Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území identifikace nároků a přínosů

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území – identifikace nároků a přínosů

A3 Ověření potenciálu zařízení na vodní cestě - stanoviska dotčených obcí

CityPlan spol. s r.o. Jindřišská 17, Praha 1 tel: 221 184 304 říjen 2004-červen 2005

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území – identifikace nároků a přínosů

Zhotovitel:

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel.: 221 184 304, 221 184 306, fax: 224 922 072 [email protected], www.cityplan.cz V Praze, říjen 2004 – červen 2005 Zpracoval: Ing. Jiří Landa Ing. Lubomír Tříska Ing. Petra Novotná

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

[email protected], www.cityplan.cz

A3: Ověření potenciálu zařízení na vodní cestě – stanoviska dotčených obcí

2



Obsah: 1.

ÚVOD __________________________________________________________ 4 1.1. DOSAVADNÍ PRÁCE ..........................................................................................................4 1.2. PŘEDMĚT ÚKOLU..............................................................................................................5 1.3. LEGISLATIVA .....................................................................................................................7 1.3.1. Výzkum pro potřeby regionů .....................................................................................7 1.3.2. Omezující limity...........................................................................................................7 1.3.3. Výběr platné legislativy ............................................................................................11

2.

LODNÍ DOPRAVA _______________________________________________ 17 2.1. ZPŮSOBY PLAVBY ..........................................................................................................17 2.2. LINKOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA NA VLTAVĚ ...................................................................18 2.3. NĚKOLIK PRAKTICKÝCH RAD .......................................................................................20

3.

BAŤŮV KANÁL__________________________________________________ 22 3.1. HISTORIE A VYUŽITÍ........................................................................................................22 3.2. PLAVEBNÍ TRASA............................................................................................................24 3.2.1. Plavební úseky ..........................................................................................................24 3.2.2. Plavební komory .......................................................................................................25 3.3. STRUČNÉ SHRNUTÍ.........................................................................................................29

4.

ÚZEMNÍ SOUVISLOSTI ___________________________________________ 30 4.1. ZÁKONNÉ ROZDĚLENÍ REPUBLIKY..............................................................................30 4.2. DOTČENÉ ÚZEMÍ .............................................................................................................32

5.

ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ CESTĚ ______________________________________ 34 5.1. PŘÍSTAVIŠTĚ SLAPY - HNĚVKOVICE............................................................................34 5.2. ZÁZEMÍ..............................................................................................................................38

6.

STANOVISKA DOTČENÝCH OBCÍ __________________________________ 44 6.1. ZPŮSOB PRŮZKUMU.......................................................................................................44 6.2. STANOVISKA DOTČENÝCH OBCÍ..................................................................................44

7.

ZÁVĚR ________________________________________________________ 47

8.

SEZNAM PODKLADŮ ____________________________________________ 49

9.

PŘÍLOHY_______________________________________________________ 50

3



1. ÚVOD 1.1. DOSAVADNÍ PRÁCE ilustrační obrázek

V našem projektu se zabýváme splavností Vltavy v úseku Nové Třebenice – České Budějovice (jako posledním místem průzkumu jsme zvolili přístaviště). Navíc jsme zahrnuli vodní dílo Štěchovice, jako poslední splavnou překážku na Vltavě, tedy jako spojení mezi splavněným a nesplavněným tokem. Po překonání tohoto vodního díla se dostává lodní doprava až pod hráz Slapy, kde ovšem končí z důvodu nedokončeného plavebního zařízení. Úsek od ústí Vltavy do Labe po Třebenice, tedy od řkm 0,00 – 91,50, je klasifikován jako třída IV s parametry plavebních zařízení 110 x 10,6 x 1,8 (1,6)m. Podrobnostem o současném stavu jednotlivých vodních děl, jejich plavebních zařízení a předpokládaným dokončovacím pracím jsme se věnovali v příslušné části A1.

Následně zpracovávaná byla část A4, která shrnuje omezující parametry pro plavidla vhodná k provozu na splavněné vodní cestě, která budou sloužit soukromým účelům. Nevěnovali jsme se tedy lodím pro linkovou osobní dopravu. Většinou jsme čerpali ze zahraničních zdrojů a v závěru jsme uvedli několik zástupců lodí, které bude možné ilustrační obrázek využívat. Jednalo se jak o lodě nevhodné k pobytu (malé motorové čluny, bez ubytovacích prostor) tak lodě s ubytovací kapacitou (jachty, hauseboaty apod.). V této části se nesnažíme určovat „módu“ na Vltavě, ale přiblížit alespoň typy lodí, které budou vhodné pro pohodlnou a bezpečnou rekreační plavbu. Pro potencionální „plavce“ se nabízí možnost nejen sériově vyráběných lodí různých typů, kapacity, kvality i luxusních jachet a plavidel, ale je také možnost výroby plavidel na zakázku. I v ČR existuje několik výrobců, kteří postaví loď přesně podle konkrétního přání zákazníka. V obou uvedených částech jsme se také zabývali platnou legislativou, která vymezuje pravidla jak ve splavnosti a např. kategorizaci vodních cest, tak také pravidla pro stavbu a provoz plavidel různého druhu. Věnovali jsme se zákonům a vyhláškám, které se týkaly konkrétní náplně částí díla. Utvořili jsme tak rámcový legislativní přehled jednotlivých oblastí vodní dopravy a provozu na vodních cestách. Také v následujících částech, tam kde je to vhodné a považujeme za nutné, uvádíme výtahy z platné legislativy, tak abychom i zákonně podložili některá svá tvrzení a upozornili na fakta, která je nutné dodržovat a řídit se jimi. Uvedené dvě části jsou v současné době dokončené a zároveň jsou rozpracovány následující aktivity. 4



Část A2 má prověřit potenciál území podél vodní cesty, se zaměřením na kulturní a historické zajímavosti, přírodní atraktivity a napojení na dopravní ilustrační obrázek infrastrukturu. Poslední bod jsme rozdělili na pěší (dosah 3 hodiny – 15km), cyklistickou dopravu (dosah 2 hodiny – 20km) a autobusovou dopravu (dosah 0,5 hodiny – 35km). Tok Vltavy jsme pro účely této části rozdělili do několika oblastních celků, ve kterých je zahrnuto několik zařízení (přístavišť, kotvišť atd.). Důvodem jsou vzdálenosti jednotlivých zařízení většinou nepřesahující 5km. Taková podrobnost je nejen nedůležitá, ale také by zapříčinila nepřehlednost jednotlivě sledovaných atraktivit a jejich časté překrývání. Území jsme proto nejčastěji rozdělovali „od mostu k mostu“, tedy možnostem přechodu přes Vltavu. Sledované území tak zahrnulo oba říční břehy současně. Samostatnou částí, která je spíše porovnávacím materiálem je část A5 zabývající se zahraničními zkušenostmi s rekreační vodní dopravou, které jsme získali jak z podkladů tak z osobní návštěvy. Mapovali jsme situaci v Belgii, Francii, Velké Británii a Nizozemí. Provedli jsme rozsáhlý sběr dat a informací, ze kterých vycházíme při zpracovávání dalších poznatků. Také se zaměřujeme na náklady s provozem vodní cesty, na poplatky a podobně. Poslední část A6 je shrnující a jejím výsledkem je zhodnocení celého projektu se zaměřením na investiční a provozní nároky a na dlouhodobé přínosy pro zahrnuté území. Vzhledem k nedokončenosti předchozích dílčích částí, není tato ještě dokončena, ale je již rozpracována a shrnujeme data a informace k závěrečnému vyhodnocení.

1.2. PŘEDMĚT ÚKOLU Vodní plochy a toky jsou zvláštní a ojedinělé svým postavením v přírodě, tvoří zvláštní ekosystémy a jejich narušení by mělo často nenapravitelné následky. Proto je třeba nejen při plavbě, ale také při kotvení splňovat podmínky a dodržovat pravidla, které jsou obsažena v platné legislativě (té se věnujeme v následující kapitole) a bezesporu korespondují se slušným chováním. Jinak řečeno, musí být dodržována pravidla pro dostatečnou ochranu životního prostředí, ochranu vod, podmínky pro manipulaci s odpady a to všech kategorií (nebezpečné, bioodpady apod.), nesmí docházet k únikům pohonných hmot a jiných látek, které by jakkoli ohrožovali oblast, kde je zařízení umístěno atd. Dalo by se říci, že se každý člověk musí řídit základními morálními zásadami, avšak bohužel většina lidí se tak nechová a to má pro přírodu často nezvratné následky. Tento problém musí být řešen zvlášť za předpokládaného navýšení počtu turistů. Jako odstrašující příklad můžeme uvést chování některých vodáků (posádek kajaků a dalších malých plavidel, bez motorového pohonu), kteří nechají tábořiště ve stavu smetiště. Je třeba si uvědomovat, že místa, kde kotví lodě a kde mohou posádky vystoupit na břeh, nejsou jen pro ně a nejsou určeny k vykládání odpadů z lodí. Slouží i jiným turistům a vytváří neopakovatelný ráz krajiny. Také stimulují další potenciální zájemce o rekreační plavbu, často i z řad zahraničních turistů. I k tomu je třeba přihlížet. 5



Splavnění Vltavy pro rekreační dopravu by mělo jedinečnou výhodu v nepřítomnosti nákladních lodí velkých rozměrů. I tento fakt by utvářel styl plavby a její romantičnost a klid by nebyly narušeny těžkým lodním provozem, který často velice znečišťuje vodu i okolí. Ve zpracovaném textu se budeme věnovat známým a přístupným přístavištím a kotvištím na trase Nové Třebenice – České Budějovice. V současné době však dostatek kotvišť a přístavišť můžeme najít na velkých vodních plochách Slap a Orlíka případně až do Týna nad Vltavou. Další úsek Vltavy, prakticky až do Českých Budějovic je nedostatečně nebo vůbec opatřen takovým zařízením. V místech, kde je v současné době provozováno pouze vodáctví (plavba malými „sportovními“ plavidly) prakticky neexistují oficiální místa pro kotvení nebo úvaz lodí. Jsou zde pouze tábořiště, nebo možnosti výstupu z plavidel. Průběžná plavba je v současnosti možná k vodnímu dílu Hněvkovice. Úsek od Hněvkovic po České Budějovice je nevhodný pro plavbu lodí do 300t. Při zpracovávání projektu nám byl poskytnut podklad, kde se zástupci jihočeského kraje zasazují o realizaci splavnění Vltavy od Hněvkovic po České Budějovice (jedná se o práci prezentovanou zástupci jihočeského kraje). V takovém případě by byla možnost plout např. k Hluboké nad Vltavou, která je významným historickým místem. Splavnění tohoto úseku je blízké realizaci. Bylo provedeno několik studií i projektů s výpočty předpokládaných nákladů. Na začátku prací na této části projektu jsme museli zhodnotit podkladové materiály, které jsme měli k dispozici. Jednalo se hlavně o mapové podklady a ilustrační obrázek schémata plavebních cest. Vybírali jsme díla veřejně přístupná, tedy taková, která budou vhodná pro potencionální vodní turisty. Jedním z běžných zdrojů informací jsou internetové stránky. Zde se nabízí množství podkladů i mapových, ovšem často nekorespondují se skutečností a jsou různého stáří. Zvlášť po povodních v roce 2002 se některá zázemí změnila, nebo byla vůbec zrušena a nepoužívají se. Naopak např. pro kotvení hausbótů jsou využívány snad všechny zátoky, pokud v nich není vysloveně zakázáno kotvení nebo vyvazování plavidel. Jako nejreálnější a tedy základní výchozí podklad pro naši práci jsme tedy vybrali „Plavební mapu pro rekreační plavbu“, kterou v roce 2004 vydalo ÚAMK – Nautik. tato mapa je nejpodrobnější, uvádí také rekreační zařízení včetně jejich základního vybavení i kontaktů na provozovatele atd. Podle této mapy jsme tedy naplánovali a uskutečňovali průzkumné cesty a pořizovali na nich fotodokumentaci a zpodrobňovali jsme informace. Výsledkem tohoto průzkumu je následující text a přiložená fotodokumentace. Při průzkumu v terénu jsme ústně jednali s majiteli zařízení a zapracovali jsme také jejich informace.

6



1.3. LEGISLATIVA 1.3.1. VÝZKUM PRO POTŘEBY REGIONŮ Jako podpora rekreační plavby je vedle dobře splavněného toku také nutné věnovat značnou pozornost zázemí. Mělo by být i v zájmu obcí a celých regionů podporovat tento rozvoj, který přivede do oblastí nemalé množství turistů a tedy i kapitálu. Jedná se o nezanedbatelnou možnost pro rozvoj malého a středního podnikání, což přispěje ke vzniku pracovních míst a k dalšímu ekonomickému rozvoji, který může být pro některé oblasti klíčový a hlavním přísunem finančních prostředků. Projekt je součástí cílů zpracovávaných v rámci programu „Výzkum pro potřeby regionů“. Tento program byl schválen Ministerstvem pro místní rozvoj ze dne 5. května 2004. Celý program je vyhlášen na období 2004 – 2006 a v jeho rámci bylo vyhlášeno výběrové řízení na zpracování několika dílčích cílů. Jedním z nich je i tento zpracovávaný projekt týkající se splavnění Vltavy a potenciálu okolního území. Hlavním cílem programu je podpořit záměry regionální politiky ČR vycházející ze Strategie regionálního rozvoje ČR schválené usnesením vlády č. 682/2000 a ze zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje a norem a politik Evropské unie včetně mezinárodních závazků. Doposud nebyl v ČR realizován ucelený program pro potřeby výkonu místní a regionální správy, jak je tomu v některých ostatních evropských zemích. Takovou zemí s dlouho zkušeností s fungováním místní správy je Velká Británie, kde existuje tradice výzkumu fungování regionálních správ. Naopak Slovensko nepodporuje výzkum v rámci regionů vůbec, což vede k nemalým problémům v celkovém rozvoji oblasti. Tato situace se postupně v různých zemích mění a každá si bere za cíl celkový rozvoj vycházející z dostatečného rozvoje i malých správních území. Celým programem se prolíná několik důležitých pojmů, které jsou podstatné i pro pochopení fungování a principů regionálního rozvoje: -

regionální a místní správa – orgány krajů a obcí, poradní a iniciativní orgány

-

management regionální a místní správy – vedoucí zaměstnanci krajů a obcí

-

deprimující zóny – oblasti, které ztratily svou funkci nebo jsou nedostatečně využívané.

