PROBLEMATIKA FUNKČNÍ SOBĚSTAČNOSTI A KVALITY ŽIVOTA U PACIENTŮ PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU

Masarykova univerzita Lékařská fakulta

PROBLEMATIKA FUNKČNÍ SOBĚSTAČNOSTI A KVALITY ŽIVOTA U PACIENTŮ PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

autor:

Mgr. Barbora Bártlová, Ph.D.

Bc. Kristýna Savvinová obor fyzioterapie

Brno, duben 2013

Jméno a příjmení autora: Bc. Kristýna Savvinová Název diplomové práce: Problematika funkční soběstačnosti a kvality života u pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu Pracoviště: Katedra fyzioterapie a rehabilitace LF MU Vedoucí diplomové práce: Mgr. Barbora Bártlová, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Souhrn: Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality života a funkční soběstačnosti u pacientů, kterým byla implantována totální endoprotéza kyčelního kloubu. Pro hodnocení kvality života byl použit dotazník SF-36 (Short Form-36). Míra funkční soběstačnosti byla zjišťována pomocí FIM testu (Functional Independence Measure). Cílem bylo zhodnotit kvalitu života a funkční soběstačnost v porovnání vstupních a výstupních hodnot. Průměrná doba mezi oběma vyšetřeními byla 6 týdnů. Dále byl zjišťován vliv počtu provedených totálních endoprotéz kyčelního kloubu na kvalitu života a funkční soběstačnost a stejně tak vliv věku. Dalším z cílů bylo určit vztah mezi dotazníkem SF-36 a FIM testem. Výsledky práce ukazují na pozitivní vliv totální endoprotézy kyčelního kloubu na kvalitu života a funkční soběstačnost u vyšetřovaných pacientů.

Klíčová slova: totální endoprotéza kyčelního kloubu, kvalita života, funkční soběstačnost, FIM test, dotazník SF-36

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

Autor´s name and surname: Bc. Kristýna Savvinová

Title of diploma thesis: The functional independence and life quality of patients after total endoprothesis the hip joint

Department: Department of Physiotherapy and Rehabilitation LF MU Diploma thesis supervisor: Mgr. Barbora Bártlová, Ph.D.

Year of diploma thesis defense: 2013

Summary: This diploma thesis is about a life quality and functional independence of patients whom a total hip arthroplasty were implanted to. For the evaluation of the quality of life was used a Form Health Survey (Short Form-36, SF-36). A functional independence measure was found out through a FIM test (Functional Independence Measure). The aim of this thesis was to evaluate the quality of life and functional independence in comparison of input and output values. The average length of time between the both testing was six weeks. Then the impact of the number of total hip joint replacements as well as the influence of a patient´s age on the life quality and functional independence were found out. The other from the aims was to determine the relation between the Short Form-36 and the FIM test. The results of this thesis shows that there is the positive influence of the total hip joint replacement on the quality of tested patient´s life and on their functional independence too.

Keywords: total hip joint replacement, quality of life, functional independence, FIM test, Short Form-36 questionnaire.

I agree with lending of this thesis for study purposes and with its quotation according to valid norms for quotations.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Barbory Bártlové, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne …………………..

………………………………

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Barboře Bártlové, Ph.D. za odbornou pomoc, cenné rady a vstřícný přístup při vedení a konzultacích mé diplomové práce. Poděkování patří rovněž celému vedení fakulty a v neposlední řadě mé rodině a příteli, kteří mě podporovali při studiu i při tvorbě této práce.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

ADL

aktivity denního života (Activity of Daily Living)

BP

bolest (Bodily Pain)

DK, DKK

dolní končetina, dolní končetiny

FH

francouzské hole

FIM

test míry funkční soběstačnosti (Functional Independence Measure)

FIMm

motorické skóre testu míry funkční soběstačnosti

GH

všeobecné hodnocení zdraví (General Health)

HKK

horní končetiny

HRQL

kvalita života podmíněná zdravím (Health Related Quality of Life)

JIP

jednotka intenzivní péče

KDQOL

dotazník kvality života (Kidney Disease Quality of Life)

m., mm.

sval (musculus), svaly (musculi)

MCS

celkové duševní zdraví (Mental Component Summary)

MH

duševní zdraví (Mental Health)

PCS

celkové fyzické zdraví (Physical Component Summary)

PF

fyzická aktivita (Physical functioning)

Q-LES-Q

dotazník kvality života (Quality of Life Enjoyment and Statisfaction)

RE

omezení emočními problémy (Role-Emotional)

RP

omezení fyzické aktivity (Role-Physical)

rtg

rentgen

SF

společenská aktivita (Social Functioning)

SF-36

dotazník kvality života (Short Form 36 Health Subject Questionnaire)

SYSADOA

symptomaticky pomalu působící léky

TEP

totální endoprotéza kyčelního kloubu

VT

vitalita/energie (Vitality)

WHO

Světová zdravotnická organizace

WOMAC

(Wester Ontario and McMater Universities Osteoarthritis Index)

Poznámka: V seznamu nejsou použité zkratky a symboly všeobecně známé nebo používané jen ojediněle s vysvětlením v textu.

OBSAH 1 ÚVOD………………………………………………………………………………………10 1.1 ANATOMIE A KINEZIOLOGIE KYČELNÍHO KLOUBU………………………….10 1.2 TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU……………………………....12 1.2.1 Indikace k operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu………………………….12 1.2.2 Koxartróza…………………………………………………………………………..12 1.2.2.1 Etiologie………………………………………………………………………………….12 1.2.2.2 Klinický obraz…………………………………………………………………………...13 1.2.2.3 Rizikové faktory…………………………………………………………………………14 1.2.2.4 Terapie…………………………………………………………………………………...14 1.2.3 Kontraindikace k operaci totální endoprotézy……………………………………...15 1.2.4 Historické aspekty totální endoprotézy…………………………………………….15 1.2.5 Části implantátu…………………………………………………………………….16 1.2.6 Typy náhrad kyčelního kloubu……………………………………………………..17 1.2.6.1 Cementované totální endoprotézy…………………………………………………….17 1.2.6.2 Necementované totální endoprotézy………………………………………………….18 1.2.6.3 Hybridní totální endoprotézy………………………………………………………….19 1.2.6.4 Resurfacing……………………………………………………………………………...19 1.2.7 Fixace totální endoprotézy kyčelního kloubu……………………………………...19 1.2.8 Operace totální endoprotézy kyčelního kloubu…………………………………….20 1.2.9 Nejnovější trendy…………………………………………………………………..21 1.2.10 Komplikace totální endoprotézy kyčelního kloubu………………………………21 1.2.11 Revizní operace totální endoprotézy kyčelního kloubu…………………………..22 1.3 REHABILITACE PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZY………………………………....23 1.3.1 Předoperační rehabilitace…………………………………………………………..23 1.3.2 Pooperační rehabilitace v průběhu hospitalizace…………………………………..24 1.3.3 Rehabilitační program po propuštění z nemocnice………………………………...25 1.3.4 Zásady po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu………………………....25 1.3.5 Sportovní aktivity po totální endoprotéze kyčelního kloubu……………………....26 1.3.6 Fyzikální terapie…………………………………………………………………....27 1.3.6.1 Mechanoterapie………………………………………………………………………...27 1.3.6.2 Elektroterapie…………………………………………………………………………..27 1.3.6.3 Termoterapie…………………………………………………………………………....28 7

1.3.6.4 Hydroterapie…………………………………………………………………………….28 1.3.6.5 Fototerapie………………………………………………………………………….......28 1.3.7 Ergoterapie…………………………………………………………………………29 1.4 KVALITA ŽIVOTA……………………………………………………………………30 1.4.1 Hodnocení kvality života…………………………………………………………..31 1.4.1.1 Dotazník Short Form-36……………………………………………………………….32 1.5 FUNKČNÍ SOBĚSTAČNOST………………….……………………………………..34 1.5.1 Test funkční soběstačnosti (FIM test)………………………………………….......34 1.6 CÍLE PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY….………………………………….........36 1.6.1 Cíle práce.…………………………………………………………………………..36 1.6.2 Pracovní hypotézy…….………………………………………………………........37 2 METODIKA………………………………………………………………………….......38 2.1 VYŠETŘOVANÉ OSOBY…………………………………………………………...38 2.2 METODIKA…………………………………………………………………………..39 2.3 MATEMATICKO-STATISTICKÉ ZHODNOCENÍ………………………………...43 3 VÝSLEDKY..……….……………………………………………………………….......44 3.1 HODNOCENÍ FUNKČNÍ SOBĚSTAČNOSTI….…………………………………..44 3.1.1 Hodnocení míry funkční soběstačnosti…………………………………………....44 3.1.2 Posouzení vzájemných vztahů mezi FIM testem a věkem………………………..46 3.1.3 Hodnocení motorického skóre FIM testu………………………………………....48 3.2 HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA……………….………………………………...50 3.2.1 Hodnocení dimenze Fyzické aktivity (PF)………………………………………..50 3.2.2 Hodnocení dimenze Omezení fyzické aktivity (RP)……………………………...52 3.2.3 Hodnocení dimenze Omezení emočními problémy (RE)………………………...54 3.2.4 Hodnocení dimenze Vitalita (VT)…………………….…………………………..56 3.2.5 Hodnocení dimenze Duševní zdraví (MH)…………….………………………….58 3.2.6 Hodnocení dimenze Společenská aktivita (SF)……….…………………………..60 3.2.7 Hodnocení dimenze Bolest (BP)……………………..…………………………....62 3.2.8 Hodnocení dimenze Všeobecné hodnocení zdraví (GH)..………………………...64 3.2.9 Hodnocení Celkového fyzického zdraví (PCS)…………..……………………….66 3.2.10 Hodnocení Celkového psychického zdraví (MCS)……..………………………..68 3.2.11 Hodnocení Indexu celkové kvality života (SF-36)……..………………………..70 3.2.12 Posouzení vzájemných vztahů mezi výstupními hodnotami SF-36 a věkem…....72

8

3.2.13 Posouzení vzájemných vztahů mezi výstupními hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a výstupními hodnotami motorického FIM testu…...…………………..74 4 DISKUZE……………………………………………………………………………….76 5 ZÁVĚR………………………………………………………………………………….85 6 SOUHRN………………………………………………………………………………..87 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………………..89 8 PŘÍLOHY………………………………………………………………………………96

9

1 ÚVOD Dolní končetina je orgánem opory, jejíž hlavní funkcí je lokomoce vzpřímeného těla. Nejvíce namáhaným a zatěžovaným kloubem lidského těla je kloub kyčelní a to zejména u osob, které mají vyšší tělesnou hmotnost, či nosí těžká břemena. V poslední době se stále častěji setkáváme s onemocněním kyčelního kloubu. Díky rozvoji ortopedických operačních metod může být totální endoprotéza kyčelního kloubu (dále TEP) jedním z možných řešení, jak tato onemocnění léčit. Možnost náhrady poškozeného kloubu endoprotézou je pro miliony lidí na celém světě často jedinou cestou zpět do normálního života, aniž by pociťovali velkou bolestivost a pohybové omezení. Endoprotézy kyčelního kloubu byly uvedeny do běžné klinické praxe koncem šedesátých let minulého století, přičemž se operační technika neustále zdokonaluje a jsou vyráběny nové typy implantátů pomocí nejmodernějších technologií (Sosna a kol., 2003; Dungl, 2005). V současnosti se řadí operace TEP mezi základní ortopedické operace, kterých se během jednoho roku provede na celém světě přibližně 1, 5 milionu. V České republice počet implantací čítá více než 10 000 za rok (Dungl, 2005; Uchytil-Jandačka, 2009).

1.1 Anatomie a kineziologie kyčelního kloubu Kyčelní kloub je omezeným kulovým kloubem, který spojuje stehenní kost (respektive volnou dolní končetinu) s pánevní kostí. Proximální část stehenní kosti se dělí na hlavici, krček a trochanterický masiv. Dlouhá osa krčku stehenní kosti svírá s dlouhou osou těla stehenní kosti tzv. kolodiafyzární úhel 125° a v průběhu života se zmenšuje. Zmenší-li se na hodnoty pod 120°, hovoří se o varózním postavení krčku a je zde větší riziko vzniku zlomenin. Zvětšení úhlu nad 135° se označuje za valgózní postavení krčku. U novorozence dosahuje kolodiafyzární úhel až 160°. Pohyb kyčelního kloubu ovlivňuje také tzv. torzní úhel, pootočení vůči frontální rovině dopředu zhruba o 10°. Hodnoty anteverze, případně retroverze krčku mají vliv na rozsah rotačních pohybů (Čihák, 2001; Dylevský, 2009). Kinematika kyčelního kloubu je poměrně jednoduchá. Jsou v něm možné pohyby téměř všemi směry, tedy do flexe, extenze až hyperextenze, addukce, abdukce, vnitřní rotace,

10

zevní rotace a pohyby cirkumdukční. Rozsah kloubní hybnosti omezují silné kloubní vazy (Bartoníček, 2004). Flexe – jedná se o pohyb dopředný při extendovaném koleni do 90˚ a při flektovaném koleni až 150˚. Rozsah anteverze stehna je závislý na kontrakční síle flexorů, ale také na natažení mm. ischiocrurales, tedy na poloze končetiny v kolenním kloubu. Mezi hlavní flexory kyčelního kloubu patří m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. sartorius. Extenze – je zpětný pohyb k flexi v kyčelním kloubu stejného rozsahu. Pokračování tohoto pohybu za vertikální osu těla je hyperextenze, která dosahuje maximálních hodnot do 25 až 30˚. Rozsah flexně-extenčních pohybů bývá často omezen pro tendenci flexorů kyčelního kloubu ke zkracování. K extenzorům kyčelního kloubu řadíme m. gluteus maximus, m. semimembranosus, m. semitendinosus, m. biceps femoris (caput longum). Abdukce – je laterální pohyb v rovině frontální v rozsahu asi 45˚. Celková síla abduktorů má velký význam pro zajištění posturálních funkcí. Při oslabení abduktorů dochází během chůze ke zvýšení vertikálních výkyvů pánve, vzniká tzv. ,,kachní chůze“. Při stoji na jedné dolní končetině se slabost abduktorů projeví poklesem pánve na nefixované straně a k úklonu k postižené straně. Abduktory kyčelního kloubu jsou m. gluteus medius, m. gluteus minimus, m. tensor fasciae latae. Addukce – je opačný pohyb k abdukci ve směru mediálním v rozsahu do 10˚. Velká síla adduktorů zajišťuje posturální funkci. Adduktory kyčelního kloubu mají tendenci ke zkracování. Jedná se o m. adductor brevis, m. adductor longus, m. adductor magnus, m. gracilis, m. pectineus. Vnitřní rotace – má rozsah asi do 35˚. Síla tahu vnitřních rotátorů je zvyšována při současné flexi v kyčelním kloubu. Vnitřní rotátory jsou m. gluteus minimus, m. tensor fasciae latae. Zevní rotace – je pohyb v opačném směru k pohybu předchozímu, jehož rozsah je do 15˚. Zkrácením zevních rotátorů dojde ke snížení rozsahu hybnosti vnitřních rotátorů, což se projeví počínajícími změnami v kyčelním kloubu. Na zevní rotaci se podílí m. gemellus inferior, m. gemellus superior, m. gluteus maximus, m. obturatorius externus, m. obturatorius internus, m. piriformis, m. quadratus femoris (Gross a kol., 2005; Véle, 2006; Dylevský, 2009).

11

1.2 Totální endoprotéza kyčelního kloubu Totální endoprotéza kyčelního kloubu je operace, která nahrazuje poškozené části kloubu cizím materiálem. Nejčastěji jsou používány kovy a jejich slitiny, keramika, polyetylén a kostní cement (Koudela a kol., 2004).

1.2.1 Indikace k operaci totální endoprotézy Mezi nejčastější indikace pro provedení endoprotézy kyčelního kloubu patří degenerativní onemocnění kyčelního kloubu – koxartróza, poškození kyčelního kloubu úrazem, zlomenina krčku stehenní kosti, idiopatická nekróza hlavice femuru, vývojová dysplazie kyčelního kloubu, destrukce kloubu v důsledku revmatického onemocnění nebo indikace k rekonstrukci kloubu po extirpaci proximálního femuru nádorem. Bolest je pro většinu lidí jeden z nejčastějších důvodů pro provedení TEP. Může být způsobena kteroukoliv z výše uvedených příčin. Mezi další faktor, který podněcuje pacienta k operačnímu řešení, patří výrazná porucha funkce kloubu, jež vede k celkovému pohybovému omezení pacienta (Sosna a kol., 2003).

1.2.2 Koxartróza Jak již bylo zmíněno, koxartróza je jeden z nejčastějších důvodů k implantaci endoprotézy. Jedná se o degenerativní proces hyalinní chrupavky kyčelního kloubu. Rozlišujeme primární a sekundární koxartrózu.

1.2.2.1 Etiologie Primární

osteoartróza

kyčelního

kloubu

je

ovlivněna

dědičnými

faktory

a chronickým přetěžováním kloubu. U sekundární koxartrózy se uplatňuje kloubní inkongruence vznikající na základě traumatických změn nebo dysplazie kyčelního kloubu (Sosna, 2001).

12

1.2.2.2 Klinický obraz Subjektivním příznakem je především bolest. Ze začátku se objevuje bolest kloubu při nadměrné zátěži, později i při pouhé chůzi. Typická je „startovací bolest“ na začátku pohybu. Bolest se promítá do ingviny a šíří se po vnitřní straně stehna až ke kolenu. Někdy se může koxartróza projevovat bolestí v oblasti kolene. Pacienti udávají omezení hybnosti. V objektivním nálezu dominuje relativní zkrácení dolní končetiny s pohybovým omezením zejména vnitřní rotace, abdukce a extenze. V pozdějším stádiu dochází ke vzniku addukční, semiflekční a zevně rotační kontraktury. Nacházíme oslabení abduktorů a extenzorů kyčelního kloubu, adduktory jsou ve zvýšeném svalovém napětí. Může být pozitivní Trendelenburgův příznak. Při chůzi bývá antalgická klaudikace, která se projevuje rychlým provedením kroku přes postižený kloub (Sosna a kol., 2001; Koudela a kol., 2003). Dle bolesti a stupně omezení hybnosti popisuje Rozkydal (2012) klinická stadia koxartrózy: I. vyskytují se bolesti při zatížení, svalové spasmy, mírné omezení hybnosti a drobné drásoty při pohybu. II. objevují se bolesti a tvrdé drásoty při pohybu, omezení pasivní hybnosti je výraznější, kyčel je palpačně citlivá, pacient kulhá a udává bolest při chůzi ze schodů a z kopce. III. bolesti jsou jak při pohybu, tak v klidu, dále se zvyšuje omezení pasivních pohybů, kulhání je výrazně viditelné, k chůzi je použita opora. IV. pohyb v kloubu je minimální nebo žádný - ankylóza, chůze možná pouze s berlemi, výrazná bolestivost.

RTG obraz Na rentgenovém snímku lze nejprve pozorovat zúžení kloubní štěrbiny, později se na okrajích kloubních ploch vyvíjí osteofyty a subchondrální kost jeví známky sklerózy. Dále mohou vzniknout pseudocysty, jejichž rozvoj vede k poškození trofiky, čímž se mohou objevit nekrotické okrsky v hlavici. Progrese onemocnění může mít za následek úplné vymizení kloubní chrupavky a vznik fibrózních, někdy až kostěných ankylóz (Sosna a kol., 2001; Müller, 2005).

