Princip formální publicity při vedení katastru nemovitostí

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Princip formální publicity při vedení katastru nemovitostí

Marcela Mühlhanslová Akademický rok 2008/2009

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Princip formální publicity při vedení katastru nemovitostí zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“

V České Třebové dne 14. dubna 2009

………………..

Obsah 1.

Úvod ..................................................................................................................... 3

2.

Historický vývoj ................................................................................................... 5

3.

Základní pojmy katastru nemovitostí ................................................................... 8

4.

Právní předpisy vztahující se ke katastru nemovitostí ....................................... 14

5.

6.

4.1.

Prováděcí předpisy ...................................................................................... 14

4.2.

Současná právní úprava na úrovni příslušných zákonů ............................... 15

Principy vedení katastru nemovitostí ................................................................. 18 5.1.

Principy vedení katastru nemovitostí .......................................................... 18

5.2.

Principy řízení o vkladu .............................................................................. 19

5.3.

Princip formální publicity v KN .................................................................. 21

Katastr nemovitostí ............................................................................................ 24 6.1.

6.1.1.

Předmět katastru nemovitostí ............................................................... 24

6.1.2.

Obsah katastru nemovitostí .................................................................. 25

6.2.

7.

Katastr nemovitostí...................................................................................... 24

Katastrální úřad a katastrální pracoviště...................................................... 25

6.2.1.

Katastrální úřad .................................................................................... 25

6.2.2.

Katastrální pracoviště ........................................................................... 26

Poskytování údajů z katastru nemovitostí .......................................................... 27 7.1.

Poskytování údajů a podmínky jejich poskytování ..................................... 27

7.2.

Forma poskytování údajů z KN................................................................... 29

7.3.

Úřední deska ................................................................................................ 29

7.4.

Informace o vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy .......................................................................................................... 30

7.5.

Lhůty pro poskytování údajů ....................................................................... 31

8.

Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) ............................................... 32

9.

Poskytování informací z katastru nemovitostí ................................................... 34 9.1.

Nahlížení do KN .......................................................................................... 34

9.2.

Dálkový přístup k údajům v KN a internetové služby ................................ 36

9.3.

Webové služby dálkového přístupu ............................................................ 37

9.4.

Bezplatné poskytování údajů z KN samosprávným orgánům..................... 38

10. Veřejnost katastru nemovitostí a ochrana osobních údajů ................................. 40 11. Princip formální publicity a jeho uplatnění v praxi ........................................... 45 12. Závěr .................................................................................................................. 47 13. Resumé ............................................................................................................... 49 14. Seznam použitých zkratek.................................................................................. 51 15. Seznam použité literatury................................................................................... 53 2

1. Úvod Již od pradávna měl člověk potřebu poznat přírodu, která ho obklopovala. Chtěl proniknout do jejích tajů a svá poznání sdělovat ostatním lidem. Snaha znázorňovat krajinu tak, aby jemu i ostatním lidem mohla kdykoliv později poskytnout možnost orientace v poznaném prostředí, ho vedla k potřebě zakreslování map a ty znovu a znovu zdokonalovat. Další vývoj společnosti přinesl i první úvahy o využití map nejen k účelům poznání, ale i k dalším a to ryze praktickým. Prvotní snaha kreslit mapy pro základní orientaci v terénu byla tedy doplněna i snahou o vytvoření prvních mapových podkladů, které by spolu s výměrami pozemků mohly být základem pro vyměřování daní. Úsilí o jednotnou daňovou politiku je patrné již počátkem 11. století a od té doby se začal tvořit systém pozemkové evidence, který byl později nazván katastr nemovitostí. Vznik slova katastr. Již poslechem tohoto slova vyloučíme možnost českého původu. Existuje několik verzí na vznik slova katastr. • je odvozeno z latiny (caput = hlava, tastrum = soupis, capitastrum = soupis podle hlav, později podle jakékoliv jednotky) a znamená krátce asi totéž co soupis. • je odvozeno z původního řeckého slova katastichon, které znamená soupis a vzniklo spojením dvou řeckých slov kata stichon, což znamená „řádka po řádce“. • dle zvukové podoby by mohlo být odvozeno z řeckého slova castró, které znamená kreslit nebo vykreslovat, tento původ ovšem nekoresponduje s původním charakterem katastrů, které se vedly pouze na základě slovního popisu, tz. bez kreseb. Obecně býval slovem KATASTR označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizovaný k účelům daňovým.

3

Vývoj katastru můžeme sledovat podle jeho dvou různých významových aspektů 1. Katastr jako evidence práv k nemovitostem (funkce majetkoprávní) 2. Katastr jako podklad pro daňový systém (funkce fiskální) Historická posloupnost vývoje katastru jako evidence práv k nemovitostem 1. Zemské desky Urbáře, Vesnické gruntovní knihy 2. Pozemkové knihy (veřejné knihy) Zemské desky, Pozemkové knihy, Horní desky, Vodní knihy, Železniční knihy 3. Evidence nemovitostí (EN) 4. Katastr nemovitostí České republiky (KN) Historická posloupnost vývoje katastru jako podkladu pro daňový systém 1. Historická berní evidence počátky berních evidencí, první rustikální katastry v Čechách (1. a 2. berní rula), lánové rejstříky na Moravě, tereziánské katastry (3. a 4. berní rula, dominikální katastr, tereziánská rektifikace katastru), josefovský katastr, tereziánsko-josefský katastr, 2. Stabilní katastr reambulovaný stabilní katastr 3. Katastr evidence daně pozemkové 4. Pozemkový katastr 5. Jednotná evidence půdy (JEP) 6. Evidence nemovitostí (EN) 7. Katastr nemovitostí ČR (KN) Tyto dvě hlavní linie evidování nemovitostí na našem území, vedené dvěma vedle sebe působícími evidenčními nástroji, jejichž počátek můžeme u funkce fiskální sledovat od 11. století a u funkce majetkoprávní od počátku 14. století se poprvé spojily až 1.4.1964 vznikem Evidence nemovitostí.1 Došlo poprvé ke spojení technické evidence nemovitostí s evidencí věcných práv k nim u jediného evidenčního orgánu (středisek geodézie).

1

Evidence nemovitostí byla konstituována Zákonem č.22/1964 Sb.,o evidenci nemovitostí. K zákonu pak byla vydána prováděcí Vyhláška č.23/1964 Sb.

4

2. Historický vývoj Cílem této kapitoly nebude detailně popsat historii pozemkových evidencí na území našeho státu, ale nastínění základních mezníků naplňujících působení publicity (veřejnosti) při evidování nemovitostí, a to od jejích počátků, až po vznik současného katastru nemovitostí České republiky. Poprvé se setkáváme s principem veřejnosti katastrálního operátu zavedením 3. berní ruly, označované jako 1. tereziánský katastr rustikální, který vstoupil v platnost dne 1. 5. 1749. Strany mohly proti jeho obsahu podávat do tří let námitky a připomínky a také do něj směly nahlížet. Držitelé půdy dostali také poprvé v historii výtahy z nové ruly (neboli katastru). V této době také došlo k částečnému měření terénu zeměměřiči. Zveřejnění údajů z tereziánského katastru mělo za následek množství stížností a návrhů na řešení otázky daňových podkladů. Velmi zásadní pro veřejnost katastrálního operátu byl „Nejvyšší patent císaře Josefa II. o reformě pozemkové daně a vyměření půdy.“ z 20. 4. 1785. Josefský katastr byl podle tohoto patentu veřejný. „Nařizujeme, aby přiznání k trvalému nahlédnutí pro každého byla u soudce nebo faráře uložena, aby tímto způsobem jedna obec druhou, jeden držitel druhého mohli kontrolovat.“ A konfidentům byly zaručeny vysoké odměny. Poprvé v historii se také provedlo přímé měření skutečného stavu v terénu jako základ berní politiky2. Počátek evidence práv k nemovitostem se na našem území datuje již do 14. století, kdy si šlechta začala zajišťovat svá věcná práva k nemovitému majetku zápisem do tzv. zemských desek. Původně byly tyto knihy vedeny zemským soudem a sloužily k zápisu o soudních sporech. Již vznik této evidence nám tedy dokládá základní smysl pozemkové evidence a to je ochrana práv k nemovitostem. České zemské desky byly sice v roce 1541 při požáru v Praze zničeny, ale usnesením zemského sněmu v červenci 1541 byla jejich činnost oživena a následně byl stanoven i způsob obnovy shořelých vkladů. Obnova zápisů se děla podle předložených písemných dokladů nebo na základě ústních prohlášení do knih zvaných „communitatis“ nebo „kde sami kladou“. Vklad se stal platným, pokud proti prohlášení nevznesl nikdo do tří let a osmnácti neděl námitku ( zemská lhůta). Tento

2

Zdroj dostupný k této kapitole na: http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/496019

5

způsob obnovy vkladů nám jen potvrzuje hluboké historické kořeny principu formální publicity při vedení evidence práv k nemovitostem. Podobu novodobé pozemkové evidence do značné míry určuje občanské právo. Císařským patentem z 1. 6. 1811 č. 946 Sb.z.s. byl vyhlášen Všeobecný zákoník občanský, který platil na našem území plných 140 let. Tento zákoník občanský mimo jiné stanovil, že k převodu vlastnictví nemovitých věcí je třeba zápis do pozemkových knih, nazývaný vklad (intabulace). Dne 25. 6. 1871 byl přijat obecný knihovní zákon ( zákon z 25. 6. 1871 č.95/1871 ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách), který zakotvil princip veřejnosti v § 7,: „Pozemkové knihy jsou veřejné. Kdokoliv může do pozemkových knih nahlédnouti u přítomnosti některého úředníka pozemkových knih a vyžádati si z nich opisy nebo výpisy, které vydá listovní pod vlastní odpovědností.“ Dne 5. 12. 1874 byl přijat zákon o založení nových pozemkových knih (zákon č. 92/1874 z.z.Č. o založení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení). Bylo určeno, že v nových pozemkových knihách mají být zaneseny veškeré nemovitosti i práva a povinnosti s nimi spojené. Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala vkladem (intabulací). Zakotvením intabulačního principu tj. ztotožněním okamžiku nabytí práva s okamžikem jeho veřejné publicity v pozemkové knize, spolu s dodržováním přísných a přesných formálních pravidel pro zápis, byl zajišťován vysoký soulad mezi skutečností a evidovaným stavem. Obecný knihovní zákon a zákon o založení nových pozemkových knih vymezily základní principy středoevropské tradice evidence právních vztahů k nemovitostem. Československá republika převzala v roce 1918 plně fungující systém pozemkové evidence. Dne 16. 12. 1927 byl přijat zákon č. 177/1927 S.z.n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). Katastr daně pozemkové se přejmenoval tímto zákonem oficiálně na pozemkový katastr a začal měnit svůj původní účel. Jeho původní daňové poslání se začalo přetvářet na účel právní a všeobecně hospodářský. Princip veřejnosti byl zakotven v tomto zákoně v § 8, odst. 1 „Operáty pozemkového katastru jsou veřejné.“3 Princip formální publicity při vedení pozemkové evidence byl na našem území mírně oslaben až v letech 1964 – 1992. Socialistické hospodářství nemělo zájem na

3

Podmínky pro nahlížení viz. §8, odst. 2 a 3 zákona 177/1927 Sb.

