Ing. Marie Birnbaumová, úsek kontroly kvality staveb oddělení zkušebnictví pracoviště Brno
2012 Pozemní komunikace, trubní vedení školení stavebních dozorů 2012
Předpisy MD MP systém jakosti PK Technické předpisy a podklady • TKP staveb PK • TP • Vzorové listy • Směrnice pro dokumentaci • OP pro zeměměřičské a průzkumné práce • OP pro poskytování konsultačních služeb • Oborový třídník • OP staveb PK menšího rozsahu
Celé znění jednotlivých předpisů MD (kromě listinné podoby)
CD Dopravní stavby Systém jakosti XI
(Vydává ČKAIT)
Forma TKP Písemná
Digitální
Informace o jednotlivých předpisech MD
www.pjpk.cz (Politika jakosti pozemních komunikací)
TKP – předpisy MD Poprvé vydány v roce 1992 – souvislost se zákonem 142/1991, který změnil závaznost ČSN. Platnost zákona odložena o rok ► na 1.1.1993.
30 kapitol, zahrnují všechny oblasti výstavby PK kapitola 1 až 31, ale č. 17 neobsazeno
Účel TKP • TKP jsou vypracovány pro upřesnění vztahů zhotovitel – objednatel, pro určení závaznosti příslušných norem a pro zpřísnění některých požadavků na materiály nebo konstrukce pro důležité a extrémně zatížené komunikace. • Všechny kapitoly TKP se musí vykládat a chápat ve smyslu ustanovení, definic, pokynů a doporučení uvedených v kap. 1 TKP – Všeobecně.
TKP ►Závazně stanovují normy, podle kterých bude stavba jednotlivých technologií realizována, odkazuje se v jednotlivých vlastnostech na články norem, případně je doplňuje. ►V případě, že je možno použít více metod ke zkoušení, předepisuje tu metodu, která má být použita. Zpřísnění v TKP je možné.
ZTKP ►Pozor na ZTKP
Upřesňují podmínky a požadavky na konkrétní stavbu.
Obsah TKP
Všechny kapitoly TKP mají stejné řazení článků/obsah
TKP obsahují požadavky na materiály, technologické postupy, výrobu a zkoušky při provádění (výstavbě), opravách a údržbě PK. – Většina TKP - jedna příloha - Opravy – stejná závaznost jako text vlastní kapitoly
Řazení jednotlivých článků v TKP (kromě kapitoly 1) • • • • • • • • • • • • •
x.1 ÚVOD x.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ x.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ x.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY x.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY x.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY x.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ x.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ x.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ x.10 EKOLOGIE x.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY Příloha 1 OBSAH ZPRÁVY ZHOTOVITELE O HODNOCENÍ JAKOSTI CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU Příloha 2 ÚDRŽBA A OPRAVY CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU
Systém jakosti a technologické předpisy – Zhotovitel musí prokázat způsobilost pro zajištění jakosti při výrobě směsi a provádění PV podle MP SJ – PK č.j. 20840/01-120, část II/4, ve znění pozdějších změn (úplné znění Věstník dopravy 25/2010). V současné době revize – Zákon o zadávání veřejných zakázek
– Zhotovitel dále musí prokázat způsobilost v oblasti zkušebnictví a laboratorní činnosti podle téhož MP, část II/3 a podle TKP kapitoly 1.
MP SJ-PK - ČÁSTI • • • • • •
II/1 Projektové práce II/2 Průzkumné a diagnostické práce II/3 Zkušební, laboratorní činnosti II/4 Provádění silničních a stavebních prací II/5 Ostatní výrobky II/6 Zavedení nové technologie podle kritérií uvedených v jednotlivých částech MP
Způsobilost k zajištění kvality SJ-PK vychází z principu, že provádět práce a činnosti v jednotlivých oblastech smí pouze ten, kdo prokáže způsobilost k zajištění kvality podle kritérií uvedených v jednotlivých částech MP
II/1 Projektové práce Na zakázku v očekávaném objemu nad 200 tis. Kč Certifikát systému managementu jakosti nebo doklad vydaný akreditovaným CO akceptovaným MD, potvrzující shodu zavedeného SMK s požadavky ISO 9001
II/2 Průzkumné a diagnostické práce
Na zakázku v očekávaném objemu nad 200 tis. Kč
II/3 Zkušebnictví Průkazní, kontrolní a přejímací zkoušky Laboratoř akreditovaná nebo odborně způsobilá Rozhodčí zkoušky Laboratoř akreditovaná
II/4 Provádění silničních a stavebních prací
Na zakázku v očekávaném objemu nad 1 mil. pro práce na PK a 0,5 mil. u mostů prokazování způsobilosti
II/5 Ostatní výrobky Prokazování způsobilosti vhodnosti výrobku • Certifikátem • Prohlášením shody vydaného dodavatelem výrobku /dovozcem /distributorem/ po provedení zkoušky typu (popsáno, jaké údaje má prohlášení shody obsahovat)
Doklady o posouzení shody schválení všech stavebních • Ke materiálů a směsí musí zhotovitel doložit doklady o posouzení shody ve smyslu zákona 22/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo ověření vhodnosti ve smyslu MP SJ-PK část II/5 (č.j. 20840/01-120, ve znění pozdějších změn, úplné znění Věstník dopravy č. 25/2010) a to:
Doklady o posouzení shody a) Prohlášení o shodě“ vydané výrobcem/dovozcem/zplnomocněným zástupcem v případě stavebních výrobků, na které se vztahuje NV 163/2002 Sb. ve znění NV 312/2005 Sb. a pozdějších předpisů. b) „ES prohlášení o shodě“ vydané výrobcem/zplnomocněným zástupcem v případě stavebních výrobků označovaných CE, na které je vydána harmonizovaná norma nebo evropské technické schválení (ETA) a na které se vztahuje NV 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. c) „Prohlášení shody“ vydané výrobcem/dovozcem nebo „Certifikát“ vydaný certifikačním orgánem. Oba tyto dokumenty vydané v souladu s platným MP SJ-PK část II/5 v případě „Ostatních výrobků“.
