Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. Rozpracovaná verze k

Studie proveditelnosti - Revitalizace vrchu Háj

1.

ZÁKLADNÍ INFORMACE...................................................................................................................... 3 1.1 1.2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŽADATELI, PŘEDKLADATELI PROJEKTU .............................................................. 3 ÚVOD KE STUDII PROVEDITELNOSTI ........................................................................................................ 3

2. VÝCHOZÍ STAV PŘED REALIZACÍ PROJEKTU, ODŮVODNĚNÍ REALIZACE PROJEKTU .......................................................................................................................................................... 6 2.1 2.2

VÝCHOZÍ STAV PŘED REALIZACÍ PROJEKTU .............................................................................................. 6 ODŮVODNĚNÍ REALIZACE PROJEKTU ...................................................................................................... 8

3. POPIS PROJEKTU A JEHO AKTIVIT, ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN, ETAPY, HARMONOGRAM .......................................................................................................................................... 10 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.7

INVESTOR PROJEKTU ............................................................................................................................ 10 SHRNUTÍ PROJEKTU.............................................................................................................................. 10 NÁVAZNOST PROJEKTU NA CÍLE A PRIORITY REGIONÁLNÍ A CELOSTÁTNÍ POLITIKY ................................. 14 ROZPOČET PROJEKTU ....................................................................................................................... 18 LOKALITA PROJEKTU ......................................................................................................................... 18 ETAPY INVESTIČNÍHO PROJEKTU ........................................................................................................... 24 Předinvestiční fáze .......................................................................................................................... 24 Fáze investiční................................................................................................................................. 26 Fáze provozní ................................................................................................................................. 28 Fáze poprovozní ............................................................................................................................. 30 VARIANTNÍ ŘEŠENÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI ........................................................................................ 30

4. VEŠKERÉ OČEKÁVANÉ PŘÍNOSY PROJEKTU, VLIV PROJEKTU NA KVALITU A ROZSAH POSKYTOVANÝCH SLUŽEB................................................................................................... 31 4.1

ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN ................................................................................................................ 32

5. ANALÝZA TRHU, NABÍDKA, POPTÁVKA, MARKETINGOVÝ MIX, NABÍDKA OBDOBNÝCH SLUŽEB V MÍSTĚ REALIZACE PROJEKTU ............................................................... 34 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.3 5.4 6.

MANAGEMENT PROJEKTU A ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ........................................................ 45 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10

7.

ANALÝZA TRHU A ODHAD POPTÁVKY ................................................................................................. 34 ANALÝZA NABÍDKY ............................................................................................................................. 37 Cykloturistika .................................................................................................................................. 37 Střediska zimních sportů a turistiky.................................................................................................. 38 MARKETINGOVÁ STRATEGIE ................................................................................................................. 39 MARKETINGOVÝ MIX............................................................................................................................ 40 PŘEDKLADATEL PROJEKTU, INVESTOR A BUDOUCÍ PROVOZOVATEL ................................................ 45 ZKUŠENOSTI PŘEDKLADATELE S PODOBNÝM TYPEM PROJEKTŮ ...................................................... 45 MANAGEMENT PROJEKTU VE FÁZI PŘEDINVESTIČNÍ ......................................................................... 46 MANAGEMENT PROJEKTU VE FÁZI INVESTIČNÍ .................................................................................. 46 MANAGEMENT PROJEKTU VE FÁZI PROVOZNÍ ................................................................................... 47 PARTNERSTVÍ ....................................................................................................................................... 47 LIDSKÉ ZDROJE ................................................................................................................................. 47 SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ, ZAŠKOLOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ................................................ 48 DOSTUPNOST ZAMĚSTNANCŮ, VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ,.......................................................................... 49 MZDOVÉ A OSTATNÍ NÁKLADY ............................................................................................................ 50

TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ PROJEKTU .......................................................... 51 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

LOKALITA STAVENIŠTĚ ......................................................................................................................... 51 POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ................................................................................................................ 51 ORGANIZACE VÝSTAVBY ...................................................................................................................... 51 OPRAVY A ÚDRŽBA.............................................................................................................................. 52 SOUPIS NEMOVITOSTÍ A POZEMKŮ DOTČENÝCH STAVBOU ..................................................................... 52 DOPAD PROJEKTU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................... 52

Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

1

Studie proveditelnosti - Revitalizace vrchu Háj POTŘEBA A ZAJIŠTĚNÍ OBĚŽNÉHO A INVESTIČNÍHO MAJETKU.................................... 56

8.

8.1 POTŘEBA A ZAJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍHO MAJETKU ...................................................................................... 56 8.1.1 Celková kalkulace investičních nákladů ................................................................................. 56 8.1.2 Provozní náklady............................................................................................................................. 57 9.

PODROBNÝ FINANČNÍ PLÁN ......................................................................................................... 59 9.1 9.2 9.3 9.4 9.4.1 9.5

10.

UDRŽITELNOST PROJEKTU........................................................................................................ 66

10.1 10.2 10.3 11.

INSTITUCIONÁLNÍ ............................................................................................................................... 66 FINANČNÍ ........................................................................................................................................... 67 PROVOZNÍ.......................................................................................................................................... 71 ANALÝZA RIZIK A JEJICH PŘEDCHÁZENÍ ................................................................................ 72

11.1 11.2 11.3 12.

DETAILNÍ PŘEHLED VÝDAJŮ VE FÁZI INVESTIČNÍ A PROVOZNÍ........................................................... 59 KALKULACE NABÍZENÝCH SLUŽEB ..................................................................................................... 60 PŘEHLED TRŽEB ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ ......................................................................................... 61 PŘEHLED CASH-FLOW ....................................................................................................................... 62 Plán průběhu Cash Flow .................................................................................................................. 63 ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍHO KRYTÍ INVESTIČNÍ A PROVOZNÍ FÁZE ........................................................... 64

ANALÝZA RIZIK ................................................................................................................................... 72 VYHODNOCENÍ RIZIK .......................................................................................................................... 74 ŘÍZENÍ RIZIK PROJEKTU ..................................................................................................................... 75 ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ PROJEKTU ................................................................................... 76

Přílohy: Přehled nákladů v provozní etapě Personální zajištění a náklady na mzdy v provozní etapě Přehled výnosů v provozní etapě Výsledovka projektu Cash Flow projektu Vyhodnocení finanční rentability projektu Předloha pro řízení rizik projektu Rozpočet projektu


2


1. Základní informace V této kapitole by měly být uvedeny následující údaje: účel, pro který je studie proveditelnosti zpracována a k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách.

1.1

Základní informace o žadateli, předkladateli projektu

Předkladatelem projektu a Evropské unie je město Aš.

žadatelem o jeho spolufinancování ze Strukturálních fondů

Základní informace Název: Sídlo: IČO: DIČ: Právní forma: Statutární zástupce: Telefon: Fax: E-mail: Hlavní manažer projektu: Telefon: Fax: E-mail:

1.2

Město Aš Kamenná, č. p. 52 , 352 01 Aš 00253901 CZ00253901 obec (právnická osoba) Mgr. Dalibor Blažek, starosta města +420 354 524 211 +420 354 524 242 [email protected] Petr Svárovský, vedoucí odd. projektů projektový manažer +420 354 524 254 +420 354 524 259 [email protected]

Úvod ke studii proveditelnosti

Studie proveditelnosti byla zpracována jako podklad pro doložení a zdůvodnění ekonomické a technické proveditelnosti projektu „Revitalizace vrchu Háj“. Je základním zdrojem informací pro legitimizaci vlastního záměru a pro eliminaci předvídatelných rizik projektu. Je rovněž účinným nástrojem v procesu projednávání a technické přípravy projektu, poskytuje směrodatné informace pro vyhodnocení navrhovaného záměru. Účelem studie proveditelnosti je prokázat tyto skutečnosti: •

byla vybrána vhodná varianta řešení ;

•

byly přesně odhadnuty potřebné finanční prostředky;

•

byla prokázána trvalá udržitelnost investice a specifikovány všechny podmínky pro její dlouhodobé provozování;

•

byla identifikována všechna potenciální rizika.


3


Studie proveditelnosti pracuje s jednou variantou, cílem je podrobné posouzení nákladů investiční fáze a nákladů a výnosů fáze provozní, celkové efektivity projektu jak finanční, tak ekonomické. Metodika zpracování Studie proveditelnosti byla vypracována v prosinci roku 2006 na základě aktuální závazné metodiky zveřejněné Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, s využitím standardních metod pro hodnocení efektivnosti a návratnosti vložených finančních prostředků. Přesný popis metodiky je uveden v příslušných kapitolách. Vlastní úspěšnost realizace projektu je podmíněna těmito skutečnostmi: •

kvalitní příprava investičního záměru v průběhu předinvestiční fáze projektu;

•

zajištění spolufinancování projektu.

Odborní konzultanti projektu Dalibor Blažek – město Aš, starosta města Petr Svárovský – město Aš, Finanční odbor – manažer dotací

Zhotovitel studie proveditelnosti Název:

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

Sídlo:

Velká Hradební 3118/48

IČO:

60279524

DIČ:

CZ60279524

Kontaktní osoba:

Bc. Irena Kvízová, Ing. Martin Merker

Telefon:

+420 476 206 538, linka 218

Fax:

+420 476 706 331

E-mail:

[email protected]

Technické podklady dodali: M-Projekt Ing. arch. Luboš Mašek Náměstí Krále Jiřího 5 350 02 Cheb


4


Přehled literatury použité pro vypracování studie •

Přehled hospodaření města Aš za roky 2003 - 2005

•

Struktura a počty zaměstnanců, kalkulace mzdových nákladů

•

Statistický bulletin Karlovarského kraje, Český statistický úřad

•

Statistická ročenka Karlovarského kraje

•

Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka, Ing. P. Sieber, MMR ČR

•

Studie proveditelnosti, metodická příručka, Ing. P. Sieber, MMR ČR

•

Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů - EU

•

Veřejné projekty a veřejné zakázky, F. Ochrana

•

Finanční analýzy, Sovová a kolektiv

•

Finanční analýza, Bankovní institut

•

Podnikatelský plán a investiční rozhodování, J.Fotr

•

Projektové dokumentace

•

Strategie rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje,

•

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR,

•

Návštěvnost IC ve městě Aš

•

Mapové podklady Geodis Brno.


5


2. Výchozí stav před realizace projektu

realizací

projektu,

odůvodnění

V této kapitole jsou uvedeny informace dokládající výchozí stav před realizací projektu, a to zejména výchozí podobu skutečností, jež mohou být realizací projektu dotčeny. V úzké návaznosti je zde pak odůvodněna vlastní realizace projektu.

2.1

Výchozí stav před realizací projektu

Záměr revitalizace vrchu Háj vyplynul z nutnosti vytvoření rekreačního zázemí města Aš. Využití vrchu Háj pro účely cestovního ruchu předpokládá využívání této lokality nejen obyvateli města, ale zejména návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Cílem revitalizace je tak maximální zpřístupnění turisticky nejatraktivnější část města a vytvoření zázemí pro aktivní odpočinek i sportovní vyžití. V lokalitě vrchu Háj se nachází lyžařský areál s dlouholetou tradicí, který provozuje investor Sportovní klub Boubín. Na vrcholu kopce je zázemí oddílu běžeckého lyžování, který zde v zimních měsících upravuje běžecké stopy. V letní sezóně je vrch Háj využíván k procházkám a běžci i cyklisty.

Město Aš – Centrum Ašského výběžku


6


Detailní popis výchozího stavu jednotlivých stavebních objektů: SO 01 Příjezdová komunikace na p.p.č.3550/1, 1774/2, 3548, k. ú. Aš Hlavní příjezdová komunikace nepostačuje kapacitně provozu. V současnosti na parkoviště vede komunikace šířky 4 m bez chodníků. Srážková voda stéká částečně do příkopů.

SO 02 Parkoviště na p.p.č.1576/1 Jako parkoviště v současné době slouží plocha zasahující do p.p.č.1576/1. Plochu protíná příjezdová komunikace. Povrch je tvořen živičným krytem v části severně od komunikace a travnatou plochou jižně od komunikace. Celková plocha využívaná v současnosti k parkování je 250 m2.

SO 03 Rekonstrukce vycházkové trasy na p.p.č.3819/1(za Kellerem) Trasa stávající cesty začíná na konci ulice Lipová cesta a vede dále nejprve strmě vzhůru. Po cca 200 m se cesta dostává na hranici lesa a dále pokračuje podél tohoto lesa. Cesta ústí na parkoviště SO 02. Z větší části se jedná o klasickou polní cestu, místy jsou patrné zbytky štětového zpevnění. Celková délka trasy je cca 670 m.

SO 04 Vycházková trasa na p.p.č.1422/8, p.p.č.3527. Jedná se o lesní cestu hojně využívanou k procházkám, které spojuje parkoviště SO 02, vede napříč areálem sjezdové lyžování a dále obepíná celý vrch. Cesta končí u stávající již navržené historické cesty, na kterou je již vydáno SP. Cestu kromě turistů využívají také dřevaři a proto je vlivem těžby značně namáhána. V části je cesta rozdělena na spodní a horní rameno. Celková délka cest je 4500 m.

SO 05 Výstavba areálu rekreačních sportů Na úpatí pod závěrečným stoupáním k vrcholu s rozhlednou – v blízkosti parkoviště - se nachází rušená lesní školka. Toto místo je ideální pro vytvoření zázemí pro rekreační aktivity.

SO 06 Výstavba kanalizace pro vrch Háj V současnosti se v lokalitě projektu kanalizace nenachází. V horní třetině JZ svahu se nachází malé jezírko s plochou hladiny cca 150 m2, které je napájeno pramenem vyvěrajícím v jeho blízkosti. Voda z jezírka stéká směrem k ulici Kmochova, kde je svedena uliční vpustí do městské kanalizace. Městská kanalizace je v současné době smíšená a správce se potýká s problémy způsobenými přebytkem dešťových vod. Jezírko není legalizované vodní dílo. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

7


SO 07 Cyklostezka k parkovišti Tato cyklostezka bude tvořit přístupovou komunikaci oddělenou od hlavní přístupové komunikace k parkovišti pod vrchem Háj. Její začátek bude na konci ulice Dlouhá, kde bude pokračovat úvozovou cestou až ke křížení s hlavní přístupovou komunikací. Podél této bude pokračovat k parkovišti.

SO 08 Vodovodní přípojka Stavební objektů a tábořiště budou napojeny na vodovodní řad, který vede v blízkosti parkoviště.

SO 09 Přípojka elektro V lokalitě se nachází stávající trafostanice s výkonem 250 kW,na kterou je v současnosti napojen lyžařský areál, restaurace, vodojem a zesilovače. Je nezbytné zasíťovat plochy, na nichž bude vybudováno sportoviště a tábořiště.

2.2

Odůvodnění realizace projektu

Město Aš v současné době nedostatečně využívá svůj potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, dílčí příčinou této skutečnosti jsou nedostatky v základní infrastruktuře cestovního ruchu, zejména v počtu a kvalitě zařízení pro trávení volného času, zejména pak absence dostatečného množství sportovních zařízení. Předpokladem dalšího rozvoje lokality vrchu Háj je její vybavení technickou infrastrukturou související s dalšími perspektivně připravovanými projekty zaměřenými na rozvoj cestovního ruchu. Jedná se o integrovaný projekt, jehož cílem je komplexní revitalizace a ekonomické využití přírodní lokality v zázemí města, která by v budoucích letech měla být stěžením produktem cestovního ruchu, naplňujíce dlouhodobou strategickou vizi města Aše jakožto cíle lázeňské turistiky. Projekt svým významem výrazným způsobem rozšiřuje nabídku turistických služeb celého Ašského výběžku a přilehlých lázeňských center na české i německé straně hranice. Obecné cíle projektu: • Multiplikační efekty projektu s ostatními rozvojovými projekty v regionu; • Vytvoření zázemí pro vznik nových produktů v oblasti cestovního ruchu; • Vznik nových pracovních příležitostí a posílení ekonomiky regionu; • Prosazení města Aš jako atraktivní turistické destinace; Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

8


• Zlepšení nabídky možností trávení volného času jak pro návštěvníky, taky obyvatele města; Specifické cíle projektu: • Zvýšení kapacity a kvality služeb v oblasti cestovního ruchu; • Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro město i soukromé podnikatele prostřednictvím zvýšení počtu návštěvníků města, • Prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků ve městě, • Zajištění dopravní dostupnosti, bezpečnosti silničního provozu.

Obecné zdůvodnění přínosu realizace projektu: • Realizace projektu „Revitalizace vrchu Háj“ doplní chybějící infrastrukturu v oblasti cestovního ruchu, zejména zařízení umožňujících trávit volný čas aktivně; • V rámci tohoto projektu bude vybudována potřebná technická infrastruktura, jež je nezbytná k dalšímu rozvoji tohoto rekreačního zázemí města; • Předkládaný projekt vytvoří 8 nových pracovních míst; 1 novou stravovací kapacitu, 1 novou ubytovací kapacitu, 1 nové sportovní zařízení, novou cyklostezku a vycházkovou trasu. • Předkládaný projekt je v souladu se všemi národními, krajskými a regionálními rozvojovými dokumenty, jeho spolufinancování ze Strukturálních fondů a státního rozpočtu je tedy legitimní; • Město Aš realizovalo v minulosti řadu investičních akcí v celkové výši přes 300 mil. Kč; pro realizaci projektu ve všech jeho fázích město disponuje kvalitním projektovým týmem, pro spolufinancování projektu vyčlenilo potřebné finanční zdroje (rozhodnutí zastupitelstva); • Projekt je úzce provázán a koordinován s ostatními aktivitami realizovanými na regionální i nadregionální úrovni, lze proto očekávat silný synergický efekt předkládaného projektu s těmito rozvojovými aktivitami. • Předkládaný projekt plně respektuje potřebu partnerství při iniciaci, přípravě a realizaci projektu, s ohledem na budoucí podobu a funkčnost jednotlivých částí projektu. • Předkládaný projekt akceptuje princip rovných příležitostí ve všech ohledech.


