JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra Hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Studijní obor hudební manažerství
Pouliční hudba v České republice Bakalářská práce
Autor práce: David Ostružár Vedoucí práce: MgA. Vítězslav Větrovec Oponent práce: Ing. MgA. Lucie Šilerová PhD.
Brno 2015
Bibliografický záznam OSTRUŽÁR, David. Pouliční hudba v České republice [Busking in the Czech republic]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, 2015, Vedoucí bakalářské práce: MgA. Vítězslav Větrovec.
Anotace Diplomová práce „Pouliční hudba v České republice“ pojednává o problematice pouliční hudby v České republice. Práce uvádí čtenáře do kontextu problematiky, lehce nastiňuje její historii a pak se zaměřuje na regulaci pouliční hudby ve vybraných městech České republiky.
Annotation Diploma thesis „Busking in Czech republic” deals with an issue of street music in Czech Republic. The thesis walks a reader through the context of the issue, mildly describes its history and then focuses on regulations of street music in chosen cities in Czech Republic.
Klíčová slova Pouliční hudba, busking, Česká republika, regulace
Keywords Street music, busking, Czech republic, regulations
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 20. 4. 2015
David Ostružár
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svým rodičům, kteří mě jakkoliv podporovali při studiu bakalářského stupně studia Hudebního manažerství. Bez jejich podpory by tato práce nikdy nevznikla. Taktéž bych upřímně a z celého srdce rád poděkoval Adamu Morkusovi, Janu Kučerovi a Jiřímu Mezerovi, se kterými jsem prožil nezapomenutelné okamžiky při cestování po Evropě. Bez těchto tří lidí a dobrodružství, která jsme spolu prožili na evropských ulicích i při cestování v dodávkách, by tato práce nikdy nevznikla. Taktéž bych rád poděkoval všem úředníkům z jednotlivých magistrátů, kteří svou aktivitou a informacemi pomohli ke vzniku práce, stejně tak, jako Jiří Wehle a Michal Ekrt, kteří svými zkušenostmi a znalostmi přispěli k obsahu některých kapitol. Taktéž bych rád touto formou vyjádřil velké díky MgA. Vítězslavu Větrovcovi, který mi vedl celou práci a napomáhal tak k jejímu vzniku. V poslední řadě bych také rád poděkoval všem pouličním umělcům a lidem, které jsem mohl díky provozování pouliční hudby potkat, za zážitky spojené se vzájemným setkáním. Díky všem lidem, kteří nám ať už formou přítomnosti, potlesku nebo financemi pomohli přežít všechna zahraniční tour. Díky automobilce Volkswagen za to, že vyrobili automobily, které nás vždy dovezly domů. Díky svým spolubydlícím, kteří akceptovali neumývání nádobí v době, kdy vznikala tato práce.
Obsah PŘEDMLUVA .................................................................................................................................... 7 1
ÚVOD .................................................................................................................................... 10 1.1 CÍLE PRÁCE ................................................................................................................................ 11 1.1.1 Hlavní cíl ....................................................................................................................... 11 1.1.2 Metody ......................................................................................................................... 12
2
HISTORIE ............................................................................................................................... 13 2.1 NÁSTIN HISTORIE POULIČNÍ HUDBY PO ROCE 1989 ............................................................................ 13 2.1.1 Komunismus ................................................................................................................. 13 2.1.2 Revoluce ....................................................................................................................... 14 2.1.3 Devadesátá léta ............................................................................................................ 14 2.1.4 Kdo na ulici hrál? .......................................................................................................... 14
3
VYBRANÁ TERMINOLOGIE SOUVISEJÍCÍ S POULIČNÍ HUDBOU ............................................... 16 3.1 3.2 3.3
POJMY „BUSKING“ A „BUSKER“ ..................................................................................................... 16 BUSKING A ŽEBROTA .................................................................................................................... 17 VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ ............................................................................................................... 17
4
POULIČNÍ HUDBA Z POHLEDU OCHRANNÉHO SVAZU AUTORSKÉHO ..................................... 18
5
PRÁVNÍ REGULACE VE VYBRANÝCH MĚSTECH ČESKÉ REPUBLIKY .......................................... 19 5.1 CHARAKTERISTIKA A SOUČASNÁ PRÁVNÍ SITUACE V PRAZE (OD ROKU 2010) ........................................... 19 5.1.1 Rok 2010 – výchozí situace, vznik iniciativy Buskerville a akce vedoucí k tzv. pražskému pouličnímu jaru ........................................................................................................................... 19 5.1.2 Jaro 2012 – Pražské pouliční jaro, zkušební rok ........................................................... 23 5.1.3 Rok 2013 – Regulace pouličního umění v městě Praha ................................................ 26 5.2 LIBERECKÝ KRAJ .......................................................................................................................... 29 5.2.1 Liberec .......................................................................................................................... 29 5.3 ÚSTECKÝ KRAJ ............................................................................................................................ 32 5.3.1 Ústí nad Labem ............................................................................................................. 32 5.4 KARLOVARSKÝ KRAJ ..................................................................................................................... 32 5.4.1 Karlovy Vary.................................................................................................................. 32 5.4.2 Mariánské Lázně ........................................................................................................... 34 5.5 PLZEŇSKÝ KRAJ ........................................................................................................................... 34 5.5.1 Plzeň ............................................................................................................................. 34 5.6 JIHOČESKÝ KRAJ .......................................................................................................................... 35 5.6.1 České Budějovice .......................................................................................................... 35 5.6.2 Český Krumlov .............................................................................................................. 35 5.6.3 Třeboň .......................................................................................................................... 38 5.6.4 Jindřichův Hradec ......................................................................................................... 38 5.7 KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ .............................................................................................................. 38 5.7.1 Hradec Králové ............................................................................................................. 38 5.8 PARDUBICKÝ KRAJ ....................................................................................................................... 39 5.8.1 Pardubice...................................................................................................................... 39 5.9 KRAJ VYSOČINA .......................................................................................................................... 39 5.9.1 Jihlava ........................................................................................................................... 39 5.10 JIHOMORAVSKÝ KRAJ............................................................................................................... 40 5.10.1 Brno ......................................................................................................................... 40 5.11 OLOMOUCKÝ KRAJ .................................................................................................................. 40 5.11.1 Olomouc .................................................................................................................. 40 5.12 OSTRAVSKÝ KRAJ .................................................................................................................... 41 5.12.1 Ostrava .................................................................................................................... 41 5.13 ZLÍNSKÝ KRAJ ......................................................................................................................... 41 5.13.1 Zlín ........................................................................................................................... 41
5.14 STŘEDOČESKÝ KRAJ ................................................................................................................. 43 5.14.1 Poděbrady ............................................................................................................... 43 6
FESTIVALY POULIČNÍ HUDBY V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................. 44 6.1 BUSKERS FEST, ČESKÉ BUDĚJOVICE ................................................................................................. 45 6.1.1 Obecné informace a historie festivalu ......................................................................... 45 6.1.2 Problematika povolení ................................................................................................. 45 6.1.3 Charakteristika realizačního týmu ................................................................................ 46 6.1.4 Čas vystoupení.............................................................................................................. 46 6.1.5 Místa hraní ................................................................................................................... 46 6.1.6 Odměňování umělců .................................................................................................... 47 6.1.7 Technický support ........................................................................................................ 48 6.2 PILSEN BUSKING FEST ................................................................................................................... 48 6.2.1 Obecné informace a historie festivalu ......................................................................... 48 6.2.2 Problematika povolení ................................................................................................. 49 6.2.3 Charakteristika realizačního týmu ................................................................................ 49 6.2.4 Čas vystoupení.............................................................................................................. 49 6.2.5 Místa hraní ................................................................................................................... 49 6.2.6 Odměňování umělců .................................................................................................... 50 6.2.7 Technický support ........................................................................................................ 50 6.3 FESTIVAL POULIČNÍ HUDBY HRADEC KRÁLOVÉ ................................................................................... 51 6.3.1 Obecné informace a historie festivalu ......................................................................... 51 6.3.2 Problematika povolení ................................................................................................. 51 6.3.3 Charakteristika realizačního týmu ................................................................................ 52 6.3.4 Čas vystoupení.............................................................................................................. 52 6.3.5 Místa hraní ................................................................................................................... 52 6.3.6 Odměňování umělců .................................................................................................... 53 6.3.7 Technický support ........................................................................................................ 53
7
ZAHRANIČNÍ FESTIVALY POULIČNÍ HUDBY ............................................................................ 55 7.1
8
BUSKERSKÁ KOMUNITA A JEJÍ „SELF PODPORA“ NA INTERNETU .......................................... 57 8.1 8.2 8.3 8.4
9
BERN STRASSENMUSIK-FESTIVAL, ŠVÝCARSKO ................................................................................... 55
INICIATIVA BUSKERVILLE ............................................................................................................... 57 BUSKING.CZ ............................................................................................................................... 58 BUSKERJAM.CZ ........................................................................................................................... 59 THE BUSKING PROJECT ................................................................................................................. 60
POULIČNÍ HUDBA JAKO NÁSTROJ MARKETINGU I DOBROČINNÝCH AKTIVIT ......................... 62 9.1 TULLAMORE DEW ....................................................................................................................... 62 9.2 BENEFIČNÍ BUSKING BRNO ............................................................................................................ 64 9.2.1 Benefiční busking pro oběti povodní v Čechách ........................................................... 64 9.2.2 Benefiční busking pro Sýrii, Filipíny a Gazu .................................................................. 65
10
ZÁVĚR ................................................................................................................................... 67
ZDROJE........................................................................................................................................... 70 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................... 71 PŘÍLOHA Č. 1 – FORMULÁŘ PRO OCHRANNÝ SVAZ AUTORSKÝ ...................................................... 73 PŘÍLOHA Č. 2 – VYHLÁŠKA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY .................................................................... 74 PŘÍLOHA Č. 3 – VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC .......................................................... 77 PŘÍLOHA Č. 4 – DOPORUČENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA KARLOVY VARY ........................................ 79 PŘÍLOHA Č. 5 – DOPORUČENÍ PRO POULIČNÍ VYSTUPOVÁNÍ (BUSKING) NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍCH NA ÚZEMÍ MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV ................................................................. 81
PŘÍLOHA Č. 6 – OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 9/2013 ................................................................ 82 PŘÍLOHA Č. 7 – ŽÁDOST O UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ (HRADEC KRÁLOVÉ).................... 85 PŘÍLOHA Č. 8 – OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 6/2010 ............................................................... 86 PŘÍLOHA Č. 9 – OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 11/2010 .............................................................. 88 PŘÍLOHA Č. 10 – INSTRUKCE A PODMÍNKY PRO UMĚLCE VYSTUPUJÍCÍ NA BUSKERS BERN FESTIVALU ...................................................................................................................................... 89 PŘÍLOHA Č. 11 – VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ .................................................................. 89 ČESKÉ BUDĚJOVICE – BUSKERS FEST ......................................................................................................... 91 FESTIVAL POULIČNÍ HUDBY HRADEC KRÁLOVÉ ................................................................................ 92 PLZEŇ – PILSEN BUSKING FEST ................................................................................................................ 94
Předmluva V předmluvě práce by autor rád ve stručnosti zmínil vlastní zkušenosti s provozováním buskingu. Nutno vyřknout, že autor není buskerem, který busking provozuje denně, možná právě naopak. Přesto se však s touto komunitou několikrát setkal nejen v České republice, ale především v zahraničí. Jak si lásku k pouliční hudbě a pouličnímu umění vůbec našel? „Tuším, že se psal konec roku 2010, kdy jsme se spolu s kamarádem a kytaristou Adamem Morkusem v Třešti rozhodli, že chceme okusit pocit hraní na ulici. Už přesně nevím, co nás k tomu vedlo. V duu kytara a saxofon jsme v malém pokoji Adámka nacvičili několik málo skladeb a vydali se do ulic. Naší první zkušeností byla jedna z telčských ulic, kde jsme zahráli v čase, kdy ve městě probíhá folkový festival Prázdniny v Telči. Setkání s možná až nečekaným úspěchem v podobě množství náhodných posluchačů i nějakých mincí ve futrálu od saxofonu jsme oslavili několika litry piva. V ty dny nás napadlo své „umění“ prezentovat i v jiných městech naší země. Koncem léta 2011 tak vyjíždíme ještě s kamarádem Jiřím Mezerou a jeho Volkswagenem T4, jež se pyšní nepřeberným množstvím nářadí na jeho opravu, na několikadenní tour po České republice. V původně plánovaných městech Karlovy Vary, Plzeň, Český Krumlov a České Budějovice, jsme nakonec dnes z již neznámých důvodů hráli pouze v Karlových Varech a Českém Krumlově. I přes to nás však zážitky z tohoto dobrodružství utvrdili a motivovali k dalšímu provozování pouliční hudby. Následující rok jsme zahájili sezonu pouličního muzicírování hraním v Praze v rámci oslav mezinárodního dne hudby (21. 6. 2012, rok, kdy v Praze nebylo pouliční umění nikterak regulováno). Téhož roku vyjíždíme taktéž už jako „kapela“ Bratři v tripu na své první zahraniční „tour“. V tu dobu přibíráme Jan Kučeru a v sestavě kontrabas (Jan Kučera), kytara (Adam Morkus) a saxofon (David Ostružár), hrajeme v Slalzburku (Rakousko), Innsbrucku (Rakousko), Luzernu (Švýcarsko), Lausanne (Švýcarsko), Avignonu (Francie), Aix-en-Provence (Francie), Cannes (Francie), Nice (Francie), tour zakončujeme opět Salzburku (Rakousko). Čtrnáctidenní výlet, čítající několik tisíc kilometrů v dodávce Volkswagen Caravelle Jiřího Mezery cestujeme
Evropou a v ulicích jednotlivých měst zažíváme nezapomenutelné zážitky, které nás motivují k další cestě. 2013, stejní lidé, stejná dodávka. I tentokrát se naše cesta ubírá zeměmi Helvétského kříže i Galského kohouta. Nově však poznáváme ulice Německa. Celá tour pak obsahuje města Regensburg (Německo), Štrasburk (Francie), Bazilej (Švýcarsko), Ženeva (Švýcarsko), Luzern (Švýcarsko), Dijon (Francie), Limoge (Francie), Clermont-Ferrand (Francie), Arcachone (Francie), Telč (Česká republika). Během cca patnáctidenní cesty spojené s pouličním hraním a cestováním se setkáváme s nespočtem lidí takřka z celého světa. Na základě takto kladných zkušeností a zážitků nás láká a žene dopředu myšlenka vyrazit na měsíční tour (v té době již říkáme našemu počínání „Vejlet“). Jelikož naše šílenství a nasazení pro tuto věc, troufám si říct nezná mezí, vyrážíme
v červenci
2014
na
původně
plánovaný
měsíční
Vejlet.
S téměř týdenním zpožděním, spojeným s koupí a přepisem nově zakoupeného, ale téměř třicet let starého Volkswagenu T3 (s motorem ze starého Volkswagenu Golf, díky němuž můžeme cestovat maximální rychlostí cca 75 km/h), vyrážíme na měsíční tour po Evropě. Díky časovému vytížení již bez našeho kamaráda Jiřího Mezery. Ve složení guitalele (Adam Morkus), melodica (Jan Kučera) a saxofon (David Ostružár) hrajeme ve městech Regensburg (německo), Augsburg (Německo), Kostnice (Německo/Švýcarsko) a Luzern (Švýcarsko). Při odjezdu z Luzernu se téměř třicet les starý automobil rozbíjí, proto naše cesta směřuje přes Český Krumlov do Telče (na této cestě už náš automobil nesvítí, netroubí a neustále se mu vaří motor), kde svůj Vejlet vystoupením na ulici v Telči u příležitosti festivalu Prázdniny v Telči končíme. Vůbec veškeré naše zahraniční cesty jsme se snažili nasměrovat tak, abychom poslední vystoupení uskutečnili právě v Telči. V místě, kde to všechno začalo. Během takřka 4 let jsme potkali nespočet zajímavých míst a lidí. Pouliční hudba není o vydělávání peněz na ulici (I když ve chvíli, kdy jste dva tisíce kilometrů od domova a žijete spolu se dvěma či třemi kamarády v dodávce, přijde nějaká ta mince vhod). Podle mě je to především o způsobu života. Ačkoliv to zní jako jakkoliv velké klišé, dnešní doba plná internetů a neustálého spojení se světem, je zkrátka uspěchaná. Je mi velkou ctí a nepovažuji to za samozřejmost, že mohu alespoň několik desítek dní v roce strávit s přáteli neobvyklým způsobem života, kdy je člověk
prakticky bez jakéhokoliv spojení s domovem a se „světem“, ačkoliv tak svět vnímá nejintenzivněji. Mnohokrát jim za všechno děkuji, bez nich by tato práce nikdy nevznikla.“
1 Úvod Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pouliční hudby v České republice. Inspirace pro vznik práce je aktuálnost tématu a šance psát bakalářskou práci, kterou s velkou pravděpodobností ještě nikdo v České republice nepsal, a tudíž její použitelnost v reálném životě buskerů. Jedním z dalších hnacích motorů byla taktéž zkušenost autora právě s provozováním pouliční hudby, především pak v zahraniční v letních měsících. Při cestách s buskersky road tripovým uskupením Bratři v tripu, jehož je autor práce členem, se setkal jak s mnohými formami pouliční produkce, tak s mnohými formami regulace této činnosti, i proto jej zajímala situace v naší zemi podrobněji. Tato práce neslouží jako návod, jak se živit pouličním hraním a ani nezahrnuje všechny původně zamýšlené kapitoly. Jedná se spíše o jakýsi náhled na pouliční scénu v České republice z různých úhlů pohledu. Druhá kapitola práce se zabývá historií pouliční hudby v České republice. Zpracovaný rozhovor s Jiřím Wehlem, který patří k bardům českého buskingu, se tak stává dost možná prvním písemně zpracovaným svědectvím mapující historii pouliční hudby v Čechách. Třetí kapitola představuje čtenáři specifika pouličního muzicírování. Je zde definována základní terminologie, která se dále vyskytuje v práci. Kapitola čtvrtá se věnuje pohledu Ochranného svazu autorského na pouliční hudbu. Kromě tohoto pohledu vnímání je zde také nastíněn správný postup hudebníka, který se rozhodne vydat se s nástrojem do ulic. Pátá kapitola pak je pak tvořena výzkumnou částí celé práce a snaží se co nejpřesněji zmapovat současnou situaci problematiky právní regulace pouliční hudby především v jednotlivých krajských městech. Jednu z částí této kapitoly tvoří i nástin vývoje v Praze, která se v jistém okamžiku transformovala díky silné aktivitě pouličních umělců z města, které nebylo pouličnímu umění nakloněno, na město, kde naopak nebylo pouliční umění nikterak regulováno. Součástí této části práce jsou i informace od pana Luboše Klejny, který již v některých, především menších městech, situaci částečně zmapoval. Šestá kapitola představuje tři “největší” festivaly pouliční hudby v České republice. Pomocí odpovědí na krátký dotazník se tak čtenář dozvídá informace 10
nejen o samotném průběhu festivalu, ale i například informace o realizačním týmu nebo provozním fungování. České festivaly se ještě budou v průběhu let vyvíjet. Jednoho dne se třeba dostanou i do podoby švýcarského Bern-Strassenmusik festivalu, který je popsán v sedmé kapitole jako jakýsi autorův vzor fungování festivalu zaměřujícího se na pouliční umění. Osmá kapitola je pak věnována vlastní podpoře pouličních hudebníků na internetu. Jsou zde představeny tři největší a nejfunkčnější zástupci této kapitoly v podobě iniciativy Buskerville a webových stránek busking.cz a buskerjam.cz. Druhý z jmenovaných webů je pak součástí celosvětové platformy The Busking project, o které se autor v krátkosti zmiňuje na konci kapitoly, především z informativních důvodů. Poslední, devátá kapitola, je věnována představení pouliční hudby jako nástroje dobročinných aktivit na příkladu iniciativy brněnských hudebníků a buskingu jako nástroji marketingovém, a to na příkladu podpory pouličních umělců společností Tullamore D. E. W.
1.1 Cíle práce 1.1.1 Hlavní cíl Jak již bylo výše napsáno, hlavním cílem práce je snaha o co nejpodrobnější zmapování pouliční produkce a její regulace v jednotlivých městech v České republice. Na základě metody Desk research, která je popsána v následující podkapitole, oslovil autor práce jednotlivé magistráty s prosbou o spolupráci na bakalářské práci formou odpovědi na otázku, zdali a případně jakým způsobem jednotlivé magistráty přistupují a regulují pouliční hudbu ve svých městech. Druhým hlavním cílem byla snaha o zmapování a nastínění organizační struktury festivalů zaměřujících se na pouliční hudbu. Formou krátkého dotazníku, sestaveného na základě přehledných informací o fungování švýcarského BernStrassenmusik festivalu, byli osloveni organizátoři jediných 3 festivalů. Můžeme tedy tak vidět organizační strukturu tuzemských festivalů. V následující kapitole práce je pak nastíněna organizace švýcarského Bern-Strassenmusik festivalu, který autor práce osobně považuje za vzor v oblasti organizace. 11
1.1.2 Metody Celá práce se opírá o dvě výzkumné metody, kterými jsou Desk research a Field research. Metoda Desk research byla použita ve většině práce, zejména v kapitolách mapující pouliční hudbu v Praze a dalších městech České republiky. Taktéž byla tato metoda hojně využita v kapitolách pojednávajících o internetové self podpoře pouličních hudebníků, informacích o zahraničním festivalu a o pohledu na pouliční hudbu z úhlu Ochranného svazu autorského. Druhou z metod je metoda Field research, která je charakteristická pro práci s přímými daty. Tato metoda je v práci uplatněna především v kapitolách věnujících se historii pouliční hudby v České republice, pouliční hudbě jako nástroji marketingu a částečně v kapitole mapující festivaly pouliční hudby v ČR.
