy
Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka
Krátkodobé pohledávky Pohledávka z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky
Zdroj: Formulář rozvahy plného rozsahu (http://www.smlouva-zdarma.cz/rozvaha-v-plnemrozsahu, 10. 1. 2011
Dlouhodobé pohledávky Tato položka obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku. 1)
2)
3)
4)
Pohledávky z obchodních vztahů - do této skupiny se zařazují zejména pohledávky z obchodních vztahů a cenné papíry předané bance k eskontu. Pohledávky - ovládající a řídící osoba - obsahují pohledávky za ovládanými a řízenými osobami, mezi ovládanými a řízenými osobami a za ovládajícími a řídícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Pohledávky - podstatný vliv - zahrnují pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení - obsahuje pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za účastníky sdružení, které není právnickou osobou.
16
5)
6)
7)
8)
Dlouhodobé poskytnuté zálohy - obsahuje u všech účetních jednotek poskytnuté dlouhodobé zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek, na dlouhodobý hmotný majetek a na dlouhodobý finanční majetek. Dále poskytnuté zálohy na zásoby a krátkodobé poskytnuté zálohy. Dohadné účty aktivní - zahrnují částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006) Odložená daňová pohledávka - pod tímto pojmem se rozumí částky daně z příjmů uplatněné v příštích obdobích. Vznikají z titulu například převedených daňových ztrát či odčitatelných přechodných rozdílů.(www.business.center.cz, 13. 1. 2011) Jiné pohledávky - sdružují u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje podniku nebo jeho části, pohledávky z pronájmu podniku nebo jeho části, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů. (www.portal.gov.cz, 14. 1. 2011)
Krátkodobé pohledávky Tato položka obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006) 1)
2)
3)
Pohledávky z obchodních vztahů - řadíme sem zejména pohledávky z obchodních vztahů a cenné papíry předané bance k eskontu. Pohledávky - ovládající a řídící osoba - obsahují kromě titulů uvedených u dlouhodobých pohledávek zejména poskytnuté půjčky a úvěry. Pohledávky - podstatný vliv - zahrnují kromě titulů uvedených dlouhodobých pohledávek zejména poskytnuté půjčky a úvěry.
17
4)
Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení - obsahují kromě titulů uvedených v téže položce u dlouhodobých pohledávek zejména krátkodobé půjčky společníkům, členům družstva a převod nákladů a výnosů mezi účastníky sdružení, které není právnickou osobou.
5)
Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění - jedná se o kladné zůstatky účtů z účtové skupiny 33- Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, které zachycují vztah účetní jednotky vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Stát – daňové pohledávky - v obecném pojetí představuje daňová pohledávka právo správce daně požadovat po daňovém subjektu daň.
6)
7)
Krátkodobé poskytnuté zálohy - do této položky řadíme krátkodobé poskytnuté zálohy na nákup materiálu, zboží a služeb. Může být poskytnuta z běžného účtu nebo v hotovosti.
8)
Dohadné účty aktivní - obsahují pohledávky, u nichž není ke dni sestavení účetní uzávěrky známá jejich hodnota. Jiné pohledávky - obsahují kromě titulů uvedených v téže položce u dlouhodobých pohledávek zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté půjčky a úvěry, s výjimkou půjček a úvěrů vykazovaných v položkách ad 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba, ad 3. Pohledávky - podstatný vliv a ad 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilova, 2006)
9)
2.3 Oceňování pohledávek „Pro pohledávky je okamžikem ocenění vznik (resp. zánik) pohledávky. Jedná se např. o provedení služby, dodání materiálu, postoupení pohledávky.“ (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) V oceňování pohledávek se dá rozlišovat oceňování pro jednotlivé pohledávky, pro soubor pohledávek a pro pohledávky v cizí měně. Jednotlivé pohledávky Podle § 25 odst. 1 písm. g) ZoÚ se pohledávky oceňují při vzniku jmenovitou (nominální) hodnotou, vkladem, převzetím či nabytím za úplatu pořizovací ceny.
18
Součástí pořizovací ceny jsou ale i náklady spojené s pořízením pohledávky. Může se jednat o náklady vynaložené na znalecké posudky nebo provizi aj. V případě, že účetní jednotka nabyla a určila k dalšímu prodeji určitou skupinu pohledávek, oceňujeme ji jinou než pořizovací či jmenovitou hodnotou. Na základě § 27 odst 1. písm. f) ZoÚ se oceňují reálnou hodnotou. Stanovit hodnotu tímto postupem je obtížnější. Často se přistupuje k využití znaleckého posudku. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Soubor pohledávek Účetní jednotka může pořídit i soubor pohledávek za pevnou cenu. V současné době již nelze ocenit jednou cenou, jak tomu bylo do konce roku 1994. Účetní jednotka je tedy nucena rozpočítat pevnou cenu na jednotlivé pohledávky. Pohledávky nejsou oceněny na základě jejich pravděpodobnosti splacení ale matematicky. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Pohledávka v cizí měně V případech, kdy máme pohledávku prioritně vyjádřenou v cizí měně, musí být před zaúčtováním převedena na korunovou hodnotu. K tomuto účelu je nutné stanovit kurz. Může se použít aktuální denní kurz ČNB nebo pevný kurz stanovený účetní jednotkou ve vazbě na kurz ČNB. Musí být stanoven okamžik uskutečnění účetního případu, za který lze u dodavatele považovat den splnění dodávky nebo den vystavení patřičného dokladu (faktury nebo daňový doklad). (Pilátová a Richter, 2009)
2.4 Účtování o pohledávkách Problematikou účtování pohledávek se zabývá Český účetní standart č. 017 – Zúčtovací vztahy. Cílem tohoto standardu je stanovit základní postupy účtování o zúčtovacích vztazích a docílit tak souladu při používání účetních metod účetními jednotkami. (Pilátová a Richter, 2009) Přehled skupin pohledávek a jejich účtová skupina: • pohledávek z obchodních vztahů (účtová skupina 31), • pohledávky vůči zaměstnancům (účtová skupina 33), • pohledávky vůči finančním orgánům, (účtová skupina 34), • pohledávky v rámci skupiny podniků, za upsaný vlastní kapitál, za společníky a pohledávky za sdružení (účtová skupina 35), • jiné pohledávky, (účtová skupina 37),
19
• dohadné účty aktivní (účtová skupina 38). (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Do vymezení účetnictví o pohledávkách mají svůj význam i dohadné účty aktivní a účty časového rozlišení, kde jsou pohledávky vykazovány jako příjmy příštích období. Dohadné účty se používají v případě položek, které se vykazují v účetní uzávěrce na základě skutečnosti, že dodávka již byla splněna, ale zatím nebyla fakturována. Používá se hodnota stanovená na základě odborného odhadu. (Pilátová a Richter, 2009) Účtování pohledávek z obchodních vztahů K účtování tohoto typu pohledávek se používá účtová skupina 31- pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé). Účtují se zde pohledávky za odběrateli, poskytnuté zálohy dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele, ostatní pohledávky z obchodních vztahů (např. reklamace), pohledávky za směnky předané bance k proplacení do doby splatnosti směnky ale i jiné cenné papíry. Nejčastěji používané syntetické účty: 311 – Pohledávky z obchodních vztahů, 312 – Směnky k inkasu, 315 – Ostatní pohledávky, 601 – Tržby za vlastní výrobky, 602 – Tržby z prodeje služeb, 604 – Tržby za zboží. (Pilátová a Richter, 2009)
2.5 Evidence pohledávek Správná a důsledná evidence pohledávek je klíčem k dosažení jejich včasného uhrazení. Efektivní evidence není nikde striktně stanovena. Mělo by z ní vyplývat, o jakou pohledávku se jedná, v jaké výši a kdo je dlužníkem. Velice důležité je evidovat následující faktory: • o jakou pohledávku se jedná (jde o příjem za zboží nebo služby), • jaká je výška pohledávky, • kdo je dlužníkem, • datum vystavení.
20
Evidenci mohou vést soukromé specializované podniky nebo i věřitel sám. Věřitel si evidenci vede v papírové podobě z důvodů daňových nebo pro svoji soukromou přehlednost. Ukládá si také listiny, které dokazují smluvní vztah, nárok na úhradu dlužené částky a identifikaci dlužníka (jméno, příjmení, data narození nebo rodná čísla, adresy apod.). Je nezbytná pro zaznamenávání lhůt pohledávek a jejich časové posloupnosti. Většinou je ve firmě zaměstnanec odpovědný za správu pohledávek ve speciálním počítačovém programu. Zde jsou vedeny dopisy a listiny, které vytvořil věřitel s jednostranným ujednáním, jeho poznámky, případně zaznamenán kontakt s dlužníkem. Pro evidenci pohledávek jsou potřebné odborné znalosti z občanskoprávních řízení a příslušných zákonů. Proto není od věci najmout na zaznamenávání pohledávek specialistu či soukromou firmu. (http://www.pohledavky.info/evidencepohledavek , 14. 1. 2011)
2.6 Vybrané ukazatele řízení aktiv Ukazatele aktivity prozrazují, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li podnik aktiv více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk, máli jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Ukazatelé se dají zjistit pro jednotlivé skupiny aktiv: zásoby, pohledávky, stálá aktiva, celková aktiva. Vzorce pro výpočet: obrat pohledávek = tržby/pohledávky doba obratu pohledávek = 360/obrat pohledávek (Synek, 2007) Ukazatel obratu pohledávek udává informaci o transformaci pohledávek v hotové peněžní prostředky. Kolikrát za rok získá podnik prostředky ze svých pohledávek. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. Doba obratu pohledávek znázorňuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby za prodané zboží. Zájem je o co nejkratší dobu inkasa. (Synek, 2007)
2.7 Instrumenty zajištění pohledávek V případě, že dlužníkovi závazky nejsou splaceny řádně a včas má věřitel možnost využít instrumenty zajištění. Proto je velice důležité při vstupu do smluvního vztahu vzít v úvahu bonitu a důvěryhodnost smluvního partnera. Zajištění nemusí vznikat pouze dohodou obou stran. V praxi existuje i zajištění ze zákona nebo z rozhodnutí příslušného orgánu.
21
Každý věřitel by si měl ujasnit rozdíl mezi vymahatelností a dobytností pohledávky. Právní vymahatelnost znamená, že pohledávku může věřitel soudně či v rozhodčím řízení uplatnit a získat tak vykonatelné rozhodnutí. Dobytnost pohledávek znamená jejich skutečnou inkasovatelnost, která bývá v mnoha případech často neřešitelným problémem. V současnosti lze zajistit i závazky které ještě nevznikly, ale vzniknou v budoucnu. Může to být například ručení nebo smlouva o úvěru. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Zajištění pohledávek se provádí instrumenty, které svojí existencí donucují odběratele k uhrazení pohledávek. V případě potřeby umožňuje i nedobrovolné uhrazení dlužníkem. Funkce těchto institutů a instrumentů je proto nejen zajišťovací ale i donucovací. Ve většině odborné literatury se doporučuje doplnit zajištění závazku (resp. pohledávky) monitorováním platební morálky odběratele. (http://www.bpx.cz/zajisteni-pohledavky-zavazku/, 16. 1. 2011) Pojištění Riziko nezaplacené pohledávky je přeneseno na pojišťovnu. Výše pojistného je stanovena jako procento z obratu. Pojišťovna pro své klienty zajišťuje, kromě úhrady pojistného plnění v případě pojistné události, prověření a průběžný monitoring odběratelů v návaznosti na přidělené úvěrové limity a vymáhání dlužných pohledávek. (www.business.info.cz, 16. 1. 2011) V České republice lze již také pojistit pohledávku, především pokud jde o pohledávku ze zahraničního obchodu. Lze pojistit i tuzemskou pohledávku, ale u těch je vysoká míra spoluúčasti. V současné době již existují v ČR společnosti, které se zabývají pojištěním plateb. Mezi nejvýznamnější patří společností EGAP, ČESCOB a Gerling. Uvedení pojistitelé zpravidla disponují rozsáhlými databázemi tak, že dokážou posoudit bonitu odběratele. (Vozňáková, 2004)
22
Obr. 1
Kompletní služby pojištění pohledávek u společnosti Euler Hermes ČESCOB
Zdroj: http://www.eulerhermes.cz/cs/produkty-pojisteni-pohledavek/produkty-pojistenipohledavek.html, 16. 1. 2011
Záloha Formou záloh bývá dodavateli placena velká část nebo i celá cena dodávky. Není zde stanoven žádný předpis. Výše zálohy závisí pouze na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem. Zálohy jsou vázané i na DPH. Dříve bylo zaplacení zálohy nezdanitelné plnění podle § 9 odst. 5 ZDPH. Dnes již se považuje za zdanitelné plnění. (Vozňáková, 2004) Ručení Zajištění tímto prostředkem je upraveno zvlášť pro občanskoprávní vztahy v § 546 až § 550 občanského zákoníku a zvlášť pro oblast obchodních závazkových vztahů dle § 303 až § 312 obchodního zákoníku. (Pilátová a Richter, 2009) Podle občanského zákoníku lze zajistit pohledávku dohodou účastníků. Ručením vzniká písemným prohlášením, kdy na sebe ručitel bere vůči věřiteli povinnost, že uspokojí pohledávku, jestliže ji neuspokojí dlužník. Podle obchodního zákoníku se ručitelem stává ten, kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí v případě, že dlužník vůči němu nesplní určitý závazek. Jedná se zde o jednostranný právní úkon na rozdíl od dohody účastníku v občanskoprávních vztazích. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Tento zajišťovací vztah je odlišný od předchozích tím, že mezi osobu dlužníka a věřitele vstupuje další odlišná osoba.