13

Dungl (2005) rozděluje koxartrózu dle závažnosti na RTG stadia:

I. stadium – zúžení kloubní štěrbiny a počátek vzniku osteofytů II. stadium – zúžení kloubní štěrbiny, vytvořené zřetelné osteofyty a subchondrální skleróza III. stadium – kloubní štěrbina výrazně zúžena, osteofyty, sklerotické změny, rozvoj pseudocyst hlavice i acetabula, deformace tvaru hlavice i acetabula IV. stadium – úplné vymizení kloubní štěrbiny se sklerózou a cystami, pokročilá deformace hlavice a acetabula V. jednotlivé RTG příznaky se nemusí vyskytovat vždy ve stejném zastoupení.

1.2.2.3 Rizikové faktory

-

vyšší věk: onemocnění se obvykle nevyskytuje u osob mladších 40 let

-

obezita: zvyšuje riziko dvojnásobně

-

pohlaví: do 45. roku převažuje onemocnění u mužů, po 55. roku se počet onemocnění u žen rapidně zvyšuje, především v důsledku postmenopauzálního deficitu estrogenu

-

genetické vlivy

-

přetěžování kloubů těžkou fyzickou prací nebo sportem (Janíček, 2001; Dungl, 2005)

1.2.2.4 Terapie Konzervativní Konzervativní terapie spočívá v kombinaci nefarmakologických prostředků, mezi které patří režimová opatření, redukce hmotnosti při nadváze, chůze s oporou, odlehčování, rehabilitace, fyzikální terapie, a to vše v kombinaci s prostředky farmakologickými. Užívají se analgetika, nesteroidní antirevmatika, nesteroidní antiflogistika ve formě gelu, či masti, chondroprotektiva (SYSADOA) – symptomaticky pomalu působící léky (preparáty na bázi kyseliny hyaluronové, diacerhein, chondroitin sulfát aj.).

14

Operační Operativně

se

koxartróza

léčí

pomocí

osteotomie,

aloplastiky

totální,

či cervikokapitální, resekční plastiky, artrodézy. Nejdříve se však přistupuje ke kombinaci konzervativních prostředků. Až později, ve vyšším stadiu onemocnění se řeší koxartróza operativně (Janíček, 2001; Koudela a kol., 2003)

1.2.3 Kontraindikace k operaci totální endoprotézy Kontraindikace k provedení TEP jsou stavy, které by negativně ovlivnily průběh operace a pooperační průběh rekonvalescence pacienta. Můžeme je dělit na lokální a celkové. Lokální – akutní infekce kyčelního kloubu, hnisavé kožní afekty, dekubity v oblasti kloubu. Celkové – závažná kardiopulmonální dekompenzace, septický stav, tromboembolická nemoc, terminální stadium onkologického onemocnění, renální a hepatální insuficience, špatná kvalita kostní tkáně a především nespolupráce pacienta. Nadváha není kontraindikací, ale je spojena s mnohými pooperačními komplikacemi (Simová, 2007).

1.2.4 Historické aspekty totální endoprotézy Velký rozvoj implantací totálních endoprotéz kyčelních kloubů se pojí s Angličanem jménem John Charnley, který v roce 1960 použil jako první jamku z nízkotlakého vysokomolekulárního polyetylenu a femorální komponentu z nerezavějící oceli, načež fixace do skeletu byla zajištěna pomocí kostního cementu (Janíček, 2001). V Čechách a na Moravě se o rozvoj aloplastiky kyčelního kloubu zasloužil profesor Čech, který v roce 1970 ve spolupráci s Poldi Kladno vyvinul cementovanou totální endoprotézu kyčelního kloubu včetně instrumentária. Od té doby byla TEP implantována mnoha desítkám tisíc lidí s velmi úspěšným výsledkem (Koudela a kol., 2003).

15

1.2.5 Části implantátu Endoprotéza kyčelního kloubu se skládá z kloubní hlavice, která se nejčastěji vyrábí z keramiky, chromkobaltmolybdenové slitiny nebo ze speciální nereznoucí a nemagnetizující oceli. Povrch hlavice musí být dokonale hladký. Další komponentou je dřík ukotvený do proximální

části

stehenní

kosti

zbavené

spongiózy.

Dřík

se

zhotovuje

z chromkobaltmolybdenové slitiny nebo z korozivzdorné oceli. Dříky můžeme rozdělit podle způsobu fixace na cementované a necementované. Necementovaný dřík má zdrsněný povrch nebo je upraven hydroxyapatitem z důvodu zajištění dlouhodobé sekundární stability. Kloubní jamka se skládá z kovové vnější části a plastové výplně, která je v přímém kontaktu s hlavičkou. Použitý plast je velmi pevný a odolný. Necementované jamky využívají pro fixaci přesně opracované kostní lůžko, do něhož je jamka vložena. Nadměrným zatěžováním jamky může dojít k zadření kulové hlavice v jamce. U cementovaných endoprotéz je další částí kostní cement. Tento polymetylmetakrylát vznikne smícháním práškovité substance a tekuté složky. Tato kaše tuhle zhruba 10 minut. Cement může být pomalu nebo rychle tuhnoucí, s antibiotiky, bez antibiotik, zaváděn manuálně nebo pistolí (Sosna a kol., 2001; www.euromise.cz). Na celém světě se používá nespočet materiálů a různých typů endoprotéz od desítek různých výrobců. Je nezbytné, aby materiály byly pevné, slučitelné s lidským organismem, měly hladký povrch, dlouhou životnost, a aby umožnily přirozený pohyb osobě, které byla implantace provedena. Výsledky endoprotézy lze hodnotit až po letech užívání a každé pracoviště má zkušenosti s různými typy endoprotéz. Teprve po srovnání dlouhodobých výsledků může v budoucnu dojít k určité standardizaci při nepřetržitém vývoji dokonalejších implantátů (Janíček, 2001; www.lekari-online.cz).

16

1.2.6 Typy náhrad kyčelního kloubu  Cementovaná náhrada  Necementovaná náhrada  Hybridní náhrada  Resurfacing

Jaký implantát zvolit, závisí na celé řadě faktorů. Ke každé implantaci se musí přistupovat přísně individuálně. Roli zde hraje věk pacienta, jeho zdravotní stav, taktéž anatomické podmínky v oblasti kyčelního kloubu, kvalita kostní hmoty a typ zlomeniny. Důležité jsou také zkušenosti daného pracoviště. Mnohdy diskutovanější otázkou než dát-li cementovanou nebo necementovanou endoprotézu, je volba kvalitního, praxí vyzkoušeného implantátu, exaktní operační technika, správně vedená rehabilitace a spolupráce pacienta (Pazdírek, 2003). 1.2.6.1 Cementované totální endoprotézy

Cementovaná endoprotéza se skládá z polyetylenové kloubní jamky, která je do upraveného acetabula upevněna kostním cementem. Trvanlivost fixace pomocí kostního cementu je závislá jak na cementovací technice, tak i na jeho optimálním umístění. Dřík endoprotézy je také pomocí kostního cementu fixován do proximální části stehenní kosti zbavené spongiózy a je zakončen kuželovým konusem, na nějž se teprve nasazuje kovová nebo keramická hlavice v souladu s požadavky na stabilitu kloubu a délku končetiny. Dřík musí být dokonale vycentrován, aby se mezi dříkem a kostí vytvořila rovnoměrná mezera, která se následně vyplní kostním cementem tloušťky 2 až 7 mm. (Sosna, 2001; www.euromise.cz). Techniku cementování můžeme rozdělit na 3 období: Cementování 1. generace: kostní cement byl do vyfrézovaného acetabula i do femorálního lůžka zaváděn manuálně po vypláchnutí od kostní drtě a vysušení. Tlak v průběhu tuhnutí, který působil na jamku, musel být mírný, aby byl cement symetricky rozložen. Do femorálního lůžka se cement vkládal ve tvaru válečku (Dungl, 2005). 17

Cementování 2. generace: k výplni femorálního lůžka se používá cementová pistole a zátka uzavírající dřeňovou dutinu. Tato zátka má také za úkol zajištění centrického postavení dříku a napomáhá k vyčištění femorální dutiny (Dungl, 2005). Cementování 3. generace: zaměřuje se na přípravu cementu a zvýšení pevnosti cementimplantát. Spočívá v míchání kostního cementu ve vakuu a jeho centrifugaci, což vede ke snížení porózity kostního cementu. Zvýšení pevnosti spojení cement-implantát bylo dosaženo povrchovou úpravou, zdrsněním implantátu (Dungl, 2005). Cementované endoprotézy jsou nejdéle používaným

a osvědčeným

typem

endoprotézy, avšak jejich nevýhoda spočívá v tom, že po 10 až 15 letech dochází k uvolňování jamky, proto jsou nevhodné pro mladší aktivní pacienty. Doporučují se pacientům ve věku nad 70 let. Tento typ endoprotéz dovoluje pacientům dřívější zatížení, zhruba od druhého pooperačního týdne (Sosna, 2001; www.lekari-online.cz).

1.2.6.2 Necementované totální endoprotézy Použití necementované endoprotézy se v posledních dvou desetiletích stává stále více populární. Komponenty jsou fixovány do kosti bez použití cementu. Princip ukotvení spočívá ve vrůstání kosti do pórů povrchu endoprotézy. Primární stability je zde docíleno press-fit mechanismem, zaražením dříku femorální náhrady do přesně padnoucího lůžka. Pro pevnost a trvalost fixace necementované endoprotézy musí primární stabilita přejít ve stabilitu sekundární, která vznikne vrůstem kosti do povrchu implantátu. Z tohoto důvodu se doporučuje odlehčení operované dolní končetiny do doby, než dojde k trasformaci kontaktu kosti s povrchem endoprotézy. Zátěž je dovolena většinou po třech měsících od data operace. Tento typ endoprotézy se doporučuje pacientům do 60 let věku (Dungl, 2005; Solomon, 2010).

18

1.2.6.3 Hybridní totální endoprotézy Hybridní totální endoprotéza je kombinací obou předchozích typů. Nejčastěji se jedná o cementovaný femorální dřík a necementovanou jamku. Tento typ je oblíben u lidí mezi 60 a 70 lety (Solomon, 2010).

1.2.6.4 Resurfacing Jedná se o povrchovou, novou, moderní metodu náhrady kyčelního kloubu, která je vhodná zejména pro mladší pacienty. Povrch hlavice stehenní kosti je pouze obroušen a je na něj nanesen mimořádně odolný kov. Původní jamka se vyfrézuje a taktéž vystele stejným kovem jako hlavice. Nedochází tedy k výměně celého kloubu, ale pouze třecích ploch. Podmínkou pro tuto operaci je zachovalá stehenní kost a aktivní věk pacienta. Mezi největší výhody patří rychlé zotavení, menší náročnost operace, větší možnost získat zpět původní stereotyp stoje a chůze a také menší bolestivost (www.lekari-online.cz).

1.2.7 Fixace totální endoprotézy kyčelního kloubu Kvalitní fixace endoprotézy do kosti tvoří základ pro dobré výsledky. Endoprotéza během života pacienta od doby implantace prochází třemi stadii fixace. Primární fixace: zajišťuje stabilitu implantátu během prvních třech měsíců po operaci. Její kvalita je dána především správnou operační technikou (Dungl, 2005). Sekundární fixace: závisí na vlastnostech povrchové úpravy a použitém materiálu. Navazuje na primární fixaci s délkou trvání několika let. U necementované endoprotézy se jedná o vrůstání kostních trámců do povrchové struktury implantátu. V případě cementované endoprotézy jde o endostální a kortikální remodelaci (Dungl, 2005). Terciální fixace: kost se remodeluje dle zátěže. K této stabilitě dochází v průběhu 5 až 10 let od implantace (Dungl, 2005). 19

1.2.8 Operace totální endoprotézy kyčelního kloubu Implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu je závažným zákrokem, který představuje pro pacienta určitá rizika. Z tohoto důvodu je nezbytná spolupráce internisty, anesteziologa a operatéra, včetně důkladného interního předoperačního vyšetření. Aloplastiky kyčelního kloubu se provádí v celkové, popřípadě lokální anestezii. O jejím typu rozhoduje anesteziolog po konzultaci s pacientem. Operace se musí provádět v dokonale aseptickém prostředí za dodržování všech ochranných opatření, aby se zamezilo vzniku pooperační infekce. Od doby první uskutečněné implantace se vyvinuly nové chirurgické techniky a postupy, které se při této operaci používají (Koudela a kol., 2003). Operační přístupy U

primární

operace

kyčelního

kloubu

lze

použít

přístup

anterolaterální,

posterolaterální a laterální (Čech-Džupa, 2004). Vlastní operační výkon se skládá z následujících kroků:

1)

Nad postiženým kyčelním kloubem se provede kožní řez.

2)

V další fázi dochází k preparaci a uvolnění svalů v okolí kyčelního kloubu, jenž způsobí oslabení a sníženou funkci těchto svalových skupin po operaci. Doba potřebná pro zahojení a jizvení této oblasti je asi 4 až 6 týdnů. Během této doby musí pacient dodržovat určitá pravidla, aby nedošlo k vykloubení endoprotézy.

3)

Následující krok spočívá v odstranění původní poškozené hlavice kyčelního kloubu. Při proniknutí přímo ke kyčelnímu kloubu dochází k vykloubení hlavice z jamky. Speciální oscilační pilou se část krčku stehenní kosti a hlavice odříznou.

4)

Dále se musí poškozená kloubní jamka připravit k implantaci jamky umělé, což se udělá frézou, kterou se obrousí zbytek chrupavky spolu s částí kosti z kloubní jamky. Do vyfrézované jamky polokulovitého tvaru se vloží kovový plášť acetabulární komponenty, který musí přesně dosednout.

5)

Implantaci acetabulární komponenty předchází zkouška tzv. zkušební komponentou, kterou se operatér ujišťuje, že implantát přesně zapadne do vyfrézované jamky. Drží-li zkušební implantát pevně a kvalitně v jamce, může se přistoupit k implantaci konečné komponenty. 20

6)

K zavedení femorální komponenty se musí speciálními frézami a rašplemi připravit dřeňový kanál. V případě femorální komponenty se taktéž dělá zkouška implantátem zkušebním. Sedí-li vše, tak jak je nezbytné, provede operatér implantaci dříku do dřeňového kanálu stehenní kosti. Snahou operatéra je docílit stejné délky obou končetin. Není to však možné vždy. Například pokud by díky tomu vznikla nestabilita a nebezpečí vykloubení endoprotézy.

7)

Po implantaci obou částí endoprotézy se na femorální část nasadí zkušební hlavička. Jednotlivé zkušební hlavičky se liší hloubkou otvoru, do kterého se zasouvá krček femorálního dříku. Správná hloubka otvoru hlavičky je základem pro optimální pevnost po zakloubení.

8)

Poslední krok tvoří zakloubení komponent endoprotézy. Po dokončení této operace se zavede pacientovi odsavná drenáž a nasadí se heparin nebo jeho deriváty jako prevence tromboembolické nemoci. K tomu přispívají také elastické bandáže (Koudela a kol., 2003; www.r-med.eu).

1.2.9 Nejnovější trendy Miniinvazivní chirurgie. Podstatou této metody je malá operační rána s cílem minimálního poškození tkáně, zamezení vzniku nežádoucích účinků a poskytnutí co možná největšího komfortu pro pacienta. Nevýhodou je vysoká náročnost pro operatéra (www.lekari-online.cz). Počítačem asistovaná chirurgie. Jedná se o kombinaci operační techniky s počítačem. Operatér má i při minimální operační ráně díky navigačnímu systému v počítači přehled o celé operované oblasti a přístupových cestách (www.lekari-online.cz).

1.2.10 Komplikace operace totální endoprotézy kyčelního kloubu V důsledku jakéhokoliv operačního výkonu mohou vzniknout pooperační komplikace, tudíž i implantace TEP s sebou nese určitá rizika. Mezi nejčastější komplikace patří: 

Tromboflebitida, flebotrombosa.



Infekce v oblasti endoprotézy. 21



Poranění důležitých nervově-cévních struktur.



Luxace TEP.



Aseptické uvolnění TEP při osteolýze, mechanickým selháním endoprotézy.



Heterotopická osifikace.



Periprotetické zlomeniny.



Nestejná délka končetin.

Nejzávažnější komplikací vůbec je smrt spojená s operačním výkonem. V praxi je považována za nejčastější komplikaci bolest, která může mít různé příčiny (Dungl, 2005; Solomon, 2010).

1.2.11 Revizní operace totální endoprotézy kyčelního kloubu Největším problémem TEP kyčelního kloubu je její časově omezené trvání. Zvyšující se počet primárních implantací v relativně mladém věku s sebou nese také nárůst pacientů, kteří přichází k revizním operacím TEP. Revizní implantáty jsou někdy až o polovinu dražší než původní, operace je obtížnější, vyžaduje delší čas, krevní ztráta je vyšší, stejně jako incidence infektů a tromboembolických nemocí. Mnohem častěji se uvolňuje samotná jamka než femorální komponenta (Štědrý, 2001; Dungl, 2005). Revizní operace je indikována z důvodu bolestivého, aseptického uvolnění jedné nebo obou komponent, při progresivní ztrátě kosti, deformaci nebo neúplné zlomenině dříku nebo při plné fraktuře, při bolestivé recidivující subluxaci, či luxaci endoprotézy a u infikované TEP (Dungl, 2005).

22

1.3 Rehabilitace po totální endoprotéze

Rehabilitace po TEP kyčelního kloubu se obvykle rozděluje do třech fází:  předoperační rehabilitace,  pooperační rehabilitace v průběhu hospitalizace,  rehabilitační program po propuštění z nemocnice (Koutný, 2001).

1.3.1 Předoperační rehabilitace

Součástí předoperační rehabilitační péče je vyšetření spočívající v odebrání anamnézy, vyšetření aspekcí, palpační vyšetření lokální, antropometrické a goniometrické měření, vyšetření svalové síly, zkrácených svalů, pohybových stereotypů a chůze. Cílem rehabilitační léčby v tomto období je především zlepšení celkové kondice, edukace pacienta o průběhu časného pooperačního období, o potřebě včasné vertikalizace a aktivního přístupu k rehabilitaci. Dále se zde uplatňuje reedukace správných pohybových stereotypů extenze a abdukce v kyčelním kloubu, nácvik správného posazování nejprve s podložkou mezi koleny, nastavení správné výšky berlí, trénink chůze s odlehčováním postižené končetiny s francouzskými holemi (dále FH) nebo podpažními berlemi (Kolář, 2009; Simová, 2007). Dle Kříže (2009) je nácvik chůze o 2 francouzských holích s plným odlehčením postižené dolní končetiny nejdůležitější z celé předoperační rehabilitace. Právě dobře zvládnutá chůze s odlehčením bolestivé dolní končetiny má efekt jak v celkovém zlepšení fyzické kondice, tak i v posílení svalů horních končetin.