6

ochraně soukromého vlastnictví k majetku, ke kterému měly užívací právo socialistické organizace. Oslabení principu veřejnosti je patrné v zákoně 22/1964 Sb., § 9, odst. 1, : „Kdo osvědčí oprávněný zájem, může pokud tomu nebrání zájem společnosti, nahlížet do evidence nemovitostí a pořizovat si z ní náčrty, opisy nebo výpisy.“ Současný katastr nemovitostí České republiky je založen na právní úpravě z roku 1993. V dnešním katastru nemovitostí došlo k návratu k osvědčeným principům pozemkových knih, mezi něž řadíme i princip formální publicity. Vznikem KN došlo ke spojení dvou právních institutů v institut jediný. Spojila se oblast „veřejného práva“ a „občanského práva“. Ze systémového hlediska lze KN zařadit do kategorie veřejných knih – splňuje všechny potřebné principy.4

4

Dostupný zdroj k této kapitole na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10KATASTR_HISTORIE

7

3. Základní pojmy katastru nemovitostí V této kapitole bych chtěla představit nejpoužívanější pojmy při vedení KN, které bezprostředně souvisejí s působením jednoho z tradičních principů evidence nemovitostí - principu formální publicity. Jedná se o pojmy běžně se vyskytující při poskytování údajů z KN či při poskytování informací z KN prostřednictvím Internetu. Budova – nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Byt – místnost nebo soubor místností, které jsou dle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Břemeno, věcné - omezení vlastníka nemovitosti tak, že je povinen něco trpět, činit nebo se něčeho zdržet. Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím nemovitosti na nabyvatele. Číslo evidenční – číslo, kterým se označují budovy a objekty, které jsou pevně spojeny se zemí a které slouží pouze na dočasné bydlení. Číslo listu vlastnictví - číslo, pod kterým je vlastník (list vlastnictví) v rámci katastrálního území zapsán v souboru popisných informací katastru nemovitostí. Číslo popisné – číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova (nebo soubor budov) trvalého charakteru (obytná, provozní, obchodní), která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Digitalizace mapy – proces převodu analogové (grafické mapy) nebo jiných podkladů do počítačové zpracovatelské formy. Druh pozemku - druhem pozemku evidovaným v katastru nemovitostí ČR jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní půda, vodní plocha, zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha. Doplnění pozemku ze zjednodušené evidence katastru nemovitostí - doplnění pozemku do souboru popisných informací katastru nemovitostí a souboru geodetických informací katastru nemovitostí. Tímto procesem se do evidence v obou

8

částech operátu katastru nemovitostí vracejí pozemky, které byly v 50. až 60. letech 20. století sceleny do velkých, obvykle zemědělských a lesních půdních celků. Evidence nemovitostí – soupis a popis nemovitostí a jejich geometrické zobrazení na mapách s vyjádřením vlastnických a uživatelských vztahů k nim. Evidence byla v platnosti podle zákona o evidenci nemovitostí od 1. 4. 1964 do 31. 12. 1992 a byla předchůdce dnešního katastru nemovitostí. Extravilán – nezastavěná část obce, část území obce mimo intravilán (zastavěná část). Geometrické a polohové určení pozemku - číselné vyjádření hranic pozemků a obvodu budov souřadnicemi v souřadnicovém systému S-JTSK nebo vyjádření údaji (výsledky geodetických měření) zaznamenanými v měřických dokumentacích nebo grafické zobrazení v katastrální mapě. Geometrický plán - návrh změny vyjádřený graficky s vyčíslením výměr po změně a s vyjádřením majetkoprávních vztahů. Geometrický plán musí být po vyhotovení potvrzen na katastrálním úřadě (je určený pro údržbu katastru nemovitostí v aktuálním stavu). Hranice pozemku - čára oddělující pozemky různých správních celků, územně technických jednotek, vlastníků, uživatelů nebo pozemky různých kultur a jednotlivé parcely. Hranice, vlastnická – hranice mezi pozemky různých vlastníků. Identifikace parcel - porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátech Katastru nemovitostí se zápisem, popřípadě zákresem v jiných operátech nebo právoplatných listinách. Identifikace parcel je veřejnou listinou. Identifikátor – vyjadřuje jednoznačné určení informačního údaje (rodné číslo občana, identifikační číslo právnické osoby, číslo katastrálního území podle jednotného číselníku prostorových jednotek statistického úřadu apod.) Informační systém katastru nemovitostí - systém, který uspořádává popisné (textové) a geodetické (grafické) údaje (data) katastru nemovitostí a umožňuje jejich průběžné vedení, údržbu a distribuci k jejich uživatelům.

9

Jiný oprávněný - osoba, která je oprávněna na základě zákona nebo právní listiny nakládat s nemovitostmi (např. město, obce, jiná právnická osoba jsou oprávněny hospodařit s pozemní komunikací, vodní plochou a tokem, lesem atd.). Katastrální mapa - podrobná polohopisná mapa velkého měřítka zobrazující nemovitosti a udržovaná ve stálém souladu se skutečným stavem v terénu. Tvoří soubor geodetických informací katastru nemovitostí. Katastrální mapa má tyto formy: Digitální katastrální mapa (DKM) Grafická katastrální mapa Katastrální mapa obnovená digitalizací (KM-D) Kopie katastrální mapy – obraz katastrální mapy, případně její části, pořízený ručně reprograficky nebo jako výstup z počítačových souborů. V praxi se používá také pojem „snímek“ katastrální mapy. Kopie katastrální mapy označená předepsaným způsobem je veřejnou listinou. Kopii katastrální mapy lze doplnit orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí, avšak takto doplněná kopie již není veřejnou listinou. Katastr – zobrazení a soupis pozemkového majetku, určený původně pro vyměřování pozemkové daně. Dnes je doplněn pojmem „nemovitostí“ a tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích, o vybraných nadzemních budovách spojených se zemí pevným základem, o bytech a nebytových prostorech, a o právních vztazích, které se k nim vážou. Katastrální úřad – orgán státní správy na úseku katastru nemovitostí s okresní působností podle zákona č. 359/1992 Sb. o orgánech zeměměřictví a katastru. Zejména vykonávají státní správu katastru nemovitostí ČR, správu zhušťovacích bodů a bodů podrobného polohového a výškového bodového pole, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí ČR, schvalují změny katastrálních hranic atd.. Katastrální území - technická územní jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a společně evidovaný soubor nemovitostí. Obvod je zpravidla totožný s územím obce, která však může obsahovat i více katastrálních území Katastr nemovitostí - soupis a popis nemovitostí, jejich geometrické zobrazení na mapách s vyjádřením užívacích a vlastnických vztahů, který je příslušný vždy k jednomu katastrálnímu území. 10

Katastr pozemkový – geometrické zobrazení, soupis a popis všech pozemků ve státě vykonávané podle zákona 177/1927 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení a vládního nařízení č.64/1930 sloužil jako podklad na vybírání veřejných daní, na zakládání, obnovu anebo doplnění veřejných knih a jejich map, na zabezpečení vlastnictví, na převod nemovitostí a na reálný úvěr. Kniha, pozemková – veřejná kniha, ve které se vedli vlastnické a jiné věcné práva k nemovitostem. List vlastnictví - doklad evidence vlastnictví a věcných práv v katastru nemovitostí. Součást souboru popisných informací KN a současně i jeden z výstupů z katastru nemovitostí. Obsahuje jméno (název) vlastníka (spoluvlastníků), rodné číslo nebo číslo právnických osob, seznam nemovitostí, které vlastník (spoluvlastníci) v katastrálním území vlastní s uvedením jejich parcelních čísel, příp. evidenčních a údaje o právních vztazích k nemovitostem. Označuje se číslem listu vlastnictví. List vlastnictví je rozdělen na záhlaví a části označené A,B,B1,C,D,E ,F a zakládá se vždy jeden pro nemovitosti, ke kterým jsou vztaženy shodné vlastnické vztahy pro každého vlastníka (spoluvlastníky) nebo jiného oprávněného v rámci katastrálního území. Samostatný list vlastnictví se zakládá pro dům s vymezenými jednotkami a v souvislosti s tím se zakládají i samostatné listy vlastnictví pro vlastníky (spoluvlastníky) vymezených jednotek. Samostatný list vlastnictví se zakládá i pro duplicitní zápis vlastnictví nemovitosti. Nemovitost - pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem. (§ 119 ObčZ) Parcela - geometrický obraz pozemku na katastrálních mapách označený parcelním číslem. Parcelní číslo - tímto číslem je označena parcela shodně ve všech částech měřického a písemného operátu katastru nemovitostí. Parcela, stavební – parcela určené k zastavění. Parcela, pozemková – pozemek, který není stavební parcelou. Pozemek - část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí správní, popřípadě katastrálního území, hranicí vlastnickou, užívací nebo hranicí druhů pozemků.

11

Plomba (o změně práv k nemovitostem) – dočasné vyznačení skutečnosti, že právo k nemovitosti evidované v katastru je dotknuté změnou; plomba se zruší vykonáním vkladu nebo záznamu nebo rozhodnutím o zastavení konání nebo zamítnutím vkladu. Poznámka o právech k nemovitostem do katastru nemovitostí – poznámka o právech je úkon správního orgánu, jejíž smyslem je upozornit na skutečnost, že o příslušné nemovitosti bylo vyneseno rozhodnutí v souvislosti se zahájením výkonu rozhodnutí prodejem, vyhlášením konkurzu proti vlastníkovi nebo se zahájením vyvlastňovacího řízení a který nemá vliv na vznik, změnu ani zánik práv k nemovitostem. Práva k nemovitostem, věcná – věcná práva jsou subjektivně práva, která tvoří všeobecné nebo částečné přímé panství nad věcmi; do katastru nemovitostí se zapisují ve smyslu platných právních předpisů; podle toho, zda je panství všeobecné nebo částečné, tak se rozeznávají tyto věcné práva: a) vlastnické právo (spoluvlastnictví), které je všeobecnou, přímou, právní mocí nad věcí, protože dává vlastníkovi (spoluvlastníkovi v určitých případech) právo, aby všeobecně s věcí podle svobodné vůle nakládal. b) práva na cizí věci, které jsou sice též přímou právní mocí nad věcí, ale jen částečně; patří sem záložní právo, podzáložní právo, záložní pohledávky a věcná břemena. Sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru. Obsahuje tedy protokol o vkladech, protokol o záznamech, výkaz změn, smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny, spisy, záznam pro další řízení, protokol o výsledku revize katastru. Veřejná listina poskytnuta katastrálním pracovištěm – listina musí být opatřena datem, otiskem kulatého razítka katastrálního pracoviště se státním znakem, jménem, příjmením a podpisem oprávněného zaměstnance katastrálního pracoviště, který jí vyhotovil, a kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku. Vlastník nemovitosti – fyzická nebo právnická osoba, která vlastní nemovitost a může toto vlastnictví doložit výpisem z listu vlastnictví katastru nemovitostí.

12

Výkaz změn – doklad o vyznačení změny v souboru popisných informací katastru nemovitostí. Výměra pozemku - plocha pozemku zobrazeného v katastrální mapě jako parcela, tj. plocha vztažená k vodorovné zobrazovací rovině této mapy; zaokrouhluje se na celé metry čtvereční. Výpis z katastru nemovitostí - výpis údajů z katastru nemovitostí, tj. výčet parcel a budov nebo jednotek vlastníka (spoluvlastníků) nebo jiného oprávněného, přislušejících k listu vlastnictví s údaji o právních vztazích. Výčet údajů může být úplný nebo částečný (dle pokynů žadatele). Výpis z katastru nemovitostí označený předepsaným způsobem je veřejnou listinou. Záznam – druh zápisu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí (práva, které vzniklo, změnilo se nebo zaniklo zejména ze zákona, rozhodnutím státních orgánů, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, a to na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy). Přesné definice většiny výše uvedených pojmů jsou zakotveny v paragrafech 4, 19 a 27 katastrálního zákona5 a podrobný popis údajů evidovaných v katastrálním operátu obsahuje katastrální vyhláška6. oddíl 3, paragrafy 16 – 20.