23
Ručením se zabezpečuje uspokojení pohledávky věřitele, který může uspokojení své pohledávky dosáhnout z majetku třetí osoby odlišné od dlužníka, tj. ručitele. Tím se zmenšuje riziko věřitele spojené s návratností jeho pohledávky. Ručením lze zajistit i pohledávku, která vnikne v budoucnu nebo jejíž vnik je závislý na splnění podmínky. Ručitel se zavazuje písemnou smlouvou, tímto na sebe bere odpovědnost vůči věřiteli, že pohledávku uspokojí, když dlužník bude v platební neschopnosti. V případě, že se v prohlášení nevyskytuje určité omezení ručení, ručitel na sebe bere odpovědnost ručit neomezeně. (Vozňáková, 2004) Bankovní záruka Jedná se o specifický druh ručení, který je využíván především při obchodování se zahraničím a velkými podniky. Bankovní záruku lze definovat jako instrument zajišťující platební (zajišťující splacení finančních závazků) i neplatební závazky (zajišťující plnění jiných povinností dlužníka). „ Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše peněžité částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční době.“ (Vozňáková, 2004) Ručitelem může být pouze banka. Příkaz k vystavení bankovní záruky dává osoba, která má závazek, jenž má být předmětem zajištění. Tento zajišťovací instrument se stává platným až v okamžiku, kdy oznámení o záruce obdrží její příjemce. Je možné ji také postoupit spolu s pohledávkami. O všem ale musí být v dostatečném předstihu informována ručící banka. Banka ručí za splnění závazku do výše, která byla stanovená v záruční listině. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Míra jistoty je u tohoto zajišťovacího instrumentu je ve srovnání s ostatními prostředky vyšší a také nevyžaduje žádné dodatečné úkony. Riziko, že dlužník nezaplatí, se přenáší na záruční banku. (Pilátová a Richter, 2009) V praxi je hojně využívaná u stavebních prací nebo u větších či delší dobu trvajících závazků. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Směnka, notářský a exekuční zápis Jedná se o cenný papír, který dává směnečnému dlužníku povinnost zaplatit částku uvedenou na směnce (směnečnou sumu) na určitém místě v určitou dobu. Majitel směnky má právo vyžadovat směnečnou sumu. Směnka se využívá i jako úvěrový platební prostředek, pro získání určité sumy v hotovosti či pro získání likvidních prostředků. (Vozňáková, 2004) V případě, že dlužník nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení svého dluhu, může se použít zápis provedený notářem či exekutorem. Oba tyto zápisy umožňují právní uznání dluhu. Když nastane situace, že dlužník nezaplatí řádně
24
a včas má věřitel právo podat žádost na vedení exekučního řízení proti dlužníkovi. Nemusí již k tomu podávat žádnou další žalobu. (Vozňáková, 2004) Dokumentární akreditiv Při dokumentárním akreditivu se banka zavazuje na žádost příkazce (odběratel, kupujícího) zaplatit beneficientovi (dodavatel, prodávající) v případě, že tato osoba splní podmínky (předání stanovených dokumentů-certifikát o jakosti, faktura, pojistné dokumenty aj.). Banka tedy zastává roli prostředníka mezi dodavatelem a odběratelem. Výhodou akreditivu je, že příjemci akreditivu (dodavateli) vzniká pohledávka za bankou místo pohledávky za příkazcem (odběratelem). Pohledávky vůči bance jsou mnohem likvidnější než pohledávky vůči odběratelům. Nevýhodou je pouze náročná technika zpracování a nutnost provádět změny se souladem všech zúčastněných stran. (Vozňáková, 2004) Dokumentární inkaso Smlouvou o bankovním dokumentárním inkasu se banka zavazuje vydat třetí osobě dokumenty opravňující nakládat se zbožím nebo jiné doklady za podmínky, že při jejich vydání bude zaplacena určitá peněžitá částka nebo proveden jiný inkasní úkon. Dokumenty uvedené ve smlouvě je banka povinna převzít a s odbornou péčí opatrovat. (http://www.sagit.cz, 16. 1. 2011) Ve srovnání s dokumentárním akreditivem je tedy vydání dokumentů odběrateli (kupujícímu) ovlivněno zaplacením dodávky. Velkou výhodu přináší odběratelům, jelikož dovoluje platit až při převzetí dokladů. (Vozňáková, 2004) Zajišťovací převod práva Jedná se o převedení jakéhokoli převoditelného práva na věřitele. Nejčastěji převedení pohledávky vůči třetí osobě. V případě nesplnění závazku je věřitel uspokojen z převedeného práva. Převod práva se uskutečňuje na základě písemné smlouvy. (Vozňáková, 2004)
2.8 Změny pohledávky a závazku Zákon i právní teorie rozlišuje změny v subjektech závazku nebo změny v obsahu závazků. Jednotlivé právní instituty je možno rozčlenit následovně: ZMĚNY V SUBJEKTECH: a) univerzální sukcese, b) postoupení pohledávky, c) převzetí dluhu, d) přistoupení k závazku,
25
e) poukázka, f) poukázka na cenné papíry ZMĚNY V OBSAHU: a) dohoda účastníků, b) prodlení dlužníka, c) prodlení věřitele, d) vady plnění. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) V první kategorii, týkající se změny v subjektech, bude podrobněji řešeno postoupení pohledávek, převzetí dluhu a přistoupením k závazku. Tyto tři instrumenty jsou důležité pro řešení nedobytných pohledávek v praxi. Ve druhé kategorii bude blíže rozpracovaná dohoda účastníků, prodlení dlužníka a prodlení věřitele. Postoupení pohledávek V podnikatelské praxi se jedná o smluvní typ, kterým věřitel převádí svoje práva z pohledávky za svým dlužníkem třetímu subjektu. Jako oprávněný následně vystupuje třetí subjekt. Postoupení pohledávky je upraveno v § 524 ObčZ. Existují však některé pohledávky, u nichž postoupení není realizovatelné. 1) Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí dlužníka (např. nárok na bolestné) 2) Postoupit nelze pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil. (účelem je ochrana dlužníka, aby se postoupením nezhoršilo jeho postavení) 3) Postoupit nelze ani pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí. (např. pohledávka na vyplacení dávek státní podpory) 4) Nelze postoupit pohledávku, jestli by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem. (Zákon dává dlužníkovi možnost, aby dohodou s věřitelem vyloučil možnost postoupení pohledávky třetímu subjektu.) (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Postoupení pohledávky se provádí výhradně písemnou formou. Tento zajišťovací prostředek používá celá řada velkých firem, jelikož je rychlí a vykazuje poměrně velkou míru jistoty. Postoupením ale pohledávka ztrácí část své jmenovité hodnoty, proto se při postoupení musí počítat s určitou ztrátou. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006)
26
Převzetí dluhu Tento specifický zajišťovací prostředek je upraven pouze v občanském zákoníku § 531 a § 532. Úprava se vztahuje v plném rozsahu i na obchodní závazkové vztahy. (Pilátová a Richter, 2009) Převzetí dluhu je dvoustranný právní úkon, kdy dochází ke změně dlužníka. K převzetí dochází na základě smlouvy o převzetí dluhu, kde místo dlužníka nastupuje třetí osoba. Samozřejmě se ve smlouvě nesmí opomenout osoba věřitele, který má největší zájem na splnění dluhu. Účinnost smlouvy je tedy vázána i na souhlas věřitele. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Přistoupení k závazku Tento zajišťovací prostředek je charakteristický tím, že se nezmění původní subjekty závazkového vztahu, ale rozšíří se pouze jejich počet. Kromě původního dlužníka se závazným stává ještě další dlužník. Kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. (http://business.center.cz/business/pojmy/ p564-pristoupeni-k-zavazku.aspx, 17. 1. 2011) Dohoda účastníků Účastníci závazkových vztahů mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti, aby předešli následným konfliktům v důsledku porušení původních ujednání. Změny se často týkají předmětu plnění, místa plnění, ceny či platebních podmínek. Sjednáním nového závazku dosavadní závazek zaniká či nový závazek vzniká kumulativně vedle dosavadního závazku. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Prodlení dlužníka Základním požadavkem na dlužníka je, aby jeho plnění bylo věřiteli poskytnuto řádně a včas. Pokud tak nenastane, dostává se dlužník do prodlení. Doba prodlení končí poskytnutím řádného plnění nebo zaniknutím závazku jiným způsobem. Věřitel má v případě prodlení dlužníka řadu práv. Může odstoupit od smlouvy, o opožděné plnění nemusí mít zájem, za peněžité plnění možnost požadovat i úroky z prodlení, právo na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka…(Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Prodlení věřitele Věřitel nepřijal nabídnuté plnění řádně či neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu.
27
Dlužník má také obdobná práva jako věřitel. Je oprávněn žádat od věřitele náhradu škod, věřitel má odpovědnost za škodu na věci nebo má povinnost nahradit dlužníkovi náklady, které mu vznikly. V případě prodlení dlužníka i prodlení věřitele jsou ve smlouvě sjednány úroky z prodlení. (Pilátová a Richter, 2009)
2.9 Opravné položky Opravná položka představuje nepřímé a dočasné snížení hodnoty pohledávky zaúčtováním do nákladů. Účet Pohledávky se přitom nemění (558/391). (Bařinová a Vozňáková, 2007) Opravné položky se vytváří k majetku účetní jednotky v zájmu dodržování tzv. zásady opatrnosti. Podnik by měl podle této zásady zobrazit ve svém účetnictví i potenciální rizika a ztráty. Opravné položky představují přechodné snížení hodnoty majetku.(http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu. pojem=opravne-polozky, 20. 1. 2011) Opravné položky se tvoří na základě inventarizace. V případech, kdy zjištěná hodnota pohledávky je nižší než ocenění majetku zachycené v účetnictví. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Tvorbu opravných položek je upravena zákonem č. 563/1991 sb., o účetnictví, ve zněné pozdějších předpisů, zákonem č. 545/2005 Sb. a vyhláškou 4 500/2002 Sb. Základní postupy k jejich účtování upravuje Český účetní standart pro podnikatele č. 005 – 4. 4. (Hrubošová, 2009) Opravné položky se účtují do účtové skupiny 391 – Opravná položka k pohledávkám. Syntetickým účtem je 558 – Tvorba a zúčtování zákon. oprav. položek. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006) Opravné položky nelze vytvářet k pohledávkám, které vznikly z titulu cenných papírů a ostatních investičních instrumentů (úvěrů, půjček…), k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek, pokud věřitel m vůči dlužníkovi platné závazky a neprovedl vzájemný zápočet pohledávek a závazků. (Hrubošová, 2009) Pravidla pro tvorbu zákonných opravných položek „U pohledávek, od jejichž splatnosti uplynulo více než 6 měsíců, lze daňově uplatnit 20% rozvahové neuhrazené hodnoty pohledávky v daňově uznatelných nákladech.“ (Hrubošová, 2009) V případě, že je pohledávka vymáhána v soudním či rozhodčím řízení, je možné postupovat podle časového rozvrhu. Pokud u pohledávek uplynulo od konce sjednané lhůty splatnosti více než: 1) „12 měsíců, lze tvořit až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
28
2) 24 měsíců, lze tvořit až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, 3) 30 měsíců, lze tvořit až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, 4) 36 měsíců, lze tvořit až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky“. (Hrubošová, 2009) Zákonné opravné položky je třeba zrušit pokud: • pominuly důvody jejich existence, • pohledávka, ke které byla tvořena opravná položka, byla promlčena, • nastaly důvody, při nichž se odpis pohledávky považuje za náklad. (Hrubošová, 2009) Výše opravné položky nesmí přesáhnout účetní hodnotu pohledávky na rozvahovém účtu, k níž je opravná položka tvořena. (Hrubošová, 2009) Problematiku tvorby a následné použití opravných položek k pohledávkám by měl v každé firmě upravovat interní předpis, kterým se dále budu zabývat v praktické části mé práce. Za správnost a oprávněnost tvorby opravných položek odpovídá příslušný ekonomický ředitel.
2.10 Odpis pohledávek Pojmem odpis pohledávek se rozumí přímé snížení jejich hodnoty. Pokles hodnoty pohledávky probíhá na účtu 546/311. Odpis pohledávky je nevratným procesem. Nelze předpokládat, že by se částečně odepsaná pohledávka na aktivním účtu vrátila do původní hodnoty. (Bařinová a Vozňáková, 2007) Vyskytují se tři druhy odpisu pohledávek: • Jednorázový odpis pohledávek, • účetní (nedaňový odpis pohledávek), • postupný odpis. (Bařinová a Vozňáková, 2007) Možnost jednorázového odpisu do daňově uznatelných nákladů upravuje § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení může poplatník odepsat jednorázově do nákladů jmenovitou hodnotu pohledávky u pohledávky za dlužníkem dle přesně stanovených přepisů. (Hrubošová, 2009) Účetní (nedaňový) odpis pohledávek je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a je účtován na účet 563 – Mimořádné náklady. O tento účetní zápis je následně upraven i výsledek hospodaření dle § 23 odst. 3 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto odpisem pohledávky
29
právně nezanikají, jelikož je musí účetní jednotka vést v podrozvahové evidenci. (Hrubošová, 2009) Postupný odpis pohledávek lze provádět u tzv. starého bloku pohledávek, který byl splatný do 31. 12. 1994. U těchto pohledávek se nezjišťuje, zda jsou promlčené či nikoli. „Pohledávky s termínem splatnosti do tohoto data, které nejsou vyloučeny z odpisování, je možno postupně odpisovat na vrub daňově uznatelných nákladů ve výši maximálně 10% z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo pořizovací ceny pohledávky nabyté postoupením. „(Bařinová a Vozňáková, 2007) U některých pohledávek, jejichž termín splatnosti nastal do konce roku 2004, lze ročně uplatnit jako výdaj stanovené procento na základě Přechodných ustanovení ZDP z neuhrazené části pohledávky nebo pořizovací ceny u pohledávek nabytých postoupením. (Vaigert, Phillippi, Riško a Navrátilová, 2006)
2.11 Řízení pohledávek Celý systém řízení pohledávek je odrazem ekonomické dynamiky celého podniku i vývoje podnikového řízení. V jednotlivých podnicích lze rozlišit různé přístupy k metodice řízení pohledávek. (Vozňáková, 2004) Obecněji pojatý cíl řízení pohledávek by měl směřovat k umožnění růstu prodeje bez zvyšujícího se rizika vzniku negativních vlivů pohledávek do cash flow. (Kislingerová a kol, 2004) Řízení je velice složitým procesem, který je ovlivněn celou řadou různorodých faktorů. Mezi ty nejdůležitější faktory by patřilo tržní prostředí a ekonomické postavení odběratelů a dodavatelů. Monitorování stavu a vývoje pohledávek k určitému datu by se pro vnitřní prostředí podniku mělo stát samozřejmostí. (Voznáková, 2004) Řízení pohledávek obsahuje dvě dimenze: • prevence, • vymáháni. Preventivními opatřeními se podnik snaží zamezit vzniku nedobytných nebo pozdě hrazených pohledávek. Vymáhání nastupuju v případě, že se nepodařilo zajistit, aby byla pohledávka včas uhrazena. (Kislingerová a kol, 2004) V případě nesplacení pohledávky se rozhodování o dalším postupu přesouvá na prostudování nákladových dopadů následného vymáhání. Nesplacené pohledávky ovlivňují nejvíce likviditu společnosti. (Vozňáková, 2004)
30
2.11.1
Informace o odběratelích
Klíčovým faktorem rizika řízení pohledávek je posouzení schopnosti odběratele zaplatit pohledávku. Tato vlastnost se posuzuje podle aktuálních informací o odběratelích. Podniky se neomezují pouze na informace o platební schopnosti, ale i na výrobní a technické zázemí podniku popř. jaké jsou trendy v odvětví odběratele. Rozlišujeme čtyři úrovně informací o odběratelích: 1) identifikace podniku – název, právní struktura, adresa apod., 2) základní hospodářské informace – obrat, management, velikost podniku, 3) podrobnější hospodářské informace – výnosnost, zadluženost, platební morálka, 4) společná strategie společnosti – existence vzájemné informační výměny. Potřebné informace mohou být získány vnitřními a vnějšími zdroji. Vnitřní informační systém by měl shrnovat obchodní, technické právní i účetní záznamy. Vnější informace se dají kategorizovat na kancelářské informace, kreditní, bankovní. Kancelářské (administrativní) informace, které pocházejí z veřejných zdrojů např. obchodní rejstřík, živnostenský úřad. Kreditní informace slouží k analýze solventnosti našeho partnera. Bankovní informace je možné získat podle zákon č. 21/1992 Sb., § 38, odst. 1 o bankovním tajemství. Je to specifický druh informací, které banka shromažďuje o svých klientech. Tyto informace nepatří mezi veřejné, proto banka při sdělování striktně dodržuje stanovená pravidla. (Voznáková, 2004) 2.11.2
Hodnocení bonity odběratelů
Při hodnocení bonity odběratelů podnikoví úvěroví pracovníci hovoří o 6 C dodavatelských úvěrů, které tvoří hlavní faktory pro rozhodnutí o poskytnutí dodavatelského úvěru. Dle Kislingerové (2004) a Andouvera (1996) 6 C tvoří: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
kapitál, reputace, kapacita, podmínky/okolnosti, pojištění,
zajištění. Ad 1. Podnik by měl zhodnotit, zda odběratel má dostatečně velký vstupní kapitál. Jestli je vůbec schopen zákazník zaplatit.
31
Ad 2. Reputace je důležitou součástí dobré pověsti podniku. Úvěroví pracovníci by si měli zjistit, jestli zákazník platí včas jiným dodavatelům, kdo vede společnost, jaká je pověst vlastníka podniku, zda měl zákazník v minulosti nějaké problémy s placením svých závazků apod. Ad 3. Dostatečná kapacita pro podnikání je také důležitá. Zákazník musí mí dostatek lidí a zdrojů pro podnikání. Jeho management by měl být dostatečně kvalifikovaný v oboru. Ad 4. Konkurenční pozice a vnější podmínky, ve kterých zákazník podniká. Zde je nutné posoudit celkovou úroveň poptávky, úrokové sazby, kurzy aj. Ad 5. Zákazník by měl být pojištěn proti živelním katastrofám, přerušení provozu a dalším rizikům například kurzovým, obchodním, provozním a technickým. Ad 6. Určitá část majetku zákazníka slouží k zajištění jiným firmám nebo bankám. Podnik posuzuje, jaké zajištění může zákazník nabídnout. (Kislingerová, 2004) Odběratelé bývají rozděleni do tří skupiny podle přínosu pro danou společnost. Skupina A je charakteristická největšími zisky. Strategie, která by měla být uplatňovaná je založena na budování pevnějších obchodních vztahů. Skupina B by mohla být zdrojem ještě vyšších zisků, pokud by se podařilo snížit náklady v procesu řízení pohledávek nebo zvýšit prodej bez proporcionálního nárůstu nákladů. Skupina C patří mezi nejrizikovější odběratele. Při spolupráci s nimi se doporučuje postupovat s velkou opatrností. Je vhodné si prověřit, zda existuje možnost zvýšení tržeb nebo snížení nákladů. Nabízí se i zhodnocení efektivnosti další spolupráce s těmito odběrateli. (Vozňáková, 2004) 2.11.3
Outsourcing v pohledávkách
Outsourcing pohledávek obnáší převzetí některých vnitropodnikových činností, týkající se správy pohledávek na externího poskytovatele těchto služeb. Cílem této metody je zlepšení výkonnosti, organizace a optimalizace nákladů. Přehled služeb, které nabízí outsourcing: komplexní správa pohledávek, poskytování úvěrových informací, zajištění inkasa všech pohledávek, zabezpečení inkasa pohledávek po lhůtě splatnosti, zpracování úhrad, sezonní obchody, správa pohledávek při sanaci, likvidaci a akvizicích.