23

1.3.2 Pooperační rehabilitace v průběhu hospitalizace

Tato fáze rehabilitace začíná na JIP, kam je pacient po operaci přeložen. Její časné zahájení přispívá k prevenci tromboembolických komplikací a vzniku svalové atrofie. Postup v rehabilitaci se liší dle jednotlivých pracovišť, která mají vypracovaný vlastní rehabilitační plán a postup. Snaha předejít vzniku tromboembolické nemoci spočívá v bandážování DKK, podávání antikoagulancií a cvičení cévní gymnastiky. Operovaná DK se od 0. dne polohuje do abdukce a extenze pomocí abdukčního klínu, který se využívá také na přetáčení a zpočátku při kondičním cvičení. Pro eliminaci luxačního rizika se první dny po operaci přikládá antirotační botička předcházející nežádoucí zevní rotaci (Kolář, 2009). Časně po operaci se zahajuje rehabilitace dechovou gymnastikou, kondičním cvičením zdravé DK a HKK. Zvláště je důležité posílit m. triceps brachii kvůli jeho významu pro oporu při chůzi o berlích. U operované DK se cvičí aktivně hlezenní kloub, izometrické cvičení m. quadriceps femoris a gluteálních svalů. Postupně se přidává aktivní asistované cvičení flexe do 90 stupňů a abdukce v kyčelním kloubu. Dále se věnuje pozornost nácviku správného sedu na vysoké posteli s DKK z lůžka s oporou horních končetin. Pokud pacient vše dobře toleruje, tak se obvykle druhý až třetí den po operaci

začíná s vertikalizací

(Koutný, 2001; Simová, 2007). Na některých pracovištích se dle Koutného (2001) z důvodu většího odlehčení a stability používají nejprve podpažní berle. Pro běžnou pooperační rehabilitaci postačují francouzské hole, které pacientům často lépe vyhovují. Chůze je trojdobá s přikládáním operované končetiny bez zatěžování v pořadí: 1. FH, 2. operovaná DK, 3. zdravá DK. Při chůzi je důležité, aby pacient nevytáčel končetinu do zevní rotace, délka kroku musí být stejná. Pacient by měl mít vždy zabandážované dolní končetiny, než se postaví. Ke snížení rizika pádu a zkvalitnění chůze je vhodná pevná obuv přes patu. Dále se trénuje chůze na toaletu opatřenou nástavcem (Hromádková, 2002). Postupně se přidává relaxace svalových skupin, které jsou ve zvýšeném napětí, posilování oslabených svalových skupin, cvičení proti odporu, chůze po schodech. Pořadí při chůzi do schodů je 1. zdravá DK, 2. operovaná DK, 3. FH. Při chůzi ze schodů je pořadí stejné jako při chůzi po rovině. Správný stereotyp chůze by měl mít pacient stále na paměti. Významnou roli mají gluteální svaly. Ve stojné fázi kroku fungují jako laterální stabilizátory pánve, které zabraňují při stoji na jedné dolní končetině poklesu pánve na protilehlé straně. 24

Po celou dobu rehabilitace platí zásada, že zátěž ordinuje operatér. Po extrakci stehů se přidává péče o jizvu (Dungl, 2005; Simová, 2007; Kolář, 2009). Jakmile pacient zvládá chůzi o 2 FH bez zatěžování operované DK a je-li jeho celkový zdravotní stav v pořádku, může být propuštěn z nemocnice (Gulášová, 2008).

1.3.3 Rehabilitační program po propuštění z nemocnice

Posthospitalizační péče začíná po propuštění pacienta z nemocnice. Někteří pacienti, především s omezenou hybností operovaného kloubu nebo s obtížným nácvikem chůze, pokračují v ústavní rehabilitaci na lůžkových rehabilitačních odděleních nebo v lázních. Komplexní lázeňskou terapii indikuje ortoped, rehabilitační lékař nebo revmatolog. Po schválení revizním lékařem a dle indikačního seznamu jsou doporučovány např. lázně Velichovky, Bohdaneč, Třeboň. Vhodná je také návaznost ambulantní rehabilitace na nemocniční, která pomáhá udržovat správné pohybové stereotypy a kontrolovat cvičení. V této fázi rehabilitace se postupně zvyšuje intenzita cvičení a po RTG kontrole pokud je vše v pořádku, tak i zátěž, což usnadňuje pacientovi začlenění do běžného života (Macek, 2007; Kolář, 2009). Je důležité, aby pacient i s běžnou infekcí navštívil lékaře, protože přítomnost každého cizorodého materiálu v organismu znamená zvýšené riziko vzniku infekce a je nutné podávat antibiotika. Po 3 až 6 měsících, pokud neurčí operatér jinak, bývá povolena plná zátěž. Pacient může řídit automobil se zvýšenou úrovní sedadla. Veškeré aktivity po operaci se musí vykonávat s dodržováním zásad po operaci TEP (Dungl, 2005; Sosna, 2003).

1.3.4 Zásady po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu

-

Cvičit alespoň dvakrát denně dle pokynů fyzioterapeuta – vleže na zádech, břiše, vsedě a ve stoje.

-

Necvičit s operovanou DK flexi v kyčelním kloubu nad 90 stupňů, rotace, addukci přes střední rovinu.

25

-

Necvičit flexi v kyčelním kloubu s nataženou DK, protože se zvýší zátěž na okraj jamky, prodlužuje se páka, která působí na kyčelní kloub a zvyšuje se tak riziko luxace TEP.

-

Nekřížit DKK, nedávat nohu přes nohu.

-

Nenosit těžší břemena.

-

Mít vyšší pevné rovné lůžko, vkládat mezi DKK větší polštář.

-

Nesedat do hlubokého křesla, na nižší židli, při sedu rozložit váhu na obě půlky hýždí.

-

Chodit v pevné obuvi s uzavřenou patou bez podpatku nebo s podpatkem do 3 cm.

-

Chodit o berlích s odlehčováním dle doporučení operatéra, nechodit po mokrém povrchu, při námraze použít protiskluzové nástavce na francouzské hole.

-

Neoblékat si ponožky a boty z počátku sám nebo použít pomůcky jako je navlékač ponožek, dlouhá lžíce na boty.

-

Při oblékání začít operovanou DK, při svlékání zdravou DK.

-

Snížit tělesnou hmotnost, protože nadváha vede k rychlejšímu opotřebování kloubní náhrady.

-

Nedělat dřepy, nepředklánět se.

-

Docházet na pravidelné kontroly, v případě obtíží ihned kontaktovat operatéra. Všechny uvedené zásady musí být dodržovány 3 měsíce po operaci. Zvýšená opatrnost je však nutná i nadále (Dungl, 2005; Sosna, 2003).

1.3.5 Sportovní aktivity po totální endoprotéze kyčelního kloubu Sportovní aktivity mají výrazný pozitivní psychický, fyzický, ale i sociální vliv na kvalitu života pacientů po TEP kyčelního kloubu. Negativně se však sport může u těchto pacientů podepsat na zkrácení životnosti endoprotézy, přičemž hlavní riziko spočívá v dřívějším opotřebování protézy. Zvyšuje se také možnost dislokace a fraktur endoprotézy nebo v jejím okolí. Omezit by se měly sporty, při kterých dochází k nárazům, rotacím nebo zvedání těžšího náčiní. Mezi nevhodné sporty tedy například patří jízda na koni, lyžování 26

na neupraveném terénu, volejbal, basketbal. Doporučuje se plavání, turistika, jízda na kole a golf (Koutný, 2001; Gulášová, 2008).

1.3.6 Fyzikální terapie Fyzikální terapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu se využívá v péči o jizvu, při otoku končetin, chceme-li podpořit hojení rány, při bolestech operované rány, při poranění nervů. Endoprotéza je z kovového materiálu, proto je při elektroterapii kontraindikována její lokalizace v proudové dráze. Dříve se také považovala magnetoterapie za kontraindikaci. Jelikož se používají pro implantáty nové materiály, o indikaci nebo kontraindikaci magnetoterapie rozhoduje operatér (Kolář, 2009).

1.3.6.1 Mechanoterapie Z mechanoterapie se nejvíce uplatňují techniky měkkých tkání v oblasti jizvy, protože při hojení může docházet k jejímu ulpívání k podkoží. Nejprve ovlivňujeme okolí jizvy pomocí ,,esíček“ a zhruba po měsíci od operace můžeme zařadit tlakovou masáž jizvy. Doporučuje se promazávání jizvy vepřovým nesoleným sádlem. Mezi mechanoterapii řadíme také motorovou dlahu, která provádí plynulý kontinuální pohyb s cílem dosažení větší flexe v kyčelním i kolenním kloubu. Někdy se pro svůj antiedematózní účinek užívá lymfodrenáž (přístrojová, manuální) nebo vakuum-kompresivní terapie (Poděbradský, Vařeka, 1998; Simová, 2007).

1.3.6.2 Elektroterapie Jak už bylo výše zmíněno, vzhledem k přítomnosti kovového materiálu v proudové dráze je většina elektroterapeutických procedur kontraindikována. Dosti často se indikuje distanční elektroterapie, během níž vzniká elektrický proud v hloubce tkáně prostřednictvím elektromagnetické indukce. Využívá se složky elektrické a magnetická složka je zde potlačena. Účinek je analgetický, vazodilatační, protizánětlivý, myorelaxační a zlepšení hojení měkkých tkání. Délka aplikace je 20-30 minut jedenkrát denně. Pacientům po TEP se nejčastěji aplikují Bassetovy proudy (Poděbradský, Vařeka 1998).

27

1.3.6.3 Termoterapie Pozitivní termoterapie se u pacientů po TEP doporučuje až po zhojení operační rány. V pooperačním období se proto využívá kryoterapie, především ve formě kryosáčků s teplotou -18º C. Sáčky se přikládají zabalené alespoň v jedné vrstvě látky přímo na jizvu, s cílem omezit tvorbu otoků, hematomů a snížení bolesti (Simová, 2007).

1.3.6.4 Hydroterapie Dle Koláře (2009) mohou být vodoléčebné procedury aplikovány až po dokonalém zhojení rány. Hydrokinezioterapie je pohybová léčba ve vodě formou individuálního nebo skupinového cvičení. Ideální je indiferentní teplota vody. Využíváme zde zvýšeného odporu proti pohybu, který klade voda, a zároveň odlehčení celého těla ve vodním prostředí. Léčebné

účinky cvičení ve vodě jsou zmírnění bolesti, svalová relaxace, zlepšení rozsahu pohybu, zlepšení cirkulace, ztráta strachu z funkčních aktivit, zlepšení rovnováhy a celkového psychického stavu. Vířivá koupel: využívá účinku indiferentní teplé vody a silného mechanického dráždění vířící vodou ke zvýšení prokrvení končetin, zlepšení místního metabolismu a k aktivaci kožních receptorů. Perličková koupel: svým sedativním a jemně masážním účinkem přispívá k celkové relaxaci (Simová, 2007; Poděbradský, Vařeka, 1998).

1.3.6.5 Fototerapie Laser: se po implantaci TEP využívá díky jeho příznivému účinku na hojení jizvy. Efekt je především biostimulační (aktivace tvorby kolagenu, zvýšená vaskularizace tkáně, zvýšení pevnosti tkáně v tahu, urychlení regenerace krevních a lymfatických cév, dozrávání epitelu), protizánětlivý, antiedematózní, analgetický.

Polarizované, polychromatické světlo: má rovněž příznivý vliv na hojení jizvy a redukci otoků, zvyšuje buněčnou imunitu. Jeho zdrojem může být biolampa. Délka aplikace je 4-6 minut jedenkrát denně (Simová, 2007; Poděbradský, Vařeka, 1998).

28

1.3.7 Ergoterapie Ergoterapie čerpá z lékařských i sociálních věd. Její krátkodobé cíle jsou zaměřeny na udržení,

rozvoj,

podporu

nebo

kompenzaci

ztracených

dovedností

v oblasti

senzomotorické, psychické, kognitivní a sociální. Využívá metod, které vychází z činností každodenního života. Nedílnou součástí ergoterapie je vybavení pacienta potřebnými kompenzačními

pomůckami

a

nácvik

jejich

používání za

účelem

soběstačnosti.

Mezi pomůcky patří berle, klíny, nazouváky ponožek, podavače předmětů, nástavce na toaletu, dlouhá lžíce na obuv atd. Pacienti jsou také poučeni o jízdě v automobilu, a sexuálním životě, ze kterého mají často až nadměrné obavy (Dungl, 2005). Léčba pacientů po implantaci TEP je dlouhodobější záležitostí. Návrat do zaměstnání bývá po půl roce nebo déle. Pacienti čelí různým omezením. Je nutná trpělivost, proto důležitou součástí ucelené rehabilitace je bezesporu sociální a psychologická složka.

29

1.4 Kvalita života Kvalita života je multidisciplinární pojem, který je v současné době velice frekventovaný a často se stává předmětem pro řadu výzkumů. Tento termín byl poprvé zmíněn již ve 20. letech, přičemž se do medicíny, psychologie a pedagogiky dostal skrze ekonomii a sociologii, v souvislosti s úvahami o ekonomickém vývoji a úloze státu v materiální podpoře obyvatelstva nižších společenských vrstev. Obecně lze říci, že studium kvality života v dnešní době je ve znamení hledání a identifikaci faktorů, které se spolupodílejí na dobrém a smysluplném životě a na pocitu lidského štěstí (Payne, 2005; Řehulková a kol., 2008). Slovo ,,kvalita“ je odvozeno z latinského základu ,,qualis“ v překladu znamenající ,,jaký“. Kvalita tedy vyjadřuje jakost, hodnotu nebo charakteristický rys, kterým se určitý jev jako celek odlišuje od jiného celku. Vytvořit jednotnou definici kvality života je velice obtížné, neboť se používá v mnoha vědních oborech, kde nabývá specifických odstínů (Řehulková a kol., 2008; Zeman, 2008). Například Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje kvalitu života jako ,,individuální vztah člověka k jeho vlastním životním cílům, očekávaným hodnotám a zájmům, v daném kulturním, sociálním a environmentálním kontextu“ (WHO, 2007). V medicíně a zdravotnictví se termín kvalita života používá od 70. let a těžiště zkoumání je posunuto směrem k oblasti psychosomatického a fyzického zdraví. Zájem lékařů by měl být také o to, jaká je kvalita života pacientů, kteří trpí různými nemocemi, či jaký je dopad konkrétní zvolené terapie na kvalitu jejich života. Nejčastěji používaným pojmem je HRQoL (Health Related Quality of Life), což znamená kvalita života podmíněná zdravím. Standardizované dotazníky shrnují subjektivní a současně kvantifikovaná měření vnímání zdraví a chodu životních funkcí ve fyzické, emoční a sociální sféře. Na kvalitu života mají velký vliv psychologické aspekty, na což poukazuje řada lékařů zabývajících se tzv. psychosomatickou medicínou. Poukazují na to, že u řady onemocnění by zlepšení životního stylu, správná životospráva, vyřešení osobních problémů a konfliktů mohlo pomoci daleko lépe než vlastní medikamentózní léčba (Payne, 2005; Zeman, 2008).

30

1.4.1 Hodnocení kvality života Věk, pohlaví, polymorbidita, rodinná situace, ekonomická situace, vzdělání, náboženství, kulturní zázemí a spojení dalších faktorů jsou výslednicí celkové kvality života. Metody, které zjišťují kvalitu pacientova života v souvislosti se zdravím, přináší mimo jiné informace, které jsou důležité jak pro lékaře, tak i pro samotného pacienta, dovolují monitorovat kvalitu péče a přinášejí navíc další informace, které neposkytují tradiční dotazníky (Řehulková a kol., 2008). Kvalitu života je možné hodnotit na základě objektivních a subjektivních přístupů, přičemž se za nejdůležitější považuje subjektivní hodnocení nemocného, to jak sám vnímá vlastní zdravotní situaci včetně schopnosti svého uplatnění v pracovním, rodinném i sociálním prostředí. Používají se dotazníky hodnotící důsledky nemoci na běžný život nemocného formalizovaným a standardizovaným postupem. V praxi je vytvořena celá řada dotazníků získávajících informace o kvalitě života, přičemž se za ,,zlatý standard“ považuje dotazník SF-36 (Slováček a kol., 2004; Payne, 2005). Dotazníky zjišťující kvalitu života se mohou rozdělit na dva základní typy - generické (obecné) a specifické. Generické dotazníky – slouží k všeobecnému hodnocení celkového stavu nemocného bez ohledu na konkrétní onemocnění, jsou použitelné pro všechny skupiny populace, přičemž nezáleží na věku, pohlaví apod. Nejznámějšími dotazníky jsou Karnofsky Performence Status Scale, Activities of Daily Living (ADL), Short Form 36 Health Subject Questionnaire (SF 36) a další. Specifické dotazníky – jsou jednoznačně senzitivnější, vytvořené pro jednotlivé typy onemocnění. Mezi tyto dotazníky patří například Kidney Disease Quality of Life (KDQOL) využívaný u pacientů s chronickým selháním ledvin nebo dotazník Quality of Life Enjoyment and Statisfaction (Q-LES-Q). Nevýhodou těchto dotazníků je, že jejich prostřednictvím není možné hodnotit všeobecné vlastnosti, které se spolupodílí na celkové kvalitě života (Slováček a kol., 2004; Gurková, 2011).

31

1.4.1.1 Dotazník Short Form-36 SF-36 patří do skupiny generických dotazníků a byl vytvořen s cílem poskytnout hodnocení zahrnující všeobecné koncepty, které souvisí se zdravím. Není specifický pro žádné onemocnění, věk, pohlaví, či druh léčby. Originální verze byla v rámci projektu The International Quality of Life Assesment přeložená, validizovaná a standardizovaná ve více než 15 zemích, což je jeden z důvodů, proč je SF-36 tak hojně používaným nástrojem pro měření kvality života podmíněné zdravím. Zjišťování kvality života má smysl pro pacienty, lékaře, výzkumníky a správce celého spektra zdravotnické péče (Gurková, 2011). Mezi základní aplikace dotazníku patří: -

měření zlepšení, případně zhoršení zdravotního stavu

-

předvídání nákladů na zdravotní péči

-

posouzení účinnosti léčba

-

porovnání zátěže onemocnění v populaci (www.qualitymetric.com). Dotazník obsahuje 36 položek a každá položka má několik navržených odpovědí

na principu škálové stupnice. Dotazník hodnotí 8 základních dimenzí, které ovlivňují kvalitu života, navíc obsahuje jednu otázku, která nepatří do žádné z těchto dimenzí. Tato otázka zjišťuje stav současného zdraví ve srovnání se zdravotním stavem před rokem. Pro zjednodušení interpretace byly jednotlivé dimenze ještě rozděleny na 2 škály, které zvlášť hodnotí fyzické a psychické zdraví. Fyzické zdraví reprezentují subškály: -

omezení fyzických aktivit v důsledku tělesných zdravotních problémů

-

omezení ve vykonávání sociálních aktivit v důsledku tělesných zdravotních problémů

-

omezení ve vykonávání obvyklých činností v důsledku tělesných zdravotních problémů

-

bolest

-

celkové vnímání zdraví

32

Mentální zdraví reprezentují subškály: -

vitalita (míra energie, únava)

-

omezení ve vykonávání sociálních aktivit v důsledku emocionálních problémů

-

omezení ve vykonávání obvyklých činností v důsledku emocionálních problémů

-

všeobecné mentální zdraví

-

celkové vnímání zdraví (Gurková, 2011; Musil-Filip, 2011; Kalantar – Zadeh, 2003). Vlastní hodnocení dotazníku je prováděno jako skórovací algoritmus počítaný

pro každou dimenzi zvlášť. Tyto dimenze nabývají hodnot 0 – 100, přičemž nižší hodnota znamená obecně horší hodnotu dané dimenze a snižuje tedy celkovou kvalitu života. U vyšších hodnot je tomu naopak. Výsledné hodnoty se počítají jako aritmetický průměr jednotlivých odpovědí. Dotazník SF-36 včetně tabulky hodnocení uvádím v příloze (Slováček a kol. 2004).

33

1.5 Funkční soběstačnost Stejně jako neexistuje jediná definice kvality života, tak je tomu i pro soběstačnost. Definic pro slovo soběstačnost lze najít hned několik. Jedna z nich popisuje soběstačnost jako schopnost být nezávislý na pomoci druhé osoby v základních sebeobslužných činnostech. Jiná zase jako schopnost uspokojit základní životní potřeby v konkrétních životních podmínkách bez cizí pomoci. Kvalitativně sem patří samostatnost, kdy je soběstačnost předpokladem pro schopnost samostatně žít, popřípadě pracovat (Zahradnická, 2004).

