Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu,
Občasník Strany svobodných občanů – březen 2014
BERAN 3
Miroslav Jahoda: Banánová konference
Mílí čtenáři, dostáváte do rukou druhé číslo občasníku Svobodných. Beran je na světě a věříme, že vám přinese spoustu informací ze života naší strany. Rádi bychom vám poděkovali za ohlasy, které jste nám poslali. Ty kladné nás potěšily a výtky a kritické postřehy si vezmeme k srdci, aby byl oběžník číslo od čísla lepší a vy s ním spokojenější. Vyrábíme ho pro vás, proto se nerozpakujte a své připomínky nám dál posílejte. Volby do Evropského parlamentu se blíží a dnes se můžete seznámit s kandidátkou Svobodných. Vzešla z primárních voleb, a je tak možné říct, že naši kandidáti mají nejsilnější mandát. Nikdo je nikam nedosazoval, místa se nevyměňovala za budoucí výhody. Členové a příznivci vybírali z desítek uchazečů a výsledkem je osmadvacetičlenná sestava (více na straně 4). Nyní nás čeká to nejtěžší – přesvědčit co nejvíce voličů o tom, že hlas pro Svobodné je hlas pro jejich větší volnost – pro to, aby zazněl hlas rozumu. I redakce Berana chce k volebnímu úspěchu co nejvíce přispět. Snad se nám to podaří i s Vaší pomocí. Vaše redakce
Strana svobodných občanů číslo 1 | ročník 1
6 Proč děti nebaví škola
9
Státní zásahy jako ničitelé informací
Komunální politika se dá dělat i tehdy, nejste-li zvoleni do zastupitelstva říká předseda Svobodných v Moravskoslezském kraji Jiří Zapletal Svobodní nejsou v Ostravě členy zastupitelstva, přesto jste často na zastupitelstvu vidět, komunikujete s vedením města, komentujete některé kroky radních, navrhujete vlastní řešení problémů… Jak je to složité v situaci, kdy nemáte své vlastní zastupitele? Je to jen o aktivitě a informacích. Tedy o snaze si informace vyhledat, seznámit se s nimi, dát si je do kontextu s realitou. Ve velkých městech, jako je Ostrava, je poměrně jednoduché najít si na webu projednávané věci ještě před konáním zastupitelstva, vypracovat k nim stanovisko, vystoupit k nim, k vysloveně špatným návrhům předložit petici… A v menších obcích? Tady to je malinko složitější, mnohde jsou materiály zveřejněny až po schválení, ale i tady lze říci, že je to především o tom, projevit zájem o komunální dění. Podle mého názoru si už na komunální úrovni lidé, kteří chtějí něco změnit, mohou udělat názor a připravit se na případné působení ve vyšší politice. Říkáte lidé, kteří chtějí něco změnit. Roste podle vás počet takových lidí, kteří se zajímají o dění okolo sebe a chtěli by případně
strana 1
v politice a vůbec ve veřejném prostoru něco změnit? Vidím tady dvě základní skupiny: Jedna je znechucená děním okolo sebe a chce se podílet na něčem novém, proto vstupují do politických stran či nejrůznějších sdružení. Ta druhá skupina rezignuje, je pasivní, nevěří ve změnu, je už unavená sliby politiků. Mění se tedy podle vás síla té či oné skupiny? Záleží na tom, kdy se konají volby. Před a těsně po volbách zaznamenáváme obecně větší zájem lidí něco měnit, diskutovat, najít si vyhovující politický program. Pak ten zájem ale klesá. Jak to je konkrétně u Svobodných v Moravskoslezském kraji? Před volbami i po nich zájem o členství poměrně výrazně stoupl, teď se ustálil zhruba na jednu přihlášku o členství týdně. Já to vidím spíše jako výhodu – my nejsme stranou pro ty, kteří sní o rychlém výtahu k moci. Jsme malá strana s jasným a zřetelným směřováním, jdou k nám lidé, kterým se líbí, co děláme, smýšlejí podobně.
www.svobodni.cz
Komunální politika se dá dělat i tehdy, nejste-li zvoleni do zastupitelstva V květnu proběhnou volby do Evropského parlamentu. Jak moc důležité volby to pro vás jsou? Očekáváme nízkou účast, což může být výhoda. My jsme jediní opravdoví euroskeptici na české politické scéně, proto si myslím, že když už někdo k těm volbám jde, alespoň trochu se o dění v unii zajímá a možná se mu zdaleka ne všechno líbí… Jak bude vypadat kampaň? Chceme být co nejvíce vidět v ulicích, bude to opět výrazná kontaktní kampaň. Také chceme poukázat na některé nešvary, kterými nás unie trápí. A co komunální volby, jak moc se Svobodní budou snažit uspět v nich? Jsou to atypické volby nikoli stran, ale především lidí, osobností. Chceme pochopitelně
postavit kandidátky v co největším počtu obcí, ale to neznamená, že bychom to měli dělat za každou cenu. Budeme kandidovat tam, kde máme alespoň nějakou základnu, členy, příznivce. V kolika obcích a městech Moravskoslezského kraje byste rádi kandidátku postavili? Byli bychom rádi za deset až dvanáct obcí a měst. Jak bude vypadat kampaň? Budeme samozřejmě opět mluvit o škodlivosti státu při zasahování do života lidí, ale budeme se soustředit na místní problémy – ty jsou v každé obci odlišné, je tedy třeba akcentovat místní záležitosti, bavit se s lidmi o jejich konkrétních problémech. Jaroslav Baďura
Svobodné čtvrtky
Chci pomoci Pomoci v kampani lze různými způsoby. Jednak se lze aktivně přihlásit do kontaktní kampaně a pomáhat našim kontaktním týmům s přesvědčováním voličů na ulici. Pokud nejste příznivcem přímé komunikace s voliči, budeme velmi rádi, když se budete podílet na kampani na internetu, nabídnete prostor pro banner na svém blogu či webu nebo budete diskutovat pod články týkajícími se Evropské unie. Lze také roznést do schránek v okolí Vašeho bydliště letáky či vylepovat plakáty na bezplatné plochy. Rádi vám také zašleme plachtu na plot nebo i billboard. Pokud máte možnost nabídnout nějakou plochu na atraktivním místě, můžeme vám vyrobit atypický billboard. I Vaše auto můžeme proměnit v plochu pro propagaci svobody jednotlivce, ať už nalepením malé samolepky, polepem zadního skla či celého auta. Proto jsme pro vás připravili krátký dotazník, kde nám můžete nabídnout pomoc, a členové volebního štábu vás budou v následujících dnech kontaktovat. S Vaší pomocí získají Svobodní své první europoslance! Dotazník lze vyplnit na adrese: web.svobodni.cz/chci-pomoci
20. 2. 20. 3. 17. 4. 22. 5. 19. 6.