1.1.2.1 Desk research Metoda Desk research neboli “výzkum od stolu” je charakteristická prací s již existujícími daty. Data mohou mít podobu odborných publikací, výstupů z výzkumných projektů, výročních zpráv, zpráv z médií, formálních i neformálních dokumentů, odborných článků atd. V této práci byly zdrojem dat především vyhlášky jednotlivých měst, které byly osloveny ohledně problematiky regulace a podpory pouliční hudby, internetové články z webů zabývajících se tématikou pouličního umění i zprávy z médií (Birn, 2002). Zajímavostí této práce je, že se v rámci desk research neopírá o žádné tištěné publikace. Hlavním důvodem tohoto faktu je dosud neexistující knižní materiál, který by se problematikou pouliční hudby v České republice zabýval.
1.1.2.2 Field research Metoda Field research, neboli výzkum v poli, je typická prací s primárními daty, které autor hledá sám, například pomocí rozhovorů nebo dotazníků (Bailey, 2007). Této práci byla využita v kapitolách nastiňujících historii pouliční hudby v České republice, v kapitole pojednávající o pouliční hudbě možnosti nástroje marketingu a v části práce věnující se mapování situace českých festivalů pouličního umění.
12
2 Historie 2.1 Nástin historie pouliční hudby po roce 1989 Mnoho akademických prací se již věnovalo buskingu, nebo jakékoliv jiné formě veřejné produkce, s čímž vždy souvisel i jakýsi úvod do historického kontextu. Tato práce se však zaměřuje na pouliční hudbu v českém prostředí. S tím logicky souvisí i úvod do historického kontextu. Nezačíná však rokem 1993, kterým je datován vznik České republiky, ale již koncem osmdesátých let a s ním spojený pád komunistického režimu a nástup demokracie. Tento přelom, se kterým nepochybně souvisí i uvolnění společenského života a svobody projevu, kterou je pouliční produkce charakteristická, považuje autor za odrazový můstek v kapitole o historii českého buskingu. Celá práce se potýká s ne velkým počtem odborných a literárních pramenů, neboť dosud v ČR nevyšla žádná publikace o pouliční hudbě. Proto se autor práce obrátil na pana Jiřího Wehle, který je v České republice díky svému téměř celoživotnímu provozování buskingu především v Praze, považován za “buskerského barda”, a poprosil jej o popsání vývoje buskingu od konce komunistického režimu až po situaci v devadesátých letech. Následující data vycházející z rozhovoru jsou tedy dost možná prvním pramenem mapujícím vývoj pouliční hudby v České republice. Nutno však dodat, že níže nastíněná situace je výsledkem pouze jednoho rozhovoru s člověkem, který většinu část svého života strávil hraním v hlavním městě. Proto je tato kapitola pojatá zejména jako nástin a částečný vhled do tématiky historie pouliční produkce.
2.1.1 Komunismus V dobách komunistického režimu nepřipadala pouliční hudba v úvahu. Přesto se však z ulic občas hudba linula. Ne ale v podobě, jakou ji známe dnes. Na veřejnosti se hrálo, především ale pro radost v parcích, i například na Karlově mostě. V případě, kdy byla spatřena policejní hlídka, tak hudebník zavřel futrál. To bylo ale vzhledem k možným persekucím ze strany režimu velice nebezpečné, proto se hrálo spíš pro zábavu.
13
2.1.2 Revoluce 17. listopad a s ním spojená Sametová revoluce dala ale pouličnímu umění absolutní svobodu. Smělo se hrát prakticky všude. Na rozdíl od dnešní doby se hrálo však v drtivé většině případů akusticky, bez výkonnějších zesilovačů. Zesilovače se používaly zejména v případech, kdy například houslista měl v zesilovači doprovod ke svým skladbám. Jiří Wehle v rozhovoru vzpomíná na porevoluční dobu jako: „Na tom mostě, to jsme hráli třeba do dvou, do tří do rána. To bylo úžasný, fakt atmosféra jako blázen.“ Zanedlouho po revoluci (cca 1991) vzniká Klub pouličních umělců, jehož je Jiří Wehle součástí a který vydává za malý poplatek povolení pro pouliční produkci. Sám Jiří Wehle však dodává, že toto sdružení bylo velice otevřené a povolení vydávalo téměř každému, kdo o něj požádal. Jednalo se tak především o pouhou formalitu.
2.1.3 Devadesátá léta Regulace pouliční hudby v Praze nastává zhruba kolem roku 1995/1996, kdy je zrušen Klub pouličních umělců a především na Karlově mostě se pak dostává do čela Sdružení výtvarníků Karlova mostu, které spravuje most dodnes. Po tomto kroku se mění i poplatek za pouliční produkci. Z původní stokoruny za měsíc se platí 25 Kč za den na dvě hodiny produkce. Následně se částka zvyšovala až na 200 Kč na metr čtvereční za stejných podmínek. Po změně starostů na Praze 1 (Zpěváka nahradil Bürgemeister) se v regulaci pokračovalo. Jedním z funkčních modelů byl model navržený Klubem pouličních umělců, který rozděloval produkci na tichou, střední a hlasitou. I přes funkčnost tohoto modelu byl po čase zrušen. Postupem let se pouliční hudba v hlavním městě stále více zakazovala, až byla omezena produkce pouze na ulice Nerudova, Malé náměstí, okolí Hradu (se speciálním povolením). Taktéž Jiří Wehle zmiňuje, že se buskeři mezi sebou znali a věděli, kdo, kdy a kde bude hrát, tedy nebyla taková rivalita, jako v dnešních dnech.
2.1.4 Kdo na ulici hrál? Po Sametové revoluci se na ulici mohlo z hlediska provozování pouliční hudby, prakticky cokoliv. I přes to však převažovala hudba. Jiří Wehle zmiňuje především kapelu Krleš, hrající středověkou hudbu. Zmiňuje také jakéhosi Michaela Bacha, který taktéž provozoval středověkou hudbu, jakožto multiinstrumentalistu, 14
který ačkoliv mluvil česky, pocházel z Německa. I díky němu měli zejména pražští buskeři kontakt se zahraničím. A nejen Michael Bach působil jako zahraniční busker v České republice. Jiří Wehle zmiňuje i zastoupení Angličanů nebo Brazilců. Divadelní zastoupení pouličního umění nebylo v takové míře jako hudební. V tehdejších dobách převažovala spíše loutková divadla nebo šermířské skupiny (např.: Merleti a Valdštejni, kteří vystupovali na Václavském náměstí nebo na Kampě). Zajímavostí je úplná absence živých soch, které dnes často v centrech historických měst v různé umělecké kvalitě potkáváme. Díky možnosti cestovat za hranice republiky, vyjížděli i buskeři do zahraničí. Z vlastní zkušenosti a výpovědi Jiřího Wehle, může autor práce tuto formu přirovnat k dnešní podobě. Jezdilo se jak na festivaly, koncerty, tak i na „výlety“ spojené s buskingem tak, jak jej autor popisuje na základě vlastní zkušenosti s touto formou cestování v předmluvě práce.
15
3 Vybraná terminologie související s pouliční hudbou Hned v úvodu musí autor zklamat čtenáře, kteří si myslí, že se v této kapitole dočtou o tom, kdy a co hrát, jak vypadat a jak komunikovat s posluchači na ulici tak, aby měli co největší výdělek. Na toto téma již vzniklo několik prací a dle autora práce je to především o individuálním přístupu každého hudebníka. Tato kapitola však zmiňuje a vysvětluje vybranou terminologii, se kterou se setkáte na následujících stránkách. Je nutné zmínit, že se celá problematika pouliční produkce potýká s daleko větším množstvím termínů a pojmů, které autor v této práci nezmiňuje především z důvodu rozsahu a podrobnosti celé práce.
3.1 Pojmy „busking“ a „busker“ Celá práce je proložená slovy „busking“ a „busker“, je tedy hned takto v úvodu práce záhodné termíny objasnit. Původní etymologycký význam slova „busking“ pochází ze španělského slova „buscar“, které lze přeložit jako „hledat“ a objevilo se v Anglii spolu s potulnými hudebníky, tzv. minstrely (zdroj: http://busking.cz/o-buskingu). Pojem busking se používá především v anglofonních zemích, kde tento pojem zahrnuje celou škálu činností od hudebních nebo divadelních vystoupení, živých soch, mimických aktů, malování, artistických a žonglérských výkonů, stand-up comedy nebo foukání obřích bublin (zdroj: www.busking.cz/o-buskingu). Všichni buskeři mají však společné, že se jejich vystoupení odehrávají ve veřejném prostoru a jsou zdarma. Tedy téměř všichni buskeři se vyznačují nějakou nádobou, do které mohou posluchači i náhodní kolemjdoucí dobrovolně vhazovat umělcům za odměnu finanční obnos i jiné drobnosti (častokrát květiny, vzkazy, peníze jiné měny, atp.) v případě, že se jim vystoupení líbí. Dnes se setkáváme s výrazem „busking“ poměrně často i ve vyhláškách a doporučeních statutárních měst, které regulují pouliční umění. Jedním z prvních bodů těchto doporučení bývá právě definice pojmu „busking“. V průběhu psaní se autor setkával s různými definicemi, které si však byly vzájemné velice podobné. Ze všech definic vybírá autor tyto: „Busking je provozování jakékoliv umělecké nebo artistické pouliční produkce spojené
16
s dobrovolnou odměnou od kolemjdoucích a přihlížejících. Aneb zkrátka a jednoduše hraní na ulici,“ (zdroj: http://busking.cz/o-buskingu). „Je to zábavná aktivita zábavných lidí ve veřejném prostoru výměnou za dobrovolné dary“ (zdroj: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/).
3.2 Busking a žebrota Mnohdy se může stát, že nevzdělaná nebo buskery neuznávající veřejnost nazývá pouliční umělce „žebráky“. Dle autora práce to velice dobře popsal Dalibor Zíta, jeden z hlavních protagonistů buskingu v Praze a jeden ze zakládajících členů iniciativy Buskerville v článku pro časopis Nový prostor, ve kterém říká, že busking se od žebroty liší tím, že jeho cílem není vyvolat v divácích soucit, nýbrž je pobavit, překvapit a ohromit (zdroj: http://www.novyprostor.cz/clanky/341/kladivo-napoulicni-umelce.html).
3.3 Veřejné prostranství V celé práci a zejména pak v šesté kapitole, která se věnuje právní regulaci buskingu ve vybraných městech České republiky, se vyskytuje pojem veřejného prostranství, a proto je třeba tento pojem definovat. Zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích definuje veřejné prostranství ve svém §34 paragrafu jako: „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ (zdroj: zák. č. 128/2000 Sb., o obcích).
17
4 Pouliční hudba z pohledu ochranného svazu autorského S pouliční hudbou se můžeme setkat v ulicích v různých formách. Setkáváme se zde jak přímo s autory, kteří prezentují vlastní tvorbu, tak s hudebníky, kteří interpretují skladby ostatních autorů. A právě s této skupiny se týká problematika s autorskými právy. V České republice zastupuje autory Ochranný svaz autorský. Ten k dnešnímu dni (5. 4. 2015) zastupuje více než 8 381 tuzemských a nad 1 000 000 zahraničních autorů, za účelem správy jejich autorských majetkových práv (zdroj: http://www.osa.cz/hlavn%C3%AD-menu/kdo-jsme/o-n%C3%A1s.aspx). Důmyslný systém autorského svazu pomýšlí i na pouliční produkci. Jak jí samotný autorský svaz vnímá a co by měl správě busker vykonat před tím, než se vydá do ulic? Ohledně těchto otázek se autor práce obrátil na vedoucí zákaznického centra, Zuzanu Kožnarovou. „OSA vnímá pouliční produkci jako veřejné užití hudby (tj. provozování hudebních děl živě prováděných výkonnými umělci), za které se i v případě, že není od posluchačů vybíráno vstupné (nehledě na vybírání příspěvků "do klobouku"), hradí autorská odměna. Autorská odměna dle sazebníku činí 190,- Kč za jeden den pouliční produkce, v případě, že je nahlášeno více produkcí předem, s dodaným play listem (seznamem skladeb, které budou užity) je možné poskytnout 30% slevu z autorské odměny, v případě více produkcí i 5% množstevní sleva,“ (zdroj: Zuzana Kožnarová, e-mailová korespondence, 2. 4. 2015). „Správný postup hudebníka vůči OSA spočívá v tom, že bude kontaktovat OSA
předtím, než začne pouliční hudbu provozovat, nebo si na OSA před konáním produkcí zašle vyplněnou žádost, kde uvede všechny potřebné údaje, včetně play listu. Na základě této žádosti vystaví OSA licenční smlouvu s vyčíslenou autorskou odměnou” (zdroj: Zuzana Kožnarová, e-mailová korespondence, 2. 4. 2015). Celý formulář žádosti je ke stažení na webu Ochranného svazu autorského (http://www.osa.cz/media/125395/zp_2015-reader.pdf). Taktéž tvoří jednu z příloh této práce.
18
5 Právní regulace ve vybraných městech České republiky V této části práce se autor zabývá mapováním situace ve vybraných městech v České republice. Zaměřuje se především na situaci v krajských městech, případně na vybraná specifická místa v jednotlivých krajích. V první části kapitoly je detailně popsán postupný vývoj buskingu v hlavním městě s klíčovými událostmi, které celý vývoj doprovázely. V rámci této kapitoly zvolil autor metodu tzv. desk research, neboli „výzkum od stolu“, kde pracuje se sekundárními daty, získané z e-mailů z jednotlivých magistrátů a příslušných odborů. Taktéž zdrojem sekundárních dat jsou vyhlášky a nařízení, které se dané problematiky týkají a jsou veřejně dostupné na internetových stránkách měst. Tato práce se tak stává s největší pravděpodobností jedním z prvních dokumentů, který takto souhrnně mapuje situaci pouliční hudby v České republice. Mapování krajských měst je doplněno o informace, které načerpal řezbář, hudebník a busker Luboš Klejna a jsou zveřejněné na webovém portálu busking.cz. Jsou zde informace z měst Mariánské Lázně, Cheb, Plzeň, Benešov, Strakonice, Třeboň, Poděbrady, Jindřichův Hradec a Český Krumlov.
5.1 Charakteristika a současná právní situace v Praze (od roku 2010) 5.1.1 Rok 2010 – výchozí situace, vznik iniciativy Buskerville a akce vedoucí k tzv. pražskému pouličnímu jaru Autor vybral rok 2010 zejména z důvodu vzniku iniciativy Buskerville (detailněji se práce zabývá iniciativou Buskerville v kapitole č. 9 – Buskerská komunita a její self podpora na internetu), která odstartovala několikaletá vyjednávání s hlavním městem o formách podpory a regulace pouličního umění v Praze. V tomtéž roce se také začal natáčet časosběrný dokument „Pražské pouliční jaro (aneb busking v Praze), (2012, kamera, režie, střih: Dan Urbánek)“, mapující situaci pražské pouliční scény, který se detailně zabývá a popisuje situaci v letech 2010 až 2012, kdy došlo k zásadním změnám mapované problematiky. Tato část práce do značené míry čerpá právě z tohoto dokumentu a opírá se o fakta, jež jsou v 19
dokumentu zobrazena. Celý dokument je součástí příloh této práce v podobě CD. Je však také volně přístupný na serveru YouTube. V roce 2010, kdy se začalo i díky vzniku a akcím iniciativy Buskerville mluvit o problematice pouliční hudby v Praze, byl busking regulován několika vyhláškami. V dokumentárním snímku Dana Urbánka uvádí příklady vyhlášek tehdejší mluvčí pražské městské policie, paní Jana Přikrilová. Ta uvádí především vyhlášku hlavního města Prahy (dále jen hl. m. P.) č. 14/2000, která ošetřuje žebrání na místech kde je zakázáno (busking spadal právě pod žebráckou vyhlášku). Dále pak zmiňuje zákon o přestupcích nebo zákon o provozu na pozemních komunikacích atp. Jednou z prvních akcí iniciativy Buskerville, jež zapojením samotných pouličních umělců ukázala zájem o provozování buskingu, byla oslava svátku hudby, jež se každoročně koná 21. června. Samotný svátek vznikl ve Francii v roce 1982 na základě iniciativy tehdejšího ministra kultury Jacka Langa. „Odtud se začal v roce 1985 šířit dál po celém světě. Během následujících let se z něj postupně stala globální událost, která se slaví každoročně 21. června ve více než 110 zemích a 430 městech (busking.cz/svatek-hudby).“ V České republice se poprvé se poprvé slavil v roce 2010 v Praze, právě pod organizačním zaštítěním iniciativy Buskerville. Na rozdíl od Francie, kam svátek pronikl tzv. „shora“, vznikala oslava tohoto svátku v Praze z diametrálně odlišného konce, a tedy přímo z iniciativy pouličních muzikantů. To navíc v prostředí, které nebylo buskingu nikterak nakloněno a dokonce jej považovalo za žebrotu. „Ze začátku jsme přemýšleli o tom, jak to celé pojmem, jestli si můžem vůbec dovolit vystavit ty lidi tomu, že můžou dostat pokutu, když na tý ulici budou hrát, a jako nejsnazší, jak to udělat bylo zaprvé to ohlásit jako veřejné shromáždění, normálně podle zákona, podle ústavy, aby ti mohli hrát a nemuseli mít zábor veřejného prostranství, tak jsme jim všem prostě dali petice a udělali z nich petiční stánky, protože ze zákona o petici, tak vlastně petiční stánek nemusí být dopředu vůbec nijak hlášen.“ Dalibor Zíta, jeden ze zakladatelů a mluvčí iniciativy Buskerville (Dokumentární film Pražské pouliční jaro, aneb busking v Praze, 2012). Po oficiálním ohlášení akce oslav svátku hudby se organizátorům dostalo vyjádření
úřadů,
že
jejich
případ
neodpovídá
veřejnému
shromáždění.
Argumentovaly například takto: „Nemůže demonstrovat proti zákazu hraní na ulici 20
hudbou. Bylo by to, jako kdyby řidiči demonstrovaly proti nemožnosti jezdit na červenou tím, že by jezdili na červenou,“ (vyjádření správního a živnostenského odboru pražského magistrátu, 2010, Dokumentární film Pražské pouliční jaro, 2012). První svátek hudby v Praze proběhl 21. června 2010 bez jakýchkoliv zásahů Městské policie a policie České republiky (zdroj: dokumentární snímek Dana Urbánka, Pražské pouliční jaro (aneb busking v Praze), 2012). O rok později se svátek hudby slavil znovu. Stejně jako v roce 2010 byla akce řádně nahlášena, účastníci byli vybaveni peticemi, a akce byla pořádána pod záštitou Lukáše Kauckého, radního hlavního města Prahy. I přes všechna povolení i záštitu radního se akce uskutečnila v přítomnosti Městské policie hlavního města Prahy, která po desáté hodině se slibem, že to byla poslední akce svého druhu, vyhnala z prostoru Kampy několik hudebníků. Po desítkách vyjednávání s politiky ohledně uvolnění pravidel pro pouliční umělce v Praze však stále nepřicházely žádné konkrétní kroky, které by k problematice přistupovaly konkrétním a konstruktivním způsobem. „Až po roce a půl vyjednávání se všemi možnými politiky a úředníky se situace konečně začala měnit k lepšímu: v létě 2011 vznikla komise pro veřejný prostor, která se měla zabývat problematikou pouličního umění a přijít s novým modelem, který by se na umění v centru Prahy (jakožto i jinde po městě) měl nově aplikovat. Buskerville k tomu politikům dodali několik fungujících zahraničních modelů z různých metropolí, které by bylo možné použít. Stačilo si jen vybrat, (zdroj: Dalibor Zíta, Pražské pouliční jako (aneb busking v Praze)). Přes veškeré snahy zástupců buskerské komunity a vyjednávání s magistrátu města Prahy se však nerealizovaly kroky, které by jasným způsobem upravovaly a regulovaly pouliční umění. Proto se příznivci pouličního umění vydali 24. 11. 2011 řádně svolané jednání pražského zastupitelstva, které se konalo v prostorách nové radnice v Praze. Za iniciativu Buskerville zde vystoupila Andrea Čermák Knotková (známá jako Iamme Candlevick), která netradičním způsobem (zpěvem v doprovodu své akustické kytary) vnesla požadavky iniciativy. Ty se týkaly především náročnosti zdlouhavého, administrativního a byrokratického postupu při možnosti získání povolení k pouliční produkci.