1.5.1 Test funkční soběstačnosti (FIM test) Test funkční soběstačnosti (Functional Independence Measure) byl vytvořen v roce 1984 institucemi American Academy of Physical Medicine a American Congress of Rehabilitation Medicine. Vychází ze základního hodnocení testu Barthelové, ale je doplněn sledováním kognitivních funkcí. Pro svoji přesnost je FIM test vhodný v programech vyšetření, pro sledování průběhu terapie, pro argumentaci terapeutických postupů. Schopnosti pacienta jsou měřeny v oblastech každodenních činností, mobility, komunikace a kognitivních funkcí. Právě měření kognitivních funkcí, které se hodnotí společně s pohybovými dovednostmi, je předností FIM testu v porovnání s jinými dotazníky (Vaňásková, 2004; Kolář, 2009) V testu se hodnotí 18 činností rozdělených do 6 kategorií: -

soběstačnost

-

kontrola sfinkterů

-

přesuny

-

lokomoce

-

komunikace

-

sociální aspekty Každá z funkcí je hodnocena sedmistupňovou bodovou škálou. Celkové skóre je

v rozpětí 18 až 126 bodů (pohybová dovednost 13 až 91 bodů a psychické funkce 5 až 35 bodů). 34

Hodnocení: Soběstačnost 7. Plná soběstačnost – všechny činnosti jsou provedeny běžným způsobem, s jistotou, bez omezení, bez pomůcek, nebo bez pomoci jiné osoby a v přiměřeném čase. 6. Částečná soběstačnost – k činnosti je nezbytná pomůcka, nebo je pro provedení úkolu potřeba delší časový úsek. Částečná závislost Pacient zvládne vykonat více než polovinu úkolu samostatně. 5. Potřebný dohled – pacient potřebuje k úkolu pouze dohled jedné osoby, pokyn, nikoliv však tělesný kontakt. Pomocník může připravit potřebné pomůcky. 4. Minimální pomoc – potřebuje fyzickou pomoc, ale 75 % úkolu vykoná pacient sám. 3. Střední pomoc – pacient potřebuje větší pomoc druhé osoby, ale stále provede 50 až 75 % úkolu samostatně. Plná závislost Pacient provede samostatně méně než polovinu úkolu, potřebuje výraznou nebo úplnou pomoc. 2. Výrazná pomoc – pacient provede 25 % úkolu samostatně. 1. Plná pomoc – pacient dokáže samostatně splnit méně než 25 % úkolu. Tabulka FIM bude uvedena v příloze (Vaňásková, 2004; Švestková, 2008; Kolář, 2009).

35

1.6 Cíle práce a pracovní hypotézy

1.6.1 Cíle práce Cílem této práce bylo:  Hodnocení funkční soběstačnosti a kvality života u pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu v důsledku léčebné rehabilitace.  Zjistit, zda má vliv na funkční soběstačnost a kvalitu života skutečnost, jestli pacient podstoupil operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu poprvé nebo mu byla jedna totální endoprotéza kyčelního kloubu implantována již v minulosti.  Prověřit, zda má vliv na kvalitu života a funkční soběstačnost věk pacientů.  Porovnat závislost výsledků výstupního vyšetření celkového fyzického zdraví (PCS) dotazníku SF-36 a výstupního vyšetření motorického skóre FIM testu.

36

1.6.2 Pracovní hypotézy

1. Předpokládám, že dojde u pacientů ke zlepšení ve kvalitě života a funkční soběstačnosti při porovnání vstupních a výstupních hodnot. 2. Předpokládám, že pacienti po druhé totální náhradě kyčelního kloubu budou mít vyšší kvalitu života a funkční soběstačnost při výstupním vyšetření než pacienti po první implantaci totální náhrady kyčelního kloubu. 3. Procento zlepšení mezi vstupním a výstupním vyšetření bude výraznější u pacientů po první implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. 4. Předpokládám, že kvalita života a funkční soběstačnost bude závislá na věku pacientů. 5. Očekávám statisticky významnou závislost mezi celkovým fyzickým zdravím (PCS) a motorickou složkou (FIMm) funkční soběstačnosti.

37

2 METODIKA 2.1 Vyšetřované osoby Do vyšetřovaného souboru bylo zařazeno 16 pacientů, u kterých byla v období od října do prosince 2012 provedena implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu. Studie se zúčastnilo 8 pacientů po operaci primární totální endoprotézy kyčelního kloubu a 8 pacientů, kteří primární totální endoprotézu mají již delší dobu a byla jim provedena revizní operace této totální endoprotézy nebo jim byla implantována endoprotéza na druhostranný kyčelní kloub. Tyto dvě skupiny pacientů jsou pojmenovány jako primární TEP a revizní TEP. V souboru bylo 10 žen a 6 mužů. Průměrný věk pacientů byl 68,75 roků a směrodatná odchylka byla ± 12,75. Nejnižší věk byl 39 let u ženy a nejvyššího věku v souboru taktéž dosahovala žena a to 89 let. Při zařazení do studie nebyl brán ohled na typ operace, ani zda je endoprotéza cementovaná nebo necementovaná. Všichni pacienti byli obeznámeni o průběhu a důvodu vyšetření a s účastí na studii souhlasili. Každý z pacientů podepsal informovaný souhlas.

Tab. 1. Charakteristika vyšetřovaného souboru VĚK Charakteristika souboru X ± SD Celý soubor (n=16)

68,75 ± 12,75

Primární TEP (n=8)

69,63 ± 13,36

Revizní TEP (n=8)

67,88 ± 12,05

Med

71 75,5 63

Vysvětlivky: n – počet pacientů, X – průměrný věk, SD – směrodatná odchylka, Med- medián

38

Graf. č. 1. – Grafické zobrazení průměrného věku ve vyšetřovaném souboru

2.2 Metodika Ke zhodnocení výsledků vyšetření byl použit FIM test a dotazník SF – 36.

Test funkční soběstačnosti – Functional independence measure (FIM) FIM test hodnotí míru funkční soběstačnosti. Vychází ze základního hodnocení indexu Barthelové a je doplněn o kognitivní složku. Testuje se 18 činností, které jsou rozděleny do 6 oblastí. 1. oblast – soběstačnost zahrnuje otázky týkající se jídla, úpravy zevnějšku, koupání, oblékání horní poloviny těla, oblékání dolní poloviny těla a zvládání intimní hygieny. 2. oblast – kontrola sfinkterů obsahuje dvě otázky a to kontinence moči a kontinence stolice. 3. oblast – přesuny ukazuje, jak pacient zvládá mobilitu na lůžku, přesuny na židli, vozík, toaletu, do vany a do sprchy. 4. oblast – lokomoce (pohyblivost) udává, jak se pacient dokáže pohybovat. Zda jezdí na vozíku nebo chodí po rovině a po schodech. 39

5. oblast – komunikace zahrnuje dvě otázky. Jedna otázka se týká toho, jak pacient chápe to, co mu sdělujeme a co se kolem něho děje a druhá otázka zjišťuje, jak je pacient schopen vyjadřovat se. 6. oblast – sociální aspekty řeší otázky sociální interakce, řešení problémů a paměti. První čtyři oblasti dohromady tvoří motorické skóre FIM testu a následující dvě oblasti zase kognitivní skóre FIM testu. Jednotlivé funkce jsou hodnoceny v rozmezí 1 až 7 bodů. Celkově může pacient získat až 126 bodů, přičemž maximum motorického skóre je 91 bodů a maximum kognitivního skóre je 35 bodů (Zahradnická, 2004; Vaňásková, 2005; Schuler-Oster, 2010).

Tab. 2. – Rozdělení funkčních úrovní FIM (Krivošíková 2011)

Nezávislost

7 úplná nezávislost 6 modifikovaná nezávislost

Nevyžaduje asistenci

5 dohled 4 minimální asistence Částečná závislost

(klient = 75%)

Vyžaduje asistenci

3 mírná asistence (klient = 50%)

2 maximální závislost Úplná závislost

(klient = 25%)

1 celková závislost (klient = 0%)

40

Vyžaduje asistenci

Hodnocení kvality života - Dotazník Short Form-36

Dotazník Short Form-36 (SF-36) je generický dotazník používaný ke zjištění kvality života v souvislosti se zdravím. Dotazník je citlivý ke všem zdravotním problémům fyzického charakteru a taktéž k celkovému duševnímu zdraví. Obsahuje 36 položek a každá položka má několik navržených odpovědí na principu škálové stupnice. Dotazník hodnotí 8 základních dimenzí, které ovlivňují kvalitu života, navíc obsahuje jednu otázku, která nepatří do žádné z těchto dimenzí. Tato otázka zjišťuje stav současného zdraví ve srovnání se zdravotním stavem před rokem. Pro zjednodušení interpretace byly jednotlivé dimenze ještě rozděleny na 2 škály, které zvlášť hodnotí fyzické a psychické zdraví (Vaňásková, 2005; Musil-Filip, 2011). 8 dimenzí dotazníku SF-36 PF – Fyzická aktivita (Physical functioning) se skládá z 10 otázek, které vypovídají o tom, jak zdraví pacienta omezuje usilovné činnosti, středně namáhavé činnosti, zvedání nebo nošení běžného nákupu, chůzi po rovině několik metrů až jeden kilometr, chůzi po schodech do jednoho nebo několika pater a koupání, či oblékání bez cizí pomoci. RP – Omezení fyzické aktivity (Role-Physical) zjišťuje pomocí 4 otázek, zda byl pacient kvůli zdravotním problémům v posledních 4 týdnech omezen v druhu práce nebo jiných činnostech, zda měl potíže při práci, jestli udělal méně práce, než chtěl a jestli se zkrátil čas, který věnoval práci nebo jiné činnosti. BP – Bolest (Bodily pain) obsahuje dvě otázky o tom, jak silnými bolestmi pacient trpěl v posledních 4 týdnech a do jaké míry mu tyto bolesti bránily v práci. GH – Všeobecné hodnocení zdraví (General Health) je dimenzí, která má 5 otázek. Otázky zjišťují, co si celkově pacient myslí o svém zdraví, co očekává od svého zdraví, jestli si myslí, že onemocní snadněji než jiní lidé nebo se domnívá, že je stejně zdravý jako kdokoliv jiný nebo zda si dokonce myslí, že je jeho zdraví perfektní. VT – Vitalita/Energie (Vitality) pomocí 4 otázek hodnotí, jak často se pacient v posledních 4 týdnech cítil plný elánu, plný energie nebo naopak unavený a vyčerpán. 41

SF – Společenská aktivita (Social Functioning) zahrnuje 2 otázky. První otázka požaduje po pacientovi, aby uvedl, jakou měrou omezovaly jeho zdravotní nebo emocionální potíže normální společenský život v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší domácnosti. Druhá otázka je podobná, ale zajímá se o omezení společenského života v posledním týdnu. RE – Omezení emočními problémy (Role-Emotional) získává pomocí 3 otázek informace o tom, zda emocionální potíže během posledních 4 týdnů způsobily zkrácení doby, kterou pacient věnoval práci nebo jiné činnosti, jestli pacient vykonal méně, než chtěl a byl-li při práci méně pozorný než obvykle. MH – Duševní zdraví/Mentální oblast (Mental Health) má 5 otázek týkajících se pacientových pocitů za poslední 4 týdny. Dotazujeme se jimi na nervozitu, deprese, pocity klidu a pohody, pocity pesimismu a smutku a pocity štěstí. Jedna otázka nepatří do žádné dimenze. Jedná se o otázku, která zjišťuje současný stav zdraví ve srovnání se stavem před rokem. Jednotlivé otázky dotazníku se hodnotí v rozmezí od 0 do 100 bodu. Číselné hodnoty jednotlivých otázek jsou uvedeny v dotazníku. Jednotlivým otázkám, které patří do určité dimenze, se přiřadí odpovídající počet bodů, ze kterých se vypočítá aritmetický průměr. Čím vyšší číselné hodnoty pacient dosáhne, tím vyšší by měla být kvalita jeho života (KalantarZadeh, 2003; Gurková, 2011; www.qualitymetric.com). Pro zjednodušení interpretace byly jednotlivé dimenze ještě rozděleny na 2 škály, které zvlášť hodnotí fyzické a psychické zdraví. Index celkové kvality života zahrnuje všech 8 domén dohromady. PCS – Celkové fyzické zdraví (Physical Component Summary) Sčítá dohromady dimenze ovlivňující fyzické zdraví:  Fyzická aktivita (PF)  Omezení fyzické aktivity (RP)  Bolest (BP)  Všeobecné hodnocení zdraví (GH)  Vitalita/Energie (VT) 42

Počítá se jako prostý aritmetický průměr všech těchto dimenzí, které ovlivňují fyzické zdraví. Hodnota se pohybuje od 0 do 100 bodů. Vyšší skóre znamená lepší celkové fyzické zdraví. MCS – Celkové psychické zdraví (Mental Component Summary) Agreguje jednotlivé dimenze, které ovlivňují psychické zdraví:  Všeobecné hodnocení zdraví (GH)  Vitalita/Energie (VT)  Společenská aktivita (SF)  Omezení emočními problémy (RE)  Mentální zdraví/Duševní oblast (MH) Stejně jako celkové fyzické zdraví se i zde počítá prostý aritmetický průměr. Dimenze jsou zaměřeny na ovlivnění psychického zdraví. Opět platí zásada, že čím bude vyšší výsledná hodnota, tím bude celkově lepší psychické zdraví. Index celkové kvality života (SF-36) Zahrnuje všechny psychické i fyzické dimenze. Počítá se jako prostý aritmetický průměr všech dimenzí. Vyšší výsledná hodnota znamená lepší kvalitu života (Kalantar-Zadeh, 2003; Vaňásková, 2004; Ware J. E., 2004; http://www.qualitymetric.com).

2.3 Matematicko - statistické zhodnocení Ke statistickému zpracování dat a tvorbě grafů jsem použila program Microsoft Office Excel a Word 2007 a program Statistica 10 MR1. Data jsou zpracována ve formě průměrů, směrodatných odchylek, mediánů. Dále bylo vypočítáno procento zlepšení mezi vstupním a výstupním vyšetřením. Soubor pacientů byl otestován Shapiro-Wilkovým testem normality dat. Pro porovnání dvou závislých proměnných byl použit Wilcoxonův neparametrický párový test. Výsledky byly posuzovány jako statisticky významné na hladině významnosti p˂0,001, p˂0,01 a p˂0,05. Pro posouzení vzájemných vztahů a závislostí jsem použila Spearmanův neparametrický korelační koeficient.

43

3 VÝSLEDKY 3.1 Hodnocení funkční soběstačnosti Celkový FIM test zahrnuje šest kategorií. Součet čtyř kategorií nám udává motorické skóre a součet dvou kategorií kognitivní skóre. V souboru pacientů, kteří jsou do hodnocení zapojeni, se neobjevily poruchy kognitivních funkcí, proto s výsledným kognitivním skóre FIM testu zvlášť nepracuji. 3.1.1 Hodnocení míry funkční soběstačnosti Posouzení funkčního stavu pacientů bylo provedeno pomocí FIM testu nejprve celého souboru tj. 16 pacientů. Dále jsem tento soubor rozdělila na dvě skupiny dle toho, zda se jedná o první implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (n=8), nebo již druhou (n=8). Statistické zhodnocení vstupních a výstupních hodnot celkového FIM testu uvádím v tabulce číslo 3 a v grafu číslo 2. Tab. 3. – Hodnocení míry funkční soběstačnosti FIM testu u jednotlivých souborů FIM výstup

FIM vstup Charakteristika souboru

Velikost Procento změny změny x±SD

p

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

98,88±14,62

104

112,44±11,35 117,5

13,56

13,71%

p ˂ 0,001

Primární TEP (n=8)

95,88±17,25

104

109,63±11,81 112,5

13,75

14,34%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

101,88±10,56

103,5

115,25±10,12 118,5

13,37

13,12%

p ˂ 0,05

Med

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, Medmedián, p- hladina statistické významnosti

44

U všech vyšetřovaných souborů došlo ke zlepšení funkční míry soběstačnosti. Nejvyšší rozdíl mezi vstupními a výstupními hodnotami je u skupiny primární TEP, kde procento zlepšení dosahuje hodnot 14,34%. U této skupiny došlo k největšímu zlepšení v porovnání se vstupními hodnotami, ale u skupiny revizní TEP a u celého souboru můžeme vidět, že průměrné vstupní i výstupní hodnoty jsou zde vyšší. Minimální hodnoty celkového vstupního i výstupního FIM testu se objevily u jedné ženy ze skupiny primární TEP, kdy vstupní hodnota dosáhla 56 bodů a výstupní hodnota 80 bodů. Naopak maximální hodnoty při vstupním i výstupním vyšetření z celého souboru má jeden muž ze skupiny revizní TEP. Jsou to hodnoty při vstupním testování 115 bodů a při výstupním 122 bodů.

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, *** - hladina statistické významnosti p˂ 0,001 Graf. č. 2 – Grafické rozložení průměrných hodnot celkového FIM testu u jednotlivých skupin V rámci celého souboru došlo podle Wilcoxonova testu ke statisticky významnému zlepšení funkční míry soběstačnosti na hladině významnosti p˂ 0,001 a u souboru primární TEP a revizní TEP se prokázalo statisticky významné zlepšení na hladině významnosti p˂ 0,05. 45

Hodnocení dle skupin U skupiny revizní TEP je aritmetický průměr všech vstupních i výstupních hodnot zhruba o 6 bodů vyšší než u skupiny primární TEP a o 1 bod vyšší než u celého souboru pacientů. Rozdíl bodů a procento zlepšení mezi vstupním a výstupním testování je nejvyšší u skupiny primární TEP.

3.1.2 Posouzení vzájemných vztahů mezi FIM testem a věkem Pro zhodnocení závislosti mezi FIM testem a věkem byl použit Spearmenův korelační koeficient. Výsledky korelační analýzy a sílu závislosti mezi danými hodnotami uvádím v tabulce číslo 4.

Tab. 4. – Výsledky korelační analýzy mezi vstupními hodnotami, výstupními hodnotami FIM testu a věkem Věk

FIM vstup

FIM výstup

Věk

1

-0,28287

-0,74649

FIM vstup

-0,28287

1

0,359734

FIM výstup

-0,74649

0,359734

1

Vysvětlivky: statisticky významný vztah je označen červenou barvou

Mezi výstupními hodnotami FIM testu a věkem je statisticky významná velká korelace. Záporná hodnota korelačního koeficientu hovoří o negativní závislosti. Věk negativně koreluje s výstupními hodnotami FIM testu. Funkční soběstačnost je tedy závislá na věku. Pacienti mladšího věku v našem souboru dosahovali vyšších hodnot při výstupním vyšetření, jsou tedy soběstačnější než pacienti staršího věku, kteří dosahovali výstupních hodnot nižších. Vstupní hodnoty FIM testu a věk spolu negativně slabě korelují. Tato korelace je statisticky nevýznamná. Mezi vstupními a výstupními hodnotami FIM testu se ukázala slabá pozitivní korelace, je tedy mírná závislost mezi vstupními a výstupními 46

hodnotami. Jedná se však o závislost statisticky nevýznamnou. Graficky jsem znázornila korelaci mezi výstupními hodnotami FIM testu a věkem v grafu číslo 3.

140

120

výstup FIM

100

80

60

40

20

0 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Věk

Graf č. 3. – Grafické znázornění korelace mezi výstupními hodnotami FIM testu a věkem

47

3.1.3 Hodnocení motorického skóre FIM testu Motorické skóre FIM testu se hodnotí jako součet čtyř kategorií celkového FIM testu, kterými jsou sebeobsluha, kontrola svěračů, přesuny a pohyblivost. Statistické zhodnocení motorického skóre FIM testu je znázorněno v tabulce číslo 5 a v grafu číslo 4. Stejně jako v případě celkového FIM testu jsem zde opět nejprve pracovala s celým souborem 16 pacientů a ty jsem dále rozdělila na soubor pacientů po první implantaci TEP kyčelního kloubu (n=8) a soubor pacientů po druhé implantaci TEP kyčelního kloubu.

