PRACOVNÍ POMĚRY
Pracovně právní předpisy • • •
Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v České republice jsou předmětem pracovního práva, jež tvoří řada zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Hlavními prameny pracovního práva jsou tři zákony: zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání a zákon o zaměstnanosti. Dalšími důležitými předpisy v pracovně právní oblasti jsou: zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon o inspekci práce, zákon o nemocenském pojištění a zákon o sociálním zabezpečení. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 585/2006 Sb.) – je v českých podmínkách základním pracovněprávním předpisem. Upravuje mimo jiné tyto pracovněprávní vztahy: způsob vzniku, trvání a zániku pracovního poměru, pracovní kázeň, pracovní podmínky, délku pracovní doby, přestávky v práci, práci přesčas, noční práci, dovolenou na zotavenou atd. Dále také upravuje mzdu a náhradu mzdy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance, pracovní podmínky žen a mladistvých, pracovní spory, náhrady škod apod. Zákon o kolektivním vyjednávání (zákon č. 2/1991 Sb.) – upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými odborovými organizacemi a zaměstnavateli za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy. Upravuje náležitosti kolektivní smlouvy a postup při uzavírání kolektivních smluv, kolektivní spory, stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy aj.
Pracovně právní předpisy •
Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) – upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti, rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání, činnost úřadů práce a jejich působnost, posuzování zdravotního stavu fyzických osob a součinnost zdravotnických zařízení při posuzování jejich zdravotního stavu, právo na zaměstnání. Se zákoníkem práce úzce souvisí Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.), kterým se upravují další požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a také zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Zákon o inspekci práce ( zákon č. 251/2005 Sb.) – upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, dále práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.) – tento zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, ošetřování člena rodiny nebo péči o něj a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Zákon o sociálním zabezpečení (zákon č. 100/1988 Sb.) – zaručuje právo na sociální zabezpečení všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení jsou poskytovány státem a nepodléhají zdanění. Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.
Pracovní poměr • Pracovní poměr je smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje za mzdu pro zaměstnavatele vykonávat. • Sjednává se zásadně písemnou formou. • Pracovní poměr vzniká dnem nástupu do práce.
PP definuje zákoník práce • Druhy pracovních poměrů - Na dobu určitou je sjednáván na dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Znamená to, jestliže údaj o době trvání pracovního poměru v pracovní smlouvě obsažen není, pak platí, že byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. - Na dobu neurčitou Ze zákona vyplývá, že mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem je možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou nejvýše po dobu dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. Aby si mohli tentýž zaměstnavatel a zaměstnanec sjednat pracovní poměr opět na dobu určitou, musí uplynout mezi ukončením prvního pracovního poměru na dobu určitou a vzniku nového pracovního poměru doba alespoň šest měsíců – jedná se o tzv. zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou.
Pracovní smlouva •
V pracovní smlouvě musí být uvedeny strany, druh práce, den nástupu, datum a podpis. Tyto náležitosti jsou povinné, bez nich pracovní smlouva není platná.
•
Výše mzdy nemusí být ve smlouvě uvedena, ale do měsíce musí být doplněna, stejně jako konkrétní práce nebo doba dovolené. Obě strany si mohou dohodnout i další podmínky (služební auto, platový výměr, jiný typ pracovní doby).
•
Smlouva musí být písemná s výjimkou, kdy se pracovní poměr uzavírá na dobu kratší než jeden měsíc. V pracovní smlouvě se může sjednat zkušební doba – může činit maximálně 3 měsíce.
Zkušební doba • • • •
•
Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 odst. 1). Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. (2) O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje.
• (3) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.
Dohoda o provedení práce • Je uzavírána s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není větší než 150 hodin ročně. Tuto dohodu lze sjednat písemně i ústně. Z odměny se nesráží zdravotní ani sociální pojištění. • Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel neplatí, zaměstnanec nemá tedy nárok na nemocenskou s výjimkou studentů, kteří jsou pojištěni státem. Tento pracovněprávní vztah zaniká ukončením práce.