1.3.2. OMEZUJÍCÍ LIMITY Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj je k nahlédnutí seznam tzv. omezujících limitů včetně jejich odůvodnění a právních předpisů, které tento limit legislativně opatřují. Jde tedy o seznam práv a povinností a dalších předpokladů spíš z hlediska provozovatelů a správců staveb na vodních cestách, než z hlediska plavidel a samotné plavby po vodní cestě. Avšak kvalitní a zákonem schválené zázemí je bezpodmínečně nutné ke kvalitní plavbě i bezpečnému stání nebo kotvení plavidel. Považujeme tento způsob vymezení některých pojmů a jejich legislativní opatření 7



za velice výhodný a přehledný. Uvedeme si tedy bodově některé tyto limity a jejich určení. Další kapitola je věnována základním právním předpisům, které vycházejí z omezujících pravidel a dále je specifikují. Tomuto tématu se věnujeme pouze okrajově, protože legislativa týkající se vodní dopravy a provozu na vodních cestách je poměrně obsáhlá a její podrobný rozbor není předmětem našeho úkolu, proto si uvádíme jen prvky týkající se našeho tématu. 1. Zřizování staveb na vodní cestě a. důvodem je zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách b. stavby na sledované vodní cestě lze zřizovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených ve správním řízení c. součástí vodní cesty (kromě bodů již uvedených v předchozích částech projektu, podle toho ke které kapitole se vztahovaly) jsou: -

opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě

-

pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební znaky na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty

-

vodní části, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů

-

vyvazovací a vodicí zařízení (kotevní bóje, úvazová zařízení apod.)

-

pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť

-

zařízení k vybírání plavebních poplatků

-

velíny

d. Státní plavební správa je plavebním úřadem 2. Zřizování přístavu na vodní cestě a. důvodem je zabezpečení plavebně provozních podmínek na vodních cestách b. přístav lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených c. přístav je tvořen vodní částí a pozemní částí, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, vystrojování, zásobování a stání plavidel u nábřeží k těmto účelům upraveného d. provoz v přístavu se řídí podmínkami plavebního provozu, které určují povinnosti vůdce plavidla, člena posádky a provozovatele přístavu při vplutí, rozmístění a stání plavidel v přístavu, jakož i při zvláštních událostech, kterými jsou velká voda, požár a zámraza e. provozovatel přístavu je kromě jiného (uvedeno v příslušném zákoně) povinen vyznačit vodní část přístavu, který není určen k veřejnému užívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu 3. Zřízení vrakoviště provozovatelem přístavu v přístavu 8



a. důvodem je zabezpečení ochrany vody ve vodním toku a přírody, koordinace odpadového hospodářství v území a zabezpečení plavebně provozních podmínek na vodních cestách b. provozovatel přístavu může zřídit v přístavu vrakoviště plavidel jen na základě povolení plavebního úřadu a za podmínek stanovených příslušným vodohospodářským orgánem, orgánem ochrany přírody a orgánem státní správy v odpadovém hospodářství c. navíc k „vodním zákonům“ je zde citován zákon ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 4. Rozměry určujících objektů a.

důvodem je zabezpečení plynulosti a bezpečné plavby na vodních tocích a umělých kanálech

b.

o přesných parametrech určujících objektů (plavební dráha a plavební komora) jsme se zmiňovali v příslušné části projektu, která se týkala vodních děl a jejich současných i požadovaných parametrů

5. Zřizování vývazišť, kotvišť a obratišť a. jedná se o zřizování vývazišť a kotvišť mimo rejdy plavebních komor a přístavů a zřizování obratišť v blízkosti přístavů, překladišť a plavebních zařízení b. důvodem je zabezpečení plynulosti a bezpečné plavby na vodních tocích a umělých kanálech c. v blízkosti přístavů, překladišť a plavebních zařízení je nutno zřídit obratiště plavidel d. vývaziště nebo kotviště musí umožnit stání nejméně tří návrhových plavidel a jejich vzdálenost nesmí přesahovat 8km

ilustrační obrázek

e. je zde nutné vycházet z platné klasifikace vnitrozemských vodních cest, kterou jsme také uvedli v předchozích materiálech f.

na vodní cestě dopravně významné jsou mimo rejdy plavebních komor zřizována vývaziště s možností vyvázat loď ke břehu nebo kotviště k zakotvení lodi mimo plavební dráhu

6. Křížení vodních cest a. jedná se o křížení vodních cest pozemními komunikacemi, dráhami, elektrickým vedením, spojovacím vedením, plynovým potrubím, vodovodním potrubím a produktovody

9



b. veškerá zařízení křižující vodní cestu a to při stavbě i při jejich rekonstrukci musí přesně splňovat určitá pravidla stanovující jejich polohu i uložení a tvar (mostní plavební otvor)


c. elektrická vzdušná vedení nesmějí být vedena přes objekt zdymadla nebo v jeho blízkosti a jsou-li vedena přes vodní cestu, musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy pro radarovou navigaci na vodní cestě. d. nad vodní cestou dopravně významnou pro plavidla o nosnosti do 300t smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 4,0m, lanové dráhy, sdělovací vedení a potrubí smějí být umístěna nejméně 10,0m nad nejvyšší plavební hladinou, elektrická vedení do napětí 110kV nejméně 12m nad nejvyšší plavební hladinou. 7. Křížení vodní cesty přívozem a. horní vodič přívozu na dopravně významné vodní cestě musí být nejméně 12,0m nad nejvyšší plavební hladinou, na účelové vodní cestě nejméně 5,0m b. spodní vodič přívozu musí být v každém případě označen 8. Zákaz plavby na povrchových vodách a. důvodem je ochrana povrchových vod před případným znečištěním plavbou b. na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána c. podrobnosti k tomuto tématu jsme vybrali již v části A1 týkající se stávajícího stavu vodního toku a vodních děl (vyhláška MDS č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě) d. zkráceně můžeme uvést, že povrchové vody lze užívat k plavbě plavidlem se spalovacím motorem, jestliže je -

jako palivo použit bezolovnatý benzin, nafta nebo plyn

-

k mazání dvoudobého spalovacího motoru použit olej, který je označen výrobcem jako olej nepoškozující životní prostředí

e. ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl

10



1.3.3. VÝBĚR PLATNÉ LEGISLATIVY1 Zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě ze dne 25. května 1995 v platném znění. Některým pasážím tohoto zákona jsme se věnovali v již zpracovaných částech projektu. O přístavech a provozu v nich jsme se zmínili v předchozí kapitole. §8 vymezuje pojem veřejný přístav a způsob jeho užívání a to takto: veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu. To se nevztahuje na plavidlo naložené nebezpečnými věcmi, který smí užívat tento přístav pouze na základě zvláštního povolení plavebního úřadu a podle jeho podmínek. Pokud provozovatel plavidla jakkoli nesplňuje stanovené podmínky ve veřejném přístavu může být plavebním úřadem nařízeno odstranění takového plavidla z přístavu na náklady provozovatele plavidla. Vyhláška MD č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Součástí této vyhlášky jsou plavebně provozní podmínky vodních cest, které doplňují §3 odst. 1 výše uvedeného zákona (114/1995 Sb.). Je zde uvedeno, že na dopravně významné vodní cestě jsou mimo rejdy plavebních komor zřizována vývaziště s možností vyvázat loď k břehu nebo kotviště k zakotvení lodi mimo plavební dráhu. Obě zařízení musí umožnit stání nejméně tří plavidel odpovídajících rozměrů (podle klasifikační třídy vodní cesty) a jejich vzdálenost nesmí přesahovat 8km. V blízkosti přístavů, překladišť a plavebních zařízení je nutno zřídit obratiště plavidel. Podmínky plavebního provozu v přístavech jsou doplňující k §6 odst. 3 výše uvedeného zákona (114/1995 Sb.). Tyto podmínky tvoří rozsáhlou část vyhlášky, upravují provoz v přístavech a veřejných přístavech. Uvedeme si opět jen několik základních bodů:

1

-

plavidla musí před vplutím do přístavu plout takovou rychlostí, aby neohrožovala ostatní plavidla nebo nepoškozovala břehy

-

stání ve vjezdu do přístavu je zakázáno

-

před vplutím se musí plavidlo ohlašovat zvukovými signály, které jsou určeny Řádem plavební bezpečnosti, o kterém se zmíníme v následujícím textu

-

nesmí se přistávat k plavidlům s nebezpečným nákladem

-

posádky jednotlivých plavidel si musí vzájemně pomáhat při přistávání a odplouvání, jakož i při přemisťování plavidel

Následující informace jsou čerpány z příslušných platných zákonů a vyhlášek vydaných v ČR. 11



-

provozovatel vodní části přístavu zajišťuje jeho bezpečnost, dostatečné plavební značení apod.

-

údržbu a opravy pozemní části přístavu zajišťuje její vlastník nebo správce

-

provozovatel pozemní části musí vhodným a viditelným způsobem zveřejnit základní pravidla provozu přístavu (počet míst k vyvázání plavidel, stanovení místa pro manipulaci s nebezpečným materiálem, místo a podmínky pro ukládání odpadů, místo a podmínky pro odběr vody a elektrického proudu, ostatní služby pro posádky plavidel apod.)

-

plavidla musí být bezpečně přivázána

-

při stání plavidla nesmí žádné předměty přesahovat přes okraj plavidla

-

plavidla u břehu musí mít bezpečný a v noci osvětlený přechod na břeh

-

plavidlo manévrující v přístavu musí mít úplnou posádku

Několik paragrafů je věnováno provozu ve veřejných přístavech: -

plavidlo může vplout do veřejného přístavu nebrání-li tomu bezpečnostní, hygienické a protiepidemické nebo celní předpisy

-

dlouhodobé stání plavidel je zde umožněno pouze u stálých stanovišť určených provozovatelem pozemní části přístavu

-

vůdce plavidla musí před vplutím do přístavu plavidlo přihlásit a při odplutí odhlásit u provozovatele pozemní části, pokud se připlutí i odplutí uskuteční do 24 hodin, může být přihlášení a odhlášení provedeno současně. Toto hlášení se podává písemně s uvedením požadovaných informací (nosnost, druh plavidla, parametry apod.)

Přístavy a veřejné přístavy nejsou přímo na námi sledovaném úseku vodní cesty, avšak vzhledem ke snaze sjednocení a celkové koordinace provozu na vodních cestách v ČR, k čemuž má také náš projekt přispět, je i uvedení některých důležitých informací nezbytné. V zákonech a vyhláškách týkajících se vody, vodního hospodářství, vodních děl apod. je často odkaz na tzv. vodní zákon tedy zákon č. 254/2001 Sb. o vodách. Stručně řečeno je účelem tohoto zákona chránit povrchové a podzemní vody a stanovit podmínky pro jejich využívání. Konkrétně se zákon zabývá vymezením pojmů vodní toky, pozemky vodního toku, majiteli a správci včetně jejich práv a povinností, dále se zabývá ochrannou vodních toků, vodních děl, protipovodňovou ochranou, poplatky atd. Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách byl vydán vyhláškou č. 344/1991 Sb. federálním ministerstvem dopravy a je přílohou této vyhlášky. Řád slouží k zajištění bezpečnosti a plynulosti na vnitrozemských vodních cestách. Je to velice rozsáhlé a důležité

12



legislativní opatření, proto vybereme jen několik bodů, které se vztahují k námi zpracovávanému tématu: -

řádem se řídí všechna plavidla na našich vnitrozemských vodních cestách bez rozdílu jejich evidence

-

v úvodu je uvedeno několik základních pojmů, které jsme uvedli v příslušných částech projektu

-

dále jsou uvedeny způsoby signalizace a to jak světelné tak zvukové, pravidla jejich používání, nutné vybavení plavidel těmito signalizačními prvky atd.

-

řád také upravuje povinnosti vůdců a posádky plavidel

-

kromě akceptování parametrů vodní cesty udává další povinnosti, které musí splňovat využívané plavidlo včetně přepravy nebezpečného nákladu

-

zvláštní článek je věnován ochraně plavebních znaků ne vodní cestě, které nesmí být využívané k vyvazování a nesmí být přemísťovány, poškozovány apod.

-

řád také upravuje situace jako ztroskotání plavidla, jeho porucha, znepřístupnění plavební dráhy apod.

