AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039
Pracovní sešit – teoretická část Vzdělávací oblast:
Průmyslové zóny ÚK a jejich dopady na regionální trh Jana Tomíčková PaedDr. Ing. Otto Hain
Ústecký kraj
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
OBSAH 1. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Z POHLEDU HISTORIE.......................................................................................................................................5 2. CHARAKTERISTIKA ÚSTECKÉHO KRAJE................................................................................................................................................6 3. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V ÚSTECKÉM KRAJI.............................................................................................................................................7
3.1 HISTORIE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ÚSTECKÉM KRAJI.......................................................................................................7
3.2 BUDOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN................................................................................................................................................8
4. PODPORA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN.............................................................................................................................................................8
4.1 FORMY INVESTIČNÍCH POBÍDEK....................................................................................................................................................9
4.2 JEDNOTLIVÉ PODPROGRAMY NA PODPORU PRŮMYSLOVÝCH ZÓN...................................................................9
4.3 AGENTURA CZECHINVEST.................................................................................................................................................................9
4.4 AKREDITACE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ČR..............................................................................................................................10
5. CHARAKTERISTIKA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN........................................................................................................................................11
5.1 POJEM „GREENFIELDS“.......................................................................................................................................................................12
5.2 POJEM „BROWNFIELDS“.....................................................................................................................................................................12
PŘÍKLADY „BROWNFIELDS“ V ÚSTECKÉM KRAJI.................................................................................................................13
5.3 TYPY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN...........................................................................................................................................................14
6. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V ÚSTECKÉM KRAJI...........................................................................................................................................16 7. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA TRIANGLE...............................................................................................................................................................17
7.1 INVESTOŘI V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ...............................................................................................................................................18
8. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA JOSEPH................................................................................................................................................................... 20
8.1 INVESTOŘI V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ.............................................................................................................................................. 20
9. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA VERNE...................................................................................................................................................................... 22
9.1 INVESTOŘI V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ.............................................................................................................................................. 23
10. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA LOVOSICE...............................................................................................................................................................24
10.1 INVESTOŘI V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ...............................................................................................................................................24
11. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ÚSTÍ NAD LABEM SEVERNÍ PŘEDLICE................................................................................................. 26
11.1 INVESTOŘI V ZÓNĚ............................................................................................................................................................................... 26 | 3 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH 12. CTPARK TEPLICE KRUPKA .......................................................................................................................................................................... 27
12.1. INVESTOŘI V ZÓNĚ............................................................................................................................................................................... 27
13. DOPADY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ÚSTECKÉM KRAJI................................................................................................................ 28
13.1 ZAMĚSTNANOST V REGIONU....................................................................................................................................................... 28
13.2 SPOLEČNÉ ZNAKY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN............................................................................................................................ 30
13.3 POZITIVNÍ STRÁNKA PRŮMYSLOVÝ ZÓN...............................................................................................................................32
13.4 NEGATIVNÍ STRÁNKA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN......................................................................................................................32
13.5 EKONOMICKÉ DOPADY......................................................................................................................................................................32
13.6 EKOLOGICKÉ DOPADY....................................................................................................................................................................... 34
14. BUDOUCNOST........................................................................................................................................................................................ 35 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ............................................................................................................................................................ 36 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ.............................................................................................................................................................37 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ.............................................................................................................................................................37 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ.............................................................................................................................................................37
Pracovní sešit – teoretická část
| 4 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
1. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Z POHLEDU HISTORIE Vznik průmyslových zón není jen současným trendem, ale především ekonomickou nutností, a to nejen pro velká města nebo městské aglomerace, ale i města s menším počtem obyvatel na území celé České republiky. Důkazem toho je tempo, jakým nabývá počet jednotlivých průmyslových areálů v republice. Vznikající průmyslové areály s sebou totiž přinášejí masívní ekonomický přínos v podobě nově vytvořených pracovních míst a dalších možností odvíjejících se z investovaného kapitálu příchozích nebo zainteresovaných investorů. Nově vytvořená pracovní místa mají pozitivní význam, a to především v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice a nově vzniklá pracovní místa na sebe vážou další synergické efekty, například v podobě nových pracovních příležitostí u subdodavatelů, navazujících služeb pro stávající nebo přicházející investory. Nikoho tedy příliš nepřekvapí, že největší zájem o vznik, budování a rozvoj většiny průmyslových zón má zpravidla místní správa, jejímž cílem je právě přilákání a stabilizace nových investorů, kteří následně vytvoří nová pracovní místa pro obyvatele ze samotného města nebo nejbližšího okolí. V těchto zónách, jež vznikají na okrajích měst, se zpravidla angažují místní malé nebo střední firmy nebo zahraniční partneři. Se vznikem průmyslových zón bývají velice často spojena tzv. Podnikatelská centra. Ta jsou zakládána především pro začínající podnikatele a menší podniky, které nejsou schopné si samy zajistit provoz investiční výstavbou. Kromě výhodných nájmů, které jsou často v prvních 2-3 letech začínajícím podnikům dotovány, poskytují především zkušenosti v oblasti marketingu, managementu nebo využívání informační databází. V neposlední řadě také pomáhají v otázce financování, a to především informacemi a poradenstvím týkajícím se získání základního kapitálu, přičemž poskytují kontakty na banky. V souvislosti s tímto jsou schopna zajistit i základní administrativní služby. Tato centra jsou zakládána převážně neziskovými organizacemi náležícími místní správě a dotovanými z místních zdrojů, nebo vládou v rámci rozvoje podnikatelských aktivit ve stagnujících oblastech. Pomyslnou startovací čarou se stal „Program na podporu průmyslových zón 1998-2005“. V tomto dokumentu byla definována pravidla a podmínky pro poskytování podpory. Cílovou skupinou, jíž byla tato podpora určena, se staly obce, svazky obcí a kraje. Dále pak také rozvojové společnosti a významní investoři. Tento program přispěl především ke zvýšení konkurenceschopnosti investičního prostředí, a to zejména v hospodářsky méně výkonných či strukturálně postižených regionech ČR. Samozřejmostí byl předpoklad vzniku nových pracovních míst. Správcem uvedeného „Programu“ je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, jenž v roce 1998 na základě usnesení vlády, která tehdy schválila dotaci ve výši 55,5 mil. Kč, začalo prostřednictvím agentury CzechInvest realizovat investiční přípravu průmyslových zón měst Karviná a Bystřice nad Pernštejnem (o celkové výměře 52,5 ha), jako předpoklad tvorby nových pracovních příležitostí v oblastech postižených restrukturalizací průmyslu.
| 5 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
2. CHARAKTERISTIKA ÚSTECKÉHO KRAJE(1) Obrázek 1 - Mapa Ústeckého kraje
Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Skládá se ze sedmi okresů: Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Louny, Chomutov, Most a Litoměřice. Jeho rozloha je 5 332 km2. Podle Statistického úřadu žilo v Ústeckém kraji ke konci roku 2012 celkem 826 764 obyvatel, v tom 408 585 mužů a 418 179 žen. Za uplynulý rok se tak v kraji počet obyvatel snížil o 1 262 osob. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,9 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. Ústecký kraj patří mezi kraje s největším podílem nezaměstnanosti. Procentní míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2012 činila 11,33 %. Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou unii. Teplickým a litoměřickým okresem prochází významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy, která u Lovosic přechází v dálnici D 8. Koncem roku 2006 byl uveden do provozu nový úsek dálnice D 8 přes Krušné hory s napojením na německou dálnici A 17. Další významný silniční tah směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významná je také spojnice ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři. (1)
Businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. In: Businessinfo.cz: Charakteristika Ústeckého kraje [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-usteckeho-kraje-2245.html.
Pracovní sešit – teoretická část
| 6 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Tento kraj patří mezi staré průmyslové regiony. Kraj je převážně zastoupen chemickým, těžařským a zpracovatelským průmyslem. Restrukturalizace průmyslu a privatizace podniků výrazně měnily strukturu regionální ekonomiky v tomto kraji. Útlum těžebního průmyslu a snížení pracovních míst byl důležitým krokem, kdy stát začal podporovat přímé zahraniční investice směřující především do zpracovatelského průmyslu.
3. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V ÚSTECKÉM KRAJI 3.1 Historie průmyslových zón v Ústeckém kraji V souvislosti s transformací ekonomiky České republiky přinesla 90. léta 20. století také poměrně rozsáhlou transformaci průmyslové výroby. Důsledky této transformace se plně promítly hlavně v Ústeckém kraji, který hraje v ekonomickém rozvoji České republiky významnou úlohu, právě díky odvětví průmyslové výroby a dobývání nerostných surovin, jež mají tradičně silné postavení v hospodářské základně kraje. Stále neopominutelné je také zemědělství a dřívější úloha pánevních oblastí Ústeckého kraje jako energetické základny státu. Negativní důsledky jednostranně zaměřeného ekonomického rozvoje před rokem 1989, kdy byly upřednostňovány krátkodobé cíle a rychlá exploatace zdrojů, se naplno projevily při restrukturalizaci průmyslu v Ústeckém kraji. Restrukturalizace průmyslu je proto doprovázena celou řadou sociálně ekonomických a ekologických problémů (útlum průmyslové výroby, nezaměstnanost, zhoršená sociální struktura obyvatel, nutnost vysokých investic do životního prostředí apod.). Nové vlastnické vztahy a nové tržní prostředí vedly ke kolapsu mnoha zavedených výrob, které byly nahrazovány všemi možnými, převážně však spornými aktivitami. Městské plochy dlouhodobě určené územními plány pro výrobu tak v mnoha případech odumírají a stávají se zdrojem obtíží hospodářského sociálního a ekologického rázu. V první polovině 90. let 20. století byla na žateckém vojenském letišti ukončena činnost vojenského letectva Armády České republiky (AČR). Areál letiště nebyl od té doby využíván a postupně chátral. Z prostředků státního rozpočtu a organizačních složek Ministerstva obrany ČR byly uvolňovány minimální finanční prostředky sloužící jen k ostraze areálu a základní údržbě. Vzhledem k této situaci AČR rozhodla v roce 1997 o trvalém uvolnění areálu letiště mimo resort obrany tak, aby mohl být využíván pro civilní účely. Dne 24. 4. 2002 schválilo Zastupitelstvo Ústeckého kraje záměr nabytí areálu bývalého vojenského letiště Žatec z majetku AČR do majetku Ústeckého kraje formou bezúplatného převodu ve věci veřejného zájmu pro vybudování strategické průmyslové zóny. Dne 29. 5. 2002 vláda ve svém usnesení č. 549 „Zabezpečení investiční přípravy průmyslových zón regionů Severozápad a Moravskoslezsko“ podpořila další přípravu strategické průmyslové zóny na území bývalého žateckého letiště. V závislosti na těchto rozhodnutích došlo ke změně územních plánů dotčených obcí a byla zahájena příprava průmyslové zóny.