32
V současnosti většina outsourcingových firem nabízí především zlikvidnění pohledávek po lhůtě splatnosti a zabývá se i prevencí a správou pohledávek po lhůtě splatnosti (faktoring). (Voznáková, 2004) 2.11.4
Faktoring
Faktoringem se rozumí odkup krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Odkup provádí specializovaná faktoringová společnost. Společnost, zabývající se faktoringem odkupuje pohledávky, které většinou nejsou jištěny žádným preventivním zajišťovacím instrumentem. Písemná faktoringová smlouva se uzavírá na určité časové období. K postoupení pohledávky není zapotřebí souhlas dlužníka. Faktoringová společnost se zavazuje, že bude určitou část pohledávky proplácet dodavateli bez ohledu na to, zda odběratel pohledávku skutečně zaplatí. Díky využití faktoringu mají podniky k dispozici hotovost ke své další činnosti. Faktoring je alternativním zdrojem financování. (Bařinová a Vozňáková, 2007) Podnik faktoringem získá celou řadu výhod v procesu řízení pohledávek. Kromě finančních prostředků je hlavní výhodou rychlost a zjednodušená administrativa. Po předložení pohledávky k akceptaci většina faktoringových společností pošle obratem hotovost na účet klienta. Faktoringový společnost přebírá zodpovědnost za správou a inkasem všech pohledávek za určitými dodavateli, proto výrazně redukuje práci spojenou s administrativou. (www. factoring.cz, 15. 2. 2011) 2.11.5
Vymáhání pohledávek
Po celou dobou neuhrazené pohledávky informační systém sleduje dobu uplynulou od její splatnosti. Měl by evidovat i další důvody, pro které se mohlo uhrazení pohledávky zpozdit. Tyto informace mají význam pro volbu způsobu, jakým bude zákazník kontaktován a upomínán o zaplacení. Stanovení postupu závisí na individuálních podmínkách dodavatele, na konkurenčním prostředí a možnostech vymáhání pohledávek. Zodpovědnost za vymáhání pohledávek má většinou obchodní nebo finanční útvar. (Kislingerová, 2004) Telefonický kontakt nebo osobní kontakt Věřitel se pokouší dlužníka v počáteční fázi sám kontaktovat. Upomíná ho o úhradu a pokouší se zjistit důvody, které vedly ke zpoždění v placení. Může mu zkusit nabídkou i splátkový kalendář či možnost postoupení pohledávky. V případě dlužníkova nereagování se přistupuje k rozesílání upozornění o dalším postupu neuhrazené pohledávky. (http://www.businessinfo.cz/clanek/orientacev-pravnich-ukonech/pohledavky-zanik, 3. 3. 2011)
33
Písemné upomínky Písemné upomínky se tisknou z účetního systému. Ukazují dlužníkovi případná další postup při neuhrazení. Mohou přispět k inkasu nebo k jednání dlužníka o uhrazení jeho závazků. Součástí upomínky bývá i uvedení úroků z prodlení. Poslední upomínky před zahájením soudního vymáhání musím mít náznak pokusu o smír a musí být poslána doporučeně. (Kislingerová, 2004) Vymáhací externí agentury V praxi se často stává, že předešlé způsoby vymáhání selžou. V tomto případě mohou podniky využít specializovaní agentury, které za provizi vymáhají pohledávky mimosoudní cestou. Vymáhací agentury znají dobře obchodní právo, poskytují i cenné rady v právní oblasti s nastavením smluv a tím minimalizaci vzniku pohledávek. (http://www.advokasso.cz/cz/advokasso/landing-pages/kdo-jsou-efektivni -vymahaci-dluhu, 3. 3. 2011) Soudní vymáhání Soudní vymáháním lze definovat jako vymáhání pohledávek formou státního donucení, tj. prováděním úkonů od podání žaloby až po výkon soudního rozhodnutí. (Bařinová a Voznáková, 2007) Soudní vymáhání přichází v úvahu až po neúspěšném vymáhání předchozími způsoby. Předpokladem pro zahájení soudního vymáhání pohledávek je žaloba, podaná dle § 79 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. Cílem je získání rozsudku soudu. (Kislingerová, 2004) Výše nákladů na soudní řízení se skládá zejména ze soudního poplatku (4 % z žalované částky, resp. 2 % v případě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), a v závislosti na tom, zda se věřitel nechá zastoupit advokátem. (http://www.anov.cz/problematika-pohledavek/clanek/problematika-soudnihovymahani-pohledavek/, 3. 3. 2011) Nevýhodou je značná zdlouhavost, komplikovanost a formálnost. Nepřináší skutečné uspokojení nároků věřitele. Exekuce Exekuční řízení napomáhá k vykonatelnosti soudního rozhodnutí. Pro výkon rozhodnutí musí být splněny tyto dvě podmínky: 1) 2)
dlužník ve stanovené lhůtě nesplní své povinnosti, musí být podán návrh oprávněného na výkon rozhodnutí obsahující stejné náležitosti, jako měl návrh na žalobu. (Bařinová a Vozňáková, 2007) Exekutoři dle exekučního titulu zpeněžují majetek dlužníka a ze získaných finančních prostředků uspokojují věřitelovu pohledávku. Exekučním titulem může
34
být vykonatelné rozhodnutí soudu, notářský zápis s doložkou o vykonatelnosti nebo exekutorský zápis. (Kislingerová, 2004) Konkurz Konkurzní řízení je krajní řešení nedobytných pohledávek. Do konkurzu se dostávají podniky, které již nemají téměř žádný majetek. „ Dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Konkurz se vyhlašuje při předlužení podnikatele v případě, že nelze očekávat zlepšení jeho finanční situace. Po zpeněžení majetku se nejdříve uspokojují nároky správce konkurzní podstaty a pohledávky, které vznikly po prohlášení konkurzu. Bankovní úvěry, jimiž jsou zajištěné nemovitosti, stojí mimo konkurzní řízení. Pokud po uspokojení nároků správce konkurzní postaty zbude nějaký majetek, uspokojují se pohledávky zaměstnanců, nároky státu z titulu daní, cla, sociální a zdravotní pojištění a v poslední řadě se uspokojují pohledávky dalších věřitelů. (Kislingerová, 2004)
35
3 Analytická část Tato část práce obsahuje základní charakteristiku jednotlivých podniků včetně stručného přehledu jejich finančního hospodaření v oblasti pohledávek. Dále jsou zde řešeny jednotlivé systému řízení pohledávek, kde je formou popisu provedena analýza. Na základě zhodnocení kvality jednotlivých postupů k řízení pohledávek je navržen koncept optimálního řešení této problematiky.
3.1 Základní charakteristika jednotlivých podniků V následující části bude rozpracována analýzs základních charakteristik vybraných podniků se zaměřením na zhodnocení velikosti a struktury jejich pohledávek a s nimi spjatých ekonomických ukazatelů. 3.1.1
Profil podniků
Metrostav a. s., Eurovia CS, a. s. a OHL ŽS, a. s. jsou jedny z největších stavebních společností působících v České republice. Na většině velkých stavebních zakázek mají tyto společnosti zásadní podíl. METROSTAV a. s. Stavební společnost: METROSTAV a. s. Sídlo: Praha 8, Koželužská 2246, PSČ 180 00 IČO: 00014915 Právní forma: akciová společnost Datum zápisu do OR: 23. 05. 1991 Prezident: Ing. Jiří Bělohlav Obory působnosti: občanské stavby, bytová výstavba, průmyslová výstavba, dopravní stavby, metro, podzemní stavby, ostatní inženýrské stavby. (www.justice.cz, 10. 3. 2011) Metrostav a. s. je největší a nejúspěšnější český stavební podnik. Je kontrolován mateřským podnikem DDM Group a. s., který vlastní necelých 52% akcií. EUROVIA CS, a. s. Stavební společnost: Sídlo: IČO: Právní forma: Datum zápisu do OR: Generální ředitel:
EUROVIA CS, a. s. Praha 11, Národní 10, PSČ 113 19 45274924 akciová společnost 04. 05. 1992 Ing. Martin Borovka
36
Obory působnosti: silniční stavby, železniční stavby, mostní stavby, sportovní stavby, památková centra, speciální stavby. (www.justice.cz, 10. 3. 2011) Společnost EUROVIA CS, a. s. je součástí silniční divize koncernu VINCI, který je největší stavebně koncesní koncern na světě. EUROVIA VINCI je francouzská společnost. OHL ŽS, a. s. Stavební společnost: OHL ŽS, a. s. Sídlo: Brno-střed, Burešova 938/17 PSČ 660 02 IČO: 46342796 Právní forma: akciová společnost Datum zápisu do OR: 01. 04. 1992 Generální ředitel: Ing. Michal Štefl Obory působnosti: dopravní stavby, silniční stavby, železniční stavby, dálniční stavby, vodohospodářské stavby, ekologické stavby, inženýrské stavby, energetické stavby, pozemní a podzemní stavitelství. (www.justice.cz, 10. 3. 2011) Skupina je kontrolována společností ŽPSV a. s. se sídlem v Uherském Ostrohu. Majoritním vlastníkem je španělská stavební společnost Obrascón Huarte Lain, S. A., která společnost kontroluje prostřednictvím ŽPSV a. s. 3.1.2
Velikost podniků dle finančních prostředků
Společnosti se v hodnocení na základě finančního obratu umístily na prvních pěti pozicích. Srovnání se týká podniků, které se zabývají stavební činnosti a působí v českém podnikatelském prostředí. Top 10 stavebních společností dle českého stavebního portálu www.estav.cz: 1) Skanska a. s. 2) 3)
METROSTAV a. s. EUROVIA CS, a. s.
4) 5) 6) 7)
STRABAG a. s. OHL ŽS, a. s. HOCHTIEF CZ, a. s. Eiffage Construction České republika
8) 9) 10)
PSG – International a. s. GEOSAN GROUP a. s. Východočeská plynárenská a. s. (www.estav.cz, 17. 02. 2011)
37
Velice uspokojivého výsledku dosáhl podnik Metrostav a. s. v soutěži TOP Filantrop 2010 za projekty ve strategických oblastech. Umístil se v první desítce ceny Fóra dárců za věnování největší části zisku v rámci dárcovství. Celkový objem darů činil 13 263 703 Kč. Sama společnost účast v soutěži považuje za velký úspěch a velice si cení svého trvalého odhodlání ke společenské odpovědnosti. Tab. 2
Základní kapitál společností za rok 2009
Základní kapitál 790 667 tis. Kč 1 386 200 tis. Kč 486 463 tis. Kč
METROSTAV a. s. EUROVIA CS, a. s. OHL ŽS, a. s. Zdroj: Vlastní práce s využitím výroční zprávy 2009
Základní kapitál podniků je rozdělen do akcií znějících na majitele ve jmenovité hodnotě 1000 Kč na jednu akcii. Jsou obchodovány na volném trhu RMsystému, na Burze cenných papírů Praha - SPAD a na vedlejším trhu Burzy cenných papíru Praha – KOBOS. Tab. 3
Přehled tržeb za rok 2009
Tržby 22 240 937 tis. Kč 17 604 060 tis. Kč 13 439 385 tis. Kč
METROSTAV a. s. EUROVIA CS, a. s. OHL ŽS, a. s. Zdroj: Vlastní práce s využitím výročních zpráv za rok 2009 Tab. 4
Konsolidovaný výsledek hospodaření za rok 2009
METROSTAV a. s. EUROVIA CS, a. s. OHL ŽS, a. s.
Konsolidovaný výsledek hospodaření 830 166 tis. Kč 862 900 tis. Kč 317 516 tis. Kč
Zdroj: Vlastní práce s využitím výročních zpráv za rok 2009
Eurovia CS má za rok 2009 nejvyšší výsledek hospodaření díky tomu, že se jí podařilo dokončit některé velké stavební zakázky. Hlavně díky tomuto faktoru dosahoval podnik lepšího výsledku hospodaření než Metrostav a. s.
38
Tab. 5
Srovnání výše pohledávek jednotlivých firem za rok 2009 (v tis. Kč)
dlouhodobé pohledávky p. z obchodních vztahů p. za společníky jiné pohledávky odložená daňová p. dlou. poskytnuté zálohy krátkodobé pohledávky p. z obchodních vztahů p. - ovládající a řídící osoba p. – podstatný vliv p. za společníky stát-daňové p. krát. poskytnuté zálohy dohadné účty aktivní jiné pohledávky
Metrostav 971 113 694 580 5 005 542 212 135 66 581 5 473 765 4 435 209 276 053 12 500 197 361 102 644 116 176 240 654 93 168
Eurovia 1 047 123 750 986 3 346 292 791
OHL ŽS 668 684 293 304
3 824 395 3 299 625
35 248 25 032 3 137 475 2 670 540
323 774 25 625 171 960 3 411
70 225 445 969 22 061 40 501
Zdroj: Vlastní práce s využitím rozvahy plného rozsahu za rok 2009
Metrostav a. s. má nejvyšší hodnotu krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Snaží se minimalizovat pohledávky s dobou splatnosti ke dni účetní uzávěrky delší než jeden rok. Převažující část dlouhodobých pohledávek tvoří zádržné na stavební zakázky. Pohledávky z obchodních vztahů u všech společností každý rok stoupají. Tento zvyšující se trend je dán zakázkami s většími rozpočty, rostoucími výkony společností a hlavně aktuální ekonomickou situací. K 31. 12. 2009 má Eurovia CS 1 047 123 tis. Kč dlouhodobých pohledávek. Jedná se především o garanční pozastávky, pohledávky z obchodního styku s datem splatnosti delším než 1 rok, kauce poskytnuté investorům a odloženou daňovou pohledávku. Podnik OHL ŽS se také snaží minimalizovat dlouhodobé pohledávky. Po prostudování výroční zprávy za rok 2008 je patrné, že se podniku podařilo snížit množství finančních prostředků v pohledávkách za dlužníky více než o 1 100 000 Kč.
39
Obr. 2
Srovnání výše pohledávek (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní práce s využitím výročních zpráv podniků za rok 2009
3.1.3
Vybrané ukazatele řízení aktiv
U každého podniku je důležité charakterizovat, jaký podíl tvoří velikost pohledávek na krátkodobých aktivech a jaká je průměrná doba inkasa pohledávek. Doplňující informace poskytuje hodnota obratu pohledávek, která není v praxi příliš využívaná. Celkový podíl pohledávek na aktivech podniků Z následující tabulky vyplývá, jak pohledávky ovlivňují celkovou velikost oběžných aktiv podniků. Obecně se dá konstatovat, že ve všech zmíněných podnicích dosahují nadpoloviční podíl. Největší mírou ovlivňují oběžná aktiva podniku OHL ŽS, kde tvoří necelých 73 %. Tab. 6
Podíl celkového množství pohledávek na aktivech podniků
Oběžná aktiva Pohledávky
Metrostav a. s. 11 797 000 tis. Kč 6 444 878 tis. Kč 54, 63%
Eurovia CS, a. s. 7 877 087 tis. Kč 4 871 518 tis. Kč 61,84%
Podíl v % Zdroj: Vlastní práce s využitím dat uvedených podniků za rok 2009
OHL ŽS, a. s. 5 221 394 tis. Kč 3 806 159 tis. Kč 72,90%
40
Obrat pohledávek a průměrná doba inkasa Z vypočítaných hodnot vybraných ukazatelů aktivity lze konstatovat, že podniky musí čekat na své platby od odběratelů v průměru 100 dní. Hodnota průměrné doby inkasa pohledávek je nejkratší u podniku OHL ŽS. Čím je hodnota doby obratu pohledávek nižší, tím efektivněji podnik zachází se svými finančními prostředky. U ukazatele obratu pohledávek platí čím vyšší hodnota tím lepší. Toto pravidlo znovu potvrzuje podnik OHL ŽS, který má hodnotu obratu nejvyšší, tudíž během jednoho roku získá platby za své pohledávky více než 3, 9 krát. Jednou z příčin nejlepší hodnoty doby obratu pohledávek je fakt, že společnost OHL ŽS je nejmenší mezi porovnávanými podniky a jejich množství pohledávek nedosahuje finančních obnosů zbylých dvou podniků. Tab. 7
Vypočítané hodnoty ukazatelů obratu pohledávek za rok 2009
Metrostav a. s. Eurovia CS, a. s. OHL ŽS, a. s.