Dohoda o pracovní činnosti •
• • •
•
Dohodu o pracovní činnosti musí zaměstnavatel uzavřít, jde-li o pracovní činnost vykonávanou v rozsahu větším než 100 hodin ročně, ale může být uzavřena i na rozsah menší. Dohoda musí být písemná a musí v ní být uvedena mzda, jinak je neplatná. Výpovědní doba je 15 denní. Lze sjednat nárok na dovolenou, musí to být však sjednáno ve smlouvě. Odměna za dohodu o pracovní činnosti podléhá v plném rozsahu jak dani z příjmu, tak zdravotnímu i sociálnímu pojištění. Na případné přesčasy je nutno podepsat smlouvu novou. Sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel, nárok na nemocenskou vzniká hned první den. Pojištění se neplatí pouze v případě, že zaměstnanec nepracuje více než 7 dní za sebou a nevydělá si více než Kč 400,-. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Menu: Evidence – Pracovní poměry Tato agenda je určena pro přiřazení zaměstnance na pracovní místo a definici údajů o pracovním poměru. Spolu s osobními údaji zaměstnance tvoří tento záznam nezbytnou podmínku pro další zpracování zaměstnance v
systému.
Vznik pracovního poměru • Datum skutečného nástupu • Menu: Evidence – Pracovní poměry; Záložka: Pracovní poměr, Pracovní místo • • Pokud se toto datum odlišuje od datumu zahájení pracovního poměru, pak v měsíci, kdy zaměstnanec nastoupil, se v měsíční uzávěrce počítá průměr pro nemocenskou s ohledem na datum skutečného nástupu. Když není vloženo, chová se uzávěrka jako dřív – pro průměr se bere v úvahu nejbližší pracovní den od nástupu zaměstnance. Aby bylo možné tuto variantu používat, musí si zákazník nastavit rozšiřující parametr ‚Datum_skut_nast‘ na ‚Ano‘.
Ukončení pracovního poměru • Menu: Evidence – Pracovní poměry; Záložka: Ukončení • • Pokud chcete provést výstup zaměstnance, vyplňte údaje v záložce ‚Výstup‘ v ‚Evidence os.údaje’. Ukončení pracovního poměru pak systém provede sám. • Pokud má ale zaměstnanec více pracovních poměrů a chcete ukončit pouze jeden z nich, vyplňte údaje v této záložce – ‚Datum ukončení pracovního poměru‘ a ‚Důvod ukončení‘.
Smazání/Rušení pracovního poměru • Pokud jste udělali chybu při navádění pracovního poměru zaměstnance a systém vám nedovolí smazat údaj, použijte tuto operaci, jejíž popis najdete v samostatné kapitole (Důležité vlastnosti a funkce).
Vyplňované údaje – pracovní poměr • Menu: Evidence – Pracovní poměry; Záložka: Prac. poměr • • Pracovní středisko - systém implicitně dosadí číslo pracovního střediska podle kmenového střediska. Pomocí zobrazovaného číselníku středisek je však možné toto přiřazení změnit. • Datum změny prac.stř – údaj, který můžete změnit pouze v souvislosti se změnou pracovního střediska. Používá se pro účely statistiky pohybu zaměstnanců.
Identifikace prac. poměru • Číslo pracovního poměru - systém dosadí toto číslo sám , čísluje se od 0. Pracovních poměrů může mít jeden zaměstnanec více, maximální hranice je t.č. stanovena v systému na 20. • Druh pracovního poměru - je třeba zvolit ze systémového číselníku: • • 0 - externí pracovníci • 1 - hlavní pracovní poměr • 2 - vedlejší pracovní poměr cizího zaměstnance • 3 - vedlejší pracovní poměr vlastního zaměstnance • 4 - DPP vlastních zaměstnanců • 5 - DPČ vlastních zaměstnanců • 6 - DPP cizích zaměstnanců • 7 - DPČ cizích zaměstnanců
Identifikace prac. poměru • • • • • • •
Délka úvazku: 1 - úvazek na dobu neurčitou 2 - úvazek nad 1 rok 3 - úvazek do 1 roku 4 - do 7 kalendářních dnů (příležitostné zaměstnání) 7 - ostatní Toto jsou standardní hodnoty. Načítají se z univerzálního číselníku ´délka úvazku´. Tam je možné provést změny (změny v názvu, přidání další délky, atd.)
Identifikace prac. poměru • Pracovní kategorie – identifikace pracovní kategorie, výběr z rozbalovacího menu dle číselníku PracKateg. Slouží k výpisu různých statistik. • Rozpočtová kategorie - používá se u rozpočtových organizací. • Skupina pracujících – možno začlenění do určité skupiny pracujících. • KZAM – identifikace pracovního poměru dle celostátního číselníku klasifikace zaměstnání. • Zkušební doba do – datum, do kdy trvá případná zkušební doba.