| 7 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
3.2 Budování průmyslových zón Od roku 1998 začala česká vláda podporovat budování průmyslových zón v České republice. Rozvoj průmyslových zón v ČR má krátkou historii a cílem je přilákat zahraničního investora, který přináší ekonomický přínos do regionu v podobě nových pracovních míst, proto vznikají v regionech s vysokou nezaměstnaností. Snaha o zvýšení, nebo alespoň zachování stávající míry zisku vede firmy k úvahám o lokalizaci svých poboček, zakládání nových závodů či přemísťování stávající výroby do nových oblastí v rámci celého světa. Rozhodování o lokalizaci své pobočky v jiném státě je založeno na rozhodovacím procesu, jehož výsledkem je nalezení místa výroby, které bude z hlediska střednědobého i dlouhodobého co nejoptimálnější. Cílem je dosáhnout i nepřímých úspor plynoucích z lokalizace, které se bezprostředně neprojevují v peněžním vyjádření, ale které však mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti v daném odvětví, ve kterém firma podniká. Základními faktory, které ovlivňují rozhodování firem o umístění investice, můžou být příznivé právní, daňové prostředí, dostupná kvalifikována pracovní síla, vhodné podnikatelské infrastruktury včetně zainteresovaných pozemků průmyslových zón, podnikatelských areálů a připravených nájemních hal. Dostupnost podnikatelské infrastruktury pro firmy je důležitá proto, že dnes se firma převážně soustředí na své hlavní podnikání a ostatní aktivity, včetně těch podpůrných, smluvně zajišťují externí firmy. Firmy, které vstupující do průmyslových zón nemívají útvary, které by zajišťovaly přípravu průmyslových zón. Podnikatelskou infrastrukturu mohou zajistit za tržních podmínek specializované soukromé firmy nebo veřejné subjekty. Mezi soukromé firmy můžeme zařadit developerské firmy a mezi veřejné subjekty můžeme zařadit obce, kraje a stát. Veřejné subjekty tuto podnikatelskou infrastrukturu mohou zajistit za tržních nebo i zvýhodněných podmínek.
4. PODPORA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN Podporu průmyslových zón pak můžeme chápat, jako nástroj veřejného sektoru, který je zaměřen na zahraniční nebo domácí subjekty. Podpora může být směrována ve prospěch konkrétní firmy či sdružení firem, zvláště v případě, že se jedná o strategickou investici. Není-li však předem znám investor, jsou zdroje podpory poskytnuty místním orgánům, veřejným společnostem a jejich prostřednictvím jsou budovány průmyslové zóny, jejichž jednotlivé části jsou pak prodávány za zvýhodněnou nebo zcela symbolickou cenu konečnému investorovi. Příprava území pro vybudování průmyslové zóny je spojena s převodem pozemků území, výstavbou, rekonstrukcí nebo přeložkou technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynovod, vedení elektrické energie, místní komunikace atd.) a terénními úpravami. Program na podporu rozvoje průmyslových zón čerpá finance ze státního rozpočtu, podporuje pouze zóny spojené s investorem, který získá investiční pobídky (tzv. pobídkovým investorem) nebo strategické projekty.
Pracovní sešit – teoretická část
| 8 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Zahrnuje mimo jiné další čtyři podprogramy, jež se věnují jednotlivým možnostem budování a revitalizaci průmyslových zón. Je zde však drobná nevýhoda v podobě úhrady užšího výčtu nákladů (nehradí se výdělečné inženýrské sítě, jako např. voda, splašková kanalizace, elektřina a jiné). Tento program se však vztahuje také na rozvoj území postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek.
4.1 Formy investičních pobídek V současně době se poskytují tyto formy investičních pobídek:(2) • Sleva na dani z příjmů právnických osob • Převod území za zvýhodněnou cenu • Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo • Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci zaměstnanců • Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Výše uvedené stimuly jsou poskytovány českým a zahraničním právnickým osobám a řídí se českou a evropskou právní legislativou. Pro příklad můžeme uvést zákon o investičních pobídkách, zákon o dani z příjmu nebo zákon o veřejné podpoře. Investiční pobídky ovlivňují investory, ale nemusí být vždy klíčovým prvkem při jejich rozhodování o umístění jejich investice. Největší příliv investičního kapitálu do České republiky má Německo a v poslední době nastal rozmach investic do České republiky ze strany japonských investorů.
4.2 Jednotlivé podprogramy na podporu průmyslových zón • • • •
Příprava průmyslových zón Regenerace nevyužívaných průmyslových areálů – tzv. brownfields Výstavba a rekonstrukce nájemních objektů Akreditace průmyslových zón – zvyšování konkurenceschopnosti průmyslových zón
4.3 Agentura CzechInvest(3) Problematika financování průmyslových zón je záležitostí velice náročnou, kterou se odborně zabývají především regionální kanceláře agentury CzechInvest. Tato kontaktní centra umožní získat komplexní informace o formách podpory podnikání. Kvalifikovaní pracovníci těchto regionálních kanceláří jsou připraveni poskytnout informace o službách agentury CzechInvest a konzultovat se zástupci firem možnosti podpory (2) (3)
CzechInvest. In: CzechInvest: Investiční pobídky [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/ files/investicni-pobidky-ipo-cz-nahled-3297-cz.pdf. CzechInvest. In: CzechInvest [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.nrp.cz/o-czechinvestu.
| 9 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH podnikání z programů strukturálních fondů EU, které CzechInvest také zajišťuje. Dále pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a v neposlední řadě zajišťují provázanost s místní správou a samosprávou a různými dalšími regionálními institucemi, což je velice užitečné především při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí jednotlivých regionů. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.
4.4 Akreditace průmyslových zón v ČR V každém odvětví se vždy daří lépe těm, kteří jsou připraveni a nejinak je tomu i v oblasti průmyslových zón. Při realizaci investičních záměrů budou ve výhodě jednoznačně ty průmyslové zóny, které mají kvalifikovaně propracovanou oblast managementu. Pro opravdu profesionální zajištění správy a rozvoje průmyslové zóny a její prezentaci je nezbytné, aby měla svého manažera, který bude zároveň kontaktní osobou pro jednání s potenciálními investory. Jeho úkolem je také zajišťovat organizaci návštěv investorů a koordinovat zabezpečení všech potřebných dat a informací a přípravu vhodných marketingových materiálů. Tato vysoce kompetentní osoba musí mít zkušenosti a přehled v otázkách zahraničních investic pro ekonomický rozvoj. K zajištění přípravy, výběru a implementace kvalifikovaného managementu je určen podprogram programu „Podpora rozvoje průmyslových zón“ realizovaného v letech 1998-2005“ CzechInvestem pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jenž byl zaměřen na zabezpečení rozvoje lidských zdrojů především v oblasti rozvoje průmyslových zón a jejich marketingu při získávání mobilních investic. K jeho realizaci vedla právě potřeba proškolených specialistů, kteří budou připraveni profesionálně řídit průmyslové zóny, které jsou základem nabídky pro každého investora. Cílem tohoto programu bylo zvyšování odbornosti manažerů průmyslových zón, a to nejen v oblastech ekonomického rozvoje, strategického plánování nebo inženýrské přípravy, ale také v samotném řízení a marketingu městských průmyslových zón. Odborná průprava a edukace jsou složené z celkem čtyř tematických tréninkových cyklů a nechybí ani praktické seznámení se zkušenostmi při získávání mobilních investic v některém z úspěšných regionů Evropské unie, jakými jsou (nebo ve své době největšího rozvoje byly) například Irsko či Skotsko. Toto seznámení probíhalo formou 10 denního studijního pobytu právě v místech úspěšného rozvoje průmyslových zón. Pracovní sešit – teoretická část
| 10 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Jednotliví účastníci akreditačního programu byli zpravidla vysíláni městy, která jsou iniciátory vzniku městských průmyslových zón a mají tak opodstatněný zájem na tom, aby jejich pracovníci zodpovědní za rozvoj městských PZ dosáhli co nejvyšší odborné způsobilosti. Účastníkem tohoto školení se však mohl stát i soukromý subjekt - developer průmyslové zóny zastupující město na základě mandátní či obdobné smlouvy. Samotné školení pak pro agenturu CzechInvest zajišťovalo konsorcium firem Berman Group a DHV, přičemž se jedná o renomované poradenské společnosti, jež jsou dodavateli specializovaných konzultačních služeb v oblasti ekonomického rozvoje, strategického plánování, přímých zahraničních investic a průmyslových zón. Akreditace byla rozdělena na dva typy: • akreditace průmyslové zóny • akreditace manažera průmyslové zóny Akreditace byla udělena pouze těm uchazečům a těm účastnickým zónám, které úspěšně obstály ve všech předepsaných parametrech programu. Pro účastníky to znamenalo složení zkoušky a obhajobu prezentace průmyslové zóny. V případě průmyslové zóny se jednalo o tzv. splnění minimálních standardů připravenosti stanovených CzechInvestem. Průběh těchto zkoušek byl pod dohledem akreditační komise, která zároveň posuzovala a vyhodnocovala výkon uchazečů o akreditaci. Celý školicí cyklus byl pak formálně uzavřen slavnostním vyhlášením akreditovaných průmyslových zón a akreditovaných manažerů. Projekt Akreditace průmyslových zón lze jednoznačně označit jako pozitivní příklad dlouhodobé spolupráce soukromých firem se státní institucí. Je zřejmé, že toto ocení nejen samotní účastníci, jejichž odbornost v této oblasti se zvýšila díky vysoké kvalitě know-how, jež jim byla předána během akreditačního cyklu. Mnohem důležitější je však fakt, že pro potenciální i stávající investory je toto jednoznačně pozitivním signálem, potvrzujícím investiční připravenost průmyslových zón, které tak splňují jejich požadavky a v případě realizace jejich záměrů se mohou spolehnout na kvalitní a kvalifikovaný servis samosprávy. Celkové posílení České republiky v soutěži o přímé zahraniční investice, a s tím spojená šance rychleji zaplnit tyto zóny, se tak podstatně zvyšuje. Projekt akreditace manažera průmyslové zóny probíhá v současnosti v rámci „Operačního programu podnikání a inovace, programu Nemovitosti“.