Polické mýty a legendy
MUDr. Jaroslav Mitlener, bývalý senátor a radní MB
EU má alternavu – a lepší!
Ing. Petr Mach PhD., předseda strany
Blahobyt v nejsvobodnějších státech
Bc. Jan Matyásko, Zdeněk Zajíček, Svobodní z MB
Černá díra pohlcující vaše peníze? Stát! Ing. Milan Vodička, předseda krajského sdružení
Úřad je mrtev, ať žije úřad!
Ing. David Bucek, Jan Štěpánek, Svobodní z MB
Vždy od 18.00 v salónku restaurace Domu kultury v Mladé Boleslavi. Vstup volný. organizátor: Bc. Jan Matyásko email:
[email protected] tel: +420 603 320 421
Váš volební štáb
Strana svobodných občanů
Neformální diskuse o zvýšení životní úrovně
strana 2
www.svobodni.cz
Miroslav Jahoda: Banánová konference Tisková konference Strany svobodných občanů k Evropským volbám přinesla zajímavé téma do diskuse – banány a vliv Evropské unie na ně. Tradičně tak zůstala stranou témata jako úspora miliard korun občanům, škodlivý vliv dotační politiky EU anebo omezení přemíry regulací. Jestliže tedy Jiří Payne na konferenci nakousl tak ostré téma, jako banány a Evropská unie, nemohlo to zůstat bez odezvy. Pojďme se tedy podívat na problematiku banánů zblízka.
Banánová válka Počátky tzv. banánové války sahají do roku 1993, kdy se Evropská unie rozhodla zvýhodnit producenty z vybraných oblastí – Afriky, Karibiku a Pacifiku. Diskriminována zůstala ostatní území, zejména americký kontinent, což vyvolalo konflikt mezi EU a USA a následovaly neshody i s dalšími státy. Nechci zde zacházet do přílišných detailů, ale je třeba vypíchnout, že kvůli omezením na dovoz banánů se USA a EU přely u několika mezinárodních institucí a spor o banánový režim se táhl 8 let. Za zmínku ještě stojí, že evropští dovozci zboží do Spojených států byli v odvetných opatřeních poškozeni cly na své výrobky ve výši necelých 200 milionů dolarů ročně.
Dotace pro ekonomicky slabší dovozce Přestože i po smírčí dohodě zůstalo zvýhodnění pro Karibik, Afriku a Pacifik a tato území nemusela z banánů odvádět clo, američtí dovozci si udrželi výsadní postavení. Evropská komise tedy přišla s řešením založeným na principu: když nedokážou konkurovat, měli by dostat alespoň dotace. Během čtyřletého období 1999–2003 pomohl evropský daňový poplatník částkou 216 milionů eur, z nichž většinu (51 %) obdrželo několik karibských ostrovů známých jako Návětrné ostrovy.
Situace v České republice Pro Českou republiku nebyla výše uvedená situace příliš důležitá, neboť až do vstupu do EU neuvalovala na banány clo, a ty byly tudíž levnější než v unii. Ihned po připojení se však situace změnila a vinou cla pro třetí země banány zdražily. Jejich průměrná cena 26,75 Kč/kg z období 2000–2003 stoupla na
březen 2014
31,25 Kč/kg v letech 2004–2007, tedy nárůst asi o 17 %. Pro srovnání, banány jsou v USA v současnosti k sehnání přibližně o 4 Kč levněji než v České republice. K 21. 2. 2014 nabízel americký supermarket Walmart kilogram banánů za 26 Kč, zatímco v českém Tescu cena činila 30 Kč/kg.
Norma EU pro správnou velikost Banány v Evropské unii neunikly ani dalším regulacím. Kromě těch cenových je zde ještě nařízení o správné velikosti, vzhledu a zakřivení banánů, které se mohou prodávat. Jde konkrétně o nařízení č. 2257/94, které specifikuje: „Velikost je dána délkou plodu vyjádřenou v centimetrech a měřenou po vyklenuté straně z místa, z něhož vyrůstá řapík z koruny, až k vrcholu plodu, dále stupněm plnosti plodu, tj. tloušťkou plodu vyjádřenou v milimetrech, měřenou uprostřed plodu na příčném řezu mezi dvěma bočními stranami kolmo na podélnou osu.“ Správná délka pravého evropského banánu je nejméně 14 cm se stupněm plnosti nejméně 27 mm. Co tedy vyplývá ze snahy nařídit banánům, jak mají vyrůst? Na trh se dostanou jen ty normované a zbytek si spotřebitel pro vlastní ochranu nesmí koupit. Dochází tak nejen k opětovnému nárůstu ceny, ale i k plýtvání jídlem. K tomuto připočtěme ještě přesné nároky na balení či oddělování banánů, ztěžující manipulaci, což opět musí zaplatit spotřebitel. Je očividné, že než aby EU riskovala, že zákazník si dobrovolně koupí nahnilý anebo příliš malý banán, prodraží raději jeho prodej a donutí spotřebitele za tuto ochranu zaplatit.
Závěrem K banánové problematice lze říci zejména to, že se nejedná o nejzávažnější téma. Je to ovšem pověstná špička ledovce a symbolizuje
strana 3
to, co se v Evropské unii děje. Nejen že se EU zabývá naprosto nepodstatnými záležitostmi, mezi které patří banány, tvary okurek nebo standardizace splachovacích záchodů, ale ukazuje se zde také velmi neblahý jev. Tím je centrální řízení, regulování, nařizovaní a zakazování. Jak jsme se již přesvědčili mnohokrát, vše lze zaobalit do pláštíku ochrany spotřebitele, veřejného zdraví, vzájemné pomoci a jiných ospravedlnění. Kam to ale až zajde? Jestliže Svobodní zmínili banány, nebyla to snaha spustit do detailů debatu, kolik kdy banán stál a jaký je přesně dopad banánového režimu v EU. Je to snaha ilustrovat jednoduchým příkladem, co se v unii děje a jaké negativní dopady na naše každodenní životy to má. Miroslav Jahoda člen republikového výboru Svobodných
Stra svob obča
Kandidátka Svobodných do voleb do Evropského parlamentu 1 Petr Mach
2 Jiří Payne
Od založení strany je předsedou Svobodných. Je mu 38 let, přednáší ekonomii na vysokých školách. Tematikou Evropské unie se zabývá dlouhodobě. Napsal knihy Úskalí evropské integrace (2003) a Jak vystoupit z EU (2009).
V roce 2009 patřil mezi zakladatele Strany svobodných občanů a stal se jejím místopředsedou. V Evropském parlamentu by se rád věnoval přípravě scénáře na vystoupení z EU.