-

hlava 2 se věnuje poznávacím znakům plavidel, ponorové stupnici na plavidlech a cejchování plavidel

-

hlava 3 upravuje optickou signalizaci plavidel, vybavení plavidel zařízeními na optickou signalizaci i její používání a to za dne i v noci

-

podobně jako hlava 3 se hlava 4 zabývá zvukovými signály plavidel a radiofonickým spojením

-

hlava 5 upravuje signální znaky a znakování vodní cesty. Součástí řádu je příloha 7, kde jsou určeny znaky zákazů, příkazů, omezení, doporučení, informační i doplňkové a je v ní uveden význam těchto znaků. Ve zvláštním odstavci se k tomuto tématu ještě vrátíme, abychom si uvedli konkrétní znaky týkající se zařízení na vodní cestě

-

hlava 6 udává pravidla samotné plavby, tedy pravidla míjení, potkávání, křížení směrů plavby a předjíždění, pravidla pro plavbu přes jezy a plavbu v plavebních komorách

-

hlava 7 upravuje pravidla pro stání. -

plavidla musí vybírat místa ke stání co nejblíže ke břehu jak jim dovoluje jejich ponor, tak aby nepřekážela plynulému provozu a musí být ukotvena nebo vyvázána tak, aby samovolně nemohla změnit svoji polohu a ohrozit tak bezpečný a plynulý provoz na vodě. Jak jsme v praxi potvrdili, nejvhodnější a nejvyužívanější jsou v takovém případě zátoky. 13



-

je zde také vymezeno, kde je plavidlům zakázáno stání: - kde je stání obecně zakázáno - kde je stání zakázáno SPS - v úsecích označených signálním znakem A.5, A.5.1 - pod mosty a vedením vysokého napětí - v úžinách - v plavebních trasách přívozů - v místech obratišť označených znakem E.8

-

stání na kotvě - je zakázáno v místech obecného zákazu a v úsecích označených znakem A.6

-

vyvazování - plavidla se nesmí vyvazovat u břehů kde je to obecně zakázáno nebo kde je signální znak A.7 - při vyvazování je zakázáno využívat stromy, zábradlí, sloupy, pilíře, patníky, žebříky, svodidla atd.

-

v místech stání musí být plavidla těsně vedle sebe počínaje od břehu do vodní cesty

-

v místech stání označených signálními znaky je stání povoleno jen plavidlům vyznačeným ve znaku a jen na té straně vodní cesty, kde je znak umístěn

-

hlava 8 je věnována ozbrojeným silám a jejich plavidlům

-

hlava 9 obsahuje doplňující předpisy pro vodní cesty ČR

Jak jsme se již zmínili, je součástí Řádu plavební bezpečnosti příloha 7, kde jsou zmíněny základní signální znaky a stručně jejich význam. Uvedeme si jen ty, které se týkají plavidel v klidu: -

A – zákazové signální znaky - A.5 – zákaz stání – na kotvě nebo vyvazování u břehu

-

A.5.1 – zákaz stání plavidel v šířce vyznačené na signálním znaku – počítáno od znaku

-

A.6 – zákaz kotvení, vlečení kotev, lan a řetězů

-

A.7 – zákaz vyvazování ke břehu

-

A.19 – zákaz spouštění plavidel na vodu

-

B - příkazové signální znaky

-

C – omezující signální znaky

-

D – doporučující signální znaky 14



-

E – upozorňující signální znaky - E.5 – povolené stání - na kotvě nebo vyvazování u břehu

-

E.5.1 – stání povoleno v šířce uvedené na znaku v metrech

-

E.5.2 – stání povoleno v šířce pásma, vymezené dvěma vzdálenostmi vyznačenými na signálním znaku v metrech

-

E.5.3 – maximální počet plavidel, která smějí stát těsně vedle sebe

-

E.5.8 až E.5.11 – místo vyhrazené pro stání plavidel, mimo plavidel určených k plavbě tlačením

-

E.5.12 až E.5.15 – místo vyhrazené pro stání všech plavidel, která nemusí nést osvětlení podle uvedených článků řádu

-

E.6 – povolené kotvení, vlečení kotev, lan nebo řetězů

-

E.7 - povolené vyvazování u břehu

-

E.7.1 – povolené stání za účelem naložení nebo vyložení vozidla

-

E.13 – místo odběru pitné vody

-

E.14 – telefonní stanice

-

E.22 – doporučené místo ke spouštění plavidel na vodu

Plavební vyhláška č. 3/2003 SPS ze dne 14.11.2003 se týká proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě. Pravidla jsou dána Státní plavební správou podle § 22 zákona č. 114/1995 Sb. a ve smyslu Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách ČR. Tato vyhláška má několik článků, z nichž vybereme pouze údaje týkající se Vltavy. -

zdvihadlo Orlík je v provozu v období od 1.5. do 30.9. každoročně, vždy v pondělí, v pátek a v sobotu; provozní doba je od 8.00 do 17.00 hodin

15



-

plavební komora Kamýk nad Vltavou je v provozu od 1.5. do 30.9. každoročně, vždy v pondělí, v pátek a v sobotu; provozní doba od 8.00 do 16.00 hodin; zde je možné mimo uvedené dny proplavovat malá plavidla společně s plavidly osobní lodní dopravy, která plují podle jízdního řádu

-

vlek Slapy v provozu od 1.5. do 30.9. každoročně, vždy v pondělí, v pátek a v sobotu; provozní doba od 8.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 17.00 hodin

-

malá plavidla lze (ve smyslu ustanovení Řádu plavební bezpečnosti) proplavit v menší


skupině nebo samostatně, není-li předpoklad, že do dvou hodin připluje další plavidlo, které by mohlo být proplaveno současně

16



2. LODNÍ DOPRAVA 2.1. ZPŮSOBY PLAVBY Využívat jakoukoli vodní cestu k plavbě lze několika způsoby. Základním rozdělením může být nákladní a osobní doprava. My se věnujeme osobní dopravě, kterou můžeme dále obecně rozdělit na linkovou osobní dopravu jako součást dopravní obslužnosti a na dopravu rekreační. V našich podmínkách není vodní doprava využívaná jako běžná doprava např. do zaměstnání nebo do škol a ani není předpoklad, že by takového významu v nejbližší době dosáhla. Existuje však několik možností jak využívat vodní cestu k rekreaci: -

použití vlastního plavidla

-

vypůjčení plavidla

-

tzv. organizované plavby, tedy zajištění plavidla pro několik osob, např. firemní párty, svatba atd.

-

tzv. linková doprava, tedy podobně jako u ostatních prostředků hromadné dopravy, je možné zakoupit si lístek a po přesně stanovené trase absolvovat určitou


cestu. Jak jsme však již uvedli, v našich podmínkách není taková doprava součástí dopravní obslužnosti a slouží pouze k rekreaci nebo jako výletní plavba. Každý tento způsob má své kladné i záporné stránky. Asi nejpohodlnější, pasažér není omezen plány jiných cestujících nebo jízdním řádem, má také určité pohodlí svým způsobem vybavené lodi atd., tyto přednosti má vlastní plavidlo. Tento způsob je však nejnákladnější. Samotné zakoupení lodi je i několikasettisícová položka a samotný provoz také není nejlevnější. Prakticky jediným omezením jsou určená místa pro kotvení nebo úvaz a proplouvací hodiny plavebních zařízení, samozřejmě se musí majitel řídit platnou legislativou. Vypůjčení plavidla je záležitost levnější, pokud člověk nehodlá cestovat každý rok delší dobu. Často malé poškození lodi při jejím vrácení je nutné zaplatit. To platí hlavně v zahraničí. Např. v Holandsku nepotřebujeme k půjčení lodi žádné ověření, nebo lodní průkaz, avšak při vrácení se zkoumá každý menší šrám a půjčovna si jej nechá draze zaplatit. U nás zatím platí, že kvalita půjčených lodí často neodpovídá ceně půjčení. I tento způsob však přináší svobodu rozhodnutí, kde kotvit a kde vystoupit na břeh. Specifickým způsobem jsou organizované plavby. Jedná se o ojedinělé akce, kde je zajištěno např. pohoštění, živá hudba apod. Mohou se tak pořádat firemní večírky, velké rodinné akce, svatby apod. Je prakticky neomezená škála nabídek takto trávených chvil na vodě, v tomto případě je snad jediným omezením počasí a vodní stav.

17



Poslední způsob je nejméně pohodlný, ale nejlevnější. Jedná se o linkovou plavbu. Tento způsob má přesně vymezenou dobu provozu, většinou od června do konce září nebo října. Plavba je prováděna na vícemístných lodích, s možností občerstvení. V našich podmínkách bohužel nejsou lodě příliš čisté, občerstvení je často předražené a kvantita často překoná kvalitu. I přesto je tento způsob často vyhledávaný. Vzhledem k nedokončenosti plavebních zařízení na vodních dílech, jsou možnosti souvislé plavby omezené nebo zcela nemožné. Linková plavba je prováděna zvlášť v úseku Praha – Slapy, samotná vodní nádrž Slapy a vodní nádrž Orlík. Plavba je možná až k vodnímu dílu Hněvkovice. Pokud si někdo dopřeje dovolenou na vodě, spustí své plavidlo na některé vodní ploše a tam tráví dovolenou. Přejíždí mezi několika kotvišti, ale většinou neopouští jednu vodní plochu.

2.2. LINKOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA NA VLTAVĚ I když není Vltava splavněná jako souvislý úsek, je na ní prováděno několik linek veřejné lodní dopravy. Asi nejvyhledávanější, zvlášť obyvateli Prahy je linka Praha – Slapy. Nástupním místem je Rašínovo nábřeží v Praze. První most, pod kterým se proplouvá je most Františka Palackého, dále je vlevo vidět známé věže kláštera na Slovanech (Emauzy). Díky výstavbě nábřežních zdí, které měly ochránit město před povodněmi, zanikla vorařská osada Podskalí o níž první zmínka pochází již z roku 1199. Zůstal pouze jediný dům z roku 1561, kde je dnes umístěno muzeum plavby na Vltavě – Na Výtoni. Následujícím ilustrační obrázek mostem je železniční most z roku 1871, tehdy vystavěn jako jednokolejný, od roku 1901 je zdvoukolejněn. Nalevo na vysoké skále je nepřehlédnutelný Vyšehrad. Dnes je pod skalou tunel, ale do roku 1905, kdy byl vystavěn, překonávali obyvatelé tuto překážku přívozem k obci Podolí. Naproti Podolí je 1,7km dlouhý ostrov, Císařská, dříve Královská louka. Ještě několik historických zajímavostí je vidět při proplouvání Prahou, jako kontrastní může vystupovat Barrandovský most spojující dálnice na Brno a Plzeň. První plavební komorou na trase je komora v Modřenech. Její parametry jsou: šířka 12m, délka 190m, loď se zdvihne cca o 2,5m. Jez má tři pole o šířce po 27m. Nalevo můžeme dále vidět zámek v Komořanech, vpravo kostelík sv. Havla atd. Následuje plavební komora Vrané n. Vlt., přehrada byla postavena v letech 19301935. Hráz je 12m vysoká, délka přehrady je 101m a má 4 přelivová pole po 20m. Plavební komora má parametry: šířka 12m, délka 134m, lod se zdvihne o cca 10,5m. Zajímavostí je železniční most po němž vede trať do Dobříše. I když po dobudování Vranské přehrady byl zvýšen o 1,75m, stále je nejnižším na celé trati – jeho podjezdná výška při normálním stavu vody je pouze 4,95m. Za zákrutem vpravo se objeví starobylé městečko Davle, připomínané již v roce 999 jako majetek Ostrovského kláštera a jako městečko od roku 1310. Zajímavý je místní starý železniční most, na kterém bylo natáčeno několik scén z filmu o dobývání mostu přes Rýn u Remagenu za 2. světové války. Při natáčení most dosti utrpěl a tak byl vystavěn nový. Z Davle vychází jedna z nejznámějších českých železničních tratí – Posázavský pacifik. Před obcí Štěchovice je významnou technickou památkou betonový obloukový most s mezilehlou vozovkou z let 19371939. Následuje Štěchovická přehrada z let 1939-1945, kterou jsme již zahrnuli jako součást 18



sledovaného toku Vltavy. Po této přehradě, až k hrázi Slapy je snad nejkrásnější úsek Vltavy s množstvím meandrů, zalesněných kopců v nichž jsou umístěny chatky všeho druhu. Plavba je ukončena při hrázi Slapy. Zde je cca dvouhodinová přestávka a loď pluje zpět do Prahy. Někteří turisté vystupují a vrací se pěšky podél vody úzkou stezkou. Zastávky osobní lodní dopravy Praha – Slapy -

Praha – Rašínovo nábř.

-

Zbraslav

-

Měchenice

-

Davle – Sázava

-

Štěchovice

-

Ztracenka

-

Slapská přehrada – Třebenice


Od Slapské přehrady začíná úsek, jehož podrobné mapování je součástí naší práce. Neuvádíme si zde proto tak přesný popis, jak tomu bylo v případě linky Praha – Slapy, ale uvedeme si pouze zastávky. Jejich podrobný popis, stav a fotodokumentace je náplní další práce v této části projektu. Zastávky osobní lodní dopravy Slapy – Nová Živohošť -

Slapy – přehrada

-

Skalice

-

Rabyně

-

Ždáň

-

Měřín

-

hotel Laguna

-

hotel Stará Živohošť

-

Nová Živohošť

Také přehrada Orlík nabízí svým návštěvníkům zajímavou plavbu osobní lodní dopravou. Je možné si u provozovatele lodní dopravy objednat zvláštní jízdy např. s prohlídkami hradu Orlík, prohlídkou Zvíkova apod., v tom případě záleží na domluvě s provozovatelem a na jeho nabídce, jakou akci si zákazník vybere. Pravidelná linka je provozována na následujících trasách. Zastávky osobní lodní dopravy Orlík – Podskalí -

Orlík – zámek

-

Popelíky

-

Velký Vír

-

Orlík – přehrada

-

Radava

-

Trhovky 19



-

Podskalí

Zastávky osobní lodní dopravy Orlík-zámek – Týn nad Vltavou -

Orlík – zámek

-

Zvíkov – hrad

-

Červená – kostel

-

Červená nad Vltavou

-

Podolsko

-

Olešná

-

Hladná

-

Újezd

-

Kořensko - přehrada

-

soutok Lužnice – Vltava

-

Týn nad Vltavou

Jako nepravidelná osobní lodní doprava je nabízena trasa Týn nad Vltavou – soutok s Lužnicí – Kořensko a zpět Týn nad Vltavou. Jako tzv. „Velký okruh“ je nabízeno Týn nad Vltavou – Kořensko, plavební komora – Újezd – Kořensko – Týn nad Vltavou. Jako smluvní plavby jsou nabízeny Orlík zámek – Zvíkov hrad, přehrada – Orlík zámek, Orlík zámek – Žďákovský most – Velký Vír – Orlík zámek. To vše v obou směrech. Takový pronájem lodi je možné objednat za několik tisíc korun, záleží na okruhu a službách, které si zákazník přeje.