Doklady o posouzení shody - doplnění
• Pro dálnice, RK a vozovky I. třídy, musí být k prohlášením / certifikátům přiloženy příslušné protokoly o zkouškách s jejich výsledky
Obsah TKP
Všechny kapitoly TKP mají stejné řazení článků/obsah
TKP obsahují požadavky na materiály, technologické postupy, výrobu a zkoušky při provádění (výstavbě), opravách a údržbě PK. – Většina TKP - jedna příloha - Opravy – stejná závaznost jako text vlastní kapitoly
Řazení jednotlivých článků v TKP (kromě kapitoly 1) • • • • • • • • • • • • •
x.1 ÚVOD x.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ x.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ x.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY x.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY x.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY x.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ x.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ x.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ x.10 EKOLOGIE x.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY Příloha 1 OBSAH ZPRÁVY ZHOTOVITELE O HODNOCENÍ JAKOSTI CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU Příloha 2 ÚDRŽBA A OPRAVY CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU
Zemní práce TKP 4 prosinec 2009 ČSN 73 6133:2010
TDI nesmí vrstvu převzít při nesplnění zhutnění Protokoly, předávat bezodkladně po skončení zkoušek
Zemní práce Souhrnná zpráva o jakosti - zhotovitel je povinen ji předkládat současně se žádostí o svolání přejímacího řízení Existuje metodický pokyn ŘSD jak má vypadat souhrnná zpráva o jakosti a co má obsahovat – tabulky nejsou dogma „Zásady pro hodnocení jakosti dokončených staveb PK zhotovitelem/ 1.11.2008“ – v řadě kapitol TKP je vložena příloha „Obsah souhrnné zprávy zhotovitele o hodnocení jakosti prací…“
Zemní práce
Parapláň – poslední vrstva násypu (povrch pod AZ) Žádné zvláštní požadavky, stejné jako pro ostatní vrstvy násypu Zvláštní přísnější požadavky jsou stanoveny až pro AZ a povrch (líc) AZ – pláň. AZ obvykle 0,5 m, zasahují do ní vlivy dopravního zatížení a klimatické vlivy
Aktivní zóna - materiály
Bez úpravy se do ní nesmí ukládat takové materiály, u kterých by působením změn teploty, zatížení a vlhkosti mohlo dojít k takovým změnám, které by mohly způsobit, že dokumentací stanovené parametry nebudou dodrženy
Zemní těleso, hutnění jemnozrnných zemin (zrna < než 0,063 mm v množství > než 35 %) Přímou metodou, stanovením objemové hmotnosti zeminy ve zhutněné vrstvě a vlhkosti a jejím porovnáním k max. hmotnosti stanovené zkouškou Proctor standard, vypočtením parametrů hutnění Podloží 92 % Násyp 95 % AZ 100 % Zásyp rýh a výkopů mimo silniční těleso Zásyp rýh a výkopů v silničním tělese Zásyp rýh a výkopů v AZ
92% PS 95% PS 100% PS
Zemní těleso, hutnění hrubozrnných zemin, pro něž nelze použít zkouška PS (zrna < než 0,063 mm v množství < než 35 %)
Relativní ulehlost (hutnost) ID – stav ulehlosti zeminy vzhledem k minimální a maximální ulehlosti, dosažené v laboratoři normovým způsobem – ČSN 72 1018 Hodnota požadované min. relativní ulehlosti závisí na zrnitosti použitých materiálů. Když je možno použít obě metody zkoušení zhutnění, přednost má zkouška Proctor standard.
Kontrola míry zhutnění kamenitých a balvanitých sypanin • Nivelační metodou (zatlačení max. 0,5% tloušťky vrstvy po dvou kontrolních pojezdech vibračním válcem při plném výkonu) • Správce stavby může povolit i jinou nepřímou metodu podle ČSN 72 1006 (radiometrické měření, statická zatěžovací zkouška, rázová zatěžovací zkouška, penetrační metody) Max. povolená velikost kamene v případě sypání tvrdých hornin – 2/3 tloušťky vrstvy v případě sypání měkkých hornin – 1/2 tloušťky vrstvy
Zhutňovací zkouška při zahájení prací Vždy se musí provést na stavbách D, RS, silnic I. tříd. U silnic nižších tříd a místních komunikací a při menším objemu prací na stavbách D, RS a silnic I. tříd jen pokud to předepisuje ZDS.
Nerovnost vrstev zemního tělesa • Předepsána jen na pláni Podélně – 4m latí (max. 25 mm u D, S I. a II. třídy, MRK, ostatní max. 30 mm) Příčně – 2m latí (max. 15 mm u D, S I. a II. třídy, MRK, ostatní max. 20 mm) • Potom na jednotlivých podkladních vrstvách
Přetvárné vlastnosti aktivní zóny Statická zatěžovací zkouška Od určitého počtu zkoušek se povolují určité odchylky od předepsané hodnoty: • Do počtu 10 zkoušek není povolena žádná odchylka • Při počtu 11 a více zkoušek na hodnoceném objektu nesmí být žádná naměřená hodnoty o více než 10 % nižší než je předepsáno
Druhotné materiály pro výstavbu zemního tělesa (popílky, škvára, struska, stavební rum, výsypky, hlušiny, recyklované materiály z vozovek apod.