3 Tomáš Pajonk
4 Vít Jedlička
Místopředseda Svobodných, vystudoval Operační výzkum na VŠE. Je mu 32 let, je ženatý a má tři děti. Vytvořil program Tasha, který zlepšuje rozvozové trasy (a šetří tím peníze a auta) dopravcům v ČR a Velké Británii.
Předseda Svobodných v Královéhradeckém kraji, vystudoval obor mezinárodní obchod na VŠE a aktuálně dokončuje studium politologie na Vysoké škole CEVRO. V roce 2010 založil občanské sdružení Reformy.cz.
5 Martin Pánek
6 Miroslav Bednář
Vystudoval obor ekonomická analýza na VŠE a momentálně pracuje na pozici IT helpdesk. Je šéfredaktorem časopisu Laissez Faire a portálu euroSEPTIK.cz.
Vědecký pracovník Akademie věd ČR a vysokoškolský učitel zaměřený na politickou filozofii a věcnou kritiku Evropské unie. O politiku se pokouší v praxi, protože to pokládá za svou povinnost.
7 Jan Polanecký
8 Vítězslav Kremlík
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v oborech finance a politologie. Pracuje jako manažer vnitřních služeb v české pobočce Citibank. Narodil se před 37 lety v Praze, je ženatý a má dvě děti.
Překladatel a historik. Autor stránek Klimaskeptik.cz, zdokumentoval celý podvod s globálním oteplováním. Vystupoval v televizi i v Senátu Parlamentu ČR, publikuje články v Lidových novinách.
9 Milan Vodička
10 Jakub Ježek
Ekonom a soudní znalec (oceňování podniků), předseda krajského sdružení Svobodných ve Středočeském kraji. V roce 2000 řídil Organizační centrum pro přípravu a organizaci Výročních zasedání MMF a Světové banky.
Je předsedou Svobodných Jihomoravského kraje, je mu 30 let a profesí je právník. Pracuje pro ekonomické a osobní svobody jednotlivců, proti přebujelému státu a bruselskému direktivismu.
11 Josef Zbořil
12 Irena Steinhauserová
Předseda krajského sdružení Svobodných v Olomouckém kraji popularizuje myšlenky malého, efektivního a pro občany uživatelsky příjemného státu na www.zboril.blog.idnes.cz.
Vystudovala stavební fakultu a, jak sama říká, na prahu stáří psychologii. Má šest vlastních dětí a má bohaté zkušenosti s domácím vzděláváním.
13 Jiří Strachota
14 Pavel Pešan
Vstoupil poprvé do politické strany ve svých 62 letech, když zjistil, že politická filozofie Svobodných a jejich vnitřní kultura jsou zcela v souladu s jeho životním postojem. Povoláním fyzik, pracoval do roku 1994 na největších světových urychlovačích v mezinárodních experimentech.
Členem Svobodných je od vzniku strany na jaře 2009, je místopředsedou pražských Svobodných. Krom činnosti ve Straně svobodných občanů se věnuje poradenské činnosti z pozice předsedy OS Jeden Domov. Více na www.jedendomov.cz.
Strana svobodných občanů
strana 4
www.svobodni.cz
Poznámka: Údaje vycházejí z medailonků dodaných samotnými kandidáty
15 Miroslav Jahoda
16 Philip Prentis
Vystudoval politiku a mezinárodní vztahy na Christchurch Canterbury University ve Velké Británii. Věnuje se překládání videí euroskeptiků, reformistů a psaní článků obhajujících volný trh.
Je místopředsedou středočeského krajského sdružení Svobodných. Jako občan ČR a Velké Británie se cítí být Evropanem a vadí mu, jak EU nedemokratickými cestami postupně okrádá své občany o možnost rozhodovat sami za sebe.
17 Veronika Miňovská
18 Jana Urzová
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou, obor Mezinárodní politika a diplomacie. Navštěvovala nesčetné množství předmětů zaměřených na EU a její fungování. Je nadšencem do internetu a nových technologií.
Vdaná, absolventka MFF UK, přednáší fyziku a matematiku na FBMI ČVUT a vyučuje fyziku na gymnáziu. Místopředsedkyně Středočeského krajského sdružení.
19 Tereza Sladkovská
20 Damir Špoljarič
Členkou Svobodných od října 2012, od roku 2013 se aktivně podílí na dění ve straně. V současné době studuje 2. lékařskou fakultu UK, zajímá se o astronomii, přírodní vědy, historii a stravování.
Studoval VŠE a následně se začal věnovat informačním technologiím a telekomunikacím. V tomto oboru také aktivně působí od svých 18 let. Dále se věnuje dopravě a snaží se upozorňovat na chystané dopravní regulace a jejich škodlivé důsledky.
21 Petra Korbelová
22 Miroslav Červenka
Vystudovala obor Právo v podnikání. Nyní se dále věnuje své specializaci na ZČU Fakultě právnické, oboru Právo a právní věda. Členkou je od roku 2013 a intenzivně se podílela na organizaci předvolební kampaně při volbách do PSP 2013.
Svobodomyslný podnikatel předdůchodového věku, který si rád dělá, co chce a kdy chce, a bytostně nesnáší nespravedlnost, přetvářku a dogmatismus. Je stoupencem svobody a demokracie. Člen republikového výboru Svobodných.
23 Alice Hejdová
24 Josef Lebduška
Ve Svobodných je od roku 2009. Aktivně se účastní dění ve straně. Je členkou republikového výboru Svobodných a má na starost Prahu 8 a Prahu 9.
Má vysokoškolské vzdělání, nepije, nekouří, nekrade, je těsně před důchodem a nechce nic radikálního, jen svobodu, odpovědnost a suverenitu.
25 Jiří Zapletal
26 Václav Kupilík
Je mu 33 let, bytem Ostrava, zadaný, jedno dítě, absolvent Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava, obor Národní hospodářství, specialista zadávacích řízení, předseda krajského sdružení Svobodných v Moravskoslezském kraji. Členem Svobodných je od roku 2012.
březen 2014
Je mu 41 let, žije v Českých Budějovicích a je manažerem v direct marketingu a předseda Svobodných v Jihočeském kraji.
27 Markéta Chvalovská
28 Jiří Rybář
Je jí 31 let, trvale žije v obci Zlonín v okrese Praha-Východ. Vystudovala Masarykovu střední školu chemickou v Praze. Pracuje na pozici vedoucí vývojové laboratoře ve firmě Styl.