21
„Před rokem 2012 se muselo pro vystupování na pražských ulicích fyzicky chodit na odbor dopravy Prahy 1 na Vodičkovu ulici, kde si člověk mohl vybrat jedno z cca tří míst, kde bylo v centru možné busking provozovat. Musel vypsat několik formulářů, u hudebníků mj. také seznam hraných písniček pro Ochranný svaz autorský. Následně se musel napsat do úředního časového rozvrhu a počkat zhruba dva týdny (někdy i déle) než získal vyjádření, zda vystupovat může. Samotné zapsání se do rozvrhu přitom nic neznamenalo a dotyčný busker mohl být kdykoliv vytlačen jinou větší akcí, pokud by se někdo rozhodl ji na stejném místě a ve stejný čas dělat. Pokud přes to všechno nakonec pouliční umělec povolení získal, musel znovu na odbor dopravy zaplatit poplatek a vyzvednout si papír s povolením. Umělci, co se hraním na ulici živili (například Jiří Wehle z Malého náměstí), museli toto byrokratické kafkovské kolečko absolvovat měsíc co měsíc po mnoho let. Výsledkem bylo, že potkat v centru Prahy nového pouličního umělce bylo stejně pravděpodobné, jako vidět o Vánocích Ježíška.“ (zdroj: http://busking.cz/clanky/poulicni-umeni-naprazskych-ulicich-co-je-noveho-co-bude-mozna-stareho) Nutno uznat, že tento postup je opravdu poněkud zdlouhavý a pro pouliční umění, které mnohdy funguje na modelu přemýšlení umělce „Dneska je hezky, dneska by to šlo“ často prakticky nepoužitelný. Na podzim 2011 pak došlo na pražském magistrátu k rozbití staré koalice ODS a ČSSD a vznikla koalice nová – ODS a TOP09. Vyměnili se radní a koordinaci komise pro veřejný prostor, jejímiž členy byli kromě jiného i zástupci odboru dopravy na Praze 1 či Technické správy komunikací, si vzala na starost radní Alexandra Udženija (ODS). Komise se následně rozhodla, že žádný navrhovaný model nepoužije…“ (zdroj: http://busking.cz/clanky/poulicni-umeni-na-prazskych-ulicichco-je-noveho-co-bude-mozna-stareho). Ono podzimní jednání roku 2011 se uskutečnilo 24. 11. 2011 a týmž jednáním, na kterém Iamme Candlevick zazpívala požadavky iniciativy Buskerville. (zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/na-prazske-radnici-bude-vladnout-koalice-top-09-a-
ods-dohodly-se-uz-rano-1k6-/domaci.aspx?c=A111124_093734_praha-zpravy_sfo))
22
5.1.2 Jaro 2012 – Pražské pouliční jaro, zkušební rok „Přistoupili jsme k tomu, že to necháme zcela otevřené, že uvidíme, jak to bude fungovat, když nebudou žádná regule ve smyslu toho, že si pouliční umělci musejí chodit pro různá povolení, papírování a tak dále. A říkáme tomu takový řekněme zkušební rok, abychom viděli, jak to bude fungovat,“ (pražská radní Alexandra Udženija (ODS), Dokument Pražské pouliční jaro (2012)). „Nová doporučení pro veřejné produkce mají usnadnit umělcům cestu k prezentaci jejich umění. Vycházejí ze závěrů Komise Rady hl. města Prahy pro koordinaci aktivit na veřejných prostranstvích na území Pražské památkové rezervace, která se právě žádostí od iniciativy buskerů zabývala. Letošní turistická sezóna je zkušebním obdobím, po kterém účinnost zásad vyhodnotíme," uvedla radní Aleksandra Udženija, (zdroj: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/pra ha_zjednodusi_vystupovani_umelcu_na.html). Po těchto změnách se tedy situace ohledně pouličního umění v Praze obrátila o sto osmdesát stupňů, ze situace, kdy bylo pouliční umění sankciováno a považováno za žebrotu a vyřízení povolení k pouliční umělecké produkci bylo zahaleno složitým a zdlouhavým administrativním řízením, do situace téměř absolutní svobody, kdy není potřeba žádných povolení a až na výjimky se může hrát po celé Praze. Formulaci tohoto pro buskery na první pohled velice vstřícného kroku se dostalo v dokumentu „Doporučení pro veřejné produkce – Busking na veřejných prostranstvích na území hl. m. Prahy“, ze dne 21. 2. 2012. V tomto pětičnlánkovém dokumentu se dočítáme vymezení pojmu busking (1. Článek – …provozování pouliční umělecké veřejné produkce, zejména hudební, divadelní a artistické, konané na veřejných prostranstvích ve vlastnictví hlavního města Prahy. Provozovatelem se pro účely doporučení rozumí osoba, která tuto činnost vykonává samostatně nebo společně s dalšími osobami), zvláštních ustanovení (2. Článek - není třeba povolení příslušného silničního správního úřadu podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), k užívání 23
dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání), pokud výkonem pouliční veřejné produkce nebude ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (§ 25 odst. 6 písm. e) zákona o pozemních komunikacích), povinností (3. Článek – provozovatel je povinen dodržovat právní předpisy, zejména dbát na bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektovat hygienické limity a dodržovat podmínky autorského zákona). Čtvrtý článek se pak věnuje samotným doporučením. Jedná se o jedenáct obecných bodů, jejichž dodržování se považuje při provozování busking souladné s doporučením. Jedná se o obecná doporučení upravující například počet osob, které mohou busking provozovat, dobu a časový limit, kdy je možné busking provozovat atd. Autor práce zde vyzdvihuje bod f): bude dodržován hlukový limit max. 45 dB. Právě s tímto číslem jsou téměř všichni buskeři v rozporu. Pakliže busker provozuje pouliční veřejnou produkci, činí tak v drtivé většině případů na místech, kde se vyskytuje zvýšený počet lidí (náměstí, frekventované ulice, …) a na těchto místech se intenzita hluku pohybuje ve vyšším rozmezí dB (například domácí spotřebiče jako třeba lednička mají kolem 40 dB (Everest, Pohlmann 2009). Je tedy nelogické, aby se v našem případě především hudebník pohyboval v hlukovém limitu do 45 dB v místě, které samo o sobě tuto hladinu poměrně výrazně překračuje. V posledním, pátém článku, se dokument věnuje místům, na kterých je provozování buskingu v rozporu s Doporučením. Kromě klasických míst, jakými jsou kostely, hřbitovy, školy v dobách výuky nebo dětská hřiště, zde nalezneme čtyři body rozšiřující tuto obvyklou plejádu a jsou specifická pro Prahu. Jsou jimi body: e) na Staroměstském náměstí, Praha 1, před Orlojem; f) na Staroměstském náměstí, Praha 1, před Staroměstskou radnicí; g) na Staroměstském náměstí, Praha 1, na pietním místě popraviště 27 českých pánů; h) na Karlově mostě, Praha 1 (Doporučení). Toto Doporučení začalo platit od 1. března 2012, kdy takzvané pražské pouliční jaro přišlo v praxi. A s ní i konflikty se strážníky městské policie. Dan Urbánek ve svém článku o vývoji pouliční hudby v Praze vzpomíná, že ačkoliv 24
pražské pouliční jaro přilákalo mnoho umělců různých žánrů i kvality, do ulic se vydali jen ti nejodvážnější. Ve svém článku vzpomíná na začátek pražského pouličního jara takto: „Zpočátku se do ulic pouštěli jen ti největší odvážlivci, protože málokdo vedení města a městské policii opravdu věřil, že to tentokrát myslí vážně. Při kontaktech se strážníky městské policie se problémy skutečně objevily, neboť rozhodnutí magistrátu o volném zkušebním roku mělo pouze formu vydaného "doporučení", nikoliv závazné vyhlášky. Umělci tak byli vydání zcela na vůli či nevůli strážníků, z nichž někteří projevovali svatou toleranci, zatímco jiní na umělce vyskakovali jak čerti z krabičky a snažili se jim hraní a vystupování na ulicích všemožně znepříjemnit. Stejně dvojaká byla i reakce obchodníků a zaměstnanců a majitelů restaurací – někteří volali na umělce městskou policii nebo je chodili osobně vyhazovat, jiní jim tleskali a nosili jim pivo, či sami házeli peníze do klobouku.“ (http://busking.cz/clanky/poulicni-umeni-na-prazskych-ulicich-co-je-noveho-cobude-mozna-stareho). Přesto však dále uvádí, že po té, co se sezóna 2012 rozjela v plném proudu, se Praha stala tranzitním městem buskerů z různých koutů světa, kteří zase začaly Prahu navštěvovat při svých buskerských tour. Stejně tak, jak město zplavovali pouliční umělci, zaplavovali magistrát během této zkušební doby i nejrůznější stížnosti ze stran obyvatel, majitelů domů nebo obyvateli kancelářských prostor sídlících v centru města. V zápise z jednání komise Rady hlavního města Prahy, které se konalo dne 11. 9. 2012, se ve třetím bodě programu tohoto jednání hovoří právě o stížnostech souvisejících s provozováním buskingu. Ve výše zmíněném zápise se o stížnostech pojednává takto: „3)
Busking – stížnosti Bod uvedla předsedkyně Udženija, členové komise obdrželi některé stížnosti
od občanů centra Prahy. Problémy s Buskingem za uplynulou sezonu se objevily ve čtyřech lokalitách – ulice Celetná, ulice Na Můstku, Malé náměstí a Na Příkopech, kde pravidelně i denně zasahovala Městská policie. Jedná se o lukrativní místa pro buskery. Buskeři mohli dle Radou schválených doporučení provozovat busking po celé Praze. Počínaje dubnem se objevilo několik kritických míst, kde busking stěžoval život rezidentům i firmám sídlícím v centru. 25
Závěr: Předsedkyně Udženija požádala členy komise, aby do říjnového jednání zaslali své návrhy na změnu Doporučení pro sezonu 2013. Na říjnovém jednání komise navrhne jak individuálně přistoupit k jednotlivým lokalitám. Zda vymezit negativně či pozitivně místa určená pro Busking,“ (zdroj: zápis z jednání 11. 9. 2012). Rok 2012 tedy přinesl pražským buskerům absolutní svobodu a oprostil je od zdlouhavých administrativních procesů. Pražské pouliční jaro do hlavního města opět přitáhlo desítky umělců, kteří jej navštívili při svých cestách po Evropě. Na druhou stranu však tento řekněme neomezený, nebo jen velmi málo regulovaný model přinesl desítky stížností obyvatel, ať už žijících nebo pracujících v centru města. Pro následující rok proto byla přijata nová opatření, která vycházela z předchozího zkušebního období, která ale výrazněji pouliční umění v Praze regulovala.
5.1.3 Rok 2013 – Regulace pouličního umění v městě Praha Po zkušenostech se zkušebním obdobím označovaným jako pražské pouliční jaro, kdy nebylo pouliční umění regulováno žádnou vyhláškou, pouze Doporučením, se magistrát města Prahy rozhodl pouliční umění regulovat obecně závaznou vyhláškou. „Návrh obecně závazné vyhlášky a změny v Doporučeních byly projednány dne 11. 12. 2012 Komisí Rady hl. m. Prahy pro koordinaci aktivit na veřejných prostranstvích na území Pražské památkové rezervace (dále jen „komise PPR“), jejíhož jednání se zúčastnili i zástupci buskerů a některých městských částí, i další zástupci odborných orgánů. Dne 1. února 2013 byl rozeslán k seznámení se a případným připomínkám všem městským částem hl. m. Prahy, všem odborům MHMP a Městské policii hl. m. Prahy. Zároveň byl do 4. března 2013 vyvěšen na intranetu a extranetu hl. m. Prahy,“ (zdroj: Obecně závazná vyhláška o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s provozováním pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupných místech, Důvodová zpráva, str. č. 2). Připomínky k návrhu této obecně platné vyhlášky vznesly čtyři městské části hl. m. Prahy (Městské části Praha 1, 7, 12, Zličín), tři odbory MHMP (odbor Kanceláře primátora hl. m. Prahy, odbor legislativní a právní a odbor stavební) a 26
Městská policie hl. m. Prahy. Autor považuje za zbytečné zde konkretizovat a více přibližovat jednotlivé připomínky k návrhu vyhlášky. Usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy je však spolu se všemi jejími přílohami (Obecně závazná vyhláška, Důvodová zpráva, Doporučení pro veřejné produkce – Busking na veřejně přístupných místech na území hl. m. Prahy, Etický kodex buskera, Vypořádání připomínek k návrhu) samostatnou přílohu této práce. 25. 4. 2013 vydalo Zastupitelstvo hlavního města Prahy usnesení číslo 26/5 k návrhu obecně závazné vyhlášky o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s provozováním pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupních místech. V tomto usnesení zastupitelstvo hlavního města Prahy schvaluje obecně závaznou vyhlášku a ukládá Radě hlavního města Prahy zajištění její realizace do termínu 30. 4. 2013. Výše zmíněná vyhláška vstoupila v účinnost 15. května 2013. Tato vyhláška je svou povahou obecně závazným právním předpisem, který je nadán vynutitelností a jeho případné porušení by mohlo založit odpovědnost za přestupek proti pořádku v územní samosprávě podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., 2 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (lze uložit spolu s pokutou až do výše 30.000 Kč i zákaz pobytu), (zdroj: Důvodová zpráva, I. Obecná část, str. 1. a 2.). Tato obecně závazná vyhláška reguluje pouliční umění v Praze ve svých osmi paragrafech. V prvním z nich ustanovuje pouliční uměleckou veřejnou produkci na veřejně přístupných místech za činnost, jež by mohla narušit veřejný pořádek v hlavním městě. V druhé části (II. Zvláštní část) důvodové zprávy odůvodňuje záměrnost použití termínu „veřejné prostranství“, nikoliv „veřejně přístupné místo“. „Veřejně přístupná místa zahrnují veřejná prostranství, ale i prostory veřejně přístupné, které na rozdíl od veřejných prostranství, neslouží každému bez omezení k obecnému užívání“ (Zdroj: Zvláštní část Důvodové zprávy, str. 2.). Druhý odstavec vymezuje pojem busking. Hlavní město Praha jej definuje takto: „Pouliční uměleckou veřejnou produkcí se rozumí provozování zejména hudební, divadelní a artistické produkce na veřejně přístupných místech.“ (Zdroj: Obecně závazná vyhláška) Tedy i parky, parkoviště, hřiště, podchody, stanice metra, čekárny, vstupní haly atd.
27
Třetí paragraf vyhlášky však tato veřejně přístupná místa eliminuje na veřejně přístupná místa pod širým nebem. Čtvrtý a pátý paragraf pak vyhrazuje místa, kde je pouliční umělecká veřejná produkce zakázána. Kromě klasické plejády dětských hřišť, kostelů, modliteben, hřbitovů, škol v době výuky a zdravotnických zařízení, zde najdeme opět několik míst specifických pro Prahu. Autor práce považuje za zbytečné je přímo uvádět v textu, neboť samotná vyhláška se všemi přílohami tvoří přílohu práce. V pátém paragrafu jsou zaznamenána místa se zákazem pouliční umělecké veřejné produkce ve formě hudební produkce. Jedná se celkem o výčet sedmnácti míst převážně v centru Prahy. Mezi nimi jsou i místa jako například ulice Na můstku, Na příkopě nebo ulice Celetná, které patřily k oblíbeným destinacím buskerů. Ti zde však na rozdíl od majitelů obchodů s matrjoškami, výrobky oblečení typu „I LOVE PRAGUE“ nemohou od 15. května 2013 působit. Šestý paragraf pak zakazuje pouliční uměleckou veřejnou produkci na místech, na kterých se konají jiné akce (např. shromáždění, velikonoční nebo vánoční trhy, atd.). Sedmý paragraf vyhlášky upravuje možnost provozování pouliční umělecké veřejné produkce v době od 10:00 do 21:30, zejména z důvodu nerušení nočního klidu ve městě. Poslední, osmý, paragraf oznamuje nabytí účinnosti vyhlášky dnem 15. Května 2013. Součástí důvodové zprávy je i její příloha č. 2, Etický kodex buskera. Na tomto kodexu se podíleli přímo zástupci iniciativy Buskerville. Výsledkem jejich snažení je 10 bodů zabývajících se jakýmisi nepsanými pravidly a buskerskou etiketou. Autor zde zmiňuje pouze některé z bodů, neboť celý Etický kodex buskera je samostatnou přílohou této práce. - Jako buskeři se stáváme součástí kulturního života Prahy, chovejme se tedy kulturně a zdržujme dobré vztahy s kolemjdoucími, občany i zaměstnanci Prahy. - V nové vyhlášce jsou jasně stanovená pravidla a místa pro provoz buskingu (tichý, hlasitý busking a podobně). Pokud nás i přesto někdo oprávněně napomene pro příliš hlasitou nebo nevhodnou produkci, snažme se mu vyjít vstříc, popřípadě
28
změňme lokaci. Užívejme zdravý rozum. Vždy je lepší ustoupit. Míst na hraní je i tak dost. - Nehrajme na silnicích a neblokujme dopravu (pěší ani automobilovou). Snažme se nezdržovat se v místech, kde bychom mohli zneprůchodnit jedinou možnou cestu. Vhodná jsou větší prostranství a široké ulice. - Obvyklá buskerská praxe je nezůstávat na jednom místě déle než hodinu, aby se na atraktivních místech mohli hudebníci vystřídat. Hodina a půl je ale naprosté maximum (také z hlediska jednotvárnosti produkce). - Snažme se neporušovat hygienické hlukové limity - hrajme pouze akusticky, případně používejme jen slabé zesilovače pro nástroje, které jinak nejsou slyšet. Hlasitější a početnější produkce lze provozovat na vybraných, k tomu vhodných místech (viz. vyhláška). - Sdílejme informace s ostatními buskery na www.busking.cz. Například o možných překážkách a problémech - ze strany policie, zlodějů, problémových provozovatelů obchodů, místních lidech atd. Čím lepší bude komunikace mezi námi, tím snáze se nám bude komunikovat navenek a setkáme se s lepším přístupem (zdroj: Etický kodex buskera). Výše popsaná regulace je stále platná i ke dni 21. 4. 2015. Buskerova přítomnost na ulici nemá za cíl nikoho žádným způsobem iritovat, nebo obtěžovat. I přes všechny vyhlášky a etické kodexy však nelze tvrdit, že všichni buskeři ctí nastavená pravidla. Častokrát mohou být situace v reálném provozu sporné a mnohdy záleží na subjektivitě a úhlu pohledu, se kterým na konkrétní situaci nahlížíme.
5.2 Liberecký kraj 5.2.1 Liberec Začátkem dubna 2015 (10. 4.) zveřejnilo na svých internetových stránkách statutární město Liberec “Pravidla Rady města Liberec pro pouliční vystupování (tzv. busking) na veřejném prostranství na území statutárního města Liberec.” V článku, který tato pravidla na webu uveřejňuje, je popsán důvod zavedení těchto pravidel především oživení veřejného prostoru.
29
„Pevně věřím, že pokud se busking v Liberci konečně usídlí, oživí svými představeními – hudebními, divadelními či artistickými – veřejný prostor a propojí kolemjdoucí, obchodníky i provozovatele služeb, kteří nyní v centru Liberce trpí nedostatkem zákazníků,“ dodává k pravidlům Ivan Langer, náměstek primátora pro školství,
kulturu,
sociální
věci
a
cestovní
ruch
(zdroj:
http://www.liberec.cz/cz/lidi/inormace/aktuality-langr/poulicni-umelce-nebudoubrzdit-byrokraticke-prekazky-jejich-vystoupeni-se-budou-ridit-novymi-pravidly.html). „Nová pravidla mají především odbourat zbytečnou byrokratickou zátěž, kterou museli až dosud pouliční umělci absolvovat. Je to příspěvek k podpoře živé kultury a k oživení především horního centra města. To je totiž už několik let prakticky mrtvé,“ říká k tématu Ivan Langer (zdroj: tamtéž). Samotná pravidla se pak skládají ze čtyř bodů. “Cílem tohoto doporučení je stanovit soubor pravidel pro každodenní veřejné umělecké vystupování (tzv. busking), které svou spontánností pomáhá oživit veřejný prostor a navracet živou kulturu do vylidněných center měst. Je zároveň příležitostí pro začínající umělce všeho věku a zaměření, jak na sebe upozornit první publikum a začít rozvíjet svou kariéru.” (zdroj: tamtéž)
V prvním bodě je klasicky vymezen pojem buskingu jako veřejná umělecká produkce, zejména hudební, divadelní, artistická aj., která se koná na veřejném prostranství. V Liberci tato specifikace pokračuje ještě dál a to, že buskovat lze na veřejném prostranství ve vlastnictví statutárního města Liberec. Zejména pak v prostorách pěších zón v centru města: ulice Pražská, Moskevská, část Felberovy, část 5. května, náměstí Dr. E. Beneše, Soukenné náměstí s výjimkou tramvajových kolejí (včetně dvoumetrového koridoru), ulice Jánská a část 1. máje. První bod také definuje, že busking smí provozovat nanejvýš 4 osoby, která činnost vykonávají vlastními silami a za použití vlastních prostředků. V neposlední řadě doporučení uvádí, že tato činnost je spojena s dobrovolnou odměnou od přihlížejících a kolemjdoucích (zdroj: tamtéž). Druhý bod doporučení pak definuje povinnosti provozovatele buskingu. A to zejména v dodržování platných právních předpisů, dbání na bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektování hygienických limitů a dodržování autorského zákona. Taktéž je busker povinen
30
dodržovat obecně závazné vyhlášky města Liberec o veřejném pořádku a tržní řád (zdroj: tamtéž). Třetí bod doporučení pak uvádí konkrétní podmínky, jimiž se provozovatel pouliční produkce musí řídit. Jedná se pak o standardní podmínky, které jsou v podobném znění platná například v Karlových Varech nebo v Českém Krumlově. Autor práce zde nepovažuje za důležité vypsat všechny body, a proto zde uvádí pouze základní část z nich (plné znění Doporučení je součástí příloh práce): Jedná se o živou produkci busking mohou provozovat nanejvýš 4 osoby busking je možné provozovat v době 10:00-21:00 délka produkce na jednom místě může trvat maximálně 2 hodiny bude udržen hlukový limit max. 45 dB a provozovatel nesmí používat žádné zesilovací aparatury, bicí soupravy, megafony a podobné přístroje. (zdroj: tamtéž)
Čtvrtý bod doporučení pak konkretizuje místní a časová omezení. Vedle klasického seznamu zákazu hraní v blízkosti církevních staveb, škol v době výuky, hřbitovů a pietních míst, dětských hřišť a vstupů do veřejných budov zde však najdeme i tři ne v ostatních vyhláškách a doporučeních běžné body. Jsou jimi pak tedy zákaz hraní na veřejné zeleni, zákaz hraní v době státního smutku a smutečních událostí lokálních i státních a zákaz hraní v době konání slavností a akcí pořádaných statutárním městem Liberec, nebo společenských a kulturních akcí jiných pořadatelů, dříve ohlášených akcí. Zde se myšlení autora práce pozastavuje především nad částí, která zakazuje busking v době konání slavnostních akcí pořádaných městem Liberec a klade si otázku, zdali se tento zákaz platí i v době konání jarmarku či pouliční slavnosti. Neboť pakliže by se to vztahovalo i na tyto příklady, byla by pouliční produkce zakázána v místě, kde sama vznikla (Bachtin, 1975). Článek byl na webu statutárního města Liberec uveřejněn 10. 4. a naposledy aktualizován 12. 4. 2015. Bohužel se zde neuvádí, kdy doporučení vstoupí v platnost. Nicméně autor práce považuje za tento krok za velice sympatický zejména pak v rovině smýšlení radních, kteří chtějí buskingem zpestřit veřejný prostor.
