Problémy managementu jakosti v Rumunsku Dr. Nicolae−George Dragulanescu Reprinted with kind permission from European Quality. www.european−quality.co.uk Převzato z časopisu European Quality č.4/2004 s laskavým svolením vydavatele, překlad: VYZAtrans, v.o.s., České Budějovice, lektoroval: Ing. Jaroslav Bartoň
Tento článek se zabývá problémem zbavování se dědictví plánovaného hospodářství a byrokracie sovětského stylu. Rumunsko je země se značným potenciálem: s úrodnou zemědělskou půdou, rozmanitými zdroji energie (uhlí, ropa, zemní plyn, voda a jaderná energie), rozsáhlou, i když zastaralou průmyslovou základnou zahrnující téměř celý rozsah výrobních činností, inteligentními a vhodně kvalifikovanými pracovními silami a příležitostmi pro intenzivní rozvoj turistiky u Černého moře a v horách... Od revoluce v roce 1989 dosáhlo Rumunsko velkého pokroku v ustavování demokratických principů, občanských svobod a úcty k lidských právům. Nicméně dědictví 44 let komunistického řádu nelze rychle odstranit. (Zpráva Ministerstva zahraničí USA). Tento článek popisuje, jak Rumunsko řeší problém jakosti. Problémy managementu jakosti v Rumunsku Rumunsko je středně velká středoevrop− ská země s průměrným indexem rozvoje. Spolu s několika dalšími bývalými „socia− listickými“ zeměmi regionu řeší Rumunsko dva hlavní problémy: přechod k demokra− cii a svobodné tržní ekonomice a informač− ní společnosti plus integraci do západoevropských a euroatlantických ob− chodních a politických struktur.
Pasivně−represivní přístup k jakosti Bývalé socialisticko−komunistické zříze− ní téměř půl století (1945−1989) udržovalo 46 • SVĚT JAKOSTI • 3/2004
Rumunsko izolované od západního světa. Po roce 1960 stovky rumunských podniků, zejména velkých a středních, zavedly tak− zvané „státní řízení jakosti“. To bylo v podstatě výrazem „pasivně−represivního“ přístupu k jakosti. Systém obsahoval: − více než 12 000 závazných státních norem − zákony a předpisy výhradně realizující státní kontrolu jakosti tj. povinné vytvoře− ní a činnost útvaru jakosti v každém pod− niku s důrazem na zkoušení a kontrolu výrobků − například formou vstupní kon− troly, samokontroly, mezioperačních kontrol a výstupní kontroly. Mnohem řidčeji řízení jakosti zahrnovalo procesy. Neexistovala žádná kontrola co se týče dodržování zásad zajišťování jakosti a komplexního řízení jakosti atd.
PROBLÉMY MANAGEMENTU JAKOSTI V RUMUNSKU
Éra policie jakosti Zřízení a činnost centrálních a místních vládních agentur − takzvané „policie jakos− ti“ − mělo za cíl kontrolovat výrobky a po− stihovat, zejména finančně, vedoucí pracovníky a zaměstnance podniků, které byly shledány vinnými v nedodávání dosta− tečně kvalitních výrobků.
V Rumunsku měli lidé lhostejný vztah ke kvalitě výrobků a byli velmi apatičtí, co se týče kultury služeb Tento přístup vycházel ze SSSR, kon− krétně ze sovětského Ruského normalizač− ního institutu (GOSSTANDART). Byl stejný ve všech bývalých „socialistických“ zemích: Albánii, Bulharsku, Českosloven− sku, Německé demokratické republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a SSSR v Evropě a v Číně, Mongolsku a Vietnamu v Asii. Tento přístup vycházel z Taylorovy kni− hy Principy vědecké organizace práce a z převládajícího dogmatu řízení jakosti „přikaž a kontroluj“ existujícím v USA, které bylo definováno jako „výsledek his− torie politického a vojenského řízení jako základu pro řízení podniků.“ Časné období bylo tedy zařazováno jako období s převládající represivní legislati− vou, příkazově−řídící a mechanistickou kul− turou zajišťování jakosti. Spolu s dalšími
složkami tohoto systému měli v Rumunsku lidé lhostejný vztah ke kvalitě výrobků a byli velmi apatičtí, co se týče kultury slu− žeb. Kromě toho byla země pod jařmem to− talitního diktátora, který, jak se nyní široce uznává, vládl neobvykle korupčnímu a bru− tálnímu režimu.