9


3. Popis projektu a jeho aktivit, analýza cílových skupin, etapy, harmonogram Tato kapitola obsahuje komplexní popis hlavních charakteristik projektu a jeho etap. Jsou zde zodpovězeny základní otázky, jaký je název, smysl a zaměření projektu, jaké služby případně produkty budou díky projektu poskytovány a jaký problém řeší, kdo je investorem (resp. vlastníkem či provozovatelem) projektu, jaká je kapacita (velikost) projektu a jaká je jeho lokalizace, jakými etapami projekt prochází a čím jsou specifické, jak řešeno variantní zpracování v rámci studie a jaká jsou ostatní významná specifika projektu.

3.1

Investor projektu

Předkladatelem projektu a Evropské unie je město Aš.

žadatelem o jeho spolufinancování ze Strukturálních fondů


3.2


Shrnutí projektu

Hlavním cílem investičního záměru „Revitalizace vrchu Háj“ je rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ve městě Aš. Projekt je zaměřen především na budování infrastruktury cestovního ruchu pro využití volného času a na rozšíření spektra služeb poskytovaných návštěvníkům města. Předmětem projektu je vytvoření rekreačního centra, jež bude rekreantům, turistům i místním obyvatelům nabízet aktivní možnosti rekreačního a sportovního vyžití.


10


Aktivity projektu: Výstupem projektu „Revitalizace vrchu Háj“ budou nové prvky infrastruktury cestovního ruchu v atraktivním přírodním zázemí města, které rozšíří nabídku trávení volného času nejen pro návštěvníky, ale i obyvatele města: V průběhu realizace projektu vzniknou tyto stavební objekty: SO 01 Příjezdová komunikace na p. p. č.3550/1, 1774/2, 3548, k. ú. Aš SO 02 Parkoviště na p. p. č.1576/1 SO 03 Rekonstrukce vycházkové trasy na p. p. č.3819/1(za Kellerem) SO 04 Vycházková trasa na p. p. č.1422/8 ,p. p. č.3527 SO 05 Výstavba areálu rekreačních sportů SO 06 Výstavba kanalizace pro vrch Háj SO 07 Cyklostezka k parkovišti SO 08 Vodovodní přípojka SO 09 Přípojka elektro Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

11


Detailní popis aktivit: SO 01 Příjezdová komunikace Nová komunikace zabezpečí obousměrnou průjezdnost i v zimních měsících. Bude oddělen pruh pro chodce, případně cyklisty. Na trase budou navržena místa pro umístění laviček. Bude vyřešeno i odvodnění komunikace, přeložka veřejného osvětlení , sadové a terénní úpravy okolí komunikace, posunutí hřbitovní zdi k dosažení. Délka rekonstruované komunikace bude 500 m.

SO 02 Parkoviště Nové parkoviště vytvoří homogenní parkovací plochu, zorganizuje provoz na parkovišti a maximálním využitím pozemků pro stání maximálního počtu vozidel včetně vyřešení odvodnění s napojením na kanalizaci SO 06. Bude řešeno také veřejné osvětlení (VO).

SO 03 Rekonstrukce vycházkové trasy Úpravy stávající cesty je navržena tak, aby vznikla vycházková turistická trasa. Vhodně budou umístěny příčné odvodňovací prahy (např. z dřevěných kulatin) a odpočívadla s umístěním informačních tabulek. V horní části vycházkové trasy bude provedena úpravy stromů.

SO 04 Vycházková trasa Cesta bude rekonstruována tak, aby vytvořila lesní komunikaci pro pěší a cyklisty s povrchem například ze štěrkodrtě. Bude provedeno pročištění okolního porostu, na trase budou osazena odpočívadla s informačními tabulemi o zajímavostech týkající se lokality (naučná stezka). Bude vyřešeno křížení této cesty s pohybem lesních strojů a vymezena místa se zvýšenou únosností konstrukčních vrstev nové komunikace.

SO 05 Výstavba areálu rekreačních sportů Tento stavební objekt zahrnuje rekreační sportoviště s přírodními povrchy. Součástí areálu bude tábořiště/kemp, univerzální kurt na míčové hry, malé fotbalové hřiště, minigolf, dětské hřiště s přírodními prvky, lezecká stěna, petanque, ruský kuželník atp..

Součástí tohoto areálu bude správcovský objekt, v němž kromě kancelář pro zaměstnance zajišťující provoz areálu bude umístěno rovněž infocentrum, půjčovna sportovních potřeb, občerstvení a sociální zařízení pro návštěvníky a zaměstnance a kompletní TZB, včetně vytápění. V rámci tohoto stavebního objektu bude řešeno i rozmístění a tvar dalších objektů -klubovna sportovního oddílu, turistická ubytovna a jejich napojení na inženýrské sítě. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

12


Budou provedeny parkové úpravy lokality, nová výsadba stromů apod. V rámci areálu budou zhotoveny štěrkové chodníčky, obslužné komunikace a veřejné osvětlení, oplocení. Mimo oplocený areál bude umístěno sociální zařízení pro tábořiště a přípojka elektro. Budou provedeny potřebné terénní úpravy a kácení. Celý areál bude obkroužen in-line skate okruhem, který bude v zimním období využitelný jako běžecký ovál.

SO 06 Výstavba kanalizace pro vrch Háj Navržená kanalizace pro vrch Háj vyřeší odvádění srážkových vod ze zpevněných ploch ve vyznačených lokalitách (rekreační sportoviště, parkoviště, příjezdové komunikace) a splaškovou kanalizaci z objektů na vrcholu i v okolí hlavního parkoviště. (Na vrcholu vrchu Háj je plánováno v budoucnu napojení restaurace, ubytovny s celkovou kapacitou alespoň 150 lůžek a výstavba horské ubytovny hotelového typu s předpokládanou kapacitou 100 lůžek.) Kanalizace bude oddělená na dešťovou a splaškovou. Bude využito přírodního jezírka jako záchytné nádrže pro srážkovou vodu. Jezírko bude vyčištěno, bude upravena výpusť. Splašková kanalizace bude sváděna novou větví kanalizačního řadu z vrcholu kopce do ulice Kmochova. Délka nového kanalizačního řadu bude cca 1300 m. Kanalizace bude navržena v zeleném pásu podél komunikace.

SO 07 Cyklostezka k parkovišti Tato cyklostezka bude tvořit přístupovou komunikaci oddělenou od hlavní přístupové komunikace k parkovišti pod vrchem Háj. Její začátek bude na konci ulice Dlouhá, kde bude pokračovat úvozovou cestou až ke křížení s hlavní přístupovou komunikací. Podél této bude pokračovat k parkovišti.

SO 08 Vodovodní přípojka Tato přípojka zajistí napojení všech stavebních objektů a tábořiště na vodovodní řad, který vede v blízkosti parkoviště.

SO 09 Přípojka elektro V lokalitě se nachází stávající trafostanice s výkonem 250 kW,na kterou je v současnosti napojen lyžařský areál, restaurace, vodojem a zesilovače. SO 09 zajistí zasíťování sportoviště a tábořiště.


13


3.3

Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky

Předkládaný projekt je v souladu se všemi národními, krajskými i regionálními rozvojovými dokumenty, včetně těch, které se cestovním ruchem přímo zabývají. Koresponduje s vybranými cíli a prioritami stanovenými v těchto základních rozvojových dokumentech České republiky, Regionu soudržnosti Severozápad, Karlovarského kraje a mikroregionu Ašsko. Strukturální fondy (2007 - 2013) - Integrovaný operační program Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu Oblast intervence 3.2 a nadregionálního významu

Podpora budování destinací cestovního ruchu

národního

Návrh koncepce státní politiky cestovního ruchu (2007-2013) Priorita 2: Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu

Opatření 1: Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Opatření 3: Zkvalitňování služeb cestovního ruchu Opatření 4: Podpora trvale udržitelného cestovního ruchu

Strategie regionálního rozvoje České republiky (2007 – 2013) PO 6: Cestovní ruch P.6.2 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Cíl priority Rozvíjet základní a doplňková zařízení cestovního ruchu a zkvalitnit informační obsluhu v cestovním ruchu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Priorita 1. rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území Cíl 1.1. Podmínky pro výstavbu cyklistické infrastruktury Cíl 1.2. Bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu Cíl 1.3. Cyklistika a integrovaný dopravní systém Priorita 2. Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

14


Cíl 2.1. Vytváření podmínek k podpoře cykloturistiky. Cíl 2.2. Využití cykloturistiky pro obnovu venkova. Cíl 2.3. Zajištění přípravy čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU.

Priorita 3. Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví Cíl 3.1. Regulace a podpora cyklistiky z pohledu ochrany (environmentálně) cenných území (zvláště chráněných). Cíl 3.2. Rozvoj cyklistiky v území Cíl 3.3. Zajištění ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty a dalších osvětových programů k podpoře cyklistiky a zdravého životního stylu.

Regionální operační program NUTS II Severozápad (2007 – 2013) Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Prioritní osa 4: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Program rozvoje Karlovarského kraje Prioritní osa č. 4: Doprava a technická infrastruktura (dílčí cíl 2. Rozvoj technické infrastruktury kraje pro zvýšení rozvojového potenciálu kraje) Prioritní osa č. 5: Životní prostřední, ochrana přírody a krajiny (zejm. dílčí cíl 4. Využití krajinného a přírodního potenciálu) Prioritní osa č. 6: Cestovní ruch, lázeňství, kultura a památková péče (zejm. dílčí cíl 1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a nabídky služeb v cestovním ruchu a lázeňství)

Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji Dle této strategie má Sdružení Ašsko na svém území vybudovaný kompletní funkční systém cyklotras. V budoucnu se bude soustředit na zkvalitňování povrchů a doprovodnou infrastrukturu, která vytvoří potřebné zázemí na cyklotrasách a také na zvýšení informovanosti o tomto produktu. Navrhovaný záměr je plně v souladu s touto střednědobou strategií.

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko na léta 2007 – 2013 Prioritní osa 1 - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

15


OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko na léta 2007 – 2013 Prioritní osa 2 - Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji Dlouhodobé a krátkodobé cíle: 1.1.Vytvoření nástrojů dlouhodobé podpory infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství 1.1.1. Vytvoření podpůrného programu pro investice do oblasti cest. ruchu a lázeňství •

výstavba a zkvalitňování kempů (modernizace jejich vybavení, zvyšování standardu),

1.2. Trvalé zlepšování dopravní dostupnosti středisek cestovního ruchu 1.2.1. Vytvoření dopravního naváděcího systému k turistických cílům (jednotné a přehledné turistické značení) •

Vybudování racionálního systému regionálních cyklistických cest, přeshraničně propojených a návazných na mezinárodní systém

•

Obnova a vytváření nových naučných stezek (informační panely, pěší cesty, odpočívadla)

•

Obnova a rozšiřování turistických stezek, zejména přeshraničních

1.2.2. Budování parkovišť a odstavných ploch •

Vytvoření systému výchozích parkovišť k turistickým cílům, trasám a aktivitám

•

Budování doprovodné dopravní infrastruktury pro usměrňování automobilové dopravy při cestovním ruchu (rozvoj navigačních systémů, budování záchytných parkovišť i výchozích parkovišť turistických cílů a okruhů a podpora hromadné dopravy v turisticky atraktivních lokalitách)

2.1. Zvýšení tvorby nových produktů a produktových balíčků využívajících potenciálu regionu 2.1.1. Zajištění nabídky regionálních a celokrajských turistických produktů a produktových balíčků •

Tvorba moderních produktů cestovního ruchu a lázeňství: lázeňské a wellness pobyty, cykloturistika, tematické trasy (Burgenstrasse), stezky dědictví (s důrazem na využití historických a technických památek, jež jsou pro region typické a v rámci ČR jedinečné, kongresová turistika, městský cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, montánní cestovní ruch, venkovský cestovní ruch, pro rodiny s dětmi, seniory a handicapované občany, wellness, rekreačně sportovní aktivity

2.3. Zvýšení přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

16


2.3.1. Tvorba přeshraničních turistických produktů v oblasti cestovního ruchu a lázeňství •

Vytváření společných přeshraničních turistických produktů a programů (lázeňství v srdci Evropy, přeshraniční lyžařské možnosti, přeshraniční zahradnické výstavy, přeshraniční tematické trasy – Burgenstrasse, po stopách J.W. Goetha, přeshraniční Geopark, přeshraniční turistické stezky a přeshraniční cyklistické cesty, přeshraniční veřejná doprava – cyklookruhy, železniční okruhy, lanovky, přeshraniční slavnosti atd.

4.1. Vytváření image kraje jako významné turistické destinace Tento dokument uvádí, že budováním cyklostezek a dalších doporučených tras pro pěší turistiku i mototuristiku bude dosaženo turistického zhodnocení méně významných a mimo hlavní turistické trasy ležících pamětihodností (památek, přírodních zajímavostí, památných stromů, vývěrek minerálních pramenů, geologických zajímavostí.

Strategie rozvoje mikroregionu Ašsko Strategický cíl 2: Rozvoj cestovního ruchu Opatření 2.1: Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a služeb v cestovním ruchu Opatření 2.2: Marketing CR a tvorba nových produktů Opatření 2.3: Zachování a obnova kulturních a přírodních památek Strategický cíl 3: Zkvalitňování dopravní a technické infrastruktury Opatření 3.1: Výstavba, modernizace a údržba dopravní sítě; zajištění dopravní obslužnosti území Opatření 3.2: Výstavba a údržba cyklostezek a cyklotras Opatření 3.3: Obnova a výstavba sítí technické infrastruktury

Strategie rozvoje města Aš •

Cíl 1. Kooperovat v rámci pravidel tržního prostředí pro rozvoj města v zájmu všech aktérů

•

Cíl 2. Ašská jedinečnost produktů (výrobků i služeb) všech podnikatelů, škol, kulturních, zdravotních, sportovních i jiných zařízení a institucí na základě vlastní tvořivosti a dovednosti nebo fortelu s možnou oporou ve starších či novodobých tradicích. Tím tvořit nový image města s logem a sloganem ašské jedinečnosti.

•

Cíl 3. Město vlídné a přitažlivé pro návštěvníky tuzemské i zahraniční.


17


•

Cíl 5. Město všestranných celoročních tělovýchovných, sportovních, sportovněrekreačních, turistických , rekondičních a rehabilitačních možností s významnou nabídkou pro cestovní ruch.

•

Cíl 6. Město atraktivní, dobrodružné a vzrušující zábavy s prožitky umožňujícími vymanit se ze všedních stereotypů lidí z ČR i ze zahraničí.

3.4

Rozpočet projektu

Celkové náklady projektu Nákladová položka Nákup materiálu (spotřební, pomocný) Ostatní - Vybavení objektů Náklady na publicitu (informační tabule, pamětní desky) Náklady na výběrová řízení Náklady na poradenství, expertní, konzultační a jiné služby Právní služby Finanční služby (poplatky,záruky atd.) Náklady na marketing Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost) Projektová dokumentace autorské dozory) Stavební části stavby DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu Celkové náklady projektu

3.5

Náklad v Kč s DPH 400 000 Kč 500 000 Kč 60 000 Kč 200 000 Kč 500 000 Kč 40 000 Kč 6 000 Kč 300 000 Kč 1 200 000 Kč 480 000 Kč 48 000 000 Kč 9 820 340 Kč 61 506 340 Kč

Lokalita projektu

Vrch Háj a přírodní park Smrčiny

Přírodní park Smrčiny se nachází v nejzápadnějším cípu České republiky, v Ašském výběžku. Smrčiny částečně zasahují také za hranice republiky do Německa, jsou členitou pahorkatinou, jež je součástí Krušnohorské hornatiny. Nejvyšším místem je vrch Háj, který dosahuje nadmořské výšky 758 m a je dominantou města Aš. Na jeho vrcholu se nachází 34 m vysoká rozhledna, která umožňuje výhled do širokého okolí. Je tak nejvyhledávanějším turistickým cílem v regionu. Ašsko křižuje řada cyklostezek. V zimním období je možné navštívit lyžařský areál s několika sjezdovkami na vrchu Háj, které jsou vhodné především pro mírně pokročilé lyžaře. Je odtud také možné vyrazit na upravené běžecké trati.