2.3. NĚKOLIK PRAKTICKÝCH RAD Každý „kapitán“, než se pustí na vodní plochu musí znát několik pravidel a řídit se podle nich. Základní pravidla, která musí posádka plavidla respektovat jsou daná zákonem o vnitrozemské plavbě a Řádem plavební bezpečnosti, tedy legislativou, kterou jsme uvedli v předchozí kapitole. Neuškodí však shrnout si předpisy, vyhlášky a zákony do jednoho celku, srozumitelného a použitelného pro každého potencionálního vůdce lodě. V našich vodách nepotřebujeme vůbec nic pokud plujeme lodí do celkové hmotnosti do 1t, máme na lodi motor s výkonem nižším než 4 kW, a nebo je naše plavidlo poháněno plachtou s celkovou plochou do 12 m2. Taková plavidla totiž nepodléhají evidenci. Pokud chceme plout plavidlem o větších parametrech, než jsme nyní uvedli, je nutné mít s sebou povinné doklady. Vůdce plavidla musí mít průkaz způsobilosti k vedení malého plavidla (VMP - platnost není omezena) a plavidlo musí mít platné lodní osvědčení. Držitel průkazu způsobilosti VMP je oprávněn řídit malé plavidlo níže uvedených kategorií na všech vodních cestách ČR: - kategorie MJ – bez vlastního strojního pohonu a bez plachet, nebo s vlastním strojním pohonem do výkonu 20kW - kategorie M – bez vlastního strojního pohonu a bez plachet, nebo s vlastním strojním pohonem - kategorie SJ – bez vlastního strojního pohonu a plachetnice s celkovou plochou plachet do 20 m2 20



-

kategorie S – bez vlastního strojního pohonu a plachetnice

Pokud si plavidlo půjčujeme měli bychom si zkontrolovat některé náležitosti. Např. plavidlo musí být řádně označeno, alespoň evidenčním číslem vysokým 10cm napsaným na trupu lodě poblíž její přídě. Neevidované plavidlo musí mít viditelně jméno a adresu majitele. Právem a na vodních cestách dopravně významných i povinností je nést za plavby na zádi lodě státní vlajku. Vlajka která je špinavá, potrhaná, nebo je na stojící lodi, nebo dokonce lodi vyzvednuté z vody svědčí o neúctě vůdce plavidla k tomuto státnímu symbolu. Je nutné vědět i další způsoby označení lodí, záleží na tom, které použijeme. Např. plavidlo s vlastním strojním pohonem delší než 7m má na co nejvyšším místě bílou vlajku s červeným vodorovným pruhem uprostřed. Plachetnice, která má vedle plachet i strojní pohon nese co nejvýše černý kužel s vrcholem směřujícím dolů. Kromě těchto spíše legislativních záležitostí je dobré stejně jako u auta zkontrolovat i u lodě před jízdou (plavbou) její technický stav, zkontrolovat povinnou výbavu a také dobře natankovat. Čerpacích stanic je u nás opravdu velice málo. Vůdce lodi také odpovídá za posádku. Nesmíme dopustit přetížení lodi, přičemž maximální zatížení najdeme v lodním osvědčení. Nedodržení tohoto pravidla mělo na svědomí již nejeden lidský život. Zejména před delší plavbou by se měl každý kapitán seznámit s celou trasou, vodním stavem a omezeními na trase. Tato omezení lze najít na informačních portálech Státní plavební správy (webové stránky, úřední desky) nebo i telefonickým dotazem. Při samotné plavbě se chováme podobně jako při řízení motorového vozidla. Nejen, že musíme dodržovat pravidla provozu (daná Řádem plavební bezpečnosti), ale také přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty. Toto zejména


platí při potkávání jiných plavidel, proplouvání plavební komorou, při stavebních pracích na řece apod. Stejně jako dopravní značení musíme i na vodě respektovat plavební znaky. Na vodě platí, že větší plavidla než je to naše mají přednost. Pravidlo, které je bohužel někdy nedoceňováno a tedy porušováno je, že plavba po dobu vyhlášení II. nebo dokonce III. stupně povodňové aktivity je zakázána. Po tuto dobu musíme loď co nejrychleji umístit na chráněné místo (přístav, zátoka apod.) a zajistit proti uvolnění. Další pravidlo, které jsme již „nakousli“ se týká znečišťování vody. Předměty na lodi musí být upevněny tak, aby samovolně nepadaly do vody, při naklánění lodi apod. Nelze vylévat do vody mastné splašky z kuchyně, musíme zabránit úniku pohonných hmot při tankování, barev nebo ředidel při opravách apod.

21



3. BAŤŮV KANÁL2 3.1. HISTORIE A VYUŽITÍ Jednou z významných technických zajímavostí v Čechách je právě moravský Baťův kanál. Je ojedinělý v ČR a má několik zajímavých řešení i jeho důvod vzniku je technicky zajímavý. Vzhledem k tomu, že se jedná o vodní dopravu, dnes sloužící turistům a vodním rekreantům, který přispívá k oblibě a objevování území podél této vodní cesty, můžeme ji považovat za jeden z příkladů takového využití vodní cesty vedle zahraničních příkladů, kterým věnujeme zvláštní část celého projektu. Na tomto kanále se nachází několik historicky i technicky zajímavých zařízení, proto ho uvádíme právě na tomto místě. Řeka Morava, procházející celou Moravskou zemí, které také dala své jméno, často, zejména v níže položených úsecích, měnila své koryto. Byla také několikrát přehrazena hrázemi a jezy, většinou nekoordinovanými akcemi. Takto upravovaná řeka nebyla schopná odvádět velké průtoky a voda zaplavovala louky, pole a také lidská obydlí. První plánované a řízené regulační práce na řece byly provedeny v roce 1818. Regulace znamenala v mnoha úsecích napřímení toku prokopáním a ohrazením meandrů řeky, které byly zasypány nebo ponechány jako slepá ramena (na celém toku Moravy je takových slepých ramen kolem 180). Takové práce sice zamezily povodním, ale současně ovlivnily stav hladiny spodní vody. Regulační práce pokračovaly až do roku 1982. Doposud nebyla provedena regulace mezi Strážnicí a Rohatcem, kde tedy dodnes zůstává přirozený tok řeky. Veškeré regulační práce byly prováděny s ohledem na splavnost Moravy. Několik návrhů na splavnění byly uváděny již cca od 17. století. Tyto návrhy však nebyly realizovány. V Brně byla roku 1807 vytvořena Společnost k provozování plavby na řece Moravě, která upravila úsek od Děvína k Hodonínu. Velké čluny potom mohly plout z Hodonína k Dunaji s nákladem uhlí, dřeva a tabáku. Proti proudu byly čluny taženy koňmi, stejně jak to známe z Vltavy. Současně se také uvažovalo o spojení Dunaj-Odra-Labe. Roku 1901 byl průplav mezi Dunajem a Odrou uveden jako jedna z pěti připravovaných vodních cest. Generální návrh trasy kanálu, který by spojoval evropské řeky, byl stanoven z Vídně do Přerova a přes Ostravu k Visle. Úvahy však přerušila 1. světová válka. Celý plán měl vybudovat asi 80 plavebních komor, soustavu vodních nádrží pro zásobování průplavu vodou. Z toho byla realizována pouze výstavba přehrady na Bystřičce u Vsetína. Znovu se o realizaci projektu začalo mluvit až ve třicátých letech. Na Odře u Ostravy byl vybudován jez u Koblova, který svým vzdutím vytvářel první zdrž na trase propojení. Koncem roku 1938 došlo k dohodě mezi námi a německou vládou na společném řešení projektu a samotné výstavby. Předpokládaný termín dokončení byl v roce 1944. Vybudováno bylo cca 6 km, ale pak

2

Veškeré informace uváděné v tomto textu jsme získali z volně přístupných webových stránek týkajících se Baťova kanálu. 22



opět zasáhla válka a práce byly přerušeny. Po válce byla činnost obnovena. Hladina průplavu měla být v přímé trati 41m široká s hloubkou 3,5 - 4m. Další realizace však narážela na byrokratické překážky české i polské strany. K znovuoživení došlo v roce 1960, kdy byl přijat úkol sjednocení vodních cest v zemích RVHP. Vedle lodní dopravy se také počítalo s přečerpáváním vody z Dunaje a její rozvod po povodí Moravy, Odry a Labe. Projekt a generální řešení soustavy Dunaj – Odra – Labe byl dokončen v roce 1988. Současně se zamýšleným propojením byl vymýšlen projekt závlahového kanálu pro území od Vnorovského jezu po Strážnici. Tento kanál byl nejen pro závlahu, ale měl také sloužit k dodávání vody do kanalizace ve Strážnici. Firma Baťa v té době také řešila dopravu lignitu do svých závodů v Otrokovicích a ve Zlíně, protože železniční doprava nebyla ekonomická. Jan Antonín Baťa tedy zadal projekt dopravy lignitu po Moravě. Z těchto důvodů tedy vznikla myšlenka spojení plavby a zavlažování vodou Moravy. Částečně byla stavba financována firmou Baťa a finanční přísun byl také ze státního příspěvku, protože v době krize zaměstnávala stavba skoro dva tisíce nezaměstnaných. Stavba byla zahájena 16. října 1934 a práce byly ukončeny na jaře 1938. Podmínkou bylo, že při stavbě průplavu Dunaj – Odra mohou být práce na kanále omezeny, nebo zcela zastaveny. Kanál začínal přístavem v Otrokovicích a končil u Rohatce překladištěm lignitu. Na trase je 14 plavebních komor různé velikosti, u každé komory byla obytná budova s malým hospodářstvím pro obsluhu komory a ve Vnorovech byla rovněž stáj pro koně do potahu. Součástí stavby byly i pomocné jezy na říčkách Velička a Radějovka, lanovka ve Vnorovech pro přetahování člunů přes Moravu (dvě plavební komory, každá na jedné straně Moravy = originální řešení křížení řeky s kanálem), 23 silničních a hospodářských mostů, 7 lávek, 2 sklápěcí mosty, 1 zvedací most úzkokolejné dráhy a zvednutí mostů Vlárské dráhy u Veselí a dráhy Rohatec - Petrov u Sudoměřic z důvodů dosažení potřebné podjezdné výšky. Bohužel některé z těchto svým způsobem unikátních staveb byly zničeny za války a některé dosloužily a nebyly dále udržovány. Již koncem 30. let bylo možné zavlažovat a to zvlášť na jaře, kdy byla voda z tajících ledů obohacená živinami a humusem a v létě se zavlažovalo pouze doplňkově. Samotná závlaha byla řešena energeticky nenáročnými gravitačními systémy náhonů a kanálů, propojených tak, aby se mohlo zavlažovat i ve vzdálenějších oblastech. Odběrným místem byly zdrže u pohyblivých jezů Nedakonice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou a Vnorovy. Závlahy se prováděly až pětkrát do roka po dobu dvou až šesti dnů. Tento způsob však nepřežil změnu společenských poměrů roku 1948, kdy byla soukromá pole zestátněna a tedy sloučena, některé kanály byly rozorány a celý systém nemohl dále kvalitně fungovat. V červenci 1939 byla založena „Moravská plavební a.s. - Morava“, která měla povolení k plavbě na Moravě a jejích přítocích. Tato společnost vlastnila dva vlečné remorkéry, několik nákladních člunů s nosností 150 tun a jednu motorovou osobní loď. Samotná plavba začínala v Otrokovicích, kde byl prázdný člun připojen za remorkér, který ho dotáhl až ke komoře ve Spytihněvi. Tam byl odpojen a remorkér se vrátil. Člun byl následně zapojen za traktor (dříve za koňský potah) a ten dotáhl člun k cíli cesty do přístaviště Rohatec. K vyhýbání docházelo v přístavech nebo ve výhybnách. Celková cesta trvala kolem 10 hodin podle stavu vody. Plavební cesta byla poškozena válkou a opravovala se do roku 1949. Opět neblaze zasáhl rok 1948, kdy se některé části kanálu neudržovaly a některá zařízení vyžadovala stále více oprav. V roce 1970 23



konstatuje bezpečnostní prohlídka zanesení kanálu a znehodnocení některých zařízení. V roce 1972 byl kanál zrušen jako vodní cesta a byl převeden pod správu Povodí Moravy. O dvacet let později se opět mluví o Baťově kanálu a o jeho zprovoznění i když spíše pro turistické účely. Roku 1995 Zákonem o vnitrozemské plavbě je průplav Otrokovice – Rohatec zařazen mezi využitelné vodní cesty.