5

Zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Jedná se o vyhlášku 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon, obojí ve znění pozdějších právních předpisů 6

13

4. Právní předpisy vztahující se ke katastru nemovitostí V rámci této kapitoly se pokusím o nastínění současné právní úpravy prováděcích předpisů a příslušných zákonů, které upravují katastr nemovitostí.

4.1.Prováděcí předpisy7 Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel. Upravuje postup porovnávání údajů o fyzických osobách zapsaných v katastru nemovitostí ČR jako vlastníků těchto nemovitostí nebo jiných osob oprávněných z právního vztahu. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č.44/2005 Sb., vyhlášky č.457/2006 Sb. a vyhlášky č. 50/2008 Sb. Tato vyhláška upravuje podmínky a formu poskytování údajů z katastru nemovitostí a dále také výši úplaty za poskytování údajů z katastru nemovitostí pokud tuto úplatu neupravuje zvláštní právní předpis. Sdělení Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 263/2005 Sb., tímto sdělením se zveřejňuje Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) obojí ve znění pozdějších právních předpisů, (katastrální vyhláška). Vyhláška podrobněji upravuje obsah a předmět katastru, činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřičské činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických a jiných plánů v rámci katastru. Tato vyhláška nahradila vyhlášku č. 190/1996 Sb.

7

K tomuto zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10PRED_SEZ a dále pak zdroj ASPI

14

4.2.Současná právní úprava na úrovni příslušných zákonů8 Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č.103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 53/2004Sb., zákona č.342/2006 Sb., zákona č.186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb. a zákona č. 008/2009 Sb. Jedná se o klíčový zákon upravující rozhodující činnosti na úseku vedení katastru nemovitostí a zároveň také vytváří podmínky pro využití KN ve státním informačním systému. Katastr představuje soubor údajů o nemovitostech v ČR, zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem9. Zákon tak splňuje úlohu technické evidence nemovitostí s dřívější úlohou pozemkových knih. Dle § 2 odst. 1 tohoto zákona jsou předmětem katastru pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory a stavby spojené se zemí pevným základem, o kterých to stanoví zvl. právní předpis. Tímto zákonem je pak také upraven postup pro zápis právních vztahů a jiných údajů ve formě vkladu práva, záznamu či poznámky. Dále pak stanovuje, která práva mohou být zapisována k nemovitostem evidovaným v katastru a jakým způsobem mají být nemovitosti, které představují podklad pro zápis do KN v listinách označeny. Zákon kromě jiného také stanovuje povinnosti vlastníků, nájemců, obcí, státních orgánů a jiných oprávněných osob souvisejících se správou a vedením katastru. Neplnění takovýchto povinností představuje v některých případech porušení pořádku na úseku katastru spojených s pokutami za toto porušení. Katastrální zákon zakotvuje princip veřejnosti, což kromě nahlížení do katastrálního operátu umožňuje také poskytování údajů z katastru ve formě veřejných listin10. Katastr mimo jiné také, za podmínek stanovených zvláštní vyhláškou, umožňuje dálkový přístup k údajům v něm vedených.

8

K této kapitole použité zdroje : http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10PRED_SEZ, - ASPI, Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., 2004 9 Dle §1 odst. 2 katastrálního zákona 10 Těmito veřejnými litinami jsou např. výpisy,opisy, kopie,identifikace parcel atd. -

15

Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.120/2001 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona 296/2007 Sb. Zákon zakotvuje, která práva vztahující se k nemovitostem zapsaným v KN se do této evidence nemovitostí také zapisují. Jedná se především o vlastnické právo, zástavní právo, předkupní právo, právo věcného břemene a další uvedené v § 2 odst. 4 tohoto zákona. Zápisy těchto práv se uskutečňují vkladem, zápisem nebo poznámkou. Zde je potřeba zdůraznit, že tímto zákonem byl znovu obnoven konstitutivní princip, na základě kterého, právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají vkladem práva do katastru nemovitostí. Povolení ke vkladu vydává katastrální úřad v rámci správního řízení, které je zahájeno na návrh účastníků právního úkonu. Povinností katastrálního úřadu je nejpozději následující den po doručení listiny, na základě které se později provede zápis do KN, vyznačit v KN tzv. plombu, značící, že právní vztahy touto plombou označené jsou dotčeny změnou a zároveň také u nich probíhá řízení. Nově se zde také zakotvuje princip veřejné víry, neboli princip materiální publicity, stanovující, že ten kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí po účinnosti zákona, tedy po1.lednu 1993, je v dobré víře, že stav v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů neodpovídá skutečnosti11. Zákon také deklaruje další princip vedení KN a to princip veřejnosti12.

Zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. Tento zákon bývá někdy označován také jako kompetenční zákon a to z toho důvodu, že upravuje strukturu zeměměřičských a katastrálních orgánů. Tímto zákonem se tak zřizuje Český úřad zeměměřičský a katastrální, který má představovat jeden z ústředních orgánů státní správy, přičemž tento orgán zastřešuje katastrální úřady a pracoviště a dále pak zeměměřičské a katastrální inspektoráty a

11 12

Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., 2004, str. 61 Tomuto principu se věnuji v kapitole 5. této práce

16

katastrální úřady taktéž zřízené tímto zákonem. Forma řízení je u těchto výše uvedených orgánů dvoustupňová.

Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. Upravuje svodný přístup k informacím a to mimo jiné také v souvislosti s katastrálními úřady. Reguluje tak jejich činnost při poskytování informací zapsaných v KN.

Katastr nemovitostí není upraven pouze prostřednictvím výše uvedených prováděcích předpisů a zákonů, ale jeho úprava je propojena s řadou dalších právních předpisů. Především se jedná o občanský zákoník, správní řád, stavební zákon, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, zákon o konkursu a vyrovnání, obchodní zákoník, zákony vztahující se k daním z nemovitosti, exekuční zákon atd13.

13

Zdroj pro tento odstavec dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10PRED_SEZ2

17

5. Principy vedení katastru nemovitostí V rámci této kapitoly se pokusím o nastínění některých hlavních principů, kterými se řídí katastr nemovitostí. Tyto principy napomáhají vytvářet z evidence nemovitostí důvěryhodnou a spolehlivou evidenci, která je vytvořena pro potřeby široké veřejnosti a pro potřeby státu14. Principem formální publicity15, který je podstatný pro moji práci, se budu zabývat zvlášť v jedné z nadcházejících podkapitol.

5.1.Principy vedení katastru nemovitostí Princip priority Týká se pořadí zápisů právních vztahů k nemovitostem. Pořadí zápisů právních vztahů a poznámek v katastru nemovitostí, které se týkají stejné nemovitosti, se řídí, pokud zákon nestanoví jinak dobou, ve které došlo k doručení návrhu na zápis do katastru nemovitostí. Každý má právo nahlédnout do evidence doručených návrhů16. Právní účinky vkladu nastávají ke dni podání návrhu na vklad.

Princip legality Pouze zákon stanoví strukturu, správu a vedení katastru a to včetně údajů, které jsou předmětem evidence a dále pak práva a povinnosti všech zúčastněných17.

Princip materiální publicity Neboli také princip dobré víry, který se vztahuje k zápisům v katastru nemovitostí učiněných po 1. lednu 1993. Tento princip stanoví, že ten kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí po účinnosti zákona č. 265/1992 Sb.18, tedy po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže by musel vědět, že stav zápisů neodpovídá skutečnosti19. V praxi to tedy

14

Zdrojem pro tyto principy: Kuba B., Olivová K., Katastr nemovitostí po novele, 7. Přepracované a doplněné vydání dle stavu k 1.2.2002, Linde Praha a.s., 2002 15 Tento princip spadá do principů vedení katastru nemovitostí 16 Citace Kuba B., Olivová K., Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání dle stavu k 1.5.2005, Linde Praha a.s., 2005, str. 65 17 Tento princip více rozvíjí zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech a dále zákon, Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky 18 Zákon o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších právních předpisů. 19 Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., 2004, str. 61

18

znamená, že nabude-li osoba v dobré víře nemovitost od nevlastníka, může vlastnické právo k nemovitosti nabýt vydržením20

Princip souladu se skutečným stavem Vlastníci nemovitostí mají ohlašovací povinnost, co se týče údajů vztahujících se k této nemovitosti a to za účelem toho, aby informace vedené v KN byly v souladu se skutečným stavem. Za neplnění této ohlašovací povinnosti vlastníkem či jiným oprávněným z nemovitosti jsou zákonem stanoveny sankce, které je postihují.

Princip komplexnosti Katastr nemovitostí představuje informační systém o veškerých údajích týkajících se zapisovaných nemovitostí. Geodetické a písemné oslabení tohoto principu však způsobuje to, že ne všechny nemovitosti na území ČR jsou předmětem evidence v KN.

Princip oficiality Tento princip se týká skutečností, které jsou do KN zapisovány z úřední povinnosti a to na základě podnětu ze strany nositele oprávnění nebo zprostředkovaně prostřednictvím příslušného státního orgánu.

5.2.Principy řízení o vkladu Princip legality Pouze zákon stanoví strukturu, správu a vedení katastru a to včetně údajů, které jsou předmětem evidence a dále pak práva a povinnosti všech zúčastněných21.

Princip intabulace

20

Institut vydržení upravuje občanský zákoník v § 134. Vydržet vlastnické právo je možné tehdy, jsem –li v dobré víře, že jsem vlastníkem nemovitosti a pečuji o ni nepřetržitě jako o vlastní alespoň po dobu deseti let. Neuběhne-li desetiletá doba, mám právo ponechat si plody a užitky z nemovitosti za dobu oprávněné držby. Bohužel však i když jsem vlastníkem v dobré víře, avšak neuplyne-li desetiletá vydržecí doba, mám povinnost navrátit nemovitost skutečnému vlastníkovi. 21 Tento princip více rozvíjí zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech a dále zákon, Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

19

Tento princip se vztahuje k zápisu věcných a dalších práv do KN.

Princip

zakotvuje, že ke vkladu či záznamu práv do KN dochází na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu22.

Princip konstitutivní (neboli také princip intabulační) Tento princip se vztahuje k problematice zapisování do katastru nemovitostí, avšak nepředstavuje jeden z univerzálních principů katastru. Zákon s některými zápisy (a to se zápisy ve formě vkladů) spojuje účinek vzniku, změny či zániku právních vztahů vztahujících se k zapsaným nemovitostem. Znamená to tedy, že aby některá práva mohla vzniknout, je potřeba, aby byly zapsány (vloženy) do katastru nemovitostí. Jedná se o poměrně starý princip, který byl zformován již v době vedení zemských desek a představoval jeden ze základních principů, který ovlivňoval zapisování do pozemkových knih23. Tento konstitutivní princip byl na území našeho státu znovu zakotven zákonem č. 265/1992 Sb.24. Na základě tohoto zákona tak došlo k výrazné změně v oblasti principů, jelikož dřívější záznamy před účinností výše uvedeného zákona měly pouze deklaratorní charakter.25

Princip evidenční Jedná se o zápisy právních vztahů, které vznikají nezávisle na jejich zápisu do katastru a to např. ze zákona, rozhodnutím orgánu, vydržením či příklepem licitátora ve veřejné dražbě atd. Jejich zápis se uskutečňuje záznamem, na základě ohlášení vlastníka či jiné oprávněné osoby, která doloží listinu o změně práva k nemovitostem26.