Tab. 5. – Hodnocení motorického skóre FIM testu u jednotlivých souborů FIMm vstup Charakteristika souboru

FIMm výstup Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

66,06±12,18

70

78,75±9,97

83

12,69

19,21%

p ˂ 0,001

Primární TEP (n=8)

63,88±14,61

70,5

76,38±10,73

80

12,50

19,57%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

68,25±8,61

68,5

81,13±8,52

83,5

12,88

18,87%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x – aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, FIMm- motorické skóre FIM testu

Z hodnot uvedených v tabulce číslo 5 vyplívá, že ke zlepšení motorického skóre FIM testu došlo u všech třech vyšetřovaných souborů. Největší zlepšení najdeme v souboru primární TEP, kde procento zlepšení mezi vstupními a výstupními hodnotami je 19,57%. V celém souboru pacientů a v souboru revizní TEP jsou vyšší vstupní i výstupní hodnoty motorického FIM testu oproti skupině primární TEP. Nejnižší hodnoty se stejně jako v případě celkového FIM testu objevily u té samé ženy ze souboru primární TEP. Při vstupním vyšetření měla 36 bodů a při výstupním vyšetření 50 bodů. Maximálních hodnot dosáhl tentýž muž ze skupiny revizní TEP, stejně jako tomu bylo u celkového FIM testu. Získal 80 bodů u vstupního vyšetření a 87 bodů u výstupního vyšetření.

48

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, *** - hladina statistické významnosti p˂ 0,001, FIMm test – motorické skóre FIM testu Graf. č. 4 – Grafické rozložení průměrných hodnot motorického skóre FIM testu u jednotlivých souborů

Při hodnocení motorického skóre nastala podle Wilcoxonova testu statisticky významná změna na hladině významnosti p˂ 0,001 v rámci celého souboru pacientů a na hladině významnosti p˂ 0,05 v rámci souborů primární TEP a revizní TEP.

Hodnocení dle skupin Při porovnání vstupních a výstupních hodnot se zlepšení motorického skóre FIM testu ukázalo u všech vyšetřovaných skupin. Toto zlepšení se pohybuje mezi 18% a 20%, přičemž nejvyšší je ve skupině primární TEP a to zlepšení o 19,57%. Vyšší vstupní a výstupní hodnoty vykazuje skupina revizní TEP v porovnání se skupinou primární TEP a celým souborem pacientů.

49

3.2 Hodnocení kvality života Pro hodnocení kvality života byl použit dotazník Short Form-36 (SF-36). Dotazník hodnotí 8 základních dimenzí, které ovlivňují kvalitu života. Tyto dimenze jsou pro zjednodušení rozděleny na 2 škály, které hodnotí zvlášť fyzické a psychické zdraví. U všech dimenzí jsem vždy nejprve pracovala s celým souborem 16 pacientů (n=16), který byl následně rozdělen na soubor pacientů po první implantaci TEP kyčelního kloubu (n=8) a soubor pacientů po druhé implantaci TEP kyčelního kloubu (n=8).

3.2.1 Hodnocení dimenze Fyzické aktivity (PF) Fyzická aktivita (Physical functioning) se skládá z 10 otázek, kterým byly přiřazeny příslušné body. Ze získaných hodnot se vypočítá aritmetický průměr.

Tab. 6. – Hodnocení dimenze Fyzické aktivity (PF) u jednotlivých souborů

Charakteristik a souboru

PF výstup

PF vstup

Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

21,88±15,09

22,50

42,81±19,85

42,50

20,93

95,66%

p ˂ 0,01

Primární TEP (n=8)

19,38±12,61

22,50

38,13±17,94

37,50

18,75

96,75%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

24,38±16,85

30

47,50±20,75

57,50

23,12

94,83%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, PF- fyzická aktivita

Ve všech souborech došlo k velkému zlepšení v dimenzi Fyzické aktivity (PF) a to v rozmezí zhruba mezi 94% a 97%. Tato skutečnost poukazuje na to, že implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu velmi pozitivně přispěla ke zkvalitnění fyzických funkcí pacientů. U dvou pacientů ze souboru primární TEP a u dvou pacientů ze souboru revizní TEP byla vstupní hodnota fyzické aktivity (PF) 0 bodů. Nejvyšší výstupní hodnota a to 65 bodů byla u dvou mužů ze skupiny revizní TEP a u jednoho muže ze skupiny primární TEP. 50

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, ** - hladina statistické významnosti p˂ 0,01, SF 36- PF- fyzická aktivita Graf č. 5. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Fyzické aktivity (PF) u jednotlivých souborů

V rámci celého souboru došlo podle Wilcoxonova testu ke statisticky významnému zlepšení v dimenzi Fyzická aktivita (PF) na hladině významnosti p˂ 0,01 a u souboru primární TEP a revizní TEP se prokázalo statisticky významné zlepšení této dimenze na hladině významnosti p˂ 0,05.

51

3.2.2 Hodnocení dimenze Omezení fyzické aktivity (RP) Omezení fyzické aktivity (Role-Physical) zjišťuje pomocí 4 otázek omezení fyzické aktivity kvůli zdravotním problémům v posledních čtyřech týdnech. Otázky se obodují a vypočítá se aritmetický průměr.

Tab. 7. – Hodnocení dimenze Omezení fyzické aktivity (RP) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru

RP výstup

RP vstup

Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

4,69±9,76

0,00

29,69±36,68

0,00

25

533,05%

p ˂ 0,05

Primární TEP (n=8)

3,13±8,27

0,00

18,75±34,80

0,00

15,62

499,04%

SN

Revizní TEP (n=8)

6,25±10,83

0,00

40,63±35,22 50,00

34,38

550,08%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, SN- statisticky nevýznamné, RP – omezení fyzické aktivity

U všech vyšetřovaných souborů došlo v hodnocení škály Omezení fyzické aktivity (RP) k enormnímu zlepšení. U souboru revizní TEP je to až o 550,08%. Procento změny je dáno velkým rozdílem mezi vstupními a výstupními hodnotami. Domnívám se, že zlepšení o 499,04% u skupiny primární TEP je statisticky nesignifikantní z důvodu, že vstupní hodnoty u 7 pacientů a výstupní hodnoty u 6 pacientů mají nulovou hodnotu. Ve výstupním vyšetření se u jednoho muže ze skupiny primární TEP a u jednoho muže ze skupiny revizní TEP objevila výstupní hodnota maximální, což je 100 bodů. Věk obou těchto mužů nepřesáhl 60 let.

52

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, SF 36- RP- omezení fyzické aktivity Graf č. 6. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Omezení fyzické aktivity (RP) u jednotlivých souborů

V rámci celého vyšetřovaného souboru a souboru revizní TEP se podle Wilcoxonova testu prokázalo statisticky významné zlepšení dimenze Omezení fyzické aktivity (RP) na hladině významnosti p˂ 0,05. U souboru primární TEP došlo také ke zlepšení v porovnání vstupních a výstupních hodnot, avšak jedná se o zlepšení dle Wilcoxonova párového testu statisticky nesignifikantní.

53

3.2.3 Hodnocení dimenze Omezení emočními problémy (RE) Omezení emočními problémy (Role-Emotional) získává pomocí 3 otázek informace o tom, zda emocionální potíže během posledních 4 týdnů způsobily problémy při práci nebo jiných činnostech.

Tab. 8. – Hodnocení dimenze Omezení emočními problémy (RE) u jednotlivých souborů RE výstup

RE vstup

Charakteristika souboru

Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

79,17±37,03

100

87,50±33,07

100

8,33

10,52%

SN

Primární TEP (n=8)

70,83±38,86

100

87,50±33,07

100

16,67

23,54%

SN

Revizní TEP (n=8)

87,50±33,07

100

87,50±33,07

100

0

0,00%

SN

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, SN- statisticky nevýznamné, RE – omezení emočními problémy

Většina pacientů, kteří byli do našeho výzkumu zařazeni, dosahovali vysokých hodnot již při vstupním vyšetření, tudíž nedošlo k tak velkému zlepšení ve škále Omezení emočními problémy (RE) jako například u předchozí dimenze. Největší procento zlepšení mezi vstupními a výstupními hodnotami najdeme u souboru primární TEP a to 23,54%. Ve skupině revizní TEP nedošlo ke zlepšení žádnému. Z výše uvedeného vyplývá, že pacienti neuvádějí výrazné omezení v práci nebo při jiných činnostech v důsledku emocionálních problémů.

54

Vysvětlivky: SF 36- RE- omezení emočními problémy Graf č. 7. - Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Omezení emočními problémy (RE) u jednotlivých souborů

V rámci všech vyšetřovaných souboru je velikost zlepšení mezi vstupním a výstupním vyšetřením dimenze Omezení emočními problémy (RE) dle Wilcoxonova párového testu statisticky nevýznamná.

55

3.2.4 Hodnocení dimenze Vitalita (VT) Vitalita/Energie (Vitality) obsahuje 4 otázky hodnotící elán pacientů.

Tab. 9. – Hodnocení dimenze Vitalita (VT) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru

VT výstup

VT vstup

Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

41,88±11,71

45

52,81±7,06

55

10,93

26,10%

p ˂ 0,01

Primární TEP (n=8)

41,87±13,91

45

53,75±6,50

55

11,88

28,40%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

41,88±8,99

45

51,88±7,47

55

10

23,88%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, VT - vitalita

V případě této dimenze došlo ke zlepšení u všech souborů. Největší rozdíl vstupních a výstupních hodnot je u souboru primární TEP, jedná se o zlepšení 28,40%. Celkově největšího zlepšení dosáhl muž ze skupiny primární TEP, jehož vstupní hodnota byla 15 bodů a výstupní hodnota 55 bodů. Nejvyšší výstupní hodnota byla zjištěna u ženy ze skupiny primární TEP, jedná se o hodnotu 65 bodů. Tato žena je z celého souboru nejmladší. Její věk je 39 let. Tato žena při každé mé návštěvě byla usměvavá a plná energie.

56

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, ** - hladina statistické významnosti p˂ 0,01, SF 36- VT - vitalita Graf č. 8. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Vitalita (VT) u jednotlivých souborů

V rámci celého souboru došlo podle Wilcoxonova testu ke statisticky významnému zlepšení dimenze Vitalita (VT) na hladině významnosti p˂ 0,01 a u souborů primární TEP a revizní TEP se prokázalo statisticky významné zlepšení na hladině významnosti p˂ 0,05.

57

3.2.5 Hodnocení dimenze Duševní zdraví (MH) Duševní zdraví/Mentální oblast (Mental Health) má 5 otázek, které zjišťují psychický stav pacientů za poslední 4 týdny.

Tab. 10. – Hodnocení dimenze Duševní zdraví (MH) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru

MH výstup

MH vstup

Velikost Procento změny změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

54,50±13,77

58

66,25±8,94

68

11,75

21,56%

p ˂ 0,001

Primární TEP (n=8)

56,50±12,87

60

68,50±4,66

68

12

21,24%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

52,50±14,34

58

64±11,31

62

11,50

21,90%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, MH – duševní zdraví

Při hodnocení škály Duševní zdraví (MH) se zlepšení okolo 21% ukázalo u všech vyšetřovaných souborů. Nejnižší vstupní hodnotu 24 bodů najdeme u ženy ze skupiny revizní TEP. Tato žena je ze všech pacientů, kteří byli do výzkumu zařazeni, nejstarší. Její věk je 89 let. Nejvyšší výstupní hodnotu 80 bodů mají shodně dva muži ze souboru revizní TEP. U jednoho muže ze souboru revizní TEP dokonce nedošlo k žádnému zlepšení. Počet bodů u vstupního i výstupního vyšetření tohoto muže je shodně 60 bodů.

58

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, *** - hladina statistické významnosti p˂ 0,001, SF 36- MH – duševní zdraví Graf č. 9. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Duševní zdraví (MH) u jednotlivých souborů

V rámci celého souboru došlo podle Wilcoxonova testu ke statisticky významnému zlepšení dimenze Duševní zdraví (MH) na hladině významnosti p˂ 0,001 a u souborů primární TEP a revizní TEP se prokázalo statisticky významné zlepšení na hladině významnosti p˂ 0,05.

59

3.2.6 Hodnocení dimenze Společenská aktivita (SF) Společenská aktivita (Social Functioning) zahrnuje 2 otázky týkající se omezení společenského života pacientů.

Tab. 11. – Hodnocení dimenze Společenská aktivita (SF) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru

SF výstup

SF vstup

Velikost Procento změny změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

33,59±20,60

31,25

51,56±16,46

50

17,97

53,50%

p ˂ 0,01

Primární TEP (n=8)

18,75±10,83

18,75

40,63±12,10

43,75

21,88

116,69%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

48,44±17,04

43,75

62,50±12,50

62,50

14,06

29,02%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, SF – společenská aktivita

V hodnocení této oblasti došlo k velkým rozdílům v procentu zlepšení v porovnání vstupních a výstupních hodnot jednotlivých souborů. V rámci celého souboru pacientů nastalo zlepšení o 53,50%. U pacientů ze skupiny revizní TEP došlo ke zlepšení 29,02%, načež u pacientů ze skupiny primární TEP došlo ke zlepšení o 116,69% při porovnání vstupních a výstupních hodnot. Mezi těmito dvěma soubory je rozdíl v procentuálním zlepšení 87,67% ve prospěch souboru primární TEP. Nutné je podotknout, že pacienti z celého souboru a souboru revizní TEP mají mnohem vyšší vstupní i výstupní hodnoty v porovnání s pacienty souboru primární TEP. Nejnižší vstupní hodnotu 0 bodů a nejnižší výstupní hodnotu 12,5 bodů má jedna žena ze souboru primární TEP. Nejvyšší vstupní i výstupní hodnotu najdeme u muže ze skupiny revizní TEP, jsou to hodnoty 75 a 87,5 bodů.

60

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, ** - hladina statistické významnosti p˂ 0,01, SF 36- SF – společenská aktivita Graf č. 10. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Společenská aktivita (SF) u jednotlivých souborů

V rámci celého souboru došlo podle Wilcoxonova testu ke statisticky významnému zlepšení škály Společenská aktivita (SF) na hladině významnosti p˂ 0,01 a u souborů primární TEP a revizní TEP se prokázalo statisticky významné zlepšení na hladině významnosti p˂ 0,05.

61

3.2.7 Hodnocení dimenze Bolest (BP) Bolest (Bodily pain) obsahuje dvě otázky o tom, jak silnými bolestmi pacient trpěl v posledních 4 týdnech a do jaké míry mu tyto bolesti bránily v práci.

Tab. 12. – Hodnocení dimenze Bolest (BP) u jednotlivých souborů

Charakteristik a souboru

BP výstup

BP vstup

Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

43,75±24,00

46,25

62,97±13,41

67,50

19,22

43,93%

p ˂ 0,01

Primární TEP (n=8)

40,94±27,87

43,75

67,81±12,15

66,25

26,87

65,63%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

46,56±18,95

46,25

58,13±12,85

67,50

11,57

24,85%

SN

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, SN- statisticky nevýznamné, BP - bolest

Ke zlepšení v porovnání vstupních a výstupních hodnot dimenze Bolest (BP) došlo v rámci všech vyšetřovaných souborů, nejvýrazněji u souboru primární TEP a to o 65,63%. Jedna žena ze skupiny primární TEP se ve škále bolest zlepšila z 0 bodů při vstupním vyšetření na 55 bodů při výstupním vyšetření. Nejvyšší výstupní hodnota ze všech pacientů je u ženy ze souboru primární TEP, jedná se o hodnotu 90 bodů.

62

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, **- hladina statistické významnosti p˂ 0,01, SF 36- BP - bolest Graf č. 11. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Bolest (BP) u jednotlivých souborů

V rámci celého vyšetřovaného souboru se dle Wilcoxonova testu prokázalo statisticky významné zlepšení dimenze Bolest (BP) na hladině významnosti p˂ 0,01. U souboru primární TEP došlo ke zlepšení v porovnání vstupních a výstupních hodnot na hladině významnosti p˂ 0,05. V případě souboru revizní TEP došlo ke zlepšení o 24,85% mezi vstupním a výstupním vyšetřením, avšak jedná se o zlepšení dle Wilcoxonova testu statisticky nesignifikantní.

63

3.2.8 Hodnocení dimenze Všeobecné hodnocení zdraví (GH) Všeobecné hodnocení zdraví (General Health) je dimenzí, která má 5 otázek týkajících se hodnocení svého zdraví.

Tab. 13.–Hodnocení dimenze Všeobecné hodnocení zdraví (GH) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru

GH výstup

GH vstup

Velikost Procento změny změny

p

x±SD

Med

x±SD

Med

Celý soubor (n=16)

48,44±12,71

50

50,31±10,23

50

1,87

3,86%

SN

Primární TEP (n=8)

45,63±11,30

50

49,38±6,34

50

3,75

8,22%

SN

Revizní TEP (n=8)

51,25±13,40

57,50

51,25±12,93

50

0

0%

SN

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, SN- statisticky nevýznamné, GH- všeobecné hodnocení zdraví

Tato dimenze vykazuje pouze malé zlepšení v porovnání s jinými dimenzemi. V souboru revizní TEP nedošlo ke zlepšení žádnému. Průměrné vstupní i výstupní hodnoty jsou shodné 51,25 bodů. V souboru primární TEP došlo ke zlepšení o 8,22% a u celého souboru pacientů o 3,86%. Nejnižší vstupní hodnota je 25 bodů u ženy ze skupiny primární TEP a nejvyšší hodnoty 75 bodů při výstupním vyšetření dosáhl jeden muž ze souboru revizní TEP.

64

Vysvětlivky: SF 36- GH – všeobecné hodnocení zdraví Graf č. 12. – Grafické rozložení průměrných hodnot dimenze Všeobecné hodnocení zdraví (GH) u jednotlivých souborů

V žádném z vyšetřovaných souborů nedošlo v dimenzi Všeobecné hodnocení zdraví (GH) podle Wilcoxonova testu ke statisticky významnému zlepšení.

65

3.2.9 Hodnocení Celkového fyzického zdraví (PCS) Celkové fyzické zdraví (Physical Component Summary) agreguje 5 dimenzí ovlivňující fyzické zdraví. Mezi tyto dimenze patří: Fyzická aktivita (PF), Omezení fyzické aktivity (RP), Bolest (BP), Vitalita/Energie (VT), Všeobecné hodnocení zdraví (GH). Počítá se jako prostý aritmetický průměr všech těchto dimenzí.

Tab. 14. – Hodnocení Celkového fyzického zdraví (PCS) u jednotlivých souborů

Charakteristik a souboru

PCS výstup

PCS vstup x±SD

Med

x±SD

Med

Velikost změny

Procento změny

p

Celý soubor (n=16)

32,13±9,55

32,50

47,72±12,12

47,50

15,59

48,52%

p ˂ 0,001

Primární TEP (n=8)

30,19±7,34

32,25

45,56±8,29

45,25

15,37

50,91%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

34,06±10,99

34

49,88±14,69

53,50

15,82

46,45%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, PCS- celkové fyzické zdraví

V případě Celkového fyzického zdraví (PCS) došlo ke zlepšení u všech vyšetřovaných souborů v porovnání vstupních a výstupních hodnot více než o 46%. Nejvíce je to u skupiny primární TEP, kde procento zlepšení je 50, 91%. Průměrně vyšší vstupní a výstupní skóre mají pacienti ze souboru revizní TEP, avšak jedna žena z tohoto souboru dosáhla při vstupním vyšetření pouze 17,5 bodů a při výstupním vyšetření 19,5 bodů. Jsou to nejnižší hodnoty ze všech pacientů. Tato žena je ze všech pacientů nejstarší. Maximální vstupní hodnotu, která činí 49,5 bodů, najdeme u jednoho muže ze souboru revizní TEP. Maximální výstupní hodnota byla zjištěna u jiného muže ze souboru revizní TEP, který získal 66,5 bodů. Věk obou těchto mužů nepřesáhl 65 let.