Obrat pohledávek 3, 450 obrátek 3, 621 obrátek 3, 913 obrátek
Doba obratu pohledávek 104, 347 dní 99,42 dní 92 dní
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat uvedených podniků za rok 2009
U velkých stavebních podniků se uvádí doba obratu pohledávek od 80 do 130 dní. Interní předpisy firem považují optimální hodnotu kolem 90 dnů. Po prozkoumání rozboru obratů pohledávek se hodnoty v podnicích pohybují od 90 do 110 dní. Nejmenší doba obratu je u podniku OHL ŽS. Pravděpodobnost inkasa dlužené částky je u tohoto podniku větší, protože má mezi porovnávanými podniky nejméně pohledávek. Delší doba inkasa pohledávek vždy přináší větší potřebu úvěrů. 3.1.4
Pohledávky k podnikům ve skupině
Všechny tři podniky jsou součástí nadnárodních skupin, které se skládají z několika významných společností, jež se podílejí na zvýšení celkového množství pohledávek. Na předních místech se nejčastější pohybují i největší odběratelé porovnávaných podniků. Nejvíce pohledávek mezi členy skupiny má Metrostav a. s. jako člen DDM Group a. s. a zároveň největší podnik mezi porovnávanými. U podniku Eurovia CS má největší podíl na zvýšení celkového množství pohledávek podnik GRANVIA CONSTRUCTION, s. r. o. Ostatní společnosti ve srovnání s tímto podnikem dosahují zanedbatelné finanční částky. V OHL ŽS dosahují ve skupině nejvyšší úrovně pohledávky OHL pozemné stavby a. s. (ovládaný podnik) a KÖZÉPSZOLG, KFT (Maďarská společnost s podstatným vlivem, spolupracující s OHL ŽS při stavbě Maďarské železnice) Jedná se o významné odběratele a jedny z největších členů skupiny.
41
Na základě inventarizace pohledávek ověřené auditorem se pouze s nepatrnými změnami každý rok vyskytují stejné podniky, které s OHL ŽS udržují trvalou spoluprácí a také mají největší finanční dluh vůči zmiňované společnosti. Jedná se o následující podniky: Železnice slovenskej republiky, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa železniční dopravní cesty, ČESKÝ ROZHLAS, Fakultní nemocnice Ostrava, Statutární město Kladno, Subbetrra. a. s. Eurovia CS, a. s. atd. Všechny ovládané podniky a podniky s podstatných vlivem, které spolupracují se zkoumanými, jsou uvedeny v tabulkách v příloze bakalářské práce s názvem Pohledávky za podniky ve skupině.
3.2 Současný stav řízení pohledávek v podniku Metrostav a. s. Metrostav a. s. má pro účely řízení a správy pohledávek organizačně řídící normu č. OŘN 22-220 a pracovní postupy k jejich vymáhání a k účtování. Účelem organizačně řídící normy je stanovení činností, které směřují k eliminaci vzniku pohledávek po splatnosti, koordinaci postupů při uspokojování pohledávek a řešení nedobytných pohledávek a vzniklých škod. Obecná ustanovení podniku Metrostav a. s. Metrostav a. s. vede přehled dlužníků. Jedná se o seznam dlužníků, kteří neuhradili své závazky do 60 dnů po splatnosti pohledávky. Pohledávka zvláštního zřetele je plnění, které má být poskytnuto dlužníkem z mimořádného závazkového vztahu. Organizačně řídící norma, týkající se pohledávek obsahuje několik oblastí. A) Preventivní a metodická část Na eliminaci vzniku pohledávek se podílí generální ředitel, výkonní ředitelé a ředitelé divizí. Tato část zahrnuje následující kroky. • Sledování legislativního procesu v oblasti práva obchodního a finančního i jiných právních norem tuzemské legislativy.
42
• Sledování norem evropského společenství, které se dotýkají podnikatelské činnosti Metrostav a. s. v ČR i v zemích EU. • Konzultace s odbornými právními a poradenskými agenturami k problematice pohledávek. • Zajištění vzdělávání pracovníků na odborných kurzech. • Zajištění přenosu aktuálních právních informací, vztahující se k problematice řešení pohledávek z oblastí obchodního a finančního práva vedoucím a jiným pracovníkům. • Doplnění potřebné odborné literatury, studium norem a soudních rozhodnutí. • Důsledná realizace platných organizačně řídících dokumentů podniku. • Zapojení systému vnitřní kontroly společnosti, který přispívá k prevenci a omezení rizika. • Zabezpečení spolupráce s útvarem auditu. B) Příprava závazkového vztahu Tato metodická část se rozděluje na oblast finanční a právní, kde doporučuje jednotlivé kroky ke snížení míry rizika nedobytné pohledávky. 1)
Oblast finanční
• Stanovení míry rizika a metod jeho řízení pro minimalizaci vzniku pohledávky. • Vyžádat si reference o partnerovi a jeho solventnosti z přístupných zdrojů nebo specializovanými firmami. • Přijmout návrhy na opatření ke snížení rizik a uplatnit zajišťovací právní instituty např. zástavy, ručení, směnky, pojištění aj. • Zavést systém sankcí, který zajistí minimalizaci škody. • Použít služeb účetních a daňových poradců při řešení složitých finančních transakcí. • Posoudit konečný návrh vypracovaného kontraktu či jiného závazkového vztahu a upozornit na existenci rizik. 2) Oblast právní • Konzultovat s pracovníky legislativně právního útvaru výklad norem a upozornit na dodržování platných zákonných předpisu různé právní síly. • Vyžádat si asistenci pracovníku legislativně právního útvaru při obchodních jednáních a součinnost při jednání s orgány státní správy, jejichž rozhodnutí jsou nutná pro realizaci závazkového vztahu. • Spolupracovat na přípravě podkladů, upozornit na obligatorní náležitosti dokladů, vyžádat plné moci k jednání. • Používat vypracované vzory písemností a dokladů, jejichž právní náležitosti jsou rozhodující v důkazním řízení při vymáhání pohledávek.
43
C) Průběh trvání závazkového vztahu Výše nazvaná metodická část je věnována důslednému sledování a aktualizaci informací o svých obchodních partnerech. • Průběžné podávat informace o smluvním partnerovi, sledovat změny v zápisu v obchodním rejstříku. • Věnovat pozornost změnám údajů statutárních orgánů a osob oprávněných k jednání a podepisování za společnost našeho partnera. • Vyžádat nové plné moci, doklady o změně sídla firmy, změny čísel účtu aj. D) Vyhodnocení závazkového vztahu V případě, že vnik škod ze závazkového vztahu je nevyhnutelný, mělo by se postupovat na základě následující kroků. • Provést finanční analýzu a vyhodnocení vymáhání pohledávek v rámci závěrečného zhodnocení závazkového vztahu. • Vyhodnotit vzniklé škody a navrhnout opatření k nápravě. • Navrhnout projednání ve škodní komisi a povolat odpovědné osoby. • Uložit sankce v souladu s právními předpis a zajistit dohled nad plněním z uložených sankcí a kontrolovat plnění ze škody. Základní rozdělení pohledávek podniku Metrostav a. s. rozděluje pohledávky do tří skupin, kde na každou skupinu uplatňuje jiné zásady pro správu, evidenci a zacházení. Vše je popsáno v pracovním postupu, který vydal útvar vnitropodnikové banky. 1) Pohledávka před jejím vznikem Metodické pokyny zde doporučují uplatňovat zásadu opatrnosti v účetnictví, vytvářením finančních rezerv. Prověřit finanční připravenost partnera k platbě ještě před vystavením daňového dokladu a zabezpečit případné krytí pohledávky na určité, časově omezené období. Měla by se navrhnout případná dohoda o změně platebních podmínek a uzavřít dodatek ke smlouvě (týká se termínů, výše pohledávky…). 2) Pohledávka před lhůtou splatnosti U těchto pohledávek je nutné zabezpečit sledování režimu plateb v období mezi vydáním daňového dokladu do jeho splatnosti. S ohledem na vývoj platební kázně by měl být vyhodnocen časový mezník, od kterého by mohlo dojít ke vzniku nezajištěné a později nevymahatelné pohledávky. Věřitel by měl připravit opatření na možné neplnění ze strany smluvního partnera (podání návrhu na změny termínů, projednání, uzavření dodatku ke smlouvě, splátkového kalendáře či návrh na přijetí zástavy).
44
3) Pohledávka po lhůtě splatnosti Věřitel by si měl zajistit informace o pohledávkách dlužníka u dceřiných společností Metrostav a. s. či personálně nebo majetkově propojených subjektů. Stanovit si prioritu řešení pohledávek mimosoudní cestou s využitím vlastních možností, případě požádat o spolupráci vhodnou specializovanou firmu, která se vymáháním pohledávek zabývá. Cílem by měla být dohoda se získáním záruky na zaplacení pohledávky. V poslední řadě by mohlo dojít k vymáhání soudní cestou včetně přípravy všech nutných podkladů, které Metrostav a. s. zajistí pro úspěšné vedení sporu. Evidence pohledávek V podniku Metrostav a. s. vedou evidenci odpovědní zaměstnanci centrály a divizí. Předávají aktuální přehled zpracovaný v tabulce MS Excelu hlavnímu účetnímu útvaru. K základnímu přehledu přikládají i několik kopií nutných dokumentů: doklad o prohlášených konkurzech, doklad o uznání výše pohledávky soudem v přezkumném řízení, doklad o zahájení rozhodčího řízení, soudního řízení nebo správního řízení k pohledávkám, doklad o zrušení konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka, doklad týkající se insolventního řízení dlužníka, doklad o výsledcích veřejné dražby, pokud se pohledávka váže k draženému majetku, doklad o zániku právnické osoby bez právního nástupce. Třídění a klasifikace pohledávek Inventarizaci probíhá v podniku vždy v souladu s OŘN (organizačně řídící norma) o provádění inventarizace k závěrce příslušného účetního období – k datu 31. 12. Dílčí inventarizace jsou prováděny pravidelně po třech měsících a to k 31. 3., 30. 6. a k 30. 9. Příslušného účetního období. Na základě výsledků se posuzují změny, ke kterým v průběhu roku došlo. Upravuje se výše ocenění pohledávek formou tvorby opravných položek a to jejich zvýšením nebo snížením. Jednotlivé pohledávky se rozdělí do 4 klasifikačních skupin. U každé skupiny je stanoveno procento, podle kterého se tvoří opravné položky. Za objektivitu zatřídění pohledávek odpovídá ekonom příslušné divize a podléhá kontrole úseku ředitele ekonomiky výroby.
45
Tab. 8
I. II. III. IV.
Klasifikační skupiny pohledávek
Standartní pohledávky Pohledávky ohrožené Pohledávky ztrátové Pohledávky ve zvláštním režimu
0% 50% 100% Individuální ocenění Zdroj: Vlastní práce s využitím postupu účtování v Metrostav a. s. Standartní pohledávky Do této skupiny patří pohledávky, které jsou ke dni provedení inventarizace do lhůty splatnosti a dále pohledávky po lhůtě splatnosti až do půl roku. Pro tyto pohledávky neexistuje důvod, aby se tvořily opravné položky. Pohledávky ohrožené Tato skupina zahrnuje pohledávky, u kterých ke dni provedení inventarizace byla překročena lhůta splatnosti v délce více než půl roku, nejvíce však jeden rok. Také u těchto pohledávek je nepříznivá informace o solventnosti firmy. U dlužníka dochází k opakovaným prodlením úhrady obdobných pohledávek. Nejsou však známy informace, na základě kterých by se dalo považovat pohledávku za zcela nenávratnou. Pro zatřídění do této klasifikační skupiny postačí, aby pohledávka splňovala buď kritérium lhůty splatnosti, nebo negativních informací o spolehlivosti dlužníka dostát svým závazkům. Pohledávky ztrátové Do této kategorie se řadí pohledávky, které splňují jedno ze tří kritérií. 1) 2) 3)
ke dni provedení inventarizace byla překročena lhůta splatnosti o více než jeden rok, informace o solventnosti firmy jsou jednoznačně negativní. U dlužníka nelze vůbec očekávat možnost uhrazení pohledávky, může se jedna i o pohledávky, které jsou za dlužníky v konkurzním, vyrovnávacím nebo insolvenčním řízení.
Pohledávky ve zvláštním režimu Jedná se o pohledávky, které ke dni inventarizace patří do skupiny II. a III., ale tyto pohledávky jsou zajištěny (např. zástavou majetku dlužníka), součástí připravovaných zápočtu závazků a pohledávek nebo jsou dlužníkem uznány a je dodržován splátkový kalendář. Zahrnutí pohledávek to této skupiny musí být nutné odsouhlasení finančního ředitele či ředitele ekonomiky výroby. Stanovuje se individuální výše opravných položek.
46
Tvorba opravných položek V pracovním postupu účtování v Metrostav a. s. se s ohledem na provedené novelizace Zákonu o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu odlišuje několik období. • Zákonné opravné položky vytvořené podle §8 do 31. 12. 2007 (dále jen ZOP). „Základní výše ZOP je 20% neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, pokud od konce sjednané lhůty splatnosti uplynulo více než 6 měsíců. Vyšší tvorba je umožněna za předpokladu, že ohledně předmětné pohledávky bylo zahájeno rozhodčí, soudní nebo právní řízení a věřitel se ho řádě účastní a řádně a včas činí úkony k uplatnění svého práva.“ (Postupy účtování v Metrostav a. s.) Tab. 9
Tvorba ZOP podle §8 do 31. 12. 2007
Po sjednané splatnosti více než 6 měsíců 12 měsíců
Maximální výše ZOP z hodnoty pohledávky 20% 33%
18 měsíců
50%
24 měsíců
66%
30 měsíců
80%
36 měsíců
100%
Zdroj: Vlastní práce s využitím postupu účtování v Metrostav a. s.
Pokud uplyne od sjednané doby splatnosti pohledávky více než 18 měsíců, je zahájeno rozhodčí řízení, 24 měsíců soudní řízení a 30 měsíců správní řízení, kterého se věřitel vždy řádně a včas účastní. • ZOP vytvořené podle §8a počínaje 1. 1. 2009 Tyto pohledávky se v postupu účtování rozdělují na nadlimitní a podlimitní. Hodnota, která představuje limit mezi těmito kategoriemi je částka 200 000 Kč. Každá pohledávka se posuzuje samostatně. Neprovádí se součet hodnot pohledávek za jedním dlužníkem. Zde je nutné rozlišovat pohledávky podle rozvahové hodnoty k okamžiku jejich vniku. Nerozhoduje tedy aktuální výše neuhrazené pohledávky. Podlimitní pohledávky Jedná se o pohledávky, jejichž rozvahová hodnota k okamžiku vzniku nebyla vyšší než 200 000 Kč. Pravidla tvory ZOP jsou shodné s pravidly pro ZOP podle §8a do 31. 12. 2007.
47
Nadlimitní pohledávky U těchto pohledávek rozvahová hodnota k okamžiku vniku pohledávky převýšila částku 200 000 Kč. Je stanovena i podmínka aktivního vymáhání pohledávky (rozhodčí, soudní nebo správní řízení), která je nutným předpokladem pro tvoru ZOP v jakékoli výši. Tab. 10
Tvorba ZOP podle §8a počínaje 1. 1. 2009
Po sjednané splatnosti více než
Pohledávky při vzniku do 200 000 Kč „podlimitní“
Pohledávky při vzniku nad 200 000 Kč „ nadlimitní“
Maximální výše OP z hodnoty pohledávky
6 měsíců
Bylo zahájeno řízení:
20%
12 měsíců
Žádná dodatečná podmínka Bylo zahájeno řízení:
18 měsíců
rozhodčí
rozhodčí
50%
24 měsíců
soudní
soudní
66%
30 měsíců
správní,
správní,
80%
36 měsíců
kterého se věřitel včas a řádně účastní.
kterého se věřitel včas a řádně účastní.
100%
33%
Zdroj: Vlastní práce s využitím postupu účtování Metrostav a. s.
„ZOP podle §8a se zruší pokud: A) pominuly důvody pro jejich existenci (úhrada pohledávky, její zánik z jiného důvodu nebo postoupení pohledávky), B) pohledávka se stala promlčenou, C) nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmu podle §24 ods. 3 písm. Y) zákona o daních z příjmů.“ (Postup účtování podniku Metrostav a. s.) • Opravné položky k drobným pohledávkám podle §8c Zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Postup účtování podniku definuje opravné položky k těmto „drobným pohledávkám“, které je možno tvořit až do výše 100% neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství při respektování předešlých pravidel pro ZOP a pří splnění dalších podmínek.
