Pravěk Pravěk je nejdelší období ve vývoji člověka. Stáří planety je 4,5 miliardy let, živá příroda je stará 1,5 - 2 miliardy let. Z hlediska geologického řadíme pravěk do období třetihor - čtvrtohor. V třetihorách se objevuje antropoidní opice - Pongidoe. V čtvrtihorách probíhá proces hominizace, neboli polidšťování, na což mělo velký vliv především přírodní prostředí, kdy došlo několikrát k prudkému poklesu teploty (o 10-12 stupňů nižší než teď) - velké zalednění, mnoho živočichů a rostlin zaniklo. Později se doba ledová střídá s dobou meziledovou, čímž jsou nastoleny ještě příznivější podmínky pro hominizaci. Hominizace - postupné vzpřimování postavy, chůze po zadních končetinách, palec je v protistojném postavení k ruce, ruka se stává orgánem práce. Vznik řeči, vznik myšlení, zvětšuje se mozek. Pongidoe - z něj se vyvinula čeleď Hominidae, z nich rody Ramopithecus, Australopithecus.
Homo: —
Habilis - člověk zručný
—
Erectus - vzpřímený
—
Sapiens - rozumný: —
Homo sapiens sapiens - my
—
Homo neandrtalensis -slepá ulička
Nálezy: —
Afrika - převážně jižní Afrika a oblast Keňi
—
Asie
—
Evropa - později - něm. město Heidelberg, nebo Neandrtálské údolí (něm.). Na slovensku Gánovce, u nás - jeskyně Šipka, Koněprusy, Mladěč
Dělení pravěku 1. Podle způsobu opatřování potravy. 1. Přisvojovací, neproduktivní, parazitující - od vzniku člověka (9 - 7000 let před n.l na předním východě - Mezopotámie, Turecko, Egypt, v Evropě před 5000lety př. n. l.) - sběr plodů, lov zvěře, rybolov. Život probíhal ve stádech či v tlupách. 2. Výrobní hospodářství - produktivní - člověk začíná cíleně do přírody zasahovat, což znamená pěstování kulturních rostlin (obilí, len, konopí, mák), chov dobytka, domácích zvířat. Dochází k umělým závlahám pro zvýšení úrodnosti. Rozvíjí se rodové zřízení s matriarchálními rysy - hlavní úlohu má žena. Dochází také k postupné specializaci řemesel. Rozvíjí se také obchod. Ke konci tohoto období začíná mít společnost patriarchální rysy, vzniká společenská dělba práce. Rozpad rodového zřízení, je dán základ soukromého vlastnictví a státu.
2. Podle materiálu používaného k výrobě nástrojů 1. Doba kamenná - nejdelší období, trvalo asi 600 000 př.n.l - 3500 př.n.l, takže se dále dělí: a) starší doba kamenná - paleolit: - nejstarší - starý - střední - mladý a pozdní b) střední doba kamenná - mezolit: - starý - mladý c) mladší doba kamenná - neolit d) pozdní doba kamenná - eneolit nebo chalkolit - podle oblasti 2. Doba bronzová - 3500 - 1100 př.n.l: a) starší b) střední c) mladší d) pozdní 3. Doba železná 1100 př.n.l až dnes a) starší - neboli halštatská - naleziště Halštat v Rakousku b) mladší - neboli laténská - jezero Latén ve Švýcarsku
Doba kamenná 1. Paleolit - nejstarší a starý Trval od r. 600 000 - 250 000 př.n.l - nejdelší období paleolitického vývoje. Existence člověka z této doby především v Africe (rokle Olduwai v Tanzánii), ale také na Jávě. Používaly se jednoduché kamenné nástroje, vyráběné otloukáním dvou kamenů o sebe technika štípání. V pozdějším období pochází nálezy nejen z Afriky, ale i z Číny a Evropy Německo, Francie, Maďarsko, Přezletice u Prahy. Dochází už také ke zvětšení objemu mozku, což má za následek také růst schopností a zdokonalení kamenných a kostěných nástrojů - sekáče a pěstní klíny. Pěstní klín dosahoval délky až 20cm. Člověk v nejstarším a starém paleolitu už znal oheň. Bydlení v jednoduchých příbytcích. Kromě drobných zvířat, ryb a ptáků se loví také větší savci - např. jeleni, divocí koně, což bylo důkazem života ve větších tlupách. Dorozumívání probíhalo pomocí neartikulovaných zvuků a posunků. Z tohoto období je doložen také kanibalismus - byly nalezeny násilně otevřené lebky. 2. Paleolit - střední Trval od r. 250 000 - 50/40 000 př.n.l. Objevil se vývojově nejmladší druh člověka Homo sapiens, který se tělesnou stavbou už od nás prakticky nelišil. Kromě toho měl už složité pohřební a lovecké rituály. Současně s ním byly objeveny nálezy člověka neandrtálského. Dochází k dalšímu zdokonalení techniky opracování nástrojů - kromě