18


Město Aš Předkládaný projekt bude realizován v katastrálním území města Aš. Město Aš se z hlediska daných územně statistických jednotek NUTS 1 nachází na území: NUTS I – Česká Republika NUTS II – Severozápad NUTS III – Karlovarský kraj NUTS IV – Okres Cheb NUTS V – Město Aš Z hlediska územního členění ČR vypracovaného agenturou CzechTourism se Aš nachází v tomto turistickém regionu (jednotlivé regiony jsou definovány jako území, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů) a této turistické oblasti (jejich specifikace slouží především pro domácí cestovní ruch):

Turistický region č. 7 – Západočeské lázně

Turistická oblast č. 14 – Západočeský lázeňský trojúhelník

1

Usnesením vlády České republiky č. 707/1998, k návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické, analytické a pro potřeby Evropské unie, byly po dohodě se Statistickým úřadem Evropských společenství vymezeny statistické územní jednotky NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic) na území České republiky. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

19


Město Aš je nejzápadněji položeným českým městem. Nachází se v Karlovarském kraji, z hlediska správního členění spadá do okresu Cheb. Město Aš leží v Ašském výběžku, ze tří světových stran je obklopeno územím Spolkové republiky Německo (Svobodným státem Bavorsko a Svobodným státem Sasko). Název města pochází z německého názvu ryby – lipanu (die Äsche), jenž se objevuje i ve znaku města. Některé z částí správního území města jsou částí chráněných přírodních parků Smrčiny a Halštrov. Výrazné členitosti krajiny odpovídá také střední nadmořská výška v rozmezí od 507 do 758 m n. m.. Město Aš zahrnuje ve svém správním území 9 částí obce/katastrálních území: Aš, Doubrava u Aše, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Žďár, Dolní Paseky, Horní Pasky, Vernéřov u Aše. Tyto jsou rozčleněny na celkem 19 základních sídelních jednotek. Město Aš se rozkládá na území o rozloze 5 586 ha a podle počtu obyvatel (12 814 k 1. 1. 2005) se řadí na 7. místo ve srovnání s ostatními městy Karlovarského kraje, na 3. místo mezi městy v okrese Cheb. Z hlediska systému územně správního členění České republiky je město Aš součástí obce s rozšířenou působností Aš, hraničící ze tří světových stran se Spolkovou republikou Německo, na jihu s obcí s rozšířenou působností Cheb. Nejvýše položeným bodem je zde vrch Háj (758 m n. m.), který je také místní dominantou. Z celkové výměry území města Aš tvoří zemědělská půda 30 %, lesní půda 55 %, vodní plochy 1 %, zastavěné plochy 2 % a plochy ostatní 12 %.


20


Demografický vývoj města Aš 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1990

2006

K datu SLBD 2001 ( 31. 3. 2001) žilo ve městě Aš 2 152 obyvatel ve věku předproduktivním, tedy 17,1 %, 8 505 obyvatel ve věku produktivním, t. j. 67,6 %, ve věku poproduktivním pak celkem 1 927 obyvatel -15,3 %. Průměrný věk obyvatel města Aš zjištěný při Sčítání lidí, domů a bytů v roce 1991 byl 34,2 let, v roce 2001 dosáhl 37,2 % (nárůst o 8,8 %). Ve srovnání s průměrným věkem obyvatele České republiky (39,3 let) je průměrný věk oproti průměru celostátnímu o 5,6 % nižší. Obyvatelé města Aš tvoří 4,1 % obyvatel Karlovarského kraje, 14,2 % okresu Cheb. Při srovnání podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva v jednotlivých částech obce – města Aš – nejnižší podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel je v Nebesích a Novém Žďáru (46 %) a ve Vernéřově (47 %). Naopak nejvyšší podíl ekonomicky aktivních obyvatel byl zaznamenán v Horních Pasekách – 60 % a v Mokřinách (59 %), v ostatních částech se tato hodnota pohybuje na krajském průměru – cca 53 %. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel města činí 72 % zaměstnanci v pracovním poměru 69 % muži, 75,2 % ženy), 10 % osoby samostatně výdělečně činné, 3,3 % zaměstnavatelé. 71 % všech zaměstnavatelů jsou muži, 69 % všech osob samostatně výdělečně činných jsou muži.


21


Město Aš – Základní charakteristiky Celková katastrální výměra: ha Z toho: Zemědělská půda –ha Lesní půda –ha Vodní plochy –ha Zastavěná plocha – ha Ostatní plochy –ha Katastrální rozloha (ha)

55%

1%

První zmínka o obci z r. 1232 Průměrná nadmořská výška: 666 m n.m. Poloha města: Aš – Karlovy Vary Aš - Praha

2%

km km

Struktura obyvatelstva 12%

0- 14 let 16%

Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) 30%

Zastavěná plocha (ha)

15 - 59 let 68%

Ostatní plochy (ha)

60 + 16%

Počet obyvatel: 12 840 (k 1. 1. 2006) Hustota obyvatel: 230 obyv./km2 Počet katastrů - 9 Počet částí obce – 9 Plynofikace – ANO Vodovod – ANO Kanalizace s napojením na ČOV – ANO Počet ekonomických subjektů: 2 968

Míra nezaměstnanosti: 6,67 % (k 30. 6. 2006) Počet žadatelů o práci: 466 (k 30. 6. 2006) Počet volných pracovních míst: 137 (30. 6. 2006) Pramen: ČSÚ, 2006, Úřad práce Cheb 2006


22


Obec s rozšířenou působností Aš Správní obvod Aš zaujímá rozlohu 143,75 km2 a řadí se tak k nejmenším správním obvodům v Karlovarském kraji. Obec s rozšířenou působností Aš zahrnuje celkem 5 obcí: Aš, Hazlov, Hranice, Krásná a Podhradí. Počtem obyvatel 17 274 je druhým nejmenším obvodem v kraji (za Kraslicemi). Ašský obvod je po Sokolovu se 120 obyvateli na km2 druhým nejhustěji osídleným obvodem v kraji. Správní území obce s rozšířenou působností Aš je identické se správním územím pověřené obce Aš. Zahrnuje celkem 5 obcí, z nichž 2 mají statut města – Hranice a Aš. Z celkové výměry 14 375 ha zaujímá zemědělská půda 38,7 %, dále 48,9 % lesy a 1,2 % zastavěná plocha. Převládá zde textilní a strojírenský průmysl. Území správního obvodu Aš je také hraniční oblastí s Německem a nachází se zde silniční hraniční přechod Aš – Selb Plosberg a pěší přechod Aš Doubrava – Bad Elster. V roce 2003 překročilo na těchto dvou přechodech státní hranici na příjezdu do ČR celkem 3,8 mil. osob

Vymezení obce s rozšířenou působností Aš je důsledkem reformy veřejné správy v české republice. V průběhu tohoto procesu byly zrušeny okresní úřady, jimi zastávané kompetence přešly částečně na obce s rozšířenou působností, částečně na kraje.


23


3.6

Etapy investičního projektu

Projektový cyklus investičního záměru je rozčleněn do čtyř základních fází:

Předinvestiční;

Investiční;

Provozní;

Poprovozní.

3.6.1 Předinvestiční fáze

V průběhu předinvestiční fáze projektu byly realizovány aktivity, jež je možné posuzovat jako přípravné. Z hlediska uznatelnosti nákladů se však do vlastního rozpočtu projektu s největší pravidelností nepromítnou. Předinvestiční fáze (technická a administrativní příprava projektu) je rozdělena do několika klíčových aktivit : a) Zpracování projektové dokumentace Pro projektovou přípravu záměru byly nezbytné tyto činnosti: •

zaměření stávajícího stavu a geodetické zaměření zájmové lokality pro potřeby projektové přípravy;

•

provedení potřebných průzkumů a jejich analýza pro potřeby projektové přípravy;

•

návrh jednotlivých možných alternativ technického řešení a optimalizace výběru navrženého řešení;

•

zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení,

•

zajištění inženýrské činnosti při obstarání všech stanovisek účastníků řízení ve věci vydání územního rozhodnutí,

•

zpracování příslušného návrhu na vydání územního rozhodnutí a zajištění územního rozhodnutí;

•

zpracování dokumentace pro stavební povolení v podrobnostech pro provedení stavby;

•

zajištění inženýrské činnosti při obstarání všech stanovisek účastníků řízení ve věci povolení předmětné stavby;

•

zpracování rozpočtové části a souhrnného rozpočtu.


24


Projektová dokumentace řeší tyto stavební objekty: SO 01 Příjezdová komunikace na p.p.č.3550/1, 1774/2, 3548, k.ú. Aš SO 02 Parkoviště na p.p.č.1576/1 SO 03 Rekonstrukce vycházkové trasy na p.p.č.3819/1(za Kellerem) SO 04 Vycházková trasa na p.p.č.1422/8 ,p.p.č.3527 SO 05 Výstavba areálu rekreačních sportů SO 06 Výstavba kanalizace pro vrch Háj SO 07 Cyklostezka k parkovišti SO 08 Vodovodní přípojka SO 09 Přípojka elektro b) Zpracování studie proveditelnosti Studie proveditelnosti je nezbytným podkladem pro finanční a ekonomické vyhodnocení projektu. Je rovněž povinnou přílohou žádosti o spolufinancování d) Zpracování žádosti pro podání projektu do SROP Zpracování veškerých podkladů (povinných příloh žádosti) které jsou vyžadovány pro projekty žádající o spolufinancování ze Strukturálních fondů EU. Vedle vypracování elektronické žádosti v systému ELZA se jedná zejména o dopracování studie proveditelnosti dle metodiky MMR ČR a aktuálního stavu přípravy projektu, podpis partnerských smluv se subjekty, v jejichž zájmu realizace projektu je a kteří jsou ochotni na podílet se na jeho přípravě a realizaci a v neposlední řadě též získání příslibu bankovního sektoru, a tím i možnosti průběžného financování projektového záměru. e) Vypracování podkladů pro výběrové řízení Příprava a organizace zadávacího řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb.: Zpracování zadávací dokumentace a všech podkladů pro zadávací řízení. Vypracování popisů technických požadavků, plán koordinace dodávek, to vše jako podklad pro zadávací řízení. Odsouhlasení kompletní zadávací dokumentace zadavatelem, zveřejnění zadání veřejné zakázky dle příslušných § zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vydávání zadávací dokumentace zájemcům. Zajištění dodatečných informací k zadávacím podmínkám a prohlídku místa plnění. Příprava všech podkladů pro otevírání obálek a účast při otevírání obálek s nabídkami uchazečů. Organizace a technická asistence při posuzování a hodnocení nabídek. Příprava podkladů pro rozhodnutí zadavatele. Řešení případných námitek, případně přezkumů. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

25


f) Výběrové řízení Zpracování odborného posudku podaných nabídek vyhodnocení nabídek uchazečů, eventuálně za spolupráce zúčastněných profesí projektantů a zadavatele, příprava všech podkladů pro komisi pro hodnocení a posouzení nabídek, účast na zasedání komise. Příprava podkladů pro rozhodnutí zadavatele v této fázi výběrového řízení a oznámení tohoto rozhodnutí uchazečům. Řešení případných námitek, konzultace s právním poradcem specializovaným na veřejné zakázky, vč. vypracování podkladů a připomínek pro uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Současný stav: Příprava projektu je v konečné fázi. Projekt „Revitalizace vrchu Háj“ bude připraven k realizaci po dokončení projektové dokumentace, vydání stavebního povolení. Jedním z posledních potřebných podkladů, které ještě musí být získány, je kladné vyjádření Krajského úřadu Karlovarského kraje k případnému vlivu projektu na životní prostředí a soustavu NATURA 2000.

3.6.2 Fáze investiční Investiční fáze projektu bude rozčleněna do 2 etap, celková doba realizace projektu bude 24 měsíců. Jednotlivé etapy na sebe navazují. Realizace projektu bude zahájena v závislosti na reálných podmínkách daných implementací Strukturálních fondů v období 2007 – 2013. Pro účely zpracování studie proveditelnosti je datum zahájení realizace projektu stanoveno na leden roku 2008 (zadávací dokumentace pro výběrové řízení s největší pravděpodobností stanoví, že pro realizaci jednotlivých staveb bude hledán generální dodavatel). V době trvání jednotlivých etap a jejich časové struktuře se odráží nutnost dostát nárokům klimatických podmínek, jež odpovídají nadmořské výšce, v níž se město Aš nachází.

Struktura etapizace projektu 2008 Etapa I

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

08

09

10

11

12

2009 Etapa II

01

02

03


04

05

06

07

26


2008

Etapa I 01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

08

09

10

11

12

SO 06 - Kanalizace SO 07 - Cyklostezka k parkovišti SO 08 - Vodovodní přípojka SO 09 - Elektro přípojka, veřejné osvětlení SO 10 - Ostatní

2009

Etapa II 01

02

03

04

05

06

07

SO 01 - Příjezdová komunikace SO 02 - Parkoviště pro OA SO 03 – Rekonstrukce vycházkové trasy SO 04 – Vycházková trasa SO 05 – Areál rekreačních sportů

Pozn. Výběrové řízení proběhne v průběhu 3 měsíců od podpisu smlouvy o spolufinancování. Stavební práce

Kolaudace

Vybavení interiérů

Závěrečná zpráva

Výběrová řízení budou zahájena po podpisu smlouvy o spolufinancování projektu ze strany Strukturálních fondů Evropské unie. Podle harmonogramu projektu by tato fáze měla být ukončena na jaře roku 2008, aby mohly být zahájeny stavební práce. Doba výstavby jednotlivých stavebních objektů byla odhadnuta na základě jejich stavebně-technologické náročnosti, poslední stavební práce by měly být ukončeny v říjnu roku 2009, ukončení projektu je naplánováno na 31. 12. 2009. Do doby ukončení projektu byla ponechána 2 měsíční časová rezerva, vzhledem k povinnosti odevzdat závěrečnou zprávu do 2 měsíců od smlouvou daného ukončení projektu v podstatě rezerva 4 měsíční. Fáze investiční trvá (včetně výběrových řízení) od začátku investiční výstavby až do zahájení provozu jednotlivých objektů, je tak jednou z nejnáročnějších etap trvání projektu. Všechny aktivity projektu budou realizovány dodavatelským způsobem. Všechny procedury výběrových řízení a uzavírání dodavatelských smluv se budou řídit pravidly danými řídícími orgány daného dotačního programu - Příručkou pro příjemce a Smlouvou o spolufinancování projektu. Žádný z uznatelných nákladů nesmí být proplacen po 31. 12. 2009. Kontrola plnění harmonogramu jednotlivých prací bude prováděna odpovědnými osobami v pravidelných termínech podle pravidel daných smlouvou o spolufinancování a rovněž Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

27


interním auditem města. Nedílnou součástí těchto kontrolních postupů budou kontrolní dny projektu konané každý týden za účasti investora, odpovědných zástupců dodavatele, dodavatelů autorského dozoru a stavebního dozoru. Dále pak bude realizace projektu reportována pravidelnými průběžnými a etapovými zprávami. Odůvodnění navržených metod realizace projektu:

zkušenosti žadatele s řízením dodavatelských firem v průběhu dříve realizovaných projektů;

žadatel nemá vlastní kapacity k provedení díla, je nezbytné zajištění odborné stavební firmy;

žadatel má odpovídající zkušenosti s realizací projektů spolufinancovaných z fondů EU a s vytvářením projektových týmů.

Pro plynulost a bezproblémovost průběhu jednotlivých fází projektu byly zorganizovány realizační týmy, pověřené řízením projektu. Realizační tým určený vedením města Aš bude provádět pravidelné vyhodnocování průběhu prací na projektu za účasti zodpovědných zástupců zhotovitele a určených členů zastupitelstva města a projektového týmu (schváleno Radou a zastupitelstvem města Aš).

Celkové rozložení nákladů do jednotlivých etap projektu Etapa Etapa I Etapa II Celkové náklady

2008

2009

Celkem

43 970 500 Kč

17 535 840 Kč 43 970 500 Kč

43 970 500 Kč

61 506 340 Kč

17 535 840 Kč 17 535 840 Kč

3.6.3 Fáze provozní Provoz všech objektů a zařízení bude zajištěn městem Aš. Provoz kempu je odhadnut na 5 měsíců v období hlavní turistické sezóny – května, června, července a srpna a září. Potenciálně je zvažován rovněž pronájem tohoto zařízení partnerům, kteří by jej provozovali. Tato skutečnost se však ve studii proveditelnosti neodráží. Jejím úkolem je především zhodnotit technickou, ekonomickou a finanční proveditelnost záměru jako celku.


28


Roční přehled nákladů a výnosů projektu Nákladová položka

Náklady v Kč

Mzdy El.energie Vodné/stočné Odpady Poplatky_telefon Údržba Nákupy zboží Spotř.materiál Servis IT Rozhlas/TV Marketing Pojištění Ost.služby Náklady celkem Výnosy

855 900 Kč 477 467 Kč 102 579 Kč 12 000 Kč 5 000 Kč 50 000 Kč 1 000 000 Kč 10 000 Kč 1 000 Kč 2 000 Kč 30 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 2 625 946 Kč 3 174 000 Kč

Zisk/Ztráta

548 054 Kč

Roční přehled výnosů Stany/ karavany /osoby

Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Fotbalové hřiště Pronájem hrací plochy - Minigolf Pronájem hrací plochy - Lezecká stěna Pronájem - Petangue, ruský kulečník Ubytování - poplatek karavan Ubytování ve stanech - poplatek stan Ubytování ve stanech - poplatek osoba Ubytování ve stanech - poplatek dítě Ubytování ve stanech - poplatek pes Ubytování ve stanech - poplatek auto Půjčování sportovních potřeb Prodej zboží/tržby - občerstvení

Cena /hod/Kč s DPH/průměr

Cena za den

100 100 70 80 250 100 20 80 160

10

Celkem


100 30 40 0 10 70

Výnos

112 500 Kč 112 500 Kč 78 750 Kč 90 000 Kč 281 250 Kč 31 500 Kč 210 000 Kč 252 000 Kč 672 000 Kč 0 Kč 30 000 Kč 73 500 Kč 30 000 Kč 1 200 000 Kč 3 174 000 Kč

29


3.6.4 Fáze poprovozní Charakter jednotlivých výstupů projektu nevyžaduje předběžný požadavek jejich likvidace po uplynutí doby jejich předpokládané životnosti. Ta je řádově plánována na cca 35 let, poté budou jednotlivé stavby a jejich příslušenství modernizovány, rekonstruovány.