48
K tvorbě těchto opravných položek může dojít jen v případě, kdy k takovýmto pohledávkám nejsou tvořeny ZOP jiného typu. Pokud by existovaly je nutné je nejprve zrušit a daňově vypořádat. Následně je teprve možné k daným pohledávkám vytvořit „drobné“ ZOP. Podmínky k tvorbě opravných položek k drobným pohledávkám: • individuální limit pohledávky (Rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhla částku 30 000 Kč.), • úhrný limit pohledávky (Celková hodnota pohledávek vzniklých vůči témuž dlužníkovi, nesmí za zdaňovací období přesáhnout částku 30 000 Kč. Úhrná hodnota 30 000 Kč je limitem pro možnou tvorbu „drobných“ ZOP k pohledávkám evidovaným za věřitelem.), • doba již uplynutá od data splatnosti pohledávky (Od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců.), • typ pohledávky a podmínka vzájemné bezdlužnosti (Nelze tvořit ZOP k pohledávkám vzniklých mezi spojenými osobami. Nelze tvořit ZOP i v případě, že máme vůči dlužníkovi současně i splatné závazky a nebyl proveden vzájemný zápočet.) Odpis pohledávek Podnik Metrostav a. s. řeší odpis pohledávek formou podáním Návrhu na odpis pohledávky. Kromě návrhu se předkládá i výpis nevyrovnaných pohledávek ze saldokonta příslušného kalendářního roku a výpis z obchodního rejstříku společnosti, jejíž pohledávka je navržena k odpisu. Odpisem pohledávek se zabývá Útvar legislativně právní. Zde organizačně řídící norma (OŘN) počítá se třemi variantami: 1) pohledávka 90 dnů po splatnosti s částkou více než 10 000 Kč Po vyhodnocení efektivnosti s ekonomickým náměstkem, se předává pohledávka k odpisu ekonomickému řediteli formou již zmíněného formuláře. Ten při předání návrhu na odpis do jednoho měsíce rozhodne a následně dochází k proúčtování odpisu pohledávky do příslušného účetního období jednotlivými divizemi. 2) Pohledávka po splatnosti nepřekračuje výši 10 000 Kč Zde na základě formuláře jednotlivé divize předávají návrh útvaru legislativně právnímu a ten na základě všech podkladů od divizí a po jejich vyhodnocení doporučí ekonomickému řediteli konkrétní pohledávku k odpisu. 3) Pohledávka zvláštního režimu U těchto pohledávek je postup stejný jako v bodu 2).
49
Návrh na odpis obsahuje tyto náležitosti: • z jakého titulu pohledávka vznikla, • postup a způsob vymáhání, • prohlášení o nemožnosti postoupení, • zdůvodnění nepodání žaloby, • vlastní zdůvodnění odpisu. Postup vymáhání pohledávek Před každým podepsáním obchodní smlouvy je odpovědný zaměstnanec povinen prověřit finanční připravenost partnera k platbě a sledovat úhrady faktury. V případě, že je partner ve finančních potížích a dopředu avizuje, že nebude schopen zaplatit v požadovaném termínu, je nutné navrhnout operativní řešení. Může jít o změnu platebních podmínek formou dodatku ke smlouvě, povolení splátek formou splátkového kalendáře. Zaměstnanec také sleduje možnosti započtení případných závazků s pohledávkami a zajišťuje oboustranný podpis Dohody o zápočtu. Obr. 3
Časová řada podniku Metrostav a. s.
Zdroj: Vlastní práce
Na časové řadě je přehledně znázorněna doba, po kterou podnik řeší pohledávky po lhůtě splatnosti. a) Uplyne-li 30 dní od doby splatnosti, podnik zasílá dlužníkovi 1. upomínku. Poté se s dlužníkem pokusí najít vhodné řešení slibem či dohodou. b) Není-li pohledávka uhrazena do 90 dnů, je dlužníkovi odeslána 2. upomínka. Podnik se opět pokouší najít cestou jednání s druhou stranou příznivý výsledek. c) Pokud ale nedojde k dohodnutí, přistupuje Metrostav k právnímu řešení pohledávky. Právní služba divize vyhodnocuje stav pohledávky s ohledem na prokazatelnost její existence a reálnou možnost jejího vymožení. Pokouší se navrhnout nejvhodnější řešení. Zkoumá i důvody, která by vedly k zastavení stavby a odstoupení od smlouvy. Právní útvar zpracuje poslední předžalobní upomínku, kterou znovu odešle na adresu dlužníka.
50
d) Před zahájením soudního jednání je odpovědný zaměstnanec pověřen prozkoumat možnosti nabídnout pohledávku k odkoupení jinému subjektu. V případě, že je postoupení možné, připraví návrh dohody o postoupení pohledávky k podepsání ekonomickému řediteli a vyhodnocuje možné rizika s tímto úkonem spojená. e) Po zahájení soudního jednání rozešle odpovědný zaměstnanec všem divizím informativní email, aby mohli podniknout kroky, které by eliminovaly možná rizika plynoucí ze zápisu příslušného dlužníka do insolventního rejstříku.
51
Obr. 4
Algoritmus vymáhání pohledávek podniku Metrostav a. s.
Zdroj: Vlastní práce na základě postupu vymáhání podniku Metrostav a. s.
52
3.3 Současný stav řízení pohledávek podniku Eurovia CS Eurovia CS má pro řízení pohledávek stanoveny základní zásady, podle kterých si jednotlivé skupiny vypracovávají detailnější metodiku. Cílem těchto zásad je minimalizace rizik spojených s neuhrazenými pohledávkami. Podnik se snaží omezit především pohledávky po lhůtě splatnosti, kvůli neúnosnému finančnímu riziku, které by nastalo v případě neuhrazení. Obecná ustanovení podniku Eurovia CS Sledování stavu pohledávek během celého období je úkolem vedoucích zaměstnanců. Problematika pohledávek se řeší i na příslušných útvarech, resp. závodech, kde tuto úlohy přebírají hlavní stavbyvedoucí, kteří se podle druhu zákazníka podílejí na snižování pohledávek. Úkolem ředitelů a manažerů controllingu je sledování stavu a vývoje pohledávek, jejich skladby, lhůty splatnosti, míry rizik a aktivní účast při řešení problémů. Eurovia CS má individuální přístup ke každému kontraktu. Smluvní vztahy jsou posuzovány z hlediska platebních podmínek ještě před uzavřením.
1)
2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
Preventivní a metodická část smluvního vztahu obsahuje následující pokyny. Před uzavřením smlouvy na kontrakt vyšší než 500 tis. Kč finanční útvar prověřuje solventnost odběratele. Pokud jsou pochybnosti o solventnosti, vyžádají si od odběratele zálohu ve výši 30%-100%. V dodavatelských smlouvách se sjednává doba splatnosti minimálně 60 dnů. Splatnost pohledávek v rámci Skupiny je 30 dnů. V případě věcných či formálních chyb se vracejí faktury dodavatelům. Projednání s odběratelem poskytnutí bankovní záruky náhradou za pozastávky na záruční dobu. Po předání stavby bez vad a nedodělků okamžitě písemně požádat o proplacení pozastávky. U drobné fakturace používat platbu v hotovosti. Většinou se jedná o faktury do 10 000 Kč. V případě návrhu prodloužení splatnosti na 90 dnů je zapotřebí podmínky projednat s finančním útvarem. Projednání případného krytí pohledávek bankovní zárukou. Projednání se subdodavateli vázanost plateb na úhradu od investora, ne však dříve než 60 dní.
53
Evidence pohledávek Problematikou vývoje pohledávek se zpravidla zabývá vedení společnosti na pravidelných poradách. Jsou zde řešeny důvody neplacení a ukládány úkoly, které mají vést k vymožení dlužné částky. Stav a vývoj pohledávek je vyhodnocováním formou měsíčních zpráv. Součástí těchto zpráv jsou výkazy, grafy a vyhodnocování příčin vysokého stavu pohledávek a zejména stavu pohledávek po splatnosti. Pravidelná měsíční zpráva o krátkodobých pohledávkách podává přehled o rizikových pohledávkách, které jsou k datu předkládání zprávy po splatnosti a o průběhu vymáhání. Měsíční zprávy o pohledávkách nad 50 tis. Kč se podávají formou výkazů. Ve výkazech jsou aktualizované komentáře o stavu vymáhání pohledávky do 5. pracovního dne v měsíci. Finanční útvar měsíčně vyhotovuje tabulku „Sledování úhrady pohledávek“, ve které se sledují úhrady pohledávek dle jednotlivých závodů. Tato tabulka se aktualizuje k 10., 20. a poslednímu dni v měsíci. Finanční útvar ve spolupráci s útvarem controllingu zprávy závodů vyhodnocuje, sleduje rizikové pohledávky a vyhledává možnosti jejich započtení. Třídění a klasifikace pohledávek Podnik rozděluje pohledávky v zásadě na dva typy: pohledávky státního sektoru a pohledávky soukromého sektoru. Pro tyto dvě skupiny platí odlišné postupy vymáhání, které jsou popsány v kapitole Postup vymáhání pohledávek. Tvorba opravných položek Eurovia CS při tvorbě opravných položek postupuje v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. V zásadách pro řízení pohledávek jsou uvedeny pravidla pro tvorbu opravných položek k pohledávkám včetně jejich účtování. Opravnými položkami se zabývá příslušný finanční útvar podniku a jejich tvoření je totožně s podnikem Metrostav a. s., u kterého jsem opravné položky detailně popsala v kapitole Tvorba opravných položek. Odpis pohledávek U pohledávek, které se vymáhají soudní cestou, je třeba sledovat výši postupně vytvářené daňové opravné položky. Při dosažení daňové opravné položky ve výši nominálního hodnoty pohledávky se tato pohledávka odepíše a převede do podrozvahové evidence. Odpis pohledávek postupuje podle organizačního řádu podniku. Odpis nedobytných pohledávek projednává škodní komise závodu a zjišťuje příčiny a míru případného zavinění zaměstnanců.
54
Žádost o odpis pohledávek se předkládá ke schválení formou karty pohledávky s protokolem o vyřazení pohledávky z účetní evidence. Musí obsahovat zdůvodnění požadavku, zápis z projednání škodní komise a zprávu o uplatnění postupů vymáhání pohledávky. Obr. 5
Vzor karty pohledávky při odpisu
Karta pohledávky Odběratel :
METROSTAV , a.s.
Faktura číslo:
Hodnota pohledávky
DV15XX
Dosud uhrazeno:
Zbývá k úhradě
68000000
15 000 000,00 Kč
15 000 000,00 Kč
0,00 Kč 0,00 Kč 0,00 Kč 0,00 Kč 0,00 Kč
Celkem
15 000 000,00 Kč
15 000 000,00 Kč
0,00 Kč
Postup vymáhání: Datum:
Vymáhání provádí: Zástupce odběratele
21.4.2007
Provedená činnost: Zaslána upomínka
Zdroj: Interní materiál podniku Eurovia CS
Postup vymáhání pohledávek Na počátku smluvního vztahu se solventním obchodním partnerem je nutné dbát na řádné vyznačení doby splatnosti na faktuře. Při vystavování faktury, která není podložena potvrzeným soupisem provedených prací nebo jejich převzetím a nedošlo-li k uskutečnění zdanitelného plnění, je nutné vystavovat prozatímní faktury a daňový doklad vystavit teprve po obdržení úhrady. Eurovia CS má postup pro vymáhání pohledávek rozdělen samostatně pro státní a soukromý sektor. V případě nestálého investora, který nezaplatí v termínu splatnosti, musí příslušný zaměstnanec postupovat podle následujících pravidel. 1) 2)
Po 15 dnech od splatnosti musí být zabezpečeno osobní jednání a upomínání odběratele písemně nebo telefonicky. Po 16 až 90 dnech od splatnosti pohledávky je nutné projednání nastalé situace s manažerem controllingu a po schválení finančního ředitele uzavřít doho-
55
du o náhradním termínu splatnosti nebo se dohodnout na možnosti využití splátkového kalendáře. Nutné je provést exekutorský zápis o dohodě splnění závazku. 3) V případě, že není splátkový kalendář dodržován, zamezí podnik dlužníkovi opakované odběry služeb, materiálu u těch případů, kde se vyskytují pohledávky nad 60 dní po splatnosti. Odběry jsou možné pouze při placení v hotovosti. 4) Další možností řešení nesplacených pohledávek je v období po 3 měsících předání specializované vymáhací agentuře. 5) Pokud stále není nalezeno řešení, obrací se Eurovia na soud. V součinnosti s finančním útvarem podá soudní žalobu nebo návrh na insolvenční řízení. Hodnota pohledávky pro podání žaloby musí být větší než 10 000 Kč. 6) Posledním krokem je soudní rozhodnutí. V případě, že dlužník neuhradí svoji pohledávku ve stanovené lhůtě, může věřitel podat návrh na exekuci. Pro zjednodušení představy časového sledu po sobě jdoucích kroků v řešení pohledávky přikládám časovou řadu. Obr. 6
Časová řada podniku Eurovia CS
Zdroj: Vlastní práce
Pokud nedojde k uhrazení pohledávky od státních organizací, postupuje oprávněný zaměstnanec na základě těchto zásad. 1) Podnik kontaktuje dlužníka upomínkami po 5 pracovních dnech od splatnosti pohledávky. Upomínka je v podobě telefonického kontaktu, kdy zaměstnanec zjišťuje, zda je příslušná pohledávka v evidenci odběratele. V případě, že je zjištěn důvod nezaplacení, jsou v informačním systému provedeny změny vedoucí k úhradě pohledávky. 2) Nedojde-li k úhradě do 30 dnů po lhůtě splatnosti, předloží ředitel společnosti opatření podle složitosti případu, které rozhodne o dalším postupu. 3) Následující kroky se již shodují se zásadami pro nestátní sektor.
56
Obr. 7
Algoritmus vymáhání nestátních pohledávek podniku Eurovia CS
Zdroj: Vlastní práce na základě postupu vymáhání podniku Eurovia CS
57
3.4 Současný stav řízení pohledávek v podniku OHL ŽS Podnik OHL ŽS v interních dokumentech vymezuje základní postupy k řízení pohledávek. Vzhledem k faktu, že tento stavební podnik je 5. největší, jeho zásady pro řízení pohledávek nejsou tak obsáhlé a podrobné jako u předešlých firem. V interních zásadách jsou vymezeny důležité postupy a náležitosti práce s pohledávkami. Obecná ustanovení podniku OHL ŽS Dohled nad řádným plněním stanoveným pokynů v interních zásadách provádí odpovědní finanční specialista na Útvaru inkasa a plateb. Před každým uzavřením obchodního kontraktu je nutné mít k dispozici informace o solventnosti odběratele. Prochází se i databáze a kontrolují se předešlé zkušenosti z minulé spolupráce. Zahájení prací nebo dodávek se uskuteční až po podpisu smlouvy příp. převzetí objednávky. Nedílnou součástí faktury jsou následující doklady: • soupis provedených prací potvrzený objednatelem, • smlouva nebo objednávka, na základě které proběhla fakturace, • dodací list nebo předací protokol potvrzený všemi zúčastněnými smluvními stranami, • výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list, • další doklady prokazatelně potvrzující plnění. K zajištění pohledávek podnik využívá pojištění, směnky, bankovní záruky u většiny dlouhodobých pohledávek. Bankovní garanci aplikuje ve dvou fázích. V první fázi je to na počátku výstavby, kdy se investorovi dává 5 % bankovní záruka. Platí po celou dobu výstavby, kdy z ní může čerpat finanční prostředky v případě, že je nespokojen. Může být využita do předání díla. Druhá fáze je bankovní záruka na zádržné. Pohybuje se také okolo 5% z ceny díla. Zádržné se dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Princip zádržného funguje tak, že investor neuhradí celé dílo, ale jen 90%. Zbylých 10% se dělí na krátkodobé zádržné po dobu výstavby a na dlouhodobé zádržné po dobu záruky. Dlouhodobé zádržné se dá nahrazovat bankovní garancí. Evidence pohledávek Při evidování pohledávek se dbá především na to, aby byla dodržena skutečná splatnost faktur a krátkodobého a dlouhodobého zádržného. Prostřednictvím zádržného odběratelé zajišťují část finančních prostředků po dobu záruky na předané dodávky, které slouží na úhradu oprav vzniklých v průběhu záruční doby předaného díla. Po skončení záruky je nevyčerpané zádržné vráceno. K 25. dni měsíce probíhá kontrola splatnosti faktur a správnosti zádržného dle určitých smluvních podmínek.
58
Aktuální evidenci a sledování průběhu pohledávek v čase umožňuje informační systém. Společnost zaznamenává všechny pohledávky do tabulky v programu MS Excel, kde pověřený pracovník kontroluje jednotlivé doby splatnosti, jak jsou pohledávky hrazeny a postup vymáhání neuhrazených pohledávek. Třídění a klasifikace pohledávek Základní vymezení pohledávek na základě informací o solventnosti odběratele a míry rizika spojených s těmito pohledávkami je: 1) pohledávky bonitní, 2) 3)
pohledávky méně bonitní, pohledávky nízce bonitní.