• Mohou se použít pouze takové, u nichž je ověřena vhodnost použití na základě PZ. Je potřeba zamezit jejich negativnímu vlivu na ŽP z důvodu vyluhování a větrné nebo vodní eroze TP 93 Návrh a provádění staveb PK s využitím popílků a popelů TP 138 Užití struskového kameniva do PK TP 176 Hlušinová sypanina v tělese PK TP 210 Užití recyklovaných staveb. demoličních materiálů do PK
Přechodová oblast mostů Přechod z násypového tělesa na most, zahrnující klínovou oblast zemního tělesa přiléhající k opěře mostní konstrukce
Předepsána tloušťka sypané a hutněné vrstvy – max. 30 cm
Přechodová oblast mostů – hutnění násypu směsné nebo jemnozrnné zeminy Podloží 95 % PS Zásyp 100 % PS
Zkoušky průkazní Před zahájením požádat o souhlas se zdroji dodávek materiálů, směsí a ostatních ke zkoušce použitých hmot. Každá změna oproti tomuto odsouhlasení podléhá novému souhlasu objednatele/správce stavby
Zkoušky kontrolní Jsou to zkoušky, kterými se v průběhu prací ověřují výsledky PZ a další kvalitativní vlastnosti předepsané ve smlouvě o dílo, TKP, ZTKP Zhotovitel musí kdykoliv zajistit O/správci stavby přístup do laboratoří
Zkušební postupy V TKP jsou na ně odkazy
– Platí ČSN, ČSN EN – Kde je normou povoleno více metod, je metoda zkoušky určena v TKP/ZTKP
Kontrolní a zkušební plán/druhy zkoušek Zhotovitel vypracuje před zahájením prací a předloží O/správci stavby ke schválení
Pokud norma povoluje více metod zkoušení pro určitou vlastnost, je příslušná metoda určena v TKP nebo ZTKP
Odsouhlasení prací • Že byly příslušné práce provedeny v souladu se závazky zhotovitele ve smlouvě • Že poloha, tvar, rozměry, jakost a ostatní charakteristiky jsou v souladu se závazky zhotovitele ve smlouvě; toto odsouhlasení je nutné pro zahájení následujících prací a potvrzení měsíčních plateb za provedené práce
Odsouhlasení prací – doklady, které musí Z předat • Doklady, prokazující řádné provedení prací • Výsledky KZ a měření, doklady o kvalitě zabudovaných materiálů, skutečnou spotřebu materiálů nebo směsí a ostatní doklady požadované smlouvou o dílo, obecně závaznými předpisy nebo vyžádané O/správcem stavby
Podkladní vrstvy z nestmelených materiálů Mechanicky zpevněná zemina – vrstva, vytvořená rozprostřením a zhutněním zemin a náhradních materiálů předepsané zrnitosti, splňující předepsané vlastnosti Mechanicky zpevněné kamenivo – vrstva, vytvořená z nestmelené směsi drceného kameniva přírodního, umělého nebo recyklovaného. Kamenivo musí splňovat předepsanou křivku zrnitosti, musí být rozprostřeno a zhutněno za podmínek, zajišťujících maximální dosažitelnou únosnost. Vlhkost – velmi důležitá (blízká optimální vlhkosti podle PM) pro dosažení co nejvyšší míry zhutnění a modulu přetvárnosti, pokud není dodržena, obtížně se hutní, trhliny, stopy po válci, vrstva při hutnění pruží
Kvalita stavebních materiálů – Souhlas se zdroji dodávek pojiva, kameniva a přísad uděluje objednatel/správce stavby před provedením PZ, příp. před zahájením prací. – Žádné neodsouhlasené materiály nesmí být použity, vždy je třeba písemné schválení.
Podkladní vrstvy z nestmelených materiálů Musí se překrýt tak, aby se zabránilo pronikání vody na pláň během zimního období. Předepsané zhutnění musí být dodrženo v celém profilu, velmi důležité i na okrajích (stejná hodnota jako v ploše) – slouží pro pojezd finišeru. Špatné zhutnění může mít vliv na rovnost povrchu krytu.
Podkladní vrstvy z nestmelených materiálů Únosnost – modulem přetvárnosti je jedna z hlavních zkoušek Zhutnění – Proctorovou modifikovanou zkouškou, ale je ji možno nahradit i nepřímou metodou pomocí modulu přetvárnosti Tloušťka vrstvy – nivelací nebo přímým měřením (provedením sondy nebo na vývrtech Rovnost – v podélném směru 4 m latí, v příčném směru 2 m latí
Podklady ze směsí stmelených HP ¾Zahrnují způsob úpravy směsi kameniva (přírodního, recyklovaného nebo umělého kameniva) s použitím pojiva (cementu, strusky, popílku nebo jiného hydraulického silničního pojiva), kterou získají materiály potřebnou pevnost a odolnost. ¾Popel nebo popílek může být použit ve směsi buď jako pojivo nebo jako materiál určený pro stmelení, viz ČSN EN 14227-3 a TP 93.
Směs stmelená hydraulickými pojivy Směs stmelená cementem, struskou, popílkem nebo hydraulickými silničními pojivy Zkouška odolnosti proti mrazu - je pro ně požadována zkouška odolnosti proti mrazu – odolnost má vliv na životnost PV, zkouší se nejméně 1x za týden na třech tělesech. Zhutnění musí být dokončeno do uplynutí doby zpracovatelnosti směsi, aby nebylo narušeno její tuhnutí, zhutnění musí začít ihned po rozprostření a urovnání povrchu vrstvy.
PV ze směsi stmelené hydraulickými pojivy ošetřování Nejméně po dobu 7 dní musí být povrch vrstvy udržován vlhký nebo vhodnými způsoby chráněn proti vysýchání, vrstva nesmí být zbytečně pojížděna. Kropení, překrytí, ochranný parotěsný postřik. V případě pokládky ve dvou vrstvách musí být obě vrstvy pokládány těsně za sebou, aby bylo zajištěno dobré spojení obou vrstev. Zhotovitel musí prokázat na vývrtech, že je vrstva celistvá. Pokládka horní vrstvy musí být dokončena dříve než začne tuhnutí pojiva ve spodní vrstvě.