5. CHARAKTERISTIKA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN Pod pojmem průmyslová zóna si můžeme představit rozsáhlou plochu, která se nachází v blízkosti měst a dopravních komunikací, tak aby vyhovovaly požadavkům potenciálního investora. Pozemky jsou v územním plánu pro průmyslovou výstavbu, mají vybudované inženýrské sítě a napojení na komunikaci. Zahraniční investoři – mateřské zahraniční společnosti - v těchto průmyslových zónách zakládají své dceřiné společnosti, které zde budují své výrobní závody. Nadnárodní společnosti investují vstupní kapitál do svých poboček v České republice a aktivně se podílejí na jejich fungování.
| 11 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Nejznámější druh výstavby průmyslové zóny je výstavba na zelené louce, která se označuje jako tzv. „greenfields“.
5.1 Pojem „greenfields“ Dle Wikipedia: (angl. zelená pole) urbanistický termín označující území, které dosud nebylo zastavěno a je využíváno jako zemědělská půda, nebo jde o ryze přírodní plochy. Termín greenfields není v české odborné terminologii příliš častý, běžně se užívá slovní spojení zelená louka (např. stavby na zelené louce).(4) Tato výstavba se vyznačuje relativně nákladnou a časově náročnou přípravou své investiční části. Kromě své investiční realizace vzniká časové zpoždění, a to především z důvodu organizačně-administrativních činností, např. postupné zvyšování výkonu výroby až po finální výkon, zaškolování pracovníků, dořešení logistických činností a zajištění managementu. V poslední době není tento typ výstavby tak často preferovaný, protože pro investora může být velmi nákladný. Zprovoznění nového závodu a založení nové pobočky v zahraniční může být pro investora velmi náročný kapitálový krok s velkou mírou rizika. Proto tento krok je učiněn opravdu silnými nadnárodními firmami, které vstupují do průmyslových zón v České republice. Ze strany hostitelské země je tento druh výstavby vnímán jako nelepší řešení. Důvodem této preference je, že závody vystavěné na „na zelené louce“ na sebe nabalují spoustu jiných činností, především spojených se samotnou výstavbou, proto nejvíce přispívají do počtu pracovních příležitostí. Příklad „greenfields“ v Ústeckém kraji: Průmyslová zóna Joseph - Havraň u Mostu.
5.2 Pojem „brownfields“ Pod pojmem průmyslová zóna si také můžeme představit využívání již dříve užívaných průmyslových zón, které již nikdo nevyužívá. Tyto průmyslové objekty jsou známy pod pojmem „brownfields“. Podle Stejskala, Kovárníka (2009) – pojem označující opuštěná území s rozpadajícími se budovami, nevyužívané inženýrské sítě a nefunkční průmyslové zóny s objekty. Vyznačují se značným rozsahem a většinou neřešenými ekologickými zátěžemi. Takzvaným brownfieldem může být i tovární plocha po investorovi, který přemístil svou výrobu jinam a vrátil plochy i s funkčními prvky obci. Typickým příkladem jsou kasárna po odchodu armády. Obecně lze brownfields označit za komplexy, které ztrácejí či již ztratily své původní funkční využití. Obvykle se nacházejí v blízkosti sídelních útvarů, tzn. v centrech měst a obcí, nebo na jejich dopravně provázaných okrajích, dosahují větší rozlohy, tzn. v ČR se systematicky evidovaly areály o rozloze 2 ha a více. Převážně jsou brownfields zatíženy i ekologickými problémy z minulých období. Specifické brownfields jsou rovněž bývalé kulturní domy na venkově, silážní jámy a seníky. Většinou tyto betonové stavby postavené v éře socialismu (4)
Greenfields. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2013, [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Greenfields.
Pracovní sešit – teoretická část
| 12 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH postrádají plnohodnotné využití. Nemovitosti typu brownfields někdy představují pro mnohé obce a města zásadní problém a překážku v jejich dalším rozvoji směrem k udržitelnosti. Vyznačují se zpravidla složitými majetkoprávními vztahy, zdevastovanými výrobními nebo administrativními budovami, již zmíněnou ekologickou zátěží, kontaminovanou půdou, podzemní vodou a podložím. Brownfields v řadě případů slouží jako nepovolené skládky odpadu. Významné riziko představují již nefunkční a zastaralé části strojního zařízení, technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými sloučeninami a představují tak vážné riziko pro obyvatele a životní prostředí. Okolí brownfields bývá velmi často řídce obydleno. Tyto průmyslové či strategické zóny o výměře alespoň 100 hektarů se sice nákladněji rekonstruují, ale zato jsou většinou ve velmi dobře přípustných lokalitách se zabudovanou infrastrukturou a technickým napojením. Investice pro investora již nemusí obsahovat vybudování infrastruktury či napojení na inženýrské sítě. Část aktiv získá odkoupením již dříve funkčního objektu. Problémy u těchto investic jsou především nutné konzultace s orgány místní samosprávy ohledně vhodnosti úprav vzhledu objektu, ohledně vlastnických práv a případné ekologické zátěži. Na rozdíl od výstavby na zelené louce, pro tento druh výstavby neexistují investiční pobídky. Na základě těchto komplikací volí raději investoři výstavbu na zelené louce a celá výstavba probíhá dle jejich požadavků.
Příklady „brownfields“ v Ústeckém kraji(5) Obrázek 2 – Cukrovar
Obec: Ústí nad Labem Předchozí využiti areálu: Průmysl, cukrovar
(5)
BROWNFIELDY. In: BROWNFIELDY [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.brownfieldy.cz/.
| 13 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Obrázek 3 – Nebytový prostor
Obec: Litvínov Předchozí využití budovy: Městská knihovna, prádelna a vývařovna
5.3 Typy průmyslových zón Pro společnost CzechInvest byla zpracována studie „Rozvoj podnikatelských parků – program pro ČR“, která definuje 6 základních typů průmyslových zón. CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. Místní průmyslová zóna Nepříliš velký a náročně zainvestovatelný pozemek s vhodnou dopravní dostupností. Předpokládá se napojení na adekvátní technickou infrastrukturu a komunikační technologie. Zóna má dobře vytvořený propagační program a propagační materiály obsahující základní data nejen o samotné průmyslové zóně, ale
Pracovní sešit – teoretická část
| 14 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH také o ekonomických a sociálních podmínkách v okolí. Informace o úrovni bydlení, o vzdělání obyvatelstva, o pracovní síle. U toho typu průmyslové zóny by měly být nízké náklady na stavbu a provoz, ale i příznivé podnikatelské klima v komunitě. Regionální průmyslová zóna Větší připravená zóna v blízkosti obce s alespoň 40 000 ekonomicky aktivními obyvateli s dosahem dojíždění 45 minut. Vyžaduje velmi kvalitní dopravní napojení, technickou infrastrukturu a adekvátní terénní úpravy. Za optimální se považuje blízkost dálnice nebo silnice 1. třídy a napojení na železnici. Tato zóna by už měla mít vyčleněné části pro pomocné a neprůmyslové využití. Dobře zpracované marketingové materiály pro propagaci zóny. Strategický firemní průmyslový park Velkost alespoň 200 ha, spíše však 250 ha na rovinném nezastavěném pozemku, v blízkosti obce se 180 000 obyvateli s dosahem dojíždění 45 min. Tato zóna má obvykle jednoho vlastníka, pokud možno veřejného, jako je například kraj. V územním plánu je vyznačeno pro průmyslové využití. Tato průmyslová zóna je určená pro konkrétní investici. Nachází se v blízkosti kvalitních dálničních lokalit s možností dalšího napojení na železniční nebo jinou dopravu. Propagace zóny je zajištěna specializovaným marketingovým týmem. Podnikatelský park regionálního významu Rozloha min. 25 ha (pokud možno značně více) nezastavěného území. Zóna je dělená na funkční segmenty o rozměrech 1 až 5 ha. V územním plánu je zóna určena pro průmyslové využití. Je v blízkosti obcí nebo měst s min. 44 000 obyvateli s dojížďkovém dosahu 45 min. Pokud možno jediný vlastník s vyřešenými vlastnickými vztahy. Zóna leží optimálně 15 km od dálnice. Je k ní kvalitní přístupová cesta. Je také zastavěna budovami k pronájmu či koupi. Má kvalitní terénní a sadové úpravy, zpracovaný plán parku a kvalitní marketingovou propagaci s webovými stránkami. Tyto průmyslové zóny mají zajímavý název. Dále je zóna vybavená budovami k pronájmu nebo koupi, jsou zde vyčleněné části pro neprůmyslové využití. Terénní a sadové úpravy jsou na vysoké kvalitní úrovni. Propagaci a informace o zóně zajišťují marketingové společnosti. Podnikatelský park regionálního významu Představuje rozlohu min. 200 ha, spíše však 250 ha rovinného nezastavěného pozemku. Minimálně jedna parcela s vlastním samostatným přístupem by měla mít rozlohu alespoň 25 ha. Zbytek území dělitelný na předem připravené rovné plochy o velikosti 1-15 ha. V územním plánu je zóna určena pro průmyslové využití. Průmyslová zóna je vlastněna jedním pokud možno veřejným vlastníkem. K průmyslové zóně je alespoň jedna vysoce kvalitní přístupová komunikace s možností napojení na dálnici a železnici. Speciální rozvojové parky Zde můžeme uvést několik obecných typů. Logistické parky, technologické parky, administrativní parky, integrované rozvojové areály.