3.2. PLAVEBNÍ TRASA 3.2.1. PLAVEBNÍ ÚSEKY 1. úsek: Otrokovice – Uherské Hradiště Úsek začíná pod Bělovským jezem v Otrokovicích a pokračuje úzkým údolím řeky u Napajedel a po 8km se dostane až ke Spytihněvi. Zde je půjčovna Otrokovice – Uherské Hradiště motorových člunů a hausbótů a je zde možnost příjemného občerstvení. Před horní rejdou plavební komory je umístěn sjezd do vody, kde je možné spustit člun na řeku. Ve Spytihněvi je z řeky odbočka na umělý kanál, který vede nad krajinou paralelně s tokem Moravy. Během těchto osmi kilometrů jsou ještě další tři plavební komory s celkovým převýšením více než 5m. Podél toku je několik možností zastávek s občerstvením, nebo např. naučnou stezkou v Huštěnovicích. 2. úsek: Uherské Hradiště – Veselí nad Moravou Tento úsek vede přímo řekou, avšak koryto je zde již sto let uměle napřímeno a původní tok zůstal jako jedno z mnoha slepých ramen. V Uherském Hradišti je opět půjčovna motorových člunů a možnost občerstvení a na pravém břehu je opět umožněn sjezd člunů do vody. Uherské Hradiště také stojí za prohlídku. Dále trasa pokračuje lužními lesy ke Kostelanům na Moravě, kde je stálá expozice o rybářství. Z Kostelan pokračuje plavba k Nedakonicím, kde je u levého břehu plavební komora. Další zajímavou zastávkou je město Uherský Ostroh s krásným historickým náměstím. Zde je automatizovaná plavební komora pro překonání pevného jezu. Zbývají 4km k Veselí nad Moravou, kde je opět půjčovna lodí. 3. úsek: Veselí nad Moravou – Vnorovy Pod Uherským Ostrohem vede řeka původním úzkým korytem. Plavba pokračuje do Veselí nad Moravu, kde za plavební komorou pokračuje průplav jako umělý kanál. Veselí nad Moravou má dobré zázemí pro rekreanty vedle půjčovny motorových lodí je zde také možnost kotvení soukromých člunů včetně dalšího kvalitního zázemí. Následuje 5km umělým

Veselí nad Moravou - Vnorovy

24



kanálem, který je veden prakticky souběžně s řekou a končí komorou Vnorovy I za obcí Vnorovy. Zde je již zmíněné originální křížení kanálu s řekou Moravou a také naučná stezka kolem slepého ramene říčky Včelíny. 4. úsek: Vnorovy – Strážnice Plavba za křížením, tedy od komory Vnorovy II pokračuje úzkým romantickým úsekem k dalšímu křížení a to s říčkou Veličkou a dále pak zámeckým parkem do Strážnice. Ve Strážnici je půjčovna lodí a to v místě, kde končí park a pluje se kolem skanzenu. 5. úsek: Strážnice – Petrov – Rohatec Ve Strážnici je opět půjčovna motorových lodí a kanoí, navíc je zde „Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy“ tedy skanzenu a vinných sklepů.

Strážnice - Rohatec

Od května 2002 je vyčištěný úsek Strážnice – Petrov opět přístupný i motorovým člunům. U Petrovské komory končí sjízdný úsek kanálu. Od Petrova do Rohatce je tok prakticky nesjízdný. Kanál končil před Rohatcem u stavidel, kde stojí překladiště a pokud dojde k dobudování doposud nerealizované plavební komory, bude kanál sjízdný až do Hodonína. Na nesjízdném úseku do Rohatce je neproniknutelné křoví na březích a od Sudoměřic je kanál součástí hranice se Slovenskem.

3.2.2. PLAVEBNÍ KOMORY 1. Spytihněv spád délka šířka

80cm 39,4m 5,3m

Spytihněv

Zde odbočuje kanál na první umělý úsek a komora slouží k vyrovnání rozdílu mezi řekou a kanálem. Komora byla zrekonstruována před rokem 1990 a v roce 2003 proběhla její elektrifikace a automatizace. Lze zde využít cyklotrasy č. 473 a č. 5015. Po cyklotrase č. 47 je možnost návštěvy Napajedel se zámkem. 2. Babice spád délka šířka

3

150cm 38,5m 5,3m

Trasa 47 je také označována jako Moravská stezka 25



Komora Babice je 3 km po proudu od komory Spytihněv. Rekonstrukce byla provedena před rokem 1990 a také od roku 2003 je elektrifikována a automatizována. Kolem této plavební komory prochází pouze cyklotrasa č. 47. 3. Huštěnovice spád 280cm délka 38,5m šířka 5,3m U komory je naučná stezka, odpočívadlo s možností rozdělání ohně a cyklostezka č.47, která prakticky kopíruje celý kanál. Nedaleko je malé chráněné území Kanada. Komora se nachází opět cca 3km po proudu od předcházející komory, snižuje hladinu o 280cm a pokračuje dále ke komoře Staré město. Její rekonstrukce a elektrifikace proběhla současně jako v předchozích případech. 4. Staré Město spád délka šířka

Huštěnovice

120cm 39,1m 5,3m

Staré Město

Komora je kilometr od komory Huštěnovice a tento úsek tvoří přirozenou hranici mezi Uherským Hradištěm a Starým Městem, také se zde kanál napojuje na řeku. Komora je lehce přístupná ze silnice Brno – Uherské Hradiště, za Starým Městem silnice kříží kanál a komora je tak po pravé straně. Shodně proběhly její úpravy jako u ostatních komor. Kromě cyklotrasy č. 47 je zde i několik cyklotras místního významu, jako č. 5013,č. 5014, 5050, č. 5150 a č. 5151, které vedou do nejbližších měst a vesnic a umožňují tak navštívení toho nejzajímavějšího v blízkém okolí. 5. Kunovský les spád 120cm délka 56m šířka 5,3m

Kunovský les

Jez, který je tři kilometry po proudu od Starého Města má plavební komoru na pravé straně. Jeho ovládání je mechanické a rekonstrukce byla provedena před rokem 1990. 6. Nedakonice spád délka šířka

80cm 56m 5,3m

Nedakonice

Jez má plavební komoru za kamennou stěnou na své levé straně. Leží sedm kilometrů po proudu řeky od jezu Kunovský les. Spád řeky je zde nízký, proto je spád komory 26



pouze 80cm a někdy není ani nutné komorou proplouvat. V blízkosti je opět cyklotrasa č. 47 a dále cyklotrasa č. 5050 7. Uherský Ostroh spád 90cm délka 56m šířka 5,3m U Uherského Ostrohu je řeka přehrazena pevným jezem a k jeho obeplutí slouží plavební komora. Komora byla zrekonstruována v roce 1998 těsně před zahájením sezóny. Před rekonstrukcí byla zcela znečištěna naplaveninami, od řeky oddělena náspy a bez velké šance na znovuuvedení do provozu. Díky finančním prostředkům získaným po povodních v roce 1997 bylo možné zahájit rekonstrukci, nainstalovat automatické ovládání a spojit tak horní a dolní část řeky v tomto úseku. Zajímavostí je zvedací most. V roce 2002 byla komora vybavena velkým otočným mostem. Cyklotrasa č. 47 zde tvoří několik ramen, která se různě prolínají a tvoří přes Kostelany nad Moravou uzavřený okruh. V samotném městě je zámek a muzeum bitev. V Uherském Ostrohu také začíná tzv. Nová Morava, což je uměle vybudované odlehčovací rameno. 8. Veselí nad Moravou spád 100 cm délka 40,95 m šířka 5,3 m

Veselí nad Moravou

U města Veselí nad Moravou opět začíná kanálový úsek, zde zvaný jako Morávka, ale jinak další část umělého Baťova kanálu. K přeplavení na kanál tato komora slouží. V roce 1997 byla zrekonstruována a v roce 2003 elektrifikována a automatizována. Cca 300m pod komorou je přístaviště, půjčovna a informační centrum. Prochází tudy také Moravská stezka. Samotné město však nabízí zámek, městské muzeum a vodní elektrárnu. 9. Vnorovy I spád délka šířka

300cm 41,45m 5,3m

U této obce kříží kanál řeku. První komora spojuje horní Vnorovy rameno kanálu s řekou. Tato komora byla spolu s Ostržskou a komorou Vnorovy II rekonstruována v roce 1998. Zajímavostí jsou dvojitá vrata na straně od řeky. Druhá vrata se zavírají opačně a slouží tehdy, když hladina v řece je vyšší než hladina v kanále – například při povodních. Ovládání komory je automatické. Čluny byly přetahovány přes řeku lanovkou jejíž zbytky jsou ještě patrné. Samotné vodní dílo je zajímavostí, která stojí za návštěvu i pro „nevodáky“, cyklotrasa 47 je poměrně vzdálena.

27



10. Vnorovy II spád délka šířka

133cm 38,5m 5,3m

Spodní komora spojuje dolní rameno kanálu s řekou. Parametry i účel dvojitých vrat je stejný jako u komory Vnorovy I. 11. Strážnice I a II spád 0cm délka 38,6m šířka 5,3m U města Strážnice dochází k dalšímu křížení kanálu a to tentokrát s říčkou Velička. Její tok je v místě křížení

Strážnice

přehrazen jezem. Komory mají nulový spád a svůj význam mají pokud je hladina v říčce vyšší nebo nižší než hladina v kanále také z tohoto důvodu mají obě komory na této straně dvojitá vrata. Obě komory prošly rekonstrukcí v roce 2000 a od sezóny 2001 může být křížení s Veličkou obdivováno v původním a hlavně také funkčním stavu. Městem prochází trasy č. 46 a č. 47, trasa č. 46 vede až do slovenské Skalice. Ve Strážnici je k navštívení skanzen, zámek a dva kostely. 12. Petrov spád délka šířka

180cm 41,55m 5,3m

Jedná se o poslední realizovanou komoru na vodní cestě. Petrov Zde umožňovala lodím sestup na poslední úsek kanálu. V letech 2001 – 2002 byla provedena rozsáhlá oprava a nyní je tedy plně funkční. V horní rejdě je přístaviště a možnost sjezdu motorových člunů do vody. Pokračuje zde cyklotrasa č. 46. Trasa č. 47 zde také nazývána jako „Beskydsko-Karpatská magistrála“ v těchto místech kopíruje tok řeky Moravy a je tedy vzdálena od kanálu několik málo km. u Petrova je možnost navštívit dvě chráněná území a to Přírodní park Strážniceké Pomoraví a dokonce CHKO Bílé Karpaty. 13. Rohatec

Rohatec

Tato komora nebyla nikdy realizována. Na jejím místě je pouze stavidlo, které udržuje dostatečnou hladinu v kanále. Zde bylo překladiště, proto další splavňování až k Hodonínu nebylo nutné. Kolem stejnojmenného městečka je opět několik ramen 28



cyklotrasy č. 47 jejíž jedna část vede do Hodonína. Rohatec je již jen několik kilometrů vzdálen od hranic se Slovenskem. Část kanálu a řeka Morava tu tvoří přirozenou hranici mezi námi a Slovenskem.

3.3. STRUČNÉ SHRNUTÍ Baťův kanál může být brán jako jeden z vhodných příkladů využití umělé vodní cesty, která je dnes již technickou zajímavostí, pro rekreační plavbu. Po jeho rozsáhlé rekonstrukci stoupala jeho obliba a ta není každým rokem nižší. Kanál je také svědkem velké inteligence a ekonomického cítění celého rodu podnikatelů, kteří ovlivnili život v této části Moravy. Dali práci mnoha nezaměstnaným a také jim dali sociální jistoty, které málokdo svým zaměstnancům poskytl a v dnešní době také poskytuje. Dnes je Povodí Moravy, s.p. Brno podle zákona o vnitrozemské plavbě č. 114/95 Sb. správcem vodní cesty „Baťův kanál“. Nabytím účinnosti tohoto zákona z 1.10.1995 je kanál zařazen do dopravně významných využitelných vodních cest. Po tomto datu dochází také k rekonstrukci a rozvoji zejména rekreační vodní dopravy. Z původní délky vodní cesty 52km (tzv. dnokm, tedy měřeno na dně toku) je v současné době zrekonstruováno a zprovozněno celkem cca 47 km a to v úseku Otrokovice – plavební komora Petrov. Na trase se nachází celkem 13 plavebních komor. Velikost a druh používaných plavidel na této vodní cestě je dán parametry kanálu, ale zejména plavebních komor. Příslušné parametry jsou 38m x 5,05m s ponorem 1m. Obsluha plavebních komor v plavební sezóně je zajištěna pracovníky Povodí Moravy, s.p. Plavební sezóna je od 1. května do 30. září. Proplouvací hodiny na jednotlivých komorách jsou stanovovány Státní plavební správou v příslušných plavebních listech pro každou sezónu individuelně. K celkovému dokončení chybí úsek od plavební komory Petrov k zaústění kanálu do řeky. Realizace tohoto úseku je však pracnější a časově i finančně dosti náročná a navíc se jedná o hraniční tok, proto je třeba projednání se slovenskou stranou.

29



4. ÚZEMNÍ SOUVISLOSTI 4.1. ZÁKONNÉ ROZDĚLENÍ REPUBLIKY Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 je vytvořena i v České republice klasifikace územních statistických jednotek NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistics). Hlavním důvodem pro zavedení společné evropské klasifikace je snaha o získávání zejména ekonomických informací o jednotlivých územích na srovnatelné bázi. Nařízení č. 1059/2003 určuje závazné parametry územních statistických jednotek, jejichž dodržením se vytvářejí základní předpoklady pro objektivní vyhodnocování a srovnávání různých evropských regionů. Při dodržování těchto vymezení je možné pracovat se statistickými daty jednotlivých zemí jednotným způsobem a není problém při jejich zpracovávání pomocí univerzálních programů počítačových databází. Podrobnosti o systému klasifikace územních jednotek jsou uvedeny v plném znění Nařízení. Jeho rozbor není součástí naší práce, proto si zde uvedeme pouze základní fakta důležitá pro pochopení principu klasifikace a jejích výhod: -

tzv. stabilizace klasifikace NUTS v čase (jednotnost časových posloupností zjišťovaných dat zajistí jejich porovnatelnost i v čase)

-

tzv. stabilizace klasifikace NUTS v prostoru (je nutné zajistit neměnnost hranic statistických územních jednotek)

-

územní jednotky jsou vymezovány podle charakteru jednotky a podle její velikosti vyjádřené počtem obvykle bydlících obyvatel -

NUTS I

min 3 mio.

max 7 mio.

-

NUTS II

min 800 tis.

max 3 mio.

-

NUTS III

min 150 tis.

max 800 tis.