26letý IT konzultant v oblasti designu a přípravy webových stránek s dlouhodobým zájmem o EU, zejména od doby odmítnutí Euroústavy.
strana 5
Stra svob obča
Proč děti nebaví škola Leden patří již tradičně v životě škol závěru pololetí, dolaďování známek a zároveň zápisu do prvních tříd. Mnoho rodičů do poslední chvíle vybírá školu ve svém okolí. Faktory
pro jejich volbu jsou různé: blízkost školy, pozitivní ohlasy od známých, vzpomínky na vlastní studia a v neposlední řadě „styl“ výuky. Někde jsou více na sport, jinde na matemati-
ku… Zamyšlení, a v mnoha případech až pootevření očí, přinesla přednáška pana Zdeňka Oklešťka, lektora rodičovské komunikace, která proběhla 28. ledna ve valašskomeziříčském zámku Kinských. Jiný úhel pohledu na výchovu a výuku dětí lektor představil asi třicítce lidí. Stěžejní myšlenky celé přednášky by se daly shrnout do dvou základních tezí: dítě je rovnocenným partnerem dospělého a dítě, stejně jako my, má právo dělat chyby a jít si svou cestou. Oč jednodušeji tyto myšlenky vypadají, tím těžší je uvést je v praxi. Poutavý výklad prokládal lektor zážitky ze života a ukázkami, kde tyto praktiky opravdu fungují. Posluchači se tak mohli dozvědět základní informace o anglické škole Summerhill, naprosto se vymykající všemu, co u nás známe a prosazujeme jako jediný správný model vzdělávání. Přednášku zorganizovala Strana svobodných občanů ve spolupráci s panem Zdeňkem Oklešťkem. Ivan Dostál
Svobodní míří na radnici Prahy 4 Už dobře dvacet aktivních členů a příznivců se v Praze 4 ochotně zapojilo do příprav na komunální volby, které nás čekají na podzim tohoto roku. Pod vedením koordinátora Aloise Sečkára se snaží připravit program a kampaň, kterými by mohli konkurovat zavedeným velkým stranám, jež radnici místní městské části vládnou. Pobočka Praha 4 byla krajským předsednictvem založena v prosinci 2013 jako takový průkopník na komunální úrovni, které se zatím Svobodní kvůli malému počtu aktivních lidí nemohli příliš věnovat. To se ale s rostoucím počtem členů a příznivců mění, a protože v Praze je Svobodných logicky nejvíce, není překvapivá organizovaná aktivita. I jinde pomalu vznikají místní pobočky, zatímco Praha 4 se učí a dává
Strana svobodných občanů
dohromady, jak to vlastně správně dělat. Každý měsíc probíhají organizační schůzky, aktivní dobrovolníci spolu komunikují e-mailem a o všem podstatném informuje stránka na stranické wiki. Nově se formuje rozdělení a organizace práce do menších „pracovních skupin“ a chystá se spuštění veřejného webu pobočky. Praha 4 je největší městská část naší metropole, registruje téměř 140 tisíc obyvatel a její radnice operuje s miliardovým ročním rozpočtem. Zřejmě nebude lehké přesvědčit místní, že zrovna Svobodní jsou tím pravým řešením. Na druhou stranu, dlouhodobě špatná situace na radnici, která se slovy jednoho ze zástupců místního občanského sdružení „utrhla ze řetězu“, podivné podnikání prostřednictvím Prahou 4 založených akciových společností a celkové znechucení nad stavem politiky nám dává solidní základ pro dobrý výsledek. Krom
strana 6
nápravy stavu radnice a průhlednější politiky chceme zaujmout také „Svobodnými“ návrhy v oblasti dopravy a také v lidech znovu oživit zájem o jejich okolí a místní komunitu. To v České republice dlouhodobě chybí a pramení z toho řada chronických problémů naší společnosti. Pohled na volební čísla naznačuje, že šance na úspěch je reálná. V uplynulých parlamentních volbách dalo na Praze 4 Svobodným hlas 2 293 lidí, což by při zopakování volební účasti z komunálních voleb v roce 2010 samo o sobě na kýžených 5 % bezpečně stačilo. To přitom jistě není konečná meta. Navíc nás v květnu čekají volby do Evropského parlamentu, které mohou naše podzimní vyhlídky výrazně posílit. Zkrátka každá voda nakonec teče shora dolů a Berani se dostanou na radnici Prahy 4. :) Alois Sečkár
www.svobodni.cz
Zodpovědné hospodaření je hlavní zásadou „Svobodné“ komunální politiky Republikový výbor Svobodných schválil již v roce 2010 Zásady obecní politiky. Šest stručných programových bodů se věnuje hlavně hospodářské politice v obcích, další témata nezmiňuje. Protože stále existuje velký počet členů a příznivců Svobodných, kteří se s těmito zásadami nesetkali, zmiňuji je níže se stručným komentářem či se zkušenostmi z komunální politiky. 1. „Obce hospodaří zpravidla s vyrovnaným rozpočtem a dluhy tvoří jen v mimořádných situacích za souhlasu kvalifikované většiny zastupitelů. Svobodní toto pravidlo hospodaření obcí prosazují jako analogii návrhu ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu na úrovni státu.“ Čeští komunální politici nehospodaří příliš odpovědně. Kdybychom se podívali na dluh v přepočtu na obyvatele v okresních městech v roce 2012 (poslední dostupné údaje od Ministerstva financí ČR), našli bychom mezi největšími hříšníky město Kolín s dluhem přes 25 tisíc korun na obyvatele, Prahu s cca 24,6 tisíci, Liberec s více než 21,5 tisíci, Os travu s více než 19 tisíci nebo také Strakonice s více než 17 tisíci korunami na obyvatele. Na opačném konci stojí pětice měst hospodařících bez dluhu – Teplice, Vyškov, Louny, Litoměřice nebo Sokolov.