3.7

Variantní řešení studie proveditelnosti

Hledání optimální varianty realizace projektu je v současné době velmi ztíženo dosavadní neznalostí konečných verze dokumentů řídících implementaci jednotlivých Strukturálních fondů v České republice (Programových dokumentů a jejich Programových dodatků). Teprve striktně vymezená pravidla, jež budou uveřejněna v průběhu roku 2007, jasně a definitivně vymezí možnosti volby případných variant realizace projektu. Verze studie proveditelnosti zpracovaná k datu 12/2006 proto hodnotí projekt „Revitalizace vrchu Háj“ ze všech daných úhlů pohledu, a to zejména z finančních a ekonomických hledisek jako integrovaný celek zahrnující jednotlivé dílčí části - jak ve fázi předinvestiční, investiční a provozní. Variantní řešení, jež jsou do budoucna zvažována, zohledňují možnost rozložení investiční fáze projektu do více samostatně realizovaných projektů a dále, ve fázi provozní, možnosti předpokládaného pronájmu rekreačního a sportovního areálu, a to za předpokladu finanční efektivity pro rozpočet města.


30


4. Veškeré očekávané přínosy projektu, vliv projektu na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb Celkové náklady projektu „Revitalizace vrchu Háj“ dosahují 61 505 340,Kč, předkládaný projekt tak bude jednou z nejvýznamnější investiční akcí města Aš zaměřenou na rozvoj cestovního ruchu. Pro účely ex-ante, interim a ex-post monitorování projektu byly definovány objektivně ověřitelné indikátory, a to tak aby v každém okamžiku realizace projektu bylo možné porovnat skutečně dosažené hodnoty s hodnotami plánovanými. Pro doložení dalších předpokládaných synergických efektů jsou dále uvedeny indikátory vedlejších dopadů projektu, odhadnuté hodnoty a zdroje pro jejich případné ověření. Objektivně ověřitelné indikátory projektu a zdroje ověření Indikátor

Měrná jednotka

Hodnot a

Vybavenost – sport, rekreace

Kus

5

Osoba

4

Osoba

4

Km

0,5

Kus

1

Vytvořená (přepočtená pracovní místa - ženy Vytvořená (přepočtená) pracovní místa - muži Obnova a rozvoj cyklostezek a cyklotras Nová zařízení cestovního ruchu Posílení ubytovacích kapacit a obslužné infrastruktury Vybavenost – sport, rekreace

Kus m2

Zdroj ověření Kolaudační rozhodnutí Závěrečná zpráva projektu Evidence provozovatelů zařízení Úřad práce Cheb Evidence provozovatelů zařízení Úřad práce Cheb Kolaudační rozhodnutí Závěrečná zpráva projektu Kolaudační rozhodnutí Závěrečná zpráva projektu Kolaudační rozhodnutí Závěrečná zpráva projektu Kolaudační rozhodnutí Závěrečná zpráva projektu

Indikátory vedlejších dopadů projektu a zdroje ověření Indikátor Snížení míry nezaměstnanosti Zvýšení počtu domácích a zahraničních návštěvníků regionu

Měrná jednotka

Odhadovaná hodnota

%

-3%

%


+ 15 %

Případné zdroje k ověření Úřad práce Cheb ČSÚ CzechTurism Provozovatelé ubytovacích zařízení

31


Měrná jednotka

Odhadovaná hodnota

Počet

20

Zvýšení daňové výtěžnosti

Kč

+5%

Prodloužení doby pobytu návštěvníků v regionu

Dny

3

Indikátor Počet sekundárně vytvořených pracovních míst

4.1

Případné zdroje k ověření Úřad práce Cheb Finanční úřad Cheb CzechTurism ČSÚ

Analýza cílových skupin

Tato kapitola je zaměřena na určení cílových skupin – tedy koho se výstupy projektu „Revitalizace vrchu Háj“ budou dotýkat nejvíce, jakých cílových skupin (určených geograficky, tématicky či demograficky). Hledisko geografické: •

návštěvníci z celé ČR;

•

návštěvníci zahraniční (se zaměřením na SRN).

Ačkoliv téměř 80 % území republiky může být pro cizince zajímavé, zůstává hlavním turistickým centrem Praha, která soustřeďuje téměř 70 % zahraničních návštěvníků. Trendy domácí návštěvnosti mají podobný charakter jako zahraniční návštěvnost, tj. koncentrace do turisticky nejatraktivnějších míst a oblastí, s větším důrazem "služebního a obchodního" cestovního ruchu ve městech. Z hlediska ubytovaných návštěvníků také převládá letní sezóna (cca 65 % ).

Hledisko tématické: •

Návštěvníci preferující:

městskou turistiku;

kulturně poznávací turistiku;

rekreační pobyty;

venkovskou turistiku;

agroturistiku.

ekoagroturistiku

ekoturistiku


32


Hledisko demografické: Cílovou skupinou projektu z hlediska demografického jsou všechny věkové skupiny, neboť zájem o turistiku je sice často věcí individuální, nicméně převažuje pojetí rodinné. Demografický vývoj napovídá rychlejšímu nárůstu skupiny seniorů, se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu.

Obce regionu Ašsko •

Na území regionu Ašska se nachází 5 obcí Aš, Hazlov, Hranice, Krásná a Podhradí; žije zde přes 17 000 obyvatel.

•

Cílovou skupinou jsou tyto obce zejména z toho důvodu, že rozvoj cestovního ruchu může pozitivně ovlivnit jejich rozvoj po všech stránkách.

Kraj Výstupy projektu podpoří image Karlovarského kraje jako atraktivní destinace cestovního ruchu. Stát Multiplikační efekt doprovázející rozvoj cestovního ruchu je jedním z atributů, proč je cestovní ruch považován za odvětví budoucnosti, a to i v České republice. Bývá také označován za odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem další významné oblasti: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Malí a střední podnikatelé v regionu


33


5. Analýza trhu, nabídka, poptávka, marketingový mix, nabídka obdobných služeb v místě realizace projektu Tato kapitola zahrnuje popis všech marketingových aspektů projektu. Jsou zde řešeny všechny odhady a doporučení týkající se potřeb finálních uživatelů, konkurenceschopnosti výstupů produktu, jak v případě veřejných, tak i privátních projektů, a to v následující struktuře, která vychází z výzkumné a analytické části (Analýza trhu a odhad poptávky) a přechází v části, které obsahují řešení daných problémů, ty jsou členěny dle rovin na strategické (Marketingová strategie) a taktickooperativní (Marketingový mix).

5.1

Analýza trhu a odhad poptávky

Cestovní ruch – Karlovarský kraj

Karlovarský kraj v roce 2005 navštívilo téměř 406 000 zahraničních turistů, zejména z Německa, Ruska a Nizozemí, což představuje růst oproti roku 2004 o 4,9 %. V tomto kraji byla zaznamenána nejdelší doba pobytu, která v loňském roce činila 7,5 dní. Z celkového počtu návštěvníků se téměř polovina ubytovala v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních, což představuje nárůst o 70,4 % oproti roku předcházejícímu.

Karlovarský kraj - zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2005 Počet hostů

% podíl

Průměrná doba pobytu ve dnech

Počet přenocová ní

% podíl

Zahraniční hosté celkem

405 969

100,00%

7,5

2 619 054

100,00%

Německo Rusko Nizozemí Slovensko Rakousko

246 447 42 153 15 396 7 084 5 603

60,70% 10,40% 3,80% 1,70% 1,40%

7,6 13,1 4,2 3,7 4,2

1 626 290 509 495 49 205 19 128 18 087

62,10% 19,50% 1,90% 0,70% 0,70% Zdroj : ČSÚ 2006

Cestovní ruch – Česká republika Počet hromadných ubytovacích zařízení V České republice v roce 2001 dosáhl počtu 7 703, v roce 2005 činil 7 608 zařízení s celkovou kapacitou 435 993 stálých lůžek. Druhová skladba uvedených hromadných ubytovacích zařízení v roce 2005 byla následující: na hotely a jim podobná zařízení připadalo 56%, na ostatní hromadná ubytovací zařízení 44% (v tom 15% kempy, 29% chatové osady a turistické ubytovny, 56% ostatní nespecifikovaná Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

34


hromadná zařízení – často transformované rekreační zotavovny). Podíl lůžkových kapacit v uvedených druzích hromadných ubytovacích zařízeních byl následující: 61% v hotelech a jim podobných zařízeních v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních 39% (z toho v chatových osadách a turistických ubytovnách 24%). Individuální ubytování, resp. ubytování v soukromí, se podílí více než 8%. Tak jako ve většině evropských zemí je i v ČR podnikání v pohostinství a ubytování jasně záležitostí malých a středních firem (přes 42 tisíc stravovacích zařízení a přes 8 tisíc ubytovacích zařízení v ČR v roce 2004 bylo celkem jen 79 podniků s více než 100 zaměstnanci a pracovalo v nich 12,8% všech pracovníků) 2. Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu připadá cca 45% lůžkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně – poznávacího cestovního ruchu, kolem 15% na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace u vody, 19 - 20 % v horských střediscích, na lázeňská střediska cca 8 - 9% lůžkových kapacit a na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí cca 10% kapacit ubytovacích zařízení v ČR. Výsledky v uplynulém roce provedených marketingových průzkumů zaměřených na vnímaní České republiky a jejich regionů jako destinace cestovního ruchu naznačují :

2

ČR je vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli;

dovolená v ČR je mezi zahraničními respondenty spojována s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu;

ve srovnání s ostatními evropskými destinacemi cestovního ruchu relativně zaostává z hlediska vhodnosti pro horolezectví, dobrodružství, adrenalinové sporty, ale i zimní sporty, turistiku a pobyt v přírodě, veškeré asociace jsou městské;

relativním problémem pro turisty jsou šizení zahraničních turistů, vyšší úroveň drobné kriminality, rezervy v jazykové vybavenosti obyvatelstva a ve srovnání s konkurenčními zeměmi i horší podmínky pro zimní sporty;

tři čtvrtiny občanů žijících v sousedních zemích, alespoň jednou Českou republiku navštívili, téměř 40% ČR;

z pohledu turistů, žijících v sousedních zemích, je ČR jako zajímavá turistická destinace plně srovnatelná s jinými evropskými zeměmi (Maďarskem, Rakouskem, Německem), atraktivitu naší země pro organizaci kongresů relativně nejvíce podporují historické památky a finanční nenáročnost;

pro domácí populaci je rozhodujícím činitelem výběru lokality dovolené v ČR možnost realizovat oblíbené volnočasové aktivity (celkově jsou tyto možnosti vnímány poměrně negativně).

Pramen: ČSÚ


35

Studie proveditelnosti - Revitalizace vrchu Háj Počet příjezdů hostů

v tom podle kategorie ubytovacího zařízení hotely

celkem

penziony

z toho cizinci celkem

z toho cizinci

celkem

z toho cizinci

ostatní hromadná ubytovací zařízení z celke toho m cizin ci

ČR celkem v tom kraje: Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

12 361 793

6 336128

7 656 306

5 200 827

1 417 811

484 930

3287676 650371

4 108 565

3 725 180

3 643 455

3 395 139

142 995

115 587

322 115

214454

770 670

230 857

437 990

180 518

92 278

21 838

240 402

28 501

1 023 289

326 962

386 224

207 582

156 891

45 918

480 174

73 462

469 280

155 153

221 353

99 737

75 034

19 652

172 893

35 764

Moravskoslezský

589 838

405 969

368 334

295 803

50 537

28 738

170 967

81 428

385 056

166 648

185 519

106 259

74 623

31 476

124 914

28 913

768 061

242 445

278 990

150 049

185 133

57 514

303 938

34 882

972 391

325 271

382 870

195 392

214 683

77 069

374 838

52 810

329 395

52 749

152 634

29 748

48 583

10 100

128 178

12 901

389 135

59 282

180 757

39 794

47 918

9 780

160 460

9 708

1 056 307

367 439

624 878

305 068

112 670

26 609

318 759

35 762

414 910

99 563

190 457

63 338

62 433

17 266

162 020

18 959

488 766

71 050

270 747

49 137

67 934

10 861

150 085

11 052

596 130

107 560

332 098

83 263

86 099

12 522

177 933

11 775

Přestože je cestovní ruch považován za dynamicky se rozvíjející ekonomické odvětví s významnými dopady na tvorbu pracovních míst, naráží rozvoj cestovního ruchu v regionech na tyto bariéry:

•

nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nerozvinutých služeb,

•

nedostatek potřebných odborníků pro řízení podnikatelských subjektů v CR (ubytovací, informační, marketingové subjekty),

•

absence marketingových koncepcí rozvoje ČR jako evropské destinace,

•

nízká úroveň partnerství mezi NNO, podnik. subjekty, obcemi, kraji a státem,

•

omezené finanční prostředky pro rozvoj podnikání,

•

nedostatek nosných projektů vedoucích k tvorbě produktů CR,

•

nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví,

•

nízká technická úroveň a vybavenost zařízení koupališť na vodních tocích a nádržích, včetně uměle vybudovaných koupališť (bazény), ale i vybavení turistických tras, lyžařských a běžeckých tratí, cyklotras a cyklostezek (odpočívadla, hygienická zařízení apod.),


36

Studie proveditelnosti - Revitalizace vrchu Háj •

výrazné vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti,

•

nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy probíhající jak na straně poptávky, tak na straně konkurenční nabídky (nabídka atraktivit cestovního ruchu, nabídka produktů, marketingová komunikace atd.) (Zdroj: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007- 2013).

5.2

Analýza nabídky

Analýza nabídky byla provedena formou srovnání s obdobnými službami v regionu poskytovanými. 5.2.1 Cykloturistika Obliba cykloturistiky neustále roste, je jednou z nejrychleji se rozvíjejících forem trávení volného času jak v České republice, tak v zahraničí. Tato forma turistiky přispívá k trvalé udržitelnosti cestovního ruchu, neboť splňuje tyto podmínky: •

Z ekonomického hlediska je minimálně nákladná;

•

Tímto druhem dopravy je dostupná většina turistických cílů;

•

Cykloturistika přispívá k ekonomickému i sociálnímu rozvoji míst, kterými cyklistické stezky prochází;

•

Cyklistika je nejekologičtějším druhem dopravy;

•

Cyklistika naplňuje poptávku po aktivním způsobu trávení volného času – podporuje zdravý životní styl.

V budoucích 10 letech bude dobudována celoevropská síť dálkových cyklotras: na 12 panevropských tras budou navazovat regionální cyklotrasy a cyklostezky. V konkurenční soutěži mezi jednotlivými trasami bude rozhodující infrastrukturní zázemí a atraktivity v blízkosti cyklostezek a cyklotras. V případě projektu Revitalizace vrchu Háj je proto zřízení doprovodných stravovacích, ubytovacích a doplňkových služeb nezbytné. Cyklotrasy Klubu českých turistů na území Karlovarského kraje Cyklotrasy II. třídy Měděnec – Kadaň Měďěnec – Boží Dar Rolava - Bublava - Kraslice Podhrad, rozc. - Podhrad - Cheb - Komorní Hůrka


Km 19,0 18,0 17,0 11,0

37


Cyklotrasy II. třídy Dolní Jammé - Úterý - Klášter Teplá Mariánské Lázně, Zádub - Klášter Teplá Horní Slavkov - Bečov n. Teplou - Klášter Teplá

Km 18,0 15,0 30,0

Cyklotrasy IV. třídy

Km

Pernink - Nové Hamry - Přebuz Tisová - Rotava - Dolní Nivy Rolava - Přebuz - Smrčina - Dolní Nivy Favorit - H. Rotava - Kraslice Starý Hrozňatov, CLO - Podhrad, rozc. Hranice (CZ/D) - Aš - Ostroh - Skalka u Chebu Krasňany (CZ/D) Hranice - Újezd - Aš Nad Peklem, rozc. - Krásná - Podhradí - Doubrava (CZ/D) Aš (CZ/D) - Aš - Vernéřov - Horní Paseky (CZ/D) Vernéřov - Dolní Paseky - Podhradí Doubrava - Horní Paseky - Výhledy Mokřiny, rozc. - Kančí Údolí - Pomezná - Klest, rozc Skalka, bus - Hazlov - Táborská, rozc. Vojtanov - Hazlov - Polná - Kančí Údolí Polná - Libá, rozc. - Dubina (CZ/D) Libá, rozc. - Hůrka - Lužná u Ostrohu Cheb - Jindřichov - Třebeň, rozc. Cheb - Podhrad - Dřenice Rotava – Studenec – Oloví – Háj Jindřichovice – Oloví – Krajková Cheb - Horní Pelhřimov - Pomezí nad Ohří Pod Vodojemem - Cheb, Háje

20,5 27,0 20,0 13,0 5,0 42,0 20,0 13,0 9,0 6,0 12,0 21,0 5,0 8,0 7,0 3,0 6,0 9,0 17,0 10,0 9,0 3,0

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje, Klub českých turistů

5.2.2 Střediska zimních sportů a turistiky Nabídka zimních sportů a turistiky je na území Karlovarského kraje koncentrována do oblasti Krušných hor, z nichž pouze Klínovec a Boží dar lze prohlásit za střediska mezinárodního, respektive celostátního významu. Všechny ostatní střediska jsou spíše regionálního významu. Střediska zimních sportů a turistiky v Karlovarském kraji Středisko

m n. m.

Boží Dar

1 028 m n. m.

Klínovec

1 244 m n. m.

Aš (Háj)

758 m n. m.


38


Středisko

m n. m.

Mariánské Lázně

630 m n. m.

Abertamy

840 m n. m.

Bublava

936 m n. m.

