Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Potenciál a management rozvoje gastroturismu v turistické oblasti Plzeňsko Pivní turismus na Plzeňsku Bakalářská práce
Autor: Pavel Procházka Studijní obor: Management cestovního ruchu Vedoucí práce: Mgr. Michal Trousil, Ph.D.
Hradec Králové
Duben 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedených zdrojů.
V Hradci Králové, dne 21. 4. 2015
Pavel Procházka
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Michalovi Trousilovi, Ph.D., za jeho cenné rady, názory a připomínky, které významně přispěly k jejímu zpracování. Dále děkuji pivovarům, které mi poskytly informace a všem respondentům, kteří vyplnili dotazník a přispěli tak k naplnění cíle mé práce.
Anotace Předmětem této bakalářské práce je zhodnocení stávající nabídky a potenciálu rozvoje pivního turismu na Plzeňsku. Práce vymezuje pojmy gastronomický cestovní ruch a pivní cestovní ruch. Samostatná kapitola je věnována jejich managementu a propagaci. Práce dále stručně představuje turistickou oblast Plzeňsko. Hlavní část práce tvoří analýza současné nabídky produktů pivního cestovního ruchu v oblasti Plzeňsko. V empirické části práce je na základě dotazníkového šetření zhodnocen profil účastníků pivního turismu a jejich motivace k účasti na něm.
Annotation The aim of this bachelor thesis is to evaluate current offer and potential of development of beer tourism in the tourist area Plzeňsko. The bachelor thesis defines the concepts of gastronomic and beer tourism. A separate chapter is dedicated to their management and promotion. The thesis also briefly presents the area. The main part of the thesis consists of an analysis of current offer of beer tourism products in this area. In the empirical part of the thesis, based on a survey, is the evaluation of the profile of a beer tourist and its motivations to participate in it.
Klíčová slova Gastronomický cestovní ruch • Pivní cestovní ruch • Management gastronomického cestovního ruchu • Management pivního cestovního ruchu • Účastník pivního cestovního ruchu
Key words Gastrotourism • Beer tourism • Management of gastrotourism • Management of beer tourism • Participant of beer tourism
Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 1 Cíl práce....................................................................................................................................... 3 Metodický postup........................................................................................................................ 3 1 Gastronomický cestovní ruch ................................................................................................ 7 2 Pivní cestovní ruch................................................................................................................ 10 3 Turistická oblast Plzeňsko – stručná charakteristika....................................................... 14 4 Gastronomický cestovní ruch na Plzeňsku ....................................................................... 16 5 Pivní turismus na Plzeňsku.................................................................................................. 18 5.1 Historie pivovarnictví na Plzeňsku .............................................................................. 18 5.2 Nabídka produktů pivního turismu na Plzeňsku........................................................ 20 5.2.1 Prohlídky pivovarů ...................................................................................... 21 5.2.2 Pivovarské muzeum Plzeň.......................................................................... 23 5.2.3 Pivní stezky Plzeňským krajem ................................................................... 23 5.2.4 Pivní stezky Plzní aneb vydejte se s námi za pivem.................................... 24 5.2.5 Plzeňská pivní cesta ................................................................................... 25 5.2.6 Plzeňské pivní lázně ................................................................................... 25 5.2.7 Pivní festivaly a slavnosti ............................................................................ 26 6 Management gastronomického cestovního ruchu na příkladu pivního turismu .......... 27 6.1 Management pivního turismu na Plzeňsku................................................................ 29 6.2 Propagace pivního turismu........................................................................................... 31 6.2.1 Propagace a podpora pivního turismu na Plzeňsku .................................... 32 7 Profil a motivace účastníka pivního turismu...................................................................... 34 7.1Výzkumné otázky a hypotézy........................................................................................ 