| 15 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
6. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V ÚSTECKÉM KRAJI Ústecký kraj má vymezeno 14 zón. Relativně vyšší míra jejich využití může souviset s průmyslovým charakterem kraje, a tím většími předpoklady pro toto využití. Jsou zde tři velké zóny (dvě již značně naplněné) a jedna strategická, u níž se nedaří program využití naplnit. Ostatní zóny jsou spíše menší a střední. Za vlastnosti prostředí přitahující investory do průmyslových zón lze pokládat průmyslové tradice, pracovní síly technického zaměření, vyšší nezaměstnanost, vybavenost dopravní a technickou infrastrukturou i větší smířlivost s eventuelními negativními vlivy průmyslových zón na životní prostředí. Velká nabídka zón vysoko převyšuje poptávku. Větší než potřebný počet zón byl při plánování v předchozích letech pokládán za přirozenou potřebu pro zajištění konkurenčního prostředí. Lze předpokládat, že konkurence při výběru navrhovaných rozvojových zón už zafungovala a v dalších letech dojde k redukci počtu a rozloh zón, které nebyly úspěšné. Příklady takového postupu již existují. Neplatí to zcela a některé zóny dosud nevyužité mohou být ještě v dalším období využity, např. vlivem dostavby dopravní infrastruktury. Redukci počtu a rozloh zón lze předpokládat z ekonomických důvodů, blokace území bez reálné šance na využití není žádoucí, území je možno využít pro jiné účely. Dále lze předpokládat redukci rozsahu zón s ohledem na sofistikovanější formy využití území bez velkých nároků na plochy. Příkladem je většina velkých nebo i strategických zón, které jsou volné - dochází k ústupu od původních zásadních požadavků na strategického investora, akceptuje se drobnější členění zón, více se prosazuje smířlivost s volným programem pro dosažení naplnění zón. Nepodstatné není ani urbanistické hledisko, požadující větší zdrženlivost ve vymezování ploch pro tyto zóny ve prospěch zachování relativně přírodní příměstské krajiny. Po odeznění této vlny by se tak měla situace znovu vracet k již před mnoha lety proklamované intenzifikaci využití již zabraných ploch a k relativně novému fenoménu územního rozvoje sídel, tj. k revitalizaci ploch typu brownfields. Tabulka 1 – Průmyslové zóny v Ústeckém kraji Název
Funkční náplň
Plocha
Havraň - Joseph
Průmyslová výroba.
190 ha
Industriální park Krupka
Průmyslová výroba, výzkum.
77 ha
Jirkov - Otvice
Plochy výroby a skladování.
40 ha
Kadaň - Královský vrch
Průmyslová výroba, logistika.
81 ha
Klášterec n. O. - Vernéřov, industriální park VERNE
Průmyslová výroba, logistika, skladové prostory.
Libouchec - Źďárek
Technologický park.
Litvínov - Louka
Lehká průmyslová výroba.
Lovosice
Lehká a těžká průmyslová výroba.
Most - Pod Lajsníkem
Výroba a služby.
12 ha
Podbořany - Alpka
Průmysl a logistika.
80 ha
Rumburk
Lehká a středně těžká průmyslová výroba.
29 ha
Triangle - Žatec
Zpracovatelský průmysl, strategické služby.
363 ha
Pracovní sešit – teoretická část
| 16 |
155,4 ha cca 70 ha 30 ha cca 120 ha
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Název
Funkční náplň
Plocha
Ústí nad Labem - Jižní Předlice
Lehký průmysl a skladování.
32 ha
Ústí nad Labem - Severní Předlice
Průmyslová výroba, služby, logistika, skladování.
61 ha
Zdroj: RISY.cz Ústecký kraj patří mezi kraje s vyšší mírou nezaměstnanosti, proto byl důvodem pro umístění dvou strategických zón do tohoto kraje.
7. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA TRIANGLE(6) Vlajkovou lodí mezi průmyslovými zónami pro Ústecký kraj se stala strategická průmyslová zóna Žatec – Triangle. Průmyslová zóna se nachází mezi městy Louny, Most, Žatec a Chomutov a je jednou z pěti strategických průmyslových zón v České republice. Vlastníkem této zóny je Ústecký kraj. Je vybudována na bývalém vojenském letišti Žatec, na dobře dostupném místě s vybudovanou rychlostní silnicí. Její rozloha je 367 ha, z toho je cca 190 ha k dispozici pro výstavbu velkých a středních investičních projektů, především v oblasti výroby, technologických center, výzkumu a vývoje. Předností průmyslové zóny jsou: • jasné vlastnické právo k nabízeným pozemkům; • 400 Kč za m2 pozemku (187 ha volných pozemků – z toho cca 160 ha nezatíženo zvýšenými poplatky za vynětí ze zemědělského půdního fondu); • kvalitní napojení na hlavní dopravní tahy – poloha vedle rychlostní komunikace R7 (Praha - 65km, SRN - 30 km); • vybudovaná technická infrastruktura okolo celé zóny s dostatečnou kapacitou (inženýrské sítě do 20 m od hrany pozemku); • kvalifikovaná pracovní síla ve spádové oblasti – ve spádové oblasti (do 20 km) jsou města Žatec (20 tisíc obyvatel), Louny (20 tisíc obyvatel), Most (67 tisíc obyvatel), Chomutov (50 tisíc obyvatel); • v případě standardní výstavby běžných výrobních hal, jejichž výroba nebude potenciálně ohrožovat životní prostředí, lze připravit a realizovat výstavbu takových hal během 12 měsíců. V roce 2004 strategická průmyslová zóna Triangle, získala ocenění Průmyslová zóna roku 2003 v kategorii Brownfield roku. Jedná se o unikátní projekt přípravy strategické zóny regenerací rozsáhlého území. Cele území, dříve postiženě ekologickými zátěžemi, bylo úspěšně sanováno a nyní je připraveno pro vstup nových investorů. Příprava této zóny byla započata v roce 2002 na základě usnesení vlády č. 549, kterým bylo cele území bývalého vojenského letiště převedeno bezúplatným převodem z majetku státu do majetku Ústeckého kraje. Příprava průmyslové zóny proběhla ve dvou etapách. V první z nich, v letech 2003-2006, bylo území zbaveno veškerých nepotřebných staveb a v rozhodujícím objemu rovněž kontaminace.
(6)
Triangle-city: Průmyslová zóna. In: Triangle-city [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.triangle-city.cz/cs.
| 17 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Druha etapa byla naplněna vlastní přípravou a realizací staveb dopravní a technické infrastruktury v letech 2006-2009. Původní záměr budování strategické průmyslově zóny Triangle v letech 2002-2005 počítal s jedním velkým investorem, který většinu připravené plochy využije pro vlastní potřebu, a maximálně dvěma dalšími subdodavateli. Proto i všechny stavby dopravní a technické infrastruktury byly připraveny a realizovány jen po obvodu centrální časti tak, aby v minimálním rozsahu omezovaly budoucí plošný rozvoj investorů, u nichž se předpokládalo, že jejich areály budou jednotlivě zaujímat rozlohu mezi 50 až 120 ha. Již v roce 2006 se ukázalo, že v nejbližší době nebude tento ambiciózní plán realizován, proto byl odsouhlasen záměr menších investorů, po cca 25 ha. Obrázek 5 – Strategická průmyslová zóna Triangle
7.1 Investoři v průmyslové zóně(7) V součastné době se zde nachází devět nadnárodních firem. Firmy mají stejný nebo příbuzný obor podnikání. Převažuje obor podnikání ve zpracovatelském automobilovém průmyslu. GESTAMP LOUNY s. r. o. Stávající investiční záměr: automobilový průmysl Rozloha: 8,86 ha Cílový počet zaměstnanců: 300 Země původu: Španělsko Datum zahájení provozu: přelom 2011/2012
(7)
Triangle-city: Průmyslová zóna. In: Triangle-city: Investoři v zóně [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.triangle-city.cz/cs/investori-v-zone.