Jáchymov

672 m n. m.

Kraslice

746 m n. m.

Nové Hamry

693 m n. m.

Pernink

840 m n. m. Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje

5.3

Marketingová strategie

Cestovní ruch je významným prvkem v rozvoji většiny regionů nejen v České republice. Infrastruktura cestovního ruchu v nejširším pojetí přispívá k místnímu rozvoji, pomáhá vytvářet či udržovat pracovní příležitost, zvyšuje přitažlivost jednotlivých turistických destinací, může být účinným nástrojem při plánování trvalé udržitelnosti cestovního ruchu v jednotlivých lokalitách. Udržitelný cestovní ruch pak sehrává důležitou roli při zachování a posílení kulturního a přírodního dědictví. To vše přispívá k ekonomickému růstu. Cestovní ruch a na něj navázané služby se staly na konci minulého století produktem masové spotřeby. Nabídka služeb na mezinárodních i domácích trzích cestovního ruchu se neustále rozšiřuje a uplatnit se v rostoucí konkurenci mezi zeměmi a turistickými regiony je stále obtížnější. Požadavky návštěvníků se rovněž zvyšují. Potenciální návštěvník vždy hledá uspokojení svého zájmu prostřednictvím nabídek, které posuzuje a navzájem vyhodnocuje. Získat zájem návštěvníka znamená využívat systematickou marketingovou strategii orientovanou na širokou informovanost, na budování image, na vytváření/vzbuzování potřeb a na následném uspokojování těchto potřeb. Záměrem projektu Revitalizace vrchu Háj je zajištění infrastruktury cestovního ruchu a doprovodných služeb návštěvníky Ašska. Dále také vybudování infrastruktury pro další rozvoj cestovního ruchu. Cílem projektu je vytvoření podmínek pro využití turistického potenciálu města Aš. Marketingová strategie projektového záměru je orientována na cílový trh. Cílový trh je na základě předchozí analýzy tržního prostředí vymezen. Jedná se zejména domácí i zahraniční návštěvníky regionu Ašsko a samozřejmě také obyvatele města Aš, hledající možnosti aktivního trávení volného času.


39


Hlavním strategickým cílem projektu je poskytnout požadovaný výkon/službu v požadovaném čase a na daném místě, za odpovídající cenu a vhodným způsobem (za účinné propagační podpory) správnému zákazníkovi, a tím docílit zisk. Z hlediska vnitřního marketingu jsou hlavními cíli zkvalitnění nabídky produktů služeb cestovního ruchu, vyšší využití rekreačního potenciálu města, rozšiřování infrastruktury pro trávení volného času Základním marketingovým cílem je odlišit nabídku zprostředkovanou výstupy předkládaného projektu od konkurenčních nabídek ostatních. V této souvislosti musí tato marketingová strategie hledat odpovědi na základní marketingové otázky:

Jak zákazníci rozpoznají hodnotu a jak vybírají dodavatele?

Jak může identifikovat zdroje potenciální konkurenční výhody?

Jakým způsobem může být město Aš nejvíce zviditelněno ve své umístění na konkurenčním trhu cestovního ruchu?

Jakým způsobem může město Aš nejlépe prezentovat své umístění na trhu cestovního ruchu?

Klíčem pro získání zákazníků předpokládaných služeb je poznání jejich potřeb a kupního chování. Cílovou skupinou zákazníků budou především návštěvníci Ašska, pro něž je město Aš Lípa přirozeným hospodářským i turistickým centrem. Zdrojem potenciálních konkurenčních výhod je v případě města Aš několik – nejdůležitější z nich je zejména atraktivní přírodní prostředí města. Nejefektivnější způsobem odlišení města Aš od ostatních služeb nabízených na trhu cestovního ruchu je kvalita, úplnost a pestrost nabídky služeb. Zejména kvalitní marketing cestovního ruchu je kromě výše uvedených skutečností jednou z hlavních konkurenčních výhod, jež odliší místní nabídku od ostatních turistických destinací. Stěžejním cílem marketingové strategie v rámci realizace předkládaného projektu by mělo být zvýšení povědomí o nabídce služeb, jejichž poskytování výstupy projektu nabídnou.

5.4 Marketingový mix Marketingový mix je systémem čtyř nástrojů marketingu (čtyři P – Product, Price, Place, Promotion), který byl původně vyvinut pro výrobní podniky, pro potřeby cestovního ruchu byl modifikován a rozšířen o další 3 P: 1) Product – popis produktu nebo služby, který bude v souvislosti s projektem poskytovaný a upřesnění potřeb, jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit, 2) Price (cena a cenová politika) – rozhodnutí za jaké ceny budou jednotlivé služby poskytovány, 3) Promotion (propagace – komunikační mix) – podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které budou během jednotlivých etap projektu využívány, Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

40


4) Place (místo) – jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli, 5) People (lidé) – cestovní ruch je bezprostředně závislý na kvalitě lidských zdrojů. Kvalitativní změny v oblasti cestovního ruchu jsou závislé především na lidském faktoru, 6) Packaging (tvorba balíků služeb) a Programming (programová specifikace balíku služeb) – jedná se o cílené zvyšovaní poptávky hlavně mimo sezónu, zvyšovaní přitažlivosti destinace pro specifické cílové trhy volbou vhodných forem cestovního ruchu na základě zjištění požadavků hostů, 7) Partnership (spolupráce) – popis možnosti spolupráce za účelem zvýšení konkurenceschopnosti.

Marketingový mix jako soubor nástrojů marketingu umožňuje budování dlouhodobě udržitelné konkurenční výhody produktů na trhu a zároveň také umožňuje maximální uspokojení potřeb a požadavků zákazníka při respektování daných pravidel. Úroveň spokojenosti spotřebitele a tím kvalita služby je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou (vnímanou) úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií nazývaných jakostními charakteristikami, do nichž patří:

1) Spolehlivost – vyjadřuje schopnost vykonat slíbenou službu na požádání zákazníka a její trvalé zabezpečení po požadovanou dobu, 2) Hmatatelnost – zahrnuje fyzické vybavení, zařízení a oblečení zaměstnanců, 3) Komunikace – zajišťující informace o potřebách a přáních zákazníků, 4) Důvěryhodnost a způsobilost (kompetence) zaměstnanců – představuje důvěru, dovednosti a znalosti potřebné k odbornému a spolehlivému provádění určité služby, 5) Přístup a chování k zákazníkovi – zahrnuje zdvořilost, kultivovanost, respekt, ohled a přátelskost obsluhujícího personálu k zákazníkovi, 6) Dostupnost (přístupnost) služby – představuje dostupnost služby na vhodném místě, v dané kvalitě s optimální dobou čekání.

Jednotlivé problémové okruhy marketingového mixu jsou specifikovány v níže uvedených bodech.


41


Produkt Produktem, který bude v rámci projektu poskytován a distribuován konečným uživatelům, jsou v případě předkládaného projektu Revitalizace vrchu Háj především nabídka služeb zaměřených na sportovně-relaxační trávení volného času a dále služby ubytovací a stravovací

Cena Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který produkuje příjmy, ostatní produkují náklady. Obvykle je cena rozhodujícím prvkem při výběru zboží zákazníkem. Tuto zásadu je možné plně vztahovat na poskytování většiny služeb, jež projektu ve své provozní fázi bude zajišťovat. Je nutné zavést flexibilní cenovou politiku poskytovaných služeb. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti výstupů projektu bylo pro stanovení ceny za nově vzniklé služby využito úrovně tržních cen obvyklých v regionu Ašska. Přibližné ceny za poskytované služby jsou zpřehledněny v přiložené tabulce. Roční přehled výnosů Stany/ karavany /osoby

Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Fotbalové hřiště Pronájem hrací plochy - Minigolf Pronájem hrací plochy - Lezecká stěna Pronájem - Petangue, ruský kulečník Ubytování - poplatek karavan Ubytování ve stanech - poplatek stan Ubytování ve stanech - poplatek osoba Ubytování ve stanech - poplatek dítě Ubytování ve stanech - poplatek pes Ubytování ve stanech - poplatek auto Půjčování sportovních potřeb Prodej zboží/tržby - občerstvení

Cena /hod/Kč s DPH/průměr

Cena /Kč

100 100 70 80 250 100 20 80 160

10

Celkem

100 30 40 0 10 70

Výnos

112 500 Kč 112 500 Kč 78 750 Kč 90 000 Kč 281 250 Kč 31 500 Kč 210 000 Kč 252 000 Kč 672 000 Kč 0 Kč 30 000 Kč 73 500 Kč 30 000 Kč 1 200 000 Kč 3 174 000 Kč

Propagace Pro propagaci služeb vzniklých v rámci projektu bude využito zavedených metod. Město Aš při propagaci regionu Ašska úzce spolupracují. Mají vypracovánu společnou strategii propagace cestovního ruchu v regionu. Zvýšení povědomí o nových službách bude zajišťováno prostřednictvím webových stránek města a partnera projektu, distribucí propagačních materiálů, inzercí v tisku a poutači na informačních tabulích ve městě a na příjezdových komunikacích. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

42


Náklady na propagaci služeb nevyvolají výrazné zvýšení finančních nákladů ani lidských zdrojů, které jsou v současné době určené a využívané pro potřeby propagace města Aš.

Place Detailní popis distribučních cest (distribuce, zásobování, doprava, místo prodeje), kterými se budou služby dostávat od poskytovatele ke spotřebiteli, nejsou pro tento typ projektu relevantní.

People Z pohledu marketingu služeb lze definovat také další důležitou složku marketingového mixu, kterou jsou lidé. Služby v cestovním ruchu vyžadují intenzivní nasazení, a tak jsou obzvláště atraktivní ve smyslu potenciálu vzniku nových pracovních příležitostí. Utváření a rozvoj turistického průmyslu může stimulovat vznik nových kvalifikací, procentuální růst zapojení skupin obyvatelstva mimo pracovní trh nebo nedostatečně v něm využitých a vytvářet příležitosti pro alternativní zaměstnání, která mohou přispět k řešení problému ztráty pracovních příležitostí způsobené různými důvody, včetně restrukturalizace místní ekonomiky.

S cílem zajištění kvality poskytovaných služeb se hovoří o prvcích funkční kvality služby:

kvalifikace a kompetence zaměstnanců;

znalost služeb kontaktním personálem;

charakterové a motivační hlediska kvality personálu..

V rámci zvyšování kvalifikace a odbornosti a následovně i kvality poskytovaných služeb bude prováděno školení zaměstnanců. Z důvodu kontroly personálu je vhodné:

1) Zavádění norem chování kontaktního personálu, 2) Vytváření hodnotících systémů: systémy závislé na obratu, systémy stížností, systémy návrhů, kontrolní návštěvy, průzkum spokojenosti zákazníků.

Packaging – tvorba balíku služeb Návštěva regionu Ašska a města Aš je spojena se zajištěním dopravy, ubytováním, stravováním, případně nákupem dalších služeb. Návštěvník si může zakoupit pobyt v cestovní kanceláři, ale může také nakoupit jednotlivé části celkového produktu přímo u provozovatelů jednotlivých zařízení. Na tvorbě balíku služeb se podílí mnoho různých organizací a také sám host. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

43


Každý z uvedených subjektů jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky má své cíle, zájmy. Tvorba společných balíků služeb má své výhody. Ty spočívají v tom, že lze např. cíleně zvyšovat poptávku mimo sezónu, zvyšovat přitažlivost destinace pro specifické cílové skupiny volbou vhodných forem cestovního ruchu, společně budovat vztahy s veřejností, zvýšit průměrné tržby na jednoho zákazníka, prodloužit délku pobytu, nabízet tematicky zaměřené programy, atd.

Spolupráce Oblast cestovního ruchu je prostředím, v němž probíhají neustálé změny. Roste konkurence, zvyšuje se komplexnost a členitost trhu, zákazníci jsou stále zkušenější atd. Tyto změny mají za následek zvýšené nároky na řízení. Marketingový management se stává nezbytností. Profesionalita je nezbytná. Charakter produktů cestovního ruchu jako takových nutí provozovatele zařízení cestovního ruchu stále více spolupracovat. Většina podniků cestovního ruchu je malých nebo středních. Jediným způsobem, který jim může pomoci v konkurenci obstát, je kladení důrazu na společné využívání zdrojů, které zvýší jejich konkurenceschopnost. V mnoha oblastech je proto konkurence zbytečná, zvyšuje náklady. Je lepší vstoupit do partnerských vztahů a zaměřit se na společný cíl, kterým je získávání dalších návštěvníků, budovaní pozitivní image destinace. Hlavním partnerem projektu je Sdružení Ašsko, zájmové sdružení právnických osob. Partneři budou aktivně spolupracovat při přípravě a realizaci projektu tak, jak se zavázali ve smlouvě o partnerství:

budou poskytovat konzultace k projektu v průběhu jeho přípravy a realizace;

v rámci svých možností budou prezentovat a propagovat služby, které budou v jeho rámci nabízeny.


44


6. Management projektu a řízení lidských zdrojů Obsahem této kapitoly je plán a uspořádání problémů souvisejících s otázkou samotného managementu projektu. Pod tímto pojmem si lze představit veškeré plánování, organizování, řízení a kontrolu všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů.

6.1

Předkladatel projektu, investor a budoucí provozovatel

Předkladatelem a budoucím investorem projektu je město Aš.


6.2


Zkušenosti předkladatele s podobným typem projektů

Město Aš má v oblasti řízení projektů spolufinancovaných národními i mezinárodními rozvojovými programy dlouholeté zkušenosti. Připravenost dostát všem požadavkům projektového řízení a pravidlům jednotlivých dotačních programů dokládá přehled realizovaných investičních akcí: Pro realizaci záměrů jak investiční i neinvestiční povahy je Městský úřad Aš personálně i materiálně kvalitně vybaven. Za roky 2003 - 2006 město Aš realizovalo investiční projekty s celkovými náklady více než 300 mil. Kč. Realizované investiční akce v letech 2003 – 2006 2003 -

Zahájení rekonstrukce Poštovního náměstí Otevření hřiště na skateboard Zahájení výstavby 93 bytů na Hlavní ulici Kamerový systém na Hlavní ul. a přilehlých ulic


45


2004 -

Dokončení I. etapy rekonstrukce Poštovního nám. Rekonstrukce střechy ZŠ Hlávkova Příjezdová komunikace a parkoviště u radnice Rekonstrukce komunikace a chodníků v Palackého ul.

2005 -

Rekonstrukce Hlavní ulice Rekonstrukce objektu v Okružní ul. na středisko Integrovaného záchranného systému Zahájení rozsáhlé opravy budovy ZŠ Kamenná Dokončení rekonstrukce bývalých jatek Nová vývařovna v domě s pečovatelskou službou

2006 -

Výstavba 3 nových parkovišť II. etapa rekonstrukce Hl. ul. a části Masarykova náměstí Rekonstrukce školního hřiště Dukelské ulice Komplexní oprava Nedbalovy ulice

6.3

Management projektu ve fázi předinvestiční

Předinvestiční fáze Titul Jméno Příjmení

Působnost

Funkce

Mgr.

Dalibor

Blažek

Starosta města

Hlavní manažer projektu

Ing.

Pavel

Paprsek

Příprava projektu

Alena

Painzová

Karel

Sviták

Dotační manažer Vedoucí finančního odboru Tajemník MěÚ

Ing.

6.4

Ekonom Koordinátor

Management projektu ve fázi investiční

Investiční fáze Titul

Jméno

Příjmení

Působnost

Funkce

Mgr.

Dalibor

Blažek

Starosta města

Hlavní manažer

Petr

Svárovský

Manažer dotačních titulů

Zástupce investora

Alena

Painzová

Vedoucí fin. odboru

Ekonom

Karel

Sviták

Tajemník MěÚ

Koordinátor

Ing.


46


V rámci realizace projektu budou provedena zadávací řízení dle zákona č. 137/2006. Postup řízení bude spočívat ve vyhlášení veřejných zakázek na stavební práce,dodávky a služby ve smyslu příslušných ustanovení zákona. •

Veřejná zakázka na stavební práce;

•

Veřejná zakázka na služby.

6.5

Management projektu ve fázi provozní

Provozní fáze Titul Jméno

Příjmení

Působnost

Funkce

Mgr.

Dalibor

Blažek

Starosta města

Hlavní manažer projektu

Ing.

Karel

Tajemník MěÚ

Koordinátor projektu

Ing.

Pavel

Sviták Klepáček

Místostarosta města

Koordinátor projektu

6.6

Partnerství

Hlavním partnerem projektu je mikroregion Sdružení Ašsko, zájmové sdružení právnických osob. Partneři budou aktivně spolupracovat při přípravě a realizaci projektu takto: •

budou poskytovat konzultace k projektu v průběhu jeho přípravy a realizace,

•

v rámci svých možností budou prezentovat a propagovat samotný projekt a služby, které budou jeho rámci nabízeny.