březen 2014
2. „Obce vynakládají prostředky na prvním místě na veřejné statky, tj. na obecní silnice, chodníky a zajištění pořádku a čistoty v obcích.“ Stejně tak jako Svobodní prosazují střídmý stát, prosazují i střídmé město, které se stará prioritně, a nejlépe pouze, o to nejzákladnější. Protože však města nyní nejsou schopna příliš ovlivňovat své příjmy a „vrátit lidem peníze“, otázkou je, jak lze tuto politiku praktikovat bez změny pravomocí obcí. Nabízí se proto například zrušení poplatku za svoz a likvidaci odpadu či snížení daně z nemovitosti. 3. „Obce zásadně nepodnikají. Obce svými aktivitami nesmí deformovat tržní prostředí.“ V současné době města podnikají skrze městské firmy a případně i příspěvkové organizace. Svobodní jsou proti tomu, aby se z veřejných peněz vytvářela nespravedlivá konkurence
strana 7
podnikatelům. Město se nesmí podnikatelům plést do života a nesmí samo podnikat. 4. „Obce ukládají přebytky běžného hospodaření zásadně konzervativně, tj. do aktiv s minimálním rizikem.“ V případě přebytkového hospodaření by se obec neměla chovat nezodpovědně a například investovat peníze na burze. Pod aktivem s minimálním rizikem se například rozumí nemovitosti nebo rezervní fondy. Ideálně by měla obec hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a zbytečně nevybírat od svých obyvatel peníze, které by sami dokázali využít mnohem lépe. 5. „V případě obecních zakázek se obce nesmějí odvolávat na obchodní tajemství a uzavřené smlouvy jsou veřejné.“ Naprostá průhlednost veřejných zakázek je považována za samozřejmou. V tomto prostoru by neměla existovat žádná „tajemství“. Pokud se nakládá s veřejnými penězi, i jejich použití musí být veřejné. Stejně tak jsou Svobodní pro zveřejňování podkladů pro zastupitele a všech zápisů obecních orgánů. 6. „Svobodní podporují změny daňových zákonů tak, aby maximum peněz zůstalo v kapsách lidí, aby se omezilo přerozdělování jak na úrovni státu, tak na úrovni obcí. Přerozdělování výnosu daní občanů České republiky na úrovni Evropské unie je třeba odstranit.“ V programu Svobodných naleznete zrušení daně z nemovitosti, neboť danění majetku dle Svobodných není správné. Zároveň se vede diskuse o takzvané obecní dani z hlavy, kdy by obec měla možnost vybírat daň pro každého obyvatele stejně vysokou, z které by hradila svůj provoz a investice. Existuje však více variant, daň z části příjmu určená procentem, které by měla možnost obec ovlivnit. Pokud budou obce více ovlivňovat své příjmy, prospěje to i samotné komunální politice, která bude mít větší význam, a skutečné rozhodování tak bude blíže lidem. Josef Káles člen republikového výboru Svobodných
Stra svob obča
Jak to chodí u Svobodných aneb zápis z jednání ReVu Dne 15. 2. 2014 proběhlo zasedání republikového výboru (ReV) Svobodných. Možná se někteří z vás v duchu ptají, jak takové jednání probíhá. Jak to vlastně vypadá při rozhodování o budoucnosti strany, o tom, co se bude, nebo nebude dít mezi Svobodnými. Možná vám následující záznam odpoví na podobné otázky.
13.40 – Zahájení ReVu, všichni zúčastnění jsou nadopováni kávou a dobrou náladou. Začíná se v ostrém tempu, čas je vzácný statek a účastníci ze vzdálenějších regionů musí stihnout vlak. 13.42 – Volba zapisovatele a ověřovatele,
zaznívá podmínka, že to musí být někdo, kdo má u sebe počítač. Několik notebooků rychle mizí pod stolem, nikomu se moc nechce. Je tedy pověřen Petr Zavadil a jako ověřovatel se hlásí Radim Smetka. Následuje jejich bleskové odhlasování. (Co kdyby si to náhodou rozmysleli…) Jsou přivítáni hosté, ti samozřejmě nehlasují, i když zájem by většinou měli a někteří se o to na minulých zasedáních ReVu i pokoušeli.
13.44 – Promítnut návrh programu jednání
ReVu a o dvě minuty později schválen. (Zatím to jde rychle.)
13.47 – Republikové předsednictvo (ReP)
informuje o plnění úkolů z minula, např. vytvoření seznamu agend a administrativních procesů jednotlivých členů RePu.
13.49 – Karel Zvára představuje kandidát-
ní listinu do Evropského parlamentu. Bude podána kandidátka s maximálním počtem jmen (28), z toho máme 22 kandidátů vzešlých z primárek a od 23. místa navrhuje ReP konkrétní osoby.
14.00 – Všechny otázky ohledně odstoupe-
ní a možných chyb jsou zodpovězeny a „ReV schvaluje pořadí kandidátů pro volby do EP v roce 2014 v pořadí vzešlém z primárních voleb a pověřuje ReP podáním kandidátní listiny s největším možným počtem kandidátů“.
Strana svobodných občanů
14.01 – Bod 1) Schvalování kandidátní
listiny je za námi, začínáme bod 2) Schvalování tématu voleb. Podle slov Petra Macha tentokrát není navrhován konkrétní esej, který by byl volebním programem, nebude přesně určeno znění volebního hesla nebo ztvárnění kampaně, ale cílem je vymezení jejího tématu.
14.03
– Tomáš Pajonk se ujímá slova. „Značka Svobodných není rozšířena mezi lidmi tak, jak bychom si mohli myslet, hlavní vizuální kampaň je zaměřena na přilákání lidí ke Svobodným. Není představou kampaně tam prásknout jedno heslo.“ Nikdo nic nenamítá. To, že kampaň bude sloužit jako nástroj na zvýšení povědomí o značce Svobodných, všichni zřejmě přijímají.
14.05 – Vystupuje Petr Pořízek a předsta-
vuje čtyři vybraná volební témata. „Prosperitu místo regulací, nechceme euro, práci místo dotací a spojíme se s euroskeptiky v Evropě,“ seznamuje přítomné s názory PR odborníků a částečnými výsledky dotazníkového průzkumu. Je potřeba nejdříve provést analýzu situace a tomu přizpůsobit kampaň.
14.15 – Představen návrh nového loga
strany. Nový beran je podle slov Petra Pořízka dynamičtější, více beranovitý, má větší ramena a dere se dopředu, od teď už název strany netáhne, ale tlačí před sebou. I název se změnil, místo Strana svobodných občanů stačí Svobodní. Přítomní si prohlíží nového berana a posuzují jeho beranovitost, už nevypadá tolik jako muflon. Nakonec prochází pouze návrh na zkrácení názvu v propagačních materiálech.
14.32 – Seznámení s názory a návrhy pro-
fesionálních reklamních agentur, z publika je cítit trochu zklamání, zřejmě od profesionálů očekávali více než žárovku.
14.40 – Informace o volebním štábu a roz-
počtu k volbám, bude toho potřeba zvládnout ještě dost. Následuje rozprava o předložených tématech, zaznívají návrhy a námitky, jedna z nich přebíjí nastupující únavu. „Lidi až tak
strana 8
moc pracovat nechtějí, každý by radši chtěl ty dotace, takže nabízet jim práci místo dotací ani není moc ideální.“ Po dlouhé debatě, při které se někteří musí ve stavu pozornosti udržovat kávou a jiní cigaretou, jsou sepsány všechny návrhy a přikročeno k hlasování. Nejtužší souboj nastává při hlasování mezi tématy práce a férová soutěž, práce nakonec vyhrává nejtěsnějším možným poměrem a témata jsou schválena.
16.30 – ReV schvaluje pro volební kampaň
téma „prosperita a práce místo dotací a regulací, nechceme euro, spojíme se s euroskeptiky v Evropě“ a nastává přestávka.
16.50 – Zahájena druhá část jednání, zazní-
vají připomínky a podněty, např. na vytvoření manuálu pro argumentaci při diskusích, který bude možné použít i při volební kampani.
17.28 – Bleskové projednání bodu 4) Úprava
programu – kapitola VI, je zdůrazněno, že se jedná pouze o opravu formulací v souladu s platnými právními předpisy a změny jsou bez problémů schváleny.