66

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, ***- hladina statistické významnosti p˂ 0,001, SF 36- PCS – celkové fyzické zdraví Graf č. 13. – Grafické rozložení průměrných hodnot Celkového fyzického zdraví u jednotlivých souborů

Ve všech vyšetřovaných souborech došlo ke statisticky významnému zlepšení dimenze Celkové fyzické zdraví (PCS). U celého vyšetřovaného souboru se zlepšení prokázalo dle Wilcoxonova testu na hladině významnosti p˂ 0,001. U souboru primární TEP a revizní TEP na hladině významnosti p˂ 0,05.

67

3.2.10 Hodnocení Celkového psychického zdraví (MCS) Celkové psychické zdraví (Mental Component Summary) sčítá dohromady 5 dimenzí, kterými jsou: Všeobecné hodnocení zdraví (GH), Vitalita/Energie (VT), Společenská aktivita (SF), Omezení emočními problémy (RE), Mentální zdraví (MH).

Tab. 15 – Hodnocení Celkového psychického zdraví (MCS) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru

MCS vstup x±SD

Med

MCS výstup x±SD

Med

Velikost změny

Procento změny

p

Celý soubor (n=16)

50,83±15,44

54,25 61,69±11,73

65,45

10,86

21,37%

p ˂ 0,001

Primární TEP (n=8)

46,72±14,29

52,60

59,95±9,44

63,05

13,23

28,32%

p ˂ 0,05

Revizní TEP (n=8)

54,94±15,46

58,95 63,43±13,42

67,50

8,49

15,45%

p ˂ 0,05

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, MCS – celkové psychické zdraví

U všech vyšetřovaných souborů najdeme při porovnání vstupních a výstupních hodnot Celkového psychického zdraví (MCS) určité zlepšení. V rámci celého souboru došlo ke zlepšení o 21,37%. U souboru revizní TEP je procento zlepšení 15,45% a u souboru primární TEP se procento zlepšení vyšplhalo až na hodnotu 28,32%. Jedná se o zlepšení o 12,87% větší, než ke kterému došlo v souboru revizní TEP. Průměrné vstupní a výstupní hodnoty jsou vyšší v souboru revizní TEP, ale stejně jako v hodnocení celkového fyzického zdraví nejnižší vstupní i výstupní hodnotu má nejstarší žena ze všech vyšetřovaných pacientů. Její vstupní skóre je 20,8 bodů a výstupní skóre 29,3. Maximální vstupní hodnotu 72,4 bodů a maximální výstupní hodnotu 74,5 bodů získal muž ze souboru revizní TEP. Jelikož tento muž vykazoval už při vstupním vyšetření velmi vysokých hodnot, jeho procento zlepšení je minimální.

68

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, ***- hladina statistické významnosti p˂ 0,001, SF 36- MCS – celkové psychické zdraví Graf č. 14. – Grafické rozložení průměrných hodnot Celkového psychického zdraví u jednotlivých souborů

Ve všech vyšetřovaných souborech došlo ke statisticky významnému zlepšení Celkového psychického zdraví (MCS). U celého vyšetřovaného souboru se zlepšení prokázalo dle Wilcoxonova testu na hladině významnosti p˂ 0,001. U souboru primární TEP a revizní TEP na hladině významnosti p˂ 0,05.

69

3.2.11 Hodnocení Indexu celkové kvality života (SF-36) Index celkové kvality života (Short Form-36) zahrnuje všech 8 dimenzí. Výsledné skóre se vypočítá jako prostý aritmetický průměr všech dimenzí. Vyšší výsledná hodnota znamená vyšší kvalitu života.

Tab. 16. – Hodnocení Indexu celkové kvality života (SF- 36) u jednotlivých souborů

Charakteristika souboru Celý soubor (n=16) Primární TEP (n=8) Revizní TEP (n=8)

SF - 36 vstup x±SD

SF - 36 výstup

Velikost změny

Procento změny

p

x±SD

Med

40,96±12,18 44,07

55,37±12,47

57,19

14,41

35,18%

p ˂ 0,001

37,13±9,68

40,41

53,13±8,31

55,32

16,00

43,09%

p ˂ 0,05

44,79±13,18 46,02

57,60±14,95

62,57

12,81

29,88%

p ˂ 0,05

Med

Vysvětlivky: n- počet pacientů, x- aritmetický průměr, Med- medián, SD- směrodatná odchylka, p- hladina statistické významnosti, SF-36- index celkové kvality života

Zlepšení indexu celkové kvality života (SF-36) o 35,18% nalezneme v celém souboru pacientů. Skupina revizní TEP průměrně dosáhla zlepšení o 29,88% v porovnání vstupních hodnot s výstupními. Procento zlepšení u pacientů ze souboru primární TEP je výrazně vyšší. Jedná se o procentuální zlepšení o 43,09%, což je o 13,21% více než v souboru revizní TEP. Opět nejvyšší vstupní a výstupní hodnoty mají průměrně pacienti ze skupiny revizní TEP. Stejně jako v případě celkového fyzického a psychického zdraví, tak i při hodnocení indexu celkové kvality života minimální vstupní i výstupní skóre získala žena ze souboru revizní TEP. Jak už jsem výše zmínila, jedná se o nejstarší osobu ze všech, které byly vyšetřeny. Její vstupní skóre je 17,06 bodů a výstupní skóre 22,38. Skóre 61,81 bodů získal muž ze skupiny revizní TEP při vstupním vyšetření a skóre 71,86 bodů získal při výstupním vyšetření jiný muž ze skupiny revizní TEP. Tyto hodnoty udávají maximum, kterého bylo u našich pacientů

70

dosaženo. Jedná se o stejné muže, kteří při hodnocení celkového fyzického zdraví získali taktéž nejvyšší hodnoty.

Vysvětlivky: *- hladina statistické významnosti p˂ 0,05, ***- hladina statistické významnosti p˂ 0,001, SF 36- index celkové kvality života Graf č. 15. – Grafické rozložení průměrných hodnot Indexu celkové kvality života u jednotlivých souborů

Ve všech vyšetřovaných souborech došlo ke statisticky významnému zlepšení Indexu celkové kvality života (SF-36). U celého vyšetřovaného souboru se zlepšení prokázalo dle Wilcoxonova testu na hladině významnosti p˂ 0,001. U souboru primární TEP a revizní TEP na hladině významnosti p˂ 0,05.

71

3.2.12 Posouzení vzájemných vztahů mezi výstupními hodnotami SF-36 a věkem Pro zhodnocení závislosti mezi vstupními hodnotami, výstupními hodnotami dotazníku SF-36 a věkem byl použit Spearmenův korelační koeficient. Výsledky korelační analýzy a sílu závislosti mezi danými hodnotami uvádím v tabulce číslo 17.

Tab. 17. – Výsledky korelační analýzy mezi vstupními hodnotami, výstupními hodnotami SF-36 a věkem Věk

Vstup SF-36

Výstup SF-36

Věk

1

-0,138439

-0,799706

Vstup SF-36

-0,138439

1

0,355882

Výstup SF-36

-0,799706

0,355882

1

Vysvětlivky: statisticky významný vztah je označen červenou barvou

Mezi výstupními hodnotami dotazníku SF-36 a věkem je statisticky významná velká korelace. Záporná hodnota korelačního koeficientu hovoří o negativní závislosti. Věk negativně koreluje s výstupními hodnotami dotazníku SF-36. Kvalita života je tedy závislá na věku. Lze říci, že pacienti mladšího věku dosahovali ve většině případů vyšších hodnot při výstupním vyšetření než pacienti staršího věku. Korelace mezi vstupními hodnotami a věkem je taktéž záporná, ale je jen slabá, proto není statisticky významná. Mezi vstupními a výstupními hodnotami dotazníku SF-36 najdeme spíše slabší korelaci, která je pozitivní, což předpokládá, že vyšším hodnotám při vstupním vyšetření budou odpovídat vyšší hodnoty při výstupním vyšetření. Tato významnost je statisticky nesignifikantní. V grafu číslo 16 ukazuji korelaci mezi výstupním SF-36 a věkem, která je jako jediná statisticky významná.

72

80

Vlastní text

70

SF-36

60

50

40

30

20 30

40

50

60

70

80

90

100

Věk

Graf. č. 16 - Grafické znázornění korelace mezi výstupními hodnotami SF-36 a věkem

73

3.2.13 Posouzení vzájemných vztahů mezi výstupními hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a výstupními hodnotami motorického FIM testu

Pro zhodnocení závislosti mezi výstupními hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a výstupními hodnotami motorického FIM testu byl použit Spearmenův korelační koeficient. Výsledky korelační analýzy a sílu závislosti mezi danými hodnotami uvádím v tabulce číslo 18.

Tab. 18. – Výsledky korelační analýzy mezi výstupními hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a výstupními hodnotami motorického FIM testu

PCS výstup

FIMm výstup

PCS výstup

1

0,490026

FIMm výstup

0,490026

1

Vysvětlivky: PCS – celkové fyzické zdraví, FIMm – motorický FIM test

Mezi výstupnými hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a motorického FIM testu najdeme středně silnou korelaci. Tato korelace je však statisticky nesignifikantní na hladině významnosti p˂ 0,05. Kladná hodnota Spearmenova korelačního koeficientu udává pozitivní závislost. Vyšší výstupní hodnota PCS předpokládá vyšší výstupní hodnotu motorického FIM testu. Tato korelace je znázorněna v grafu číslo 17.

74

90 85 80

FIMm výstup

75 70 65 60 55 50 45 10

20

30

40

50

60

70

PCS výstup

Graf. č. 17 - Grafické znázornění korelace mezi výstupními hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a výstupními hodnotami motorické FIM testu (FIMm)

75

4 DISKUZE Totální endoprotéza kyčelního kloubu je často pro miliony lidí na celém světě jedinou možností, jak se plnohodnotně vrátit do normálního života bez bolesti a pohybového omezení. Především v posledních letech dochází k bouřlivému rozvoji této operace, protože vznikají nové implantáty vyrobené pomocí nejmodernějších a nejšpičkovějších technologií. Také operační technika se neustále zdokonaluje (Sosna, 2003). Největším problémem TEP kyčelního kloubu je její časově omezené trvání. Zvyšující se počet primárních implantací v relativně mladém věku s sebou nese také nárůst pacientů, kteří přichází k revizním operacím TEP. Revizní implantáty jsou někdy až o polovinu dražší než původní, operace je obtížnější, vyžaduje delší čas, krevní ztráta je vyšší, stejně jako incidence infektů a tromboembolických nemocí. Z těchto důvodů jasně vyplívá, že je důležité nejprve zkusit konzervativní léčbu. Velký význam zde hraje komplexní rehabilitace, protože například správná režimová opatření, úprava hmotnosti, používání pomůcek, každodenní cvičení mohou oddálit nutnost operace. Jak už jsem uvedla, životnost implantátů je časově omezená, proto se tato operace doporučuje až ve starším věku (Štědrý, 2001; Dungl, 2005). Cílem této práce bylo hodnocení kvality života a funkční soběstačnosti u pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Studie se zúčastnilo 16 pacientů – 8 pacientů, kterým byla implantována první totální endoprotéza kyčelního kloubu a 8 pacientů, kteří prodělali již druhou totální náhradu kyčelního kloubu. V souboru bylo 10 žen a 6 mužů. Průměrný věk pacientů byl 68,75 roků a směrodatná odchylka byla ± 12,75. Nejnižší i nejvyšší věk z celého souboru pacientů nalezneme u žen. Jedná se o ženu ve věku 39 let a ženu ve věku 89 let. Při zařazení pacientů do studie nebyl brán ohled na typ operace, ani zda je endoprotéza cementovaná nebo necementovaná. V současnosti medicína neuvažuje pouze o poskytování zdravotní péče nemocným, o prodlužování délky lidského života a o jeho záchraně. Stále více studií se začíná zabývat tím, jak kvalitní budou měsíce a léta, která byla pomocí moderních technologií a výzkumů v medicíně člověku přidána. Se zvyšujícím se počtem stížností pacientů a rodinných příslušníků na nekvalitní péči, s přibýváním soudních žalob na zdravotnická zařízení je nutno zjišťovat také od pacientů, co si myslí o kvalitě poskytované zdravotní péče, a jak posuzují svoji kvalitu života po absolvované léčbě (Řehulková a kol., 2008). V medicíně a zdravotnictví je nejčastěji používaným pojmem

HRQoL (Health

Related Quality of Life), což znamená kvalita života podmíněná zdravím. Standardizované 76

dotazníky shrnují subjektivní a současně kvantifikovaná měření vnímání zdraví a chodu životních funkcí ve fyzické, emoční a sociální sféře. Kvalitu života je možné hodnotit na základě objektivních a subjektivních přístupů, přičemž se za nejdůležitější považuje subjektivní hodnocení nemocného, to jak sám vnímá vlastní zdravotní situaci včetně schopnosti svého uplatnění v pracovním, rodinném i sociálním prostředí. Používají se generické a specifické dotazníky (Slováček a kol., 2004; Payne, 2005). Pro hodnocení kvality života u pacientů po TEP kyčelního kloubu jsem vybrala generický dotazník SF-36 (Short Form-36). Dotazník zahrnuje 36 položek a každá položka má několik navržených odpovědí na principu škálové stupnice. Dotazník hodnotí 8 základních dimenzí: fyzická aktivita, omezení fyzické aktivity, omezení emočními problémy, vitalita, mentální zdraví, společenská aktivita, bolest a všeobecné hodnocení zdraví (Kalantar – Zadeh, 2003; Vaňásková, 2005). Ve studii jsem hodnotila všechny škály zvlášť, dále jsem zjišťovala celkové fyzické zdraví, celkové psychické zdraví a na závěr index celkové kvality života. Studie od Kiebzak et al. (1997) se zabývala zjištěním, zda je dotazník SF-36 dostatečně citlivý a dokáže podchytit časné změny ve kvalitě života a zdraví pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. První údaje byly nashromážděné průměrně tři měsíce po implantaci TEP. Výsledky ukázaly statisticky významné markantní zlepšení ve škálách týkajících se bolesti a funkce. Tyto údaje dokazují, že dotazník SF-36 je jednoduchým, lehce použitelným a efektivním nástrojem pro hodnocení zlepšení zdraví pacientů po TEP kyčelního kloubu. Většina zahraničních studií se zaměřuje na zjišťování celkového fyzického zdraví (PCS), celkového mentálního zdraví (MCS) a indexu celkové kvality života (SF-36). V naší práci jsem se však snažila zhodnotit také jednotlivé dimenze dotazníku SF-36. Totéž můžeme najít v práci Musila a Filipa (2011), kteří zjišťovali kvalitu života pacientů jeden rok po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. Dotazník byl podán šedesáti pacientům v neanonymní korespondenční formě, přičemž odpovědi získali od 59 respondentů. Průměrný věk byl 66 let. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v dimenzi Omezení emočními problémy (RE), kde průměrný počet bodů byl 81,3 a v dimenzi společenská aktivita (SF), kde pacienti získali průměrně 80,7 bodů. Naopak nejnižší skóre se objevilo ve složce Všeobecné hodnocení zdraví (GH). Zde pacienti dosáhli skóre 57,3 bodů. Při hodnocení Celkového fyzického zdraví (PCS) měli pacienti 67,6 bodů a při hodnocení Celkového duševního zdraví 77

(MCS) pak hodnotu 72,1 bodů. Index celkové kvality života u pacientů jeden rok po implantaci TEP kyčelního kloubu byl 72,16 bodů. V naší diplomové práci jsem se snažila zhodnotit kvalitu života pacientů po TEP kyčelního kloubu a porovnat vstupní a výstupní hodnoty. Musil a Filip (2011) předkládali dotazník SF-36 pacientům v časovém období jeden rok po operaci TEP kyčelního kloubu. V našem případě jsem pacienty hodnotila při nástupu do Doléčovacího rehabilitačního oddělení a při odchodu domů. Průměrný věk našich pacientů byl 68,75 ± 12,75. I když doba podání dotazníku byla mnohem kratší než jeden rok od operace, musím podotknout, že nejvyšších hodnot naši pacienti taktéž dosáhli ve škále Omezení emočními problémy (RE). Měli dokonce vyšší hodnoty než pacienti ve studii Musila a Filipa. Získané hodnoty RE byly 87,50 ± 33,07 bodů. Musím však podotknout, že jsem měla mnohem menší vzorek respondentů a to 16, přičemž výše zmínění autoři disponovali počtem respondentů 59. Co se týče nejnižšího počtu bodů, tak se s autory už neshodneme, protože naši pacienti získali nejmenší počet bodů v dimenzi Omezení fyzické aktivity (RP) a to 29,63 ± 36,68. Celkové fyzické zdraví (PCS) vyšlo u našich pacientů na hodnotu 47,72 ± 12,12, což je o dost méně než u pacientů ve studii Musila a Filipa z roku 2011. V hodnocení Celkového duševního zdraví (MCS) dosáhli pacienti skóre 61,69 ± 11,73 bodů, což je také o něco méně než u pacientů z porovnávané studie. Index celkové kvality života (SF-36) vykázal hodnoty 55,37 ± 12,47 bodů, což je o 16,79 bodů méně než u pacientů jeden rok po operaci TEP kyčelního kloubu. V krátkém časovém období po operaci pacienti ještě pociťují bolest a často jsou v určité míře závislí na pomoci okolí. Delší časové období od operace je tedy jedním z faktorů, které pozitivně přispívají ke zlepšení kvality života. Knutsson a Engberg se ve své studii z roku 1999 zaměřili na zjištění změn v kvalitě života pacientů 6 týdnů a 6 měsíců po implantaci TEP kyčelního kloubu a srovnávali to se stavem před operací. Před operací bylo hodnoceno 51 pacientů, 6 týdnů po operaci 47 pacientů a 6 měsíců od operace 50 pacientů. K významným rozdílům v pozitivním slova smyslu ve fyzické a psychosociální kvalitě života došlo v porovnání stavu před operací se stavem 6 měsíců po operaci. Při hodnocení před operací a 6 týdnů po operaci nedošlo k signifikantním rozdílům. Většina pacientů se shodla v názoru, že pro ně není tak důležité, zda došlo ke zlepšení ve kvalitě jejich života, ale za mnohem důležitější faktor považují, že se jejich bolest zmírnila nebo v lepším případě úplně vymizela.