• • • • • • • • • • • • •
Pracovní místo – přiřazení daného pracovního poměru na pracovní místo nutné, pokud chcete využívat nástavbu PIS (systemizace pracovních míst, popis pracovního místa…). Rež. zakázka – specifická položka využívaná rozpočtovými organizacemi. Výkaz - číslo výkazu dělnických mezd, používá se u vysokých škol. Pracovní doba Typ kalendáře (implicitně 1) – typ kalendáře slouží k určení fondu pracovní doby (viz číselníky Kalendáře). Možné hodnoty: 1 - běžný kalendář (volné soboty, neděle, svátky) 2 - podobně jako 1, ale svátky se proplácejí tarifem 3 - zvláštní kalendář pro 4 směny nepřetržitého provozu stanovený algoritmem (Tento kalendář běžně nevyužívejte, je určen pro speciality). 4 - zaměstnanci, kteří mají stanoven pouze měsíční časový rozvrh 5 - kalendář s využitím týdenního rozvrhu 6 - běžný kalendář, nevyužívá se automatický dopočet 7 - kalendář s využitím cyklického rozvrhu
Mzdový systém podniku • • • • • • • • • • • • • •
Mzdový systém středních a větších podniků je zpravidla tvořen dvěma složkami: Tarifní soustavou zahrnující: katalogy prací, stupnice mzdových (platových) tarifů, příplatky tarifní povahy. Mzdovými formami, které lze rozdělit na: časovou mzdu, úkolovou mzdu, podílovou mzdu, doplňkové formy mezd.
Katalog prací • Katalog prací obsahuje všechny typické profese a specializace pracovníků. Pro každou práci zařazenou do určitého tarifního stupně (platové třídy) uvádí kvalifikační charakteristiky (požadované znalosti, schopnosti a způsobilosti) a současně jsou zde uvedeny příklady typických prací. V podnikatelské sféře v zásadě není povinný, ve větších firmách je však zpravidla vytvořen a bývá předmětem kolektivního vyjednávání s odbory. • Pro pracovníky ve veřejných službách a správě je stanoven nařízením vlády č. 222/2010 Sb.
Mzdový (platový) tarif •
• • •
•
•
Mzdový (platový) tarif je sazba v korunách za jednu odpracovanou časovou jednotku (hodina, měsíc, rok) v daném tarifním stupni, která přísluší pracovníkovi za normální (průměrný) výkon. Výše mzdových tarifů je ovlivněna řadou faktorů: objemem použitelných prostředků na mzdy, mzdovými nabídkami konkurentů na trhu práce, nejnižší úrovní zaručené mzdy (do r. 2006 nazývané jako minimální mzdové tarify) vyhlášenou nařízením vlády (nejnižších úrovní zaručené mzdy existuje 8, přičemž nejnižší odpovídá minimální mzdě definované v zákoníku práce, viz tab. 10.1), mzdovými tarify dohodnutými ve vyšší kolektivní smlouvě (platí pro celé odvětví, např. pro všechny zaměstnavatele, kteří jsou členy Svazu bank a pojišťoven), mzdovými tarify sjednanými v podnikové kolektivní smlouvě.