Podklad, na který je pokládána PV ze směsi stmelené hydraulickými pojivy, z mezerovitého betonu a pod. - musí být vlhký. Dříve než za 7 dní je možno na PV ze směsí stmelených HP pokládat další vrstvu pouze tehdy, pokud nedojde k jejímu nepřípustnému namáhání a pokud horní vrstva nezpůsobí škodlivé odsávání vody, potřebné k vyzrání vrstvy Tloušťka PV ze směsí stmelených HP – geodeticky, v případě nesrovnalostí přímým měřením – sondy, vývrty Teplota při pokládce PV ze smesí stmelených HP Nesmí se pokládat pod bodem mrazu ani při teplotě nižší než +5° C, pokud je nebezpečí poklesu při ošetřování pod 0° C
Podklady z prolévaných vrstev (ŠCM, PM, KAPS)
Prolévané vrstvy jsou vrstvy, vytvořené kamennou kostrou prolitou výplňovou směsí nebo pojivem do úplného nebo částečného zaplnění mezer za pomoci následného vibračního hutnění. ŠCM – částečné zaplnění mezer KAPS – 100 % zaplnění mezer popílkovou suspenzí, to znamená ne celou tloušťku vrstvy
Štěrk vyplněný cementovou maltou (ŠCM) • Cementová malta pouze uzavírá povrch a s hloubkou vrstvy její množství postupně klesá – konzistence!!, musí se sledovat a zkoušet • Ošetřování min. 7 dní, kropení, přikrytí, parotěsný postřik
Mezerovitý beton • Zajišťuje celoplošnou drenáž pod vrstvami krytu, hutnit se musí opatrně, těžké hutnicí mechanizmy mohou drtit zrna a snížit pevnost vrstvy. • Povrch je třeba chránit před zanesením zeminou a nečistotami – ztráta drenážní schopnosti
Zkoušky - mezerovitý beton a ostatní PV stmelené HP, ŠCM • PZ – ITT pevnost o 15 % vyšší než je předepsána pro KZ – větší laboratorní pečlivost, rezerva • KZ modulu přetvárnosti – velmi rozšířený nešvar, zhotovitel potřebuje jakýkoliv výsledek, laboratoř práci, pozor, jsou to tuhé vrstvy
Penetrační makadam • Je to vrstva vytvořená z kamenné kostry pro prolití asfaltovým pojivem, povrchové mezery jsou následně zaplněny rozprostřeným a zhutněným drceným kamenivem, které je třeba rozprostřít a zhutnit ihned po prolití kamenné kostry asfaltovým pojivem
Podklady z recyklovatelného asfaltového materiálu – je ho možno použít jako náhradu za ŠP, ŠD, MZK. PM Odkazy na TP, již neexistují – TP 111 Přímé zpracování recyklovatelného asfaltového materiálu do vozovek – TP 126 Použití R-materiálu smícháním s kamenivem a asfaltovou pěnou pro PK – TP 134 Údržba a opravy vozovek s použitím R-materiálu obalovaného za studena asfaltovou emulzí a cementem – TP 162 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena na místě s použitím asfaltových pojiv a cementu – Pro další druhy recyklace musí být zpracovány ZTKP
TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do PK
Asfaltové směsi – TKP 7 • Skládky kameniva – zpevněné, dostatečně kapacitní, rozdělené podle lokalit a frakcí • R-materiál může být použit do všech směsí, kromě směsí pro obrusné vrstvy D, RS, R místních komunikací vozovek s TDZ S, I, II, II, do směsí pro ochrannou vrstvu izolace a obrusnou vrstvu vozovky na mostech • ZL – při dodávkách na stavby D, RS a RMK musí být v areálu obalovny umístěna její ZL. Po dohodě s objednatelem je popřípadě nutno zajistit ZL s časovou dostupností do 1 hod.
Asfaltové směsi - doprava • Vozidla – musí mít plachtu nebo jiné vhodné zařízení pro ochranu směsi před povětrnostními vlivy, prachem a ztrátou tepla • Doba přepravy – je stanovena tak, aby nedošlo ke znehodnocení AS během dopravy. Musí být řízena tak, aby byl zajištěn plynulý postup finišeru, musí být vedena nejkratší cestou. Její doba nesmí překročit 1 hod. při teplotě vzduchu 15° C a nižší, v ostatních případech nesmí překročit 1,5 hod.
Asfaltové směsi – nejnižší přípustná teplota při pokládce, hutnění • Je stanovena v závislosti na druhu asfaltové směsi, druhu asfaltu a tloušťky vrstvy • Alespoň jeden válec musí být vybaven bočním přítlačným válečkem pro hutnění okraje vrstvy • Aby se směs nelepila, je předepsáno skrápění ocelových běhounů válců • Pokládka další vrstvy může nastat po dostatečném ochlazení (obvykle +40° C)
Asfaltové směsi a vrstvy • Nejsou povoleny opravy AS po skončení hutnění •
Nesmí docházet k drcení zrn kameniva v AS při hutnění
• Příčné spoje AS se hutní pokud možno vždy ve směru spoje • Míra zhutnění a mezerovitost každé vrstvy se zkouší před odsouhlasením prací, řeší se nedostatky (odstranění vrstvy, srážka, prodloužení záruční doby)
Asfaltové směsi - ITT • Zhotovitel je povinen doložit doklady o jakosti hmot, k prohlášením/certifikátům je povinen doložit i jednotlivé zkušební protokoly • A to nejpozději 14 dní před zahájením prací, do 7 dnů je objednatel povinen se k nim vyjádřit • Platnost ITT max. 5 let, pokud nedojde ke změně surovin • Kamenivo do asfaltového nebo CB krytu musí mít dokladovánu i ohladitelnost (PSV)
Asfaltové vrstvy – zdrsňující posyp SMA
• Zdrsňující posyp (z předobaleného nebo neobaleného kameniva; u dálnic a RS jen z předobaleného kameniva) je na obrusné vrstvě z asfaltového koberce mastixového předepsán, kromě komunikací s dovolenou rychlostí ≤ 50 km/hod. bez zvýšených požadavků na protismykové vlastnosti
TKP 7, Příloha č. 4 Nároky na OV vozovek se zvýšenými požadavky na protismykové vlastnosti
Kritická místa – vlastnosti – Příloha č. 3 TKP 7 Rozumí se plocha konstrukce do vzdálenosti 0,30 m od míst a), b), c) a 0,5 m od míst d) a) Příčné a podélné studené spoje b) Podélné PS prováděné za tepla c) Příčné a podélné spáry v místě styku AHV s obrubníky, dlážděnými dvojřádky, uličními vpustěmi, kanalizačními poklopy a uzávěry inženýrských sítí a pod. d) Volné okraje AV (od nezpevněné krajnice)
TKP 7, Příloha č. 3 Tab. Požadavky na MZ a mezerovitost vrstvy v „kritických oblastech“ – hodnotí se odděleně
TKP 7, Příloha č. 3 Tab. 7.P.3.1 Požadavky na MZ a mezerovitost vrstvy v „kritických oblastech“ – četnosti zkoušek
Vývrty platí pro TDZ S, I, II Plocha 0 – 9000 m2 Podkladní a ložní vrstva 2 ks Obrusná vrstva 1 ks Plocha > 9000 m2 Podkladní a ložní vrstva > 3 ks Obrusná vrstva > 2 ks Četnosti jsou dále v rozmezí 20 až 25% počtu vývrtů z celkové plochy
TKP 7, Příloha č. 3 Tab. 7.P.3.2 Požadavky na MZ v „kritických oblastech“ – četnosti měření MZ nedestruktivně