17.31 – Nastává jednání o bodu 5) Doplnění
programu – vystoupení z EU. Za uplynulých pět let se ledacos změnilo, a proto je potřeba náš program upravit. Po téměř půlhodinové diskusi nad dvěma předloženými materiály, zda odročit, odmítnout, či něco jiného, je téma přesunuto na příští jednání ReVu.
17.57
– Body 6) Pravidla hospodaření a 7) Pravidla poboček jsou navrženy k odročení s tím, že je potřeba si vyjasnit věcné záležitosti, příště jednat o principech a pak pravidla teprve sestavit a následně napsat manuál.
18.30 – Konec. Na minutu přesně podle
plánu ukončuje Petr Mach setkání ReVu. Část účastníků mizí směr parkoviště a nádraží, zbytek se pouští do dalších jednání, sice vestoje, ale s velkým zaujetím pro věc. Diskutující skupinky probírají projednané i neprojednané body a domlouvají se na dalším postupu. Jana Urzová
www.svobodni.cz
Státní zásahy jako ničitelé informací V minulém vydání časopisu jste možná narazili na text, jenž vysvětluje význam peněz a cen. Článek nese název Peníze a ceny jako nositelé informací a jeho základní myšlenka je přibližně následující: Je-li nouze o nějaký statek (ať už proto, že je ho nedostatek, nebo proto, že o něj mají lidé velký zájem), jeho cena roste, což motivuje lidi k tomu, aby jej začali produkovat a prodávat (neboť na tom mohou vydělat). Avšak je-li něčeho přebytek (ať už proto, že je toho příliš mnoho, nebo proto, že to lidé nechtějí), cena klesá, což způsobuje pokles zisků či přímo krachy producentů onoho statku. Cena samozřejmě ovlivňuje nejen výrobce, ale i spotřebitele, takže je-li něco vzácné a drahé, lidé s tím šetří, je-li naopak něco hojné a levné, mohou
Pomozte nám s Beranem Milí Svobodní čtenáři, doufáme, že se vám newsletter, který máte v ruce, líbí stejně jako ten minulý a že tomu tak bude i nadále. Ale jak sami nejlépe víte, nic není zadarmo; ani náš Beran. Proto vám budeme vděčni za jakýkoli finanční příspěvek, který nám pošlete. Peníze potřebujeme především na sazbu a redakci. Svoje příspěvky zasílejte na účet 2100382818/2010, specifický symbol 101, variabilní symbol 5 + číslo člena či příznivce. Předem děkujeme a ubezpečujeme vás, že každá koruna bude vynaložena efektivně.
březen 2014
si dovolit užívat toho více, což je přesně žádoucí stav, jehož je dosaženo prostě tak, že si každý hledí svého a nikdo nezasahuje. Jak jsem však minule slíbil, povíme si nyní o tom, co se stane, když někdo zasáhne. Deformovat ceny lze bezpočtem nejrůznějších způsobů. Mezi nejběžnější cesty, kterými bývá dosahováno zvyšování cen, patří například: zdaňování výroby statků samotných i lidí, kteří je produkují (problém nastává zejména v případě, kdy jsou různé věci zdaněny různě); zvyšování peněžní zásoby, tedy inflace (v praxi nikdy neprobíhá rovnoměrně); administrativní zátěž producentů (opět nebývá pro všechny stejná a též se promítá do ceny); stanovování nejrůznějších předpisů a norem (bezpečnostních, hygienických i jiných – principiálně mají takové předpisy stejný dopad jako administrativní zátěž) a tak dále. Naopak poklesu cen (samozřejmě ve skutečnosti draze zaplaceného daňovými poplatníky) bývá dosahováno typicky skrze dotace, umělé snižování úrokové míry (všechny státem „zvýhodněné“ půjčky, ať už studentské, novomanželské, hypoteční a tak dále), investiční pobídky, zpřístupnění tzv. „veřejných statků“ pro všechny a podobně. Možností jak manipulovat s cenami je mnoho. Některé jdou proti sobě, ne všechny státy využívají každé z nich, avšak v reálném světě prakticky neexistují krom států jiné instituce, které by dokázaly nějak znatelně ovlivňovat ceny navzdory přáním výrobců a spotřebitelů. Předpokládám, že většina čtenářů se zamyslela nad tím, proč by vlastně manipulace s cenami musela být nezbytně špatná; vždyť přece snížit cenu něčeho užitečného může být prospěšné, takže stát může lidem tímto způsobem pomáhat. Problém však spočívá v tom, že zdrojů je vždy jen omezené množství (v opačném případě by vůbec nebylo cen – ale
ani státu – zapotřebí), a tudíž každá umělá změna cen, která učiní lidem některé statky dostupnějšími, logicky musí nezbytně způsobit pravý opak u statků jiných. A kdo umí posoudit, zda (a jak moc) je určitá kulturní či přírodní památka důležitější (či méně důležitá) než třeba léčba, která může zbavit lidi bolesti či dokonce zachraňovat životy? Jak absurdní je představa, že by mohl existovat někdo, kdo by toto dokázal určovat (a v průběhu času reagovat na změny reality) pro úplně všechny statky, kterých je tolik, že je ani nikdo nedokáže vyjmenovat? Pomocí cen dělají tato rozhodnutí všichni zúčastnění, a čím více je někdo zainteresovaný či úspěšný v nějakém oboru, tím silnější je jeho „hlas“ v rozhodovacím procesu. Skutečně si dokážete byť jen na vteřinu představit, že by nějaká instituce mohla tento mechanismus fundovaně upravovat či dokonce řídit? Bohužel však pokaždé, když dochází k nějaké regulaci, nařízení, danění, dotaci či libovolnému jinému státnímu zásahu, děje se přesně to, co jsem popsal výše. Ten, kdo takový krok (a klidně předpokládejme, že v dobré víře) navrhuje, se buď skutečně bláhově domnívá, že dokáže o tom, co je správné, rozhodnout lépe než všichni ti, kterých se to týká. Nebo, a to je bohužel častější, vůbec důsledky svého počínání není schopen dohlédnout. Podobně jako všichni ti, kdo tleskají zřizování či dotování věcí, které považují za správné, si typicky vůbec neuvědomují, že tím spotřebovávají zdroje, které pak musejí zákonitě chybět jinde. Diametrálně odlišná situace samozřejmě je, když někdo přispěje dobrovolně ze svého, čímž rozhoduje pouze o sobě a svých prioritách. Na rozdíl od politiků, kteří si uzurpují právo činit rozhodnutí za nás všechny, jako kdyby o našich zájmech dokázali rozhodovat lépe než my sami. Martin Urza
BERAN občasník Strany svobodných občanů. Vydává: Strana svobodných občanů, Perucká 2196/14, 120 00 Praha 2, IČ: 71339612. Odpovědný redaktor: Martin Rumler (
[email protected]). www.svobodni.cz. Evidence MK ČR E 20310. Toto číslo vychází v březnu 2014.
strana 9
Stra svob obča
Dobrým členem a příznivcem – část I. Na koho se mám obrátit? Kde zjistit, co potřebuji V několika posledních měsících nám přibylo ve straně mnoho členů a mnoho příznivců. Samotným přijetím za člena však nikdo automaticky nenabude všech potřebných informací. V prvé řadě je dobré ptát se na správných místech. Je možné, že máte nějaký podnět, s něčím chcete pomoci, něco nebylo jasné. Čím méně e-mailů a dotazů bude muset řešit předseda strany, tím více času bude mít na politiku.