Přechod k zajišťování jakosti Po roce 1989, po pádu Čaučeskova auto− kratického režimu, který mu sloužil k vlast− nímu prospěchu, byl tento přístup rychle zavržen a „policie jakosti“ byla zrušena. V únoru 1990 byla vytvořena přechodná vládní agentura. Národní komise pro nor− malizaci, metrologii a jakost zaměstnala přes 3000 lidí s cílem realizovat nezbytné legislativní a institucionální změny. Autor byl prezidentem tohoto orgánu, který byl zřízen s cílem vypracovat a prosadit příslušné návrhy zákonů a navrhovat vládní rozhodnutí o standardizaci, metrologii, certifikaci výrobků, služeb, pracovníků a systémů jakosti, akreditaci organizací, zkušebních laboratoří atd. a ochraně spo− třebitelů. Jednalo se o nový a nebývalý sys− tém ve všech nově vznikajících evropských demokraciích. Tyto návrhy se pokoušely harmonizovat rumunskou legislativu, struktury a postupy s legislativou, strukturami a postupy zemí Evropského společenství. Následně, po vy− hlášení těchto nových předpisů, byla v roce 1992 tato agentura zrušena. Podle těchto
Rumunsko má plochu 237 499 km2 − je o něco menší než dohromady New York a Pensylvánie. Má 22,5 miliónu obyvatel − což je dvakrát více, než má newyorkská velkoměstská aglomerace. Hustota obyvatelstva je však třikrát větší než v USA.
Zahraniční obchod Rumunsku (v mil. EUR)
1996
1997
1998
1999
2000
Obchodní bilance
−2,733
−2,596
−3,202
−1,979
−3,055
Vývoz
6,364
7,481
7,381
8,055
11,365
Dovoz
9,097
10,077
10,583
10,034
14,420
předchozí rok = 100% Podmínky zahraničního obchodu
97,2
101,2
105,1
103,8
103,5
jako % z celkového objemu Vývoz do EU−15
56,5
56,6
64,5
65,5
63,8
Dovoz z EU−15
52,3
52,2
52,7
60,7
56,6
Zdroj: Komise Evropského společenství − Pravidelná zpráva o postupu Rumunska směrem k přistoupení z roku 2001, SEC(2001) 1753, 13. 11. 2001 SVĚT JAKOSTI • 3/2004 • 47
PROBLÉMY MANAGEMENTU JAKOSTI V RUMUNSKU
Zaměstnanost v Rumunsku podle hlavních odvětví
nových předpisů se národní rumunské nor− my staly nezávaznými a v Rumunsku byla všeobecně uznána základní práva spotřebi− telů. Byla založena nová vládní agentura, a to Úřad pro ochranu spotřebitele. Ve všech velkých rumunských městech bylo vytvořeno více než sto nevládních sdružení na ochranu spotřebitele. Počínaje rokem 1992 bylo založeno ně− kolik ziskových nebo neziskových, nevlád− ních organizací s cílem řešit všechny tyto aspekty − na soukromé bázi − na místní, re− gionální nebo celostátní úrovni. Rumunská vláda se rozhodla zapojit se do několika vybraných oblastí jakosti, zejména do metrologie, co se týče některých metrolo− gických zkoušek, a do ochrany spotřebitele − ochrany práv spotřebitelů prostřednictvím monitorování trhu. V letech 1991 až 2000 byla privatizována třetina rumunských podniků a řada společ− ností (státních i soukromých) se pokusila dosáhnout rentability a schopnosti konku− rovat na zahraničních trzích přijetím systé− mů jakosti a certifikací dle ISO 9000. Jednalo se o obtížný krok zaměřený na ini− ciování a dosažení přechodu od kontroly na řízení a zajišťování jakosti. Státní řízení jakosti bylo v té době již mrtvé, ale jeho dědictví dosud žije. Některé přežívající zvyklosti z té doby zahrnují ma− lou angažovanost vedení za jakost, nedo− statečnou motivaci zaměstnanců k jakosti a dokonce i určitý odpor ke změnám. V současné době v Rumunsku stejně jako kdekoli jinde již jakost není „záležitostí státu“, ale stala se věcí každého jednotliv− ce. Dřívější orientace na poslední článek řetězce jakosti začala být nahrazována všeobecným zapojením všech zaměstnanců do jakosti.