Nedestruktivně - platí pro TDZ S, I, II Plocha 0 – 3000 m2 Podkladní, ložní a obrusná vrstva 2 x Plocha > 3000 m2 Podkladní, ložní a obrusná vrstva 3 x Četnosti jsou dále v rozmezí 20 až 25% počtu vývrtů z celkové plochy
Tloušťka vrstvy, ČSN 73 6121, tab. 14
Spojení vrstev, ČSN 73 6121, tab. 15
Asfaltové směsi – pokládka – ČSN 73 6121, tab. 4 • Nejnižší teplota při pokládce ± 0° C je povolena pro pokládku podkladní vrstvy Ložní s nemodifikovaným pojivem + 3° C Obrusná, ložní s modif. pojivem + 5° C (průměrná za posledních 24 hod. + 3° C) Obrusná do 30 mm; vrstvy PA + 10° C (průměrná za posledních 24 hod. + 5° C) • AS se nesmí pokládat za deště a dále je-li na podkladu souvislý vodní film nebo sníh či led
Asfaltové směsi – pokládka – ČSN 73 6121 ¾ Pokud možno ložní i obrusné vrstvy pokládat finišery na celou šířku ¾ Minimalizovat přerušení pokládky a následné operace ¾ Podélně a příčné pracovní spoje ve vrstvách ležících nad sebou se musí vystřídat s přesahem nejméně 200 mm ¾ Ruční rozprostírání omezit na minimum, plochu pečlivě upravit hrably, případné segregované části musí být z pokládané plochy odstraněny ¾ Příliš ochlazené a ztvrdlé kusy směs (rohové klíny apod.) musí být z korby odstraněny ¾ Teploty směsi, viz tab. 6
Asfaltové směsi – teploty AS při rozprostírání – ČSN 73 6121, tab. 6
Asfaltové směsi – teploty AS pro hutnění – ČSN 73 6121, tab. 8
Asfaltové směsi – zkoušení vlastností • Míra zhutnění a mezerovitost každé vrstvy se zkouší v místech, které reprezentují většinu celkové plochy v předepsané četnosti. V kritických oblastech se zkouší v případě pochybnosti o kvalitě prováděných prací, tyto výsledky se nezahrnují do předepsaných četností. • Dodržení předepsaného spojení vrstev se zkouší mezi všemi vrstvami ve skladbě asfaltové vozovky • Pro prokazování shody hotové vrstvy se provádějí zkoušky na vzorcích, odebraných z hotové vrstvy a měření na hotové vrstvě
Asfaltové směsi – druhy zkoušek
Stavební materiály Počáteční zkoušky typu
+
Kontrolní zkoušky
Asfaltové směsi Počáteční zkoušky typu
+
Kontrolní zkoušky
Hotové vrstvy Kontrolní zkoušky
Zkoušky • Počáteční zkoušky typu – ITT • Slouží k prokázání stanovených požadavků v ČSN EN pro jednotlivé specifikace pro materiály a shody s postupy v souladu s ČSN EN 13108-20 • Kontrolní zkoušky • Slouží především výrobci k vlastní kontrole průběhu výroby směsi, dodržování požadavků resp. parametrů ITT. Pro dokladování k přejímacímu řízení staveb lze použít výsledky zkoušek směsí jak z obalovny, tak ze stavby (obsah pojiva, zrnitost, mezerovitost)
Dovolené odchylky KZ AS ze stavby, ČSN 73 6121, tab. 12
Požadované parametry mezerovitosti a MZ, ČSN 73 6121, tab. 13
Asfaltové vrstvy – spojovací postřiky, tloušťka • Nesmí se použít ředěné asfalty a pojiva s obsahem dehtu • Modifikovaná kationaktivní emulze se používá pod vrstvy z modifikovaných asfaltů • Mosty, tloušťka vrstev z rozdílu vzdáleností od referenční roviny (např. napnuté struny) k povrchu jednotlivých vrstev
Asfaltové vrstvy – protismykové vlastnosti, IRI, vývrty •
Měří se vždy u D, RS, RMK a silnic I. třídy, u ostatních jen když je měření (vč. zkušebního postupu) požadováno ve smlouvě
•
Měření IRI multifunkčním zařízením (nerovnosti v podélném směru, příčný sklon, příčné nerovnosti a makrotextura povrchu) se provádí na D vč. křižovatkových větví, RS a silnicích I. třídy (vyjma oprav kratších než 1000 m)
•
Jádrové vývrty – všechny požadované zkoušky se provádí z úrovně ložní vrstvy. Po zhotovení obrusné vrstvy se na vývrtech již kontrolují pouze vlastnosti OV a její spojení s ložní vrstvou
Základní normy pro CB kryt po převzetí EN - vydány v roce 2006 • ČSN EN 13877-1 CB kryty – Část 1: Materiály • ČSN EN 13877-2 CB kryt – Část 2: Funkční požadavky na CB kryty • ČSN EN 13877-3 CB kryty – Část 3: Specifikace pro kluzné trny, používané do CB krytů • ČSN 73 6123-1 Stavba vozovek – CB kryty – Část 1: Provádění a kontrola shody • TKP kap. 6 Cementobetonový kryt
Historie výstavby 60. a 70. let, přední technologie v Evropě Beton byl pokládán v jedné vrstvě tloušťky 24 cm, spáry se prováděly jako úzké řezané, bez trnů a kotev, jen v některých úsecích v začátku výstavby byla podélná spára vytvářena pomocí vkládané pryžové vložky (od tohoto vytváření podélné spáry bylo brzy upuštěno). CB kryt se až na malé výjimky pokládal na asfaltovou mezivrstvu tl. 4 cm, pod kterou byla podkladní vrstva ze stabilizace cementem tl. 24 cm. Spáry řezány jako úzké, tloušťky 3 mm a ty zůstávaly vzhledem k nedostatku finančních prostředků bez jakéhokoliv utěsnění po dobu provozu 20 i více let. Tato technologie výstavby CB krytů v ČR až do roku 1993, od roku 1995 zahájena výstavba CB krytů technologií dvouvrstvové betonáže, s vkládáním trnů a kotev do spár a s pečlivým utěsňováním spár proti vnikání vody a solanky.
Tažená juta, relativně tichý povrch, klesající protismykové vlastnosti s dobou provozu
Příčné drážkování, dobrý odvod vody, velmi hlučný povrch, dobré protismykové vlastnosti, dlouho se už nepoužívá
Podélné drážkování, velmi dobré protismykové vlastnosti, méně hlučné
Beton s obnaženou strukturou kameniva
Špatné uložení trnů vertikální
Špatné uložená trnů horizontální
Poruchy z důvodu špatného uložení trnů
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010
Zásady pro hodnocení výhod a nevýhod asfaltových a cementobetonových technologií z hlediska jejich použití na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy zpracovatel CDV
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Účelem metodického pokynu je porovnat a souhrnně zhodnotit konstrukce vozovek s použitím hutněných asfaltových vrstev, případně vrstev z litých asfaltů a konstrukce vozovek s cementobetonovým krytem a sumarizovat hlediska, která mají být zohledněna při volbě mezi těmito technologiemi v souvislosti s výstavbou dálnic a silnic I. třídy. Zvolená technologie krytu vozovky může být pevně stanovena při vypisování veřejné soutěže, nebo v případě, že není zcela zřejmé, která technologie bude výhodnější, se může soutěž vyhlásit jako otevřená pro obě technologie.