31
5.3 Ústecký kraj 5.3.1 Ústí nad Labem Přestože autor město Ústí nad Labem několikrát kontaktoval, nedostalo se mu bohužel žádné odpovědi.
5.4 Karlovarský kraj 5.4.1 Karlovy Vary Ve městě Karlovy Vary řeší problematiku buskingu dokument zvaný „Podpora uměleckých produkcí (buskingu) na veřejných prostranstvích na území města Karlovy Vary“, jež je ve městě platný od prosince 2013. K provozování buskingu není dle dokumentu potřeba žádných povolení příslušného silničního úřadu. „Podmínkou výkonu pouliční veřejné produkce nesmí být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (§25 odst. 6 písm. e) zákona o pozemních komunikacích),“ (dokument Podpora uměleckých produkcí (buskingu) na veřejných prostranstvích na území města Karlovy Vary). Dokument dále uvádí povinnosti provozovatele pouliční veřejné produkce, jimiž jsou dodržování platných právních předpisů, zejména pak: Dbát při výkonu buskingu na bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektování hygienických limitů, respektování autorského zákona. V dokumentu jsou také uvedeny podmínky doporučení pro provozování pouliční veřejné produkce, jimiž jsou: „1. busking je zásadně živá produkce 2. busking budou provozovat současně nejvýše 4 osoby 3. busking bude provozován v době od 10:00 do 21:00 4. Jeden provozovatel buskingu bude na jednom místě uskutečňovat veřejnou produkci nepřetržitě 2,5 hodiny, v případě malby 5 hodin 5. Provozovatel buskingu nebude umísťovat na veřejném prostranství hmotné předměty (konstrukce, pódia, rampy, apod.) 6. Bude dodržován hlukový limit max. 65 dB 32
7. Prodej nosičů s vlastní tvorbou bude uskutečňován bez prodejní konstrukce 8. Nebude nijak omezen vstup do okolních objektů 9. Nebude nijak omezen a rušen volný pohyb kolemjdoucích a současně bude zachován přiměřený volný průchozí profil chodníku, minimálně však 2 metry 10. Nebude jinak omezen a rušen průběh povolených, oznámených či dalších akcí (zejména aktivity jiného provozovatele buskingu, který započal produkci dříve a dodržuje doporučení) 11. Provozovatel buskingu bude dbát pokynů jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a dalších orgánů veřejné moci při výkonu jejich pravomoci“ (Doporučení). V neposlední řadě taktéž dokument uvádí místa provozování, kde není busking povolen. Jedná se o typická místa, se kterými se setkáváme i v ostatních vyhláškách, nejen v České republice. Busking tedy není povolen: „1. U kostelů v době bohoslužeb a bezprostředně před a po jejich konání 2. na hřbitovech 3. U škol v době výuky 4. Na dětských hřištích 5. v uzavřeném kolonádním prostoru“ (doporučení) Bod 5. je samozřejmě charakteristický pro lázeňská města. Dle autora práce by výčet mohl být ještě doplněn například o místa, charakteristická kancelářskými rezidencemi, případně informace, kdy se v těchto místech dá busking provozovat. Autor práce se domnívá, že tento bod zde není uveřejněn především z důvodu absence takových prostor v historickém centru města. Město Karlovy Vary se však tímto dokumentem řadí několika málo městům, která vnímají busking jako součást dění ve městě a upravují jej speciálním dokumentem. Taktéž můžeme vypozorovat postoj města k samotnému buskingu, neboť dokument není pojmenován jako regulace, omezení atp., s čímž se můžeme ve většině měst setkat, nýbrž je pojmenován jako „podpora“. Dokument „Podpora uměleckých produkcí (buskingu) na veřejných prostranstvích na území města Karlovy Vary“ je samostatnou přílohou číslo 3, této práce.
33
5.4.2 Mariánské Lázně V Karlovarském kraji máme taktéž informace od Luboše Klejny, kterému se dostalo odpovědi v Mariánských Lázních: „Provozování buskingu není zvláštním užíváním komunikace podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších změn. K provozování buskingu je však potřeba souhlas vlastníka komunikace Města Mariánské Lázně. Podejte tedy písemnou žádost na adresu Město Mariánské Lázně, odbor investic, dotací a cestovního ruchu, Ruská 155, 353 01 Mariánské Lázně.“ (www.busking.cz) Luboš Klejna taktéž mapoval situaci v Chebu. Zde si autor dovoluje kopírovat celé znění odpovědi e-mailu. „Vážený pane Klejno, Můžete prosím specifikovat, jak si provoz pouličního umění představujete? Konkrétně kde byste chtěl hudební produkci provozovat, od kdy do kdy, budete při produkci něco prodávat nebo budete vybírat tzv. do klobouku? S minimálním nárokem na zábor veřejného prostranství, to znamená – židlička, stoleček, ….???? Jakýkoliv zábor veřejného prostranství je zábor veřejného prostranství byť jen minimální. Pokud budu mít bližší informace mohu Vám poradit, co proto můžete udělat a kolik to bude stát. Případně mě můžete kontaktovat telefonicky. Přeji Vám hezký den S pozdravem Ing. Monika Prachařová referent rozpočtu a financování“ (www.busking.cz)
5.5 Plzeňský kraj 5.5.1 Plzeň Autorovi práce se i přes e-mailový a telefonický kontakt nepodařilo kontaktovat příslušný odbor. Nicméně je zde zveřejněna odpověď Luboše Klejny: „Vážený pane Klejna, upřímně nevím, co si pod pojmem pouliční umění mám představit. V případě, že máte zájem o povolení zvláštního užívání místní komunikace je potřeba podat žádost + přílohy - technický plánek, kopií výpisu z OR + popis akce, dále je potřeba zaplatit správní poplatek do 10 dnů záboru ve výši 100,- Kč, od 10 dnů – ½ roku 500,- Kč 34
složenkou nebo převodem z účtu (č. ú.: 000019-0000929311/0100, v. symbol 1311131750, k. symbol 0379), kopii o zaplacení správního poplatku prosím zašlete spolu s žádostí.“ (busking.cz)
5.6 Jihočeský kraj 5.6.1 České Budějovice Autorovi práce se i přes e-mailový a telefonický kontakt nepodařilo získat informace mapující regulaci buskingu v Českých Budějovicích. Autor práce obdržel pouze neoficiální informaci od Lucie Bílkové, která je v Českých Budějovicích kulturně akční především jako jeden z hlavních organizátorů Budějovického Majálesu, že busking není ve městě nikterak regulovaný. Toto je ovšem pouze neoficiální a ničím oficiálně podložený zdroj informací.
5.6.2 Český Krumlov Jihočeský kraj však v sobě také skýtá jedno z turisticky nejnavštěvovanějších měst v České republice, kterým je Český Krumlov. Autor práce jej zde zmiňuje především z důvodu vlastní zkušenosti s provozováním buskingu. Autor v Českém Krumlově několikrát buskoval a nikdy nenarazil na sebemenší problémy týkající se regulace pouličního umění. Přesto všechno však město Český Krumlov pouliční umění reguluje a dle autora práce na české poměry naprosto vzorovým příkladem. Město tak činí v dokumentu zvaném Doporučení pro pouliční vystupování (Busking) na veřejných prostranstvích na území města Český Krumlov. V tomto dokumentu vymezuje pojem busking, jako provozování pouliční umělecké veřejné produkce, zejména hudební, divadelní a artistické, konané na veřejných prostranstvích ve vlastnictví města Český Krumlov. Dále zde uvádí povinnosti provozovatele buskingu, zejména pak fakt, že je provozovatel povinen dodržovat bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektovat hygienické limity podle ustanovení § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a dodržovat podmínky zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. (Doporučení). Ve třetím článku tohoto doporučení uvádí, že K provozování buskingu není třeba povolení příslušného silničního správního úřadu podle ustanovení § 25 odst. 1. 35
zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pozemních komunikacích"), k užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání), pokud výkonem pouliční veřejné produkce nebude ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (§ 25 odst. 6 písm. e) zákona o pozemních komunikacích)“. V další, 4. části, se dokument věnuje Doporučení pro provozování buskingu. Z 11 bodů si zde autor dovoluje vyzdvihnout několik z nich. Jsou jimi především body: b) jednu produkci buskingu mohou provozovat současně nejvíše 4 osoby c) busking bude provozován v době od 10.00 do 21.00 d) jeden provozovatel buskingu může v jedné lokalitě uskutečňovat veřejnou produkci nejdéle 2 hodiny Dokument se v dalších částech věnuje ještě místním a časovým omezením, kdy je busking v rozporu s doporučením ve chvíli, kdy produkce probíhá např.: a) u kostelů; b) u škol v době výuky; c) na hřbitovech; d) na dětských hřištích; e) v těsné blízkosti vstupů do veřejných budov; f) na pietních místech a v jejich blízkosti; g) v době státního smutku a smutečních událostí (lokálních, státních) h) v době konání Českokrumlovských slavností bez předchozího souhlasu pořadatele programu – Městského divadla Český Krumlov i) v době konání dříve ohlášených kulturních nebo společenských akcí, které by busking mohl omezovat či narušovat. Autor může z vlastní zkušenosti potvrdit, že i přes neznalost tohoto doporučení neměl s buskingem ve městě Český Krumlov nikdy žádný problém. Celý dokument
Doporučení pro
pouliční
vystupování
(Busking)
na
veřejných
prostranstvích na území města Český Krumlov je součástí přílohy bakalářské práce.
36
Od Luboše Klejny je zase krátká mapující zpráva na webu busking.cz: „busking není upraven žádnou vyhláškou, při dodržení vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích je v Bechyni bez konkrétních omezení.“ (www.busking.cz)
37
5.6.3 Třeboň Odpověď z radnice Luboši Klejnovi: „provozování buskingu v tuto chvíli v Třeboni není omezeno žádnou vyhláškou,“ (busking.cz).
5.6.4 Jindřichův Hradec Odpověď Luboši Klejnovi: „Pokud při produkci nebudete mít umístěno žádné zařízení, nejedná se o zábor veřejného prostranství. V takovém případě nepotřebujete povolení zvláštního užívání veřejného prostranství a nebudete platit ani místní poplatek za zábor VP. Je ale zapotřebí dle obecně závazné vyhlášky Města Jindřichův Hradec č. 5/2003, aby pořadatel veřejně přístupné hudební produkce nejpozději 5 dnů před jejím konáním písemně oznámil svůj záměr na právní oddělení Mě. Ú. J. Hradec. Pokud by došlo k záboru veřejného prostranství, je třeba zaplatit místní poplatek ve výši 5,- Kč/m2/den a zažádat si o povolení.“ (busking.cz)
5.7 Královehradecký kraj 5.7.1 Hradec Králové K tématice pouliční hudby v Hradci Králové se vyjádřila referentka odboru správy majetku města Ivana Holmanová (20. 1. 2015): „Město Hradec Králové nemá problematiku pouliční hudby regulovanou žádným nařízením či vyhláškou města. Ze zkušeností můžu sdělit, že pro tento druh umění není mezi obyvateli města velké pochopení. Převážně reagují stížnostmi na zvolený žánr hudby, hluk, soustředěný určitý okruh posluchačů, kteří se na daném prostranství nevhodně chovají a dělají nepořádek.
Z těchto důvodu město upřednostňuje pro tento druh hudby
prostranství mimo obydlené části, ale přitom navštěvované a využívané obyvateli města. Jsou to parky a jednotlivá nábřeží. Vždy se s žadateli snažíme najít řešení tak, aby vyhovovalo oběma stranám.“ Zároveň paní Holmanová odkazuje na veškeré vyhlášky a nařízení, které jsou volně přístupné na webových stránkách města. Zde problematiku upravuje Obecně závazná vyhláška č. 9/2013, „O místním poplatku za užívání veřejného prostranství“ (http://www.hradeckralove.org/urad/obecne-zavazna-vyhlaska-c-9-2013). 38
Poplatek se vztahuje na „užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl“ (Obecně závazná vyhláška č. 9/2013). 3. článek tohoto dokumentu ustanovuje sazbu poplatku za jednotlivé využívání veřejného prostoru. „Poplatek za užívání veřejného prostranství činí za každý i započatý m2 a každý i započatý den užívaného veřejného prostranství, pokud není stanoven poplatek týdenní, měsíční a roční paušální částkou:“ Užívání veřejného prostoru pro kulturní akce se dotýká bod f: f) za užívání pro kulturní a sportovní akce…….………………….…………2,- Kč/m2/den (obecně závazná vyhláška š. 9/2013). I zde, stejně jako ve Zlíně, platí ohlašovací povinnost. V Hradci Králové je to nejpozději 7 dní před akcí, kdy pořadatel ohlašuje předpokládanou dobu, místo, způsob a výměru užívání veřejného prostranství. Taktéž je poplatník povinen nahlásit ukončení užívání veřejného prostranství. Poplatek je splatný nejpozději v den zahájení užívání veřejných prostranství (Obecně závazná vyhláška č. 9/2013). Celá Obecně závazná vyhláška č. 9/2013 je samostatnou přílohou této práce, stejně tak, jako formulář žádosti o pořádání kulturních a sportovních akcí.
5.8 Pardubický kraj 5.8.1 Pardubice Přestože autor město Pardubice několikrát kontaktoval, nedostalo se mu bohužel žádné odpovědi.
5.9 Kraj Vysočina 5.9.1 Jihlava Na otázku regulace buskingu v Jihlavě reagoval náměstek primátora pro kulturu, tělovýchovu, zdravotnictví a sociálních věcí, ing. Milan Kolář.
39
„V Jihlavě se na ulici nehraje, a tak tu nikdo a nic neřeší! Prostě to není problém,
protože
se
to
nekoná!
Tak
to
budeme
muset
změnit!“
Autor práce zde však musí zmínit, že výše zmíněný náměstek je pouliční hudbě v Jihlavě velice nakloněn. On sám je organizátorem folkového festivalu Prázdniny v Telči, kde jsou pouliční umělci všeho druhu vítáni s otevřenou náručí.
5.10 Jihomoravský kraj 5.10.1Brno V centru Jihomoravské metropole spadá problematika pouliční hudby a pouličního umění pod odbor kultury. Konkrétněji pak pod pořádání kulturních akcí. Pouličním uměním v Brně se zabývají dvě vyhlášky z roku 2010. Jsou to obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrat. Původní vyhláška č. 6/2010, která se pouličním uměním nezabývala, byla v červenci 2010 doplněna vyhláškou č. 11/2010, která původní vyhlášku doplnila a obměnila V článku 1 odst. 2., se pod návětím: „Za žebrání se ve smyslu této vyhlášky nepovažuje“ nahrazuje na konci písmena c) tečka středníkem a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vybírání peněz v souvislosti s pouliční uměleckou produkcí (hudební, divadelní apod.), (obecně závazná vyhláška č. 11/2010). Po vyjmutí pouličního umění z tzv. „protižebrácké vyhlášky“ je v současné době tedy ve městě Brně pouliční produkce povolena a není nikterak časově ani hlukově regulována. Obě výše zmíněné vyhlášky jsou uvedeny v přílohách této práce.
5.11 Olomoucký kraj 5.11.1Olomouc Přestože autor město Olomouc několikrát kontaktoval, nedostalo se mu bohužel žádné odpovědi.
40
5.12 Ostravský kraj 5.12.1Ostrava Ve městě Ostrava není formou obecně závazné vyhlášky na území města Ostravy regulace pouličního umění prováděna. (zdroj Ing. Ivo Korduliak, vedoucí odboru živnostenský úřad). Zároveň uvádí, že se autorem zkoumaná problematika může dotýkat Tržního řádu města Ostravy. V tomto řádu však žádný z článků o problematice pouliční hudby nepojednává. Autor se po radě ing. Korduliaka obrátil přímo na jeden z městských obvodů, konkrétně na městský obvod Ostrava-jih. Bohužel se mu nedostalo odpovědi.
5.13 Zlínský kraj 5.13.1Zlín Ševcovské město považuje pouliční hudbu za hudební produkci na veřejném prostranství a řídí se „Obecně závaznou vyhláškou č. 33/2004 o sportovních a kulturních podnicích“. V tomto sedmičlánkovém dokumentu město Zlín konkretizuje pořádání sportovních a kulturních akci v otevřeném prostoru. V třetím článku dokumentu jsou popisovány Povinnosti pořadatele, v našem případě tedy pouličního hudebníka takto: „(1) Pořadatel je povinen akci písemně oznámit Magistrátu města Zlína (dále jen úřad) alespoň 14 dní předem, nejdříve však 3 měsíce předem. Akci pořádanou na veřejném prostranství je pořadatel povinen oznámit vždy. Akci pořádanou na jiném místě jen tehdy, pokud doba jejího ukončení přesáhne 22:00 hodin. (2) V oznámení je pořadatel povinen uvést: a) jméno, příjmení a trvalý pobyt pořadatele, u právnické osoby její název, sídlo a IČO a dále jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je oprávněn v této věci jednat jejím jménem; b) bankovní spojení, je-li pořadatel podnikatelem; c) účel akce, popřípadě její název; d) datum a dobu konání akce; e) místo konání akce; f) stručný popis průběhu akce;
41
g) předpokládaný počet účastníků; h) počet členů pořadatelské služby; i) způsob zajištění bezpečnosti a zdraví lidí (zdravotní pomoc, požární ochrana); j) výčet použité techniky; k) způsob zajištění úklidu, je-li místem konání akce veřejné prostranství; l) použití světelných a jiných efektů; m) použití pojízdného pódia nebo přenosných tribun a jejich kapacitu; n) přítomnost živých zvířat na akci. (3) Ke splnění oznamovací povinnosti je možno použít formulář, který je k dispozici na úřadě nebo na Městském informačním a turistickém středisku Magistrátu města Zlína. (4) K oznámení je pořadatel povinen doložit: a) souhlas vlastníka (uživatele) místa konání akce, není-li jím sám pořadatel; v případě lokalit vymezených v přílohách této vyhlášky není třeba souhlas dokládat; b) schématický situační nákres místa konání akce; c) v případě prodeje zboží, či provozování služeb kopii živnostenského listu, případně výpis z obchodního rejstříku. (5) Pořadatel je povinen zabezpečit, aby akce probíhala v souladu se skutečnostmi uvedenými v oznámení. Toto oznámení, včetně případných souhlasů, je pořadatel povinen na požádání předložit, a to po celou dobu trvání akce. (6) Dojde-li v průběhu akce k porušení povinností stanovených touto obecně závaznou vyhláškou, je pořadatel povinen uposlechnout výzvy strážníka Městské policie Zlín (dále jen strážník) a okamžitě sjednat nápravu.“ V dalších článcích se dokument věnuje zvláštním ustanovením pro pořádání a průběh akce na veřejném prostranství, zejména pak umístění cirkusů a lunaparků, časovým omezením pro akce konané na náměstí Míru (8:00 – 17:00), přítomnosti a viditelném označení zdravotnické služby. Taktéž dokument určuje nejpozdější ukončení produkce na 22:00. Kontrolu a sankce provádí Městská policie Zlín. Porušení této vyhlášky je posuzováno a postihováno jako přestupek, „nejedná-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů nebo o trestný čin.“ (Obecně závazná vyhláška č. 33/2004 o sportovních a kulturních podnicích) 42
Úplně znění vyhlášky je součástí této bakalářské práce. Teoreticky je tato vyhláška pro busking přijatelná, avšak v praxi je tento způsob příliš zdlouhavý (nahlašování nejpozději 14 předem). Procesně je tedy potřeba nejpozději 14 před produkcí odeslat oznámení akce na odbor kultury a památkové péče města Zlín.
5.14Středočeský kraj 5.14.1Poděbrady Z mapování Luboše Klejny: „Dobrý den, obdržela jsem Vaší žádost o sdělení podmínek provozování buskingu v Poděbradech, potřebovala bych od Vás tyto informace: - Zákres na katastrální mapě, kde by se toto uskutečňovalo - Termín (od kolikátého do kolikátého) - Čas (od kolika do kolika hodin) - Počet osob - Jak velký zábor v m² požadujete (např. na stojan, na náčiní…) - Zda se jedná o výdělečnou činnost Po doplnění těchto informací předložím Vaší žádost ke schválení starostovi města Poděbrady.“(busking.cz)
43
6 Festivaly pouliční hudby v české republice Vedle nepřeberného množství hudebních a divadelních festivalů se v České republice v posledních několika málo letech pomalu rozmáhá fenomén festivalů a projektů zaměřující se výhradně na produkci pouliční hudby, případně divadla. Ať už ve formě přímo festivalové, ve formě části programu festivalů, nebo ve formě projektů měst či místních akčních skupin. V této kapitole práce se autor pokusí analyzovat festivaly zaměřující se na hudební formu pouličního umění v České republice. U každého projektu se zaměří na jeho historii, organizaci (především místa hraní, pokrytí cestovních nákladů, honorářů, ubytování a technický support). Pro relevantnost informací autor se autor spojil přímo s organizátory jednotlivých podniků i se statutárními zástupci příslušných měst či krajů. V této kapitole se autor zabývá těmito festival: Pilsen busking Fest, Festival pouliční hudby Hradec Králové českobudějovický Buskers Fest. Ještě než se pustíme do samotného výčtu a charakteristik jednotlivých festivalů, je třeba si alespoň okrajově nastínit samotný pojem festivalu pouliční hudby. V poslední době se v České republice rozmohl formát pouličních oslav, slavností a festivalů. Často se s touto formou setkáváme v podobě městských slavností, jarmarků, trhů, oslav vína případně jiných produktů a aktivit. Vedle těchto klasických forem, jež autor považuje spíše za oslavy, případně akce, odehrávající se ve veřejném prostředí zde existuje několik festivalů a kulturních podniků zabývajících se výhradně prezentací pouliční hudby, jakou známe ve formě buskingu z ulic nejen v České republice. V zahraničí jsou takové festivaly rozšířenější a často mají již vybudovaná své renomé a sjíždí se na ně hudebníci z celého světa. Pro
příklad
uvádí
autor
krátkou
charakteristiku
švýcarského Bern-
Strassenmusik Festivalu, konajícího se v Bernu. Obecně lze z vlastní zkušenosti autora z pouliční produkce ve Švýcarsku říci, že je tato země pouličním formám umění velice otevřená a má vybudovaný systém, který produkci reguluje na snesitelné míře jak pro umělce, tak pro město. Takto otevřený, ale zároveň regulovaný systém se krásně ukazuje i na výše zmíněném festivalu. Autor jej zde ve stručnosti uvádí především jako ukázkový systém fungování festivalu v zahraničí.