Pracovní sešit – teoretická část
| 18 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH JC Interious Czechia s. r. o. Stávající investiční záměr: automobilový průmysl, lisování plastových komponentů do přístrojových desek Rozloha: 5,88 ha Cílový počet zaměstnanců: 630, současný počet zaměstnanců: 110 Země původu: USA Datum zahájení provozu: přelom 2011/2012 Solar Turbines EAME s. r. o. Stávající investiční záměr: generální opravy a údržba plynových turbín Rozloha: 8,04 ha Cílový počet zaměstnanců: 450 Datum zahájení provozu: přelom 2011/2012 Země původu: US HARGO a. s. Stávající investiční záměr: výroba granulátu a mikrogranulátu z pryže, ekologická recyklace výrobků z pryže Rozloha: 3,97 ha Cílový počet zaměstnanců: 120 horizont 3 let Datum zahájení provozu: 2012 Země původu: ČR Dalšími budoucími investory, kteří budou realizovat své investiční záměry v průmyslové zóně v období 2013 až 2016 budou japonské firmy Neturen Czech s. r. o., Hitachi Cable Europe Limited, Hitachi Automotive Systems Czech, s. r. o., a developer průmyslových ploch Panattoni Czech Republic Development s. r. o. Japonské firmy jsou dále napojené na jiné japonské firmy v České republice, převážně na firmy v Ústeckém kraji. Průmyslová zóna je orientovaná převážně na automobilový průmysl a strojírenský průmysl. Je důležitou zónou pro mostecký a lounský okres. Zaměstnání tu najdou převážně lidé z Mostu, Loun, Žatce a přilehlých oblastí. Můžeme říct, že si konkuruje s průmyslovou zónou Joseph u Mostu. Mezi oběma zónami dochází k vzájemnému přetahování zapracovaných a kvalifikovaných zaměstnanců. Obrázek 6 – Společnost Gestamp v průmyslové zóně Triangle
| 19 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
8. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA JOSEPH(8) Další strategickou průmyslovou zónou v ústeckém kraji je Most – Havraň – Joseph. Vlastníkem je město Most. Rozloha zóny je 190 ha a leží v katastru obce Havraň. Průmyslová zóna byla vybudována na „zelené louce“. Strategickou průmyslovou zónu Joseph vybudovalo v roce 2001 statutární město Most ve spolupráci s vládou České republiky a s finanční podporou z fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky. Do přípravy strategické průmyslové zóny byly investovány nemalé finanční prostředky a také veliké úsilí vedení města a manažerů průmyslové zóny. Průmyslová zóna Joseph je nyní zónou, která je dokonale připravena po všech stránkách a má co nabídnout i velkým, strategickým investorům. Obrázek 7 - Průmyslová zóna Joseph
8.1 Investoři v průmyslové zóně V součastné době se zde nachází čtyři nadnárodní firmy. Firmy mají stejný nebo příbuzný obor podnikání. Převažuje obor podnikání ve zpracovatelském automobilovém průmyslu. Nemak Czech Republic s. r. o. Stávající investiční záměr: výrobce hliníkových komponentů a odlitků do automobilů Cílový počet zaměstnanců: 215 Země původu: Mexiko Datum zahájení provozu: 2009
(8)
Strategic Industrial zone Joseph. In: Strategic Industrial zone Joseph [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www. pz-joseph.eu/zona-joseph/slovo-namestkyne-promatora/.
Pracovní sešit – teoretická část
| 20 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Starcam s. r. o. Stávající investiční záměr: výroba hliníkových hlav motorových válců Cílový počet zaměstnanců: 130 Země původu: Mexiko, Španělsko, Německo Datum zahájení provozu: 2006 AFSI Europe s. r. o. Stávající investiční záměr: výroba filtrů pro stavební stroje Cílový počet zaměstnanců: 196 Země původu: Mexiko, USA Datum zahájení provozu: 2008 RAI Most s. r. o. Stávající investiční záměr: výroba interiérových dílů automobilů Cílový počet zaměstnanců: 280 Země původu: Belgie Datum zahájení provozu: 2008 V součastné době se zde nachází čtyři nadnárodní firmy. Firmy mají stejný nebo příbuzný obor podnikání. Převažuje obor podnikání ve zpracovatelském automobilovém průmyslu. Zakládající firmou v průmyslové zóně byla mexická společnosti Nemak. Zóna je situována mimo město Most, proto zajištění sdílených služeb může být komplikovanější. Doprava do zóny je zajišťována vlastním způsobem nebo autobusovou linkou MHD z Mostu. Zaměstnání tu najdou převážně obyvatelé z Mostu a blízkého okolí. Strategická zóna je pilotním projektem města Mostu. Dosud se podařilo tuto zónu celou zaplnit investory. Obrázek 8 – Společnost Nemak v průmyslové zóně Joseph
| 21 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
9. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA VERNE(9) Industriální park Verne se nachází ve správním obvodu města Klášterec nad Ohří, v lokalitě bývalé obce Vernéřov. Území bylo v minulosti stavebně připravené pro využití jako odkaliště popílku elektrárnami Prunéřov I. a II. Na základě usnesení vlády České republiky č. 443 ze dne 30. 10. 1991 byla výstavba odkaliště Vernéřov zastavena. ČEZ a. s., jako investor měl za povinnost tuto stavbu ukončit a vlivem pokročilé stavební přípravy značně zdevastované území rekultivovat. Vzhledem ke vzrůstající nezaměstnanosti v regionu již na počátku 90. let minulého století bylo na základě dohody města Klášterec nad Ohří a ČEZ a. s., navrženo předmětné území k rekultivaci s následným vybudováním průmyslové zóny. V roce 1994 byl industriální park zakotven v územním plánu sídelného útvaru Klášterec nad Ohří a o čtyři roky později v roce 1998 byl zstupitelstvem města schválen územní plán průmyslové zóny Klášterec nad Ohří – Vernéřov. Kromě základní urbanistické studie, vymezení území a prostorové koncepce, doporučuje územní plán průmyslové zóny také funkční využití jednotlivých ploch (sklady, výroba, doprava) a vycházejí z něho základní pravidla pro výběr a umístění investic v Industriálním parku Verne, tzv. “Zásady pro lokalizaci investorů”. Zásady vycházejí z pravidel a vyhlášek územního plánu průmyslové zóny. Při přípravě dokumentu bylo nutné dbát i na citlivé umístění průmyslové zóny do krajiny Krušných hor. Zásadní podmínkou bylo, že zastavěná plocha nesmí zabírat více než 70 % celkové rozlohy včetně komunikací a zpevněných ploch a ostatní plochy musí být osázeny zelení. Po schválení územního plánu průmyslové zóny zahájilo město složitý proces převodu pozemků do vlastnictví. Velké úsilí město věnovalo přípravě marketingových a prezentačních materiálů. Průmyslová zóna o celkové rozloze 142 hektarů je největší v okrese Chomutov a jedna z největších v České republice. Dalším nezbytným krokem bylo vybudování infrastruktury a komunikačního systému průmyslové zóny. Jelikož se jedná o rozsáhlé území, příprava infrastruktury probíhala a nadále probíhá v etapách. První a nejrozsáhlejší etapa výstavby započala v roce 1999 výstavbou inženýrských sítí a páteřní komunikace. Vybudování infrastruktury město financovalo částečně ze svých zdrojů a z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Velkou měrou se také na investici podílel ČEZ a. s., Praha, který daroval městu investice v hodnotě 80 milionů korun. Celková hodnota nákladů na vybudování komunikací a inženýrských sítí je dosud více než 130 milionů korun. V současné době je v průmyslové zóně VERNE lokalizováno celkem 13 zahraničních i tuzemských investorů podnikajících v nejrůznějších odvětvích průmyslu. Tito investoři vytvořili doposud celkem 1 000 pracovních míst.
(9)
Město Klášterec nad Ohří. In: Město Klášterec nad Ohří [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.klasterec.cz/ cs_ob_zona_historie.php.
Pracovní sešit – teoretická část
| 22 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Obrázek 9 – Industriální park Verne
9.1 Investoři v průmyslové zóně AD - TECH s. r. o. – Česká republika, zpracování polotovarů z oceli a barevných kovů ALFA – TECHNIC s. r. o. – Česká republika, služby, měření emisí ARIAN Naturdarme Tschechien s. r. o. – Německo, potravinářský průmysl DONALDSON CZECH REPUBLIC s. r. o. – USA, Belgie, výroba strojů a zařízení EUROFOAM Bohemia s. r. o. – Německo, gumárenský průmysl F+F+K s. r. o. – Česká republika, výroba ocelových výrobků Hutz-EI s. r. o. – Německo, výroba strojních součástí a opravy strojů INTEPLAST CZ s. r. o. – Španělsko, výroba termoplastických materiálů KECIP s. r. o. – Česká republika, výroba školního a kancelářského nábytku METOB automotive innovation, s. r. o. – Německo, výroba zámků a kování MK – mont illuminations s. r. o. – Česká republika, výroba světelných vánočních ozdob Pittsburgh Corning – Česká republika, Nizozemí, výroba tepelných izolací Toyoda Gosei, s. r. o. – Japonsko, automobilový průmysl Průmyslová zóna Verne se nachází v okrese Chomutov. Je zaměřena na lehký průmysl, strojírenský, gumárenský, nábytkářský a automobilový. Tato zóna je důležitá pro celý chomutovský okres. V zóně působí pět český firem. K velkým firmám v zóně patří japonská společnost Toyoda Gosei, která vyrábí plastové, pryžové komponenty do automobilů. Zaměstnává kolem 700 zaměstnanců. Práce tu najdou obyvatelé z Chomutovska, Klášterce, Kadaně.
| 23 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Obrázek 10 – Společnost Toyoda Gosei v průmyslové zóně Verne
10. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA LOVOSICE(10) Za zmínku ještě stojí průmyslová zóna Lovosice. Sice pro kraj není strategickým místem, ale má mimořádně výbornou geografickou polohu. Lokalita navazuje na dálnici D8, tranzitní železniční koridor, vodní cestu. Tato plocha o 120 ha je využívána pro lehkou a středně těžkou průmyslovou výrobu a také jako logistické centrum.
10.1 Investoři v průmyslové zóně TRCZ, s. r. o. - japonská společnost patří mezi důležité firmy v automobilovém průmyslu v Ústeckém kraji. Stávající investiční záměr: automobilový průmysl – bezpečnostní pásy, ovladače, přepínače Cílový počet zaměstnanců: 900 Země původu: Japonsko Datum zahájení provozu: 2003 Aoyama Automotive Fasteners Czech, s. r. o. Stávající investiční záměr: automobilový průmysl – výroba spojovacích materiálů Cílový počet zaměstnanců: 220 Země původu: Japonsko Datum zahájení provozu: 2003
(10)
RIS: Regionální informační servis. In: RIS: Průmyslová zóna Lovosice [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www. risy.cz/cs/vyhledavace/prumyslove-zony/detail?Id=411.