6.7

Lidské zdroje

Charakteristika pracovních míst Správce sportovního areálu Správce tábořiště Recepční tábořiště Údržbář Úklid Prodavač - občerstvení Pracovník infocentra Pracovník - půjčovna Celkem

Počet 1 1 1 1 1 1 1 1 8

Vytvořená pracovní místa umožní zaměstnání osob tělesně postižených. U budoucích zaměstnanců bude kladen důraz zejména na jazykovou vybavenost a vstřícný přístup k zákazníkům potenciálním i skutečným. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

47


6.8

Sociální a ekonomické prostředí, zaškolování pracovníků

Normy a standardy sociální a ekonomické prostředí zakotveny v následných legislativních normách: Pracovní podmínky • Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; • Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a odpočinku; • Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku; • Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě; • a další předpisy související. Zabezpečení zdravotní péče • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů; • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění; • Zákon č. 20/1966 Sb., o veřejném zdraví lidu; • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů; Zabezpečení sociální, důchodové a nemocenské pojištění • Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; • Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců; • Zákon č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění; • Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení; Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce • Zákon č. 174/ 1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce; • Vyhláška č. 297/19941 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; • Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání; • Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci; • a další předpisy související. Požární ochrana • Zákon č. 133/85 Sb., ve znění pozdějších předpisů; • Vyhláška MV ČR 246/2001. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

48


Výše uvedené legislativní normy zajistí všem zaměstnancům odpovídající pracovní podmínky, zdravotní péči, sociální, důchodové a nemocenské pojištění, bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V návaznosti na vybrané legislativní normy podstoupí všichni zaměstnanci odpovídající školení, a to jak na začátku pracovního poměru, tak v jeho průběhu.

6.9

Dostupnost zaměstnanců, výběr zaměstnanců,

Ve městě Aš dosáhla míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2006 při počtu 137 volných pracovních míst 6,67 %.3 Následující statistická data vypovídají o tom, že věková i vzdělanostní struktura nezaměstnaných je pro výběr budoucích zaměstnanců podílejících se na provozu příznivá. Vývoj počtu hlášených pracovních míst ve městě Aš (2005) Měsíc Počet míst v městě Aši Počet míst v mikroregionu Ašsko

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

138

130

73

71

69

76

119

162

166

165

145

140

184

177

119

118

116

120

158

203

217

216

209

190

Poznámka : Počty nahlášených pracovních míst v jednotlivých obcích sleduje úřad práce čtvrtletně, ne měsíčně. Zdroj: Úřad práce Cheb 2006 (uvedeny stavy vždy k poslednímu dni příslušného měsíce roku 2005)

Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věk do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 – 59 let 60 a více let Celkem

Město Aš k 31.12.2005 Počet uchazečů Podíl v % 29 6,20 47 10,04 51 10,90 49 10,47 46 9,83 43 9,19 56 11,96 79 16,88 63 13,46 5 1,07 468 100 %

Mikroregion Ašsko k 31. 12. 2005 Počet uchazečů Podíl v % 41 6,61 62 10,00 65 10,48 63 10,16 61 9,84 54 8,71 70 11,29 119 19,20 78 12,58 7 1,13 620 100 % Zdroj: ÚP Cheb 2006

3

Nezaměstnaný - uchazeč o zaměstnání, který může bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaný nezaměstnaný, který nemá žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelného se nepovažuje uchazeč o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeč v pracovní neschopnosti, uchazeč, který je zařazen na rekvalifikační kurzu, nebo uchazeč, který vykonává krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeč, který pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo kterému je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

49


Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Aš k 31.12.2005 Vzdělání

Bez vzdělání A Neúplné základní vzdělání B Základní vzdělání + praktická škola C Nižší střední vzdělání D Nižší stř.odb.vzdělání E Stř.odb.vzd. vyučení H Stř. nebo stř.odb.vzd. (bez mat. i vyučení) J ÚSV gymnázium K ÚSO vyučení s maturitou L ÚSO s maturitou (bez vyučení) M Vyšší odborné vzdělání N Bakalářské vzdělání R Vysokoškolské vzdělání T Doktorské vzdělání (vědecká výchova) V Celkem

Počet uchazeč ů 5 3 223 0 3 154 2 10 7 57 0 1 3 0 468

Podíl v % 1,07 0,64 47,65 0,00 0,64 32,91 0,43 2,14 1,49 12,18 0,00 0,21 0,64 0,00 100 %

Mikroregion Ašsko k 31. 12. 2005 Počet Podíl v uchazeč % ů 7 1,13 4 0,65 301 48,55 0 0,00 6 0,97 203 32,74 3 0,48 10 1,61 7 1,13 74 11,94 0 0,00 2 0,32 3 0,48 0 0,00 620 100 % Zdroj: ÚP Cheb 2006

6.10 Mzdové a ostatní náklady Mzdové náklady na personální zajištění provozu investice vychází z průměrné hrubé měsíční mzdy v prvním roce provozu zvýšené o 35% (sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem). Roční náklady na mzdy – Areál rekreačních sportů Charakteristika

Roční náklady na mzdy

Správce sportovního areálu Správce tábořiště Recepční tábořiště Údržbář Úklid Prodavač - občerstvení Pracovník infocentra Pracovník - půjčovna Celkem


210 600 Kč 54 000 Kč 48 600 Kč 72 900 Kč 64 800 Kč 129 600 Kč 145 800 Kč 129 600 Kč 855 900 Kč

50


7. Technické a technologické řešení projektu Tato kapitola shrnuje veškeré podstatné technické a technologické aspekty projektu, jako je zvolená technologie, technické parametry jednotlivých zařízení, výhody a nevýhody těchto předpokládaných řešení, vyplývající technická rizika, potřebné energetické a materiálové toky, údaje o životnostech jednotlivých zařízení, potřebné údržbě a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení apod. Tato část studie proveditelnosti zahrnuje rovněž popis veškerých kladných i negativních vlivů, které plynou z realizace projektu.

7.1

Lokalita staveniště

Identifikační údaje stavby Stavba: Místo stavby: Charakter stavby: Předpokládaný termín zahájení realizace: Předpokládaný termín ukončení realizace: Zpracovatel PD: Hlavní projektant: Autor:

I

Dodavatel:

Tato kapitola bude doplněna po dokončení projektové dokumentace.

Popis staveniště

7.2

Popis technického řešení


7.3

Organizace výstavby


Veškeré stavební práce budou prováděny v souladu s těmito legislativními normami: •

Vyhláška 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích (Český úřad bezpečnosti práce a Český báňský úřad);

•

Vyhláška 48/1982 Sb., 1982 kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (Český úřad bezpečnosti práce)


51


•

7.4

Vyhláška 207/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb. , kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb. (Český úřad bezpečnosti práce)

Opravy a údržba

Opravy a údržba jednotlivých stavebních objektů bude prováděna vlastníkem stavby, resp. jejich správci. Všechna zařízení jsou navrhována tak, aby nároky na jejich údržbu byly minimální.

7.5

Soupis nemovitostí a pozemků dotčených stavbou


7.6

Dopad projektu na životní prostředí

Tato část studie proveditelnosti zahrnuje popis veškerých kladných i negativních vlivů, které plynou z realizace projektu v jeho jednotlivých etapách.

Realizace projektu proběhne v území Přírodního parku Smrčiny. Pozn.: Přírodní parky jsou oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy bývalých okresních národních výborů. Podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park) podléhají z hlediska ochrany přírody těmto omezením:

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení


52


takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Lokalita projektu se tedy nachází v území se zvýšenou citlivostí a zranitelností. Všechny etapy projektu z tohoto důvodu budou realizovány pod odborným dohledem odpovědných orgánů ochrany přírody. Terénní úpravy budou minimalizovány, práce budou prováděny s ohledem na okolní přírodu, tedy tak, že nebudou zdrojem žádného zásadního negativního vlivu na životní prostředí. Místa staveb se rovněž nenachází v oblasti s extrémními stanovištními poměry a nejsou ohroženy sesuvy nebo záplavami. Rovněž zde není předpoklad zvláštních společenských zájmů, ani z hlediska místa zvláštního vědeckého významu, či historicky, kulturně anebo archeologicky významné části krajiny. Podle dosud známých informací nebude třeba v dané lokalitě provádět žádné práce dekontaminační nebo jiné environmentální asanace. Obecně je vliv projektu na životní prostředí posuzován předběžně kladně, neboť jeho výstupy nejsou zdrojem znečištění životního prostředí

Vliv na dopravu Po realizaci projektu lze předpokládat dopravní zátěž jen mírně zvýšenou nad současnou úroveň.

Vliv na ovzduší Při realizaci staveb dojde k navýšení autodopravy v předmětných územích. Vzhledem k charakteru stavby jde o dočasné nevýznamné navýšení prašnosti a emisí z dopravy. Optimalizací nasazení pracovní techniky lze zmírnit negativní dopady. Nebude připuštěn provoz vozidel produkujících více škodlivin než povoluje platná vyhláška.

Vliv na vodu Hladinu podzemních vod neovlivní výkopové práce ani práce stavební. Případné skladování látek, které nejsou odpadními vodami, bude podléhat zvláštnímu režimu skladování a zacházení s nimi. Budou pravidelně kontrolovány všechny dopravní a stavební stroje používané během výstavby jednotlivých objektů..


53


Vliv na odpady Odpady vzniklé ze stavební činnosti budou likvidovány podle platných legislativních předpisů, za což bude zodpovídat dodavatel staveb, po dokončení vlastní realizace projektu bude běžný provoz všech zařízení produkovat pouze běžný domovní odpad, jenž bude umisťován do stávajících kontejnerů a jeho svoz zajišťován v rámci běžné činnosti firem zajišťujících zpracování či uložení odpadů.

Vliv na hluk Charakter stavby není předpokladem pro použití vyššího počtu stavebních strojů, hladina hluku by proto neměla přesáhnout zákonem dané limitní hodnoty.

Zábor ploch pro zařízení staveniště, jeho provoz a vizuální rušení okolí Velikost záboru bude minimální a doba trvání co nejkratší – v souladu s projektovou dokumentací. Pro provoz stavenišť bude vypracován takový provozní řád, aby ani vizuálně nebylo narušováno životní prostředí.

Ochrana zeleně před poškozením Stromy a keře budou zajištěny obedněním, případně jiným vhodným způsobem proti případnému poškození. Bude zajištěno, že na kořeny stromů až do průměru přirozené koruny nebudou, ani dočasně, uskladněny výkopové zeminy a materiály, které by ohrozily kořenový systém stromů.


54


Výskyt radonu Na základě mapy radiačního rizika lze zařadit zájmovou oblast do středního stupně rizika. Před započetím výstavby nových objektů bylo v rámci zpracování projektové dokumentace provedeno kontrolní měření výskytu radonu v konkrétních objektech či lokalitách.

Souhrnně lze konstatovat, že nevyhnutelné negativní dopady na životní prostředí v době staveb a rekonstrukcí předmětů projektu nebudou, při dodržení podmínek specifikovaných ve studii proveditelnosti, prakticky žádné, případně budou zcela zanedbatelné a lehce nahraditelné.


55


8. Potřeba a zajištění oběžného a investičního majetku V rámci kapitoly je nezbytné vymezit jasně a úplně struktura pořizovaného investičního majetku a zároveň rozpoznat, sepsat a zkalkulovat veškeré nutné materiálové a zbožové dodávky a určit výši takto vynucených zásob nutných pro ekonomický chod projektu. Jsou zde tak zodpovězeny odpovědi na otázky jaké položky obsahuje finální seznam investic, jakým způsobem bude majetek pořizován, jak vysoká bude roční spotřeba energií nutných k zajištění provozu zařízení, jak vysoký se předpokládá roční obrat služeb či jaké bude nutné pojištění pořizovaného majetku.

8.1

Potřeba a zajištění investičního majetku

Investiční záměr Revitalizace vrchu Háj zahrnuje vybudování níže uvedené technické a dopravní infrastruktury, dále výstavbu kempu a sportovišť. V rámci projektu tak budou provedeny stavební práce, dodávky materiálů a technologií, instalace prvků drobné architektury a mobiliáře. 8.1.1 Celková kalkulace investičních nákladů Odhad celkových nákladů projektu včetně sazby DPH je cca 61 506 340 Kč. Investiční náklady tvoří přibližně 93 % z nákladů celkových Pořízení investičního majetku se bude řídit platnými legislativními předpisy, upravujícími veškeré odběratelsko – dodavatelské vztahy v tržním prostředí a hospodaření města. Pořízení investičního majetku cestou výstavby bude probíhat dodavatelsky. Dodavatelské firmy budou vybrány v rámci výběrových řízení na zhotovitele stavby dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Investiční náklady projektu Investiční náklad SO 01 - Příjezdová komunikace SO 02 - Parkoviště pro OA SO 03 - Rekonstrukce vycházkové trasy SO 04 - Vycházková trasa SO 05 - Areál rekreačních sportů

Inv. bez DPH 6 800 000 Kč 6 200 000 Kč 300 000 Kč 4 000 000 Kč 17 400 000 Kč

SO 06 - Kanalizace

9 500 000 Kč

SO 07 - Cyklostezka k parkovišti SO 08 - Vodovodní přípojka SO 09 - Elektro přípojka, veř. osvětlení SO 10 - Ostatní Celkem

500 000 Kč 500 000 Kč 2 100 000 Kč 700 000 Kč 48 000 000


DPH

Inv. s DPH

1 292 000 Kč 8 092 000 Kč 1 178 000 Kč 7 378 000 Kč 57 000 Kč 357 000 Kč 760 000 Kč 4 760 000 Kč 20 706 000 3 306 000 Kč Kč 11 305 000 1 805 000 Kč Kč 95 000 Kč 595 000 Kč 95 000 Kč 595 000 Kč 399 000 Kč 2 499 000 Kč 133 000 Kč 833 000 Kč 9 120 000 57 120 000 56


Klasifikace materiálových dodávek Dodávky stavebních prací jsou standardními dodávkami, vlastní výstavba si nevyžádá žádné speciální požadavky na dovoz strojů, surovin a materiálů. Veškeré dodávky budou důsledně zadávány výběrovým řízení. Všechny požadované hmotné dodávky jsou běžně dostupné na tuzemském trhu s možností okamžité dodávky. Hmotné dodávky budou odpovídat platným normám a předpisům ČR. Celkové náklady projektu Nákladová položka

Náklad v Kč s DPH

Nákup materiálu (spotřební, pomocný) Ostatní - Vybavení objektů Náklady na publicitu (informační tabule, pamětní desky) Náklady na výběrová řízení Náklady na poradenství, expertní, konzultační a jiné služby Právní služby Finanční služby (poplatky,záruky atd.) Náklady na marketing Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost) Projektová dokumentace autorské dozory) Stavební části stavby DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu Celkové náklady projektu

400 000 Kč 500 000 Kč 60 000 Kč 200 000 Kč 500 000 Kč 40 000 Kč 6 000 Kč 300 000 Kč 1 200 000 Kč 480 000 Kč 48 000 000 Kč 9 820 340 Kč 61 506 340 Kč

8.1.2 Provozní náklady Provoz všech objektů a zařízení bude zajištěn městem Aš, a to v celoročním režimu v závislosti na povětrnostních podmínkách, kromě kempu, jenž bude v provozu jen v sezóně, tedy cca od května do září. Kalkulace provozních nákladů vychází z kvalifikovaného odhadu daných technickými charakteristikami projektu, tedy zejména z odhadů spotřeby energií a materiálů spojených s provozem jednotlivých výstupů projektu. Roční přehled nákladů a výnosů projektu Nákladová položka

Náklady v Kč

Mzdy El. energie Vodné/stočné Odpady Poplatky za telefon Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

855 900 Kč 477 467 Kč 102 579 Kč 12 000 Kč 5 000 Kč 57


Nákladová položka

Náklady v Kč

Údržba Nákupy zboží Spotř. materiál Servis IT Rozhlas/TV Marketing Pojištění Ost. služby Náklady celkem

50 000 Kč 1 000 000 Kč 10 000 Kč 1 000 Kč 2 000 Kč 30 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 2 625 946 Kč

Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) Předkládaný projekt nemá charakter výrobního procesu, a proto není v tomto případě smysluplné ani účelné vymezit detailní strukturu a velikost oběžného majetku. Z výše uvedeného důvodu se nepředpokládá skladování žádných výrobků ani zboží a řešení řízení pracovního kapitálu respektive oběžného majetku není v rámci této studie relevantní.

Podle pravidel daných pro příjemce finanční pomoci ze Strukturálních fondů bude nutné uzavřít pojistnou smlouvu pokrývající obvyklá možná rizika vyplývající z charakteru projektu v provozní fázi. Bude tak zajištěna dlouhodobá udržitelnost výstupů projektu. V přehledu nákladů v provozní fázi projektu je pojištění zahrnuto do samostatné položky Pojištění.


58


9. Podrobný finanční plán Na základě předchozích údajů, podkladů a dat bude v této kapitole sestaven finanční plán projektu. Tvorba finančního plánu vychází důsledně z metodiky pro Společný regionální operační program (SROP) doporučované a vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Tvorba finančního plánu je rozdělena do pěti hlavních kroků. Prvním je detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní, druhým krokem je kalkulace nabízených služeb, třetím přehled tržeb za sledované období, čtvrtým přehled cash-flow a pátým krokem je zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze.

Předmětem projektu „Revitalizace vrchu Háj“ je, prostřednictvím vybudování nových prvků infrastruktury cestovního ruchu v atraktivním přírodním zázemí města, rozšířit nabídku trávení volného času nejen pro návštěvníky, ale i obyvatele města. Projekt bude generovat žadateli příjmy z ubytovacích služeb, z provozování sportovního areálu (pronájem hřišť, minigolfu, lezecké stěny, půjčování sportovního vybavení apod.) a z prodeje zboží, občerstvení a suvenýrů. Současně přinese širší veřejně prospěšné užitky (rozšíření zázemí a nabídky služeb pro turisty i místní obyvatele, vytvoření 8 nových pracovních míst přímo projektem, úspora státu z titulu snížení počtu nezaměstnaných, zvýšení přitažlivosti regionu pro návštěvníky atd.).