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Při výběru konstrukce vozovky se musí mimo nákladů na realizaci zohlednit především životnost vozovky, plánované dopravní zatížení, geologické vlivy, klimatické vlivy, přednosti/nedostatky každé varianty z hlediska následné údržby, opravy, rekonstrukce apod. Na základě všech těchto údajů se provede komplexní technickoekonomické posouzení možných variant řešení pro jejich použití v konkrétních podmínkách. Provedení takové analýzy však bývá značně náročné a přitom ne vždy dostatečně průkazné. Proto se při rozhodování často používá dílčí, jednodušší, rychlejší a pružnější postup (dále označovaný jako analýza konstrukčního řešení vozovky, který spočívá v systematickém utřídění výhod a nevýhod posuzovaných variantních řešení.
Pohled z hlediska správce komunikace Hlavní výhody CB krytu • Delší životnost bez nutnosti oprav v případě dodržení kvality • Nižší náklady na provoz a údržbu vozovky • Menší počet uzavírek po dobu životnosti krytu Hlavní nevýhody CB krytu • Složitější technologie oprav • Delší doba trvání oprav
Pohled z hlediska uživatele komunikace Hlavní výhody CB krytu • Zaručení dobrých protismykových vlastností ?? • Větší bezpečnost jízdy (uživatel ocení především za deště, nejsou vytvořeny koleje jako na většině vozovek z asfaltových hutněných vrstev) Hlavní nevýhody CB krytu • Hlučnost • Schůdky na spárách
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Hlavním kritériem pro rozhodnutí je třída dopravního zatížení (především plánovaný počet těžkých nákladních vozidel TNV). Při TNVk mezi 3500 a 7500 je prostor pro soutěž mezi oběma technologiemi. Při TNVk vyšším než 7500 má být dle následujícího obrázku za normálních okolností vybrána varianta vozovky s cementobetonovým krytem. TNVk je průměrná denní intenzita těžkých nákladních vozidel (TNV) pro všechny jízdní pruhy v návrhovém období. Dle ČSN 73 6114 a TP 170 odpovídá třída dopravního zatížení S více než 7500 TNVk, I = 3501 - 7500 TNVk a II = 1501 - 3500 TNVk.
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Schéma rozhodování o volbě krytu vozovky ve volné trase
TNVk je průměrná denní intenzita těžkých nákladních vozidel (TNV) pro všechny jízdní pruhy v návrhovém období. Dle ČSN 73 6114 a TP 170 odpovídá třída dopravního zatížení S více než 7500 TNVk, I = 3501 - 7500 TNVk a II = 1501 - 3500 TNVk.
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Kryt v tunelech
Hlavním kritériem v případě tunelu je jeho délka. Upřednostňuje se varianta vozovky s CBK a v případě dlouhých tunelů (délka přes 1000 m) je její užití nutné.
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Kryt na mostech Hlavními kritérii jsou délka mostu, druh mostního dilatačního závěru, plánovaná třída dopravního zatížení a plynulost provozu na mostě. Musí se zohlednit konstrukční řešení mostu a další okrajové podmínky. V případě mostů je rozhodnutí o volbě technologie krytu složitější, a proto ho nelze vyjádřit formou jednoduchého schématu. Více je uvedeno v kapitole 3.1 (MP), hledisku č. 4 (MP) a v TP 212 „Vozovky s cementobetonovým krytem na mostech PK“.
Metodický pokyn MD, účinnost od 1. 1. 2010 Ostatní případy Všude tam, kde je vysoká intenzita dopravy a hrozí riziko zrychleného vývoje trvalých deformací, jako např. stání před křižovatkami, okružní křižovatky včetně větví, zastávky hromadné dopravy, odstavná parkoviště nákladních automobilů, je za normálních okolností výhodné užití cementobetonového krytu. (Případně lze použit asfaltocementový beton dle ČSN 73 6127-3).
CB kryty – Cement TKP 6 Požadavky stanovuje ČSN EN 13877-1. Cement, jehož vlastnosti se v průběhu skladování zhoršily, nesmí být použit. Cement, který byl skladován v silu po dobu delší než 3 měsíce, nesmí být použit, pokud se neprokáží jeho vlastnosti a tím vhodnost jeho použití.
Materiály – Záměsová voda TKP 6 Záměsová voda musí splňovat požadavky ČSN EN 1008. Pro výrobu betonu pro CB kryty nelze použít recyklovanou záměsovou vodu. Recyklovaná voda totiž může obsahovat přísady, které mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti betonu. Pokud je použita voda pitná, nezkouší se. Stejné požadavky musí splňovat i voda pro ošetřování betonu.
Hmoty pro ošetřování ČB - TKP 6 • Musí být stříkatelné • Film musí být parotěsný a funkční min. 7 dní, po 4 týdnech se má rozpadat • Hmota nesmí svým složením ovlivnit tuhnutí cementu a následně negativně působit na povrchové vlastnosti krytu (např. zvýšit kluzkost)
Technologické postupy prací TKP 6 Na stavbě musí být při provádění prací trvale přítomen zástupce zhotovitele, pověřený k řízení prací, který má potřebné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s používanou technologií na stavbách PK a/nebo letišť v délce nejméně 2 roky.
Přezkoušení spolehlivosti pokládky Je-li předepsáno v ZTKP, ověří se po odsouhlasení průkazních zkoušek výroba, pokládka, hutnění betonu a vlastnosti hotového CB krytu na zkušebním úseku. Pro stavbu dálnic, RS a RMK odzkoušení pokládky tehdy, jedná-li se o nový, dosud spolehlivě neověřený finišer.
Pokud je cementobetonový kryt prováděn technologií dvouvrstvové betonáže, musí být pro obě vrstvy použit stejný druh a třída cementu jednoho výrobce. Směs různých druhů a tříd cementu i cementu různých cementáren se nesmí použít.