22

Citace dostupná na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katastr_nemovitost%C3%AD Zdroj Pekárek M, Píchová I., Pozemkové právo, Masarykova univerzita, 2003, str. 245 24 Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 25 V praxi se konstitutivní princip uplatňuje např. při koupi nemovitosti prostřednictvím kupní smlouvy. Strany uzavřou nejdříve kupní smlouvu a poté podají návrh na vklad do KN spolu s touto kupní smlouvou. KN přezkoumá v rámci správního řízení jejich návrh a rozhodne-li o povolení vkladu, osoba kupujícího se stane vlastníkem této nemovitosti po vložení vlastnického práva do evidence KN. 26 V praxi se tento princip vztahuje například k dědickému řízení, kdy soud v rámci dědického řízení, rozhodne o zákonném nároku dědice ten se pak stává vlastníkem okamžikem nabytí právní moci. Jakmile je toto rozhodnutí pravomocné, zašle se KN, který pak již jen provede změnu vlastníka záznamem. Patří zde ale také např. vznik věcného břemene ze zákona. 23

20

5.3.Princip formální publicity v KN Veřejnost katastru nemovitostí má na našem území poměrně dlouhou historii. Mezi první veřejné katastrální operáty řadíme již 1. rustikální tereziánský katastr z roku 1748. Princip formální publicity však byl výrazně posílen až v roce 1871, kdy byla

skutečně

zakotvena

ochrana

důvěry

v zápisy

o

právech

vedených

v pozemkových knihách. Tento princip byl mírně oslaben v letech 1964 až 1992 kdy k nahlížení do evidence nemovitostí a k vyhotovení výpisu zákon vyžadoval prokázání oprávněného zájmu. 27 Veřejnost současného katastru, jako základní a nezbytná podmínka pro poskytování údajů o nemovitostech evidovaných v katastru nemovitostí, je zakotvena v § 13 ZápPr. a v § 21 KatZ. Dle § 13 Zákona č. 265/1992 Sb., zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem je každý oprávněn nahlédnout do katastru a učinit si o právních vztazích opisy nebo výpisy. Poté dle § 21 Zákona č. 344/1992 Sb. zákon o katastru nemovitostí, je katastr nemovitostí zcela veřejný a každý má právo v úřední době a v určených prostorách za přítomnosti pověřeného pracovníka nahlížet do katastru a činit si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy či náčrtky. Do nedávna bylo toto možné bez jakéhokoli prokázání totožnosti a uvedení účelu, pro který údaj potřebuji. Na základě zákona č. 8/2009 Sb., s účinností od 1.3.2009, však došlo ke změně zákona č. 344/1992 Sb.28 která se týká § 21. Dle této novelizace jsou nadále poskytovány údaje prostřednictvím ústní informace či nahlížením do katastru, avšak s výjimkou listin a přehledu vlastnictví. Údaje ze sbírky listin je nyní možné získat ve formě prosté nebo ověřené kopie, přehled vlastnictví pak ve formě tiskového výstupu pouze tehdy, prokáže-li žadatel svou totožnost a uvede účel, pro který tento údaj požaduje. Bude-li žádost o poskytnutí údajů podána žadatelem osobně na KÚ, vyžádá si úřad doklad o jeho totožnosti a žadatel vyplní písemnou žádost (obrázek 1 a 2), nebude-li však žádost podána osobně, musí být žádost opatřena: - úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu - úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele, kterým je právnická osoba

27 28

Blíže popsáno již v kapitole 2 této práce. Zákon o katastru nemovitostí

21

- úředním razítkem a podpisem oprávněné osoby, jde-li o orgán veřejné moci nebo organizační složku státu29.

Obrázek 1 – Ukázka záznamu o ústní žádosti o poskytnutí kopie listiny ze sbírky listin katastru

Kladný přínos z hlediska veřejnosti katastru u výše uvedené novely hodnotím ustanovení, podle kterého je možné na kterémkoliv katastrálním úřadě získat údaje z katastru nemovitostí z území celé České republiky, pokud jsou vedeny v digitální podobě, a dále také poskytování údajů katastru organizačním složkám státu bezplatně. Organizační složky státu tak již nemusí v současné době požadovat zajišťování výpisů po žadatelích a účastnících řízení. Pravděpodobně od července příštího roku bude zprovozněna čtveřice základních registrů30, které umožní úřadům čerpat potřebné údaje o občanech, aniž by se tyto 29

K tomuto zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=GEN:AKTUALITA :11690

22

údaje musely opakovaně dokládat. Občané budou moci být zároveň minimálně jednou ročně informování o tom, který úřad se o jejich údaje zajímal. Tato norma byla schválena nedávno senátem a nyní čeká již jen na podpis prezidenta. V praxi by toto znamenalo, že lidé by se mohli jednou ročně dozvědět, kdo se zajímal o jejich majetek, případně o provedené transakce a z jakého důvodu.31 Takovýto výpis by obdrželi buďto v papírové podobě nebo elektronickou poštou. Další otázky vztahující se k problematice poskytování informací z katastru nemovitostí jsou řešeny vyhláškou č. 162/2001 Sb.32 Tato vyhláška upravuje podmínky, formu poskytování údajů z KN ale také výši úplaty, která je za poskytování údajů požadována.

30

Mezi tyto registry řadíme Registr obyvatel, Registr osob, Registr územní identifikace a Registr práv a povinností. 31 Článek dostupný na www.novinky.cz 32 Vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí ve znění pozdějších právních předpisů

23

6. Katastr nemovitostí 6.1.Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí byl zřízen zákon č. 344/1992 Sb. a to s účinností od 1. ledna 1993, přičemž v důsledku tohoto zákona došlo k zániku dosavadní evidence nemovitostí. Od roku 1964 až do účinnosti zákona č. 344/1992 Sb. tak existovala pouze Evidence nemovitostí, jejímž cílem byla evidence užívacích a doplňkových vlastnických vztahů k nemovitostem. Katastr nemovitostí představuje soubor údajů o nemovitostech v ČR, který zahrnuje jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení. Součástí tohoto souboru je také evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv vztahujících se k zapsaným nemovitostem. Katastr nemovitostí je víceúčelový, což znamená, že představuje zdroj různorodých informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské, statistické, pro tvorbu dalších informačních systémů33. Katastr nemovitostí je veden jako informační systém o území České republiky převážně prostřednictvím výpočetní techniky až od účinnosti zákona č. 120/2000 Sb. Katastr je tak na základě výše uvedeného zákona s účinností od roku 2001 veden prostřednictvím informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Tento informační systém mimo jiné také umožňuje získat za úplatu a za podmínek, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem dálkový přístup k údajům vedeným v KN prostřednictvím počítačové sítě. Základní územní jednotkou KN je katastrální území a jeho operát tvoří mimo jiné soubor geodetických a soubor popisných informací. 6.1.1. Předmět katastru nemovitostí Co je předmětem katastru nemovitostí upravuje § 2 katastrálního zákona. Do předmětu KN tedy patří: pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, stavby spojené se zemí pevným základem. V KN však nejsou evidovány

33

Dle § 1 odst. 3, písmeno a, b, katastrálního zákona

24

drobné stavby. Na ustanovení tohoto výše uvedeného paragrafu pak navazují § 3 až 5 vyhlášky, která také upravují předmět katastru a to v tom smyslu, že vysvětlují pojem katastrální území, pozemky, parcely, budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla34. 6.1.2. Obsah katastru nemovitostí Obsahem katastru nemovitostí jsou konkrétní údaje o zapsaných nemovitostech, subjektech a právních vztazích. Tyto údaje jsou zakotveny v ustanoveních § 3 katastrálního zákona a dále dle § 6 až 15 katastrální vyhlášky35. Údaje uvedené v těchto paragrafech tvoří obsah katastru a jsou uspořádány takovým způsobem, aby katastr nemovitostí mohl plnit jednu ze svých nejdůležitějších funkcí, kterou je funkce informační, a to prostřednictvím katastrálního operátu uspořádaného dle katastrálních území. Katastrální operát tvoří soubor geodetických informací36, soubor popisných informací37, souhrnné přehledy o půdním fondu, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu SGI, sbírku listin obsahující rozhodnutí státních orgánů a jiné listiny38.

6.2.Katastrální úřad a katastrální pracoviště 6.2.1. Katastrální úřad Ke zřízení katastrálních úřadů došlo ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 359/1992 39

Sb . až k 1.lednu 2004. Jedná se o správní úřady, které vykonávají správu KN a to včetně

zápisů

práv

k nemovitostem.

Katastrální

úřady

mimo

jiné

také

prostřednictvím svých katastrálních pracovišť poskytují údaje z KN. Tyto údaje jsou poskytovány dle § 22 KatZ40. Katastrální úřady vykonávají svou působnost poměrně

34

Jedná se o vyhlášku 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon 35 Jedná se o vyhlášku 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon, 36 Zahrnuje katastrální mapu a to včetně jejího číselného vyjádření ve stanovených katastrálních územích 37 Zahrnuje údaje o katastrálních územích, o parcelách, o stavbách, o bytech, nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech, stanovených zákonem. 38 Blíže k tomu co tvoří katastrální operát upravuje § 4 katastrálního zákona 39 Jedná se o zákon o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších právních předpisů především ve znění zákona č.175/2003 Sb. 40 Údaje poskytované dle § 22 KatZ jsou poskytovány také v souvislosti se zákonem č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Mezi tyto údaje patří např. nahlížení do KN, poskytování ústních informací, poskytování opisu, výpisu či kopie z KN, poskytování tiskových výstupů, kopií katastrálních map atd.

25

na velkých územích, která jsou totožná s územím krajů, které existují v rámci České republiky. Celkem se tedy na našem území nachází 14 katastrálních úřadů. 6.2.2. Katastrální pracoviště V důsledku toho, že katastrální úřady působí na poměrně rozsáhlých územích, byla v rámci těchto úřadů zřízena katastrální pracoviště, která tak mohou působit na mnohem menších územích nežli úřady. Znamená to tedy, že dostupnost těchto pracovišť pro veřejnost je daleko větší, než by tomu bylo v případě, že by existovaly pouze katastrální úřady. Katastrální pracoviště podléhají ve své působnosti příslušnému katastrálnímu úřadu41. Do působnosti katastrálních pracovišť spadá poskytování údajů z KN ve formě veřejných listin a dále aktualizace údajů uvedených v KN pro poskytování informací prostřednictvím dálkového přístupu.

41

Seznam katastrálních pracovišť, která působí v rámci konkrétního katastrálního úřadu je možné zjistit z internetové stránky www.cuzk.cz

26

7. Poskytování údajů z katastru nemovitostí 7.1.Poskytování údajů a podmínky jejich poskytování Katastr nemovitostí je, jak jsem již výše několikrát uvedla, veřejný, což znamená, že každý bez udání důvodu má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu v prostorách a v době k tomu určené opisy, výpisy nebo náčrty. Novelou § 21 katastrálního zákona, která je účinná od 1.března 2009 však došlo k určitému omezení v poskytování údajů z KN. Nadále jsou poskytovány údaje prostřednictvím ústní informace či nahlížením do katastru42, avšak s výjimkou listin a přehledu vlastnictví.