34 7.2 Sběr informací a průběh šetření .................................................................................. 36 7.3 Vyhodnocení výsledků .................................................................................................. 36 7.3.1. Profil účastníka pivního cestovního ruchu .................................................. 36 7.3.2 Motivace účastníka pivního turismu ............................................................ 45 8 Shrnutí výsledků.................................................................................................................... 49 9 Závěry a doporučení............................................................................................................. 53 10 Zdroje.................................................................................................................................... 55 10.1 Tištěné zdroje............................................................................................................... 55 10.2 Internetové zdroje........................................................................................................ 55 11 Přílohy................................................................................................................................... 59 11.1 Zadání práce ................................................................................................................ 59
11.2 Seznam grafů a tabulek.............................................................................................. 60 11.3 Vzor dotazníku Profil a motivace pivního turisty ..................................................... 61 11.4 Dotazníkové šetření Management pivního turismu................................................ 65
Úvod „Pojďme na pivo!“ Jít na pivo připadá řadě z nás naprosto samozřejmé a nevidí na tom nic zvláštního. V této práci pohlíží autor na cestu za pivem jiného úhlu. Z úhlu pivního turismu. Cílem cesty za pivem, nemusí vždy být jen jeho samotná konzumace. Cesta za pivem může být spojena se spoustou různých zážitků a poznání. V této bakalářské práci se autor věnuje zhodnocení potenciálu a managementu pivního turismu v turistické oblasti Plzeňsko. Teoretická část práce představuje pivní turismus jako jednu z forem cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni cestou za pivem. Představuje turistickou oblast Plzeňsko jako oblast piva, seznamuje čtenáře s historií pivovarnictví a nabídkou produktů pivního turismu, které se na Plzeňsku v současné době nabízí. Pivovary se již zdaleka neomezují jen na výrobu piva, ale stále více se věnují službám cestovního ruchu. Nabízí prohlídky pivovarů, provozují pivní lázně, pivní expozice, pořádají pivní slavnosti a festivaly. Turistická oblast Plzeňsko je kromě pivovarů protkáno spoustou historických, kulturních a přírodních památek. Pivní turismus tak lze spojit s mnoha dalšími zážitky a lze se mu věnovat v průběhu celého roku. Konzumace piva bývá často spojována s konzumací jídla. Cestování za jídlem (gastroturismus) se stalo fenoménem. Při svém pobytu se turisté většinou stravují v restauracích a nabídka jídel a nápojů pro ně tedy bývá velmi důležitá; turisté vyhledávají nové zážitky, zajímají se o zdravý životní styl, chtějí něco nového vyzkoušet. Z jídla se pak stává společenská událost, kterou lze sdílet s rodinou nebo přáteli. K rozvoji gastroturismu také významně přispívá internet a televizní pořady o vaření, vedené známými kuchaři. Také Plzeňsko má v oblasti gastronomie co nabídnou. Práce se dále zabývá managementem gastronomického a pivního cestovního ruchu, které se v podmínkách podnikání stávají stále více důležitými. Empirická část práce na základě vyhodnocení dotazníkové šetření popisuje profil účastníka pivního turismu, jeho motivaci k účastni na něm a zjišťuje, jak ho které aktivity pivního turismu zajímají.
1
Osobní motivací autora k výběru tématu byl fakt, že jeho dosavadní vzdělání je spojené s gastronomií a sám se aktivně účastní gastronomického a pivního cestovního ruchu. Cestování rád spojuje s ochutnávkou místního jídla a piva. Vzorky piv si přiváží domů jako suvenýr. Turistickou oblast často navštěvuje. Při svých cestách navštívil např. plzeňské pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Purkmistr, Groll a Modrá Hvězda v Dobřanech. Dále pivovary Novosad a syn, Harrachov; Chodovar, Chodová Planá; pivovar U Medvídků, Praha; pivovar U Fleků, Praha; Novoměstský pivovar, Praha; pivovar Antoš, Slaný; pivovar U Kozlíků, Kladno a Pivovarský dvůr, Chýně. Při svých zahraničních cestách měl možnost navštívit pivovary Amsterdam Brewhouse, Toronto, Kanada; Steam Whistle Brewing, Toronto, Kanada; Uncle Buck’s Brewery, Dallas, USA a vyhlášenou texaskou pivnici Flying Saucer, Fort Worth, USA.