Stavba CB krytu – řezání příčných spár Musí se řezat v tzv. „otevřené době řezání“, kdy je CB kryt v důsledku hydraulického a teplotního napětí předpjatý, tj. do,doby než teplota CBK dosáhne maxima Aby se zabránilo vnikání nečistot do spár během staveništního provozu, nařezaná spára se ihned opatří ochranným profilem o průměru větším než je řez spáry
Stavba CB krytu – řezání a těsnění spár • Sešikmení hrany řezu spár se provádí, pokud je předepsáno v zadávací dokumentaci stavby • Vždy však, pokud jsou použity elastické profily pro těsnění • Podélné smršťovací spáry, pokud nejsou vytvořeny pomocí vkládané pryžové vložky, se musí proříznout na hloubku podle čl. 5.3.6.6 ČSN 73 6123-1 následně po nařezání příčných spár, nejpozději však do 48 hod. po betonáži při normálních podmínkách zrání.
Kontrolní zkoušky ČB – zkoušky shody U betonárny a u finišeru – konzistence, obsah vzduchu, teplota V místě výroby betonu a v místě betonáže v době ukládání betonu do krytu je povinen zhotovitel zajistit výrobu zkušebních těles pro zkoušky ztvrdlého betonu Betonáž se nepřipouští: Při teplotě vzduchu < -3 0C Při dlouhotrvajícím mazu
Tab. 3 ČSN 73 6123-1 Podmínky pro betonáž za extrémních podmínek Podmínky pro betonáž Betonáž je možná
Betonáž je možná za zvláštních opatření
Betonáž se nepřipouští
Teplota vzduchu
Teplota betonu
≥ 5 0C a ≤ 30 0C
<5 0C > 30 0C
≥ 5 0C a ≤ 30 0C
< -3 0C Dlouhotrvající mráz
> 30 0C < 5 0C
Tabulka NA.5 Ztvrdlý beton Požadavky pro CB kryty Vlastnost
CB I
CB II
CB III
Třída pevnosti v tlaku
C 30/37
C 25/30
Třída pevnosti v tahu ohybem (parametr je doporučený)
F 4,5
F 4,0
Třída pevnosti v příčném tahu
Nepředepisuje se
Tabulka NA.5 Ztvrdlý beton (pokračování) Požadavky pro CB kryty Vlastnost
CB I
Stupeň vlivu prostředí Kategorie odolnosti podle CEN/TS 12390-9 - Nejmenší počet cyklů
CB II XF 4
CB III Dle dokumentace
FT2
FT1
FT0
m56/m28
m28
Dle dokumentace
FT 1 hmotnost odpadu po 28 cyklech Ø 1000 g/m2, bez žádného jednotlivého výsledku > 1500 g/m2 FT 2 hmotnost odpadu po 56 cyklech Ø 1000 g/m2, bez žádného jednotlivého výsledku > 1500 g/m2, přitom po 28 cyklech Ø 500 g/m2
Tabulka NA.5 Ztvrdlý beton (pokračování) Požadavky pro CB kryty Vlastnost
CB I
CB II
CB III
Odolnost povrchu CB krytů dle ČSN 73 1326, Změna Z1 (metoda se stanovení ve smlouvě) metoda A/metoda C - nejmenší počet cyklů - maximální odpad (g/m2)
100/75 1 000
75/50 1 000
Dle dokumentace
0,24
0,24
Maximální součinitel rozložení vzduchových pórů
(parametr je doporučený)
Nepředepisuje se
Kontrolní zkoušky CBK – odolnost proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek Je předepsána zkoušet na jádrových vývrtech, odebraných z hotového CB krytu
Příčiny nevyhovujících zkoušek odolnosti betonu a sanačních hmot: Špatné ošetřování povrchu „spálený povrch“ • větrem • sluncem Špatné provzdušnění betonu (nevhodný druh a množství přísad) • málo • mnoho • nevhodná velikost pórů (napěněný beton) Narušení mrazem Nevhodné použití vstupních materiálů • cement (nesmí být použit směsný nebo struskoportlandský?) • nevhodné drobné kamenivo (obsah měkkých rozpadavých zrn, např. živců) • použití příměsí (popílek, struska)
Průběh nárůstu odpadů
Průběh nárůstu odpadů
Smršťovací trhlinky, špatné ošetřování
Smršťovací trhlinky, špatné ošetřování
Smršťovací trhlinky, špatné ošetřování
Odolnost betonu proti vlivu prostředí Je značena X0, XA, XF, XC, XD – je to klasifikace stupně vlivu prostředí XA pro piloty a základy staveb – pevnost, HP XF2, XF3, XF4 pro odvodnění a propustky – pevnost, odolnost Je povoleno určité procento nevyhovujících výsledků zkoušek např. HP nebo odolnosti, ale pouze o max. 20 % v určitém stanoveném procentu zkoušek, které závisí na celkovém počtu provedených zkoušek
Kritéria shody pro odolnost, TKP 18, tab.18-6 SVP Metoda XF1 XF 2 XF 3 XF 4
A C A C A C A C
Průkazní zkoušky Počet Max. cyklů odpad g/m2 100 800 75 150 800 115 150 800 115 150 600 115
Kontrolní zkoušky Počet cyklů 67 50 100 75 100 75 100 75
Max. odpad g/m2 1250 1250 1250 1000
Přípustná odchylka a), b) + 20 % a) Počet výsledků mimo mezní hodnoty nesmí být větší než přejímací číslo dle tab. 19b ČSN EN 206-1 b) U stejného druhu a třídy betonu lze hodnotit v rámci objektu všechny výsledky zkoušek v jednom souboru
ČSN EN 206-1, tabulka 19 b – Přejímací čísla pro kritéria shody pro jiné vlastnosti než pevnost Počet výsledků zkoušek 1–2
Přejímací číslo
3–4
1
5–7
2
8 – 12
3
13 – 19
5
20 – 31
7
32 – 49
10
50 – 79
14
80 - 100
21
0
Odolnost betonu proti CHRL Nejvíce namáhané konstrukce: CB kryty Římsy Obrubníky PK Kontrolní zkoušky – hloubka průsaku se nemusí zkoušet, pokud je provedena zkouška odolnosti proti působení vody a CHRL
Kontrolní zkoušky Odolnosti betonu prefabrikátů a monolitických liniových konstrukcí (rigoly, žlaby, svodidla, štěrbinové trouby) vždy na vzorcích, odebraných z konstrukce (vývrty, odřezy)
Odřez z odvodňovacího žlabu, odpad 33 307 g/m2 po 75 cyklech metodou A
Odřez z příkopového žlabu - odpad po 100 cyklech metodou A 54 336,7 g/m2
Zámková dlažba po 100 cyklech metodou A
Přitom odpad po 75 cyklech metodou A byl pouze 169,1 g/m2
Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)
Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)
Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)
Tramvajové panely, Merhautova ul. Brno (konec záruční doby)
Zvonařka – rozpad betonového obrubníku
Kontrolní zkoušky Pevnost v tlaku – každé zkušební těleso musí být vyrobeno z jiné záměsi, pouze při malém rozsahu prací (do 5 m3 betonu) a dodávce betonu jedním dopravním prostředkem se vyrobí jen 2 zkušební tělesa z jedné záměsi
Vyrábět tělesa pro zkoušky betonu vždy AZL??