Pracovní sešit – teoretická část
| 24 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH PST CLC, a. s. Stávající investiční záměr: komplexní služby v oblasti logistiky Cílový počet zaměstnanců: 190 Země původu: ČR Datum zahájení provozu: 1998 Obrázek 11 – Průmyslová zóna Lovosice, společnost TRCZ
Průmyslová zóna Lovosice se nachází v okrese Litoměřice. Tento okres je znám především chemickým průmyslem – výrobou hnojiv, zastoupení tu má firma Lovochemie, papírenský průmysl ve Štětí, cementárna Čížkovice. V průmyslové zóně je zatupen lehký automobilový průmysl a logistické služby. Logistické služby jako jsou doprava, celní služby, spediční služby, skladování, zajišťuje česká firma PST CLC. Nejvýznamnějším investorem je japonská firma TRCZ, která je klíčovou firmou v automobilovém průmyslu v Ústeckém kraji. Vyrábí komponenty do automobilů. Jsou to bezpečnostní pásy, ovladače, přepínače. Zaměstnává kolem 900 zaměstnanců. Spolupracuje s dalšími japonskými firmami v ostatních zónách v Ústeckém kraji. Obrázek 12 – Logistická společnost PST CLC
| 25 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
11. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ÚSTÍ NAD LABEM SEVERNÍ PŘEDLICE(11) Celková rozloha zóny je 61 ha. Průmyslová zóna je téměř kompletně obsazena. Průmyslová zóna se nachází poblíž městské části Předlice ležící západně od centra Ústí nad Labem. Plocha bezprostředně sousedí s dálnicí D8. Zóna se nachází ve strategické poloze na dopravní křižovatce Praha - Drážďany a Karlovy Vary - Liberec.
11.1 Investoři v zóně KONE Industrial, koncern s. r. o. - výroba výtahových komponentů Materialise, s. r. o. - výroba 3D modelů a prototypů součástek ArcelorMittal Stainless Automotive Tubes Czech Republic s. r. o. - výroba automobilových součástek Česká pošta, s. p. - poštovní a peněžní služby Coca cola Beverages ČR s. r. o. - sklad nápojů Nusing ČR spol. s r. o. - výroba příček Minorec k. s. - odstraňování olejů a odpadů ACTIVA spol. s r. o. - prodej a dodávky kancelářských potřeb Obrázek 13 – Průmyslová zóna Severní Předlice
Průmyslová zóna leží v okrese Ústí nad Labem, který je charakterizován chemickým zpracovatelským průmyslem. Zóna je situována pro lehký průmysl a jako logistický park. Své sklady tu má firma Coca-cola. Česká pošta tu má svou pobočku. Důležitým investorem je společnosti KONE, která je světovým výrobcem výtahů a eskalátorů. (11)
RIS: Regionální informační servis. In: RIS: Průmyslová zóna Ústí nad Labem - Severní Předlice [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/prumyslove-zony/detail?Id=413.
Pracovní sešit – teoretická část
| 26 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Obrázek 14 – Společnost KONE v průmyslové zóně Severní Předlice
12. CTPARK TEPLICE KRUPKA Průmyslová zóna se nachází v katastru městských částí Krupky, a to Nových Modlanech, Soběchlebech a Bohosudově. Poloha o velikosti 77 hektarů je určena pro provozování výroby, montáže a kompletace strojírenského, automobilového, textilního a elektrotechnického průmyslu a výstavbu objektů s podpůrným významem výrobně-montážních provozů (sklady, administrativní budovy, infrastruktura). Průmyslová zóna Krupka byla dne 12. října 2006 vyhlášena na VI. ročníku „Průmyslová zóna roku“, který pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pořádá Sdružení pro zahraniční investice – AFI a Agentura CZECHINVEST, vítězem v kategorii Průmyslová zóna s největším ekonomickým přínosem roku 2005.(12)
12.1. Investoři v zóně(13) • • • • • • • • •
(12) (13)
DHL - přepravní společnost – sklady PPL - přepravní společnost – sklady Coca-Cola - nápoje – skaldy CzechPak - USA - potravinářský průmysl, umělá sladidla ELBA - výroba šanonů a pořadačů Personna - výroba jednorázových holicích strojků Contera Investment - služby Knauf - výroba a prodej sádrokartonů TIVALL CZ - Výroba mražených vegetariánských potravin
Město Krupka. In: Město Krupka: Průmyslová zóna Krupka [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.krupka-mesto.cz/data/prumyslova_zona.pdf. Město Krupka: Průmyslová zóna Krupka. In: Město Krupka: Investoři [online]. 2013. Vyd. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www. krupka-mesto.cz/index.php?pg=prumyslova_zona.
| 27 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Toyota Logistic Servises - Technické činnosti v dopravě, zasilatelství, balicí činnosti, údržba s nákladem, zastupování v celním řízení Obrázek 15 – Průmyslová zóna CT Park Teplice Krupka
Průmyslová zóna leží v okrese Teplice. Tento okres je charakterizován chemickým zpracovatelským průmyslem, převážně sklářským průmyslem. Průmyslová zóna leží v blízkosti města Teplic s dosahem sdílených služeb. Což je výhodou oproti jiným průmyslovým zónám stavěných mimo města. Zóna je situována pro lehký průmysl, potravinářský průmysl a jako logistický park. Najdete tu důležité terminály přepravních firem DHL, PPL nebo sklad náhradních dílů firmy Toyoty pro automobilky Toyota a Lexus. Důležitým investorem je společnosti Knauf, světový výrobce sádrokartonů a stavebních systémů, který přispívá k sekundární zaměstnanosti v oblasti stavebního průmyslu. Společnost Knauf zaměstnává kolem 220 zaměstnanců. Průmyslová zóna zaměstnává hlavně obyvatele z Krupky a Teplic.
13. DOPADY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ÚSTECKÉM KRAJI 13.1 Zaměstnanost v regionu Zahraniční investice mají jednoznačně pozitivní vliv na růst produktivity práce v české ekonomice. Podniky vlastněné zahraničním kapitálem totiž dosahují vyšší produktivity na jednoho pracovníka, než je tomu u firem domácích. Zahraniční kapitál s sebou přináší technologické i manažerské know-how, které umožňuje
Pracovní sešit – teoretická část
| 28 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH efektivnější fungování podniku. Pro domácí dodavatelské firmy zase kontrakt se zahraničním investorem znamená šanci zapojit se do globálních produkčních řetězců a získat tak přístup k dalším zakázkám. Ústecký kraj patří k regionům s vysokou mírou nezaměstnanosti. Vykazuje neuspokojivou vzdělanostní strukturu obyvatelstva. Ekonomický potenciál regionu se tak opírá o jeho velmi dlouhou průmyslovou tradicí. Nezaměstnanost je jedním z hlavních důvodů budování průmyslových zón, tím aktivně podporovat vytváření nových pracovních míst. Průmyslové zóny se staly aktivními nástroji státní správy v boji proti nezaměstnanosti v ústeckém regionu. Stát začal podporovat příliv zahraničních investorů do slabých regionů, jako je Ústecký kraj. Dostatečným lákadlem se staly investiční pobídky, které zaručují daňové prázdniny po určitou dobu danou zákonem o investičních pobídkách, dotace na pracovní místa, na rekvalifikaci a zaškolení nových zaměstnanců. Proto jsou průmyslové zóny lokalizovány do měst, kde je dostatek pracovní síly. Snahou každého regionu, kde byly vytvořeny průmyslové zóny, je co nejrychleji je zaplnit a vytvořit maximální počet pracovních míst, tím přispět ke snížení nezaměstnanosti v kraji. Přiliv zahraničních investic se orientuje spíše na zpracovatelský průmysl. Proto téměř všechny podniky v průmyslových zónách více poptávají pracovníky vyučené a středoškolsky vzdělané s technickým zaměřením. Z pohledu kvalifikovanějších pracovních míst se nabízejí místa ve středním a nižším managementu. Pokud bude vytvořeno více kvalitních míst v tomto regionu, bude potlačována migrace kvalifikovaných pracovních sil do regionů s lepšími pracovními podmínkami. Pro region je důležitá dostupnost kvalifikovaných pracovních sil, která představuje základní stabilní rámec pro uspokojování odpovídající poptávky nově vznikajících firem v regionu. Velikost disponibilní pracovní síly má rozhodující předpoklad pro další realizaci velkých projektů v regionu. Investoři lokalizovaní do malých průmyslových zón nejsou sice pro kraj klíčovými hráči na trhu práce, přesto však vhodnou odvětvovou skladbou mohou trh s pracovními příležitostmi zásadním způsobem doplňovat. Můžou tak přinést do regionu z hlediska zaměstnanosti větší stabilitu. Budování zahraničních podniků v regionu výrazným způsobem ovlivňuje také cenovou úroveň mezd. Dalo by se říct, že tento cenový faktor může sloužit jako nástroj k přilákání pracovníků z jiných regionů a také ke snížení odlivu pracovního kapitálu z regionu. Bohužel, Ústecký region patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a s vyšším ukazatelem nekvalifikované pracovní síly, proto jsou tu lidé ochotni pracovat za nižší mzdy ve srovnání s jinými regiony. Tato skutečnost může mít vliv na kupní sílu obyvatelstva v regionu a důsledek tohoto chování se může objevit v terciární sféře, např. kultura, realitní trh, vzdělání.
