Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Prioritizace potřeb navazující na analýzu potřeb v území a na analýzu potřeb škol a tvořící podklad pro sestavení KAP
Důležitost potřeb Určit důležitost jednotlivých potřeb (cílů) podle souladu s cíli na třech úrovních: • Cíle na úrovni národní (jsou dané oblastmi intervencí) Cíle na úrovni kraje (vyplývají z analýzy potřeb v území) Cíl• prioritizace • Cíle na úrovni škol (vyplývají z analýzy potřeb škol)
Nejvyšší prioritu by tedy by měly mít potřeby naplňující cíle všech tří úrovní.
Nejvyšší priorita
Úroveň Úroveň Úroveň národní kraje škol
Postup prioritizace
1) Přípravné kroky • Konkretizace případných nekonkrétně vymezených potřeb z analýz (dodržení linku problém-příčina-cíl) • Posouzení důležitosti potřeb vymezených v územní analýze • Spojení výsledků obou analýz 2) Zařazení potřeb do prioritních skupin • Potřeby s nejvyšší důležitostí • Potřeby se střední důležitostí • Potřeby s nižší důležitostí
Konkretizace případných nekonkrétně vymezených potřeb z analýz Podmínka: • aby bylo možné určit priority, • aby bylo možné sestavit vlastní KAP, musí z analýzy potřeb v území vyplývat konkrétní žádoucí cíle (potřeby, změny) (V ML k analýze je stanoveno jako „seznam logických linek problém – příčina – cíl“) Pokud tomu tak není, je třeba tento seznam konkrétních žádoucích cílů (potřeb) v návaznosti na analýzu potřeb v území vytvořit alespoň v rámci prioritizace. Bez této konkretizace nelze výsledky analýzy „uchopit“ pro další postup.
Polytechnické vzdělávání Problém
Nedostatek technicky vzdělaných lidí
Příčina
Nízká kvalita absolventů SOŠ s technickým zaměřením
Demografický pokles Nízký zájem mladých lidí o studium přírodovědných a technických oborů Příliv zahraničních investorů Nízká image manuální práce Náročnost studia Zastaralé výukové prostory Neaktuální odborné znalosti pedagogických pracovníků
Cíl /Změna
Popularizovat a zatraktivnit polytechnické vzdělávání Podpora manuální zručnosti a prvků polytech. výchovy v MŠ a ZŠ Spolupráce mezi MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ Modernizovat infrastruktura pro výuku technických oborů Zkvalitnění výuky Zvýšení odborné způsobilosti pedag. pracovníků
Posouzení důležitosti potřeb vymezených v územní analýze
Ze souboru žádoucích cílů (potřeb) plynoucích z analýzy potřeb v území, je třeba vybrat cíle (potřeby) „velmi důležité pro kraj“. Pro tento výběr by mělo být splněno některé z kritérií:
• Význam přikládaný vedením kraje (např. podle rozhodnutí zastupitelstva) • Význam přikládaný v klíčových krajských dokumentech (zejména RAP, Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání v kraji, RIS3 aj.) • Významná nerovnováha na trhu práce - silný deficit určitých profesí či kompetencí (využít specifická regionální data dodaná analytickým týmem projektu P-KAP). • Výrazně akcentovaná potřeba vzešlá z jednání Pracovní skupiny Vzdělávání.
Posouzení důležitosti v analýze škol
Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Moravskoslezském kraji především rozvoj infrastruktury škol a podporu odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Moravskoslezském kraji přisuzována nejmenší důležitost kariérovému poradenství a inkluzivnímu vzdělávání.
Grafické znázornění posouzení důležitosti v analýze škol
Spojení výsledků obou analýz
Podle jednotlivých oblastí intervencí • je členěná analýza potřeb škol, • měla by být členěná i územní analýza - aspoň tam, kde se analýza intervencí týká. K cílům (potřebám) vymezeným v analýze potřeb v území týkajících se intervencí pak lze přiřadit specifikaci intervencí obsaženou v analýze potřeb škol. Příklad přiřazení výsledků z analýzy potřeb škol k potřebám v oblasti podpory polytechniky: "V oblasti podpory polytechniky plánuje 59 % škol v MSK realizovat některé aktivity na pokročilé úrovni namísto současných 43 % škol" "V oblasti podpory polytechniky plánuje 25 % škol realizovat některé aktivity na nejvyšší úrovni namísto současných 48 % škol".
PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů (80 %). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni – pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (48 %) – a na pokročilé úrovni – systematická podpora polytechnického vzdělávání (42 %). Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 23 %). Základní úroveň – podpora polytechnického vzdělávání je omezena na realizaci pouze v souladu RVP vyučovaných oborů Mírně pokročilá úroveň – podpora polytechnického vzdělávání probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (rozvíjení znalostí a dovedností , které jsou součástí polytechnického vzdělávání, motivační akce pro ZŠ, aplikace různých metod ve výuce – skupinová práce, projektová výuka, laboratorní cvičení, praxe atd.) Pokročilá úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání (vzájemné propojení polytechnických předmětů a provázání s výukou matematiky, realizace aktivit nad rámec RVP, zapojování do soutěží, spolupráce se ZŠ v regionu)
Nejvyšší úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání a podpora v rámci dílčích aktivit (zpracované plány výuky polytechnických předmětů a matematiky, které jsou vzájemně provázány, individuální podpora žáků, spolupráce s VŠ v rámci maturitních oborů, podpora samostatné práce žáků – spolupráce se zaměstnavateli, VŠ a výzkumnými institucemi)
Potřeby s nejvyšší důležitostí
Doporučeno zařadit sem cíle (potřeby) splňující následující podmínky (ML č4): Buď • jsou označené jako "velmi důležité pro kraj (síla 1) • a jsou plně či částečně zaměřené na kteroukoliv z povinných či nepovinných oblastí intervence. Anebo • nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj“, • a jsou plně zaměřené na ty povinné oblasti intervencí, které byly v reportech z šetření ve školách zařazené do první poloviny z hlediska významu, který jim přikládají školy.
Potřeby se střední důležitostí Doporučeno zařadit sem cíle (potřeby) splňující následující podmínky: Buď • jsou označené jako "velmi důležité pro kraj". • a nejsou ani částečně zaměřené na žádnou oblast intervence. Anebo • nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj". • a jsou plně nebo částečně zaměřené na ty povinné oblasti intervencí, které byly v reportech z šetření ve školách zařazené do druhé poloviny z hlediska významu, který jim přikládají školy. Anebo • nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj". • a jsou plně nebo částečně zaměřené na nepovinné oblasti intervencí.
Potřeby s nižší důležitostí
Doporučeno zařadit sem cíle (potřeby) splňující následující podmínky: • nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj". • a nejsou ani částečně zaměřené na žádnou oblast intervence.
Zařazení potřeb do prioritních skupin - VZOR Vazba na oblasti intervencí Vazba na oblasti intervencí -Nízká Střední Důležitost pro kraj Nízká (3)
Důležitost pro kraj Střední ( 2) Důležitost pro kraj Silná (1)
Vazba na oblasti intervencí -Vysoká
Kontakty na garanty intervencí
Garant inkluze
Mgr. Martin Pobořil
777 245 441
[email protected]
Garant polytechnického vzdělávání
Ing. Bc. Tomáš Cimbálník
602 421 243
[email protected]
Garant polytechnického vzdělávání
Mgr. Petr Paníček
776 166 016
[email protected]
Garant spolupráce škol a zaměstnavatelů
Mgr. Martina Kaňáková
724 652 226
[email protected]
Garant spolupráce škol a zaměstnavatelů
JUDr. Petr Jansa
777 586 245
[email protected]
Garant podnikavosti
Ing. Lukáš Hula
736 111 977
[email protected]
Garant podnikavosti
Bc. Veronika Čížková
731 914 907
[email protected]
Garant podnikavosti
Hana Mrázková
Garant kariérového poradenství
Mgr. Jiří Tillner MBA
221 850 851
[email protected]
Garant kariérového poradenství
PhDr. Pavla Šafránková
602 822 260
[email protected]
Garant kariérového poradenství
Mgr. Šárka Kušková
221 850 860
[email protected]
Garant pro rozvoj škol jako center CŽU
PhDr. Jana Bydžovská
603 518 517
[email protected]
Garant pro rozvoj škol jako center CŽU
Mgr. Markéta Švábová
604 440 765
[email protected]
Garant pro rozvoj škol jako center CŽU
PhDr. Jiřina Novotná
[email protected]
[email protected]
Děkuji Vám za pozornost Ing. Mgr. Lenka Návratová
[email protected] M: 775 583 515