V současné době probíhá v Eurostatu druhá etapa přípravy nových evropských územních klasifikací, jejímž cílem je podchytit územní jednotky regionálního charakteru. Jedná se o systém LAU (Local Administrative Units), který v budoucnu opatří územní jednotky na úrovních nižších než NUTS III, tedy u nás kraj. Z tohoto důvodu, byla do uvedení nových pravidel pro klasifikaci ponechána struktura krajů tak jak je, tedy členění od NUTS IV (budoucí LAU I). Její platnost je však pouze pro Českou republiku. Nová klasifikace (platná podle § 19. odst 2 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. května 2004) tedy přinesla některé změny i

30



v kódování jednotlivých NUTS. Jednou z nich je zařazení položky Extra-Regio, která umožňuje lokalizovat aktivity členského státu provozované na ekonomickém území státu, které nemůže být připojeno k určitému regionu. Podrobnosti o této změně jsou uvedeny v odst. 12 Nařízení. Konstrukce klasifikace CZ-NUTS je tedy následující: -

NUTS 0 = stát (Česká republika = kód CZ)

-

NUTS I = území (Česká republika = kód CZ0)

-

NUTS II = oblast (Praha = kód CZ01; Střední Čechy = kód CZ02; Jihozápad = kód CZ03; Severozápad = kód CZ04; Severovýchod = kód CZ05; Jihovýchod = kód CZ06; Střední Morava = kód CZ07; Moravskoslezsko = kód CZ08)

-

NUTS III = kraj (Hl. m. Praha = kód CZ010; Středočeský kraj = kód CZ020; Jihočeský kraj = kód CZ031; Plzeňský kraj = kód CZ032; Karlovarský kraj = kód CZ041; Ústecký kraj = kód CZ042; Liberecký kraj = kód CZ051; Královéhradecký kraj = kód CZ052; Pardubický kraj = kód CZ053; Vysočina = kód CZ061; Jihomoravský kraj = kód CZ062; Olomoucký kraj = kód CZ071; Zlínský kraj = kód CZ072; Moravskoslezský kraj = kód CZ080)

-

NUTS IV = okres -

Hlavní město Praha – Praha 1 až Praha 15 (CZ0101-CZ010F)

-

Středočeský kraj – Benešov (CZ0201), Beroun (CZ0202), Kladno (CZ0203), Kolín (CZ0204), Kutná Hora (CZ0205), Mělník (CZ0206), Mladá Boleslav (CZ0207), Nymburk (CZ0208), Praha-východ (CZ0209), Praha-západ (CZ020A), Příbram (CZ020B), Rakovník (CZ020C)

-

Jihočeský kraj – České Budějovice (CZ0311), Český Krumlov (CZ0312), Jindřichův Hradec (CZ0313), Písek (CZ0314), Prachatice (CZ0315), Strakonice (CZ0316), Tábor (Cz0317)

-

Plzeňský kraj – Domažlice (CZ0321), Klatovy (CZ0322), Plzeň-město (CZ0323), Plzeňjih (CZ0324), Plzeň-sever (CZ0325), Rokycany (CZ0326), Tachov (CZ0327)

-

Karlovarský kraj – Cheb (CZ0411), Karlovy Vary (CZ0412), Sokolov (CZ0413)

-

Ústecký kraj – Děčín (CZ0421), Chomutov (CZ0422), Litoměřice (CZ0423), Louny (CZ0424), Most (CZ0425), Teplice (CZ0426), Ústí nad Labem (CZ0427)

-

Liberecký kraj – Česká Lípa (CZ0511), Jablonec nad Nisou (CZ0512), Liberec (CZ0513), Semily (CZ0514)

-

Královéhradecký kraj – Hradec Králové (CZ0521), Jičín (CZ0522), Náchod (CZ0523), Rychnov nad Kněžnou (CZ0524), Trutnov (CZ0525)

31



-

Pardubický kraj – Chrudim (CZ0531). Pardubice (CZ0532), Svitavy (CZ0533), Ústí nad Orlicí (CZ0534)

-

Vysočina – Havlíčkův Brod (CZ0611), Jihlava (CZ0612), Pelhřimov (CZ0613), Třebíč (CZ0614), Žďár nad Sázavou (CZ0615)

-

Jihomoravský kraj – Blansko (CZ0621), Brno-město (CZ0622), Brno-venkov (CZ0623), Břeclav (CZ0624), Hodonín (CZ0625), Vyškov (CZ0626), Znojmo (CZ0627)

-

Olomoucký kraj – Jeseník (CZ0711), Olomouc (CZ0712), Prostějov (CZ0713), Přerov (CZ0714), Šumperk (CZ0715)

-

Zlínský kraj – Kroměříž (CZ0721), Uherské Hradiště (CZ0722), Vsetín (CZ0723), Zlín (CZ0724)

-

Moravskoslezský kraj – Bruntál (CZ0801), Frýdek – Místek (CZ0802), Karviná (CZ0803), Nový Jičín (CZ0804), Opava (CZ0805), Ostrava – město (CZ0806)

4.2. DOTČENÉ ÚZEMÍ V předchozí kapitole jsme si co nejstručněji uvedli širší souvislosti týkající se územního rozdělení a to podle pravidel EU. Při zpracovávání našeho úkolu nás však zajímají pouze dva kraje a to Středočeský a Jihočeský a pouze některé okresy, které si dále uvedeme i s mapami a bližším rozdělením. Toto rozdělení je nutné vzhledem ke správě zařízení na vodní cestě. Každé zařízení, resp. obec nebo vesnice v jeho okolí spadá pod obec nebo město vyšší úrovně. Také různé orgány (stavební úřady, bytové úřady atd.) jsou ve městech nebo obcích vyšší úrovně. Ze Středočeského kraje nás zajímají následující okresy (pro ilustraci jsou doplněny mapky okresů: okres Benešov

-

Benešov

okres Praha-západ

-

Praha – západ

32



okres Příbram

-

Příbram

Z Jihočeského kraje nás zajímají následující okresy (také zde je pro ilustraci mapka jednotlivých okresů): -

Písek

-

České Budějovice

okres Písek

33



5. ZAŘÍZENÍ NA VODNÍ CESTĚ 5.1. PŘÍSTAVIŠTĚ SLAPY - HNĚVKOVICE Následující tabulka je přehled známých zařízení na vodní cestě od ř.km 91,6 (hráz Slapy) po ř.km 210,39 (Hněvkovice). Zaměříme se na možnosti stání lodí, možnosti dalšího lodního zázemí, jako opravny, spouštění na vodu, dále uvedeme možnosti ubytování v bezprostřední blízkosti vodní plochy apod. Pro přehlednost a lepší orientaci také uvádíme ústí ostatních větších vodních toků a křížení mosty včetně jejich umístění na řkm (= říční kilometry, měřeno od soutoku Labe s Vltavou u Mělníka, kde je 0 řkm). tabulka č. 1:

Zařízení na Vltavě

ŘÍČNÍ KM NÁZEV 91,6 Slapy 92,0 92,1 92,6 93,0 94,0 94,8 95,0 95,5 96,2 96,3

97,7 98,4 98,4 98,9

99,8 100,4

VYBAVENÍ lodní vlek

Slapy

LEVÝ/PRAVÝ BŘEH

zastávka osobní lodní dopravy Svatojanský potok ústí, kotviště hausbótů Rovínek možnost kotvení lodí a hausbótů Lahozský potok ústí, kotviště hausbótů Rabyně rekreační základna, možnost stání lodí Sladovařský potok ústí, kotviště hausbótů a lodí Ždáň – Modrá kotviště hausbótů a loděnice lodí Punčochářův potok ústí, možnost kotvení lodí Měřín kemp, možnost úvazu lodí, středisko vodních sportů Ždáň kemp,kotviště hausbótů a lodí

levý břeh

Hrdlička

levý břeh

přechodné stání lodí, chatová oblast Jablonský potok ústí, možnost stání lodí Meredský potok ústí, možnost stání lodí hotel Laguna, zátoka zastávka osobní Nebřich lodní dopravy, kotvení hausbótů v zátoce hotel Hladina možnost stání lodí Živohošť silniční most

POZNÁMKA plavební stupeň bez plavebního zařízení Česká lodní doprava – charter s.r.o.

levý břeh levý břeh levý břeh pravý břeh levý břeh levý břeh pravý břeh pravý břeh

Jachetní klub Královská na Slapech

levý břeh

Ždáň, Modrá loděnice a ústí Sladovařského potoka tvoří jeden velký celek

pravý břeh levý břeh pravý břeh

pravý břeh

34



100,7 101,2 102,0 102,1

Záhorská zátoka – Stará Živohošť

102,8 103,6 104,3

– Nová Živohošť

Chlumský potok

potok Mastník

105,4

Kobylníky

110,8

Čelinský potok

111,2

Smilovice

112,8 113,4 115,0

– Oboz Cholín

115,2 115,4 116,6 120,5

Cholín Cholín Hubenovský potok Županovice

120,8 123,0 126,7 127,0

Zvírotice Zvírotice ústí potoka Brzíny Zrůbek

127,5 128,3

Hřiměždice Vestec

128,9 129,5

Vestec Roviště

130,8

Vápenický potok

131,0 133,6 134,0 133,8

Velká Kamýk nad Vltavou Kamýk nad Vltavou Kamýk nad Vltavou

134,7

Kamýk nad Vltavou

137,5

Žebrákov

138,7

Žebrákov

143,6 143,7 143,8

Solenice Solenice Lišnický potok

kotviště hausbótů přívoz, rekreační základna ústí, po dohodě možnost stání lodí přístav, přívoz, kemp ústí, kotviště hausbótů možnost stání lodí, chatová oblast ústí, možnost kotvení lodí možnost stání lodí, rekreační zařízení možnost stání lodí, rekreační základna možnost stání lodí, kemp

levý břeh levý břeh pravý břeh pravý břeh pravý břeh levý břeh levý břeh levý břeh pravý břeh pravý, levý břeh

silniční most ústí levý břeh zastávka osobní levý břeh lodní dopravy, možnost stání lodí, kemp možnost stání lodí pravý břeh pravý břeh možnost stání lodí, pravý břeh hotel

v deltě potoka Brzína

možnost levý břeh přechodného stání lodí, ubytování silniční most možnost stání lodí, pravý břeh rekreační základna ústí, možnost stání levý břeh lodí přímo v obci levý břeh silniční most přístav, zastávka pravý a levý břeh osobní lodní dopravy, plavební komora

plavební komora bude upravena

možnost stání lodí, levý břeh chatová oblast přístaviště, zastávka levý břeh osobní lodní dopravy možnost stání lodí levý břeh ústí

levý břeh 35



144,6

Solenice, Orlík Solenice

145,0 145,5 145,5 145,7 146,2 146,5

–

147,0 148,2 147,3

–

148,5 151,5 152,5 151,8 152,9 153,1 154,0 154,5 154,5 154,8 155,1 155,2

–

–

155,8 156,0 157,3 157,5 160,0 157,81

–

159,2 159,6 159,9 163,0 164,7 165,0

–

hráz

VD lodní jeřáb, možnost stání lodí hotel, zastávka osobní lodní dopravy Popelíky možnost stání lodí, rekreační základna Hřebenská zátoka a možnost stání lodí, zátoka Salaš rekreační základna Spálenka možnost stání lodí Loužek zastávka nepravidelné osobní lodní dopravy Trhovky, Bor kemp, možnost stání lodí Lavičky kemp, možnost stání lodí nedaleko Trhovek kotviště hausbótů Vystrkov hotel potok Kamenice ústí Podskalí sportovní přístaviště, kemp, stání lodí vodácké tábořiště možnost stání lodí Voltýřovský potok ústí Pukňovská zátoka stání lodí Písecká zátoka sportovní přístav Radava kemp, možnost stání lodí Velký Vír zastávka osobní lodní dopravy Barrandovská zátoka YACHT CLUB Barrandov Chrást půjčovna lodí Orlík možnost kotvení lodí zátoky kotviště hausbótů a lodí zámek Orlík nad zastávka osobní Vltavou lodní dopravy Žebrákovský potok ústí Kostelecký potok ústí, kotvení hausbótů Žďákovský silniční osobní lodní doprava most kemp Na husárně možnost stání lodí

plavební stupeň bez plavebního zařízení pravý břeh pravý břeh levý břeh pravý břeh pravý břeh levý břeh pravý břeh levý břeh pravý břeh pravý břeh pravý břeh pravý břeh levý břeh pravý břeh pravý břeh levý břeh levý břeh pravý břeh levý břeh levý břeh levý břeh pravý břeh pravý břeh

pravý břeh

zátoky

kotviště hausbótů

levý břeh

167,0 168,3 169,0 169,2

rybářské tábořiště Zbonín Otava hrad Zvíkov

pravý břeh levý břeh levý břeh levý břeh

170,3 171,6 171,0

– vodácké tábořiště

povolené stání lodí kotviště hausbótů ústí zastávka osobní lodní dopravy vývaziště

možnost kotvení v několika zátokách

Quarter s.r.o.

pravý břeh

Zvíkovské Podhradí 36



171,6 172,5 173,5 176,5 177,0 179,1 180,0 180,2 180,5 182,2 182,3

Sobědražský potok Zvíkovské Podhradí Branická zátoka Červená nad Vltavou 1 Hrejkovický potok

185,0 187,6 187,9 189,9 191,0 191,4 191,3 192,1 193,3 195,8 200,4 202,0 202,2 204,2

Podolsko

vodácké tábořiště Olešná kotviště hausbótů – Olešná Písečská Smolečská zátoka – Horní Lipovsko – vodácké tábořiště Rejsíkov Hladná Kořensko Nový Dvůr Lužnice Týn nad Vltavou

204,6 205,0 205,0 210,4

pravý břeh pravý břeh pravý břeh

ústí, kotviště pravý břeh hausbótů železniční most

Červená Červená nad Vltavou Červená nad Vltavou zastávka osobní pravý břeh 2 lodní dopravy Křenecký potok ústí levý břeh

182,6 182,66 183,3 184,8

ústí silniční most kotviště hausbótů úvaziště

zastávka osobní lodní dopravy loděnice osobních lodí silniční most zákaz kotvení zastávka osobní lodní dopravy kotviště, vývaziště možnost stání lodí, tábořiště a kotvení hausbótů, kemp tábořiště, vývaziště

pravý břeh

Quarter s.r.o.

levý břeh pravý břeh

bez zázemí Quarter s.r.o.

levý břeh pravý břeh pravý břeh pravý břeh

vývaziště

levý břeh

kemp, veřejné tábořiště osobní lodní doprava plavební komora penzion ústí zastávka osobní lodní dopravy, přístaviště pěší lávka

levý břeh Quarter s.r.o. v provozu pravý břeh pravý břeh pravý břeh

ve výstavbě

v současnosti konec průběžné plavby Hněvkovice

silniční most plavební komora

pouze stavební část plavební komory

Rozmístění uvedených přístavišť, kotvišť a úvazišť považujeme za dostatečné. Naším cílem není zahltit území nadbytkem zařízení pro rekreační plavbu a narušit tak jedinečnou krajinu a celkové okolí Vltavy. Vzdálenost mezi jednotlivými zařízeními je většinou maximálně 5km (uvažujeme oba břehy současně), což považujeme za dostačující. Jako důležitější považujeme věnovat větší pozornost nabídce služeb stávajících zařízení a jejich kvalitě. Nebudeme tedy navrhovat vznik nových zařízení, navrhujeme pouze doplnění zázemí v již zřízených místech. Při průzkumu zázemí, jsme zjistili nedostatky ve vyvazovacích zařízeních, většinou se jednalo o 37



jednoduchou skobu nebo kotvu umístěnou v zemi nedaleko vody, také není výjimkou úvaz na stromě, což je dokonce protizákonné. Také lze o kvalitě takového úvazu úspěšně pochybovat. Zázemí hygienické, možnost ukládání odpadů, čerpání pohonných hmot, přístup k elektrické energii nebo pitné vodě, to jsou nedostatky, které je nutné řešit.