Obrázek 2 - záznam o ústní žádosti o poskytnutí přehledu vlastnictví z území ČR

42

U těchto údajů nejsou žadatelé povinni sdělovat své osobní údaje

27

Údaje ze sbírky listin je nyní možné získat ve formě prosté nebo ověřené kopie, přehled vlastnictví pak ve formě tiskového výstupu pouze tehdy, prokáže-li žadatel svou totožnost a uvede účel, pro který tento údaj požaduje ( viz. obrázek 1 a 2).

Rozsah, podmínky poskytování údajů a stejně tak ceny za poskytování těchto údajů z KN se řídí vyhláškou č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR. Bezúplatné nahlížení do KN u katastrálních pracovišť a poskytování ústních informací je možné ve stanovených úředních dnech43. Úřední dny jsou v rámci ČR sjednoceny a jsou stanoveny na pondělí a středu. Písemná podání doručená prostřednictvím pošty či předávaná osobně přijímají podatelny KÚ ve všech pracovních dnech a po celou pracovní dobu. Veřejné listiny jsou poskytovány na základě písemné žádosti44 nebo na počkání při návštěvě KN za správní poplatky, které jsou placeny prostřednictvím kolkových známek. U písemných žádostí se doporučuje, aby zde byl uveden i důvod vydání těchto údajů z KN, který pak může napomoci správnému výběru poskytovaných údajů.45 Mezi zvláštnosti KN46 patří to, že se v jejich úschovách nacházejí pozemkové či železniční knihy a zemské desky. Ty však nejsou veřejně přístupné47 a nejsou ani součástí katastru. Katastrální pracoviště vyhotoví z těchto dokumentů na požádání výpis, opis nebo kopie, za které se vybírají správní poplatky.48

43

Popř. je to možné i v jiných dnech, ty však určuje ředitel katastrálního úřadu Písemná žádost musí obsahovat: jméno či název FO nebo PO, adresu bydliště (sídla) žadatele, název obce a katastrálního území kde se daná nemovitost nachází, parcelní číslo nemovitosti, popisné číslo domu či evidenční číslo stavby, označení části obce, rodné číslo nebo IČ žadatele a další bližší údaje 45 Zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10015&AKCE=DOC:10DOBRE3 46 Zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10015&AKCE=DOC:10DOBRE3 47 Do těchto dokumentů není možné nahlížet, pořizovat si z nich opisy, výpisy a kopie ani v případě přítomnosti zaměstnance katastru. 48 § 29 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 44

28

7.2.Forma poskytování údajů z KN Mezi formy poskytování údajů z KN dle § 3 vyhlášky č. 162/2001 Sb. patří: • Nahlížení do KN s výjimkou sbírky listin a přehledu vlastnictví z území ČR nebo poskytování ústních informací: • Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin • Ověřené opisy nebo kopie listin ze sbírky listin katastrálního operátu • Reprografické kopie z katastrálního operátu • Tiskové výstupy z katastrálního operátu • Dálkový přístup k údajům KN • Údaje KN na webových stránkách ČÚZK • Údaje KN vedené v elektronické podobě • Kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem pozemkové držby dřívějších pozemkových evidencí • Srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami KN • Prosté kopie listin ze sbírky listin katastru

7.3.Úřední deska Jedním ze způsobů jak informovat širokou veřejnost o aktuálních informacích vztahujících se ke katastru nemovitostí je Úřední deska. Tato obsahuje zejména úřední sdělení a oznámení vztahující se ke katastru a dále údaje o katastrálním pracovišti, které vykonává správu katastru na daném území. Úřední deska musí být umístěna na takovém místě, které zaručí veřejnosti nepřetržitý přístup49 k údajům na ni vyvěšeným, dále obsah této desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.50 Dokumenty tvořící obsah úřední desky jsou specifikovány v jednacím řádu katastrálního úřadu.51

49

§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů § 26 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů 51 Čl. 5 Jednacího řádu katastrálního úřadu 50

29

7.4.Informace o vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy V současné době je možné na základě ustanovení § 9 a násl. zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 81/2006., vydávat výpisy z KN vedle katastrálního úřadu také institucemi, kterými jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady a úřady městských částí52, zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, Česká pošta a Hospodářská komora ČR. Ověřené výstupy z KN jsou vydávány dle výše uvedeného právního předpisu prostřednictvím aplikace Dálkového přístupu k údajům z KN, která je provozována ČÚZK. Výše odměny a správních poplatků za vydání takovéhoto ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy se liší podle druhu instituce, která jej vydává. Výše odměny dle jednotlivých institucí53: - Notáři – odměna za vydání ověřeného výstupu z ISVS činí 100,-Kč bez ohledu na rozsah ověřovaného výstupu, dále má notář nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 78,50 (odpovídá 50,- Kč za stranu výstupu plus DPH) - Krajské, matriční, obecní úřady a úřady městských částí, zastupitelské úřady – správní poplatek činí za první stránku 100,- Kč a za každou další započatou stránku 50,-Kč54 - Česká pošta s.p.55 – na kontaktních místech56 první stránka výstupu 100,- Kč, druhá a další stránka 40,-Kč, další stejnopis bez ohledu na počet stran 40,Kč, na ostatních pobočkách České pošty (tzv. s Off-line přístupem) s příplatkem k poplatku za výpis, za balné a expedici 70,-Kč

52

Jejich seznam stanoví prováděcí právní předpis Zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10015&AKCE=DOC:10OVEROVANI 54 seznam obecních a zastupitelských úřadů, které vydávají ověřené výstupy z ISVS je stanoven vyhláškou č. 388/2007 Sb. ve znění vyhlášky č. 13/2008 Sb. 55 Odměna držitele poštovní licence za vydání ověřeného výstupu z ISVS se řídí zákonem č. 526/1990 Sb.,o cenách ve znění pozdějších právních předpisů. 56 Seznam kontaktních míst České pošty, s.p. a podrobné údaje o podmínkách poskytování ověřených výstupů z ISVS Českou poštou je možné nalézt na stránkách České pošty v sekci Produkty – Výpis z veřejné správy – Výpisy z KN na poště 53

30

- Hospodářská komora ČR57 – odměna činí za první stránku 70,- Kč za druhou a další stránku 50,- Kč

7.5.Lhůty pro poskytování údajů Lhůty pro poskytování údajů z KN jsou upraveny vyhláškou č. 162/2001 Sb. Údaje jsou dle § 15a této vyhlášky žadatelům poskytovány ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti o poskytnutí údajů. V případě je-li potřeba k poskytnutí údajů uzavřít smlouvu, předloží příslušný správní úřad, který je oprávněn údaje KN poskytnout, návrh této smlouvy žadateli ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti o poskytnutí údajů. Odmítne-li příslušný správní úřad, který žádost o poskytnutí údajů z KN nebo předložit návrh smlouvy, musí v odmítnutí uvést právními předpisy stanovené důvody, které ho k tomu vedly. Žadatel musí být současně poučen o možnosti podat stížnost proti tomuto odmítnutí.

57

V současné době vydává ověřené výstupy z ISVS celkem 43 ověřovatelských kanceláří hospodářské komory ČR, více je uveřejněno na stránkách Hospodářské komory, sekce Služby – Ověřovatelské kanceláře

31

8. Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) Katastr nemovitostí představuje jeden z datově nejrozsáhlejších informačních systémů státní správy. Digitalizace souboru popisných informací v rámci KN byla dokončena v roce 1998 a nyní se pracuje na digitalizaci jeho souboru geodetických informací. Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) je integrovaným informačním systémem, vytvořeným pro podporu výkonu státní správy na úseku KN a dále také pro zajištění jeho uživatelských služeb. Systém byl vytvořen a implementován v letech 1997-2001, přičemž do provozu na všech katastrálních pracovištích a centru byl uveden v září roku 2001 a až do roku 2002 pak probíhalo dolaďování systému, převzetí závěrečných etap a dokončení auditu ISKN. Nové řešení ISKN tak plně nahradilo původní způsob vedení KN a v důsledku tohoto nového systému došlo k integraci vedení a správy KN do jediného informačního systému, který je společný pro všechna pracoviště. ISKN obsahuje prostředky pro vedení souborů popisných informací, pro vedení souborů geodetických informací, pro podporu správních a administrativních činností při vedení katastru nemovitostí a pro správu dokumentačních fondů58. V rámci ISKN jsou také od září 2001 uchovávány veškerá historická data popisných a prostorových dat, která tak umožňují sestavovat data do potřebných výstupů k požadovanému historickému datu. Uložení dat v rámci ISKN také změnilo pohled na „list vlastnictví“ – nyní Výpis z KN. Výpis je definován jako nemovitost nebo soubor nemovitostí, které tvoří právní jednotku ve vlastnictví téže osoby (spoluvlastnictví týchž osob). Nejedná se tedy o seskupení na straně vlastníků, ale na straně nemovitostí59. Výhodou tohoto nového systému je zvýšená kvalita dat a celkové bezpečnosti systému, který dovoluje využívat údaje z různých datových zdrojů. Pro dosažení požadované bezpečnosti v rámci tohoto systému se využívá kombinace prostředků operačního systému, databáze a vlastních prostředků aplikace. Mezi přednosti tohoto

58

Citace dostupná na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10283&AKCE=DOC:10ISKN_CELY 59 Citace dostupná na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10283&AKCE=DOC:10ISKN_CELY

32

systému patří také zavedení řady automatických kontrol do procesu zapsání změny do KN a možnost převzetí aktuálních dat z registru obyvatel. Nástroje pro poskytování údajů umožňují zveřejňovat a poskytovat požadovaná aktuální data z KN prostřednictvím dálkového přístupu během několika málo minut, a to z celého území republiky60. Informační systém katastru nemovitostí zavedl také dálkový přístup k veškerým digitálním datům KN prostřednictvím veřejné sítě Internet a to vzhledem k tomu, že všechna pracoviště jsou spojena s centrem prostřednictvím sítě WAN a data z jednotlivých pracovišť jsou v pravidelných dvouhodinových intervalech replikována do centrální databáze. Poskytování údajů z KN v této dálkové formě je upraveno ve vyhlášce ČÚZK č. 162/2001 Sb.61 Údaje takto poskytované prostřednictvím veřejné internetové sítě však nemají charakter veřejných listin.62

60

Citace dostupná na stejném odkazu jako ta předchozí výše uvedená O poskytování údajů z katastru nemovitostí 62 Pro tuto kapitolu byl použit zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10283&AKCE=DOC:10ISKN_CELY 61

33

9. Poskytování informací z katastru nemovitostí Informace o údajích z katastru nemovitostí je možné získat kromě klasického způsobu poskytování informací, výpisů, opisů a kopií na katastrálních úřadech také prostřednictvím internetové sítě a to na adrese www.cuzk.cz. V rámci internetové sítě je dostupná: - Bezplatnou aplikaci Nahlížení do KN (rozsah informací je omezen) - Placená aplikace Dálkového přístupu k údajům v KN - Placená aplikace Webové služby Dálkového přístupu

Kromě výše zmíněných aplikací zajišťují resortní organizace také řadu dalších datových služeb. Jedná se například o poskytování dat z KN v elektronické podobě63. Takováto data jsou poskytována jednotlivými katastrálními pracovišti v rámci jejich působnosti. Přesahuje-li výstup rámec jednoho katastrálního pracoviště, zajišťuje jej odbor služeb uživatelům ČÚZK. Tento odbor zároveň také zajišťuje zvláštní službu poskytování přehledu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, evidovaných pro fyzické a právnické osoby v rozsahu celé republiky. Tato služba je poskytována pouze těm žadatelům, kteří mají ze zákona nárok na bezplatné poskytnutí takovýchto informací. Pro ostatní zájemce jsou tyto služby poskytovány za úplatu katastrálními pracovišti. 64

9.1.Nahlížení do KN Aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí umožňuje získávat některé vybrané údaje týkající se vlastnictví parcel, budov a jednotek (bytů nebo nebytových prostor), které jsou evidovány v katastru nemovitostí a dále informace o stavu řízení založených na katastrálním pracovišti po účely zápisu vlastnických a jiných oprávněných subjektů k nemovitostem v České republice, nebo pro účely potvrzování geometrických plánů65. Tuto aplikaci můžeme nalézt na webových stránkách www.cuzk.cz.