44
Dokument, z něhož jsou následující informace, je součástí přílohy této práce a na jeho strukturalizovaném základě autor postupoval i při zpracovávání informací o českých festivalech.
6.1 Buskers fest, České Budějovice Inspirován festivaly v Bernu, Ferraře nebo Torontu je Budějovický Busker fest největší akcí svého druhu v Jihočeském kraji a zároveň je nejstarším festivalem pouliční uměním v České republice. Od roku 2011 tak v Českých Budějovicích každoročně zdobí ulice centra města a jeho přilehlého okolí pouliční hudebníci, divadelníci, performeři, básníci i kejklíři. „Naší myšlenkou je aby město České Budějovice ožilo pouličním uměním, tím že umělci budou roztroušeni téměř na každém rohu historického jádra našeho města, zasáhne náš festival téměř každého obyvatele i náhodného návštěvníka naší metropole, pouliční umělci budou zpříjemňovat lidem cestu z práce, do práce, školákům ze školy, maminkám s kočárky procházku, pejskařům venčení, (…) Budou mít možnost udělat si chvíli a zastavit se, poslechnout vystoupení, odpočinout si od celodenního shonu všedního dne. Tím, že muzika, divadla a různá představení budou znít celým městem vytvoříme tak jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, kterou bude prodchnuté nejenom centrum města ale i celé České Budějovice,“ (zdroj: popis projektu Buskers fest 2015).
6.1.1 Obecné informace a historie festivalu Budějovický Buskers fest je se svou pětiletou historií nejstarším festivalem pouličního umění v České republice. Za dobu jeho trvání se festival rozšířil z původní jednodenní akce na 6 dní. Od letošního ročníku (22. – 27. 6. 2015) si organizátoři očekávají kolem deseti tisíc návštěvníků, které do města přiláká nad dvě stě umělců na více než třinácti místech, vytipovaných k pouličnímu umění.
6.1.2 Problematika povolení Město České Budějovice nikterak zásadně problematiku pouličního umění neřeší a produkci tak nereguluje žádnou speciální vyhláškou.
45
6.1.3 Charakteristika realizačního týmu Budějovický Buskers fest spadá pod organizační tým zapsaného spolku HUKOT CB. Spolek funguje od roku 2007 a mimo Buskers festu se také spolupodílí na organizaci kulturního života v Českých Budějovicích především organizováním koncertů a festivalů jako Budějovický Manifest, Literární večer nebo Literární večery na Dně. Dále se pak spolek podílí na organizaci Budějovického Majálesu a Město ožije. Jádro budějovického Buskers festu tvoří čtyřčlenný tým na pozicích dramaturgie (František Ciml, Petr Znoj), produkce (Franřišek Ciml), PR (Petr Znoj), sponzoringu (Ludmila Cinková) a grafiky (Jan Neuwirth). Sami organizátoři přiznávají, že organizace festivalu funguje na čistě amatérské bázi, kdy festival vzniká „víkendově“ v počtu dvou lidí. Celý tým však ve finálních přípravách a realizaci doplňuje až 30 dobrovolníků.
6.1.4 Čas vystoupení 6.1.4.1 Časy vystoupení Časy i místa jsou na jednu stranu pevně dané, především kvůli informovanosti návštěvníků, na stranu druhou však festival vítá každého, kdo v době konání festivalu vezme nástroj a jde hrát na ulici. Taktéž garantují možnost obrácení se na festival v případě problému s městskou policií. Délka produkce je omezená, nicméně dohraje-li interpret na jednom místě, nikdo mu nebrání v jeho přesunu.
6.1.5 Místa hraní 6.1.5.1 Jsou místo pro produkci vymezená a kolik jich je? Organizátoři sdělují, že obvykle bývá přes deset míst převážně v centru města. Na Sokolském ostrově, který leží v těsné blízkosti centra města, vyroste v poslední den konání festivalové městečko s open air stage a doprovodným programem pro děti i dospělé. Letošní, pátý ročník, přinese na náměstí hudební kavárnu s celodenním programem. Místa pro Buskers fest 2015: Sady 1 – (u fontánky) – hudba 46
Sady 2 – (u pošty) – performeři, kejklíři, … Piaristické náměstí – divadlo, scéna pro děti Lannovka 1 – hudba Lannovka 2 – hudba Hlavní náměstí – Hudební kavárna, živé sochy, artisti, kejklíři, výstavy, pouliční divadla Před Jihočeským divadlem – literární scéna (autorská čtení), akrobati Nábřeží – výtvarný workshop U Černé věže – divadlo, hudba Krajinská ulice – tanec, hudba Sokolský ostrov u plovárny – scéna pro děti (čtení pohádek, divadla, hry, …), výtvarná výstava pod širým nebem Sokolský ostrov – hlavní stage, festivalové městečko (zdroj: popis projektu Buskers fest 15)
6.1.6 Odměňování umělců 6.1.6.1 Jsou umělci honorovaní? Umělci většinou honorovaní nejsou, pakliže jsou, jedná se především o honoráře umělcům nebo kapelám vystupujícím na open airu na Sokolském ostrově. Samozřejmostí však je, že všichni umělci mohou vydělávat „do klobouku“.
6.1.6.2 Proplácí se umělcům cestovní náhrady, jídlo, případně ubytování? Účinkujícím se cestovní náklady neproplácejí v plné výši, nicméně na ně je přispíváno. Taktéž jídlo není ve formě proplácení, ale v tradiční formě poukázek na „pivo a guláš“.
6.1.6.3 Mohou umělci prodávat merchandise? „Samozřejmě.“ (zdroj: dotazníkové šetření)
47
6.1.7 Technický support 6.1.7.1 Je možno hrát amplifikovaně, nebo pouze akusticky? Organizátoři preferují akustická vystoupení, ale ani amplifikovaně není nemožné vystupovat, neboť některá z míst jsou pro tyto účely vybavená elektřinou. Autor práce však doporučuje v takovém případě kontaktovat organizátory festivalu.
6.1.7.2 Je k dispozici zvukař, osvětlovač, technik, nebo je vše v modelu „Udělej si sám“? Zvukař, osvětlovač i technik jsou k dispozici pouze na pátečním open airu. Na festivalový aparát je však možné hrát i na Lanové třídě. Jak již však bylo výše zmíněno, v případě využití elektřiny či festivalového aparátu doporučuje autor práce obrátit se s dostatečným předstihem na samotné organizátory festivalu.
6.2 Pilsen busking fest Plzeňský busking fest je ojedinělým podnikem v západních Čechách, jež se zabývá pouličním uměním ve formě hudby, divadla i ostatních forem umění (výtvarné umění, cirkus, performance). Oficiální program festivalu přivítal v září (2014) v centru západních Čech během 6 dní svého trvání 44 pouličních umělců z a desítky dalších v rámci programu „Majk pro Tebe“. Celý festival se odehrával na 10 tzv. „Busking pointech“, rozesetých v ulicích přilehlých centru města Plzeň a Kopeckého sadů. Tři busking pointy se nacházeli v ulici B. Smetany, dva pointy přímo v Kopeckého sadech, další dva pointy v ulici Martinská a poslední tři v ulici Americká. Pestrý program nabídl nepřeberné množství hudebních žánrů od klezmeru, přes akustickou hudbu, indie, raegge, ska, shoegaze až po moderní etno. Z dramatického soudku pak program obohacovali žánry jako cirkus, žonglování nebo činohra. Bohaté zastoupení zde měli i ostatní formy umění v podobě malování obrazů, fantasy karikatury, živé sochy, výstavy fotek opuštěných míst, ilustrace nebo malování longboardů živě.
6.2.1 Obecné informace a historie festivalu Loňský ročník Pilsen busking festu byl pilotním počinem. Impulsem pro organizátory byla chuť zkusit realizaci v Českém prostředí nestandardní festivalové 48
platformy. Po úspěchu prvního ročníku plánují organizátoři ročník druhý. V září 2015 tak Plzeň opět ožije pouličím uměním. Jedním z plánů následojícího ročníku je zvětšení festivalu a jeho větší roztažení po Plzni.
6.2.2 Problematika povolení Organizátoři akce se obešli bez větších problémů týkajících se problematiky povolení veřejné produkce. Bez větších problémů dostali od města Plzeň zábory pro konání akce, k čemuž pomohl i patronát Plzně 2015, jakožto Evropského hlavního města kultury, který dal akci větší důležitost a záruku kvality.
6.2.3 Charakteristika realizačního týmu Jádro realizačního týmu tvoří 3 klíčoví organizátoři, ve složení technik, dramaturg, a člověk starající se o administrativu, kteří tvořili hlavní organizační gró loňského ročníku. V současnosti je situace podobná, tři hlavní organizátoři plus několik jejich kamarádů (cca 5), kteří pomáhají v průběhu festivalu. Celý tým se však postupně doplňuje, a tedy lze očekávat vývoj k větší organizovanosti a strukturalizaci realizačního týmu.
6.2.4 Čas vystoupení 6.2.4.1 Časy vystoupení Hrací časy jsou přesně dané i volné. Přes den se hraje od cca 12:00 do 18:00 v ulicích, večerní program pak probíhá na kontaktním místě. V případě večerního programu jsou časy přesně dané. Co se týče pouličního programu, není čas striktně omezen. Bylo však dáno orientační časové rozpětí, které činilo 2 hodiny. Déle by vystoupení nemělo trvat.
6.2.5 Místa hraní 6.2.5.1 Jsou místo pro produkci vymezená a kolik jich je? Je v místech produkce omezená doprava? Festival nabízí busekrům deset zón, tzv. “buskpointů”, které se nachází v blízkosti Kopeckého sadů a na Americké ulici v Plzni. Organizátoři však zmiňují, že ačkoliv byla místa pevně vyznačená, byly tolerovány jisté lokační odchylky. Jelikož se buskpointy vyskytují v místech, kde které jsou mimo dopravní provoz, nebylo potřeba řešit žádná dopravní omezení. 49
6.2.5.2 Je možné se v průběhu festivalu na místech střídat dle libosti nebo jsou místa i časy pevně stanoveny pořadateli? Program festivalu je přesně stanovený pořadateli, především z důvodů informovanosti návštěvníků. Přes všechno plánování se však dle organizátorů samotných spoustu věcí měnilo přímo na místě. Podle autora práce obecně nejsou operativní změny v programu příliš vítány neboť jsou často spojeny s aplikací nějakých forem krizového managementu, plzenští organizátoři však tyto změny přisuzují spontánosti spojené s pouliční hudbou a tvrdí, že právě spontánnost i v plánování je jedním ze specifikem pouliční produkce. S tímto výrokem v obecné rovině rozvahy nad buskingem jako takovým autor práce plně souhlasí.
6.2.6 Odměňování umělců 6.2.6.1 Jsou umělci honorovaní? Všichni umělci si jakožto honorář z festivalu odvážejí výdělek, který si vyhrají na ulici. Speciáním hostům jsou pak proplaceny cestovní náklady. Sami organizátoři by neradi, aby se Pilsen Busking fest přirovnával obecně k ostatním festivalům, neboť sami myšlenu festivalu budují spíše jako takový muzikantský kemp.
6.2.6.2 Proplácí se umělcům cestovní náhrady, jídlo, případně ubytování? Festival zajišťuje všem interpretům jídlo a ubytování. Cestovní náklady hradí pouze vybraným umělcům a to takovým, kteří si na ulici nemohli vydělat, ale přesto byli pro dramaturgii festivalu zajímavým přínosem. V takovém případě se jedná např. o umělce, kteří nemají akustický set, kterým by se mohli prezentovat na ulici.
6.2.6.3 Mohou umělci prodávat merchandise? Všichni umělci, kteří mají k dispozici vlastní merchandise, jej mohou v průběhu vystoupení prodávat.
6.2.7 Technický support 6.2.7.1 Je možno hrát amplifikovaně, nebo pouze akusticky? V ulicích se hraje především akusticky, případně s pomocí komb na baterie. Ta jsou pouličními muzikanty často používána, a pakliže se na ulici setkáme s umělcem, který hraje amplifikovaně, bude používat s velkou pravděpodobností
50
některý z typů komba na bateriie (pozn. autora). Na podiu se amplifikace odvíjí od vystupujícícho (kapela, divadlo).
6.2.7.2 Je k dispozici zvukař, osvětlovač, technik, nebo je vše v modelu „Udělej si sám“? Kontaktní místo, kde se odehrávaly večerní koncerty, bylo vybaveno klasickým technickým vybavením PA, dvěma odposlechy, satelity, kabeláží a mikorofony. Taktéž byl k dispozici zvukař a osvětlovač. Kontaktní osoby festivalu: web: www.buskingfest.cz M:
[email protected] kontaktní osoba: Jan Šinko
6.3 Festival pouliční hudby Hradec králové O festivalu pouliční hudby Hradec Králové na webu mimo dobu konání festivalu takřka nic nenajdete. Veškeré informace tedy vycházejí z vyplněného dotazníku, jež pro účely této práce vyplnil Petr Jankovský, předseda a expert na kulturní problematiku a projekty sdružení Kuro, které celý festival pořádá.
6.3.1 Obecné informace a historie festivalu V roce 2013, kdy se festival dočkal prvního ročníku, si organizátoři vytyčili dva základní cíle. Ukázat obyvatelům Hradce Králové formu pouličního umění a nastartovat tak zájem o tuto kulturu. Dalším cílem byla snaha změnit pohled obyvatel na tuto uměleckou formu, neboť pouliční hudba u místních obyvatel není příliš populární. Sám Petr Jankovský však konstatuje, že po dvou ročnících festivalu se situace rapidně lepší, ačkoliv je stále co zlepšovat, jak na straně obyvatel, tak na straně pořadatele festivalu.
6.3.2 Problematika povolení Sám organizátor přiznal svou neznalost v problematice řešení povolení zejména při organizaci prvního ročníku, kdy se o potřebě řešit tuto problematiku dozvěděl až měsíc před samotnou realizací projektu. Ve výsledku však celá situace dobře dopadla, neboť díky vstřícnosti magistrátu města Hradec Králové získali povolení pro hudební produkci zdarma, stejně jako následující rok. Organizátoři jsou 51
si však vědomi faktu, že ačkoliv se jim daří získávat bezplatná povolení, měli by standardně žádat a platit za zábor veřejného prostranství. Aktuální situace ohledně problematiky povolení v Hradci Králové je popsána v kapitole 6. 6. 1., která se věnuje povolením ve vybraných městech ČR.
6.3.3 Charakteristika realizačního týmu Realizační tým je malý a festival stojí prakticky na Petru Jankovském, který má na starosti veškerou organizační činnost týkající se především grantů, propagace, dramaturgie, komunikace s městem a veřejností. Při realizační fázi projektu je tento „one man show“ tým doplněn o organizátorovy kolegy z neziskové organizace Kuro, která celou akci zaštiťuje. Ti pomáhají především z roznosem propagačních materiálů a organizací míst. Organizátoři mají v realizační fázi projektu taktéž k dispozici dobrovolníky z projektu EVS, tedy Evropské Dobrovolnické služby. Organizační tým si vzhledem ke svému lokálnímu významu nežádá složitou a příliš strukturovanou organizaci. Minulý ročník nabídl návštěvníkům během dvou dnů nad třicet hudebních produkcí (někteří interpreti se opakují) na jedenácti místech ve městě. Program festivalu se konal v časovém rozmezí od 18:00 do 21:00 (zdroj: http://www.kuro.cz/hradec-kralove/festival-poulicni-hudby-2014/).
6.3.4 Čas vystoupení 6.3.4.1 Časy vystoupení První ročník byl časově obecně pojat ve dvou dnech, kdy produkce probíhala 4 hodiny. Po zkušenosti s prvním ročníkem byla doba produkce zkrácena na 3 hodiny, počet dní však zůstal od prvního ročníku zachován. Délka hudební produkce však záleží na dohodě s pořadatelem a chuti muzikantů.
6.3.5 Místa hraní 6.3.5.1 Jsou místo pro produkci vymezená a kolik jich je? Dle programu z minulého roku, je k dispozici nad deset míst, kde je možné vystupovat. Tato místa jsou určena pořadateli především z důvodu označení záboru a programu, kdy tak mohou návštěvníky lépe informovat o chystaném programu. Pro zachování atmosféry se však pořadatelé snaží místa vybírat s ohledem na
52
kapely, neboť je pro organizátory důležité, aby produkce kromě návštěvníků bavila i účinkující.
6.3.5.2 Je v místech produkce omezená doprava? „Ne, naopak se snažíme splynout s životem města“ (zdroj: dotazník).
6.3.5.3 Je možné se v průběhu festivalu na místech střídat dle libosti nebo jsou místa i časy pevně stanoveny pořadateli? „Místa jsou stanovena, ale pokud má někdo své odehráno (to co je v programu), pak může hrát dál kdekoliv,“ (zdroj: Odpověď Petra Jankovského v dotazníkovém šetření).
6.3.6 Odměňování umělců 6.3.6.1 Jsou umělci honorovaní? Umělci jsou honorováni na základě dohody. Obvykle jsou umělcům proplaceny cestovní náklady a jedná-li se o umělce kvalitní, dostanou i drobný honorář.
6.3.6.2 Proplácí se umělcům cestovní náhrady, jídlo, případně ubytování? Jak bylo zmíněno výše, organizátoři proplácejí umělcům cestovní náklady. Taktéž festival zajišťuje jídlo v podobě večeří. Pro umělce není zajištěno ubytování v podobě hotelu, nicméně sami organizátoři se i v této problematice snaží vyjít umělcům vstříc a poskytují jim ubytování ve vlastních domovech.
6.3.6.3 Mohou umělci prodávat merchandise? Umělci na festivalu mohou nabízet a prodávat svůj merchandise pouze v případě, že při prodeji nebudou používat textové upoutávky. V případě jejich použití by se jednalo o zábor pro reklamu, který se už pohybuje v jiné cenové kategorii (zdroj: odpověď Petra Jankovského v dotazníkovém šetření).
6.3.7 Technický support 6.3.7.1 Je možno hrát amplifikovaně, nebo pouze akusticky? „Oboje.“ (zdroj: dotazníkové šetření)
53
6.3.7.2 Je k dispozici zvukař, osvětlovač, technik, nebo je vše v modelu „Udělej si sám“? Vystoupení probíhají v tomto případě na bázi „udělej si sám“, nicméně organizátoři zajišťují umělcům dostupnost elektřiny prostřednictvím prodlužovaček z blízkých restaurací městských přípojek a podobně. Místo je také po domluvě skromně vybaveno sezením.
54
7 Zahraniční festivaly pouliční hudby 7.1 Bern strassenmusik-festival, Švýcarsko Bern Strassenmusik-Festival patří k nejznámějším buskerským festivalům ve Švýcarsku. Letošní ročník se uskuteční od 6. do 8. srpna v centru hlavního města země. Po tři dny se zde prezentuje okolo 40 uměleckých skupin, čítajících dohromady cca 150 umělců z celého světa. Umělecké skupiny jsou ze dvou třetin hudební, z jedné třetiny „vizuální“ (divadlo, performance, cirkus, atd.). Organizační tým festivalu čítá cca 40 realizátorů a 250 dobrovolníků, kteří společně vytvářejí festival pro cca 60 000 návštěvníků. Vybraní umělci prezentují od 18:00 do 24:00. Každý umělec má právo na set dlouhý 20-40 minut, následně je třeba místo vyklidit a přesunout se na jiné. Místa pro produkci (celkem 25 míst v centru města) jsou předem zvolená a označená. Není však stanoven přesný harmonogram umělců. Každý může v průběhu festivalu vystoupit i několikrát za den, jen je třeba respektovat pravidla. Buskers Bern, jakožto pořádající organizace, umělcům pokrývá cestovní náklady spojené s pouze s dopravou umělců v rámci cestování po Evropě. Pakliže se jedná o mimoevropskou dopravu, nehradí ji Buskers Bern sama, ale s participací další strany. Nikdo z vystupujících nemá nárok na honorář ze strany Buskers Bern. Veškerý honorář je tvořen „výdělkem z ulice“. K tomuto výdělku je taktéž připočítána tržba za prodaný merchandise, který je povoleno prodávat. Pořadatel festivalu hradí umělci ubytování na tři festivalové dny. Pakliže je to nutné, hradí ještě jednu, případně dvě noci navíc. Stejně jako u hrazení cestovních nákladů, se úhrada ubytování vztahuje pouze na vystupující členy, nikoliv na jejich přátele, manažery, techniky atp. Krom ubytování a cestovného také pořadatel částečně zajišťuje stravování umělců. Umělci na festivalu vystupují akusticky, případně pouze s lehkým ozvučením. V souladu s pravidly je zákaz zvučení dechových nástrojů a bicích. K dispozici nejsou žádní zvukaři, avšak v případě technických problémů jsou k dispozici festivaloví technici, kteří umělci pomohou s přípravou. Všechna místa jsou pouze lehce osvětlená a je k dispozici přípojka 220V. 55
Přihlásit se může prakticky kdokoliv, ačkoliv line-up je tvořen profesionálními tělesy. Není ze žádný přihláškový formulář. Veškerá komunikace tak probíhá emailovou formou, kde umělci přikládají materiály (CD, DVD, atd.). Preferovány jsou krátké a stručné e-maily s přímými odkazy, ideálně na živá vystoupení. Důraz se také klade na žánr, styl, současný line up a tour plan umělce. (zdroj: Buskers Bern)
56
8 Buskerská komunita a její „self podpora“ na internetu 8.1 Iniciativa Buskerville Inciativa Buskerville je občanskou iniciativou vzniklou v roce 2010. Jejím účelem je podpora a propagace pouličního umění v Praze. Od 1. 1. 2014, byla její právní forma spolu s se změnami vyplývajícími z nového občanského zákoníku posunuta na úroveň zapsaného spolku. Do roku 2014 fungovala iniciativa Buskerville jako občanské sdružení. „Hlavním cílem iniciativy je udržení legislativní podpory provozování pouličního umění a celistvá proměna užívání veřejného prostoru v Praze a celé ČR” (busing.cz/buskervile). Iniciativa Buskerville byla v čele s Daliborem Zítou klíčovým subjektem v problematice proměny Prahy z města, které busking považovalo za žebrotu v město, které má vlastní regule týkající se pouličního umění. Představy o kulturním městě manifestuje od roku 2010 v podobě oslav Svátku hudby, který se od roku 1984 slaví vždy 21. června po celém světě. V letech 2010, 2011 a 2012 byly oslavy Svátku hudby jedněmi z největších manifestačních akcí, upozorňující na řešení potřeby regulace a vytvoření pravidel pro pouliční umění. Samotná iniciativa Buskerville se pak aktivně podílela i na jedné z částí poslední vyhlášky, která vstoupila v platnost 15. 5. 2013 a v současnosti situaci mapuje a reaguje na nově vznikající změny. Iniciativa Buskerville funguje především na sociální síti Facebook, kde pod skupinou Iniciativa Buskerville čítá k 8. 3. 2015 na 1 759 členů nejen z České republiky. Samotná skupina pak funguje na bázi veřejného fóra, kam každý může přispět s názorem, nápadem, zkušeností, výtkou či čímkoliv jiným, týkajícím se problematiky pouličního umění nejen v Praze. V letních měsících je skupina charakteristická činností členů, jež buskují v zahraničí a přidávají do skupiny zkušenosti z různých měst či zemí nejen z Evropy.