| 29 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Tabulka 2 – Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR a krajích v % Území Region Praha Středočeský kraj
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
3
2,0
2,1
3
3,9
4,0
4,5
5,7
5,0
4
5,9
7,1
7,1
7,5
6
5,0
4
6,5
7,4
7,5
8,3
Královéhradecký kraj
6,6
5,0
4,2
6,8
7,7
7,0
8,6
Plzeňský kraj
5,9
5,0
4,2
7
7,8
7,5
7,3
Pardubický kraj
7,3
6,0
5
8
9,1
8,4
9,1
Kraj Vysočina
7,4
6,0
5,2
8,7
9,6
9,4
10,2
Jihomoravský kraj
9,2
8,0
6,2
8,9
10,2
8,9
10,4
Zlínský kraj
8,4
7,0
5,5
9,1
10,4
9,4
10,4
Jihočeský kraj
Liberecký kraj
7,4
6,0
6
10
10,6
9,5
10,2
Karlovarský kraj
9,5
8,0
6,9
9,9
10,8
9,8
10,8
Olomoucký kraj
9,6
7,0
6,2
10,2
11,5
11,4
11,8
Moravskoslezský kraj
13,4
11,0
8,4
11,1
11,9
11,2
12,3
Ústecký kraj
14,5
12,0
9,9
12,4
13,4
12,9
14,0
Zdroj: Český statistický úřad
13.2 Společné znaky průmyslových zón V průmyslových zónách v Ústeckém kraji převažuje lehká až středně těžká průmyslová výroba, dále jsou také zaměřené na strojírenství a montážní práce. Vedle klasického těžebního a chemického průmyslu se díky průmyslovým zónám objevuje v Ústeckém kraji nové průmyslové odvětví, a to automobilový průmysl. Mezi velké firmy patří japonská firma TRCZ v průmyslové zóně v Lovosicích a japonská firma Toyoda Gosei v průmyslové zóně Verne v Klášterci nad Ohří. Průmyslové zóny slouží také jako logistická centra napojená na dopravní obslužnost. Přepravní společnosti DHL a PPL v průmyslové zóně Krupka vybudovaly svá distribuční a skladovací centra. V průmyslové zóně v Lovosicích si česká společnost PST vybudovala svůj logistický park. Téměř všechny průmyslové zóny jsou vybudované na tzv. “zelené louce“. Jen jedna průmyslová zóna Triangle u Žatce je vybudovaná na starém letišti. V současné době jsou zóny plně obsazené zaměstnanci, ale přesto stále dochází k migraci pracovníků ze zóny do zóny, kam vstupuje nový investor nebo úplně mimo průmyslovou zónu. Pro průmyslové zóny je charakteristická pásová hromadná výroba, práce na montážních linkách, logistické služby. Nároky na kvalifikaci zaměstnanců již nejsou tak náročné, jako byly při prvních náborech zaměstnanců
Pracovní sešit – teoretická část
| 30 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH při výstavbách nových průmyslových zón. Stávalo se, že při výstavbě závodů byly vyšší požadavky na kvalifikaci zaměstnanců, než je tomu dosud. Střední vzdělání s maturitou a anglický jazyk byl požadován jako standard i do dělnických pozic. Cizí jazyk byl preferován před praxí uchazeče. Nástup do zaměstnání do nově vznikající zahraniční firmy nese riziko toho, že váš nadřízený bude cizinec. Jsou to najatí zaměstnanci z mateřských firem, kteří mají za úkol školení nových zaměstnanců a zajistit první spuštění výrobního procesu. Tady se naráželo na skutečnost, že takto kvalifikovaní zaměstnanci do dělnických pozic se těžce hledali. V současné době se opouští od těchto požadavků a cizí jazyk je požadován do středního a vyššího managementu, kde se na vysokých pozicích objevují cizinci a komunikace v cizím jazyce je nutná. V současné době jsou požadavky na zaměstnance charakteristické dle požadavků jednotlivých firem a pozice ve firmě. V průmyslových zónách se převážně jedná o lehký průmysl, kde najdou práci ženy, muži i absolventi jakéhokoliv stupně vzdělání. Velká migrace zaměstnanců bývá na nižších pozicích, jako jsou operátoři na výrobní lince, skladníci, vedoucí směn. Častým důvodem bývá mzda. Manažerské pozice jsou zaplacené tak, aby nedocházelo k časté výměně těchto klíčových zaměstnanců. V průmyslových zónách se obecně nabízejí pracovní místa: • Operátoři na výrobních linkách • Operátoři výstupní kontroly • Nástrojáři, seřizovači, montážníci • Technologové • Konstruktéři • Kvalitáři • Skladnicí, údržbáři • Řidiči • Uklizečky, ostraha • Vedoucí týmů, směn V administrativní a řídící části podniku najdete uplatnění jako: • Inženýr výroby, kvality • Manažer jednotlivých oddělní: výroby, údržby, financí a administrativy aj. • Pozice na finančním oddělení: hlavní účetní, účetní, fakturanti, daňový specialisté atd. • Pozice na personálním oddělení: personalista, mzdová účetní • Asistentské pozice aj.
| 31 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
13.3 Pozitivní stránka průmyslový zón • vytvoření nových pracovních míst, • získání praktických zkušeností ve výrobních zahraničních i českých firmách, následná větší šance hledání jiného zaměstnání – týmová práce, loajalita, samostatnost, řídící zkušenosti atd., • získání převzatých pracovních návyků od zahraničních firem, • průběžné vzdělávání a školení – profesní vzdělávání i jazykové vzdělávání, • větší možnost na postup v kariérním žebříčku, • využití cizího jazyka – komunikace s cizinci, běžný jazyk je Angličtina, • lepší platové podmínky, závodní stravování, stravenky, nabídka pojištění, služební auto, mobil, • stabilní zaměstnání, • rozvoj nového průmyslu (např. automobilový), • spolupráce firem v zónách s firmami mimo zóny – dodavatelské služby pro firmy sídlící v průmyslových zónách, • rozvoj sekundární zaměstnanosti – pracovní místa ve stavebnictví, v dopravě • výroba je situována mimo obytné zóny, • využití starých objektů – průmyslová zóna Triangle.
13.4 Negativní stránka průmyslových zón • • • • • • • • • • • • •
dojíždění za prací, dlouhá pracovní doba, směnový provoz, špatná doprava do průmyslových zón, velký odliv zkušených a kvalifikovaných obyvatel za jinou prácí, např. z důvodů vyšších mezd, kvalitnějšího bydlení, kvalitnějšího sociálně-kulturního prostředí, nepřizpůsobení se cizímu prostředí – cizí pracovní návyky a kultura, pracovní prostředí (open office), u nižších pozic jednotvárnost práce, u vyšších pozic to může být rozdílné chápání řídícího procesu mezi zahraničním a domácím managementem a následné snižování pracovního výkonu, koncentrace výroby a tím znečištění ovzduší, smog, zápach, zábory půdy – průmyslová zóna Joseph, proměna vzhledu města – např. průmyslová zóna Krupka je situována v blízkosti města Teplic, nevyužití starých objektů, intenzita dopravy v důsledcích dojíždějí za prací a dopravou výrobků, polotovarů a zboží - zvýšení kamionové dopravy – smog ve městech, dočasná zaměstnanost.
13.5 Ekonomické dopady Pracovní místa nejsou vytvářena pouze přímo ve výrobě realizované zahraničním investorem, ale také u subdodavatelů zainteresovaných v investiční a provozní fázi investice. Na jedno pracovní místo vytvořené přímo investorem připadají přibližně 1 až 2 pracovní místa vytvořená subdodavatelem. Vytváření sekundárních Pracovní sešit – teoretická část
| 32 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH pracovních míst se nemusí projevovat v dostatečné míře. Problematika subdodávek pro firmy ovládané zahraničním kapitálem je možná často špatně interpretována. Efekt vytváření sekundární zaměstnanosti se projevují u subdodavatelských českých firem při první fází realizace investice. Zde se české firmy podílejí na stavebních pracích, na dodávkách materiálu. Ve větší míře technologickou část investice realizují velké zahraniční firmy nebo mateřské firmy zahraničních poboček, které dovážejí technologii ze zahraničí. Zahraniční pobočky realizují své subdodávky v rámci importu od mateřské společnosti nebo od jiných zahraničních firem. Realizace strategických zón v regionu vyvolala dočasnou poptávku po službách nejrůznějšího druhu navazujících na realizaci investice. Poptávka po projekčních, inženýrských, stavebních službách. Přechodně se vytvářela pracovní místa, která byla ukončena v důsledku ukončení investiční aktivity. Po kolaudaci závodu a spuštění výrobního procesu se nabízejí stabilnější pracovní místa. Jedná se o dodavatelské služby do průmyslových zón. Naskytují se tu nové podnikatelské příležitosti. Může se jednat o zajištění celé údržby výrobního závodu, účetní, poradenské, právnické, tlumočnické služby, výuka cizích jazyků, služby požární a bezpečnostní ochrany a jiné. Výstavba průmyslových zón má celkově pozitivní vliv na strukturální nezaměstnanost v regionu, pomáhá zvýšení ekonomického růstu celého kraje. V rámci Studie ekonomických dopadů realizace Strategické průmyslové zóny Triangle Ústeckého kraje týkající se dopadu průmyslové zóny Triangle byly vyhotoveny tři možné varianty vývoje této zóny. V minimalistické variantě se počítá pouze se dvěma investory, realistická varianta předpokládá vstup dalších investorů a dosažení počtu 10 000 zaměstnanců. Optimistická maximální varianta předpokládá vznik Triangle City, kde vedle investorů ze zpracovatelského průmyslu budou existovat také investoři z oblasti služeb. V rámci minimalistické varianty, kdy v zóně budou pouze dva investoři, se počítá s celkovým nárůstem HDP v rámci Ústeckého kraje o 2,8 %. Realistická varianta by mohla přinést růst o 6,4 % a v maximální variantě by mohlo jít dokonce o 11,7 %. V případě této studie ovšem musíme brát v potaz zadavatele, kterým je Ústecký kraj. Ten je zároveň vlastníkem této strategické průmyslové zóny, proto by reálný vliv Trianglu na HDP kraje mohl být nižší (Zahradnik, Jedlička, rok 2006).