63

Takovéto výstupy z databází KN je možné získat pouze za legislativně stanovených podmínek, pod pojmem data KN v elektronické podobě se rozumí data KN ve stanovených formátech, které obsahují soubor popisných informací SPI, digitální katastrální mapy DKM a rastrová dat skenované z katastrálních map. 64 Zdroj dostupný na www.cuzk.cz 65 Citace Doušek F., Matějík M., Katastr nemovitostí, Institut Franka Dysona, 2008, str.89

34

Nahlížení do KN prostřednictvím internetové sítě je na rozdíl od Dálkového přístupu volně přístupné všem uživatelům internetu. Tento typ aplikace zároveň nevyžaduje žádnou registraci a je bezplatný, avšak možnosti výstupů prostřednictvím této aplikace jsou na rozdíl od Dálkového přístupu omezené. Aplikace Nahlížení do KN tak neumožňuje získat výpis z katastru nemovitostí a některé další výstupy. Výstupy, které můžeme prostřednictvím této aplikace zadat a spustit, jsou volitelné. Odkazy v rámci Nahlížení do KN jsou řazeny do tří sekcí: • Řízení – Informace o řízení se skládají z čísla řízení, katastrálního pracoviště, data kdy došlo k přijetí návrhu a stavu řízení. Dále se zde nacházejí údaje, napovídající, které nemovitosti se řízení týká, včetně čísla katastrálního úřadu ve kterém se daná nemovitost nachází. Dále pak informace o tom, kdo je účastníkem řízení, a o jaký typ osoby se jedná, zmiňují se zde také data, kdy došlo k jednotlivým operacím a také o jaký typ řízení se jedná. • Informace z KN – v rámci této sekce se nacházejí další tři odkazy a to odkaz Parcela, Budova a Jednotka. Každý tento jednotlivý odkaz pak poskytuje výstupy informací o nemovitostech, které uživatel zadal do vyhledávače. Tyto informace obsahují jméno jejich vlastníka či spoluvlastníka, výši podílu, číslo listu vlastnictví, případné omezení vlastnického práva, zapsané poznámky a plomby. U výstupů týkajících se parcel jsou uvedeny také výměry pozemků, druh a způsob jejich využití, způsob jejich určení a označení mapového listu. Je-li na daném pozemku budova, je zde na ni také uveřejněn odkaz. Výstupy vztahující se k budovám obsahují typ budovy, způsob jejího využití a odkaz na parcelu, na které se nachází. Výstupy o jednotce obsahují typ jednotky, způsob jejího využití, podíl na společných částech domu a odkaz na budovu, ve které se nachází. • Mapa – webové mapové služby pro katastrální mapy (WMS KN) začal ČÚZK poskytovat

od

roku

2008.

http://wms.cuzk.cz/wms.asp.

Tato WMS

služba KN

je

dostupná

používá

na

identické

adrese úložiště

skenovaných map jako „Dálkový přístup“ a poskytuje grafická data digitální katastrální mapy (DKM) a orientační mapy parce (OMP). Vektorová data

35

(DKM, zákres změn a definiční body) jsou získávána formou výstupů z centrální databáze. Popisná data jsou zpravidla aktualizována denně.66

9.2.Dálkový přístup k údajům v KN a internetové služby Dálkový přístup k údajům obsaženým v katastru nemovitostí, které jsou vedeny v elektronické podobě, je možné získat pomocí počítačové sítě. V současné době je tak možné získat tyto údaje na Internetu. Dálkový přístup se zřizuje zpravidla tehdy, potřebuje-li zájemce údaje z KN často a ve větším rozsahu nebo z různých katastrálních obvodů67. Informace takto získané však mají pouze informativní charakter a nejsou veřejnou listinou. Jsou-li zájemcem splněny podmínky dle předpisů, umožní Český úřad zeměměřičský a katastrální zájemci dálkový přístup ke všem údajům vedeným v KN. Pravidla pro zřízení a využívání dálkového přístupu k údajům v KN upravuje § 10 PosÚ68. Dálkový přístup je zřizován na základě žádosti, která se podává na tiskopisu Českého

úřadu

zeměměřického

a

katastrálního

nebo

na

automatizovaně

vyhotoveném formuláři, který je dostupný na www.cuzk.cz. Součástí žádosti je i závazek žadatele nepoužít údaje získané z KN k jinému než právními předpisy dovolenému účelu, nešířit poskytnuté údaje a nakládat s takovýmito údaji v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Po přijetí žádosti je žadateli zřízen zákaznický účet a sděleny příslušné přihlašovací údaje69. Výstupy, které získáváme prostřednictvím dálkového přístupu70, jsou zpoplatněny71 a jsou vyúčtovávány čtvrtletně nebo měsíčně dle žádosti uživatele. U údajů získaných prostřednictvím dálkového přístupu je vždy uveden časový údaj, ke kterému byly tyto údaje naposled aktualizovány72. K aktualizaci údajů však dochází v dávkách73, tudíž nelze zaručit aktuálnost takto získaných údajů v reálném čase.

66

Poslední tři věty citace Doušek F., Matějík M., Katastr nemovitostí, Institut Franka Dysona, 2008, str.90 67

Zřízení dálkového přístupu se nevyplatí občanům, kteří potřebují údaje z KN jen několikrát za život,a to vzhledem k výši poplatků a administrativní náročnosti. Dálkový přístup je tak zpravidla využíván advokátními či realitními kancelářemi. 68 Citace Trajer V., Katastr nemovitostí, Meritum výkladová řada, Aspi a.s., 2006, str. 305 69

Mezi identifikační údaje dálkový přístup je dostupný přes webovou adresu: www.cuzk.cz 71 Samotný přístup do databáze však zpoplatněn není 72 Citace Trajer V., Katastr nemovitostí, Meritum výkladová řada, Aspi a.s., 2006, str. 306 70

73

Údaje jsou aktualizovány několikrát denně

36

Prostřednictvím dálkového přístupu můžeme získat až 17 druhů výstupů. Seznam těchto výstupů spolu s výší úplaty je stanoven v příloze č. 3 PosÚ. Úplata za měrnou jednotku, kterou představuje jedna stránka A4 výstupu je u všech stejná a to ve výší 50 Kč. ČÚZK nabízí také možnost dálkového přístupu na zkoušku a to na stránkách www.cuzk.cz. Úvodní obrazovka umožňuje žadateli získat pouze základní informace a funkční ukázku ve formě přístupu k fiktivním datům KN. Uživatel si zde může vyzkoušet a zároveň se naučit ovládat a využívat všechny funkce a vyhnout se tak pozdějším nedorozuměním a případným zbytečným vydáním za chybné nebo omylem spuštěné účtované výstupy74.

Přístup pro registrované uživatele je ale

vyhrazen pouze pro uživatele, kterým byl na základě žádosti založen zákaznický účet. Uživatel, který má zřízený dálkový přístup může kdykoli na základě písemné žádosti požádat o zablokování nebo zrušení svého zákaznického účtu. Poskytovatel, kterým je ČÚZK po obdržení této žádosti ověří prostřednictvím zpětného dotazu správnost tohoto požadavku a po jeho potvrzení pak neprodleně provede příslušná opatření. Je-li účet zablokován, pak jakýkoli pozdější pokus o přihlášení po této blokaci bude odmítnut s poukázáním na skutečnost, že došlo k zablokování tohoto účtu. Takto zablokovaný účet se však neruší a na požádání je možné jej kdykoli odblokovat. Je-li však účet zrušen je provedeno závěrečné vyúčtování, takto zrušený účet není možno obnovit a v případě pozdějšího zájmu je potřeba opět podat žádost o zřízení nového účtu.

9.3.Webové služby dálkového přístupu Jedná se o aplikaci, která rozšiřuje aplikaci Dálkového přístupu o další nové programové rozhraní pro přístup k datům obsaženým v KN. Tato aplikace webové služby dálkového přístupu umožňuje napojení informačních systémů jednotlivých uživatelů na zmíněné programové rozhraní a jeho prostřednictvím tak využívat data KN. Dálkový přístup a webové služby dálkového přístupu přistupují ke stejným datům uvedeným v KN a jejich výstupy jsou obsahově shodné. Tato aplikace je stejně jako aplikace Dálkového přístupu placená a využívat ji smějí pouze registrovaní uživatelé. Abychom mohli využívat tuto aplikaci, musíme 74

Citace Olivová K., Kuba B., Byty a katastr nemovitostí, 7. aktualizované vydání dle stavu k 1.8.2005, Linde Praha a.s., 2005

37

mít u poskytovatele ČÚZK zřízen zákaznický účet. Takovýto účet je samostatný a není možné jej kombinovat s jinými zákaznickými účty, které je možné zřizovat pro jiné služby u ČÚZK. Aplikace tohoto přístupu je za shodných podmínek stejně jako aplikace dálkového přístupu připravena pro použití všemi skupinami uživatelů (platící uživatelé, bezúplatní uživatelé, ověřovatelé). Prostřednictvím této aplikace je možné získávat sestavy Výpisů z KN (LV), informace o parcelách, budovách a jednotkách a přehledy vlastnictví, přičemž tyto sestavy jsou ve formátu PDF. Popis těchto výše uvedených výstupů je uveden na stránkách Výstupní sestavy Dálkového přístupu. Účtování v rámci této aplikace je stejné jako u Dálkového přístupu. Podrobnější informace o této aplikaci je možné nalézt na stránkách www.cuzk.cz. Zájemci se opět mohou s touto aplikací seznámit bezplatně a to prostřednictvím funkční ukázky WS na zkoušku. 75

9.4.Bezplatné poskytování údajů z KN samosprávným orgánům Katastrální orgány respektive katastrální úřady o odbor služeb uživatelům ČÚZK poskytují údaje obsažené v KN orgánům samosprávy k výkonu působnosti územně samosprávného celku bezúplatně76. Dle ustanovení § 22 odst.5, katastrálního zákona jsou územním samosprávným celkům na základě jejich žádosti, zpravidla jednou za rok a to s ohledem na změnu oproti naposledy poskytnuté kopii, bezplatně poskytovány kopie mapového listu, katastrální mapy nebo rastrový obraz mapových listů. Tyto formy zobrazení mapových listů jsou poskytovány z území příslušného územně samosprávného celku nebo jeho správního obvodu. Územně samosprávným celkům či státním orgánům jsou také bezúplatně k určitému účelu poskytovány údaje z KN ve formě dálkového přístupu. Takovéto poskytování údajů se řídí § 10 vyhlášky č. 162/2001 Sb., není-li stanoveno jinak. K tomu aby jim takovýto bezplatný dálkový přístup byl umožněn, je potřeba, aby si

75

Použitý zdroj dostupný na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10015&AKCE=DOC:10-WSDP 76 Novela KN vztahující se k tomuto bezúplatnému poskytování informací samosprávným orgánům nabyla účinnosti 1.4.2004. Toto bezúplatného poskytování informací se zahrnuje poskytování dat z KN v elektronické podobě, katastrální mapy v rastrové podobě a také službu bezúplatného dálkového přístupu k údajům KN.