Bonitní pohledávky jsou ve většině za státními podniky. Míra rizika je u těchto pohledávek poměrně nízká. Méně bonitní pohledávky jsou za společnosti převážně ze soukromého sektoru. Jedná se o větší firmy, které jsou poměrné stálé a dobře finančně zajištěné. Nízce bonitní pohledávky jsou spojené s negativní informací. Je u nich vysoká míra zajištění proti případnému riziku. Obecnější klasifikací lze pohledávky vymezit na pohledávky bez rizika a pohledávky s rizikem. Obr. 8
Třídění pohledávek podniku OHL ŽS
Zdroj: Vlastní práce
Do první skupiny se zahrnují pohledávky státního sektoru, ostatní dlužníci, kteří se ocitnou ve zpoždění platby do 180 dnů po splatnosti a dlužníci, kde lze odhadnout termín budoucího zaplacení ne delší než 90 dnů po datu účetní uzávěrky. K těmto pohledávkám se většinou opravné položky netvoří. Do skupiny pohledávek bez rizika se zařazují ještě pohledávky do jednoho roku po splatnosti. Jedná se
59
o skupiny dlužníků, se kterými si podnik OHL ŽS domluvil individuální přístup ke splácení dlužené částky např. formou splátkového kalendáře. Součástí pohledávek s rizikem je již na počátku obchodního kontraktu negativní informace. Jedná se o pohledávky s negativní informací, starší 360 dnů a také pohledávky řešené soudně a řádně přihlášené do konkurzu a insolventního řízení. Za negativní informace se považuje prohlášení insolventního řízení, oznámení o úmrtí dlužníka, špatný hospodářský výsledek aj. Výše opravných položek je stanovena na základě druhu informace. Pohledávky starší 360 dnů jsou rok vymáhány jinou než právní cestou. Po roce se předávají soudu, kde podnik kalkuluje s 5-6 lety trvání. Obecně lze stanovit dobu na 7 let. Zkušenosti podniku poukazují na fakt, že soudní případy končí minimálním ziskem. Po uplynutí 3 let od splatnosti je převážně tvořena 100% daňová opravná položka. OHL do této skupiny zahrnuje pohledávky v konkurzu, úpadku, u soudu. Tvorba opravných položek Na základě zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Odpis pohledávek Odpis pohledávek schvaluje finanční ředitel písemným souhlasem s vyjádřením právních a daňových útvarů. V informačním systému existuje automatické řešení odpisu pohledávek a následné zaúčtování na účet 546. Pohledávky odepsané po roce 2000 jsou uvedeny na účtu 736. Postup vymáhání pohledávek Pohledávky začínají vymáhat pracovníci závodů sami. Za první fázi v centrálním vymáhání je považován controlling ředitelství formou tabulky v MS Excelu, která se měsíčně aktualizuje. Konají se také pravidelné týdenní porady ekonomů závodu a Útvaru inkasa a plateb. Posledním krokem, kde většinou řízení nesolventních odběratelů končí je útvar Všeobecné právo. Každý pracovník, který má řešení pohledávek na starosti musí průběžně aktualizovat informace v informačním systému podniku. Velice důležitou roli v systému vymáhání sehrává i platební kalendář, který je součástí informačního systému. Zde se po týdnu aktualizují pohledávky s nejvyšším objemem finančních prostředků a kontroluje se očekávaná úhrada. Pohledávky se začínají řešit do 10 dnů po splatnosti zkontaktováním dlužníka formou telefonické upomínky. V případě, že není úspěšný telefonický kontakt, upomínku podnik zasílá. Tento postup zaměstnanec opakuje třikrát až čtyřikrát po dobu jednoho měsíce. Faktury na úroky z prodlení vystavují individuálně. Následující obrázek celý proces časově znázorňuje.
60
Obr. 9
Časová řada podniku OHL ŽS a. s.
Zdroj: Vlastní práce
Oprávněný pracovník na počátku vymáhání prověří další možnosti řešení pohledávky. Jedná se o následující: 1) možnost provedení zápočtu v rámci společnosti, 2)
prodej pohledávky nebo nákup pohledávky dlužníka za účelem kompenzace, 3) využití služeb vymáhacích agentur, 4) možnost uplatnění pohledávek přihlášením do insolventního řízení. Veškeré náklady vynaložené k dosažení úhrady se načítají dlužníkovi. Podnik využívá i služeb vymáhacích agentur, ale díky předešlým zkušenostem s vymahači tomuto způsobu získání dluhu příliš nedůvěřuje. Poslední možností je postoupení pohledávky na útvar Všeobecné právo. Ten spolupracuje s ostatními závody a shromažďuje potřebné písemné materiály pro připravení žaloby. Jedná se o faktury, smlouvy, protokoly, upomínky a veškerou korespondenci, zprávy od vymahačů aj. Úspěšné ukončení řešení pohledávky nastává v případě uhrazení závazku a v případě, že lze pohledávku odepsat jako daňově účinný náklad. V ostatním případech není ukončení řešení pohledávky pro společnost přínosné.
61
Obr. 10
Algoritmus vymáhání pohledávek OHL ŽS
Zdroj: Vlastní práce na základě postupu vymáhání podniku OHL ŽS
62
3.5 Zhodnocení kvality jednotlivých systémů řízení Formou srovnání jednotlivých řídících postupů vybraných podniků si lze povšimnout rozdílů, které mají podíl na celkovém hodnocení kvality daných systémů řízení. Preventivní opatření a příprava smluvního vztahu Pozorované podnikatelské subjekty věnují velké úsilí k zajištění dostatku informací o solventnosti svých obchodních partnerů. Při své práci čerpají z předešlých zkušeností a záznamů v interních databázích ale i z obchodního rejstříku, registru dlužníků nebo z administrativního registru ekonomických subjektů. V podniku Metrostav a. s. je preventivním opatřením a přípravě závazkového vztahu věnována příliš velká pozornost. Celý proces by se urychlil zavedením rozdělení do bonitních skupin. Každá pohledávka by v systému měla příslušné označení skupiny a pro každou skupinu by existoval předem nadefinovaný metodický postup při vzniku nenadálých potíží. Rozdělení pohledávek totožným způsobem by bylo vhodné i pro Eurovii CS, která také bonitní skupiny nepoužívá. Podnik OHL ŽS prochází před uzavřením obchodního kontraktu všechny zaevidované informace. Tento postup je také velice náročný na čas. U každého historického údaje by stačilo číslo popřípadě označení bonitní skupiny, které by okamžitě vypovídalo o předešlých zkušenostech s tímto obchodním partnerem. Hodnocení bonity odběratele bych doporučila provádět především u nových zakázek pro soukromé subjekty. Solventnost prověřují specializované firmy, které ocení bonitu podniku bodovým hodnocením. Podle jejich vyhodnocení se podniky rozhodují, zda uzavřou smlouvu o dílo či nikoli. Existuje celá řada modelů, jak může být bonita hodnocena. Nejčastěji bývá vyjádřena ratingem1, který podnik zařadí do bodového hodnocení. Na základě této bodové stupnice potom stanovuje důvěryhodnost a hrozící riziko potenciálním investorům. Na základě informací z bonitních hodnocení se dá sestavit nejoptimálnější postup pro zajištění kvalitní spolupráce při uzavírání obchodního kontraktu. Pyramida nejefektivnějšího postupu je vytvořena za pomoci rozboru postupů jednotlivých podniků. Měla by obsahovat návod optimálního postupu, jak docílit obchodního kontraktu s minimálním rizikem vzniku nedobytných pohledávek. Při minimalizaci rizika u méně solventních obchodních partnerů by mělo být důležité vyžádání zálohy ve výši 30-100%. Za stěžejní fázi přípravy závazkového vztahu považuji vypracování individuálního plánu pro každého obchodního partnera s bonitním hodnocením soukromých subjektů.
Nezávislé hodnocení subjektů do několika kategorií. Ukazuje přibližné srovnání nebo vytvoření určitého pořadí. 1
63
Obr. 11
Nejefektivnější postup vedoucí k minimalizaci rizika
Zdroj: Vlastní práce
Zajištění pohledávek Všechny tři podniky používají zajišťovací instrumenty. Každá stavba je řádně pojištěná. Podle charakteru pohledávky a dlužníka se využívá směnka, ručení, zálohy, zástava, zádržné, záruky aj. Bankovní zárukou se jistí více investor. Uplatňuje se v průběhu řádného provedení díla (stavby) a jako nástroj v záruční době stavby, kdy podnik bankovní zárukou ručí za případné vady díla. Z bankovní záruky tedy čerpá investor finanční prostředky na opravu. Velké stavební společnosti mají bankovní záruky téměř u všech bank, které působí na území České republiky. Může dojít i k situaci, že při průběhu stavby se bude garance navyšovat. V tabulce jsou uvedeny záruky společnosti OHL ŽS. Cíleně uvádím nejmenší společnost z porovnávaných, aby bylo patrné, že u ostatních podniků dosahuje finanční obnos záruk až trojnásobné hodnoty.
64
Tab. 11
Bankovní záruky OHL ŽS k 31. 12. 2009
Bankovní ústavy Česká spořitelna Komerční banka Československá obchodní banka Raiffeisenbank UniCredit Bank Czech republic Všeobecná úvěrová banka LBBW /BAWAG Bank CZ CALYON S. A. ING Bank Generali Pojišťovna RBS (ABN AMRO Bank) Česká exportní banka Fortis Bank HSBC Bank Commerzbank AG Celkem
Záruky poskytované bankami v tis. Kč 206 202 522 259 234 683 1 028 047 495 065 203 615 3 352 462 016 333 190 2 117 272 078 53 515 392 087 73 736 32 102 4 314 064
Zdroj: Vlastní práce s využitím výroční zprávy 2009
Evidence pohledávek Pro přehlednější představu o kvalitách jednotlivých přístupů porovnávaných podniků jsem vytvořila srovnávací tabulku.
65
Tab. 12
Srovnání evidence pohledávek jednotlivých podniků
kompetence zaměstnanců při evidenci Metrostav a. s.
hlavní účetní
vyhodnocení stavu
po třech měsících
Eurovia CS
vedení podniku
měsíční zprávy
OHL ŽS
finanční útvar
k 25. dni měsíce
odevzdané materiály tabulka v MS Excel s podpůrnými dokumenty tabulka sledování úhrady, výkazy, grafy
tabulka v MS Excel
efektivnost, přehlednost
střední
vysoká
nízká
Zdroj: Vlastní práce
V pozorovaných podnicích se zabývají evidencí pohledávek odpovědní zaměstnanci příslušného finančního oddělení. Vypracovávají aktuální tabulková srovnání, která předkládají vedení. Nejpropracovanější formu evidence pohledávek má Eurovia CS. Která pro každý měsíc vyhotovuje tabulku sledování úhrady, která přehledně zachycuje toky finančních prostředků mezi podnikem a odběratelem. Metrostav a. s. aktualizuje údaje o splatnosti pohledávek k datům dílčích inventarizací, které probíhají po čtvrtletí. Vzhledem k faktu, že ostatní zmíněné podniky provádějí aktualizace a vyhodnocení stavu evidence pohledávek maximálně po měsíci, je čtvrtletí příliš dlouhá doba. Zde bych doporučila provádět evidenci častěji. V podniku OHL ŽS se věnuje v evidenci zvýšená pozornost kontrole zádržného. Kritéria, se kterými jsem pracovala pro určení celkové přehlednosti a efektivnosti celého systému evidování, byla délka časového intervalu vyhodnocení stavu pohledávek, množství odevzdaných materiálu a rychlost vyhledávání a snadná orientace v potřebných údajích systémové evidenci. Na základě objektivního zhodnocení dle vybraných kritérii jsem stanovila tři stupně kvality efektivnosti a přehlednosti evidence pohledávek. Celková přehlednost a efektivnost byla dle stanovených kritérii nejlepší u podniku Eurovia CS. Metrostav a. s. příliš neuspěl hlavně díky dlouhému intervalu pro vyhodnocení evidence pohledávek. Vzhledem k velikosti podniku OHL ŽS je měsíční časový interval, po kterém se vyhodnocuje celkový stav evidence, zcela dostačující. Podnik by měl ale více zapracovat na zkvalitnění systémové evidence
66
a množství odevzdaných materiálů. Informační systém neumožňuje přímý výstup programu MS Excel. Doporučila bych používat i přehlednější formu sledování evidence např. Tabulku sledování úhrady. Archivace dokumentů je předmětem speciální normy. I když je považována za automatickou, měla by se jí věnovat také značná pozornost. Uchovávat data se vyplatí nejen pro zpětnou kontrolu ale i pro vyhledávání dodatečných informací z dřívější spolupráce včetně předešlých postupů vymáhání nedobytných pohledávek. Třídění a klasifikace pohledávek Systém třídění pohledávek má nejkvalitněji proveden podnik Metrostav a. s. Za velice přínosné považuji i rozdělení metodiky u pohledávek před jejich vznikem, před lhůtou splatnosti a po lhůtě splatnosti. V organizačně řídící normě se ale nevyskytuje rozdělení na pohledávky státní a soukromé na rozdíl od ostatních dvou podniků. OHL ŽS třídí pohledávky podle míry rizika. V jejich rozdělení hraje velkou roli negativní informace, která se vyskytla v průběhu smluvního vztahu nebo se kterou podnik již od začátku vztahu musel počítat, a proto tyto pohledávky pečlivě sledoval a doplňoval aktuálními informacemi. Toto rozdělení je spjato s informacemi o bonitě odběratele. Pohledávky bez rizika jsou považovány za bonitní, pohledávky s rizikem jsou na rozhraní méně bonitních až nízce bonitních. Sice zde je proveden náznak bonitních skupin, ale do budoucna by měla být tato část propracovanější. U Eurovie CS je rozdělení pohledávek pouze na státní a soukromé. Chybí zde informace o míře rizika, které by v systému třídění a klasifikace pohledávek měly být vhodně doplněny. Ani jeden podnik nemá dle mého názoru klasifikaci pohledávek provedenou efektivním způsobem. Za optimální řešení považuji rozdělení pohledávek podle státního a veřejného sektoru s doplňujícím rozčleněním na základě bonity odběratelů. Opravné položky Opravné položky tvoří zkoumané podniky stejným způsobem v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Postup na tvorbu opravných položek má nejlépe v organizačně řídící normě popsán podnik Metrostav a. s. Obecně se dá říci, že po 90 dnech po splatnosti se pohledávka považuje za rizikovou a začínají se tvořit účetní opravné položky.