5.2. ZÁZEMÍ V předchozí kapitole jsme si shrnuli celou trasu od Slap po Hněvkovice podle říčního staničení a naznačili jsme vybavení tak jak je uvedeno v oficiálních, veřejnosti přístupných podkladech. Nyní si uvedeme podrobnější popis jednotlivých zařízení včetně jejich vybavení, tak jak jsou uvedeny v „Plavební mapě pro rekreační plavbu“ (dosud nejnovější a nejsouhrnnější podklad pro rekreační plavbu na Vltavě) a hlavně jak jsme zjistili místním šetřením. K této kapitole je také pořízena rozsáhlá fotodokumentace, která tvoří zvláštní přílohu. ř. km 91,6 – Slapy – hráz bez plavební komory, v provozu je lodní vlek (převoz plavidla na podvalníku) v sezóně od 1.5. do 30.9. v pondělí, pátek, sobotu a neděli od 8,00 do 17,00; možnost stání a kotvení lodí na obou březích a v blízkých zátokách, možnost spuštění lodí na vodu; v dosahu občerstvení, restaurace, ubytování, cyklotrasy ř. km 92,0 – Slapy – zastávka osobní lodní dopravy „Česká lodní doprava – charter s.r.o.“ – nutná rekonstrukce nástupního můstku; občerstvení ř. km 92,1 – ústí Svatojanského potoka – kotviště hausbótů a lodí ř. km 92,6 – Rovínek – možnost kotvení lodí a hausbótů ř. km 93,0 – ústí Lahozského potoka – kotviště hausbótů a lodí ř. km 94,0 – Rabyně – stání umožněno pouze v zátoce za kempem; rekreační základna, kemp, veřejné koupaliště, ubytování; v dosahu cyklotrasa, další ubytování ř. km 94,8 – ústí Sladovařského potoka – tvoří dvě zátoky, v menší s možností stání lodí u mol, občerstvení, ubytování a restaurace v přilehlém kempu; větší zátoka je kotvištěm hausbótů a plachetnic; sousedí se Ždání ř. km 95,0 – Modrá loděnice – možnost spouštění lodí na vodu a možnost kotvení lodí po dohodě se správci loděnice, opravna a možnost lepení člunů, provozní doba je ve středu až v neděli od 10,00 do 18,00 ř. km 96,2 – Měřín – mimo vyhrazený prostor „Jachetního klubu Královská na Slapech“ zákaz stání lodí, po domluvě s JKK možnost stání v prostorách klubu, možnost spouštění lodí na vodu (sezóna od 1.5. do 30.9.), pořádání závodů pro osobní lodě; přípojka pitné vody a elektřiny; chatová oblast; v dosahu koupaliště, vojenská zotavovna, občerstvení, restaurace, ubytování, cyklotrasa

38



ř. km 96,3 – Ždáň – kotvení lodí včetně hausbótů, ve špičce zátoky je stálé stání pro hausbóty, u ústí zátoky jsou plachetnice; přípojka pitné vody a elektřiny; ubytování, občerstvení, restaurace, několik hotelů, chatová oblast s soukromými pozemky s kotvišti ř. km 97,7 – Hrdlička – možnost přechodného stání lodí; chatová oblast a pláže pro veřejnost ř. km 98,4 – ústí Meredského potoka – kotviště hausbótů a lodí ř. km 98,9 – hotel Laguna, zátoka Nebřich – zastávka osobní lodní dopravy; hotel s vlastní pláží; za hotelem je zátoka – ústí Jablonského potoka – kotviště hausbótů a lodí ř. km 99,8 – hotel Hladina – možnost stání lodí na povolení hotelu ř. km 100,7 – Záhorská zátoka – kotviště hausbótů ř. km 101,2 – 102,0 – Stará Živohošť – zákaz plavby motorovými plavidly, přívoz, na určených místech a s povolením možnost stání lodí bez vyvazovacích prvků; stanoviště vodní záchranné služby a potápěčská základna; rekreační zařízení, kemp, hotely, chatová oblast; v dosahu restaurace, občerstvení, hotely, cyklotrasy, půjčovny loděk ř. km 102,1 – ústí Chlumského potoka – možnost stání lodí po dohodě ř. km 102,8 - 103,6 – Nová Živohošť – přístav „U Kozla“, přívoz, půjčovna lodí, v zálivu je umístěno molo cca pro 40 plavidel; pláž se zákazem kotvení a stání lodí, pouze vyhrazená místa pro půjčovnu lodí, možnost spouštění lodí na vodu, přípojka pitné vody a elektrická přípojka na 230/380 V, havarijní servis; v dosahu koupaliště, vodní záchranná služba, občerstvení, restaurace, ubytování, cyklotrasa ř. km 104,3 – ústí potoka Mastník - kotviště hausbótů ř.km 105,4 – Kobylníky – možnost stání lodí; restaurace, chatová oblast ř. km 110,8 – Čelinský potok – možnost kotvení lodí, bez zvláštního zařízení ř. km 111,2 – Smilovice – možnost stání lodí u mola; rekreační zařízení Vltava ř. km 112,8 – Oboz – zákaz plavby motorovými plavidly, možnost stání lodí mimo kemp a prostor pláží; chatová oblast, kemp, karavany, občerstvení, restaurace ř. km 115,0 – Cholín – možnost stání lodí na obou březích mimo prostor kempu; stavby, opravy a možnost koupě lodí, možnost spouštění a vyzdvihování lodí z vody, čerpací stanice, elektrická přípojka, ale vše pro servisní činnost; přístaviště a kempink, přípojka pitné vody, restaurace a občerstvení ř. km 120,5 – Županovice – zastávka osobní lodní dopravy, místo s možností stání lodí je vyznačeno mimo místa pro koupání; kemp

39



ř. km 120,8 – Zvírotice – možnost stání lodí oblast Županovic a Zvírotic je jednou z mála velmi dobře vyznačených míst, kde je jak prostor pro zastávku osobní lodní dopravy, tak možnost stání lodí, tak bezpečně vyznačen prostor pro koupání lidí z kempu i na veřejné pláži, vše vyznačeno v zájmu bezpečnosti a pohodlí všech přítomných i malých dětí (hezky zařízené malé hřiště) ř. km 127,0 – Zrůbek – u mostu přes potok Brzina půjčovna lodí, možnost spouštění malých lodí na vodu; hotel ř. km 128,3 – Vestec – možnost přechodného stání lodí, není zařízení pro zastávku osobní lodní dopravy; velice znečištěná voda i břeh; možnost ubytování, osada ř. km 129,5 – Roviště – místa s povolením ke stání lodí od povodí Vltavy (jedná se o soukromé pozemky s moly pro soukromé lodě); kemp, tábořiště, chatová oblast ř. km 130,8 – Velká, ústí Vápenického potoka - přechodní stání lodí přímo v obci; v dosahu občerstvení a restaurace ř. km 133,8 – Kamýk nad Vltavou – pravý břeh, přístaviště s vyvazovacími prvky (řetězy), zastávka osobní lodní dopravy; značení zákaz potkávání a příkaz dát zvukový signál (na protějším břehu proti služebnímu přístavišti) ř. km 134,7 – Kamýk nad Vltavou – plavební komora, provozní doba od 1.5. do 30.9 každé pondělí, pátek, sobotu a neděli od 8,00 do 17,00; na levém břehu je kotviště revizních lodí, možností stání plavidel ř. km 137,5 – Žebrákov – zákaz plavby motorovými plavidly, možnost stání lodí bez vyvazovacích prvků, bez kvalitního zázemí; chatová oblast ř. km 138,7 – Žebrákov – přístaviště, zastávka osobní lodní dopravy, kde je nutná rekonstrukce zařízení, možnost stání lodí bez vyvazovacích prvků; chatová oblast, penzion Vltavín ř. km 143,6 – Solenice – možnost stání lodí bez vyvazovacích prvků, podle místního šetření, se zde plavidla zdržují maximálně jednu nebo dvě noci, jinak přístaviště není příliš využívané; v dosahu hotel Kaskáda, cyklotrasy, ubytování, občerstvení; jinak zázemí pro lodě u nedaleké hráze ř.km 144,6 – hráz v.d. Orlík – nedokončené lodní zdvihadlo (viz. část A1), lodní jeřáb pro plavidla do 3,5 t v pondělí, pátek, sobotu, neděli od 8,00 do 17,00 hodin; v dosahu cyklotrasy, občerstvení, ubytování ř.km 145,0 – hotel Solenice – zastávka osobní lodní dopravy; ubytování, restaurace, bazén ř.km 145,5 – Popelíky – možnost stání lodí s povolením správce toku; kemp, přívěsy, restaurace, občerstvení

40



ř.km 145,5 – 145,7 – Hřebenská zátoka a zátoka Salaš – možnost stání lodí u vystavěného mola, místo pro spouštění plavidel na vodu; chatky, kemp, přívěsy, občerstvení, restaurace, ubytování, přípojka na pitnou vodu; v dosahu cyklotrasa ř.km 146,2 – Spálenka – možnost stání lodí (vyhrazené stání pro YACHT CLUB Neptun); kemp, přívěsy, občerstvení, pitná voda ř.km 146,5 – Loužek – zastávka nepravidelné osobní lodní dopravy ř.km 147,3 – Lavičky – možnost stání lodí; kemp, přívěsy, občerstvení, restaurace, pitná voda ř.km 147,0 – 148,2 – Trhovky a Bor – možnost úvazu lodí u vystavěného mola; rekreační oblast, množství chat, kempy, rekreační zařízení, sporthotel, restaurace, občerstvení ř.km 148,5 – kotviště hausbótů – nedaleko Trhovek, bez zařízení, další z možností kotvení hausbótů v zátokách ř.km 151,5 – Vystrkov, hotel Orlík – areál včetně zátoky patřící k hotelu bez možnosti veřejného kotvení a stání lodí vzhledem k možnostem koupání ř.km 151,8 – 152,9 – Podskalí – možnost stání lodí, bez vyvazovacích prvků; vodácké tábořiště; chaty, občerstvení, restaurace, rekreační areály, kemp, občerstvení, přípojka pitné vody a elektřiny ř.km 153,1 – vodácké tábořiště – nedaleko Kamenice, bez zařízení, možnost stanovat na povolení Povodí Vltavy ř.km 154,5 – Pukňovská zátoka – možnost stání lodí ř.km 154,5 – Písecká zátoka – sportovní přístav sousedící s Radavou, součástí je malá zátoka u hotelu „U Jezera“, kde je zákaz kotvení mimo přístavní molo nebo s povolením hotelu; pláž ř.km 154,8 - 155,1 – Radava – možnost stání lodí, možnost spouštění plavidel na vodu, půjčovna člunů a loděk; hotel, kemp, chatová oblast, přívěsy, občerstvení, restaurace, ubytování ř.km 155,2 – Velký Vír – pouze zastávka osobní lodní dopravy; kemp ř.km 155,8 – Barrandov – přístav pro členy klubu, možnost kotvení lodí, za poplatek i spuštění na vodu, jinak vstup zakázán pro veřejnost, povolen pouze po vodě ř.km 156,0 – Chrást – půjčovna lodí; chatová oblast, rekreační zařízení s chatkami ř. km 157,3 – Orlík – možnost kotvení lodí, přípojka pitné vody a elektřiny, možnost opravy lodí a čerpací stanice; občerstvení, restaurace ř. km 157,5 – 160,0 – zátoky - následuje na pravém břehu několik zátok využívaných jako kotviště hausbótů a lodí 41