9.1

Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní

Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu bude v majetku žadatele (Město Aš). Jedná se o investiční dvouetapový projekt, v rámci kterého budou vybudovány, příp. zrekonstruovány vycházkové trasy a cyklostezky, vybudován areál rekreačních sportů s možností kempingu (kapacita 160 osob) dvě univerzální hřiště, jedno fotbalové, minigolf, lezecká stěna, ruský kulečník a petangue. V areálu bude zajištěn prodej občerstvení, suvenýrů a drobného zboží. Samozřejmostí je vybudování příslušného zázemí – jednotlivé stavební objekty viz. kap. 8. Detailní přehled investičních a provozních výdajů je rozpracován v 8. kapitole této studie a dále je uveden v samostatných přílohách číslo 1, 2 a 7, proto jsou zde uvedeny pouze tabulky shrnující výše popsané údaje. Celkové investiční výdaje - sumarizace Etapa Etapa I Etapa II Celkové náklady

2008

2009

Celkem

17 535 840 Kč 43 970 500 Kč 17 535 840 Kč


43 970 500 Kč

61 506 340 Kč 59


Celkové provozní výdaje - sumarizace Nákladová položka

Náklady v Kč

Mzdy El. energie Vodné/stočné Odpady Poplatky - telefon Údržba Nákupy zboží Spotř. materiál Servis IT Rozhlas / TV Marketing Pojištění Ost. služby Náklady celkem

855 900 Kč 477 467 Kč 102 579 Kč 12 000 Kč 5 000 Kč 50 000 Kč 1 000 000 Kč 10 000 Kč 1 000 Kč 2 000 Kč 30 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 2 625 946 Kč

Celkové investiční výdaje projektu dosahují výše 61 506 340,- Kč. Z toho výdaje na stavební části činí 57 120 000,- Kč (tj. 92 %) a ostatní uznatelné výdaje dosahují výše 4 386 340,- Kč (tj. 8%). Nejvýznamnější položky v předpokládaných provozních výdajích tvoří náklady na nákup zboží (občerstvení, suvenýry, apod., celkem 38 % z celkových provozních výdajů) a mzdové náklady (33 %), neboť projekt předpokládá vznik 8 nových pracovních míst, především za účelem zajištění provozu sportovního rekreačního areálu a kempu.

9.2

Kalkulace nabízených služeb

V provozní fázi projektu budou v rámci projektové části podnikatelských aktivit realizovány následující činnosti:

Provozování ubytovacích služeb – součástí vybudovaného sportovně-rekreačního areálu bude tábořiště/kemp s kapacitou 160 osob (ve stanech a karavanech). Služby budou poskytovány provozovatelem - městem Aš. Ubytovací kapacity budou k dispozici těm návštěvníkům a turistům, kteří vyhledávají levnější či cenově dostupnější ubytování. Takovýto typ ubytování je v této oblasti velmi vyhledávaný a stane se významným doplňkem rozvoje turistické infrastruktury - hlavním záměrem předkládaného projektu.

Provozování sportovních (rekreačních) služeb – další součástí areálu bude celá řada sportovišť (viz. výše), jež nabídne návštěvníkům kempu možnost aktivního trávení volného času. Samozřejmostí bude i možnost zapůjčení sportovního náčiní.

Poskytování stravovacích služeb a prodej suvenýrů - v rámci areálu bude nabízena možnost občerstvení návštěvníků, prodej suvenýrů a základního zboží (potraviny, hygienické potřeby, apod.).


60


Jedná se o integrovaný projekt; to znamená, že výše popsané poskytované služby nejsou prioritně zaměřeny na vytváření a maximalizaci zisku (cílem je životaschopnost a provozuschopnost). Hlavním smyslem je, společně s dalšími paralelně připravovanými projekty, postupně vybudovat kvalitní turistickou infrastrukturu, která vytvoří předpoklady pro komplexní revitalizaci města a ekonomické využití jeho atraktivních přírodních, ale i historických lokalit. Tím bude dosaženo výrazných multiplikačních a synergických efektů (rozvoj podnikatelských příležitostí, vznik nových pracovních míst, zatraktivnění města, rozvoj cestovního ruchu atd.) a tedy zajištěna ekonomická návratnost celé investice. Jedná se tedy především o nepřímé ekonomické efekty, nikoliv přímé finanční. Kalkulace cen poskytovaných služeb – za ubytování, pronájmy sportovišť, půjčování sportovních potřeb a prodeje suvenýrů a občerstvení – vychází z analýzy hlavních cílových skupin, kterou tvoří zejména návštěvníci z České republiky (zejména pak z Karlovarského kraje), případně turisté zahraniční (SRN). Snahou proto je zajistit cenovou dostupnost nabízených služeb pro tuzemské návštěvníky. Výsledné tržní ceny jsou uvedeny v tabulce.

Poskytované služby Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Fotbalové hřiště Pronájem hrací plochy - Minigolf Pronájem hrací plochy - Lezecká stěna Pronájem - Petangue, ruský kulečník Ubytování - poplatek karavan Ubytování ve stanech - poplatek stan Ubytování ve stanech - poplatek osoba Ubytování ve stanech - poplatek pes Ubytování ve stanech - poplatek auto

Cena za jednotku (v Kč) 100 Kč 100 Kč 70 Kč 80 Kč 250 Kč 100 Kč 100 Kč 30 Kč 40 Kč 10 Kč 70 Kč

Nabízené služby doplní a rozšíří možnosti trávení volného času místním obyvatelům i návštěvníkům a podpoří tak rozvoj cestovního ruchu a celkově pozvedne kulturní a společenský život v obci, respektive regionu.

9.3

Přehled tržeb za sledované období

Projektované výnosy jsou souhrnem výnosů za tyto činnosti:

Výnosy z pronájmu ubytovací kapacity (tj. kemp pro 160 osob). Zde je uvažováno se 70 % využitím během sezóny (5 měsíců). Tržba se skládá z poplatků za osobu (40 Kč/den), za stan (30 Kč/den), příp. karavan (100Kč/den), poplatku za automobil (70 Kč/den) a psa (10Kč/den).


61


Výnosy z pronájmu sportovišť představují tržby ze dvou univerzálních hřišť (100 Kč/hod), malého fotbalového hřiště (70 Kč/hod), minigolfu (80 Kč/hod), lezecké stěny (250 Kč/hod), ruského kulečníku a petangue (obojí za 100 Kč/hod.). Zde je projektováno využití 50% během sezóny (100 % představuje jeden den – 15 hodin). U ruského kulečníku a petangue je předpokládáno využití 30 %. Drobné výnosy budou získány z půjčování sportovních potřeb.

Výnosy z prodeje suvenýrů a občerstvení vychází z předpokládaného počtu návštěvníků areálu průměrné denní útraty v areálu ve výši 70 Kč.

V následující tabulce je uveden roční očekávaný přehled tržeb za sledované období 5 let. Studie proveditelnosti pracuje se stálými (reálnými) cenami. Stan/ karavan /osoba Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Univerzální kurt Pronájem hrací plochy - Fotbalové hřiště Pronájem hrací plochy - Minigolf Pronájem hrací plochy - Lezecká stěna Pronájem - Petangue, ruský kulečník Ubytování - poplatek karavan Ubytování ve stanech - poplatek stan Ubytování ve stanech - poplatek osoba Ubytování ve stanech - poplatek pes Ubytování ve stanech - poplatek auto Půjčování sportovních potřeb Prodej zboží/tržby - občerstvení

20 80 160 10

Celkem

9.4

Cena /hod/ Kč –s DPH/průměr 100 100 70 80 250 100

Cena za den

100 30 40 10 70

Výnos 112 500 Kč 112 500 Kč 78 750 Kč 90 000 Kč 281 250 Kč 31 500 Kč 210 000 Kč 252 000 Kč 672 000 Kč 30 000 Kč 73 500 Kč 30 000 Kč 1 200 000 Kč 3 174 000 Kč

Přehled cash-flow

Po identifikaci výnosů a nákladů v investiční a provozní etapě, identifikaci aktiv a pasiv a projekci peněžních toků rovněž v investiční i provozní etapě jsou tyto shromážděné údaje sestaveny do finančního plánu. Projekt bude realizován přímo žadatelem a jeho financování bude začleněno do celkového hospodaření jeho podnikatelských aktivit. Z tohoto důvodu byly vymezeny a projektu přiřazeny odpovídající režijní náklady i výnosy. Při tomto přiřazení byl důsledně dodržován princip přírůstkové báze. Protože celá studie proveditelnosti neuvažuje s různými variantami není ani finanční plán sestavovaný jako variantní; celý finanční plán tak vychází pouze z jedné varianty. V souladu s metodickými doporučeními jsou výkazy finančního plánu sestaveny v kompletním rozsahu na období minimálně pěti let po dokončení realizace projektu. Výkazy Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

62


jsou sestaveny ve schematické podobě tak, aby vyhovovaly účelu a požadavkům studie proveditelnosti bez ohledu na formu subjektu žadatele. Vstupní údaje jsou uvedeny v příslušných kapitolách studie proveditelnosti a pro účely sestavení finančního plánu jsou přehledně zachyceny v samostatných tabulkách jako příloha číslo 1 - Provozní náklady, a příloha číslo 2 – Mzdové náklady. Předpokládané výnosy projektu jsou pak uvedeny v příloze číslo 3. 9.4.1 Plán průběhu Cash Flow Hotovostní toky projektu představující příjmy či výdaje projektu jsou uvedeny v samostatné příloze č. 6. Hotovostní toky jsou rozděleny dle své povahy jako hotovostní toky z investiční, provozní a finanční činnosti. Hotovostní toky jsou kalkulovány ve stálých (reálných) cenách a jsou tak ovlivňovány pouze změnami hmotných toků; inflace není uvažována. Peněžní toky, mimo toků v provozní etapě, zahrnují i peněžní toky v investiční a poprovozní etapě; v té je na konci sledovaného období v roce 2045 uveden modelově odhad zůstatkové hodnoty projektu ve výši 9 780 tis. Kč (z důvodu opatrnosti představuje tato částka modelově tržní odhad ceny ve výši jedné poloviny zůstatkové účetní hodnoty). Žadatel však nebude majetek po uplynutí sledovaného období likvidovat ani prodávat, naopak předpokládá jeho další provoz. Po ukončení životnosti jednotlivých zařízení, která je u objektu plánována na 50 let a vybavení na 5-20 let, bude nutné provést jejich rekonstrukci nebo výměnu (proto jsou na každých 5 let vyčleněny finanční prostředky na opravy, údržbu a modernizaci většího rozsahu). Uvedení zůstatkové hodnoty pouze objektivizuje vyhodnocení efektivnosti investice. Doba sledování projektu byla zvolena v souladu s metodikou, která doporučuje sledovat projekt po dobu životnosti dominantní části majetku (zde stavby) či kratší se zohledněním zůstatkové ceny. Projekt ve sledovaném období dosahuje kladných hotovostních toků po celé sledované období, to znamená, že generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně částečné obnovy majetku v dalších letech, které jsou zachyceny v samostatné příloze číslo 7. Čistý peněžní tok (Net Cash Flow) 600 500

tis. Kč

400 300 200 100


2045

2043

2041

2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2019

2017

2015

2013

2011

2009

0

63


Uvedené stavy přímých peněžních toků a jejich vývoj opravňují ke konstatování, že projekt je za dodržení stanovených výchozích podmínek provozovatelný a dlouhodobě udržitelný. To je potvrzeno i následujícím grafem, který dokumentuje, že kumulované peněžní toky z projektu dosahují kladných hodnot po celé sledované období. Kumulované čisté peněžní toky projektu 18 000 16 000 14 000

tis. Kč

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

2045

2043

2041

2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2019

2017

2015

2013

2011

2009

0

Vývoj peněžních toků 7 000 6 000

[tis. Kč]

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009

2010

Roční peněžní tok

9.5

2011

2012

2013

2014

2015

Kumulovaný peněžní tok

2016

2017

2018

2019

2020

Peněžní tok z provozní činnosti

Zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze

Vývoj v oblasti majetku a zdrojů financování je zachycen v bilanci (rozvaze) projektu - viz příloha číslo 5. Schematicky je uvedena hodnota projektu, resp. hodnota investičního majetku pořízeného v rámci projektu. Hodnota dlouhodobého majetku je modelově postupně snižována uplatňovanými odpisy; pro účely této studie proveditelnosti jsou modelově použity odpisy dle zákona 586/92 Sb., o daních z příjmu a to pro odpisovou skupinu II. a VI.


64


Stejně schematicky je znázorněna finanční struktura projektu. Vlastní finanční prostředky žadatele jsou modelově uvedeny jako „základní dotační zdroje žadatel kapitál – vlastní zdroj financování“, finanční (EU) 10,0% prostředky získané ze zdrojů EU (75%) a 75,0% z veřejných rozpočtů (10%) jsou zachyceny jako „ostatní kapitálové fondy – přijaté dotace“. Toto je třeba chápat jako schematické vyjádření a zachycení finančních zdrojů. Ve skutečnosti bude žadatel postupovat samozřejmě ve smyslu dotační zdroje příslušných legislativních norem, především (ČR) zákona číslo 563/1991 Sb. o účetnictví a 15,0% Českých účetních standardů. Uznatelné náklady projektu

61 506 340 Kč

100%

Žadatel Dotační zdroje (ČR) - kraj Dotační zdroje (EU)

6 150 634 Kč 9 225 951 Kč 46 129 755 Kč

10% 15% 75%

Majetková struktura (aktiva) je tvořena dlouhodobým (fixním, investičním) a oběžným majetkem. Dlouhodobý majetek představuje především vybudovaná turistická infrastruktura (sportovní areál, parkoviště, kemp, příjezdová komunikace, atd.). U oběžného majetku nejsou, kromě krátkodobého finančního majetku, identifikovány žádné významné položky oběžného majetku, protože např. zboží i materiál pro údržbu a opravy budou pořizovány průběžně, jejich výše je zcela zanedbatelná. Ostatní položky nebyly identifikovány vůbec a nejsou uvažovány - jedná se například o pohledávky apod. Toto lze považovat za korektní s ohledem na převážnou část plateb probíhajících v hotovosti během provozní fáze. Hodnoty uvedené v bilanci představují stav příslušných položek na konci jednotlivých roků sledovaného období. Vývoj majetkové struktury 70 000 60 000

[tis. Kč]

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Dlouhodobý majetek


Oběžná aktiva

65


10. Udržitelnost projektu Hodnocení udržitelnosti projektu se v rámci studie proveditelnosti zaměřuje na prokázání úspěšnosti proměny likvidních finančních prostředků (investičních zdrojů) na trvalá aktiva, reprezentovaná především nově pořízeným investičním majetkem. Produktivní trvalá aktiva pak obecně prokazují svou úspěšnost zpravidla tvorbou dalších likvidních prostředků. Předchozí kapitoly byly zaměřeny na popis a identifikaci základních vstupních údajů (kapitálové výdaje, příjmy z investice apod.), jejich vyčíslení, sumarizaci a vyhodnocení. Nedílnou součástí přípravy dat pro hodnocení efektivity je i ověření úplnosti a reálnosti těchto dat, tzn., že u všech částí investice jsou k dispozici jak kapitálové výdaje, tak i provozní náklady a výnosy; současně jsou ověřována data tak, aby nevznikaly duplicity.

10.1 Institucionální Cílem žadatele je vybudování nových prvků infrastruktury cestovního ruchu v atraktivním přírodním zázemí města. Realizací předkládaného projektu se rozšíří nabídka trávení volného času jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele města. Zvýší se nabídka ubytovacích a sportovněrekreačních služeb a bude posílena image města a celého regionu jako přirozeného turistického centra. Jedná se o projekt, v rámci kterého bude vybudována příjezdová komunikace, parkoviště, vycházkové trasy, areál rekreačních sportů, cyklostezka apod. Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu, bude v majetku žadatele. Celkové investiční náklady projektu činí 61 506 340 Kč. Žadatel předpokládá dotační zdroje v souhrnné výši 90 % (75 % dotace EU a 15 % dotace ze SR), což představuje částku 55 355 706 Kč. Jak již bylo uvedeno, jedná se o projekt, který generuje přímé peněžní prostředky a současně je určen pro veřejně prospěšný účel (tvorba nových 8 pracovních míst, zkvalitnění kulturního života v obci, rozšíření nabídky služeb v oblasti cestovního ruchu atd.) – tato skutečnost se projeví i ve finančním hodnocení projektu, který tak nelze zcela a bezezbytku posuzovat standardními parametry jako ryze „komerční“ projekty. Z výše uvedených důvodů budou uvedeny i základní výstupy zjednodušené analýzy nákladů a přínosů, která bude dalším důležitým podkladem pro rozhodnutí o smysluplnosti projektu. Mimo peněžní toky v investiční a provozní etapě, jsou v přehledu zahrnuty i peněžní toky v poprovozní etapě; obsahují odhadovanou hodnotu projektu na konci sledovaného období v roce 2045. V tomto roce nedojde k likvidaci projektu a pravděpodobně ani k ukončení činnosti; předpokládaná zůstatková hodnota je uvedena z důvodu korektního postupu a použití metodiky pro výpočet kriteriálních ukazatelů.