Vyrábět tělesa pro zkoušky betonu vždy AZL??
Dokladování způsobilosti provádět vybrané technologie Zhotovitel dokládá certifikátem systému managementu kvality, který musí obsahovat předepsané údaje, hlavně však seznam technologií podle požadavků MP SJ-PK Objednatel odsouhlasuje technickou úroveň betonáren, dávkovacích stanic a jejich výkon v případě, kdy s ní nejsou zkušenosti, kdy není v praxi zaveden SŘV nebo není k dispozici kompletní protokol o technické inspekci výroby
Předání díla jako celek ke zhotovení jiné osobě Zhotovitel může předat dílo jiné osobě: Pokud smlouva nestanoví jinak, ale vždy po předchozím písemném svolení správce stavby Bez předchozího schválení správcem stavby může zhotovitel předat jiné osobě jednotlivé jednoduché práce Bez předchozího schválení správcem stavby může zhotovitel předat jiné osobě nákup materiálu a stavebních dílců, které jsou však ve shodě s TKP
KZ výrobků pro trvalé zabudování do stavby, které mají platné prohlášení o shodě/ES prohlášení o shodě/ prohlášení shody
KZ požadované v zadávací dokumentaci (TKP/ZTKP) musí být výrobcem / dovozcem / zplnomocněným zástupcem respektovány, zkoušky musí být realizovány
Odvodnění a chráničky pro inženýrské sítě Platí TKP kap. 3 + TP 83 Odběr vzorků a KZ betonových a ŽB nádrží a odlučovačů se řídí ustanoveními TKP 3 a TKP 18. Tlaková zkouška chrániček se provádí tehdy, pokud v chráničce prochází potrubí s ekologicky nebezpečným médiem nebo pokud to vyžaduje dokumentace stavby nebo ZTKP.
Úseky s drenážním potrubím z plastů, zásyp potrubí Tyto úseky je nutno ze staveništní dopravy vyloučit, aby nedošlo k poškození drenáží Zásyp potrubí (vč. chrániček) – nutno hutnit po vrstvách max. 0,15 m tak, aby zemina měla alespoň stejné parametry jako zemina na bocích rýhy
Min. hutnění zásypů potrubí vč. chrániček Rostlý terén Násypy AZ
92 % PS 95 % PS 100 % PS
Z úrovně pláně není povoleno provádět výkopy pro rýhy na vysokých násypech – mohlo by dojít k poruchám krytu vlivem dohutňování zásypu výkopu
Zásyp rýh betonových stok Nejdříve po 14 dnech po skončení betonáže monolitických stok a nejdříve 7 dní po skončení obetonování stok
Zabezpečení šachet, vpustí a lapačů splavenin Ihned po zhotovení musí být opatřeny koši a poklopy nebo musí být jinak vhodně zabezpečeny proti pádu osob a předmětů do vnitřního prostoru objektu Rigoly a žlaby se mohou betonovat speciálním finišerem nebo do bednění. Pracovní záběr při betonáži rigolů a žlabů musí končit kolmou PS.
Prohlídka barevnou TV kamerou - doklad o provedení a o dokonalém vyčištění potrubí Pokud to požaduje dokumentace stavby nebo ZTKP. Pokud to zvlášť dokumentace stavby nebo ZTKP nevyžadují, nezkouší se. Objednatel/správce stavby však musí být přizván k odsouhlasení odkrytého drenážního potrubí. Vady v troubách stok, propustků a chrániček Trhliny – zhotovitel je musí odstranit O schváleným způsobem. Tvarová deformace potrubí z plastu a sklolaminátu větší než je přípustná pro konkrétní trubní materiál nebo než je stanovení objednatelem.
Obetonování stoky Min. tloušťka obetonování kanalizační stoky 100 mm Lože pro trouby: Písek, písčitá nebo hlinitopísčitá zemina V rýze se nesmí vyskytnout větší kameny, např. vypadlé ze stěn výkopu
Horní povrch konstrukce kabelových prostupů středního dělícího pásu, příčných kabelovodů SOS hlásek, kabelovodů VO a osvětlení portálů pro DZ Musí být v úrovni pláně
Šachty, vpusti a kanalizační objekty mohou být nejen z betonu podle TKP 18, ale připouští se i použití jiných než klasických materiálů – především plastické hmoty
Tolerance ve výškovém osazení mříží vpustí a poklopů šachet umístěných v komunikačních plochách
Je připuštěna tolerance, ale pouze pod úroveň komunikační plochy (max. -5 mm a +0 mm)
Pažení výkopu v případě, že do něj mají vstupovat osoby a svahy nebyly odborně posouzeny V zastavěném území při hloubce > 1,2 m V nezastavěném území při hloubce > 1,5 m Stability stěn se dosáhne: • Vhodným pažením • Zkosením stěn rýhy • Jiným vhodným opatřením Dno rýhy: Materiál dna rýhy musí být v požadovaném sklonu Materiál dna rýhy nesmí být narušen Během ukládání potrubí nesmí být v rýze voda
Minimální šířka lože pro potrubí
Mimo násypové těleso • Totožná se šířkou rýhy • Určená RDS V násypovém tělese • Čtyřnásobek vnějšího průměru potrubí • Určená RDS
Nejmenší tl. spodní vrstvy lože kanalizační trouby ve skalnatých horninách nebo zeminách tuhé konzistence • 150 mm Pokládka kanalizačních trub má začít z dolního konce, hrdlem proti sklonu
Betonové dílce • Minimální třída betonu C 30/37 Před uvedením stok do provozu jsou předepsané zkoušky a měření kanalizačního potrubí • Vodotěsnosti - vzduchem nebo vodou – vodou je rozhodující • Skutečného provedení • Geodetické zaměření a vytyčení
Po 75 cyklech metodou A
Po 75 cyklech metodou A
Děkuji za pozornost