ř.km 159,6 – ústí Kosteleckého potoka - kotviště hausbótů přímo u Žďákovského mostu, přístup po strmé cestě od parkoviště u mostu, bez zařízení, suchá WC ř.km 163,0 – 164,7 – Na Husárně – povolené stání lodí, zastávka nepravidelné osobní lodní dopravy; vodácké tábořiště; chaty, rekreační středisko ř.km 165,0 – zátoky – kotviště hausbótů, bez zařízení, možnost kotvení hausbótů v několika zátokách kolem ř.km 165,0 ř.km 167,0 – rybářské tábořiště – nedaleko Jickovic, povolené stání lodí ř. km 168,3 – Zbonín – další z mnoha zátok využívaných jako kotviště hausbótů ř.km 169,2 – Zvíkov – zastávka osobní lodní dopravy www.lodnidopravaquarter.cz, od 2.7.2005 do 27.8.2005 bude fungovat pravidelná osobní lodní doprava (každé úterý, čtvrtek a sobotu) ř.km 170,3 – 171,6 – vodácké tábořiště – nedaleko Jickovic, postupně upravovaná přístupová cesta s mostky přes potok, prostor pro stanování bez zařízení ř.km 173,5 – Branická zátoka – kotviště hausbótů, bez zařízení, přístup cestou podél potoka, motorovým vozidlem zcela nepřístupné ř.km 176,5 – Červená nad Vltavou – možnost úvazu lodí v zátoce ř.km 177,0 – ústí Hrejkovicekého potoka – kotviště hausbótů, možnost kotvení v celém prostoru zátoky, bez zařízení ř.km 180,2 – Červená nad Vltavou – rekreační areál, soukromé rekreační středisko, chatová oblast; zastávka osobní lodní dopravy www.lodnidopravaquarter.cz, od 2.7.2005 do 27.8.2005 bude fungovat pravidelná osobní lodní doprava (každé úterý, čtvrtek a sobotu) ř.km 182,0 – 184,4 – Podolsko – zastávka osobní lodní dopravy www.lodnidopravaquarter.cz, od 2.7.2005 do 27.8.2005 bude fungovat pravidelná osobní lodní doprava (každé úterý, čtvrtek a sobotu); sezóna od 1.4. – 30.10, možnost kotvení a stání lodí pro max. 25 lodí, možnost spuštění lodí na vodu, lodní jeřáb, opravna, přípojka el. energie a vody; možnost ubytování; v dosahu je koupaliště, cyklostezky, možnost občerstvení a restaurace; dráha pro vodní sporty ř.km 183,3 – vodácké tábořiště – nedaleko Temešváru, zákaz kotvení; bez zázemí ř.km 184,8 – Olešná - zastávka osobní lodní dopravy www.lodnidopravaquarter.cz, od 2.7.2005 do 27.8.2005 bude fungovat pravidelná osobní lodní doprava (každé úterý, čtvrtek a sobotu) ř.km 185,0 – kotviště hausbótů – nedaleko Chřešťovic, kotviště nepřístupné z blízkých obcí, není tedy možnost využít místních služeb ř.km 187,6 – 187,9 tábořiště, chatová oblast

Olešná - možnost stání lodí max. 48 hodin v celé zátoce; vodácké

42



ř.km 189,9 – Písečská a Smolečská zátoka – kotvení hausbótů v obou zátokách, bez zařízení; kemp, přívěsy ř.km 191,3 – vodácké tábořiště – zákaz kotvení; nedaleko Jehnědna, chaty, přívěsy, možnost stanování, pumpy s pitnou vodou ř.km 191,0 - 191,4 – Horní Lipovsko – možnost uvazování lodí; kemp, přívěsy ř.km 193,3 – Rejsíkov – možnost úvazu lodí; přípojka pitné vody a elektřiny (230, 400V); chaty, místa pro stanování, možnost občerstvení ř.km 195,8 – Hladná – zastávka osobní lodní dopravy – poničené zařízení, nutné opravit; www.lodnidopravaquarter.cz; od 2.7.2005 do 27.8.2005 bude fungovat pravidelná osobní lodní doprava (každé úterý, čtvrtek a sobotu) ř.km 200,4 – plavební komora Kořensko – současný stav a předpokládané práce na plavebním zařízení viz. část projektu A1; sezóna od 1.6. – 30.9., út., čt., so. 8,00 – 12,00 a 14,00 – 19,00 hodin, ne. 8,00 – 17,00 hodin; v blízkosti Týn nad Vltavou ř.km 205,0 – Týn nad Vltavou – zázemí – přístaviště (ve výstavbě, hotová je úprava břehů, schody do vody), pěší lávka; zastávka osobní lodní dopravy www.lodnidopravaquarter.cz, od 2.7.2005 do 27.8.2005 bude fungovat pravidelná osobní lodní doprava (každé úterý, čtvrtek a sobotu)

43



6. STANOVISKA DOTČENÝCH OBCÍ 6.1. ZPŮSOB PRŮZKUMU Splavnění Vltavy až do Českých Budějovic a tedy napojení na ilustrační obrázek širší síť evropských vodních toků má dva pozitivní aspekty. Jedním je samotná plavba, která bude moci fungovat bez problémů a neschůdných překážek na větších vzdálenostech, včetně zahraničního napojení. Bude tak umožněno i zahraničním turistům využít naše vodní cesty a navštívit i nejkrásnější území České republiky, jakým bezesporu pobřeží Vltavy je. Druhým aspektem je ekonomický přínos a tedy i následný rozvoj přilehlých obcí. V současné době, jsou to stále poklidná místa bez většího zázemí, pouze některé obce jsou vybaveny obchodem se základními surovinami a maximálně jedním hostincem, často bez možnosti stravování. Zvýšení počtu potenciálních zákazníků bude také odrazovým můstkem pro vznik nových zařízení, vznik penzionů (často i rodinného typu), vznik např. dalšího sportovního nebo kulturního vyžití apod. To vše přinese bezesporu finanční prostředky do obecních rozpočtů, které budou dále investovány. Konkrétně také větší příliv návštěvníků památek, přinese do jejich pokladen tolik potřebné prostředky na jejich údržbu a opravy, což je zvláště v Jižních Čechách velký problém u mnoha památek. Takto bychom mohli ve vypočítávání přínosů pokračovat, ale tomu necháme prostor v závěrečné části projektu. Stěžejním podkladem pro zjištění přístupu obcí ke splavnění Vltavy, byly výsledky písemného průzkumu, který jsme provedli v rámci této části. Zástupcům dotčených obcí a také představitelům měst, pod jejichž správu dotčené území spadá, jsme zaslali dopis s prosbou, aby se k problému vyjádřili. Upozornili jsme, že se zatím nejedná o podrobný průzkum a tedy nečekáme konkrétní vyčíslení předpokládaných přínosů, požadovali jsme pouze krátké vyjádření souhlasu či nesouhlasu se splavněním a také stručné uvedení příčin. Pokud se obec nevyjádřila do příslušného data, které jsme v dopise také uvedli, považovali jsme přístup obce jako kladný.

6.2. STANOVISKA DOTČENÝCH OBCÍ Část Vltavy spadající pod Závod dolní Vltava byla zpracovávána již v podobném projektu, jehož součástí bylo také dotazování přilehlých dotčených obcí. Dotazy se týkaly souhlasu nebo nesouhlasu s dobudováním plavebních zařízení na VD Orlík a Slapy a názoru na dopad splavnění celého toku. Zástupci dotázaných obcí souhlasí s dobudováním plavebních zařízení, poukazují na neoddiskutovatelné přínosy pro celé území, tedy na zvýšení počtu pracovních míst a zlepšení zázemí v obcích. Většina se však shoduje v obavách z dopadu na životní prostředí a na dotčenou krajinu. Někteří se také částečně obávají až příliš zvýšeného počtu rekreantů. Přístup byl jinak jednoznačně kladný. 44



V námi zpracovávaném projektu jsme tedy na tento průzkum navázali. Při zjišťování stavu jednotlivých zařízení na místě, jsme se dotazovali majitelů nebo správců na jejich názor na splavnění. Většina se shoduje, že v poslední době dochází spíše k útlumu pohybu plavidel na vodních plochách, také mírnému útlumu rekreantů v rekreačních zařízeních. Jejich odliv přičítají poměrně levným zahraničním cestám a také možnostem plavby českých lodí v zahraničí. Zde je větší síť splavných cest, různě propojených, proto je zde plavba oblíbenější. Také zázemí je často lákavější, propracovanější a také při porovnání vložených peněz a nabízených službách vedou zahraniční akce. Ze všech těchto důvodů jsou také správci nakloněni splavnění Vltavského toku a celkovému zlepšení nabízených služeb. Poněkud se různí názor obyvatel obcí a osad v blízkosti ilustrační obrázek vodních zařízení. Na jedné straně vidí nesporný příliv financí, kterých má snad každá obec nedostatek, ale také vidí cenu tohoto přínosu. Jistou ztrátu klidu zvlášť v období letních prázdnin, dopady na okolní krajinu a mají strach z nekázně a hluku, který bude jistě způsobován. Mají obavy ze znečišťování odpadky, ničení některých zařízení, zvyšování kriminality apod. I tento názor je jistě opodstatněný. I tyto aspekty jsou nepřehlédnutelné a musí se s nimi do budoucna počítat. Dotazovaní měli možnost odpovědí formou dopisu nebo e-mailu. Jejich konkrétní vyjádření jsme v této kapitole shrnuli a kopie odpovědí jsou přílohou této části projektu. Seznam dotázaných obcí: Obce dotázané v dřívějších anketách (dříve zpracované projekty) - Křepenice - Radíč - Dublovice - Krásná hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Solenice - Nalžovice Obce dotázané zpracovatelem: - České Budějovice - Milevsko - Písek - Prachatice - Tábor - Týn nad Vltavou - Benešov - Dobříš - Příbram - Sedlčany - Všemyslice - Horní Kněžeklady - Dříteň - Olešník - Vlkov 45



-

Modrá Hůrka Chotýčany Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Dasný Rudolfov Temelín

46



7. ZÁVĚR Hlavní náplní tohoto projektu byl podrobný průzkum jednotlivých oficiálních zařízení na vodní cestě, na obou březích Vltavy a zároveň pořízení fotodokumentace. Sledovali jsme místa s možností stání nebo kotvení lodí, ubytovací a stravovací zařízení i v blízkém okolí (nejbližší obec nebo město). Zvláště jsme se soustředili na kvalitu a stav těchto zařízení. Vltava spolu se svými přítoky tvoří mnoho zátok, které jsou vhodné a také využívané jako kotviště nebo vývaziště osobních a soukromých lodí a to jak plachetnic a člunů tak také hausbótů, tedy obyvatelných lodí. Tyto zátoky jsou zvlášť v dolním toku Vltavy tedy v blízkosti hráze Slap. V několika případech je stání na kotvě nebo i vyvazování výslovně zakázané a to je viditelně označeno příslušným plavebním znakem. Pravidlem je zákaz stání a také proplouvání v místech rekreačních základen a kempů, kde je zvýšený výskyt koupajících se lidí. Jen ve velice málo zátokách je kvalitní zázemí pro stojící plavidla. V zátokách u nichž není rekreační zařízení nebo nejsou-li součástí nějakého klubu, prakticky žádné zázemí neexistuje. Není zde přípojka pitné vody ani elektřiny, není možnost odkládání odpadů, čerpání pohonných hmot apod.


Takové zátoky bývají velmi těžko nebo vůbec přístupné z nejbližších osad, kde by bylo možné doplňovat zásoby a využívat tamní služby. Jako vyvazovací prvky zde slouží silné stromy, nebo kotvy umístěné ve břehu, o jejich stabilitě se dá jistě s úspěchem pochybovat. Jedním z příkladů může být kotviště hausbótů u Žďákovského mostu. Je tu větší množství trvale ukotvených hausbótů, vysoko nad hladinou jsou umístěna suchá WC. Jinak zde zázemí není. Jiným příkladem je zátoka při ústí Sladovařského potoka, Modrá loděnice a blízká Ždáň. Zde je celý prostor zátoky rozdělen na místa se stálým úvazem hausbótů, k nimž mají majitelé pronajaty malé pozemky, dále jsou tu mola, kde jsou plachetnice a čluny, blízký kemp a rekreační zázemí nabízí možnosti občerstvení, restaurace, ubytování, je zde pitná voda i elektřina, možnost odkládání odpadů apod. V prostorách kempu je také možnost bezpečného koupání. Při našich návštěvách v soukromých prostorách nebo v prostorách klubů jsme se často setkali se vstřícností správců nebo majitelů, kteří nás ubezpečili, že sice jsou prostory soukromé, ale po dohodě je umožněno i stání lodí nečlenům, kteří připlují na taková místa. Za poplatek je také možno využívat služby takových míst, jako například spouštění lodí na vodu, jejich oprava atd. Na internetu nebo i v příslušných odborných knihkupectvích je možná koupě plavebních map a dalších pomůcek, které jsou pro posádky plavidel nezbytné. Jejich kvalitu a přehlednost si však musí každý vyzkoušet sám. Při naší práci se osvědčila již zmíněna Plavební mapa. Podklady, které se stahují z webových stránek jsou často zastaralé, proto musíme věnovat pozornost datu jejich zveřejnění. I plavební mapa měla několik nepřesností, ty však nejsou nebezpečné, nebo nesnižují celkový přínos této publikace.

47



Na březích Vltavy najdeme velké množství rekreačních základen, kde je přes sezónu mnoho lidí, je zde také několik míst vhodných na klidný odpočinek, s málo sousedy a v krásné krajině. Je zde dostatek míst jak pro rekreanty, kteří přijedou autem nebo autobusem, ale také hodně míst pro posádky plavidel. Podrobný průzkum nás upevnil v názoru, že není třeba zřizovat nová zařízení, je třeba stávající zařízení rekonstruovat a zvýšit jejich kvalitu.

48



8. SEZNAM PODKLADŮ -

webové stránky

-

Zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě ze dne 25. května 1995 v platném znění

-

Vyhláška MD č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí

-

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách

-

Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách

-

program „Výzkum pro potřeby regionů“

-

Plavební mapa pro rekreační plavbu – Vltava, kartografie Praha a ÚAMK, Praha 2004

49



9. PŘÍLOHY 1. Fotodokumentace zařízení na vodní cestě 2. Stanoviska dotčených obcí

50

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území identifikace nároků a přínosů

Recommend Documents