Skupina prací 1
Nejnižší úroveň z. mzdy Kč/hod. Kč/měsíc 48,10 8 000
2
53,10
8 900
3
58,60
9 800
4
64,70
10 800
5
71,50
12 000
6
78,90
13 200
7
87,10
14 600
8
96,20
16 100
Příklady prací Drobné šicí práce, našívání kapes, poutek, obrubování, přišívání knoflíků Montáž rukávů do společenských a vycházkových oděvů s ohledem na rozdílnost materiálů a na tvar oděvů včetně vytvarování průramků, zhotovování a šití kalhot Zhotovení celého oděvního výrobku při individuální zakázce Zhotovování fraků, smokingů, historických oděvů, sak a plášťů podle individuální míry v modelové a zakázkové výrobě Určování technologických postupů nebo organizace výrobních a provozních systémů s vysokými nároky na přesnost a spolehlivost, například tváření a obrábění kovů, chemická úprava povrchů, opravy dopravních prostředků Komplexní zajišťování technologické přípravy nebo organizace náročných výrob a provozů, například výroby speciálních jednoúčelových strojů a zařízení, investičních celků Koordinace přípravy úvodních projektů nejobtížnějších a mimořádně složitých staveb, progresivních technologických celků a typizačních a podobných prací této úrovně. Architektonická řešení a projektování velmi složitých staveb a technologických, územních a urbanistických celků. Metodické usměrňování zpracovávání urbanistických směrnic a podmínek pro stavby a soubory staveb Tvůrčí rozvíjení rozhodujících trendů vývoje vědy a výzkumu nebo umění spojené s aplikací výsledků vědecké, výzkumné a vývojové činnosti ve vzdělávání studentů nebo absolventů vysokých škol a v přípravě vědeckých nebo uměleckých pracovníků
Tab. 10.2: Příklad stupnice platových tarifů dle nařízení vlády č. 130/2009 Sb. (od 1. června 2009) Platový Počet Platová třída stupeň let 1 2 3 . 14 15 praxe 1 1 6 550 7 110 7 710 . 18 850 20 470 2 2 6 790 7 370 8 000 . 16 250 17 610 3 4 7 050 7 650 8 300 . 20 300 22 050 4 6 7 320 7 940 8 620 . 21 070 22 880 5 9 7 600 8 240 8 950 . 21 860 23 740 6 12 7 890 8 550 9 290 . 22 690 24 640 7 15 8 190 8 890 9 640 . 23 550 25 570 8 19 8 500 9 230 10 000 . 24 440 26 530 9 23 8 820 9 580 10 390 . 25 360 27 540 10 27 9 150 9 940 10 780 . 26 310 28 570 11 32 9 510 10 320 11 190 . 27 310 29 650 12 nad 32 9 870 10 720 11 620 . 28 340 30 770 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009
16 22 200 19 240 23 900 24 800 25 740 26 710 27 710 28 760 29 840 30 970 32 140 33 350
Druhy mezd • •
• • •
Čistá mzda je oproštěna od všech srážek ze mzdy (dna z příjmu, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění). Reálná mzda je termín používaný k určení skutečné hodnoty mzdy, to znamená, co je možné za tuto mzdu si pořídit. Reálná mzda je vyjádřením poměru ceny životních potřeb k vyplácené peněžité odměně. Průměrná mzda je pojem používaný v statistice. Určuje se tak průměrný plat v daném oboru nebo oblasti. Minimální mzda od 1. 1. 2007 činí 8.000 Kč, tj. 48,10 Kč na hodinu.[1] Zaručená mzda je obvykle vyšší než minimální mzda. Byla zavedena od 1. 1. 2007 podle § 112 odst. 1 zákoníku práce. Je to mzda, na kterou zaměstnanci vznikl nárok ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Mzda – KS program • Typ mzdy – určuje typ mzdy, jakým je zaměstnanec placen, tj. jak bude zpracován navedený tarif. Možné hodnoty: 0 - měsíční plat • 1 - hodinová mzda • 2 - podílová mzda dělnická • 6 - smluvní mzda hodinová • 7 - smluvní mzda měsíční
Mzda – KS program • • • • • •
Třída (platový stupeň): pokud byly tyto hodnoty definovány v rámci popisu pracovního místa, systém je dosadí v závislosti na zvoleném pracovním místě, jinak je možné je zadat přímo. Mzdový stupeň: povinný tehdy , jestliže je v číselníku mzdových tarifů zadaná třída obsažena vícekrát pro různé mzdové stupně. Možné hodnoty mzdových stupňů pro zadanou třídu můžete vybrat z rozbalovacího menu. Platový tarif - měsíční tarif nebo hodinová mzda. U typů mzdy 0 a 1 se kontroluje proti rozsahu zadanému v číselníku mzdových tarifů. Smluvní částky nejsou ničím kontrolovány. Os.hodn. - částka osobního hodnocení. Typ prémií a částka prémií - nepovinné položky, používají se pouze v systému počítaných prémií. Typ prémií lze vybrat z rozbalovacího menu. Potl.dopočtu do min.mzdy - zde můžete zadat potlačení automatického dopočtu do minimální mzdy zaměstnance.
Datum - KS program • Zahájení prac.poměru - u pracovního poměru s číslem 0 se implicitně zobrazí datum nástupu z evidence zaměstnance, u dalších je nutné datum zadat. Důvod nást. - je možné dle zadaného číselníku zadat důvod nástupu, pro statistické účely. • Ukončení prac.poměru - informativní položka, zadává se přes záložku Ukončení. • Důvod ukončení - informativní položka, zadává se přes záložku Ukončení.