38

územně samosprávný celek podal žádost, která se podává na požadovaném tiskopise, o zřízení bezúplatného dálkového přístupu k údajům KN77. Bezúplatně poskytnuté údaje prostřednictvím dálkového slouží pouze k výkonu působnosti takovýchto samosprávných orgánů78. Úřad si vede přehled o poskytnutých údajích pro každého uživatele samostatně. Přibližně asi čtyřikrát za rok jsou územním samosprávným celkům dle § 22 odst. 5 KZ bezúplatně poskytovány počítačové soubory s údaji katastru na technických nosičích dat a to z území příslušného územně samosprávného celku či jeho správního obvodu. Kratší interval poskytování těchto údajů je možný po vzájemné dohodě.

77

Takováto žádost musí obsahovat název orgánu a další jeho identifikační údaje, uvedení zákona, dle kterého je uplatňován nárok na bezúplatné poskytování údajů, závazek žadatele nezneužít získané informace k jinému účelu než k tomu, který uvedl ve své žádosti, prohlášení žadatele o tom, že si je vědom toho, že tyto získané údaje nesmí užít k jiným účelům, než k těm, které mu dovolují právní předpisy a nesmí tyto údaje šířit na základě smlouvy a musí se získanými údaji nakládat dle předpisů o ochraně osobních údajů. 78 Osvobozeno od správního poplatku tak není např. podání návrhu na vklad při převodu nemovitosti nebo při zřízení jiného věcného práva na základě právního úkonu, jehož účastníkem je územní samosprávný celek jako právnická osoba.

39

10. Veřejnost katastru nemovitostí a ochrana osobních údajů „Veřejnost katastrálního operátu je možno omezit jen z důvodů stanovených zákonem“. Takto zní § 21 odst. 6, KatZ. Speciálním zákonem, který omezuje poskytování jistých druhů informací a který by mohl mít vliv na poskytování údajů z katastru, je Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Katastr nemovitostí však informace spadající do režimu tohoto zákona většinou neobsahuje. Častěji se v naší společnosti v souvislosti s veřejností katastru řeší otázka, komu budou jaké informace k dispozici. Jde totiž o vybalancování práva na informace a práva na ochranu soukromí. Listina základních práv a svobod zaručuje právo na ochranu občana před neoprávněnými zásahy do jeho soukromého a osobního života a to neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním jeho osobních údajů. Bohužel však v současné době je v důsledku rozvoje informační technologie toto právo stále více narušováno. Katastr nemovitostí ČR je veřejnou evidencí, ve které jsou mimo údajů, které se vztahují k nemovitostem zde evidovaným, shromažďovány také informace o vlastnících nemovitostí a o ostatních oprávněných z těchto nemovitostí. Informace, které jsou zde evidovány, představují osobní údaje o vlastnících a ostatních oprávněných osobách. Osobní údaje jsou chráněny zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Údaje osobní povahy, které jsou zveřejňovány v katastru nemovitostí údajně nejsou v konfliktu s ochranou osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., jelikož tento zákon s existencí veřejných evidencí, jakou je například katastr nemovitostí počítá. Zákon tu stanoví, jakým způsobem jsou oprávněny takovéto veřejné evidence nakládat s těmito citlivými osobními údaji, přičemž jak je zde zakotveno, osobní údaje, které jsou uveřejněny ve veřejných evidencích, jsou dle zákona o ochraně osobních údajů považovány za zveřejněné. Zákon také zároveň umožňuje, aby osobní údaje vlastníků a ostatních oprávněných z nemovitostí, které jsou součástí této veřejné evidence, kterou je katastr nemovitostí, byly poskytovány také do ciziny, a to bez souhlasu osoby, o jejíchž osobní údaje se jedná.

40

Novelou § 21 zákona o katastru, která vstoupila v platnost 1.března 2009, došlo po dohodě s Úřadem pro ochranu osobních údajů ke zvýšení kontroly nad poskytováním některých údajů z katastru nemovitostí při zachování principu veřejnosti katastru, se kterou počítá i návrh nového občanského zákoníku. Novela v této souvislosti obsahuje i zpřesňující úpravu přípustného užití informací z katastru. Katastrální úřad musí ověřit totožnost žadatelů o poskytnutí přehledu vlastnictví z území České republiky a údajů ze sbírky listin. V současné době již nelze nahlížet do sbírky listin, ale ze sbírky listin se mohou poskytovat pouze kopie listin na základě písemné žádosti. Jak jsem již popsala výše v této práci, písemná žádost obsahuje údaje o žadateli a uvedení účelu, pro kterou jsou informace požadovány. Dojde-li ke zneužití údajů, které jsou poskytovány žadatelům v rámci KN, bude se toto jednání řešit Úřadem pro ochranu osobních údajů. Ten může následně v případě vyšetření jiného než zákonem dovoleného užití získaných osobních údajů udělit zákonem stanovené sankce. Tato novela reaguje na mnohé polemiky a diskuse vedené na základě skutečnosti, že sbírka listin obsahující rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru nemovitostí, obsahuje i řadu dalších údajů bez jakéhokoli vztahu k nemovitosti (např. usnesení o dědictví řeší i veškerý movitý majetek – finanční prostředky, cennosti, umělecká díla, aj.). Dále jsou zde založena např. i kompletní rozhodnutí soudu o vypořádání majetku manželů po rozvodu a smlouvy o převodu nemovitostí z nichž lze zjistit spoustu informací, které si každý člověk zpravidla úzkostlivě chrání jako ryze soukromé. Sám ÚOOÚ kontrolou v roce 2007 vyhodnotil soulad tehdejší právní úpravy katastru nemovitostí České republiky s principy ochrany osobních údajů jako nedostatečný. Dospěl k závěru, že katastr nemovitostí je sice veden v souladu se zvláštním zákonem o katastru nemovitostí, ale v rozporu s obecným zákonem upravujícím podmínky pro zpracovávání osobních údajů. Poukázal na rozpor mezi skutečností, kdy katastr osobám požadujícím kopii ze sbírky listin po zaplacení správního poplatku za ověření kopie zpřístupní nejen osobní údaje osob ve vlastnickém nebo obdobném vztahu k nemovitosti ale i osobní údaje osob, které nemusejí mít k předmětné nemovitosti žádný vztah. Přitom, dle ustanovení § 10 zákona o ochraně osobních údajů, má správce a zpracovatel při zpracování osobních údajů dbát mimo jiné i na ochranu subjektu údajů před neoprávněným zasahováním 41

do soukromého a osobního života. Dále ÚOOÚ konstatoval, že dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně osobních údajů musí správce osobních údajů shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Účely pro vedení katastru jsou však stanoveny velmi rozsáhle a obecně, což přispívá k jejich zneužívání pro zjišťování informací ryze soukromoprávního charakteru, jejichž zneužití je přísně chráněno jinými právními předpisy. Jako příklad takto stanoveného účelu slouží zejména účel „tvorba dalších informačních systémů“, který je jako samostatný účel z hlediska principů ochrany osobních údajů vedených v katastru zcela nepřijatelný a v rozporu i s evropskými předpisy, týkajícími se ochrany soukromí. V tomto směru se odkazuje zejména na článek 6 směrnice 95/46 ES79, který stanoví (obdobně i zákon o ochraně osobních údajů v § 5), že osobní údaje musejí být zpracovány korektně a přípustným způsobem; shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely; osobní údaje musejí být přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a pro které jsou dodatečně zpracovávány. 80 Já osobně s vyhodnocením kontroly ÚOOÚ souhlasím.

Katastr nemovitostí je

správce a provozovatel informačního systému veřejné správy, který zpracovává citlivé údaje a informace o majetkových poměrech osob evidovaných v katastru a jako takový musí nejen respektovat obecné principy ochrany soukromí fyzické osoby (čili subjektu údajů), jejíž osobní údaje jsou předmětem zpracování, ale zároveň i zajistit naplnění všech základních právních podmínek v této oblasti. Z pohledu právní teorie proti sobě stojí dva zákony a to zákon obecný a zákon zvláštní. ZOOÚ je sice pro oblast poskytování informací veřejnou správou obecným zákonem a KatZ pro oblast katastrální evidence je v postavení zvláštního zákona, kdy zvláštní zákon pak má za určitých podmínek v dané věcné oblasti přednost před zákonem obecným.81 Ovšem, i když je informační systém provozován v návaznosti na zvláštní právní podmínky, nesmí být tyto podmínky v rozporu s obecnými principy práv a povinností subjektů při zpracování osobních údajů. 79

Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 95/46/ES, obecně upravující ochranu osobních údajů v EU, vychází se z ní i v oblasti ochrany osobních údajů řešených ve Vyhlášce č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon 80 Použitý zdroj dostupný na: http://www.uoou.cz/index.php?l=cz&m=left&mid=03:03:07:05&u1=&u2=&t= 81 Tento obecný princip je v zákoně 106/99 Sb. připomenut v § 1.

42

V této souvislosti uvádím na základě veřejně dostupných informací, že např. v jiných státech EU nemají tak snadný přístup k údajům pozemkové evidence a to včetně práv k nemovitostem. V SRN je ochrana osobních údajů hlavním důvodem, proč se pro nahlížení do katastru nemovitostí vyžaduje prokázání oprávněného zájmu, bez tohoto je dostupná maximálně informace o kontaktu na zapsaného vlastníka konkrétního pozemku. Z této povinnosti jsou vyňati pouze notáři, kteří sepisují všechny smlouvy o nemovitostech a informace pro konkrétní obchod s nemovitostí kupujícím zajišťují. Dále např. ve Francii, Španělsku a Anglii nemají právně upraveno přímé nahlížení do pozemkové evidence, poskytují se pouze písemné informace z evidence nemovitostí se souhlasem vlastníka. Pro Českou republiku spolu s další skupinou zemí s rakouskou tradicí pozemkového práva vycházejícího z všeobecného zákoníku občanského z roku 1811, je charakteristický princip velmi široké veřejnosti údajů pozemkové evidence spolu s právy k těmto nemovitostem.82 Uvědomuji si, že pro náš současný systém obchodu s nemovitostmi by omezování veřejnosti katastru přinášelo velké potíže. Kupující či zástavní věřitelé si na základě možnosti získat úplné informace z katastru o právních vztazích mohou řádně zvážit většinu rizik konkrétního realitního obchodu. K tomu je nutné zachovat i veřejnost sbírky listin na podkladě kterých byly zápisy provedeny. Toto vše tedy mohlo mimo jiné vést k výše uvedené novele katastrálního zákona s účinností od 1. 3. 2009. Názory na opatření plynoucí z této novely se ovšem různí. Někdo to považuje za krok správným směrem, jiní zastávají názor shodný s mým, že zneužití osobních údajů se tím nezabrání. Zneužití by se dalo předcházet zcela jinými a účinnějšími způsoby. Například pro potřeby katastru není nutné, aby soudy posílaly na KN celá rozhodnutí o vypořádání dědictví či společného jmění manželů při rozvodu, stačilo by poslat pouze výpis, který se týká nemovitostí. Plně se tedy ztotožňuji s názorem Mgr. E. Halásové, vedoucí Oddělení právních vztahů na Katastrálním pracovišti v Ústí nad Orlicí, která mně k dané problematice poskytla své vyjádření: „ Myslím si, že dokud bude katastrální operát veřejný v té podobě jako dnes, tj. včetně snadno dostupných údajů o vlastnících a jiných oprávněných uvedených na listech vlastnictví (přesná adresa, rodné číslo, majetková situace, kterou lze snadno dovozovat ze zápisů o zástavních právech, exekucích 82