Rumunsko [%] Celková zaměstnaná populace
Rumunská cena za jakost Josepha M. Jurana V roce 2000 byla v Bukurešti zavedena „Rumunská cena za jakost Josepha M. Ju− rana“. Byla tím vyjádřena úcta světozná− mému americkému občanovi, narozenému v roce 1904 v rumunském městě Braila (Dr. Joseph Moses Juran se v roce 2004 dožívá 100 let). Rumunská cena za jakost vychází z poslední verze Evropského mo− delu excelence EFQM tj. z Evropské ceny za jakost, používané v Evropě do roku 2000. V roce 1991 zavedla Evropská nadace pro management jakosti (the European Foundation for Quality Management, EFQM) Evropskou cenu za jakost. Její kritéria jsou podobná kritériím americké Baldrigovy ceny. Celkem má 9 základních kritérií: „opravňující kritéria“ tj. vedení li− dí, řízení lidí, politika a strategie, manage− ment zdrojů, procesy a 4 kritéria vyjadřující „výsledky“ tj. spokojenost zá− kazníků, spokojenost zaměstnanců, vliv na společnost a podnikatelské výsledky. Váha opravňujících kritérií a výsledků je stejná.
Prosazování evropské politiky jakosti v Rumunsku Dr. Tom Foster měl pravdu, kdy pozoro− val, že „kultura hraje větší roli v evropské praxi jakosti než ve Spojených státech.“ V rámci projektu financovaného Evrop− skou unií Rumunská nadace pro podporu se sídlem v Bukurešti nyní v Rumunsku prosazuje Evropskou politiku jakosti s cí− lem připravit Rumuny na budoucí změny při plnění zásad a cílů Evropské unie, CEE a NATO.
[%] EU−15 [%] [%] Rumunsko / EU−15 [−]
100,0
100,0
5,4
Populace zaměstnaná v zemědělství a lesnictví
41,4
4,5
29,8
Populace zaměstnaná v průmyslu a stavebnictví
27,3
29,3
8,4
Populace zaměstnaná v sektoru služeb
31,3
66,2
2,5
Zdroj: Národní statistický ústav − Statistická ročenka Rumunsko 2000, Ročenka Eurostat 2001; Jednota, solidarita, diverzita − Evropa, její obyvatelé a území v roce 2001 48 • SVĚT JAKOSTI • 3/2004
PROBLÉMY MANAGEMENTU JAKOSTI V RUMUNSKU
Rumunská cena za jakost J.M. Jurana V únoru 2001 prezident Ion Iliescu udělil ru− munským podnikům první ceny. Dr. Juran jim zaslal následující dopis: „Dr. Dragulanescu mne informoval, že v lis− topadu tohoto roku byli vyhlášeni první vítězo− vé Rumunské ceny za jakost J. M. Jurana. Myslím, že pro rumunskou ekonomiku se jed− ná o důležitý krok vpřed. V této souvislosti stojí za to připomenout, že Japonsko, země, které se kdysi vysmívali kvůli špatné kvalitě jejího vývozu, se stalo ekonomickou supervelmocí především proto, že se stalo světovým leaderem co se týče ja− kosti výrobků. Jedním z opatření, která přijalo,
Ve stále více globální ekonomice vychází Evropská politika jakosti z koncepce mana− gementu jakosti, která staví jednotlivce do centra každé organizace. Evropská politika jakosti byla vyvinuta jako součást nových průmyslových iniciativ zaměřených na zvýšení konkurenční schopnosti. Jejím cí− lem je dodat humanistickou složku evrop− ské hospodářské soutěži. Tato politika byla navržena ve spolupráci s různými zaintere− sovanými stranami (včetně evropských a národních organizací jakosti, obchodních sdružení, obchodních komor a orgánů stát−
Země
Rumunsko
Zemědělství
Průmysl, stavebnictví
aby dosáhlo vedoucího postavení, bylo zave− dení národní ceny za vysokou jakost. Od té doby takové ceny zavedlo mnoho dal− ších zemí. Jejich zkušenosti ukázaly, že exis− tence národní ceny za jakost plus zveřejnění kritérií používaných při posuzování žádostí sti− mulují společnosti ke zvyšování jejich kvality. Kromě toho, když jedna firma v konkrétním odvětví získá takovou cenu, motivuje to ostat− ní firmy ve stejném odvětví k tomu, aby dosta− ly kvalitu na úroveň vítěze. Je mi tudíž velkým potěšením poblahopřát letošním vítězům a popřát všem rumunským institucím, aby každým rokem dosahovaly trvalému pokroku při zlepšování jakosti.“ ní správy) s cílem vytvořit příznivé prostře− dí, ve kterém se podniky a státní správa v Evropě budou snažit dosáhnout dokona− losti ve smyslu svých výstupů a vnitřní organizace ku prospěchu společnosti jako celku. Jedná se o logický krok na cestě od sho− dy s bezpečnostními předpisy ke konku− renční schopnosti a vynikající kvalitě podniku dosahované pomocí principů ma− nagementu jakosti. Tento projekt zahrnuje redigování a distribuci publikací − knih, prospektů, brožur − a také několik seminá− řů, vzdělávacích a školících programů.