66


10.2 Finanční V této kapitole budou vypočítány hodnoty zvolených kriteriálních ukazatelů. Všechny podklady pro výpočet jsou uvedeny v samostatné příloze číslo 7, která obsahuje peněžní toky projektu ve všech jeho etapách, včetně hodnot vyjadřujících vyhodnocení rentability projektu; ty jsou uvedeny i v tabulce jako rekapitulace v následující kapitole. Hodnoty kriteriálních ukazatelů, které projekt vykazuje jsou navíc uvedeny i u každého ukazatele. Za hlavní lze označit následující uvedené kriteriální ukazatele: Současná hodnota (PV - Present Value) - je součet všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí takzvaným diskontováním budoucích toků. n

PVt = ∑ t =1

CFt = 8 353 661 Kč (1 + r ) t

Kde:

PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 až do období „n“,

r je diskontní sazba - pro toto kolo žádostí byla stanovena reálná diskontní sazba ve výši 5%; tomu odpovídá i použití reálných (stálých cen),

t je symbol konkrétního období ,

n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu); pro účely výpočtu byla zvolena délka sledovaného období na 35 roků.

Ukazatel dosahuje kladné hodnoty a signalizuje výši budoucích diskontovaných peněžních toků převedených na současnou hodnotu při respektování faktoru času. Představuje v podstatě reálné „zbohatnutí“ žadatele realizací projektu.

Čistá současná hodnota (NPV - Net Preset Value) – je součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů). n

NPV = ∑ t =1

CFt − I = - 47 474 723 Kč (1 + r ) n

Kde:

NPV je čistá současná hodnota investice,

CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,


67


r je diskontní sazba,

I je kapitálový výdaj, resp. hodnota investice,

t je období (rok) od 0 do n.

Vzhledem k obecným pravidlům je projekt pro investora (žadatele) přijatelný, pokud ukazatel NPV je větší než nula. Kladná hodnota ukazatele znamená reálné obohacení žadatele při zohlednění časové hodnoty peněz; při porovnání diskontovaných výdajů a diskontovaných příjmů představuje částka – 47 474 723 Kč “ochuzení“ žadatele. Pokud by byl projekt posuzován pouze měřítky a pravidly pro „podnikatelské – komerční“ projekty, pak by výsledek tohoto kriteriálního ukazatele hodnotil projekt pro investora jako nepřijatelný; zde je však nezbytné připomenout, že projekt vytváří z významné části majetek, který bude poskytovat širší socioekonomické efekty (efekt se tedy projeví v ekonomice jiných subjektů) a veřejně prospěšné služby. Z tohoto důvodu jsou pro investora a žadatele rozhodující další ukazatele i nefinanční přínosy. Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate of Return) - je taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) toků plynoucích z investice rovna nule. n

0=∑ t =1

CFt < 0,00% (1 + IRR) t

Kde:

IRR je vnitřní výnosové procento,

CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

r je diskontní sazba,

t je období (rok) od 0 do n.

Obecná interpretace ukazatele předpokládá přijatelnost projektu, pokud hodnota IRR je vyšší než předpokládaná diskontní sazba. Ta byla stanovena ve výši 5 % - projekt uvedený předpoklad neplní; zde je třeba znovu připomenout skutečnost, že projekt bude z významné části plnit také veřejně prospěšnou funkci a žadatel – investor se bude rozhodovat i na základě nefinančních (resp. nepřímých finančních) argumentů. Index rentability (NPV/I) - Podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého období (na investičních výdajích). NPV / I < 0,00%


68


Kde:

NPV je čistá současná hodnota investice,

I je velikost investičních výdajů v nultém období.

Slouží jako doplňkový ukazatel, především v případech, kdy jsou omezeny finanční zdroje a nelze realizovat více projektů. Obecně je žádoucí kladná hodnota ukazatele, která vyjadřuje relativní velikost čistého výnosu v %. Výsledná hodnota je důsledkem výše popsané „veřejné prospěšnosti“ projektu. Doba návratnosti (DN) - je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. Slouží jako doplňkový ukazatel vzhledem k omezením, která vykazuje; obecně by doba návratnosti neměla být delší než doba životnosti projektu. Na základě průměrných peněžních toků byla vypočtena doba návratnosti projektu na 78 let; to odpovídá charakteru projektu. Podíl čistého výnosu k investičním nákladům – jedná se o vyjádření finanční rentability investice na základě poměru průměrného čistého provozního cash-flow ku celkovým investičním nákladům. Průměr se pro potřeby povinné přílohy kalkuluje za prvních pět let provozu investice, pokud není životnost investice nižší. Tento výsledný podíl (koeficient) lze vyjádřit matematicky takto: 5

∑ CF 0 t =1

Koeficient =

t

5 I

= 0,83%

Kde:

I je velikost investičních výdajů v nultém období,

CFOt je provozní hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

t je období (rok) od 0 do 5.

Tento ukazatel vypovídá o průměrné finanční návratnosti investice z provozních hotovostních toků v prvních pěti letech provozu projektu; vypočtená hodnota představuje přijatelný výsledek pro projekt tohoto charakteru. U projektů s kombinovaným využitím (komerční x veřejně prospěšné) odrážejí výsledky ukazatelů vždy určitou míru „neziskovosti“ části projektu. V tomto konkrétním případě byly zvoleny peněžní toky bezprostředně následující po dokončení celé části sledovaného projektu a v „plném“ provozu. Rekapitulace výsledků, resp. hodnot, kriteriálních ukazatelů je uvedena v následující tabulce. Pro peněžní toky byly použity reálné (stálé) ceny; tyto reálné peněžní toky pak byly diskontovány pomocí reálné diskontní sazby vyhlášené pro toto kolo výzvy.


69


Kriteriální ukazatel – Finanční analýza Diskontní sazba - reálná Současná hodnota (PV - Present Value) Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value) Index rentability (NPV / I) Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate on Return) Doba návratnosti v letech Podíl čistého výnosu k investičním nákladům

Hodnota 5,00% 8 353 661 - 47 474 723 < 0,00% < 0,00% 78 0,83%

Na základě výsledků kriteriálních ukazatelů a předchozích údajů o peněžních tocích lze konstatovat, že projekt je reálný, provozovatelný a dlouhodobě udržitelný za dodržení stanovených výchozích a provozních podmínek. Jak již bylo uvedeno, jedná se o komplexní integrovaný projekt, zaměřený na podporu cestovního ruchu. Fakt, že čistá současná hodnota a index rentability nejsou v požadovaných intervalech, je způsoben charakterem investice, který není klasický ryze komerční, ale je zaměřen na vybudování nezbytné infrastruktury cestovního ruchu (cyklostezka, parkoviště, rekreační kemp, atd.), která nebude přinášet žádné (nebo jen částečné) přímé peněžní toky, ale především nepřímé ekonomické efekty. To prokazuje analýza nákladů a přínosů – viz. dále. Je nutno upozornit, že tato skutečnost neohrožuje udržitelnost projektu, neboť ten generuje ve všech letech svého provozu kladné hotovostní toky (viz. předchozí graf). Projekt tedy přináší především následné socioekonomické užitky a nelze jej tedy, jak již bylo uvedeno, posuzovat a hodnotit pouze standardními finančními kriterii jako „ryzí“ podnikatelské, komerční projekty. Realizací projektu se zásadně zvýší atraktivita celé oblasti; tím se zvýší počet návštěvníků přinášející růst poptávky po dalších službách například v oblasti stravování, ubytování, prodeje potravin, upomínkových předmětů, občanských služeb, apod. To vytvoří předpoklady pro další podnikatelské aktivity spojené se vznikem dalších nových pracovních míst (celkem 8 pracovních míst). Smysluplnost projektu by tak nejlépe prokázala Analýza nákladů a přínosů. Proto pro větší objektivitu výše popsaných argumentů zde bude uveden výsledek ekonomické analýzy, tedy výpočet kriteriálních ukazatelů ve zpracované analýze nákladů a přínosů (CBA), kdy bylo uvažováno se vznikem 18 míst (8 přímých a 10 nepřímých). Nová pracovní místa přinášejí úsporu výdajů na jednoho nezaměstnaného. Standardizovanými metodami CBA by pak výsledky ekonomické analýzy vypadaly následovně: Kriteriální ukazatel – Ekonomická analýza - sumarizace Diskontní sazba - reálná Současná hodnota (PV - Present Value) Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value) Index rentability (NPV / I) Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate on Return) Doba návratnosti v letech Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

Hodnota 5,00% 76 806 991 13 082 865 21,27% 6,62% 12 70


Tyto hodnoty ekonomické analýzy jednoznačně potvrzují smysluplnost předkládaného projektu. Jak již bylo ale uvedeno, nejedná se o závěr studie proveditelnosti, ale jde o výsledky analýzy zjednodušené Analýzy nákladů a přínosů.

10.3 Provozní Projekt ve sledovaném období dosahuje po celé sledované období kladných peněžních toků, a to jak v jednotlivých letech, tak i v kumulovaných hotovostních tocích, to znamená, že generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně postupné obnovy části majetku plánované vždy po 5 letech provozu. Z tohoto pohledu je projekt životaschopný a provozuschopný.

Čistý peněžní tok (Net Cash Flow) 600 500

tis. Kč

400 300 200 100


2045

2043

2041

2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2019

2017

2015

2013

2011

2009

0

71


11. Analýza rizik a jejich předcházení Tato kapitola vymezuje největší zdroje rizika v projektu, vymezuje a případná opatření na jejich snížení.

jejich pravděpodobnost

Úspěšnost realizace každého projektu je ovlivněna značným počtem faktorů, jejichž vývoj v čase je do určité míry velmi nejistý. Faktory, které jsou potenciálním zdrojem rizika, nelze v určitých případech ovlivňovat vůbec (daňová politika státu, apod.) nebo pouze v omezené míře. Je proto nezbytné rizikové faktory identifikovat a stanovit také alespoň přibližnou pravděpodobnost jejich výskytu. Smyslem řízení rizik projektů je snaha zvýšit pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizovat tak hrozící nebezpečí vyplývající z problémového průběhu realizace a provozu projektu. Cílem řízení rizik je zjištění těchto skutečností:

Které faktory jsou významné a nejvíce ovlivňují riziko daného projektu, popřípadě, které faktory jsou málo významné a lze je zanedbat?

Jak velké je riziko projektu a zda je pro investora ještě přijatelné?

Jaká opatření je nezbytné přijmout ke snížení rizik na přijatelnou míru?

11.1 Analýza rizik Tato kapitola obsahuje analýzu rizik vyplývajících ze závěrů jednotlivých kapitol studie proveditelnosti a na jejím základě sestavený plán řízení rizik. Pokud má být realizace projektu úspěšná a jeho provozní fáze přínosná, nesmí žádné riziko, jež aktivity projektu může negativním způsobem ovlivnit, vykazovat zároveň vysokou pravděpodobnost výskytu a velký dopad na základní parametry projektu (těmi jsou zejména časový harmonogram, celkové náklady a trvalá udržitelnost výstupů projektu. Jedním z cílů procesu řízení rizik projektu je nepřipustit zahájení jeho realizace v případě, že vykazuje nepříznivou strukturu a závažnost rizik. Analýza rizik - Předinvestiční fáze projektu Předpokládaná rizika Nedokonalá předprojektová příprava Nedostupnost spolufinancování projektu ze SF Nesoulad s prioritami a

Pravděpodobnost

Dopad

Míra ohrožení

Nízká

Zpoždění zahájení projektu

Vysoká

Střední

Nemožnost realizace projektu

Vysoká

Nízká

Nemožnost realizace projektu

Vysoká


72


Předpokládaná Pravděpodobnost Dopad rizika aktivitami relevantních rozvojových programů Nekvalitní Nedostatečná promyšlenost analýza cílových Nízká nabízených produktů cestovního skupin ruchu

Analýza rizik - Investiční fáze projektu Předpokládaná Pravděpodobnost Dopad rizika Zpoždění spojená s výběrovými Zpoždění řízeními mohou oddálit vlastní spojená Střední realizaci jednotlivých staveb a tak s výběrovými významně ohrozit harmonogram řízeními projektu Nekvalitní práce Ohrožení budoucí udržitelnosti Střední dodavatele vstupů projektu staveb Nekvalitní práce Nesplnění podmínek pro Střední dodavatele spolufinancování projektu služeb Navýšení Veškeré vícenáklady zatíží Nízká investičních rozpočet města nákladů Nedostupnosti V případě nedostupnosti finančních finančních prostředků na Nízká prostředků na spolufinancování/předfinancování předfinancování projektu projekt nelze realizovat. aktivit projektu Nekvalitní Nesplnění podmínek pro Střední management spolufinancování projektu projektu Nekvalitní Ohrožení budoucí udržitelnosti Střední stavební dozor vstupů projektu Nedodržení smlouvou o Nedodržení spolufinancování daného harmonogramu Střední definitivního termínu ukončení realizace realizace projektu


Míra ohrožení

Střední

Míra ohrožení Střední

Střední Nízká Nízká

Vysoká

Nízká Nízká Vysoká

73


Analýza rizik - Provozní fáze projektu Předpokládaná rizika Nedostupnost kvalifikovaných pracovních sil Nezájem o vytvořené produkty cestovního ruchu Nekvalitní marketing cestovního ruchu

Pravděpodobnost

Dopad

Míra ohrožení

Nízká

Nemožnost poskytovat služby, jež měly být konečným výstupem projektu

Vysoká

Nízká

Nezájem o produkty cestovního ruchu vzniklé realizací projektu

Vysoká

Nízká

Nedostatek informací o nabízených službách na trhu cestovního ruchu

Vysoká

Nedostatek zdrojů na obnovu majetku

Nízká

Nedostatek fin. zdrojů na reprodukci majetku po uplynutí doby životnosti jednotlivých objektů

Střední

Existence konkurenčních zařízení cestovního ruchu

Střední

Nezájem o produkty cestovního ruchu vzniklé realizací projektu

Střední

11.2 Vyhodnocení rizik Z vyhodnocení rizik projektu uvedených v tabulce výše vyplývá, že žádné z rizik nevykazuje současně vysokou pravděpodobnost výskytu a významný vliv na realizaci projektu. Nejzávažnějším rizikem je zde předpoklad, že nebude možné zajistit spolufinancování projektu ze strany Strukturálních fondů EU. V tomto případě by bylo nutné realizace projektu odložit. Ostatní rizika projektu jsou velmi málo pravděpodobná a nebo nejsou tak závažná, aby realizaci a udržitelnost výstupů projektu ovlivnila. Vyhodnocení rizik Předpokládaná rizika

Opatření pro minimalizaci rizika

Nedokonalá předprojektová příprava

Výběr osvědčených projektantů, zpracovatelů projektové dokumentace

Nedostupnost spolufinancování projektu ze SF

Kvalitně zpracovaná žádost o spolufinancování


74


Předpokládaná rizika

Opatření pro minimalizaci rizika

Nesoulad s prioritami a aktivitami relevantních rozvojových programů Nekvalitní analýza cílových skupin

Dopracování relevantních dokumentů k žádosti o spolufinancování projektu v návaznosti na schválené programové dokumenty (IOP. ROP)

Zpoždění spojená s výběrovými řízeními

Kvalitně zpracovaná zadávací dokumentace, kvalitní management procesu vývěrového řízení

Nekvalitní práce dodavatele staveb

Výběr vhodného dodavatele

Navýšení investičních nákladů

Výběr vhodného dodavatele

Nedostupnosti finančních prostředků na předfinancování aktivit projektu

Město Aš je dlouholetým spolehlivým klientem vybraného dodavatele bankovních služeb (příslib úvěru)

Nekvalitní management projektu

Výběr vhodného dodavatele této služby

Nekvalitní stavební dozor

Výběr vhodného dodavatele této služby

Nedodržení harmonogramu jednotlivých staveb

Kvalitní stavební dozor, autorský dozor a management projektu

Nedostupnost kvalifikovaných pracovních sil

Rekvalifikace vhodných uchazečů

Nezájem o vytvořené produkty cestovního ruchu

Zpracování marketingové strategie cestovního ruchu pro region Ašsko

Nekvalitní marketing cestovního ruchu

Zpracování marketingové strategie cestovního ruchu pro region Ašsko

Nedostatek zdrojů na obnovu majetku

Zajištění dostatečné vytíženosti lůžek, služeb, kempu Kvalitní destinační marketing

Existence konkurenčních zařízení cestovního ruchu

Kvalitní destinační marketing

Propracování marketingové strategie

11.3 Řízení rizik projektu Kvalitní management projektu předpokládá kontinuální vyhodnocování všech rizik, jimž je úspěšná realizace projektu vystavena. Podle v příloze uvedené předlohy rizikového plánu lze monitorovat výskyt rizik během celého trvání projektu a aplikovat potřebná opatření. Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. – Rozpracovaná verze k 20. 12. 2006

75


12. Závěrečné hodnocení projektu Tuto kapitolu tvoří komplexní a propracovaný závěr studie proveditelnosti, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze všech uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu. Souhrn vyhodnocení projektu Revitalizace vrchu Háj:

z hlediska technických rizik je projekt proveditelný;

z hlediska finančních rizik je projekt proveditelný;

z hlediska legislativních rizik je projekt proveditelný;

z hlediska provozních rizik je projekt proveditelný.

Aktivity, výstupy a cíle projektu jsou v souladu s prioritami, opatřeními a preferovanými aktivitami relevantních rozvojových dokumentů na národní, regionální i místní úrovni. Realizace projektu pozitivně ovlivní budoucí rozvoj města Aš a celého regionu Ašsko. Projekt ve sledovaném období dosahuje kladných hotovostních toků, generuje tedy dostatek finančních prostředků pro svůj provoz a údržbu, včetně postupné obnovy dlouhodobého majetku. Navrhované technické a organizační zabezpečení je zárukou dlouhodobé udržitelnosti výstupů projektu.

Projekt revitalizace vrchu Háj lze doporučit ke spolufinancování ze Strukturálních fondů EU.


76

Pozn.: Neprošlo jazykovou revizí. Rozpracovaná verze k

Recommend Documents