Použitý zdroj dostupný na: http://www.zememeric.cz/default.php?/clanek.php?zaznam=1662

43

spod.), tak nová právní úprava jen monitoruje využití aplikací přehledu vlastnictví a poskytování kopií ze sbírky listin, sleduje pouze zjištění statistických výstupů práce katastrálních úřadů při poskytování informací. Novou právní úpravou není zajišťována ochrana osobních údajů vlastníků a jiných oprávněných evidovaných v katastru ani omezení možnosti zneužití získaných informací.“

44

11. Princip formální publicity a jeho uplatnění v praxi Princip formální publicity patří mezi jeden z nejdůležitějších principu, kterými se řídí katastr nemovitostí. Tento princip jsem teoreticky blíže charakterizovala výše ve své práci a nyní se pokusím o jeho nastínění v praxi. Fyzické i právnické osoby se s katastrem nemovitostí České republiky setkávají především v souvislosti s územním a stavebním řízením, ochranou zemědělského půdního fondu, lesních pozemků, životního prostředí, nerostného bohatství, kulturních památek, s oceňováním nemovitostí, při stanovení daní z nemovitostí a zejména při řešení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Jde o prodej, koupi, darování nemovitostí, zřizování věcných břemen, zástavních práv, věcných předkupních práv, restituci zemědělského a jiného nemovitého majetku, řešení majetku státu atd. Jako velice zásadní pro princip formální publicity považuji zřízení internetových aplikací na stránkách www.cuzk.cz, které žadatelům o informace obsažené v KN umožňují poměrně rychle dostupnou formou získávat jimi požadované údaje. Aplikace poskytované na stránkách ČÚZK jsou využívány jak běžnými uživateli, kteří se na tyto stránky obracejí příležitostně a využívají především bezplatné nahlížení do KN, tak uživateli, do jejichž profese běžně nemovitosti spadají83. Ti, kteří využívají služeb ČÚZK poměrně často, preferují aplikaci Dálkového přístupu, kdy je jim na základě zřízeného zákaznického účtu umožněn non stop přístup k poměrně rozsáhlému množství informací poskytovaných v rámci principy formální publicity přes internetové stánky ČÚZK. V rámci této kapitoly bych se chtěla převážně zaměřit na využívání dálkového přístupu realitními a advokátními kancelářemi. Katastr nemovitostí je velmi důležitý pro současný trh s nemovitostmi, který by se bez něj jen těžko obešel. Vždyť právě katastr nemovitostí je mj. zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem a k oceňování nemovitostí. Tyto subjekty při uspokojování požadavků svých klientů potřebují mít neustále přístup k informacím vztahujícím se k nemovitostem. U nemovitostí, se kterými přijdou do styku tak potřebují znát její přesné označení, vlastníka či jinou oprávněnou osobu, případné omezení vlastnického práva84, způsob využití 83 84

Jedná se především o realitní kanceláře, advokátní kanceláře atd. Jedná se o věcná břemena, zástavní právo, předkupní právo atd.)

45

nemovitosti a způsob její ochrany85. Nejčastěji tak za účelem zjištění těchto informací vyjíždějí z internetových stránek prostřednictvím dálkového přístupu Výpis

z katastru

nemovitostí,

který

obsahuje

poměrně

značné

množství

požadovaných informací. V některých případech je však potřeba k výkonu jejich činnosti získat výpis z KN přímo na katastrálním úřadě a to z toho důvodu, aby měl povahu veřejné listiny. Takovýto typ výpisu převážně vyžadují bankovní instituce při vyřizování úvěru ze stavebního spoření či hypotéky, avšak tento typ výpisu si zpravidla zajišťují klienti sami. Dnes již došlo také ke značnému zkvalitnění služeb poskytovaných KN a ke zrychlení lhůt pro vydání požadovaných informací, což je ze strany těchto uživatelů vítáno s nadšením. Na základě výstupu z katastru nemovitostí jsou všichni včas a rychle informováni o konkrétních nemovitostech a mají tak aktuální přehled při jednání o nich. Princip formální publicity je tak z mého hlediska zajišťován ze strany KN ve značné kvalitě a zcela uspokojuje požadavky žadatelů.

85

Zda se jedná např. o chráněné území, nemovitost spadající do zemědělského půdního fondu, o památkové území atd.

46

12. Závěr Katastr nemovitostí České republiky spočívá mj. na principu formální publicity (zásady veřejnosti). Cílem mé práce bylo zhodnotit veřejnost katastru nemovitostí v širších souvislostech, přiblížit jí na stránkách této práce ve všech jejích aspektech. Tedy nejen z legislativního hlediska, ale popisem jednotlivých forem přístupů k informacím z katastru nemovitostí, dále jsem se zaměřila i na právní úpravu chránící osobní údaje zveřejňované v katastru nemovitostí. Ve své práci jsem čerpala informace především z internetových stránek ČÚZK, které poskytují poměrně rozsáhlé informace vztahující se k tomuto tématu. Každý občan v průběhu svého života přijde do kontaktu s nemovitostmi a to v rámci právních vztahů či skutečností, jejichž předmětem je nemovitost. V důsledku toho se tak každý musí obrátit na katastr nemovitostí, který eviduje nemovitosti nacházející se na území České republiky. Mezi situace, ve kterých se obracíme na katastr nemovitostí nejčastěji řadíme koupi či prodej nemovitosti, zřizování břemen k daným nemovitostem, soudní spory týkající se nemovitostí, dědická řízení, vymezení hranic pozemků, případy ve kterých žádáme o stavební povolení a další. ČÚZK učinil v posledních letech poměrně značný pokrok v oblasti principu formální publicity v praxi. K původnímu způsobu možnosti získávání informací obsažených v KN prostřednictvím katastrálních pracovišť byl připojen také způsob získávání informací prostřednictvím počítačové sítě Internet. Tento pokrok tak umožnil získávat informace obsažené v KN poměrně rychlejším a pohodlnějším způsobem a je jistě oceňován širokou veřejností, což mimo jiné dokládá i umístění stránek Nahlížení do KN na 3. místě v Křišťálové Lupě 2008 v kategorii Veřejný sektor.86 Ale i ostatní aplikace, které jsou poskytovány prostřednictvím internetové sítě, jsou neustále vylepšovány, a dalo by se říci, že velice úspěšně. Princip formální publicity je tak rozvíjen velice zdárně a věřím, že do budoucna umožní uživatelům poskytovat ještě širší spektrum informací, které se vztahují k údajům vedeným v rámci KN.

86

Zdroj dostupný na: http://nahlizenidokn.cuzk.cz

47

Již dnes je ale zřejmé, že katastr nemovitostí se řadí mezi nejvyspělejší informační systémy v oblasti veřejné správy v České republice a může směle konkurovat obdobným informačním systémům v mezinárodním měřítku. Klíčem k úspěchu zavádění moderních katastrů je uvědomit si, že pozemkové evidence se nepřetržitě rozvíjejí vzhledem k měnícímu se vztahu lidstva k půdě. Katastry musejí být poháněny potřebami uživatelů a je třeba si uvědomit je v širších souvislostech. Katastr nemovitostí podporuje efektivní trhy s pozemky, zvyšující se produktivitu zemědělství, soběstačný ekonomický rozvoj, management životního prostředí, politickou stabilitu a sociální spravedlnost.

48

13. Resumé The subject of my bachelor thesis is: „ Principle of formal publicity in real estate register administration“. Real estate register of the Czech Republic consists among others in principle of formal publicity (community principle). The goal of this works is to evaluate publicity of real estate register in wider context not only from legal perspective but particularly description of single forms of access to information from the real estate register and target the legal regulation protecting some information contained in specific laws and their relationship to mentioned principle. In the first part I am engaged in theory of the real estate register. For description of this event I am first approaching origin and development of RER, current legal regulation at the level of relevant laws and implementing regulations, in consequence I am describing the main principles of real estate register administration and I am targeting the essential principle for my works which is principle of formal publicity. Further I am describing the subject, content and single organization of the real estate register resort. The following, main part, concentrates on real estate register in all aspects. It contains providing data from real estate register where I am detailing the scope, single forms and conditions for data providing and further also prices for such services. On these pages I am informing about possibility to issue extract from RER in addition to real estate registers also by institutions such as e.g. notaries, regional authorities, registry offices, Czech post etc. Separate chapter is set apart for Information system of real estate register (ISRER) which is integrated information system created for support of public administration service in RER sector and further also for provision of its user services. After that follows description of information gaining method for data from real estate register through internet network. In last two chapters I am dealing firstly with legal regulation securing personal data published in real estate register, I am pausing on the novel of cadastral law (Law no.8/2009 D., effective as of 1.3.2009) which expanded preventing of personal data provided within RER. Further I am describing principle of formal publicity in practice where I mention e.g. that real estate register is very important for current real estate market which would hardly do without it. Very the real estate register is among others the source of information serving as protection of real estate rights and 49

evaluation of property. Based on the output from real estate register we all can be informed about concrete real estates on time and have actual overview when discussing it.

50

14. Seznam použitých zkratek KatZ

Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů

KatVyh

Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon); (katastrální vyhláška)

VyhPú

Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

ZápPr

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů

ZOOÚ

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů

ČÚZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

ÚOOÚ

Úřad pro ochranu osobních údajů

ISVS

Informační systém veřejné správy

ČR

Česká republika

KN

Katastr nemovitostí ČR

katastr

Legislativní zkratka použitá v KatZ pro katastr nemovitostí ČR

ISKN

Informační soubor katastru nemovitostí

SPI

Soubor popisných informací 51

SGI

Soubor geodetických informací

DP

Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí

EU

Evropská unie

WAN

Wide Area Network je počítačová síť, která překračuje hranice města, regionu.. Např. síť Internet

52

15. Seznam použité literatury Literatura • Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., 2004 • Kuba B., Olivová K., Katastr nemovitostí České republiky, 8. aktualizované vydání dle právního stavu k 1.5.2004, Linde Praha a.s., 2004 • Doušek F., Mateník M., Katastr nemovitostí, Institut Franka Dysona, 2008 • Olivová K., Kuba B., Byty a katastr nemovitostí, 7. aktualizované vydání dle stavu k 1.8.2005, Linde Praha a.s., 2005 • Trajer V., Katastr nemovitostí, Meritum výkladová řada, Aspi a.s., 2006 • Trajer V., Katastr nemovitostí v otázkách a odpovědích, 2. rozšířené aktualizované vydání, Aspi a.s., 2005 • Pekárek M, Píchová I., Pozemkové právo, Masarykova univerzita, 2003 Právní předpisy • Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších právních předpisů • Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších právních předpisů • Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších právních předpisů • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím • Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších právních předpisů • Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel • Sdělení Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 263/2005 Sb. • Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) obojí ve znění pozdějších právních předpisů • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů 53

Internetové zdroje • http://www.cuzk.cz • http://www.wikipedie.cz • http://www.novinky.cz • http://www.uoou.cz • http://www.zememeric.cz • http://www.rozhlas.cz

54