57
8.2 Busking.cz Webová stránka Busking.cz je dalším počinem Iniciativy Buskerville. Pod její hlavičkou vznikl v roce 2012 tento portál pro servis oficiálních informací týkajících se problematiky pouličního umění v České republice. Web busking.cz je rozdělen do několika sekcí, kterými jsou sekce Články, O buskingu, Buskovací místa a Zkušenosti buskerů. Na webu je taktéž možné nalézt odkazy na základní informace o Svátku hudby a o iniciativě Buskerville. V současnosti (21. 3. 2015) je na webu busking.cz 21 článků pojednávajících o buskingu především v České republice. Sekce O buskingu představuje pojem busking jako takový a vymezuje jeho pojem jako: “Pro pouliční představení existuje v anglofonních zemích pojem busking. Zahrnuje celou škálu činností, může jít o hudební vystoupení, divadelní představení, mimický akt, živé sochy, malování, komické vystoupení tzv. stand-up comedy nebo třeba polykání mečů a jiné artistické kousky, dokonce třeba vytváření obřích bublin, fantazii se meze nekladou. Společné je tomu všemu jedna věc. Vlastně dvě. Celé se to odehrává ve veřejném prostoru a mohou to vidět všichni a zadarmo. A buskeři mají vždy nějakou nádobu, do které mohou diváci podle uvážení dávat darem peníze nebo cokoliv co uznají za vhodné jako odměnu dobrého buskerského představení.” (zdroj: http://busking.cz/o-buskingu) Následně také web ukazuje článkem “Busking není žebrota” na fakt, kdy i slavní a světově uznávaní muzikanti začínali právě na ulici. Jmenování jsou zde především Edith Piaf, Bob Dylan, David Gilmour (Pink Floyd), B. B. King, Eric Clapton, Janis Joplin, Louise Armstrong nebo Rod Steward. Z Českého prostředí jsou pak zmiňovaní umělci jako Radůza, Jaroslav Hutka, Petr Kalandra nebo Vladimír Merta (zdroj: http://busking.cz/o-buskingu). Pro autora práce jedna z nejzásadnějších částí webu je část pojmenovaná jako “Buskovací místa”. Zde jsou jednotlivá města České republiky a zkušenost z jejich ulic. Tyto zkušenosti sem vpisují přímo sami buskeři a velice jednoduše lze přidat i vlastní zkušenost. Ke dni 21. 3. 2015 je zde pro Prahu zaneseno na 35 zkušeností z pražských ulic. Po rozkliknutí jednotlivých ulic se zobrazí status (zda je v místě busking povolen, nebo zakázán), město, kde se místo nachází a charakteristika 58
místa, pod níž se formou komentářů zobrazí zkušenosti jednotlivých buskerů. I zde lze lehce vložit vlastní zkušenost a přispět tak do diskuse. Stejným systémem jsou na webu uvedená místa ve městech Brno, Ostrava a Jičín.
8.3 Buskerjam.cz Buskerjam.cz je spolu s facebookovou stránkou iniciativy Buskerville a portálem busking.cz předním internetovým portálem intenzivně zabývajícím se tématikou pouličního umění. Rozdíl mezi portály busking.cz a busker jam vidí autor práce především v zaměření. Busking.cz je zaměřen především na novinky z legislativního prostředí a mapuje a charakterizuje místa po celé České republice. Buskerjam.cz je změřený hlavně na “každodenní život” buskerů. “Ambicí buskerjamu je vytvořit funkční buskerskou scénu a obohacovat veřejný prostor v Čechách a na Slovensku. Stránky umožňují hudebníkům vytvořit si vlastní profil s fotkami, videem a zvukovým záznamem a veřejnosti dozvědět se více o hudbě v ulicích” (zdroj: www.buskerjam.cz). Buskerjam je také součástí celosvětového projektu The Busker Project (viz kapitola 9. 3.). Celý projekt Buskerjam je pak sponzorován společností Tullamore Dew. Webová sekce “Umělci” je podobně postavená, jako stejnojmenná sekce na portálu The Busker Project. V současnosti (27. 3. 2015) je zde zaregistrováno 66 umělců z České i Slovenské republiky. Po rozkliknutí umělce se návštěvníkovi zobrazí profil, který obsahuje anotaci umělce, odkazy na YouTube, sociální sítě, kontakt, koncerty a vzkazy od fanoušků. V následující sekci “Akce” lze sledovat proběhlé, ale i plánované akce na kterých vystupují buskeři. Snadno sem lze také pomocí jednoduchého formuláře přidat vlastní akci. Sekce “Ambasadoři” představuje Vladimíra Mišíka a Václava Koubka, coby představitele umělců, kteří jsou spjati s pouliční scénou. Kromě vzkazu buskerům
lze
zobrazit
profil
ambasadora
a
tématizovaný
rozhovor.
Charakteristickou věcí, která opět prezentuje Busker jam spíš ve světle “každodenního” buskerského života, je blog. V něm se několikrát do měsíce
59
vyskytují články nepojednávající o legislativním vývoji v jednotlivých městech, ale zaměřují se především na vlastní zkušenosti jednotlivých buskerů. Busker jam také stejně jako veškeré články o buskingu vymezuje samotný pojem Busking. Zde se však setkáváme kromě téměř standardního vymezení buskingu jako pouličního uměleckého vystoupení i s jakýmsi trojím náhledem na celou problematiku. První, interpretační, pohled je zde popisován jako: “Busking je pro umělce způsobem vyjádření. Získávají zkušenosti s publikem, jejich reakcemi, mohou si vyzkoušet své schopnosti a ze setkávání s lidmi čerpat inspiraci,” (zdroj: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/). Druhý pohled je pak popisován jako: “Busking je spontánní fenomén, který je za ideálních podmínek, co nejméně koordinovaný a ovlivňovaný. Kolemjdoucí sám rozpozná, co stojí za pozornost,” (zdroj: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/). Třetí z pohledů je pak popisován jako: “Busking propojuje, dává prostor ke komunikaci, je příležitostí na malou oslavu a vytržením z každodenního shonu,” (zdroj: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/).
8.4 The Busking project Pakliže se zde autor zmiňuje v předchozí kapitole celosvětový The Busking project, jehož je předchozí Buskerjam součástí, považuje autor za nezbytné jej alespoň v krátkosti představit. Celý projekt vznikl z iniciativy Nicka Broada, který v roce 2009 založil platformu UNDERCOVER NEW YORK. Tam shromažďoval videa a fotografie pouličních umělců, které zachytil ve městě a následně jim na stejnojmenném webu zakládal profily. O rok později přichází s myšlenkou rozšíření Undercover New York v globální rozměr. Následně se svými dvěma přáteli podniká cestu po 40 (vytipovaných) městech na 5 kontinentech, aby zdokumentovali pouliční umění. Financováni třemi tisíci dolary od 44 přispěvatelů na crowdfoundingové platformě Kickstarter vyráží na cestu. Po 287 dnech se vrací s materiálem čítajícím na 27 000 videí a 48 000 fotografií, které zachycují buskery z celého světa. S takovým materiálem pak vytváří The Busking project, který navazuje na původní myšlenku Undercover New York (zdroj: http://busk.co/blog/our-story/). K dnešnímu dni (28. 3. 2015) je na The 60
Busing projectu zaregistrováno na 1 026 pouličních umělců z celého světa (zdroj: http://busk.co/buskers). V roce 2013 pak The Busking project vypracovalo pro společnost Tullamore Dew studii “The Beat of The Street (Rytmus ulice), která se věnuje stavu pouličního umění ve světě za rok 2013 a je vůbec první zprávou, která problematikou pouličního umění zabývá. Průzkum srovnával celkem 46 měst ze všech kontinentů. Praha se na základě provedeného výzkumu umístila na třetím místě s Dublinem – kolébkou buskingu a Milánem”(Zdroj: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/).
61
9 Pouliční hudba jako nástroj marketingu i dobročinných aktivit Tato kapitola práce ukazuje busking ve dvou rovinách, ne příliš známých, ale přesto existujících. První z rovin se věnuje buskingu jako nástroji marketingu, kdy busking jako jednu z marketingových forem využívá i společnost Tullamore Dew, která však zároveň podporuje buskery a aktivity s buskingem spojené. Druhá rovina se poukazuje na busking jako činnost spojenou s dobročinnou aktivitou na příkladu několika brněnských pouličních akcí, jejichž výdělek byl poskytnut na dobročinné účely. Při sbírání relevantních informací pro oba tyto případy se autor práce spojil přímo s aktéry. V prvním případě kontaktoval marketingovou společnost Fox Hunter, mezi jejíž klienty patří právě Tullamore Dew, a v případě druhém se spojil přímo s organizátorkou benefičních buskingů v Brně.
9.1 Tullamore Dew Při psaní této práce autor věděl, že společnost Tullamore Dew nějakým způsobem podporuje pouliční umělce, ale nevěděl jak. V průběhu psaní zjistil, že společnost dala ve spolupráci s The Busking project vznik studii Beat the street, která se zabývá pouličním uměním. Cílem této subkapitoly bylo zjisit, jak společnost Tulamore Dew podporuje busking a jaký to má pro společnost samotnou marketingový význam. Autor práce se proto spojil se Senior Marketing Managerem marketingové společnosti Fox Hunter, Michalem Ekrtem, který autorovi ochotně odpověděl na otázky týkající se tohoto tématu. Společnost Tullamore Dew spadá do portfolia společnosti Rémy Cointreau, která se spojila s marketingovou agenturou Fox hunter, aby pro Tullamore Dew vytvořila netradiční projekt podporující značku Tullamore Dew, irské whiskey. Cílem projektu bylo podpořit značku a dodat jí „irskosti“. Proto napadlo lidi z Fox Hunter podpořit tuto myšlenku právě spoluprací s buskery, kteří jsou typičtí právě pro Irsko, které je jejich kolébkou (např. Grafton street, kde hrál i Glen Hansard). Vzájemná spolupráce tedy spočívá v přítomnosti buskerů, kteří se znenadání objeví v restauracích, klubech nebo barech a svou hudbou tak oživují tamní průběh večera
62
(např. svižnou hudbou, zpěvem v několika jazycích, tancem na stole nebo jednoduchými nástroji pro přítomné). Nechybí pak ani přípitek s whiskey Tullamore Dew. Společnost Tullamore Dew se rozhodla podporovat buskery v roce 2013. Základní myšlenka a kostra pak byla zkonzultována s Nickem Broadem (zakladatelem The Busking Project) a následně postupně uvedena v praxi. Ještě před tím však proběhl třídenní trial v České republice a na Slovensku, po kterém se upravil koncept a doladili se poslední nedostatky. Na základě tohoto koncept pak dalo vedení Tullamore Dew možnost využití této formy propagace i jiných zemích. Záleží už pak na každé zemi, jak finální podobu konceptu přijme a upraví. V Německu je takto busking podporován spíše ve smyslu poezie. V rámci České republiky má podpora dvě hlavní linie – jedna je propagace v rámci barů a eventů za pomocí kapel. Při výběru umělců pak záleží na tom, jakou hudbu hrají a na soulad s celkovým konceptem (např. energičnost, přijatelnost pro veřejnost). Zde probíhá podpora ve formě honoráře z vystoupení, které je spojeno se samplingem (rozdávání vzorků produktů zdarma) a představením celého konceptu (spojitost whiskey, Irska a buskerů). „Během jarní vlny jsme pro značku Tullamore Dew navštívili 101 podniků v ČR a 52 podniků v SR. Seznámili jsme návštěvníky s novým konceptem pro bary a hospody, kde jsme atmosféru pouličního hraní (buskingu) přenesli do baru. Krásné hostesky, energická skupina buskerů a samozřejmě irská whiskey Tullamore Dew se stala zárukou nezapomenutelných zážitků. A další aktivity spojené se zábavou, hudebníky a pokladem z městečka Tullamore se rychle blíží,“ (zdroj: http://www.foxhunter.cz/projekty-detail/reference-113). V současnosti značka podporuje z českých buskerů například Circus Problem, The Love song orchesta, Lola běží, King Shaolin, CheersCZ, Tabasker, The Buskers, Busketýři, Reného Planku nebo některé z aktivit Václava Koubka. Taktéž se značka snaží podporovat buskerské festivaly, avšak vždy záleží na na požadavcích. Autor práce se zde dovoluje zmínit, že společnost podporuje i v práci zmíněný Pilsen Busking fest. Druhou z linií je pak čistá podpora buskerů ve formě financí, barterového plnění nebo poskytnutí kontaktů či zviditelnění na spolupracujících webech a 63
sociálních sítích. Zde záleží na tom, jací hudebníci s jakým plánem společnost osloví a co mají za požadavky. Tyto žádosti jsou pak konzultovány s brand managerem značky Tullamore Dew a u vyhovujících je pak doladěna konkrétní forma podpory. Rozsah podpory je různý, od podpory několika lahvemi whiskey až po finanční příspěvek na vytvoření CD, videoklipu, vlastní tour nebo tour spojenou s hraním na ulici. Plnění ze strany buskerů je též v několika formách (krom té promo vlny probíhajících po barech). Umělci nikterak nezmiňují Tullamore Dew a nemusí ji nikterak ani slovně propagovat. Většinou jde například lahve na podium, umístění loga společnosti a The Busking project na podpořených materiálech, obalu CD které bylo podpořeno, logem na nástrojích a podobně. Tato forma spolupráce má z hlediska marketingu pro společnost spíše význam pozitivního zviditelnění, než že by celá kampaň přímo zvedala prodeje. „Myslím, že celkově by bylo z toho marketingového pohledu skvělé, kdyby si lidé busking v jakékoliv formě spojili se značkou Tullamore Dew, ovšem to je spíš taková ta nereálná idea. Reálně je to o tom, že ta značka dělá v rámci svého obchodu dost netradiční záležitosti spojené s hudbou, což pozitivně berou jak zákazníci tak třeba i majitelé barů, kde se dělá promo a z lidského hlediska je na tom super ta pomoc lidem, kteří jsou v té hudbě dobří, ale není pro ně lehké si hraním na ulici nebo jinde vydělat dostatek financí právě třeba na natočení CD nebo klipu a vesměs jsou to takoví ti srdcaři,“ (zdroj: Michal Ekrt, Senior Marketing Manager).
9.2 Benefiční busking Brno Při studování problematiky buskingu v České republice narazil autor práce taktéž na tématiku buskingu jako nástroje pro dobročinné účely. S touto formou se lze setkat v Brně, kde se od roku 2013 uskutečnily 4 pouliční happeningy, jejichž výtěžky byly věnovány na konto SOS Člověk v tísni a přispěli tak na dobročinné účely spojené s lidmi postiženými povodněmi v Čechách v roce 2013, situaci v Sýrii 2013, na Filipínách 2014 a Gaze 2014. Iniciátory a organizátory všech akcí jsou Lenka Sarazová a Ondřej Adámek.
9.2.1 Benefiční busking pro oběti povodní v Čechách Prvním ze čtveřice pouličních happenigů byl 13. června 2013 benefiční busking na podporu lidem postižených povodněmi v Čechách. Celá akce se dle 64
organizačních pokynů přehledně sepsaných na facebookové události nesla v organizačně odlehčené atmosféře. Celá akce začala setkáním účastníků v 15:00 v prostorách “pod hodinami” na ulici Česká (jedna z nejfrekventovanějších brněnských ulic, která je buskery hojně vyhledávána). Následovalo rozdělení do skupinek, kdy sami organizátoři nabádali účastník k rozdělení podle vzájemné známosti. V místě organizátory označovaném jako “U pizzy na čáře” (Česká 25), bylo hlavní organizační stanoviště, kde byli k dispozici plakáty a informační letáky o akci a jejím účelu. Na tomto místě se také po skončení (předpokládaný čas konce 17:0017:30) sešli všichni účastníci, aby spočítali společný výdělek. Ten činil 10 500 Kč. Organizační rámec akce položil základ i pro následující 3 benfiční buskingy (zdroj: https://www.facebook.com/events/395877320525824/).
9.2.2 Benefiční busking pro Sýrii, Filipíny a Gazu Ostatní happeningy si autor práce dovoluje sloučit pod jednu podkapitolu, především pak z důvodu stejného organizačního modelu, který vychází z modelu prvního buskingu pro oběti povodní v Čechách v roce 2013 a v následujících akcích se jen nepatrně liší například dobou začátku. Benefiční busking pro Sýrii se konal 26. září 2013, pro Filipíny 16. dubna 2014 a pro Gazu pak následně 7. srpna téhož roku. Organizace akce vycházela dle instrukcí na facebookové události z akce předchozí. Sraz na stejném místě (“pod hodinami” na České ulici) v čase 16:45. Zde se účastníci rozdělili na skupiny a rozešli se na předem vytipovaných 5 stanovišť. Stanoviště byla vytipována v lokalitách: 1. před Raiffeisenbank (Česká 12), 2. u obchodního domu Vágner (Česká 151), 3. Moravské náměstí, 4. Minoritská ulice, 5. označené jako “kdekoliv jinde”. Každé místo bylo vybaveno jedním plakátem velikosti A3, značícím účel akce. Ti, kdož si chtěli plakát sami vytisknout například v jiné velikosti, mohli tak učinit díky odkazu na stažení plakátu v komentáři pod událostí na facebooku. Výtěžky z benefičních buskingů pak byly odeslány na konto Člověk v tísni (zdroj: https://www.facebook.com/events/166687796856531/ 65
,
https://www.facebook.com/events/645263858914038/, https://www.facebook.com/events/166687796856531/).