67
Odpis pohledávek Odpis pohledávek probíhá u vybraných podniků velice podobným způsobem na základě organizačního řádu a příslušných interních norem. Forma jakou je odpis prováděn, ale není u všech hodnocen za zcela dostačující. Návrh na odpis pohledávek se u podniků Metrostav a. s. a Eurovia CS předkládá ke schválení téměř totožným způsobem, který je vyhovující a mohl by být implementován i v podniku OHL ŽS. Podnik Eurovia CS má možnost podat žádost na odpis pohledávky formou Protokolu o vyřazení pohledávky z účetní evidence, jenž je uveden v příloze bakalářské práce. V informačním systému je odpis jednotlivých pohledávek přehledně zachycen formou karty pohledávky. Kromě zaznamenávání aktuálně uhrazené částky i vhodnou formou eviduje dosud provedená opatření při vymáhání pohledávky. Podnik OHL ŽS nemá příliš vyhovujícím způsobem řešený odpis pohledávek, který se uskutečňuje automaticky v rámci podnikového informačního systému pouhým zaúčtováním. Nevyužívá žádnou přehlednou formu značení již odepsaných pohledávek a pohledávek, u kterých je podán pouze návrh na odpis. V systému se obtížně dohledávají aktuální i historické údaje. Bylo by vhodné využívat kartu odpisu pohledávek přímo v interním podnikovém systému. Navrhovala bych automatické generování žádosti o odpis pohledávek z informačního systému. Vymáhání pohledávek Podniky mají v postupu vymáhání nastaveny odlišné limity. Velice podobným způsobem ale řeší počátek a konec smluvního vztahu. Před každým podepsáním smlouvy se prověřuje schopnost partnera zaplatit v požadovaném termínu. Rychlá identifikace pohledávek by mohla být provedena na základě bonitního hodnocení, které je rozpracováno v kapitole Návrh optimalizačního řešení. V případě, že již dopředu odpovědný zaměstnanec ví, že dojde k platební neschopnosti, musí tento smluvní vztah ošetřit operativním řešením. Může se jednat o změnu platebních podmínek, či navržení splátek formou splátkového kalendáře. Posledním krokem je podání žaloby nebo návrhu na insolvenční řízení. Vymáhání pohledávek soudní cestou je ale velice zdlouhavé a nejisté. Průměrná doba obchodních řízení činí kolem 2, 5 roku. Soudní proces týkající se pohledávek je mnohem delší. Za optimistickou délku soudního řízení považují podniky 5 let. Může se ale protáhnout až na 9 let. V praxi se také stává, že dlužník soudní řízení záměrně zdržuje. Proto je lepší zabezpečit pohledávky tak, aby k vleklému soudnímu řízení dojít nemuselo. Následující schéma znázorňuje mnou navržený postup pro vymáhání pohledávek bez soudní pomoci. Pohledávku je nutné řešit již na příslušné divizi, na které vznikla, neboť dodatečným přeposíláním informací na vedení podniku se zbytečně řešení celé věci prodlužuje. Za navržené přijatelné řešení by mohla být považována
68
forma splátkového kalendáře nebo zaručení do data dohodnuté splatnosti pohledávky. Obr. 12
Efektivní postup vymáhání bez podání žaloby
Zdroj: Vlastní práce
Každý podnik má jinak nastavenou dobu, po které zkontaktuje svého odběratele. Může se jednat o telefonický kontakt nebo písemnou upomínku. Ve většině případu je první upomínka telefonických dotazem a následující již formou písemného dopisu. Vše by mělo probíhat automaticky v rámci informačního systému, kde by měla být upomínka vygenerována. Převody mezi různými bankami trvají obecně 1-3 dny. V praxi může dojít k situaci, že odpovědní pracovníci zapomenou včas poslat úhradu nebo se podnik dostane do náhlých finančních potíží a proto je nutné, co nejdříve podobná nedorozumění objasnit formou telefonického zkontaktování. Doba pro první zkontaktování by neměla být delší než jeden měsíc. V případě delšího časového horizontu by tak docházelo ke zbytečným prostojům mezi jednotlivými fázemi vymáhání. Nej-
69
kratší dobu pro zkontaktování v případě prodlení v placení má podnik OHL ŽS z důvodu velikosti firmy, menšího množství dlužníků a nižší výši pohledávek. V optimálním časové lhůtě pro zaslání 1. upomínky se pohybuje Eurovia CS s 15 dny. V postupu vymáhání doporučuji zužitkovat třídění pohledávek na méně či více rizikové. Díky klasifikaci pohledávek by mělo být okamžitě jasné, kde se stala chyba odpovědného zaměstnance při opomenutí odeslání faktury či úhrady a kde je problém v prodlení s placením způsoben nedostatkem finančních prostředků dlužníka spojený s jeho zařazením do příslušné rizikové skupiny. Tab. 13
Srovnání stanovených lhůt pro zasílání upomínek u soukromého subjektu
1. upomínka
2. upomínka
pokus o smír nebo předžalobní upomínka
Metrostav a. s.
po 30 dnech
31. až 90. den
více 3 měsíce
Eurovia CS
po 15 dnech
16. až 90. den
po 3 měsících
OHL ŽS
po 10 dnech
20 den
po 2-3 měsících
Zdroj: Vlastní práce
V praxi se při zasílání dalších upomínek postupuje zcela individuálně, neboť každá pohledávek má svůj vývoj. Většinou se předžalobní upomínka zasílá v okamžiku, kdy už je rozvázán smluvní vztah, vše je vyfakturováno a podnik chce skutečně dlužníka zažalovat. Upomínky by se měly automaticky generovat ze systému vždy po překročení doby splatnosti.
70
4 Návrh optimalizačního řešení Po zhodnocení kvality systémů řízení zkoumaných podniků jsem vytvořila vlastní koncept řízení pohledávek, který kompletuje nejdůležitější a nejúčelnější části. V návrhu musí být brán ohled na fakt, že jednotlivé pohledávky mají individuální charakter a nelze je řešit na základě striktně daných postupů. V rámci zachování dobrých vztahů s významnými obchodními partnery se také postupuje opatrněji s větší časovou prodlevou než u kontraktů s chronickými neplatiči.
4.1 Obecná ustanovení podniku Metodický postup je zcela v kompetenci konkrétního podniku. Díky rozboru metodiky řízení vybraných podniků lze dojít k několika zásadním opatřením, které by se měly stát všeobecně akceptovanými pravidly. Příprava smluvního vztahu by měla obnášet především shromáždění dostatku informací o zákazníkovi. Lze využívat dostupné zdroje na internetu např. obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů (ARES), ministerstvo financí, registru dlužníků. Velkým firmám, u kterých není nutné řešit absenci finančních prostředků při vytváření podnikové strategie na řízení rizik pohledávek, bych doporučila obrátit se na specializovanou informační kancelář, která za úplatu poskytne všechny důležité informace. Nespornou výhodou využívání těchto kanceláři je nezávislost a nestrannost. Informační kancelář má možnost získat bankovní informace, které lze třetí osobě sdělit pouze se souhlasem klienta. Při sestavování smlouvy jsou nejdůležitější následující části: • obsah smlouvy, • dodací podmínky, • platební podmínky. Pro snížení rizika při uzavírání smlouvy bych u méně solventních zákazníků vždy navrhla doplnění o rozhodčí doložku. Tato doložka stanoví další postup v případě, že by došlo ke vzniku spor a ušetří tak podniku finanční výdaje a čas na vleklé soudní řízení. Ve smlouvě je také u nesolventních obchodních partnerů nutno sjednat jasně a srozumitelně úroky z prodlení. V případě soudního jednání by totiž soud tento úrok snížil na zákonnou hranici. Z toho důvodu se jeví jako výhodnější sjednání vysoké smluvní pokuty, kterou soud v případě sporu ve většině případů přizná v plné výši. Nejefektivnější postup k minimalizaci případného rizika jsem již navrhla v kapitole Zhodnocení kvality jednotlivých systémů řízení. Skládá se z rozdělení pohledávek do bonitních skupin, zavedení systému sankcí a průběžné aktualizace
71
všech údajů o smluvním partnerovi. Doplnila bych pouze, že klíčovým faktorem k funkčnosti metodických pokynů je spolupráce finančního a právního útvaru podniku. Nezbytným opatřením, které by mělo být akceptováno do systému je dle mého názoru sestavení bonitních skupin, kde by každá pohledávka spadala právě do jedné kategorie.
4.2 Návrh bonitního rozdělení do skupin Pro vytvoření kvalitních bonitních skupin musí být vybrány kritéria, které podnik dokážou dobře charakterizovat. Pro velký podnik v oboru stavebnictví bych doporučila sledovat následující kritéria. 1) 2) 3)
Historické ekonomické údaje, kvalita spolupráce, množství finančních prostředků,
4)
postavení v odvětví.
Sledování dřívějších ekonomických ukazatelů vede ke zjištění velikosti tržeb, ziskovosti odběratele a platební disciplíně. Kvalita spolupráce zahrnuje ochotu managamentu poskytnou informace a pomáhat při řešení vzniklých potíží. Zjišťováním množství finančních prostředků odhaluje budoucí schopnosti podniku splácet svoje dluhy věřiteli. Umožňuje i predikovat pozdější vývoj platební schopnosti, hlavní tendence a firemní strategie. Postavením v odvětví podnik sleduje ekonomickou sílu a velikost v porovnání s hlavní konkurencí.
72
Tab. 14
Rozdělení do bonitních skupin
Skupina
Zajištění
Bodové hodnocení
Bez rizika
pojištění
100-120 bodů
Minimální riziko Střední riziko Velké riziko Riziko úpadku Insolvence
pojištění, popřípadě záloha zápočty, postoupení, zálohy zálohy, zádržné, ručení postoupení, prodej pohledávek, ručení platba předem, využití inkasních kanceláří
80-100 bodů 60-80 bodů 40-60 bodů 20-40 bodů 0-20 bodů
Zdroj: Vlastní práce
Skupina pohledávek bez rizika by v případě porovnávaných stavebních podniků znamenala především státní zakázky. Dále pak pohledávky podniků, u kterých je riziko nezaplacení zanedbatelné. Zde je celková spolupráce na velmi vysoké úrovni. Bonitní skupina pohledávek s minimálním rizikem by zahrnovala dobře platící podniky s vysokou mírou spolupráce a velké stavební zakázky především soukromých subjektů. Středně riziková bonitní skupina by obsahovala pohledávky podniků, které mohou mít přechodné finanční potíže, ale většinou pouze dočasného charakteru. Vzájemná komunikace a závislost je na vysoké úrovni. Střídá se dobře platící morálka s horší platební schopností. Velké riziko by přinášela 4. bonitní skupina. Zde by byly pohledávky s negativní vstupní informací, způsobenou dřívějšími finančními potížemi a patřily by do ní i pohledávky za chronickými neplatiči. Poslední dvě bonitní skupiny přinášejí riziko úpadku a insolvence. Zahrnují pohledávky odběratelů, se kterými je velice špatná spolupráce a téměř stoprocentní riziko, že se dostanou nebo již jsou v platební neschopnosti. Rozdělení do bonitních skupin by znamenalo i formulaci dalších metodických postupů. Musely by přesně stanovovat, co je nutné sledovat. Zde by postačilo rozdělit těchto 6 skupiny na 2 velké skupiny podle míry rizika. První skupina by obsahovala pohledávky bez rizika, s minimálním a středním rizikem. Druhá skupina pak pohledávky s velkým rizikem, rizikem úpadku a insolvence.
73
V první skupině bych navrhovala sledovat postavení odběratele v odvětví, právní události vázané k podniku a finanční strukturu. Důležité je pozorovat změny ve vlastním kapitálu, v podílech vlastníků dále dceřiné společnosti a jednotlivé divize. Velice důležitá je spolupráce s podnikovým managementem při navození atmosféry důvěry a spolupráce. Ve druhé rizikovější skupině bych doporučila kromě sledování finančních informací kontrolovat i historické údaje z archivovaných dokumentů. Důležitou část informačních zdrojů by přinášely informace z vnějšího prostředí od subdodavatelů a spolupracujících podniků. V této skupině by se odrážely i nedostatečné kompetence vedoucích pracovníků a profesní zkušenosti jednotlivých zaměstnanců všech útvarů.
4.3 Evidence pohledávek Obchodní útvary by měly plně spolupracovat s podnikovým informačním systémem, kde probíhá evidence zákazníku v softwarové podobě. Zde je o každém zákazníkovi vedena karta s nejdůležitějšími informacemi. Povinné je uvádět základní údaje: jméno zákazníka, kontakty, adresa, identifikační číslo, daňové identifikační číslo. Mohou být uvedeny i ekonomická data: obrat zákazníka, podnikatelská činnost, datum založení firmy zákazníka a dodatečné informace o bonitě: platí pravidelně a včas nebo neplatí pravidelně až po delší časové prodlevě spojené s vymáháním. Neměly by chybět ani historické údaje, archivace, soudní vymáhání, konkurzy a další nezbytné komentáře. Optimální doba pro aktualizaci údajů je na základě porovnání evidence pohledávek u vybraných podniků jeden měsíc. Odpovídající forma, kterou by měla být aktualizace provedena je Tabulka sledování úhrady, jenž používá podnik Eurovia CS. V této tabulce probíhá aktualizace vždy k 1. a 11. dni měsíce. Doporučila bych aktualizaci provádět třikrát za měsíc a to k 1. dni, 11. dni a 21 dni v měsíci. Domnívám se, že mezi 11. a 1. dnem dalšího měsíce je poměrně dlouhá doba, za kterou může dojít v evidenci k řadě podstatných změn. Tabulkový systém sledování úhrady je velice přehledný. Umožňuje rychlé zorientování bez zbytečného hledání v systémové evidenci každého zákazníka. U podniku Metrostav a. s. hodnotím velice kladně možnost pracovat s kopií insolventního rejstříku přímo v prostředí intranetu. Aplikace ISIR je nenáročné provedení, které umožňuje sledování průběhů jednotlivých insolvenčních řízení. Tuto aplikaci bych doporučila využívat i v ostatních podnicích. Jeho prostřednictvím jsou zveřejňovány dokumenty z insolvenčních spisů a zákonem stanovené informace týkající se dlužníků. Slouží odpovědným zaměstnancům k jednoduššímu vyhledávání, kdy není potřeba zadávat tolik kritérii jako u insolventního rejstříku přístupného přes internet. Každý uživatel si ISIR může aktualizovat několikrát denně dle potřeby.
74
Obr. 13
Měsíční tabulka sledování úhrady pohledávky
1. 1. 2. 1. 3.1. … …. celkem: termíny aktualizace:
příjem výdaj 1000,-1000,1000,- -2000,-
pohyb +1000,- 1000,-1000,-
celkem v součtu s předchozím obdobím podnik 2000,XY 1000,Y 1000,XY
4000,1. 1. 11. 1. 21. 1.
Zdroj: Vlastní práce s využitím tabulky sledování úhrady podniku Eurovia CS
4.4
Třídění a klasifikace
Třídění pohledávek u soukromých klientů by mělo probíhat především na základě rozdělení podle bonity. V podnikovém informačním systému by pak políčko hodnocení bonity a označení bonitní skupiny mělo mít důležitou vypovídací hodnotu. U státních odběratelů by rozdělení na základě bonity nemělo příliš velký význam. Zde se vyplatí spíše pečlivě sledovat lhůty splatnosti a opatrně postupovat při prodávání zakázek dalším subdodavatelům.
75
Za optimální rozdělení považuji samostatné třídění dle obrázku s doplňujícími údaji o zařazení příslušné pohledávky do bonitní skupiny. Obr. 14
Schéma třídění pohledávek
Zdroj: Vlastní práce Bezrizikové i rizikové pohledávky lze dále dělit podle splatnosti do několika skupin, které si každý podnikatelský subjekt musí metodicky stanovit. U velkých společností bývají nejčastěji skupiny 3. Do první skupiny patří pohledávky ve stáří do půl roku po splatnosti, do druhé skupiny do roku po splatnosti a do třetí více než rok po splatnosti.
4.5 Opravné položky Opravné položky je nutné tvořit v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Kontrola opravných položek by měla probíhat v pravidelných časových intervalech, které by měly být vymezeny interním předpisem. Za ideální dobu považuji čtvrtletní kontrolu opravných položek. Za správnost údajů odpovídá příslušný zaměstnanec ekonomického oddělení.
4.6 Odpis pohledávek U odpisu pohledávek doporučuji v metodických pokynech rozdělení do několika částí, pro které jsou stanoveny odlišné postupy a definovány kompetence příslušným oddělením a pracovníkům. Na následujícím konceptu je zachycen mnou navržený systém rozdělení pohledávek při odpisu. Nominální hodnota může být vyšší i nižší v závislosti na velikosti finančních prostředků podniku. Podle velikosti odepsané částky se odvíjí
76
i kompetence schvalování. Od jednotlivých zaměstnanců finančního oddělení až po generálního ředitele celé společnosti. Obr. 15
Koncept rozdělení pohledávek při odpisu
Zdroj: Vlastní práce
Velice důležitou funkci plní i formulář návrhu na odpis pohledávky, který shromažďuje všechny potřebné informace. Karta pohledávky pak u každého odběratele zaznamenává přehlednou formou hodnotu pohledávky, uhrazenou částku a částku, která zbývá k úhradě a postup vymáhání. V kartě pohledávky by ještě mohla být uvedena bonitní skupina a postup vymáhání s termíny odeslání upomínek popřípadě řešení s využitím soudní pomoci. Po každé změně údajů by v kartě mělo být uvedeno, kdo danou změnu učinil. U odpisu nedobytných pohledávek je nezbytné vydání konečného protokolu o vyřazení pohledávky z účetní evidence. V tomto protokolu se zaznamenávají i ustanovení škodní komise o zavinění a náhradě škody zaměstnanců. Protokol o vyřazení pohledávek z účetní evidence je uveden v příloze.
77
Obr. 16
Vzor karty pohledávky
odběratel: číslo faktury:
podnik XY hodnota dosud pohledávky: uhrazeno:
zbývá k úhradě:
111111
1 000 000,-
500 000,-
500 000,-
celkem: bonitní skupina:
1 000 000,-
500 000,-
500 000,-
datum: 1. 1. 2011
odpovědná osoba:
postup vymáhání
C
1. upomínka 2. upomínka
předžalobní upomínka
řešení právní cestou údaje vlastní zaměstnanec zveřejnil: podniku Zdroj: Vlastní práce s využitím karty pohledávky podniku Eurovia CS
4.7 Postup vymáhání pohledávky U velkých podniků, působících nejenom v odvětví stavitelství je nutné brát ohled na to, že se při vymáhání pohledávek rozdílně přistupuje k soukromým a ke státním zakázkám. Pro navržení optimalizačního postupu vymáhání se zaměřuji na soukromé odběratele. Ve zhodnocení jednotlivých systému se u soukromého subjektu dalo lépe provést srovnání a získat tak potřebné výsledky k realizaci efektivnějšímu postupu. Velice často se v praxi stává pravdou, že i dokonale právnicky zajištěný závazek nedává věřiteli stoprocentní garanci uspokojení jeho pohledávky v době splatnosti. Ještě před samotným zahájením vymáhání by měla být prověřena možnost zápočtu závazků a pohledávek v rámci vzájemné dohody o zápočtu nebo prodej pohledávky či nákup pohledávky dlužníka za účelem kompenzace. Mimosoudní postup vymáhání jsem již navrhla v kapitole Zhodnocení kvality jednotlivých systémů řízení. Každá pohledávka by se měla primárně řešit na příslušných divizích, kde vznikla. Důležitá je koordinace finančního útvaru a útvaru
78
práva, kontaktování dlužníka a navržení přijatelného řešení pro obě strany. V této části práce bude navržen postup řešení s využitím soudu. Na následujících obrazcích jsou časové řady jednotlivých podniků, které jsou rozpracovány v postupech vymáhání pohledávek. Obr. 17
Časová řada – Metrostav a. s.