Lokální kontakty Momentálně nejslabší článek řetězu. Najít další blízké Svobodné ve vašem okolí není úplně snadné. Z několika důvodů není praktické, aby k databázi členů a příznivců měl přístup každý. Systém, který umožní členům nastavit svou viditelnost, je rozpracován. Pokud jste v oblasti, kde funguje pobočka, pak se dají kontakty na místní Svobodné získat přes vašeho koordinátora. Pokud ne, tak přes krajské předsednictvo (KrP).
V některých krajích používají sdílené tabulky, zjistěte si, co funguje u vás. Máte-li zájem činnost v místě rozjet, neváhejte a kontaktuje KrP, možná vás udělají koordinátorem! Liberečtí Svobodní dali do oběhu takovouto mapku, na kterou můžete přidat i sebe. Mrkněte na adresu http://goo.gl/flAHU6.
Krajské kontakty Na stranickém webu www.svobodni.cz vpravo uprostřed je mapka. Klikněte na kraj, který vás zajímá. Najdete tam kontakty na členy předsednictva kraje. Na konci stránky je také odkaz na krajské webové stránky a krajský
účet (každý kraj hospodaří samostatně). Krajské stránky jsou primární informační tabulí krajů. Nejsou-li kontakty aktuální či nefungují, informujte prosím republikovou kancelář.
Republikové kontakty Agenda
Zodpovědná osoba
Kontakt
V případě, že pověření členové nereagují, je dobré se obrátit na členy RePu. Každý z nich má v gesci něco jiného, za co je odpovědný.
Republiková kancelář (admi – nistrativa, obecné dotazy, po kusí se pro vás najít odpověď)
[email protected]
Vedení účetnictví
Karel Havelka
[email protected]
Hospodaření, vztahy s veřejností (PR)
Reklamní materiály, e-shop
Jiří Kubíček
[email protected] eshop.svobodni.cz
Petr Mach
Správa petic
Jindřich Pilc
[email protected]
Volební manažer
Petr Pořízek
[email protected]
Asistent volebního manažera
Josef Káles ml.
[email protected]
Volební kampaň, bulletin Beran
Kontaktní kampaň východ
Natálie Lavrinčíková
[email protected]
Tomáš Pajonk
Kontaktní kampaň západ
Pavel Pešan
[email protected]
Komunikace na webu
Zahraniční tajemník
Miroslav Jahoda
[email protected]
Šéfredaktor bulletinu Beran
Martin Rumler
[email protected]
Správa obsahu webu
Josef Káles ml. Lukáš Týnovský
[email protected] [email protected]
Technická správa webu
Josef Kříž
[email protected]
Správa Facebooku
Martin Pánek Pavel Dvořák
[email protected] [email protected]
Správa Twitteru
Martin Pánek
[email protected]
Správa Google+
Ladislav Hofman
[email protected]
Svobodná akademie
Andrea Holopová
[email protected]
Strana svobodných občanů
strana 10
[email protected]
Informační systém Karel Zvára
Radim Smetka
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Politické vzdělávání Jiří Payne
[email protected]
Tomáš Pajonk místopředseda Svobodných
www.svobodni.cz
Přednáška Jiřího Payna v Plzni Ve středu 26. února se v Plzni uskutečnila přednáška RNDr. Jiřího Payna na téma Proč se nepovedl projekt EU? Již sama osoba přednášejícího byla zárukou, že nepůjde o pouhou povrchní kritiku, nýbrž o ucelený pohled, založený na znalosti věci. Účastníci tak měli příležitost dozvědět se více, než jim předkládají běžná mainstreamová média. Asi nejzajímavější částí přednášky bylo právě seznámení s historickými kořeny evropské integrace. Přítomní se zaujetím naslouchali příkladům toho, jak jsou dnešní propagandistická prohlášení představitelů EU podobná prohlášením, která činili němečtí politici ve čtyřicátých letech 20. století. Byla téměř k nerozeznání, a to jak formou, tak především svým obsahem. Tzv. „demokratický deficit“ současné Evropské unie proto poté již nikoho nepřekvapil.
Stejně jako to, že o odstranění tohoto deficitu nikdo z unijních představitelů již desetiletí vůbec neusiluje, byť by se tak dalo učinit snadno a rychle. Proč by se také snažili, když jim vše dosud „beztrestně“ prochází. Nelze se tak také divit ani tomu, že v mnoha státech Evropy nabývají na síle nacionalistická hnutí. Ukázky korupce, kterou se Brusel již ani nenamáhá skrývat, naprosté ekonomické neefektivity EU a příklady odpovědnosti, či spíše by se mělo říci neodpovědnosti, jednotlivých unijních orgánů svým občanům již celý obrázek pouze dokreslilo. Věděli jste kupříkladu, že evropský komisař skládá slib hájit zájmy Evropské unie a nikoliv zájmy jejích občanů? Lze se pak divit, že jsou schvalována nařízení, se kterými většina občanů EU ani nesouhlasí? Přínosné bylo i vysvětlení toho, jak se EU snaží používat současně jak přístup federativní, tak konfederativní, ač se jedná z principu o na-
prosto protikladné způsoby předávání pravomocí. Dějiny samotné přesvědčivě dokládají, že nelze mít obojí zároveň, a takový hybrid je tedy předurčen k politické nestabilitě. Rozbor tzv. čtyř svobod – volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu – ukázal, že obdobného lze dosáhnout i bez členství v EU a že tyto principy tak, jak jsou uplatňovány, se ve své podstatě týkají jen minimálního počtu obyvatel a více problémů působí, než řeší. Závěr přednášky byl věnován diskusi, ve které došlo jak na vztah EU k současným událostem na Ukrajině či úsměvný záměr EU mít vlastní armádu, tak i například na potenciální scénář rozpadu EU. Děkujeme tímto Jiřímu Paynovi, že si na nás našel ve svém nabitém programu čas, a budeme se těšit na příští setkání s ním. Jan Ptáček
Střelné zbraně a právo na obranu v dnešní společnosti – GUNLEX. Ve čtvrtek 27. února uspořádalo krajské sdružení Strany svobodných občanů besedu se zástupci sdružení LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní. Pozvání přijali členové představenstva Jakub Smetánka, David Karásek a člen kontrolní komise pan František Mikyna.