66
10 ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pouliční hudby v České republice. Práce se snaží poukázat na aktuálnost problematiky pouliční hudby v České republice a nastínit tak fungování této scény v naší zemi z různých pohledů. První kapitola přináší skrze rozhovor s Jiřím Wehlem, který patří k bardům českého buskingu, náhled na historii buskingu v České republice. Je třeba brát v potaz, že celá kapitola vychází z rozhovoru pouze s jedním člověkem, který většinu své buskerské kariéry strávil buskingem v hlavním městě. I přes to však lze skrze tuto kapitolu nahlédnout do historického kontextu buskingu především v devadesátých letech minulého století. Druhá kapitola pak představuje základní pojmy, které jsou zmiňovány v celé práci. Jedná se především o vymezení pojmů busking a veřejný prostor. Taktéž je zde nastíněna problematika přirovnávání buskingu k žebrotě a základní rozdíl mezi těmito dvěma pojmy. Kapitola třetí se věnuje pohledu Ochranného svazu autorského na pouliční hudbu. Mimo pohled vnímání buskingu touto institucí je zde představen i správný postup buskera vzhledem k charakteru OSA, který se vydá hrát na ulici. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře s důležitými událostmi, jež souvisely s přeměnou hlavního města Prahy z města, které nebylo buskerům nakloněno přes město, které busking nikterak neregulovalo až po situaci regulace, která je platná dodnes. Tato kapitola detailně popisuje především silnou iniciativu samotných pouličních hudebníků, která dala podněty ke všem klíčovým událostem. Pátá kapitola pak tvoří výzkumné gro celé práce. Popisuje tak regulaci a podporu buskingu v jednotlivých krajských městech České republiky, čímž se práce stává prvním komplexním dokumentem, který takto popisuje celou problematiku. Ze všech oslovených krajů se však autorovi i přes opakovaná oslovení nedostalo odpovědi z pěti krajů. V kapitole jsou taktéž použity informace od Luboše Klejny, který situaci regulace a podpory buskingu částečně zmapoval v menších městech České republiky. Šestá kapitola představuje tři “největší” festivaly pouliční hudby v České republice. Díky odpovědím organizátorů na jednoduchý dotazník, s nímž autor 67
jednotlivé festivaly a jejich organizátory oslovil tak získáváme základní informace nejen o samotných festivalech, ale i o jejich fungování a nástinu organizační stránky. Situace s tuzemskými festivaly je v naší zemi teprve v plenkách, Kam až se může však festival pouliční hudby a umění posunout, ukazuje autor na švýcarském Bernstrassenmusik festivalu, který je popsán v sedmé kapitole jako jakýsi autorův vzor fungování festivalu zaměřujícího se na pouliční umění. K tomuto stavu však vede dle autora dlouhá cesta, avšak je pozitivní, že i v České republice jsou festivaly například s již čtyřletou tradicí a budoucností, která slibuje rozvoj festivalů jak po koncepční tak po organizační stránce. Osmá kapitola je pak věnována vlastní podpoře pouličních hudebníků na internetu. Kapitola se zabývá komunitou Iniciativy Buskerville a následně internetovými portály busking.cz, buskerjam.cz, které si autor dovoluje porovnat z hlediska přístupu k psaní o buskingu. Pro informovanost je ve stručnosti také popsána celosvětová platforma The Busking project, kterou je web Buskerjam.cz součástí. Předposlední, devátá kapitola, je věnována představení pouliční hudby jako nástroje dobročinných aktivit na příkladu iniciativy brněnských hudebníků a buskingu jako nástroji marketingovém. Část práce přibližující tématiku buskingu jako nástroji dobročinných aktivit, je popis brněnských happeningů, jejichž výtěžek šel na pomoc lidem postiženými povodněmi v Čechách a lidmi, kterých se negativně dotkla situace na Filipínách, Sýrii a Gaze. Část práce zabývající se pouliční hudbou jako nástrojem marketingových aktivit je pak přiblížena formou extrakce informací od Michala Ekrta, Senior managerem marketingové agentury Fox Hunter, mezi jejíž klienty patří i společnost Tullamore Dew, která v posledních letech propaguje myšlenku buskingu právě pomocí eventů i dalších forem podpory, které jsou v kapitole v základech nastíněny. Největším hnacím motorem pro autora byl fakt, že v České republice dosud takováto práce nebyla sepsána. I z tohoto důvodu se práce neopírá o žádnou literaturu, neboť žádná neexistuje. Tak třeba právě tištěná verze této bakalářské práce se bude moci alespoň částečně za literaturu považovat. V závěru práce bych chtěl poděkovat všem, kteří tuto práci dočetli až do konce. Pakliže i Vy patříte k této skupině lidí, přečtěte si i následující krátký vzkaz autora: „Dělejte pouliční hudbu a 68
oživujte tak veřejný prostor, čiňte lidi veselými a kouzlete jim svou hudbou, či jakoukoliv uměleckou produkcí úsměvy na tváři. Respektujte i obyvatele, kteří v místě vaší produkce bydlí nebo pracují. Čiňte svou produkcí šťastnými sebe i ostatní.“
69
Zdroje BACHTIN, Michail Michajlovič. François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. 1. vyd. Překlad Jaroslav Kolár. Praha: Odeon, 1975, 406, [5] s. BAILEY, Carol A. A guide to qualitative field research. 2nd ed. Thousand Oaks, Calif.: Pine Forge Press, c2007, xv, 214 p. ISBN 978-141-2936-507. BIRN, Robin. The international handbook of market research techniques. 2nd ed. London: Kogan Page in association with MRS, 2002, xxvi, 594 p. ISBN 07-494-3865-7. BUSKERS BERN. Www.buskersbern.ch [online]. z: http://www.buskersbern.ch/de
[cit.
2015-05-03].
Dostupné
Doporučení pro pouliční vystupování (Busking) na veřejných prostranstvích na území města Český Krumlov. In: Dostupné z: http://data.ckrumlov.cz/files/3221doporuceni-busking.pdf Doporučení zastupitelstva města Karlovy Vary: Podpora uměleckých produkcí (buskingu) na veřejných prostranstvích na území města Karlovy Vary. In: 2013. Dostupné z: http://www.radnicnilisty.cz/data/files/texty/Doporuceni_busking_free.pdf EVEREST, F a Ken C POHLMANN. Master handbook of acoustics. 5th ed. New York: McGraw-Hill, c2009, xviii, 510 p. ISBN 0071603328. Obecně závazná vyhláška č. 6/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání. In: Brno, 2010. Dostupné z: http://www2.brno.cz/dokumenty/soubor.php?cislo=21905&typ=1 Obecně závazná vyhláška č. 9/2013, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. In: Hradec Králové, 2013. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/urad/obecne-zavazna-vyhlaska-c-9-2013 Obecně závazná vyhláška č. 11/2010, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 6/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání. In: Brno, 2010. Dostupné z: http://www2.brno.cz/dokumenty/soubor.php?cislo=21915&typ=1 Obecně závazná vyhláška č. 33/2004 o sportovních a kulturních podnicích. In: Zlín, 2004 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000. Dostupné z: http://www.zakony.eobec.cz/storage/1170281450_sb_zakon_o_obcich_128_2000sb.pdf Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997. 70
Internetové zdroje Benefiční busking pro oběti povodní v Čechách. In: Www.facebook.com: Benefiční busking Brno [online]. 2013 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: https://www.facebook.com/events/395877320525824/
Benefiční busking pro Filipíny. In: Www.facebook.com: Brno [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. https://www.facebook.com/events/645263858914038/
Benefiční busking Dostupné z:
Benefiční busking pro Gazu. In: Www.facebook.com: Brno [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. https://www.facebook.com/events/166687796856531/
Benefiční busking Dostupné z:
Benefiční busking pro Sýrii. In: Www.facebook.com: Benefiční busking Brno [online]. 2013 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: https://www.facebook.com/events/166687796856531/ BUSKING PRO TULLAMORE D.E.W.: Busking promo tour ČR + SK pro Tullmore D.E.W. In: Fox Hunter [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.foxhunter.cz/projektydetail/reference-113
Busking.cz [online]. 2012 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://busking.cz/o-buskingu Buskerjamu.cz [online]. 2014 z: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/
[cit.
2015-05-03].
Dostupné
Co je busking. In: Www.buskerjam.cz [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.buskerjam.cz/co-je-busking/ Ivana Holmanová. Bakalářská práce na JAMU, regulace pouliční hudby v Hradci Králové. David Ostružár. 20. 1. 2015 Kladivo na pouliční umělce. In: Http://www.novyprostor.cz/ [online]. [cit. 2015-0503]. Dostupné z:http://www.novyprostor.cz/clanky/341/kladivo-na-poulicniumelce.html Michal Ekrt. Bakalarka_JAMU_Tullamore DEW. David Ostružár. 16. 4. 2015. OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, z. s [online]. [cit. 201505-03]. Dostupné z:http://www.osa.cz/hlavn%C3%AD-menu/kdo-jsme/on%C3%A1s.aspx OUR STORY. The busking z: http://busk.co/blog/our-story/
project [online].
[cit.
2015-05-03].
Dostupné
Pouliční umělce nebudou brzdit byrokratické překážky. Jejich vystoupení se budou řídit novými pravidly. Www.liberec.cz [online]. Liberec, 2015, 12. 4. 2015 [cit. 201505-03]. Dostupné z: http://www.liberec.cz/cz/lidi/inormace/aktuality-langr/poulicni-umelcenebudou-brzdit-byrokraticke-prekazky-jejich-vystoupeni-se-budou-ridit-novymi-pravidly.html
71
Pouliční umění na pražských ulicích - Co je nového a co bude možná starého: Jaká byla situace ohledně buskingu v Praze dřív?. In: Www.busking.cz [online]. [cit. 201505-03]. Dostupné z: http://busking.cz/clanky/poulicni-umeni-na-prazskych-ulicich-co-je-novehoco-bude-mozna-stareho
Pouliční umění na pražských ulicích - Co je nového a co bude možná starého: Změna pro rok 2012. In: Www.busking.cz [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z:http://busking.cz/clanky/poulicni-umeni-na-prazskych-ulicich-co-je-noveho-co-bude-moznastareho
Praha zjednoduší vystupování umělců na veřejných prostranstvích, tzv. busking, a zároveň pro ně stanoví doporučení. In: Www.praha.eu [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z:http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_zjednodusi _vystupovani_umelcu_na.html
Primátor Svoboda rozhodl s TOP 09 novou koalici, v čele radnice zůstává. In: Www.idnes.cz[online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/naprazske-radnici-bude-vladnout-koalice-top-09-a-ods-dohodly-se-uz-rano-1k6/domaci.aspx?c=A111124_093734_praha-zpravy_sfo
Svátek hudby. In: Www.busking.cz [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z:http://busking.cz/svatek-hudby Zuzana Kožnarová. Pomoc při psaní bakalářské práce na JAMU. David Ostružár. 2. 4. 2015 Pravidla pro busking v menších městech Česka podle jednotlivých radnic. In:Www.busking.cz [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://busking.cz/clanky/pravidla-pro-busking-v-mensich-mestech-ceska-podle-jednotlivychradnic
Www.buskerjam.cz [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: www.buskerjam.cz Terms and condigions for artists. Buskers Bern [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: file:///C:/Users/David/Downloads/bb15_terms_and_conditions_for_artists.pdf
72
Příloha č. 1 – Formulář pro ochranný svaz autorský
73
74
Příloha č. 2 – Vyhláška hlavního města Prahy Obecně závazná vyhláška o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s provozováním pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupných místech Zastupitelstvo hlavního města Prahy se usneslo dne 25. 4. 2013 vydat podle § 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, tuto obecně závaznou vyhlášku: §1 Provozování pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupných místech je činností, jež by mohla narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze. §2 Vymezení pojmu Pouliční uměleckou veřejnou produkcí se rozumí provozování zejména hudební, divadelnía artistické produkce na veřejně přístupných místech. §3 Pouliční uměleckou veřejnou produkci lze provozovat pouze na veřejně přístupných místech pod širým nebem. §4 Místa se zákazem pouliční umělecké veřejné produkce Pouliční umělecká veřejná produkce je zakázána na těchto místech: a) Křižovnické náměstí, Praha 1, b) Letenské náměstí, Praha 7, c) park v ulici Tusarova, č. parc. 2316/1, 2 a 2316/5, 6, kat. území Holešovice, Praha 7, d) Řezáčovo náměstí, Praha 7, e) Staroměstské náměstí, Praha 1, v prostoru vymezeném na severní straně průčelím Staroměstské radnice a Orloje, na západní straně budovou Staroměstské náměstí č. or. 2 a ústím do Malého náměstí, na jižní straně hranicí domů Staroměstské náměstí č. or. 29, 21, 25 a 22 a na východní straně spojnicí mezi ústím ulice Železná a pietním místem popraviště 27 českých pánů (včetně tohoto místa); f) na dětských hřištích, g) na hřbitovech, h) u kostelů nebo jiných modliteben v době bohoslužeb a bezprostředně před a po jejich konání, i) u škol v době výuky, j) u zdravotnických zařízení, k) v prostoru nástupních ostrůvků nebo samostatných nástupišť veřejné dopravy. §5 Místa se zákazem pouliční umělecké veřejné produkce ve formě hudební produkce Pouliční umělecká veřejná produkce ve formě hudební produkce je zakázána na těchto místech: a) Celetná, Praha 1, b) Hradčanské náměstí, Praha 1, prostor mezi I. nádvořím Pražského hradu, arcibiskupským palácem a vyústěním ulic Ke Hradu a Zámecké schody, 75
c) Husova, Praha 1, d) Jilská, Praha 1, e) Karlova, Praha 1, f) Kožná, Praha 1, g) Malé náměstí, Praha 1, h) Melantrichova, Praha 1, i) Na příkopě, Praha 1, j) Na můstku, Praha 1, k) Ovocný trh, Praha 1, l) Týnská, Praha 1, m) Týnská ulička, Praha 1, n) Václavské náměstí, Praha 1, v prostoru mezi vyústěními ulic Na příkopě a 28. října, Praha 1, o) Zámecké schody, Praha 1, v horní polovině od vyústění do Hradčanského náměstí po dům Zámecké schody č. or. 10, p) Železná, Praha 1, q) 28. října, Praha 1. §6 Pouliční umělecká veřejná produkce je zakázána na místech, na kterých se konají jiné akce1). §7 Doba provozování Pouliční uměleckou veřejnou produkci je možno provozovat v době od 10.00 do 21.30 hodin. §8 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2013. ____________________________________________________________________ 1) Například
zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů; nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. primátor hlavního města Prahy RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. první náměstek primátora hlavního města Prahy
76
Příloha č. 3 – Vyhláška statutárního města Liberec Pravidla Rady města Liberec pro pouliční vystupování (tzv. busking) na veřejném prostranství na území statutárního města Liberec Cílem tohoto doporučení je stanovit soubor pravidel pro každodenní veřejné umělecké vystupování (tzv. busking), které svou spontánností pomáhá oživit veřejný prostor a navracet živou kulturu do vylidněných center měst. Je zároveň příležitostí pro začínající umělce všeho věku a zaměření, jak nasebe upozornit první publikum a začít rozvíjet svou kariéru. 1. Vymezení pojmů Pouličním vystupováním (tzv. buskingem) se rozumí veřejná umělecká produkce, zejména hudební, divadelní, artistická aj., která se koná na veřejném prostranství ve vlastnictví statutárního města Liberec (dále jen město) a to na těchto plochách pěších zón v centru města: ulice Pražská,Moskevská, část Felberovy, část 5. května, náměstí Dr. E. Beneše, Soukenné náměstí s výjimkoutramvajových kolejí (včetně dvoumetrového koridoru), ulice Jánská a část 1. máje a je spojena s dobrovolnou odměnou od přihlížejících a kolemjdoucích. Provozovatelem tzv. buskingu (tzv. buskerem) se rozumí osoba nebo nejvýše 4 osoby (čtyři osoby), která (-é) vlastními silami a za použití vlastních prostředků níže specifikovaných v bodě 3 provozují veřejnou uměleckou produkci. 2. Povinnosti provozovatele veřejné umělecké produkce (tzv. buskingu) Provozovatel tzv. buskingu je povinen dodržovat platné právní předpisy, dbát na bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektovat hygienické limity podle ustanovení § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a dodržovat podmínky zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel tzv. buskingu je dále povinen dodržovat ustanovení OZV statutárního města Liberec č.3/2009 o veřejném pořádku, ve znění vyhlášky 4/2013, a nařízení statutárního města Liberec č.1/2013 – Tržní řád. 3. Soubor pravidel V souladu s tímto doporučením dodržuje provozovatel tzv. buskingu následující podmínky: a) jedná se o živou produkci, b) jednu produkci tzv. buskingu mohou provozovat současně nejvýše 4 osoby, c) tzv. busking bude provozován v době od 10.00 do 21.00 hodin, d) jeden provozovatel tzv. buskingu může na jednom místě uskutečňovat veřejnou produkci max. 2 hodiny, e) provozovatel tzv. buskingu nebude umisťovat na veřejném prostranství žádné větší předměty (reklamní poutače, pódia apod.), f) bude dodržen hlukový limit max. 45 dB, provozovatel tzv. buskingu, nebude používat zvukové zesilovací aparatury, bicí soupravy, megafony a podobné přístroje, g) případný prodej nosičů s vlastní tvorbou bude uskutečňován pouze bez umístění prodejního zařízení a v souladu s nařízením statutárního města Liberec č. 1/2013 – Tržní řád a dalšími zákony ČR, h) nebude nijak omezen vstup do okolních objektů, i) nebude nijak omezen a rušen volný pohyb kolemjdoucích a současně bude zachován volný průchozí profil chodníku či komunikace, 77
j) provozovatel tzv. buskingu bude dbát pokynů jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a dalších orgánů veřejné moci při výkonu jejich pravomoci, i) nebude nijak omezen a rušen průběh povolených, oznámených či dalších akcí (platí i pro aktivity jiného provozovatele tzv. buskingu, který započal produkci dříve a dodržuje doporučení), u 4. Místní a časová omezení Za provozování tzv. buskingu v rozporu s doporučením se považuje jeho provozování: a) v blízkosti církevních staveb, b) v blízkosti škol v době výuky, c) na hřbitovech a jiných pietních místech a v jejich blízkosti, d) na dětských hřištích, e) v těsné blízkosti vstupů do veřejných budov, g) na veřejné zeleni, h) v době státního smutku a smutečních událostí (lokálních, státních), ch) v době konání slavností a akcí pořádaných statutárním městem Liberec, nebo společenských a kulturních akcí jiných pořadatelů, dříve řádně ohlášených.
78
Příloha č. 4 – Doporučení zastupitelstva města Karlovy Vary Podpora uměleckých produkcí (buskingu) na veřejných prostranstvích na území města Karlovy Vary Doporučení pro veřejné umělecké produkce na veřejných prostranstvích, na území města Karlovy Vary (dále jen „doporučení“) se vztahují na provozování pouliční umělecké veřejné produkce, zejména výtvarné, hudební, divadelní, artistické a jiné podobné (nazývané běžně „Busking“), konané na veřejných prostranstvích ve vlastnictví města Karlovy Vary. Provozovatelem buskingu se rozumí pro účely tohoto doporučení osoba, která vlastními silami a prostředky provozuje busking, stejně jako skupina takových osob provozujících pouliční uměleckou veřejnou produkci společně.
Zvláštní užívání veřejného prostranství K provozování buskingu není třeba povolení příslušného silničního správního úřadu podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), k užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání). Podmínkou výkonu pouliční veřejné produkce nesmí být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (§ 25 odst. 6 písm. e) zákona o pozemních komunikacích).
Povinnosti provozovatele pouliční veřejné produkce Provozovatel buskingu je povinen dodržovat platné právní předpisy, zejména musí dbát při výkonu buskingu na bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektovat hygienické limity podle ustanovení § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a dodržovat podmínky zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
79
Podmínky doporučení pro provozování pouliční veřejné produkce 1. busking je zásadně živá produkce 2. busking budou provozovat současně nejvýše 4 osoby 3. busking bude provozován v době od 10.00 do 21.00 hodin 4. jeden provozovatel buskingu bude na jednom místě uskutečňovat veřejnou produkci nepřetržitě nejdéle 2,5 hodiny, v případě malby 5 hodin 5. provozovatel buskingu nebude umísťovat na veřejném prostranství hmotné předměty (konstrukce, pódia, rampy, apod.) 6. bude dodržován hlukový limit max 65 dB 7. prodej nosičů s vlastní tvorbou bude uskutečňován bez prodejní konstrukce 8. nebude nijak omezen vstup do okolních objektů 9. nebude nijak omezen a rušen volný pohyb kolemjdoucích a současně bude zachován přiměřený volný průchozí profil chodníku, minimálně však 2 metry 10. nebude nijak omezen a rušen průběh povolených, oznámených či dalších akcí (zejména aktivity jiného provozovatele buskingu, který započal produkci dříve a dodržuje doporučení) 11. provozovatel buskingu bude dbát pokynů jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a dalších orgánů veřejné moci při výkonu jejich pravomoci
Místa provozování pouliční veřejné produkce Provozování buskingu není tímto doporučením uvolněno na těchto místech: 1. u kostelů v době bohoslužeb a bezprostředně před a po jejich konání 2. na hřbitovech 3. u škol v době výuky 4. na dětských hřištích 5. v uzavřeném kolonádním prostoru
80
Příloha č. 5 – Doporučení pro pouliční vystupování (Busking) na veřejných prostranstvích na území města Český Krumlov 1. Busking - vymezení pojmu Doporučení pro veřejné produkce – Busking na veřejných prostranstvích na území města Český Krumlov (dále jen "doporučení") se vztahují na provozování pouliční umělecké veřejné produkce, zejména hudební, divadelní a_artistické (dále též "busking"), konané na veřejných prostranstvích ve vlastnictví města Český Krumlov. Provozovatelem buskingu se rozumí pro účely těchto pravidel osoba, která vlastními silami a prostředky provozuje busking, stejně jako skupina takových osob provozujících pouliční uměleckou veřejnou produkci společně. 2. Povinnosti provozovatele buskingu Provozovatel buskingu je povinen dodržovat platné právní předpisy, zejména při výkonu buskingu dbát na bezpečnost osob a ochranu majetku, veřejný pořádek a zachování mravnosti, respektovat hygienické limity podle ustanovení § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a dodržovat podmínky zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zvláštní užívání K provozování buskingu není třeba povolení příslušného silničního správního úřadu podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pozemních komunikacích"), k užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání), pokud výkonem pouliční veřejné produkce nebude ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (§ 25 odst. 6 písm. e) zákona o pozemních komunikacích). 4. Doporučení Za souladné s doporučením je považováno provozování buskingu na veřejných prostranstvích města Český Krumlov za těchto podmínek: a) jedná se o živou produkci; b) jednu produkci buskingu mohou provozovat současně nejvýše 4 osoby; c) busking bude provozován v době od 10.00 do 21.00 hodin; d) jeden provozovatel buskingu může v jedné lokalitě uskutečňovat veřejnou produkci nejdéle 2 hodiny; e) provozovatel buskingu nebude umísťovat na veřejném prostranství žádné hmotné předměty (reklamní poutače, pódia apod.); f) bude dodržen hlukový limit max. 45 dB, provozovatel buskingu nebude používat bicí soupravy, zvukové zesilovací aparatury, megafony apod.; g) prodej nosičů s vlastní tvorbou bude uskutečňován pouze bez umístění prodejního zařízení; h) nebude nijak omezen vstup do okolních objektů; i) nebude nijak omezen a rušen volný pohyb kolemjdoucích a současně bude zachován přiměřený volný průchozí profil chodníku či komunikace; j) nebude nijak omezen a rušen průběh povolených, oznámených či dalších akcí (platí i pro aktivity jiného provozovatele buskingu, který započal produkci dříve a dodržuje doporučení); k) provozovatel buskingu bude dbát pokynů jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a dalších orgánů veřejné moci při výkonu jejich pravomoci. 5. Místní a časová omezení Za provozování buskingu v rozporu s doporučením se považuje jeho provozování: a) u kostelů; b) u škol v době výuky; c) na hřbitovech; d) na dětských hřištích; e) v těsné blízkosti vstupů do veřejných budov; f) na pietních místech a v jejich blízkosti; g) v době státního smutku a smutečních událostí (lokálních, státních)
81
h) v době konání Českokrumlovských slavností bez předchozího souhlasu pořadatele programu Městskéhodivadla Český Krumlov i) v době konání dříve ohlášených kulturních nebo společenských akcí, které by busking mohl omezovat či narušovat
Příloha č. 6 – Obecně závazná vyhláška č. 9/2013 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo města Hradec Králové se usneslo dne 29. 10. 2013 vydat na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:
Článek I. Předmět úpravy a rozsah působnosti 1) Touto vyhláškou se zavádí místní poplatek za užívání veřejného prostranství (dále jen „poplatek“). Vyhláška stanoví sazbu místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství na území města Hradec Králové, vznik a zánik poplatkové povinnosti, ohlašovací povinnost, splatnost poplatku, osvobození od poplatku, určení míst, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství pro účely této vyhlášky a povinnosti poplatníků. 2) Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl.[1]
Článek II. Výklad pojmů 1) Veřejným prostranstvím podle této vyhlášky jsou ve městě Hradec Králové všechna náměstí, ulice, tržnice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru, uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky. 2) Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která užívá veřejné prostranství způsobem uvedeným v článku 1. Užívá-li stejnou část veřejného prostranství několik poplatníků, odpovídají za zaplacení celého poplatku společně a nerozdílně. 3) Poplatková povinnost vzniká dnem, kdy užívání veřejného prostranství způsobem uvedeným v článku 1 této vyhlášky začalo a končí dnem, kdy toto užívání skončilo, zařízení či předmět byl odstraněn a veřejné prostranství bylo uvedeno do původního stavu. 4) Dlouhodobým užíváním, pro účely této vyhlášky, se rozumí užívání veřejného prostranství po dobu jednoho roku nebo delší, krátkodobým užíváním je užívání veřejného prostranství kratší než jeden rok.