Distribuce, hotely, restaurace, doprava
Finanční služby, obchod
Porovnání produktivity v odvětvích ekonomiky v Rumunsku a některých členských státech EU
Státní správa, Celkem zdravotnictví, školství a další služby
1,909
5,321
7,081
9,023
3,195
4,185
Dánsko
41,285
59,975
50,759
118,310
43,226
57,329
Německo
23,103
51,150
35,329
113,750
39,956
51,278
Řecko
11,724
25,613
28,053
88,782
23,715
27,662
Lucembursko
34,215
79,076
73,425
157,682
74,700
94,136
Nizozemsko
36,123
58,102
39,484
61,516
32,596
45,207
Portugalsko
6,359
19,419
21,220
47,250
21,096
20,918
Zdroj: Národní statistický ústav − Statistická ročenka Rumunsko 2000, Ročenka Eurostat 2001; Jednota, solidarita, diverzita − Evropa, její obyvatelé a území v roce 2001 SVĚT JAKOSTI • 3/2004 • 49
PROBLÉMY MANAGEMENTU JAKOSTI V RUMUNSKU
bo byrokracií. Rumunsko je zdrojem levné, vysoce kva− litní práce a má odhodlanou populaci, která byla dlouhou dobu brzděna. Nyní chce při− spět k evropské ekonomice. Autor doufá, že korejské, japonské a americké firmy rovněž nebudou ignorovat příležitost oživení ekonomiky a dovedení Rumunů na úroveň prosperity EU. U příležitosti sta let od narození Dr. Jura− na se snad Rumunsko v oblasti jakosti bude inspirovat jedním ze svých nejlepších občanů a bude povzbuzovat své podniky směrem k vynikající kvalitě.
Výzva jakosti pro 21. století V Rumunsku je více než 700 000 společ− ností, z čehož více než 1000 je již certifiko− váno dle ISO 9000, ale žádná neuplatňuje komplexní management jakosti (TQM) ne− bo TQC. Existuje zde přes 100 akreditova− ných zkušebních laboratoří, desítky certifikačních orgánů, více než 50 pora− denských, vzdělávacích a školících organi− zací pro oblast managementu jakosti a dokonce dva celostátní časopisy zabýva− jící se otázkami jakosti: Q−Media a Tribuna Calitatii − Otevřené fórum pro jakost. Jak vyplývá z tabulek (i když čísla nejsou aktuální), Rumunsko musí ujít ještě znač− nou cestu, než splní ekonomická kritéria pro vstup do EU. Musí se řešit zejména ukazatele inflace a HDP na hlavu, aby byla zajištěna prosperita a reálná kupní síla. Be− zesporu se politická situace v zemi značně zlepšila a existují reálné předpoklady pro tržní ekonomiku. Zůstává však problém, jak přilákat silné investiční, kapitálové a obchodní partnery, kteří by posunuli zemi vpřed, tím spíše, když mnoho sousedních zemí se stalo součástí obchodního bloku EU. Euro ve skutečnosti nahradilo americký dolar, což dále posiluje potřebu zvýšit úro− veň, produktivitu a vývozní potenciál. Po− krok v jakosti lze pozorovat jako iniciativu v čelní linii a autor věří, že dřívější iniciati− vy nebudou znehodnoceny zpožděními ne−
Dr. Nicolae−George Dragulanescu člen ASQ, auditor EOQ/DGQ, posuzovatel EFQM, generální sekretář Rumunské nadace pro propagaci jakosti, Bukurešť, Rumunsko stipendista Fulbrightovy nadace na University of Pittsburgh, USA Kontakt:
[email protected] [email protected]
Makroekonomické ukazatele Rumunska
1991
1995
1996
1997
1998
1999
2000
HDP (miliard EUR)
25,1
27,4
28,2
31,3
37,2
33,1
39,9
Tempo růstu HDP (%)
−12,9
7,1
3,9
−6,1
−4,8
−2,3
1,6
HDP na hlavu (tis. EUR)
1,08
1,21
1,25
1,39
1,65
1,47
1,78
Podíl soukromého sektoru na HDP (%)
23,6
45,3
54,9
60,6
62,0
63,3
64,5
Inflace (index spotřebitelských cen, meziroční změna v %)
−
32,3
38,8
154,8
59,1
45,8
40,7
Nezaměstnanost, %
−
9,5
6,6
8,9
10,4
11,5
10,5
Zdroj: Národní statistický ústav 50 • SVĚT JAKOSTI • 3/2004