a některých státech Evropy. Zmínil zákon o zbraních a střelivu, o skupinách zbraní a o podmínkách, za kterých může občan legálně držet zbraň. V posledním bloku vystoupil pan Smetánka a přiblížil posluchačům samotné sdružení LEX a jeho práci. Primární činností sdružení je odborná spolupráce a předkládání a při-
Úvodní slovo měl pan Mikyna, který seznámil posluchače s historií užívání zbraní od dávné minulosti, přes Francouzskou revoluci až k současnosti. Velkou pozornost věnoval USA, které většina občanů ČR považuje za zemi, kde lze bez problémů získat zbraň a každý si tam může střílet dle libosti. Tento mýtus pan Mikyna uvedl na pravou míru a podložil mnoha statistickými údaji. Nezapomněl také uvést, že období tzv. divokého západu bylo jedno z nejbezpečnějších období v dějinách USA. Pan Karásek následně pohovořil o situaci ohledně legálního držení zbraní v ČR
březen 2014
pomínkování změn zákonů týkajících se této problematiky v rámci legislativního procesu v ČR. Připomněl, že současný legislativní stav je téměř optimální a vyvážený a že občan ČR má k legálnímu držení zbraně mnohem jednodušší cestu než například Němci nebo Britové. Nejdůležitějším cílem sdružení LEX je ochrana tohoto legislativního stavu před direktivními změnami zvenčí a aktuálně také dosažení toho, aby občan, který v sebeobraně použije zbraň, nebyl kriminalizován do doby, než o případu rozhodne soud. Vzhledem k tomu, že beseda včetně následné diskuse trvala bezmála tři hodiny, lze ji určitě považovat za zdařilou a pro posluchače velmi přínosnou. Besedu za zlínskou pobočku Strany svobodných občanů zorganizoval David Mikulášek a Radim Lecián, za což jim patří veliký dík, stejně jako všem třem hostům ze sdružení LEX. Michal Vokoun
strana 11
Stra svob obča
Kalendárium REPUBLIKOVÉ AKCE 8. 3. 29. 3.
Praha: Zasedání Republikového výboru Chrudim: Konference o komunální politice, Divadlo Karla Pippicha, 10.30–17.00, více informací
[email protected]
JIHOČESKÝ KRAJ 14. 3. 18.00 Týn nad Vltavou: Krajský sněm Svobodných (pouze pro členy a hosty), restaurace Plzeňka 27. 3. 18.00 České Budějovice: Beseda s Vítězslavem Kremlíkem na téma Kam zmizelo globální oteplování?, hotel CB ROYAL
JIHOMORAVSKÝ KRAJ 12. 3. 18.00 Brno: Beseda s Tomášem Pajonkem – Proč naše země nebohatne?
KARLOVARSKÝ KRAJ 15. 3. 14.00 Karlovy Vary: Krajský sněm, restaurace Panorama v Karlových Varech
Zamýšleli jste se někdy nad tím, co je nejsilnější zbraň Svobodných?
JSTE TO PRÁVĚ VY! Členové, příznivci, sympatizanti, jste pro rozšíření myšlenek svobody ochotni obětovat svůj čas, využít svůj elán a zapojit vaše komunikační schopnosti? Pojďte si popovídat a rozdat pár úsměvů lidem před finanční úřady. ZAPOJTE SE 1. DUBNA DO AKCE DANĚ 2014 Dokáže se nás sejít čtyři sta, abychom pokryli všechny FU v zemi? Dotazy a přihlášky zasílejte na e-mail:
[email protected]
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 10. 3. 18.00 Pracovní schůzka členů (místo bude upřesněno) 18. 3. 19.00 Hradec Králové: Přednáška Jiřího Kinkora o filozofii objektivismu s názvem Morálka a politika
OLOMOUCKÝ KRAJ 13. 3. 18.15 Olomouc: Beseda s Martinem Pánkem – Daňová konkurence v USA, Číně a Švýcarsku, Regionální centrum Olomouc, Jeremenkova 40b, salonek Andromeda 27. 3. 18.15 Beseda s Pavlem Hasenkopfem – Ústavní pravomoci prezidenta republiky (místo bude upřesněno)
PARDUBICKÝ KRAJ 5. 3. 6. 3. 29. 3.
Pardubice: Schůzka pardubické pobočky k přípravě voleb do EP a přípravy komunálních voleb, konkrétně sestavení programu Schůze KrP za účelem změny na postu předsedy KrP a za účelem plánování voleb do EP a akce Daně 2014 Chrudim: Konference o komunální politice v Chrudimi (bližší info Josef Káles ml.)
PLZEŇSKÝ KRAJ 7. 3.
19.00 Plzeň: Pravidelné krajské setkání, Maxim Cafe, Martinská 8
VYSOČINA 16. 3. 17.00 25. 3. 12.30 25. 3. 16.30 25. 3. 18.30
Žďár nad Sázavou: Setkání členů, příznivců a voličů Svobodných Třebíč: Přednáška Petra Macha pro žáky Střední školy stavební Třebíč. Třebíč: Přednáška Petra Macha pro veřejnost na Střední škole stavební Třebíč, Kubišova 1214 Třebíč: Setkání členů, příznivců a voličů Svobodných s účastí Petra Macha
ÚSTECKÝ KRAJ 10. 3. 14. 3. 16. 3. 20. 3. 30. 3.
18.00 Most: Setkání členů a příznivců, restaurace Koupaliště Ressl 16.30 Chomutov: Setkání členů a příznivců, Unique club bar 15.30 Ústí nad Labem: Setkání členů a příznivců, Pivovarská šenkovna 17.00 Děčín: Setkání členů a příznivců, restaurace U Pekaře 14.30 Ústí nad Labem: Krajský sněm v Ústeckém kraji, Interhotel Bohemia
Strana svobodných občanů
strana 12
SVOBODNÁ AKADEMIE Investujte do svých schopností, ty jediné vám socialista nevezme! Akademie se bude skládat ze čtyř celodenních sobotních setkání v Praze. Termíny: 22. 2. 22. 3. 26. 4. 24. 5. Vždy od 9 do 18 hodin. Přednášet budou: Petr Mach o ekonomii, Radim Smetka o programu Svobodných, Jiří Payne o teorii státu a Radim Lecián bude pomocí rétorických cvičení prodávat Svobodné myšlenky. Cena celého kurzu 1 750 Kč, cena za jednotlivé bloky 500 Kč. V případě zájmu kontaktuje Andreu Holopovou na e-mailu:
[email protected] Pozor, počet míst je omezen!
www.svobodni.cz