Zdroj: Vlastní práce
Časový interval řešení pohledávek podniku je blíže specifikován v kapitole Současný stav řízení pohledávek v podniku Metrostav a. s. Obr. 18
Časová řada – Eurovia a. s.
Zdroj: Vlastní práce
Časový interval pro vymáhání pohledávek podniku je blíže specifikován v kapitole Současný stav řízení pohledávek v podniku Eurovia CS. Obr. 19
Časová řada - OHL ŽS a. s.
Zdroj: Vlastní práce
Tento časový interval je popsán v kapitole Současný stav řízení pohledávek v podniku OHL ŽS a s.
79
Obr. 20
Optimální časový horizont řešení pohledávek
Zdroj: Vlastní práce
Po zhodnocení časových řad řešení pohledávek je navrženo vlastní řešení. Za optimální dobu k zahájení prvního kontaktu odběratele považuji 10-15 dní. Zaslání druhé upomínky následuje 16. – 60. den. Předžalobní upomínka pak v rozmezí do 3 měsíců bezprostředně po kontaktování druhou upomínkou bez odezvy. Může se stát, že se zákazník ozve po první nebo druhé upomínce s tím, že má jisté finanční potíže a požádá o možnost využití splátkového kalendáře nebo jiné individuální podoby postupného splácení. Poslední 3. upomínka by tak měla být konečným varováním před řešením právní cestou. Za velice důležitou považuji vzájemnou komunikaci mezi smluvními stranami na divizích, kde nezaplacená pohledávka vznikla. Příslušný odpovědný zaměstnanec bude nejlépe daného dlužníka znát z předešlé komunikace a spolupráce. Po období vzájemné komunikace mezi dodavatelem a odběratelem formou upomínání by měl podnik ve spoluprácí s právním útvarem vyhodnotit nastalou situaci a navrhnout nejlepší řešení. V případě, že se prozatím podnik nechce obracet na soud, může využít pomoc vymáhacích agentury. V případě nutnosti tyto vymáhací kanceláře dokážou správně přihlásit pohledávku do konkurzního řízení tak, aby nedocházelo k popření pohledávky, vyřazení z konkurzní podstaty a nemožnosti tuto pohledávku daňově zvýhodnit v účetnictví podniku. Zabezpečují i soudní inkaso či pomoc při zprostředkování exekuce. Zkušenosti s vymáhacími agenturami jsou ale velice odlišné. Správnému výběru agentury je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Vyplatí se spoléhat na reference ostatních podniků. Za velice důležitou považuji průběžnou komunikaci s dlužníkem i v probíhajícím soudním řízení. Podnik tak ukazuje při řešení pohledávky svoji ochotu se dohodnout. U podnikatelských subjektů, jejichž pohledávky dosahují hranice nad 60 dní po splatnosti, navrhuji omezení odběru služeb pouze na placení v hotovosti. Posledním krokem je podání soudní žaloby, u pohledávek nad 10 000 Kč nebo přihlášení do insolventního řízení. V případě, že dlužník neuhradí svůj závazek v soudem stanovené lhůtě, je možné podat návrh na exekuci.
80
Obr. 21
Algoritmus optimálního postupu při vymáhání pohledávek
Zdroj: Vlastní práce
81
5 Závěr V dnešní době se nenajde téměř žádný podnik, který by neměl ve své majetkové struktuře pohledávky. Každý podnikatel při své obchodní činnosti na sebe bere riziko současného proměnlivého podnikatelského prostředí. Pro zachování finančního zdraví podniku je nutné umět pohledávky efektivním způsobem řídit. V metodických pokynech by měl podnik implementovat kvalitní postupy, díky kterým by se podařilo podnikatelské riziko řídit nebo v lepším případě zcela eliminovat. Proto je tedy nezbytně nutné přijímat jak následná tak i preventivní opatření. Ke zmírnění rizika by podniku mohl pomoc i kvalitní a důvěryhodný vztah se zákazníky, který je předpokladem rostoucí rentability. Nejdůležitější je začínat smluvní vztah bez jakýchkoli nejasností a plnit řádně své povinnosti ke smluvním partnerům. V bakalářské práci byly podrobně prostudovány jednotlivé systémy řízení pohledávek velkých podnikatelských subjektů z prostředí stavebního sektoru. Na základě zjištěných skutečností je nutné konstatovat, že všechny tři zkoumané podniky spolupracují na soukromých i státních zakázkách ve sdruženích. Patří do Top 5 největších stavebních společností působících na českém trhu. Mají velké množství subdodavatelů a svoje zakázky i úspěšně prodávají dalším stavebním podnikům. Většinou se nestává, že by pouze jeden podnikem provedl celé dokončení díla. Vlivem ekonomické krize se bohužel omezilo plánování veřejných státních zakázek. V současné době se dokončují rozpracované stavby a řeší se s nimi spjaté pohledávky. Prozatím nejsou vytvořené koncepty plánů na další stavby, tudíž je pravděpodobné, že podniky budou stavět z převážné části pro soukromé subjekty. Stavební znalci ale tvrdí, že situace se obrátí a do dvou let bude znovu stavební boom a s ním i další plány nových státních zakázek. Pozorováním a popisem jednotlivých metodických pokynů bylo možné dostupné systémy porovnat. Díky výborné komunikaci s ochotnými zaměstnanci ekonomických oddělení podniků se mi naskytla příležitost nahlédnout nejen do informačního systému ale i do interního řízení celého procesu spjatého s pohledávkami. Komparativní analýzou bylo mnou navrženo několik zásadních opatřením, které by podniky mohly využít v praxi ke zkvalitnění systému řízení pohledávek. Vlastní koncept optimalizačního procesu řízení pohledávek obsahuje nejdůležitější postřehy a návrhy, které by mohly být v podnicích implementovány. Díky podrobné analýze se dalo dospět k obecnému závěru, že je pro podniky výhodnější učinit taková opatření, která by zamezila vzniku stavu nedobytné pohledávky, jež by se musela řešit soudní cestou. Právě díky přetíženosti soudního aparátu řešením podobných záležitostí by se podnik nesetkal v krátkém čase s uspokojivým výsledkem. Ani v případě, že soud pravomocně rozhodne, není ještě nic vyhráno a další exekuční řízení je také velice zdlouhavým procesem. Za nejlepší preventivní řešení je mnou považováno zařazení každého odběratele do bonitní
82
skupiny, díky které se automaticky řeší zajištění pohledávky a další postupy. Velice důležité je také nezapomenout na možnost vzájemné dohody nebo postoupení pohledávky. I když je v práci provedeno porovnání dvou největších stavebních podniků (Metrostav a. s. a Eurovia CS) s menším (OHL ŽS), je optimalizační řešení navrženo tak, aby se právě OHL ŽS mohlo v řadě věcí inspirovat od již zaběhlého a v praxi dobře fungujícího systému. Za největší přínos své práce považuji to, že bude část návrhu vlastního optimalizačního řešení využita při rekonstrukci a zkvalitnění informačního systému v podniku OHL ŽS.
83
6 Literatura Seznam literárních zdrojů BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky právně-daňově-účetně. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3. HRUBOŠOVÁ, Marcela. Optimalizace pohledávek: (nejen) pojišťoven. Praha: LINDE PRAHA, a. s., 2009. 61 s. ISBN 978-80-7201-758-4. KISLINGEROVÁ, Eva, a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0. PILÁTOVÁ, Jana; RICHTER, Jaroslav. Pohledávky: a jejich řešení v podnikové praxi. Olomouc: ANAG, 2009. 111 s. ISBN 978-80-7263-534-4. SYNEK, Miroslav, a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. VAIGERT, Dalibor, a kol. Pohledávky: právní příručka věřitele. 1. vyd. . Brno: Computer Press, a. s., 2006. 272 s. ISBN 80-251-0881-3. VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Efektivní řízení pohledávek. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 124 s. ISBN 80-247-0770-5. Seznam elektronických zdrojů Asociace na ochranu věřitelů České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Problematika soudního vymáhání pohledávek. Dostupné z WWW:
. BPX - pohledávky, vymáhání, exekuce [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Zajištění pohledávky, závazku. Dostupné z WWW:
. Bussinescenter.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-17]. Přistoupení k závazku. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235.
84
Bussinescenter.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-13]. Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. Bussinesinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Pojištění pohledávek. Dostupné z WWW: . Bussinesinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Způsoby a postup při vymáhání. Dostupné z WWW: . Estav.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-17]. TOP 100 stavebních společností (Česko). Dostupné z WWW: . Euler Hermes Čescob [online]. 2011 [cit. 2011-01-16]. Pojištění pohledávek. Dostupné z WWW: . Factoring.cz [online]. 2005 [cit. 2011-02-15]. Co je to factorig? Dostupné z WWW: . Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Výpis o podniku Eurovia CS a. s. Dostupné z WWW: < http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=se archSubject/>. Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Výpis o podniku Metrostav a. s. Dostupné z WWW: < http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=se archSubject />. Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Výpis o podniku OHL ŽS a. s. Dostupné z WWW: < http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=se archSubject />. Pohledávky.info [online]. 2009 [cit. 2011-01-14]. Evidence pohledávek. Dostupné z WWW: . Pohledávky.info [online]. 2009 [cit. 2011-01-10]. Vznik pohledávek. Dostupné z WWW: .
85
Portal.gov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-14]. Dlouhodobé pohledávky. Dostupné z WWW:. Sagit.cz: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1. 5. 2004 [cit. 2011-01-16]. Bankovní a dokumentární inkaso. Dostupné z WWW: . Slovníček účetních pojmů [online]. 2011 [cit. 2011-01-20]. Opravné položky. Dostupné z WWW: . Smlouva-zdarma.cz [online]. 1. 1. 2009 [cit. 2011-01-10]. Rozvaha v plném rozsahu. Dostupné z WWW: . Vymahači dluhů a pohledávek [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Kdo jsou efektivní vymahači?. Dostupné z WWW: . Seznam právních zdrojů Zákon č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku Zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku Zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
86
Přílohy
87
A
Organizační struktura jednotlivých podniků
Metrostav a. s.
Zdroj: www. metrostav. cz, 10. 5. 2011
88
Eurovia CS a. s.
Zdroj: www.eurovia.cz, 20. 5. 2011
89
OHL ŽS a. s.
Zdroj: www.ohlzs.cz, 10. 5. 2011
90
B
Rozvahy a výkazy zisku a ztrát podniků
Metrostav a. s.
91
92
93
Zdroj: www.metrostav.cz, 10. 5. 2011
94
Eurovia CS a. s.
95
96
Zdroj: www.eurovia.cz, 10. 5. 2011
97
OHL ŽS a. s.
98
99
Zdroj: www.ohlzs.cz, 10. 5. 2011
100
C
Pohledávky za podniky ve skupině
Podnik Metrostav a . s. (v tis. Kč) TBG METROSTAV s. r. o. Pražské betonpumpy a doprava s. r. o. TBG pražské malty, s. r. o. Metrostav-Navatyp a. s. Metrostav Navatyp Rokytnice a. s. Doprastav, a. s. Zakládání Group a. s. Zakládání staveb, a. s. TERRACON a. s. DOAS CZ a. s. DDM Group a. s. Metrostav – Háfell ehf CCE Praha, spol. s. r. o. Trilet grand services, a. s. celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím výroční zprávy 2009
8 233 85 9 18 707 0 32 215 37 54 525 527 0 463 0 0 7 861 125 662
101
Podnik Eurovia CS a. s. (v tis. Kč) EUROVIA Brno, spol. s. r. o. EUROVIA Jakubčovica s. r. o. Eurovia Lietuva EUROVIA Services, s. r. o. EUROVIA Silba a. s. Eurovia Sk, a. s. EUROVIA SOK, s. r. o. GJW Praha, spol. s. r. o. GRANVIA CONSTRUCTION, s. r. o. Jihočeské obalovna, s. r. o. MIKO spol. s. r. o. Obalovna Letkov, s. r. o. ODS – Dopravní stavby Ostrava, a. s. OMT – Obalovna Moravské Třebová, s. r. o. Pražská obalovna Herink, s. r. o. Průmstav, a. s. Silaasfalt s. r. o. SMP CZ, a. s. Stavby Mostov Slovakia, a. s. VČO – Východočeské obalovna s. r. o. celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím výroční zprávy 2009
427 533 108 1 361 448 5 667 250 140 97 483 949 94 896 1 836 635 195 592 251 9 293 662 542 122 320
102
Podnik OHL ŽS a. s. (v tis. Kč) OHL pozemné stavby a. s. Železničné stavebnictví Bratislava, a. s. ŽS Brno, a. s. TOMI-REMONT a. s. BMSK, A. D. Traťová strojní společnost, a. s. KÖZÉPSZOLG, KFT REGENA, spol. s. r. o. T Rail a. s. REMONT PRUGA Sarajevo SLOVENSKÉ TUNELY a. s. ČD-Telematika, a. s. ŽPSV a. s. ŽPSV LTD Bulharsko OHL Central Europe, a. s. OHL S. A. Madrid 1. FC Brno, a. s. celkem Zdroj: Vlastní práce s využitím výroční zprávy 2009
64 565 277 2 698 872 1 574 22 919 0 0 16 234 12 54 1 213 0 1 233 56 5 000 114 709
103
D
Protokol o vyřazení pohledávky z evidence při odpisu Protokol o vyřazení pohledávky z účetní evidence podniku Eurovia CS (údaje v Kč)
SPOLEČNOST, a.s.
Závod:
Výše pohledávky:
Č. faktury:
Odběratel:
Opravné položky vytvořené k 31. 12. předchozího roku: z toho:
daňové nedaňové
Vznik pohledávky: Fakurace:
Předání:
objednávka/smlouva ze dne: jméno výstavce faktury: dodací list/protokol ze dne:
jméno předávajícího: Vymáhání pohledávky: Zdůvodnění návrhu na odpis pohledávky: Firma v konkurzu – společnost není přihlášena
Rozsah škody celkem: Z toho: neuhrazená výše dluhu vč. DPH odvod DPH odvod DPPO náklady na vymáhání ostatní náklady Projednání návrhu na odpis: Stanovisko škodní komise k zavinění a náhradě škody:
Za škodní komisi dne:
Jméno:
Podpis:
104
Stanovisko ředitele závodu:
Datum:
Podpis:
Stanovisko ředitele oblasti:
Datum:
Podpis:
Rozhodnutí o odpisu pohledávky: Rozhodnutí finančního ředitele:
Datum:
Podpis:
Zdroj: interní materiál podniku Eurovia CS
105
E
Měsíční tabulka sledování úhrady pohledávek podniku Eurovia CS [tis. Kč]
Platební kalendář leden.10 den 1.1 2.1 3.1 4.1 5.1 6.1 7.1 8.1 9.1 10.1 11.1 12.1 13.1 14.1 15.1 16.1 17.1 18.1 19.1 20.1 21.1 22.1 23.1 24.1 25.1 26.1 27.1 28.1 29.1 30.1 31.1 CELKEM
příjem(+) výdaj(+)
92 2 000 207
4 432
pohyb(+)
-92 2 000 -4 225
161
161
9 000 203 185 376
9 000 203 -15 315 376
15 500
3 127 18 000
3 127 -18 000
6 500
-6 500
8 457
23 716
44 524
-92 1 908 -2 317 -2 317 -2 156 -2 156 -2 156 6 844 7 047 -8 268 -7 892 -7 892 -7 892 -7 892 -7 892 -4 765 -22 765 -22 765 -22 765 -22 765 -22 765 -22 765 -22 765 -29 265 -29 265
8 457
-20 808
-20 808
-20 808 -20 808 -20 808
Termíny platební kalendář I. aktualizace II. aktualizace
načítaně
21. prosinec 2009 1. leden 2010 11. leden 2010
poznámka
ccs Sdružení Stará Podhůrka Reno JCO
Sdružení JCO K-Building JCO
Lesy ČR
Strabag,Firesta,Swietelsky,Sdružení EC-Sw.
106
F
Hodnocení praktického přínosu bakalářské práce
107