78

Jedním ze záměrů praktické části naší diplomové práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů po TEP kyčelního kloubu pomocí dotazníku SF-36 v porovnání vstupních a výstupních hodnot. V celém souboru pacientů došlo ke zlepšení všech dimenzí dotazníku SF-36. Nejvyšší rozdíl mezi vstupními a výstupními hodnotami nalezneme ve škále Omezení fyzické aktivity (RP), kde došlo ke zlepšení mezi těmito hodnotami o neuvěřitelných 533,05%. Vstupní hodnota totiž byla průměrně pouhých 4,69 ± 9,76 bodů a výstupní vzrostla na hodnotu 29,69 ± 36,68 bodů. Nejmenší změna byla ve škále Všeobecné hodnocení zdraví (GH), kde bylo procento zlepšení pouhé 3,86%. Tato změna je podle Wilcoxonova testu statisticky nesignifikantní. Celkové fyzické zdraví (PCS) se zlepšilo o 48,52% v porovnání vstupních a výstupních hodnot. U celkového duševního zdraví (MCS) vznikl pozitivní nárůst o 21,37% a index celkové kvality života (SF-36) vzrostl o 35,18%. Celkové fyzické zdraví, celkové duševní zdraví a index celkové kvality života bylo hodnoceno na hladině významnosti p˂ 0,001. McMurray et al. (2005) se ve své práci s některými našimi výsledky shodne. Této studie se zúčastnilo 62 pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Základem je porovnat kvalitu života měřenou po třech letech s měřením po jednom, dvou, čtyřech, osmi a dvanácti týdnech po propuštění z nemocnice. Hodnocení bylo provedeno telefonicky dotazníkem SF36. Jejich výsledky neukázaly signifikantní rozdíly v porovnání měření po 12 týdnech a 3 letech. Jediné zlepšení nastalo v dimenzi Fyzická aktivita (PF) a v dimenzi Omezení fyzické aktivity (RP). V naší práci došlo u těchto dvou dimenzí k největšímu zlepšení ze všech osmi. U škály Všeobecné hodnocení zdraví (GH) u nich dokonce došlo k poklesu. V našem případě zhoršení nenastalo, došlo ale k nejmenšímu zlepšení ze všech škál. Opět musíme brát v úvahu, že období mezi měřeními bylo u nás o hodně kratší. Jednalo se o dobu průměrně šest týdnů v porovnání vstupních a výstupních hodnot. Tato studie se také snažila podchytit vliv věku. Jedna studie z roku 1996 autorů Towheeda a Hochberga patří sice ke starším studiím, ale výsledky jsou podobné studiím dnešním. Autoři hodnotili celkem 20 studií, které porovnávaly změny v kvalitě života po TEP kyčelního kloubu. Studie většinou vykázaly pozitivní, často až markantní zlepšení v kvalitě života vyšetřovaných pacientů. Největší změny byly především v časovém období třech až šesti měsíců po implantaci TEP kyčelního kloubu.

79

Další studií, která je zaměřena na porovnání studií hodnotících změny v kvalitě života pacientů po TEP kyčelního kloubu je práce od Visserse et al. (2011). Bylo hodnoceno 31 studií se záměrem zjištění zlepšení fyzických funkcí těchto pacientů. Sledovali 3 aspekty, kterými byly fyzická aktivita, funkční kapacita pro vykonání denní aktivity a aktuální denní aktivita. Situace byla porovnávána s měřením před operací. Všechny tři aspekty vykázaly určité zlepšení. Všeobecně došlo ke zlepšení po 6 až 8 měsících od operace o 80%. Jedním z dalších našich cílů bylo určit, zda má na kvalitu života a funkční soběstačnost vliv počet provedených totálních endoprotéz kyčelního kloubu. Většina zahraničních studií porovnává kvalitu života před operací a po operaci TEP kyčelního kloubu. My jsme hodnotili vždy stav až po operaci. První měření se uskutečnilo při nástupu na doléčovací a rehabilitační oddělení a druhé měření při propuštění. Průměrná doba mezi oběma měřeními byla šest týdnů. Index celkové kvality života (SF-36) byl při výstupním vyšetření u pacientů po revizní TEP jen o 3,47 bodů vyšší než u pacientů po primární TEP kyčelního kloubu. Procento zlepšení bylo ale vyšší u pacientů ze skupiny primární TEP. Vstupní hodnota SF-36 u souboru primární TEP byla 37,13 ± 9,68 bodů a výstupní hodnota byla 53,13 ± 8,31 bodů. Procento zlepšení zde bylo 43,09%. Ve skupině revizní TEP byla průměrná vstupní hodnota vyšší a to 44,79 ± 13,18 bodů a výstupní hodnota 57,60 ± 14,95 bodů. Díky vyšším vstupním hodnotám je procento zlepšení oproti předchozí skupině menší. Jedná se o zlepšení o 29,88%. Zlepšení u obou vyšetřovaných souborů se prokázalo na hladině významnosti p˂ 0,05. Nikratowicz et al. (2011) uvádí ve své studii podobné výsledky. Jedním ze záměrů této studie bylo zjistit u 18 pacientů po revizní operaci TEP kyčelního kloubu kvalitu jejich života pomocí dotazníku SF-36. V období, kdy pacienti dotazník vyplňovali, byli po operaci již delší dobu než naši pacienti. Průměrně se jednalo o dobu 6 až 50 měsíců po implantaci revizní TEP. Výsledný index celkové kvality života (SF-36) byl u těchto pacientů 50,5 bodů. U našich pacientů po revizní TEP se jednalo o hodnotu 57,60 bodů. V zahraničních studiích se často setkáváme s hodnocením kvality života pomocí dotazníků WOMAC (Wester Ontario and McMater Universities Osteoarthritis Index) a Harris Hip score. Tyto testy podávají informace týkající se přímo onemocnění kyčelního kloubu. Obsahují také složky, které se týkají bolesti, možnosti pohybu, tuhosti kloubu a funkční zdatnosti pacienta. 80

Právě porovnání kvality života u pacientů po primární a revizní TEP kyčelního kloubu podává ve své práci Patil et al (2008). Hodnocení proběhlo pomocí dotazníku WOMAC u 143 pacientů po revizní TEP a u 144 pacientů po primární TEP kyčelního kloubu. Vyšetření se uskutečnilo v období mezi chirurgickým zákrokem a v pooperačním období průměrně 1,7 roků od implantace. Funkční zdatnost pacientů před operací byla horší ve skupině primární TEP, kdežto v období po operaci tomu bylo naopak. Celkové zlepšení kvality života v porovnání před operací a po operaci bylo ve skupině primární TEP vyšší než u pacientů, kterým byla implantována revizní totální endoprotéza kyčelního kloubu. V naší práci sice byla kvalita života hodnocena dotazníkem SF-36, ale s výsledky této studie se shodneme. V našem případě taktéž bylo zlepšení výraznější u pacientů ze souboru primární TEP. Některé zahraniční studie se také zajímaly o to, zda existuje vztah mezi tím, co pacienti od implantace TEP očekávají a funkčními výsledky ve kvalitě života po operaci. Gonzalez et al. (2010) dospěl ve své práci k závěru, že pacienti, kteří měli vysoká očekávání od operace, a tato očekávání se jim posléze naplnila, mají naměřené vyšší skóre v kvalitě života po operaci. Mahomed et al. (2002) ve své práci uvádí, že očekávání kompletní úlevy od bolesti po implantaci TEP kyčelního kloubu je nezávislým faktorem lepší fyzické funkce a zmírnění bolesti po operaci oproti pacientům, kteří nemají očekávání tak vysoká. Pacienti, kteří se připravují na operaci TEP jakéhokoliv kloubu, by měli mít reálná očekávání. V naší práci jsem se také snažila porovnat závislost mezi věkem a kvalitou života pacientů po TEP kyčelního kloubu. V našem souboru 16 pacientů byla nejmladší jedna žena, která měla 39 let. Nejstarší z pacientů byla taktéž žena, jejíž věk byl 89 let. Průměrný věk celého souboru našich pacientů byl 68,75 ± 12,75 let. Studie, které zkoumaly vliv věku na kvalitu života, se většinou shodly na tom, že u vyšetřovaných pacientů bylo signifikantní zlepšení jak u mladších, tak u starších pacientů po TEP kyčelního kloubu, ale výrazné rozdíly mezi těmito pacienty nepopisují. Výsledkem těchto studií tedy bylo, že se neprokázal vliv věku na kvalitu života pacientů po operaci TEP kyčelního kloubu (Jones et al., 2001; Papavasiliou and Villar, 2008). McMurray et al. (2002) ve své studii popisují, že celkové fyzické zdraví (PCS) se s rostoucím věkem snižovalo a celkové duševní zdraví se v případě vyššího věku pro změnu zvyšovalo.

81

Závěry vztahu mezi věkem a kvalitou života pacientů po TEP kyčelního kloubu jsou v našem případě odlišné. U nás se prokázala statisticky významná velká korelace mezi výstupními hodnotami dotazníku SF-36 a věkem. Hodnota této korelace je r= -0,799706. Záporná hodnota korelačního koeficientu hovoří o negativní závislosti. Věk negativně silně koreluje s kvalitou života pacientů. Pacienti mladšího věku v našem souboru dosahovali ve většině případů vyšších hodnot při výstupním vyšetření než pacienti staršího věku.

Jedním z důležitých cílů rehabilitační medicíny by mělo být nepochybně také zlepšení funkčního stavu pacienta. V praktické části naší práce jsme se také zaměřili na zjištění míry funkční soběstačnosti u pacientů po TEP kyčelního kloubu. Měření jsme prováděli pomocí FIM testu (Functional Independence Measure). Jedná se o test funkční soběstačnosti, který vychází ze základního hodnocení indexu Barthelové a je doplněn o kognitivní složku. Tímto testem se hodnotí 18 činností, které jsou rozděleny do 6 oblastí. Jedná se o okruhy činností zaměřených na soběstačnost, ovládání sfinkterů, mobilitu, lokomoci, komunikaci a sociální aspekty. První čtyři oblasti dohromady tvoří motorické skóre FIM testu a následující dvě oblasti zase kognitivní skóre FIM testu. Každá z osmnácti položek funkční soběstačnosti má maximální skóre sedm bodů a nejnižší skóre jeden bod. Výsledné skóre se pohybuje v rozmezí 18 až 126 bodů, přičemž maximum motorického skóre je 91 bodů a maximum kognitivního skóre je 35 bodů (Zahradnická, 2004; Malý, 2006; Schuler-Oster, 2010). V naší práci jsem se snažila pomocí FIM testu zjistit, zda došlo ke zlepšení funkční soběstačnosti pacientů v porovnání vstupního a výstupního vyšetření. V celém souboru pacientů došlo ke statisticky významnému zlepšení na hladině významnosti p˂ 0,001 o 13,71% v porovnání vstupních a výstupních hodnot. V počtu bodů je rozdíl průměrně 13,56. Kiefer and Emery (2005) podávají ve své práci podobné výsledky, i když hodnotili mnohem větší vzorek pacientů. V jejich případě došlo ke zlepšení celkového FIM skóre průměrně o 2,1 bodů v každé ze šesti oblastí, což je ve výsledku o 12,6 bodů vyšší skóre při výstupním hodnocení. Zajímavá je studie, která hodnotí rozdíl mezi mírou funkční soběstačnosti v porovnání vstupních a výstupních hodnot mezi pacienty po totální endoprotéze kyčelního kloubu, u kterých probíhala časná rehabilitace a pacienty, kteří už byli delší čas po implantaci a podstupovali následnou rehabilitaci. Vyšší vstupní hodnoty byly u pacientů zařazených 82

do akutní rehabilitace než u pacientů v následné rehabilitaci. Výstupní hodnoty jsou u obou skupin téměř srovnatelné. K většímu zlepšení v porovnání vstupních a výstupních hodnot došlo tedy u pacientů, u nichž zrovna probíhala akutní fáze rehabilitace po TEP kyčelního kloubu, zde bylo procento zlepšení 26,34%. U pacientů podstupujících následnou rehabilitaci nastala změna v pozitivním slova smyslu o 18,25% (Johanson et al., 2009). Chtěla jsem také zjistit, zda má na funkční soběstačnost vliv počet provedených totálních endoprotéz kyčelního kloubu. Pacienty jsem testovala dvakrát. U vstupního i výstupního vyšetření měli pacienti ze skupiny revizní TEP o několik bodů vyšší skóre než pacienti ze souboru primární TEP. Tedy funkční soběstačnost u pacientů po revizní operaci TEP kyčelního kloubu by měla být o trošku lepší. Když jsem mezi sebou porovnávala vstupní a výstupní hodnoty, tak procento zlepšení bylo o 1,22% vyšší u pacientů, kterým byla implantována první endoprotéza kyčelního kloubu. Podobné výsledky udává ve své práci Vincent et al. (2006a). Testování se zúčastnilo 255 pacientů po implantaci primární TEP kyčelního kloubu a 147 pacientů po implantaci revizní TEP kyčelního kloubu. Jedním ze závěrů této práce bylo, že v porovnání vstupních a výstupních hodnot došlo k většímu zlepšení ve skupině pacientů po primární TEP kyčelního kloubu, což takto vyšlo i nám. Yeung et al. (2010) podávají ve své práci výsledky o tom, zda existuje souvislost mezi nízkým vstupním skóre funkční soběstačnosti hodnocené FIM testem a délkou hospitalizace pacientů na rehabilitačních odděleních. Studie se zúčastnilo 275 pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu s průměrným věkem 69 let. Tito pacienti neměli žádnou kognitivní poruchu, proto byli otestováni pouze motorickým FIM testem. Tento test byl pacienty vyplněn do 72 hodin po přijetí a znovu při propuštění z rehabilitačního oddělení. Průměrná hodnota motorického FIM testu byla při přijetí 47,6 bodů. Dle autorů nízké vstupní skóre odráží základní funkční nezávislost. Domnívají se, že by kromě základní rehabilitační péče poskytnutí speciální péče o nezávislost u pacientů mohla zlepšit výsledné FIM skóre a tím zkrátit dobu hospitalizace. Jelikož pacienti s nižším vstupním skóre motorického FIM testu byli více závislí na pomoci personálu a délka poskytované rehabilitace byla delší a tudíž nákladnější, mohl by rozvoj péče v oblasti soběstačnosti pozitivně přispět ke snížení nákladů na poskytnutou péči. Stejně jako v případě kvality života, tak i u funkční soběstačnosti jsem hodnotila vliv věku. Opět bylo výsledkem, že existuje statisticky významná velká korelace mezi věkem a výstupními hodnotami FIM testu. Výsledná korelace byla r= -0,74649. Můžeme tedy říci, že 83

věk negativně koreluje s výstupními hodnotami FIM testu. Funkční soběstačnost je tedy závislá na věku. Pacienti mladšího věku v našem souboru dosahovali vyšších hodnot při výstupním vyšetření, jsou tedy soběstačnější než pacienti staršího věku, kteří dosahovali výstupních hodnot nižších. Vstupní hodnoty FIM testu a věk spolu negativně slabě korelují. Tato korelace je statisticky nevýznamná. Vincent et al. (2006) porovnával mezi sebou tři věkové skupiny pacientů. Testovali 332 pacientů rozdělených do skupin dle věku do 64 let, od 65 do 84 let a od 85 let výše. Vstupní hodnoty FIM testu byly u pacientů ve věku 85 let a starších nižší než u skupin mladších pacientů. Posledním z našich cílů bylo porovnat závislost výsledků výstupního vyšetření celkového fyzického zdraví (PCS) dotazníku SF-36 a výstupního vyšetření motorického skóre FIM testu. Mezi výstupnými hodnotami celkového fyzického zdraví (PCS) a motorického FIM testu najdeme středně silnou korelaci. Tato korelace je však statisticky nesignifikantní na hladině významnosti p˂ 0,05. Kladná hodnota Spearmenova korelačního koeficientu udává pozitivní závislost. Vyšší výstupní hodnota PCS předpokládá vyšší výstupní hodnotu motorického FIM testu. Heinemann et al. (1996) ve své práci popisují, že se dotazník SF-36 a FIM test mohou

mezi sebou pozitivně doplňovat. Když se zaměřili na hodnocení škály Fyzická aktivita (PF) dotazníku SF-36 a FIM testu, zjistili, že ne všechny složky FIM testu odpovídají škále PF.

84

5 ZÁVĚR Tato práce byla zaměřena na zhodnocení kvality života a funkční soběstačnosti u pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. V první hypotéze jsme předpokládali, že při porovnání vstupních a výstupních hodnot dojde u pacientů ke zlepšení jak kvality života, tak i funkční soběstačnosti. Kvalita života byla hodnocena pomocí dotazníku SF-36 a míra funkční soběstačnosti pomocí FIM testu. V rámci celého našeho souboru pacientů došlo ke statisticky významnému zlepšení v kvalitě života v porovnání vstupních hodnot s výstupními o 35,18%. Zlepšení vstupních hodnot vůči výstupním se potvrdilo i v rámci FIM testu, a to o 13,71%. Další hypotézy předpokládaly, že po rozdělení pacientů na skupiny primární TEP a revizní TEP zjistíme, že celková kvalita života a míra funkční soběstačnosti budou vyšší u skupiny revizní TEP, ale v porovnání vstupních a výstupních hodnot dojde k výraznějšímu zlepšení u skupiny pacientů po první endoprotéze kyčelního kloubu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Vstupní a výstupní hodnoty dotazníku SF-36 byly v souboru pacientů primární TEP 37,13 ± 9,68 a 53,13 ± 8,31. Mezi těmito hodnotami vzniklo statisticky významné zlepšení o 43,09%. U skupiny revizní TEP došlo ke zlepšení o 29,88%, přičemž vstupní hodnota byla 44,79 ± 13,18 a výstupní hodnota 57,60 ± 14,95. Otestovali jsme také všech osm dimenzí dotazníku SF-36 zvlášť a u všech škál v rámci souboru pacientů po primární totální endoprotéze nastalo zlepšení. Skupina pacientů po revizní operaci TEP se zlepšila v šesti škálách. Výstupní skóre dimenzí Omezení emočními problémy (RE) a Všeobecné hodnocení zdraví (GH) bylo shodné se vstupním, nedošlo zde tedy k žádnému zlepšení. Míra funkční soběstačnosti taktéž potvrdila hypotézu a byla vyšší u skupiny revizní TEP, přičemž vyšší procento zlepšení mezi vstupními a výstupními hodnotami bylo v rámci souboru primární TEP. V další hypotéze jsme se domnívali, že kvalita života a funkční soběstačnost bude závislá na věku. Tyto vztahy byly zkoumány pomocí Spearmenova korelačního koeficientu. Při porovnání vstupních parametrů obou dotazníků a věku došlo pouze k malé záporné korelaci, která byla statisticky nevýznamná. Při porovnání závislosti mezi výstupními hodnotami dotazníku SF-36 a věku a FIM testu a věku se u obou ukázala záporná silná korelace, která byla statisticky signifikantní. Tato hypotéza se potvrdila a můžeme říci, že kvalita života i míra funkční soběstačnosti s věkem klesají. Posledním našim cílem bylo porovnat vztah mezi celkovým fyzickým zdravím (PCS) dotazníku SF-36 a motorickou složkou (FIMm) testu funkční soběstačnosti. Očekávali jsme, 85

že mezi těmito hodnotami bude statisticky významný vztah. Zjistili jsme kladný středně silný korelační koeficient, což by značilo, že se hodnoty pozitivně ovlivňují. Tato korelace vyšla však jako statisticky nesignifikantní, proto hypotéza nemohla být potvrzena. V této práci jsme splnili stanovené cíle a můžeme konstatovat, že léčebná rehabilitace v délce průměrně šest týdnů, kterou absolvovali pacienti po totální endoprotéze kyčelního kloubu, pozitivně přispěla ke zkvalitnění jejich života a zlepšení funkční soběstačnosti. Vyšších hodnot dosáhli pacienti, kterým byla jedna totální endoprotéza kyčelního kloubu implantována již v minulosti. Tito pacienti už rehabilitační léčbu po totální endoprotéze jednou zažili, tudíž si jsou vědomi její důležitosti a také po psychické stránce situaci lépe zvládají.