pěstních klínů jsou doloženy noše, škrabadla, hroty, rydla a oštěpy, později sekery a palice. Homo sapiens vědomě pohřbíval mrtvé - nálezy koster ve skrčené poloze na boku - nález v severním Iráku, kdy v blízkosti kostry člověka pohřbeného v jeskyni se nalezly také zbytky dřevin a pylová zrnka. Byly nalezeny také lebky jeskynních medvědů - byly pečlivě uloženy, zakryté kamennými deskami, z čehož se usuzuje, že měly kultovní význam (důležitý zdroj potravy). Homo sapiens již měl estetické cítění - propracovanost nástrojů, užívání barviv. Pořád však četné stopy kanibalismu - součást rituálních obřadů. Rodí se také artikulovaná řeč. 3. Paleolit - mladší a pozdní Je to období 40 000 - 10 000 let př. n. l - člověk neandrtálský byl definitivně vytlačen člověkem dnešního typu - homo sapiens sapiens. Ten plně rozvinul lidskou řeč. Nejvyspělejší vývoj zaznamenáváme v Evropě, konkrétně ve Středomoří, a na předním východě. Z pazourku se vyrábějí čepele, z nich potom nože, dláta a rydla. Po určité době bylo nutno pazourek přenášet -> pohyb do vzdálenějších míst. Vzniká ranný výměnný obchod. Život pro toto období je charakteristický ve velkých tlupách, což umožňovalo společný lov - koně, jeleni, bizoni a srstnatí nosorožci. Lidé této doby znali oštěpy, novinkou byly luky a šípy. V místech, kde nebyl dostatek jeskyní či skalních převisů se stavěly zahloubené chaty, které byly zřejmě kryty kožešinami. Do kožešinových obleků se lidé také oblékali, pro jednoduchou úpravu se používaly kostěné jehly. Muži se zabývali lovem, ženy a děti pak sběrem kořínků a lesních plodů. Zdokonalení nástrojů i bydlení má za následek celkovou vyšší životní úroveň - růst počtu obyvatel. Důsledkem jsou rozsáhlé migrace do dosud neobydlených oblastí střední Asie, odtud se směrem severním a jižním dostávají do ameriky, první lidé jsou zaznamenáni také v Austrálii. O úrovni duchovního života svědčí bohaté nálezy, které dokazují úctu k mrtvým (posypávali mrtvé červenou hlinkou, ozdoby hrobů z mušlí, kostí, zvířecích zubů, nástroje). Řada dokladů uměleckého cítění - obrázky zvířat vyryté do kostí nebo kamenů (velitelská hůl, vrhač oštěpů), dále sošky z kostí nebo hlíny - Byla znázorňována především zvířata a ženské postavy (např. Věstonická venuše - Dolní Věstonice). Monumentální malby zvířat (bizoni, mamuti, koně) na stěnách jeskyní, např. sev. Španělsko - Altamira, nebo již. Francie - Lascaux. Zvířata byla znázorňována často s oštěpy v těle (přání dobrého úlovku). Obrazy byly realistické, poměrně hodně barevné, mnohdy spojené taky s náboženskými představami, kdy vedle zvířete byl znázorněn šaman v kožešinovém oděvu a s parohy. Oheň měl tehdy už velký význam - sloužil k úpravě potravy, k zastrašení zvěře, k získání tepla a světla.
Střední doba kamenná - Mezolit —
V některých oblastech, především na předním východě, navazuje na paleolit přímo neolit, ale i mezolit trvá v různých částech světa různě, v podstatě až do doby, kdy došlo k tzv. zemědělské revoluci - lov a sběr přestaly být jediným zdrojem obživy.
—
(8000 - 6000 př.n.l)
—
lovení drobné zvěře, rybolov (člun, vesla...), sběr plodin
—
víra v posmrtný život, úcta k mrtvým
—
nástroje - pazourky, oproti paleolitu zmenšení
—
umění - nástěnné malby
Neolit - mladší doba kamenná —
(6000 - 3500 př.n.l)
—
podstatné změny proti mezolitu - zemědělský život, lov je doplňkovým způsobem obživy
—
vznik v Asii - úrodný půlměsíc - oblast, kde se začíná pěstovat již kolem r. 10000 př.n.l.
—
Gordon Childe - archeolog, přišel s názorem difuzionistické teorie - neolit se šířil z úrodného půlměsíce dál
—
hlavní znaky: cílené zemědělství (pšenice, ječmen, později proso, rýže, čočka, hrách...), chov zvířat, usedlý způsob života, budování pevných domů, výroba broušených kamenných nástrojů, rozvoj textilnictví.
—
obživa založena na pšeničných výrobcích, první pivo
—
období válek
—
víra - věřili v lidskou duši, těla se spalují
—
dělení neolitu: —
starší neolit - 6000 - 5000 př.n.l - lineární keramika
—
střední neolit - 5000 - 4500 př.n.l - vypíchaná keramika
—
mladý neolit - 4500 - 3500 př.n.l - moravská malovaná keramika
Eneolit —
aeneus – měd
—
znalost mědi – výroba předmětů z mědi
—
ze Středomorí do ostatních oblastí
—
Jižní Bulharsko, Slovensko, Ma'darsko
—
orba
—
směnný obchod, soukromý majetek
—
specializace: odlévání, keramika
—
začíná patriarchát
—
specializovaná centra (hradiska) na výrobu
—
společnost není založená na rodu, ale sousedství
—
vzniká božstvo
—
vznikají vědy – astronomie, matematiku, pravděpodobně znali i číslo PI
—
stavba megalitů
—
kultury: —
nálevkovitých pohárů
—
kanelované keramiky
—
s'nůrové keramiky
—
zvoncovitých pohárů
—
v oblastech, kde se využívala měď
—
dochází k velké řadě objevů - kolo, oradlo tažené dobytkem - zmenšování úhoru (půdy, která leží ladem), růst výnosů a celkového bohatství společnosti. Prohlubují se sociální rozdíly (důkazy jsou z nalezišť z pohřbů)
—
4. tisíciletí př. n. l - na předním východě hovoříme o prvních státech
—
kromě výše uvedených kultur jsou pro tuto dobu typická také naleziště megalitů monumentální památky z velkých kamenů: —
dolmeny
—
menhiry
—
kromlechy
Uspořádání zřejmě souviselo s pozorováním astronomických jevů, které hrály důležitou roli v kultu uctívání - byly to přírodní kalendáře,...