Článek III. Sazba poplatku
82
2
1) Poplatek za užívání veřejného prostranství činí za každý i započatý m a každý i započatý den užívaného veřejného prostranství, pokud není stanoven poplatek týdenní, měsíční a roční paušální částkou: a) za umístění zařízení pro poskytování nepohostinských služeb (např. opravny, sběrny, předprodej vstupenek, propagační, prezentační a reklamní akce 2 atp.)…………………………………….………………………..................10,- Kč/m /den b)
za umístění předzahrádky 2
-
užívání pouze v pracovní dny……………..……..………………....3,- Kč/m /den
-
užívání v pracovní dny včetně sobot, nedělí a svátků…….……...1,- Kč/m /den
2
c) za umístění prodejního zařízení (např. stolek, pult, stánek, otevřený a uzavřený přívěs, 2 pojízdnou prodejnu, výčepní zařízení atp.)..…..………..……..20,- Kč/m /den d)
2
užívání u OD TESCO……………………………………………….100,- Kč/m /den 2
za umístění reklamních zařízení.………….…………………..……..…100,- Kč/m /den
e) za umístění cirkusů, lunaparků a jiných atrakcí (včetně souvisejících doprovodných vozidel, ubytovacích a prodejních zařízení) -
na ploše A........................................………………………........10.000,-Kč/týden
-
na ploše B…………………………….……………………………3.500,-Kč/týden
-
na ploše C…………………………………………………..………..500,- Kč/týden
f)
2
za užívání pro kulturní a sportovní akce…….………………….…………2,- Kč/m /den
g) za vyhrazení trvalého parkovacího místa (mimo zóny vymezené nařízením města Hradec Králové č.18/2006, kterým se vymezují oblasti města, ve kterých lze místní komunikace užít za cenu sjednanou k stání motorových vozidel – zóna ISP) -
pro první vozidlo……………………………………………12.000,-Kč/vozidlo/rok
-
každé další vozidlo stejného provozovatele...………......18.000,-Kč/vozidlo/rok
h) za umístění stavebních zařízení a skládek (např. stavební mechanismy, veškeré zařízení 2 staveniště, podchodná lešení)…….…….......…………………10,- Kč/m /den 2
i)
za provádění výkopových prací…………………………….……………10,- Kč/m /den
j)
za užívání pro tvorbu televizních a filmových děl ………………………10,- Kč/m /den
2
Článek IV. Osvobození od poplatku 1) Poplatek se neplatí za užívání veřejného prostranství u akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. 2) Poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby zdravotně postižené [2]. 3) Od poplatku je osvobozeno statutární město Hradec Králové, právnické osoby jím zřízené nebo založené a další osoby pořádající akci pod záštitou Města Hradec Králové, jejíž poskytnutí bylo schváleno radou města nebo zastupitelstvem města. Od poplatku jsou osvobozeny akce zařazené do programu Calendarium Regina.
83
4)
Od poplatku je osvobozeno umístění stojanu na kola, pokud tento stojan neobsahuje reklamu.
5) Od poplatku je osvobozeno užívání veřejného prostranství podle článku 1 v případě, je-li toto veřejné prostranství užíváno na základě platné nájemní smlouvy.
Článek V. Řízení o poplatku 1) Řízení o poplatku vykonává odbor správy majetku města Magistrátu města Hradec Králové, pokud dále není uvedeno jinak. 2)
Řízení o poplatku na tržnicích a tržištích vykonává živnostenský úřad.
3) Řízení o poplatku z veřejného prostranství, které je místní komunikací, vykonává silniční správní úřad, kterým je odbor dopravy.
Článek VI. Ohlašovací povinnost 1) Poplatník je povinen ohlásit předpokládanou dobu, místo, způsob a výměru užívání veřejného prostranství, nejméně 7 dní před jeho započetím. V případě užívání veřejného prostranství na tržnicích a tržištích je nutno splnit tuto povinnost 1 den předem. V případě havárií je nutno splnit ohlašovací povinnost do 2 dnů od prvního dne záboru veřejného prostranství souvisejícího s pracemi na odstranění havárie. 2) Poplatník je povinen ohlásit ukončení užívání veřejného prostranství (s výjimkou ukončení užívání veřejného prostranství na tržnicích a tržištích) a to buď týž den, kdy užívání skončilo, nebo nejvýše dva pracovní dny po tomto dni. 3)
Ohlašovací povinnost plní i poplatník, který je od poplatkové povinnosti osvobozen.
Článek VII. Splatnost poplatku 1) Poplatek (s výjimkou poplatku za dlouhodobé užívání) je splatný nejpozději v den zahájení užívání veřejného prostranství. 2) Poplatek za užívání veřejného prostranství, dle odst. 2) přílohy č. 1 této vyhlášky, je splatný v den ohlášení. 3)
V případě havárie je poplatek splatný do 15 dnů od zahájení užívání veřejného prostranství.
4) Poplatek za dlouhodobé užívání je splatný do 25. 2. běžného roku, pokud přesáhne částku 50.000,- Kč, může být zaplacen ve dvou stejných splátkách do 25. 2. a 25. 8. běžného roku.
Článek VIII. Zrušovací ustanovení Ruší se obecně závazná vyhláška města Hradec Králové č. 8/2012, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství ze dne 11.12.2012.
84
Příloha č. 7 – Žádost o užívání veřejného prostranství (Hradec Králové) ŽADATEL – firma, živnostník (ZMOCNĚNEC)
(zastupující na základě plné moci doložené k žádosti)
Název firmy: CZ
IČ
DIČ
Adresa sídla: Zmocněnec: Kontaktní telefon (příp. e-mail): Jméno a příjmení zodpovědné osoby: dat.nar.: Trvalé bydliště zodpovědné osoby: UMÍSTĚNÍ ZÁBORU (např. trasa závodu)
tel.:
Název dotčených ulic: Ozvučení akce: ANO / NE Velikost záboru (rozměry) v době (datum) od:
do:
,
a to v čase od
do
ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ (např. stolek, stánek, atrakce apod.) umisťované zařízení – na chodníku: umisťované zařízení – na zeleni: ZA ÚČELEM
UPOZORNĚNÍ: Je nutné splnit podmínky obecně závazné vyhlášky města č. 9/2013, článek 6 – ohlašovací povinnost (nahlášení započetí a ukončení užívání veřejného prostranství) a úhrada případného poplatku za užívání veřejného prostranství..
dne :
podpis (statutárního zástupce) a razítko :
K ŽÁDOSTI JE NUTNÉ PŘILOŽIT : situační výkres s rozměry záboru (se zakreslením umístění záboru a všech souvisejících zařízení) situační výkres s vyznačením uzavírek komunikací a stanovením objízdných tras vč. dopravního značení harmonogram akce vč. popisu akce samotné za žadatele může provádět právní úkony (např. vedoucí k nabytí právní moci) pouze osoba uvedená ve výpisu z obchodního rejstříku jako statutární zástupce nebo osoba k tomuto účelu pověřená plnou mocí (zmocněnec) – je nutné doložit plnou moc vyjádření živnostenského úřadu Magistrátu města Hradec Králové k sortimentu nabízeného zboží kopii příslušného živnostenského oprávnění a u právnických osob navíc kopii výpisu z obchodního rejstříku kopii záštity města Hradec Králové, pokud byla na danou akci udělena
85
Příloha č. 8 – Obecně závazná vyhláška Č. 6/2010 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání datum nabytí účinnosti: 4. 6. 2010
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 6/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání ____________________________________________________________________ _______ Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém Z5/034. zasedání konaném dne 18. května 2010 v souladu s § 10 písm. a) a v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),1 ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“): Článek 1 Žebrání (1) Činností, jež by mohla ve statutárním městě Brně narušit veřejný pořádek nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, je žebrání. (2) Za žebrání ve smyslu této vyhlášky se nepovažuje: a) vybírání peněz studenty související s ukončením střední školy – tzv. poslední zvonění; b) vybírání milodarů členy řeholních řádů (shromažďování finančních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu); 1
§ 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů: povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány. § 84 odst. 2 písm. h) zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů: zastupitelstvu obce je vyhrazeno vydávat obecně závazné vyhlášky obce.
86
c) vybírání finančních prostředků v rámci veřejné sbírky2 a sjednávání dárcovství, při kterém nedochází k vybírání finančních prostředků v hotovosti. Článek 2 Zákaz Na území statutárního města Brna je žebrání zakázáno na veřejných prostranstvích 3 stanovených v příloze této vyhlášky. Článek 3 Sankce Porušení této vyhlášky se posuzuje podle zvláštních předpisů.4 Článek 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Bc. Roman Onderka, MBA, v. r. primátor města Brna MUDr. Daniel Rychnovský, v. r. 1. náměstek primátora města Brna
2
Zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3 § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů: veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, jako např. podchody a nadchody, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 4 § 46/2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů: přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů, vydaných na úseku jejich samostatné působnosti
87
Příloha č. 9 – Obecně závazná vyhláška č. 11/2010 kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 6/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání datum nabytí účinnosti: 15. 7. 2010
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 11/2010, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 6/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém Z5/035. zasedání konaném dne 22. června 2010 v souladu s § 10 písm. a) a v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000Sb., o obcích (obecní zřízení),5 ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“): Článek 1 Obecně závazná vyhláška statutárního města č. 6/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání, se mění a doplňuje takto: V článku 1 odst. 2 se pod návětím „Za žebrání se ve smyslu této vyhlášky nepovažuje“ nahrazuje na konci písmena c) tečka středníkem a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vybírání peněz v souvislosti s pouliční uměleckou produkcí (hudební, divadelní apod.).“ Článek 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Bc. Roman Onderka, MBA, v. r. primátor města Brna MUDr. Daniel Rychnovský, v. r. 1. náměstek primátora města Brna 5
§ 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů: povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány. § 84 odst. 2 písm. h) zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů: zastupitelstvu obce je vyhrazeno vydávat obecně závazné vyhlášky obce.
88
Příloha č. 10 – Instrukce a podmínky pro umělce vystupující na Bern-Strassenmusik festivalu
89
90
Příloha č. 11 – Výsledky dotazníkových šetření České Budějovice – Buskers fest V dotazníkovém šetření opovídal na otázky Petr Znoj, jeden z hlavních organizátorů Budějovickéko Buskers festu. ZÁKLADNÍ INFORMACE Obecné informace a historie festivalu: „První ročník (jednodenní) proběhl v roce 2011, od té doby festival neustále rozšiřujeme, letos bude trvat 6 dní, stále hledáme generálního sponzora, který by nám umožnil dále růst (čím více peněz, tím kvalitnější a známější jména (i ze zahraničí) a tím více diváků…)“ Problematika povolení: „V Českých Budějovicích funguje s radnicí spolupráce bez problému, platíme asi 100kč za všechny místa na celý festival.“ Charakteristika organizačního týmu: „V podstatě děláme festival víkendově ve dvou lidech, takže je to furt na amatérský bázi, při konání festivalu nám pomáhá zadarmo dohromady něco okolo 30 lidí.“ ČASY VYSTOUPENÍ Časy vystoupení (jsou přesně dané nebo jsou jen dána časová rozmezí, kdy mohou umělci vystoupit?) „Časy jsou pevně dané, aby návštěvníci věděli, kdy kde co a jak, ale kdokoliv má v době festivalu možnost vzít kytaru a kdekoliv si zahrát, aniž by nám něco hlásil, s tím že kdyby byl problém s policií tak se může odkázat na festival.“ MÍSTA HRANÍ Jsou místa pro produkci vymezená a kolik jich je? „Jak již bylo řečeno v odstavcích výše, místa i časy jsou pevně stanoveny pořadateli, nicméně jakákoliv aktivita i mimo program festivalu je vítána.“ ODMĚŇOVÁNÍ UMĚLCŮ Jsou umělci honorovaní? „Většinou ne záleží na domluvě, honoráře dáváme většinou jenom kapelám, které vystupujou na Sokoláku.“ Problácí se umělcům cestovní náhrady, jídlo, případně ubytování? „Každý interpret od nás dostane poukázky na pivo nebo na guláš, na cesťáky většinou přispíváme + každý před sebou může mít klobouk samozřejmě.“ 91
Mohou umělci prodávat merchandise? „Samozřejmě“ (zdroj:dotazníkové šetření) TECHNICKÝ SUPPORT Je možno hrát amplifikovaně, nebo pouze akusticky? „Preferujeme akustická vystoupení, ale na některých scénách je možnost elektriky.“ Je k dispozici zvukař, osvětlovač, technik nebo je vše v modelu „Udělej si sám“? „Osvětlovač, zvukař a technik jsou k dispozici na pátečním open airu. Na festivalový aparát je však možné hrát taktéž na Lannově třídě.“
FESTIVAL POULIČNÍ HUDBY HRADEC KRÁLOVÉ Zdrojem informací pro Festival pouliční hudby Hradec Králové je Petr Jankovský, jeden z hlavních organizátorů festivalu a člen neziskové organizace KURO, která celý festival zajišťuje. ZÁKLADNÍ INFORMACE Obecné informace a historie festivalu: „Festival pouliční hudby se uskutečnil zatím 2x (1. ročník v roce 2013), nyní připravujeme ročník 3. Festival vznikl s cílem ukázat toto umění občanům HK a okolí a trochu tu tuto kulturu nastartovat, jelikož do té doby tady nic podobného nebylo, a když ano, tak se lidé chovali dosti nedůvěřivě (proč je asi na delší úvahu) a to je další cíl který jsme si stanovili. Změnit pohled lidí v HK na pouliční umění. Po dvou ročnících si troufám říct, že ať už naší zásluhou nebo ne, tak situace se rapidně lepší. Do budoucna chceme samozřejmě festival pořádat a stále zlepšovat, konkrétních nápadů a idejí je mnoho a otázka co se nám podaří realizovat.“ Problematika povolení: „Při prvním ročníku jsem na to narazil až asi měsíc před pořádáním, do té doby mě nenapadlo, že by byla na toto potřeba nějaká povolení. Když jsem to zjistil, trochu mě zamrazilo, protože půl roční práce mohla být k ničemu. Naštěstí úředníci města byli velice vstřícní a povolení jsme získali bezplatně. Letos jsme to vyřešili opět bezplatně (standardně by jsme ale měli platit za zábor).“ Charakteristika realizačního týmu: „Realizační tým je celkem malý. Já mám na starosti prakticky veškerou přípravu (granty, propagace, shánění muzikantů, organizace, komunikace s městem a veřejnostíapod.), během festivalu mě pomáhají kolegové z naší neziskovky (roznos letáků, organizace míst, apod.), plus mám k dispozici na naše EVS dobrovolníky.“ 92
ČAS VYSTOUPENÍ Časy vystoupení (jsou přesně dané nebo jsou jen dána časová rozmení, kdy mohou
umělci
vystoupit?):
„Festival loni probíhal ve dvou dnech po 4h, letos jsme to po lonské zkušenosti zkrátili na 2x 3h. Snažím se, aby uskupení či muzikant hrál s drobnými přestávkami opravdu po dobu festivalu, ale po dohodě jsme třeba měli místo, kde se střídali po 30minutách. Takže hlavně záleží na muzikantech a my se to snažíme nějak zorganizovat. Místa určujeme my, z důvodu záboru a hlavně z důvodu programu a snadnější organizace, takto můžeme návštěvníky snadno informovat kde co uvidí, není ale problém když příjde nějaký muzikant mimo program aby hrál prakticky kdekoliv a loni jsme například objevili muzikanty, kteří se jen tak přidali k našim a hráli na nových místech. Jinak místa stanovujeme po dohodě s kapelami, protože zásadní je aby to bavilo tu kapelu. Na tom se pak dá stavět. Když kapelám nedáme v tomto dostatek volnosti, bojím se že by to ztratilo atmosféru pouličního umění. Toto se snažíme hodně citlivě balancovat. Místo pokud je kapela nespokojená, měníme operativně i během festivalu (zatím jsme to řešili jen jednou)“ ODMĚŇOVÁNÍ UMĚLCŮ Jsou umělci honorovaní? „Dle dohody. Celkem pravidlem je proplacení cestaku a pokud se jedná o hodně kvalitního muzikanta,či někoho kdo odehraje třeba 100% času (2 dny), tak i nějakou stovku navíc.)“ Proplácí se umělcům cestovní náhrady, jídlo, případně ubytování? „Cesťák ano, jídlo (vždy večeře), ubytování ne (v omezené míře zajišťujeme u nás doma)“ Mohou umělci prodávat merchandise? „Ano, ale bez textové upoutávky (zábor pro reklamu, je řádově cenově jinde)“ TECHNICKÝ SUPPORT Je k dispozici, zvukař, osvětlovač, technik, nebo je vše v modelu „Udělej si sám“? „Udělej si sám“, zajištujeme ale elektriku (městské přípojky, restaurace, prodlužovačky, apod.)“
93
Plzeň – Pilsen busking fest Za organizátory plzeňského Busking festu odpovídal Jan Šinko, jeden ze dvou hlavních organizátorů festivalu Pilsen busking fest. ZÁKLADNÍ INFORMACE Obecné informace a historie festivalu „Festival měl loni svůj první, testovací ročník – 2014. Proč? Protože klasických festivalů je tisíce a přišlo nám to jako v Čechách neokoukaný nápad, který musíme zkusit. Nyní plánujeme další ročník v Září 2015, který chceme cca 2x zvětšit a trošku se roztáhnout po Plzni. Návrhů a možností do budoucna je nekonečno, nějaké vize jsou, ale nerad bych se zatím rozepisoval“ Problematika povolení „Město Plzeň nám víceméně bez problémů udělilo zábory. Pomohl i patronát od EHMK, ten dal festivalu větší důležitost a záruku kvality.“ Charakteristika realizačního týmu „Tvoří se. Zatím jsme 3 hlavní organizátoři a postupně doplňujeme tým o šikovné a schopné lidi se stejným přístupem k věci a životu. Jinak loni jsme byli také 3 hlavní – jeden technik, jeden dramaturg a jeden přes byrokracii atd.. Plus pár kámošů na pomoc, ale víceméně jsme to utáhli ve 3. Šílený co? Ano, bylo.“ ČASY VYSTOUPENÍ Časy vystoupení (jsou přesně dané nebo jsou jen dána časová rozmezí, kdy mohou umělci vystoupit? „Oboje, na podiu během večerního programu byl čas daný a při vystoupení na ulici bylo dáno časové rozpětí – např. 2 hodiny. Ale to vše záleží na počtu vystupujících, jejich možnostech, atd…“ MÍSTA HRANÍ Jsou místa pro produkci vymezená a kolik jich je? Je v místech produkce omezená doprava? „Místa jsme museli konkrétně vyznačit, ale nějaká tolerance tam vždy musí být. buskpointy jsou v ulicích, kde nejezdí doprava (standardně).“
94
Je možné se v průběhu festivalu na místech střídat dle libosti nebo jsou místa i časy pevně stanoveny pořadateli? „Program byl víceméně jasně stanovený aby lidé mohli vědět kde a kdy kdo vystupuje. V průběhu festivalu se ale měnilo relativně dost věcí – to si myslím, že je specifikum buskingu – spontálnost i v plánování.“ ODMĚŇOVÁNÍ UMĚLCŮ Jsou umělci honorovaní? „Umělec dostal honorář, který si vyhrál na ulici do klobouku, plus speciální hosté dostali cesťák. Náš rozpočet nám nic víc neumožňoval. Busking fest nelze brát na roveň ostatním festivalům, chceme to mít více jako kemp pro muzikanty než dobrou štaci za jistý peníze.“ Proplácí se umělcům cestovní náhrady, jídlo, případně ubytování? „Jídlo a ubytování jsme všem zajistili, cestovné jen někomu, kdo si např. nemohl vydělat na ulici a byl pro nás zajímavým oživením programu.“ TECHNICKÝ SUPPORT Je možno hrát amplifikovaně, nebo pouze akusticky? „Na ulici akusticky, nebo pomocí kombo boxů na baterky. Na podium dle kapely / vystupujícího / divadla.“ Je k dispozici zvukař, osvětlovač, technik, nebo je vše v modelu „Udělej si sám“? „Měli jsme klasické základní vybavení – PA, dva odposlechy, satelity, kabely, mikrofony, stojany“
95