86

6 SOUHRN Téma diplomové práce: Problematika funkční soběstačnosti a kvality života u pacientů po TEP kyčelního kloubu Úvod do problematiky: V úvodu jsou shrnuty poznatky týkající se totální endoprotézy kyčelního kloubu. Stručně popisuji anatomii a kineziologii kyčelního kloubu, typy endoprotéz, indikace a kontraindikace implantace, vlastní operaci a možnosti revizní operace. Také se zde zabývám možnostmi rehabilitace před operací a po operaci. V závěru teoretické části jsou podány informace týkající se kvality života a funkční soběstačnosti spolu se způsoby jejich hodnocení. Cíle práce a pracovní hypotézy: Cílem práce bylo hodnocení funkční soběstačnosti a kvality života u pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu v důsledku léčebné rehabilitace. Dále jsme se snažili zjistit, zda má vliv na kvalitu života a funkční soběstačnost skutečnost, jestli pacient podstoupil operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu poprvé nebo mu byla jedna totální endoprotéza kyčelního kloubu implantována již v minulosti. Porovnávali jsme vztah výstupního vyšetření celkového fyzického zdraví (PCS) dotazníku SF-36 a výstupního vyšetření motorického skóre FIM testu. Očekávali jsme, že v porovnání vstupních a výstupních hodnot nastane pozitivní změna v kvalitě života i funkční soběstačnosti a tato změna bude vyšší u pacientů po primární endoprotéze kyčelního kloubu. Domnívali jsme se, že celková kvalita života a funkční soběstačnost při výstupním vyšetření bude vyšší v rámci souboru revizní TEP. Stejně tak jsme očekávali závislost kvality života a funkční soběstačnosti na věku. Předpokládali jsme, že najdeme statistickou závislost mezi motorickou složkou (FIMm) funkční soběstačnosti a celkového fyzické zdraví (PCS) dotazníku SF-36. Vyšetřované osoby a metodika: Do vyšetřovaného souboru bylo zařazeno 16 pacientů, u kterých byla v období od října do prosince 2012 provedena implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu. Studie se zúčastnilo 8 pacientů po operaci primární totální endoprotézy kyčelního kloubu a 8 pacientů, kteří primární totální endoprotézu mají již delší dobu a byla jim provedena revizní operace této totální endoprotézy nebo jim byla implantována endoprotéza na druhostranný kyčelní kloub. Průměrný věk pacientů byl 68,75 ± 12,75. 87

Při zařazení do studie nebyl brán ohled na typ operace, ani zda je endoprotéza cementovaná nebo necementovaná. Pro hodnocení kvality života byl použit generický dotazník SF-36 (Short Form-36). Míra funkční soběstačnosti byla zjišťována pomocí FIM testu (Functional Independence Measure). Výsledky: V rámci celého vyšetřovaného souboru došlo ke statisticky významnému zlepšení v kvalitě života i funkční soběstačnosti pacientů po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. Celková kvalita života a míra funkční soběstačnosti byly vyšší u pacientů ze skupiny revizní TEP. Procento zlepšení v porovnání vstupních a výstupních hodnot bylo výraznější v případě pacientů po operaci primární endoprotézy kyčelního kloubu. Kvalita života a míra funkční soběstačnosti s přibývajícím věkem klesají. Nakonec nám vyšla pozitivní středně silná závislost mezi motorickou složkou (FIMm) testu funkční soběstačnosti a celkovým fyzickým zdravím (PCS) dotazníku SF-36. Tato závislost byla však statisticky nesignifikantní. Hlavní závěr: Totální endoprotéza kyčelního kloubu má pozitivní vliv na kvalitu života a funkční soběstačnost pacientů. Výsledné hodnoty dotazníku SF-36 a FIM testu byly vyšší u pacientů, kterým byla již jedna endoprotéza kyčelního kloubu implantována a také u pacientů mladšího věku. Jsem si jistá, že existuje více parametrů, které mohou kvalitu života a funkční soběstačnost po TEP kyčelního kloubu ovlivnit, ať už je to časový úsek od operace, ve kterém byl FIM test a dotazník SF-36 pacientům podán, nebo důslednost rehabilitace a kvalita poskytované zdravotní péče, či vlastní přístup a motivace pacientů.

88

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. BARTONÍČEK, J. – HEŘT, J. Základy klinické anatomie pohybového aparátu. Praha: Maxdorf, 2004. 256 str. ISBN 80-7345-017-8. 2. ČECH, O. – DŽUPA, V. Revizní operace náhrad kyčelního kloubu. 1. vydání. Praha: Galén, 2004. 233 s. ISBN 80-7262-269-2. 3. ČIHÁK, R. Anatomie 1. 2. upravené a doplnené vydanie. Praha: Grada Publishing, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5. 4. DUNGL, P. a kol. Ortopedie, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 1280 s. ISBN 80-247-0550-8. 5. DYLEVSKÝ, I. 2009. Funkční anatomie. Praha: Grada Publishing, 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4.

6. GONZALES, S. de TEJADA M.; ESCOBAR A. et al. Patient expectations and health-related quality of life outcomes following total joint replacement. Value Health, 2010. vol. 13, n. 4, p. 447- 54. [cit. 16. 2. 2013] Dostupné na World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20088892 7. GROSS, J. – FETTO, J. – ROSEN, E.: Vyšetření pohybového aparátu. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 599 s. ISBN 80- 7254- 720- 8.

8. GULÁŠOVÁ,

I.

Význam

rehabilitácie

v

procese

komplexnej

liečebnej

a ošetrovateľskej starostlivosti u pacienta pred a po operácii totálnej endoprotézy bedrového kĺbu. Rehabilitácia, 2008, roč. 45, č. 4, s. 250 – 255. 9. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 223 s. ISBN 978-80-247-3625-9.

89

10. HEINEMANN, A.W. et al. Extending the Range of the Functional Independence Measure (FIM) with SF-36® Items. First International Outcome Measurement Conference, 1996. [cit. 16. 2. 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sf36.org/faq/generalinfo.aspx?id=4 11. HROMÁDKOVÁ, J. a kol. Fyzioterapie. 1.vydání. Jinočany: H & H, 2002. 428 s. ISBN 80-86022-45-5. 12. JANÍČEK, P. a kol. Ortopedie. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 124 s. ISBN 80210-2535-2.

13. JOHANSON, M. A.; COHEN, B. A. et al. Outcomes for Aging Adults Following Total Hip Arthroplasty in an Acute Rehabilitation Facility Versus a Subacute Rehabilitation Facility: A Pilot Study. Journal of Geriatric Physical Therapy, 2009, vol. 32, iss. 2, p. 29-34.

[cit.

19.

2.

2013].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://journals.lww.com/jgpt/Abstract/2009/32020/Outcomes_for_Aging_Adults_Foll owing_Total_Hip.6.aspx

14. JONES, C.A.; VOAKLANDER, D.C et al. The effect of age on pain, function, and quality of life after total hip and knee arthroplasty. Archives of Internal Medicine, 2001. n. 161, p. 454- 460. [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://archinte.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=647233

15. KALANTAR-ZADEH, et al. Quality of life in patients with chonic renal failure. 2003. [cit.

12.

1.

2013]

Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://www.uninet.edu/cin2003/conf/kalantar/kalantar.html

16. KIEBZAK, GM.; VAIN, PA., et al. SF-36 general health status survey to determine patient satisfaction at short-term follow-up after total hip and knee arthroplasty. Journal of the Southern Orthopaedic Association, 1997, vol. 6, n. 3, p. 169-72. [cit. 14. 2.

2013]

Dostupné

na

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9322195

90

World

Wide

Web:

17. KIEFER, D.E.; EMERY, L.J. Functional performance and grip strenght after total hip replacement. Occupational Therapy in Health Care, 2005, vol. 18, n. 4, p. 41-56. [cit. 19.

2.

2013].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://informahealthcare.com/doi/abs/10.1080/J003v18n04_04?journalCode=ohc 18. KNUTSSON, S.; ENGBERG, IB. An evaluation of patientsʾ quality of life before, 6 weeks and 6 month after total hip replacement surgery. Jurnal of Advanced Nursing, 1999. vol. 30, n. 6, p. 1349 – 59. 19. KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. 2009. s. 713. ISBN 978-807262-657-1.

20. KOUDELA, K. a kol. Ortopedie. Praha: Karolinum, 2004. 281 s. ISBN 80-246-06542. 21. KOUTNÝ, Z. Rehabilitace po totálních endoprotézách. Postgraduální medicína, 2001, roč. 3, č. 1, s. 79-84. ISSN 1212-4184. 22. KRIVOŠÍKOVÁ, M. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 364 s. ISBN 978-80-247-2699-1. 23. KŘÍŽ, V. Rehabilitace a totální endoprotéza kyčelního kloubu. Rehabilitácia, 2009, roč. 46, č. 2, s. 90-97. ISSN 0375-0922. 24. MACEK, J. Početnosť predoperačnej rehabilitácie a rehabilitačné prístupy při totálních endoprotézách vel´kých kĺbov dolných končatín. Rehablilitácia, 2007, roč. 44, č. 2, s. 85-91. ISSN 0375-0922.

25. MAHOMED, NN; LIANG, MH et al. The importance of patient expectations in predicting functional outcomes after total joint arthroplasty. The Journal of rheumatology, 2002, vol. 29, n. 6, p. 1273- 9. [cit. 14. 2. 2013] Dostupné na World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12064846

91

26. MALÝ, M. Meranie funkčnej sebestačnosti. Ošetrovateľský obzor, 2006, roč. 3, č. 3, s. 82- 87. ISSN 1336-5606.

27. McMURRAY, A.; GRANT, S. et al. Health-related quality of life and health service use following total hip replacement surgery. Journal of Advanced Nursing, 2002, vol. 40, iss.6, p. 663-672. [cit. 12. 2. 2013] Dostupné na World Wide Web: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2648.2002.02426.x/abstract

28. McMURRAY, A., GRANT, S. et al. Mapping recovery after total hip replacement surgery: health-related quality of life after three years. Australian Journal of Advanced Nursing, 2005, vol. 22, n. 4. [cit. 12. 2. 2013] Dostupné na World Wide Web: http://www.ajan.com.au/Vol22/Vol22.4-3.pdf 29. MUSIL, D.; FILIP, L. Hodnocení kvality života pacientů jeden rok po implantaci TEP kyčelního kloubu. Kontakt, 2011, č. 1, s. 95 – 103. ISSN 1212-4117. 30. MÜLLER, I. Bolestivé syndromy pohybového ústrojí v ordinaci praktického lékaře. 2. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 116 s. ISBN 80-7013-415-1.

31. NIKRATOWICZ, P. et al. Early results of revision hip arthroplasty using modular Restoration stem. Chirurgia narzadów ruchu i ortopedia polska, 2011, vol. 76, n. 5, p. 286-90.

[cit.

17.

2.

2013].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22420181

32. PAPAVASILIOU, AV.; VILLAR, RN. Quality of life in different age groups after metal-on-metal hip resurfacing arthroplasty. Hip International, 2008. vol. 18, n. 4, p. 307-

12.

[cit.

16.

2.

2013].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19097009

33. PATIL, S.; GARBUZ, DS et al. Quality of life outcomes in revision vs primary total hip arthroplasty: a prospective cohort study. The Journal of arthroplasty, 2008, vol. 23, n. 4, p. 550-3. [cit. 17. 2. 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18514873 92

34. PAYNE, J. a kol. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005. 630 s. ISBN 80-7254657-0.

35. PAZDÍREK, P. Totální endoprotéza kyčelního kloubu. [cit. 4. 2. 2013]. Dostupné na World

Wide

Web:

http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/totalni-

endoproteza-kycelniho-kloubu-155048

36. PODĚBRADSKÝ, J.; VAŘEKA, I. Fyzikální terapie I. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1998. 264 s. ISBN 80-7169-661-7.

37. ROZKYDAL, Z.; CHALOUPKA, R. Vyšetřovací metody v ortopedii. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2655-3. 38. ŘEHULKOVÁ O. a kol. Kvalita života v souvislostech zdraví a nemocí. Brno: MSD, 2008. 153 s. ISBN: 978-80-7392-073-9.

39. SCHULER, M.; OSTER, P. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4.

40. SIMOVÁ, M. Rehabilitacia u pacientov po implantácii totálních endoprotéz bedrových a kolenných klbov. Rehabilitácia, 2007, roč. 44, č. 2, 73-84. ISSN 03750922.

41. SLOVÁČEK, L. a kol. Kvalita života nemocných – jeden z důležitých parametrů komplexního hodnocení léčby. Vojenské zdravotnické listy, 2004. roč. 73, č. 1, s. 6-9.

42. SOLOMON, L. Apley´s system of orthopaedics and fractures. London: Hodder Arnold, 2010. 974 s. ISBN 9780340942055.

43. SOSNA, A. – POKORNÝ, D. – JAHODA, D. Náhrada kyčelního kloubu: rehabilitace a režimová opatření. 1. vydání. Praha: Triton, 2003. 58 s. ISBN 80-7254-302-4. 93

44. SOSNA, A.; VAVŘÍK, P.; KRBEC, M. a kol. Základy ortopedie. Praha: Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8. 45. ŠTĚDRÝ, V. Uvolnění totální protézy kyčelního kloubu – možnosti revizních operací. Postgraduální medicína, 2001, roč. 3, č. 1, s. 85-89. ISSN 1212-4184. 46. ŠVESTKOVÁ, O. Metodika hodnocení psychosenzomotorického potenciálu člověka. 2008, 1. vydání, Rozvojové partnerství PENTACOM, 54 s.

47. TOWHEED, T. E.; HOCHBERG, M.C. Health- related quality of life after total hip replacement. Seminars in Arthritis and Rheumatism, 1996, vol. 26, iss. 1, p. 483-491. [cit.

19.

2.

2013].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0049017296800291 48. UCHYTIL, J.; JANDAČKA, D. Zatížení dolních končetin při stoji u pacientů před výměnou kyčelního kloubu. Rehabilitácia, 2009, roč. 46, č. 2, s. 94-97. ISSN 0375 – 0922. 49. VAŇÁSKOVÁ, E. Testování v neurorehabilitaci. Neurologie pro praxi, 2005, č. 6, s. 311-314. ISSN 1213-1814. 50. VÉLE, F. Kineziologie. 2. vydání, Praha: Triton, 2006. 375 s. ISNB 80-7254-837-9.

51. VINCENT, HK; ALFANO, AP et al. Sex and age effects on outcomes of total hip arthroplasty after inpatient rehabilitation. Archive sof physical medicine and rehabilitation, 2006, vol. 87, n. 4, p. 461-7. [cit. 19. 2. 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16571383

52. VINCENT, KR; VINCENT, HK et al. Outcomes after inpatient rehabilitation of primary and revision total hip arthroplasty. Archives of physical medicine and rehabilitation, 2006, vol. 87, n. 8, p. 1026-32. [cit. 19. 2. 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16876546 53. VISSERS, MM; BUSSMANN, JB et al. Recovery of physical functioning after total hip arthroplasty: systematic review and meta-analysis of the literature. Physical 94

Therapy, 2011, vol. 9, n. 5, p. 615- 29. [cit. 16. 2. 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21393418

54. WARE, E. J. SF-36 Health Survey Update. The Use of Psychological Testing for Treatment Planning and Outcome Assessment. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2004. vol. 3, s. 693-718. [cit. 12. 1. 2013] Dostupné na World Wide Web: http://www.sf-36.org/announcements/Updated_SF36_bookChapter_Sept04.pdf

55. YEUNG, S. M. T. et al. Factors influencing inpatient rehabilitation length of stay following revision hip replacements: a retrospective study. BMC Musculoskelet Disord, 2010, n. 11. [cit. 19. 2. 2013]. Dostupné na: World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2987976/ 56. ZAHRADNICKÁ, I. Hodnocení soběstačnosti. Sestra, 2004, č. 2, s. 15-17. ISSN 1210-0404. 57. ZEMAN, M. Koncept SEIQoL jako nástroj pro hodnocení kvality života. Kontakt, 2008, č. 1, s. 140-149. ISSN 1212-4117.

Internetové zdroje:

http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/kycel-endoproteza (18.12. 2012) http://www.r-med.eu/totalni-endoproteza-kycelniho-kloubu (10. 1. 2013) http://ucebnice.euromise.cz/index.php?conn=0§ion=biomech&node=node69 (10.1. 2013) http://www.qualitymetric.com/WhatWeDo/SFHealthSurveys/SF36v2HealthSurvey/tabid/185/ Default.aspx (26.1. 2013) http://www.uninet.edu/cin2003/conf/kalantar/kalantar.html (26. 1. 2013)

95

8 PŘÍLOHY Příloha I. – Dotazník SF-36 Příloha II. – FIM test

96

Příloha I. – Dotazník SF-36 Jméno: ……………………………………………………… RČ:

…. …. …. / ……..

Skupina:

EMS □

ERGOMETR □

KONTROLNÍ □

Dotazník SF-36 1. Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově (zakroužkujte jedno číslo) Výtečné …………………………

1

Velmi dobré …………………….

2

Dobré ……………………………

3

Docela dobré …………………….

4

Špatné ……………………………

5

2. Jak byste hodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? (zakroužkujte jedno číslo) Mnohem lepší než před rokem …… 1 Poněkud lepší než před rokem …… 2 Přibližně stejné jako před rokem … 3 Poněkud horší než před rokem …… 4 Mnohem horší než před rokem …… 5 Následující otázky se týkají činností, které někdy děláváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, co jaké míry? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ano, omezuje hodně

ano, omezuje trochu

ne, vůbec neomezuje

1

2

3

1

2

3

5. Zvedání nebo nošení běžného nákupu

1

2

3

6. Vyjít po schodech několik pater

1

2

3

7. Vyjít po schodech jedno patro

1

2

3

8. Předklon, shýbání, poklek

1

2

3

9. Chůze asi jeden kilometr

1

2

3

ČINNOSTI 3. Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů 4. Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole

10. Chůze po ulici sto metrů

1

2

3

11. Chůze po ulici několik desítek metrů

1

2

3

12. Koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci

1

2

3

Měl jste některý z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím ? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ANO

NE

13. Zkrátil se čas, který jste věnovala) práci nebo jiné činnosti?

1

2

14. Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?

1

2

15. Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činnosti?

1

2

16. Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například musel(a) jste vynaložit zvláštní úsilí)?

1

2

Trpěl(a) jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (např. pocit deprese nebo úzkosti)? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ANO

NE

17. Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?

1

2

18. Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?

1

2

19. Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle?

1

2

20. Uveďte do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. (zakroužkujte jedno číslo) Vůbec ne ……………………. 1 Trochu ………………………. 2 Mírně ……………………….. 3 Poměrně dost ………………. 4 Velmi silně …………………. 5

21. Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? Žádné …………………… Velmi mírné …………… Mírné ………………… Střední ………………… Silné …………………… Velmi silné ……………

(zakroužkujte jedno číslo)

1 2 3 4 5 6

22. Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? (zakroužkujte jedno číslo) Vůbec ne …………………….. Trochu ……………………….. Mírně ………………………… Poměrně dost ………………… Velmi silně ……………………

1 2 3 4 5

Následující otázky se týkají vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v minulých 4 týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje jak jste se cítil. (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) Jak často v minulých 4 týdnech … pořád většinou 23. … jste se cítil(a) pln(a)

dost často

občas

málokd

nikdy

y

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

6 6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

elánu? 24. …byl(a) jste velmi nervózní? 25. …pociťoval(a) jste takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? 26. …pociťoval(a) jste klid a pohodu? 27. …byl(a) jste pln(a) energie? 28.….pociťoval(a) jste pesimismus a smutek? 29. …cítil(a) jste se vyčerpán(a)? 30. …byl(a) jste šťastný(á)? 31. …cítil(a) jste se unaven(a)?

32.Uveďte, jak často v posledním týdnu bránily Vaše zdravotní nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (zakroužkujte jedno číslo) Pořád………………… Většinu času………... Občas………………... Málokdy……………… Nikdy…………………

1 2 3 4 5

Zvolte, prosím, takovou odpověď, která nejlépe vystihuje do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) určitě ano

většinou ano

nejsem si jist(a)

většinou ne

určitě ne

33. zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než jiní lidé

1

2

3

4

5

34. jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný

1

2

3

4

5

35. očekávám, že se mé zdraví zhorší

1

2

3

4

5

36. mé zdraví je perfektní

1

2

3

4

5

Příloha II. – FIM test