Zdroj: ZAHRADNÍK, Petr a Jan JEDLIČKA. Studie ekonomických dopadů realizace strategické průmyslové zóny Triangle. In: Ústecký kraj [online]. 2008. Vyd. [cit. 2013-03-07].
| 33 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Ve studii jsou uváděna data z roku 2006. K dnešnímu dni si můžeme hodnotu hrubého domácího produktu (HDP) porovnat a zjistit, zda se prognózovaná data studie z roku 2006 potvrdila. Z tabulky číslo 3 vidíme, že HDP má téměř stejnou hodnotu za rok 2007 a 2008 jako v roce 2006. Tabulka 3 – Vývoj HDP v Ústeckém kraji Území Region
2006
2007
2008
%
%
%
Hl. m. Praha
24,2
24,9
25,3
Středočeský kraj
10,7
10,8
10,7
Jihočeský kraj
5,5
5,3
5,3
Plzeňský kraj
5,1
5,0
4,9
Karlovarský kraj
2,1
2,1
2,1
Ústecký kraj
6,5
6,3
6,4
Liberecký kraj
3,4
3,2
3,1
Královéhradecký kraj
4,5
4,5
4,4
Pardubický kraj
4,1
4,1
4,1
Vysočina kraj
4,2
4,2
4,1
10,1
10,1
10,1
Olomoucký kraj
4,6
4,6
4,7
Zlínský kraj
4,7
4,7
4,6
10,1
10,2
10,1
Jihomoravský kraj
Moravskoslezský kraj
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování
13.6 Ekologické dopady Naplňování hlavního cíle regionální politiky může být vedlejším produktem ekonomického růstu zhoršení kvality životního prostředí. V rámci životního prostředí by se mělo soustředit na prioritní oblasti, jako jsou: • ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, • udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, • životní prostředí a kvalita života, • ochrana klimatického systému. Průmyslová výroba může mít také výrazné ekologické následky. Průmyslové podniky patří k nejvýznamnějším ekonomickým subjektům v regionu, od kterých lze v případě přírodních katastrof (ale nejen jich) očekávat velké ekologické ohrožení. Toto ohrožení představují jednak nevhodně uložené, skladované a zabezpečené suroviny potřebné k výrobě, a skladované hotové výrobky. V ústeckém regionu se převážně jedná o výrobu plastových výrobků. Z hlediska charakteru výroby odpovídají nové industriální zóny (parky) především technologiím high-tech a lehkým odvětvím zpracovatelského průmyslu. Pracovní sešit – teoretická část
| 34 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Průmyslové zóny zatím na rozdíl od skupiny „komerčních“ krajinných prvků nevzbuzují příliš velké obavy o ráz příměstské krajiny. Přesto ale i zde se může moderní průmyslová výroba dostat do střetu o způsob využívání tohoto krajinného segmentu, pokud jsou ekologická rizika v území větší než deklarovaný ekonomický přínos této investice, zejména v podobě nově vytvořených pracovních míst. Z urbanistického hlediska mohou průmyslové zóny přinášet pozitivní efekt. To se týká především renovace brownfields. Uvedení do provozu bývalých průmyslových center či kasáren může napomoci vylepšit vzhled města i vybavenost městských částí, kde se brownfields nachází. Pozitivní dopad mohou mít průmyslové zóny i v oblasti ekologie. Průmyslové zóny obvykle vznikají na nevyužitých plochách nevhodných pro zemědělství. Tyto plochy mohou potřebovat i odstranění ekologických škod. Tím se může zlepšit kvalita prostředí, v němž se průmyslová zóna nachází. Výroba probíhající v rámci průmyslových zón je z oblasti lehkého průmyslu. Tato výroba obvykle neprodukuje škodliviny ani velké množství odpadů. Postupný přesun a specializace na tato odvětví v Ústeckém kraji by mohla napomoci životnímu prostředí zatíženému současnou chemickou produkcí a důlní činností. Majitelé průmyslových zón navíc mohou klást investorům podmínky například na zastoupení zeleně v rámci průmyslové zóny, či na výstavbu čističky odpadních vod. Takovouto regulaci nalezneme třeba v průmyslové zóně Ústí nad Labem – Jižní Předlice, kde je povolena maximální zastavěnost pozemku 65 %, zbylých 35 % musí tvořit zeleň. U průmyslových zón však nalezneme i negativní dopad na životní prostředí. Jak již bylo zmíněno výše, některé průmyslové zóny se rozkládají na nejúrodnější zemědělské půdě. Například průmyslová zóna Joseph je vybudována na úrodné zemědělské půdě. Původně firma Nemak měla svůj závod vybudovat v Plzni. Plzni se zvedla vlna nepokojů proti vybudování továrny na zelené louce. Po protestech se firma Nemak rozhodla vybudovat svůj nový závod v průmyslové zóně Joseph u Mostu. I zde se stavba nesetkala s veřejnou podporou občanů. Ministerstvo životního prostředí dalo souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, po tomto rozhodnutí výstavba začala. Ústecký kraj kvůli své průmyslové a důlní charakteristice patří ke krajům se zvýšeným znečištěním životního prostředí. Výraznější narušená kvalita životního prostředí přirozeně ovlivňuje zdravotní a psychický stav občanů. To může ovlivňovat nemocnost zaměstnanců i pracovní výkon. Tento faktor může dlouhodobě ovlivňovat atraktivitu regionu, projevující se snižováním investiční atraktivnosti nebo emigrací mladší populace s vyšším vzděláním do jiných regionů.
14. BUDOUCNOST Nejobecnějším problémem bude obsazování průmyslových zón. Jejich poměrně velký počet a celková rozloha začíná převyšovat poptávku investorů. Dochází tak k určité pozvolné nasycenosti trhu, hlavně malé a středně velké zóny mají problém sehnat kvalitní podnikatele. Investoři mají možnost výběru, a tím rostou
| 35 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH i jejich požadavky na infrastrukturu, servis služeb apod. Jednotlivá města mezi sebou soutěží o přízeň potenciálních zájemců. Jaký bude vývoj průmyslových zón do budoucna, to závisí zejména na vývoji světové ekonomiky. Podle makroekonomů byl vrchol světové krize v roce 2008 a 2009. Přesto i v roce 2012 a 2013 máme útlum ve zpracovatelském průmyslu. Žijeme v období, kdy firmy nedokážou své zakázky naplánovat s přesností na jeden rok dopředu. To vše má vliv na přímé investice do ČR a další rozhodování stávajících podniků o své existenci. Jako příklad můžeme uvést, že se do dnešního dne nepodařil zcela zaplnit páteřní průmyslovou zónu Žatec – Triangle. Světová krize pomohla tomu, že první investoři do průmyslové zóny Triangle japonské firmy IPS Alpha a Hitachi, vyrábějící elektroniku, uzavřely své závody v ČR. V roce 2008 uzavřela svou továrnu IPS a propustila 1 700 zaměstnanců. V roce 2009 uzavřela svůj výrobní závod společnost Hitachi a propustila všech osm set lidí. Následkem odchodu společnosti ze zóny bylo zvýšení míry nezaměstnanosti na 12,4 % oproti roku 2008 (9,9 %). Zatím poslední firma, která ukončila svůj projekt v průmyslové zóně, byla firma Panasonic. Zatím propustila kolem 230 zaměstnanců ke konci roku 2012. Uzavření firmy Panasonic bude mít na region daleko rozsáhlejší následky. Většina lidí, kteří zde pracovali, byla z Lounska, Žatecka, Mostecka. O práci přijdou i dodavatelské firmy, které dodávaly do zóny. Dalo by se říct, že kvůli klesajícímu odbytu v automobilovém průmyslu propouští i další továrny. Nabízí se otázka, co bude dál s investory v průmyslových zónách v kraji, až jím skončí daňové prázdniny? Například v průmyslové zóně v Lounech byly první investice realizovány v roce 2003. Valné většině firem skončí daňové prázdniny v roce 2013. Jaký by to mělo dopad na nezaměstnanost v regionu? Co by stalo s opuštěnými závody na „zelené louce“. Stanou se z nich další brownfields (staré opuštěné průmyslové zóny nebo objekty), které přetvářejí vzhled krajiny a mohou vyvolávat případné konflikt? Tyto otázky zatím zůstanou otevřené.
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Obrázek 1 - Mapa Ústeckého kraje����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6 Obrázek 2 - Cukrovar �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������13 Obrázek 3 - Nebytový prostor�������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������14 Obrázek 5 - Strategická průmyslová zóna Triangle���������������������������������������������������������������������������������������������������������������18 Obrázek 6 - Společnost Gestamp v průmyslové zóně Triangle ���������������������������������������������������������������������������������������19 Obrázek 7 - Průmyslová zóna Joseph�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������20 Obrázek 8 - Společnost Nemak v průmyslové zóně Joseph���������������������������������������������������������������������������������������������21 Obrázek 9 - Industriální park Verne���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������23 Obrázek 10 - Společnost Toyoda Gosei v průmyslové zóně Verne���������������������������������������������������������������������������������24 Obrázek 11 - Průmyslová zóna Lovosice, společnost TRCZ�����������������������������������������������������������������������������������������������25 Obrázek 12 - Logistická společnost PST CLC���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������25 Pracovní sešit – teoretická část
| 36 |
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH Obrázek 13 – Průmyslová zóna Severní Předlice�������������������������������������������������������������������������������������������������������������������26 Obrázek 14 – Společnost KONE v průmyslové zóně Severní Předlice���������������������������������������������������������������������������27 Obrázek 15 – Průmyslová zóna CT Park Teplice Krupka �����������������������������������������������������������������������������������������������������28
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Tabulka 1 – Průmyslové zóny v Ústeckém kraji ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������16 Tabulka 2 – Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR a krajích v %�����������������������������������������������������������30 Tabulka 3 – Vývoj HDP v Ústeckém kraji�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������34
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [1] KADEŘÁBKOVÁ, Božena a Marian PIECHA. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2009, xiv, 138 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-123-9. [2] WOKOUN, René a Marian PIECHA. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Vyd. 1. Praha: Linde, 2008, 475 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-807-2016-990.
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]
http://www.industrialzonetriangle.com/ http://www.czechinvest.org/ http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/ustecky-kraj/regionalni-informace/prumyslove-zony/ http://www.czechinvest.org/data/files/publikace-prumyslove-zony-v-cr-2495-cz.pdf http://www.muklasterec.cz/cs_ob_zona_soucasnost.php http://www.kr-ustecky.cz/ http://cs.wikipedia.org/ http://www.pz-joseph.eu/ http://www.czso.cz/
| 37 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ÚK A JEJICH DOPADY NA REGIONÁLNÍ TRH
Pracovní sešit – teoretická část
| 38 |