2
Cíl práce Cílem této bakalářské práce je představit gastronomický a pivní cestovní ruch jako jedny z forem zážitkového cestovního ruchu. Dále pak analyzovat současnou nabídku aktivit pivního cestovního ruchu v turistické oblasti Plzeňsko a na základě zjištěných skutečností zhodnotit potenciál pro jeho další rozvoj. Cílem samostatné kapitoly věnované managementu gastronomického cestovního ruchu je zhodnotit přístup pivovarů k aktivitám pivního turismu a jeho propagaci. Cílem empirické části práce je na základě provedeného dotazníkového šetření profilovat typického účastníka pivního turismu a zjistit, jaké aktivity pivního turismu ho nejvíce zajímají a co ho motivuje k účasti.
Metodický postup Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. Před zpracováním teoretické části práce si autor položil následující výzkumné otázky, na které hledal odpovědi: 1. Jak je definován gastronomický cestovní ruch? 2. Jak je definován pivní cestovní ruch? 3. Je pivní turismus pro pivovary důležitý? 4. Jak se management jednotlivých pivovarů na Plzeňsku zabývá pivním cestovním ruchem? 5. Jaké produkty pivního cestovního ruchu nabízí turistická oblast Plzeňsko? 6. Jaká je propagace těchto aktivit? Teoretická část práce je rozdělena do několika kapitol, které se věnují vysvětlení pojmů gastronomický cestovní ruch a pivní cestovní ruch. Kapitoly byly sestaveny na základě prostudování literatury a internetových zdrojů, které se těmto tématům věnují. Na zdroje odkazuje autor v textu poznámkami pod čarou, jejich ucelený přehled je uveden v závěru práce. Další kapitoly se již zaměřují na turistickou oblast Plzeňsko, popisují současnou
nabídku
gastronomického
a
pivního
cestovního
ruchu
v oblasti.
V podkapitole č. 5.2 analyzuje autor produkty pivního turismu, které se v současné době na Plzeňsku nabízí. Tuto analýzu vytvořil autor s využitím zdrojů, na které odkazuje 3
v poznámkách pod čarou (jedná se především o internetové stránky jednotlivých pivovarů) a na jejím základě pak v závěru práce zhodnocuje potenciál pivního turismu na Plzeňsku. Při zkoumání současné nabídky produktů pivního turismu na Plzeňsku autor zjistil, že je velmi pestrá a mnoho pivovarů ji neustále rozšiřuje. Na základě tohoto zjištění vytvořil autor hypotézu č. 1:
Hypotéza 1 – Pivní turismus je pro pivovary důležitý.
Problematice managementu gastroturismu je věnována samostatná kapitola č. 6. Při rešerši literatury nenašel autor žádnou dostupnou publikaci, která by se věnovala přímo řízení v podmínkách gastronomického nebo pivního cestovního ruchu. Na zdroje, ze kterých autor při zpracování kapitoly čerpal, odkazuje v poznámkách pod čarou. Při zpracování kapitoly oslovil autor pivovary působící v oblasti Plzeňsko se žádostí o vyplnění dotazníku, pomocí kterého zjišťoval, jak se jednotlivé pivovary věnují pivnímu turismu a jakým způsobem ho propagují. Odkaz na dotazník1 odeslal autor dne 9. 3. 2015 elektronickou poštou následujícím pivovarům: Plzeňský Prazdroj, Modrá Hvězda, U Rytíře Lochoty, Purkmistr, Groll, Radouš, U Pašáka, U Stočesů, U Bizona, Radnice, Pod Lípou, Zhůřák a KLENOT. E-mailové adresy autor získal na internetových stránkách jednotlivých pivovarů. Na dotazník odpovědělo pouze pět z oslovených pivovarů. Vyhodnocení dotazníku probíhalo anonymně, nebylo tudíž možné zjistit, jak který pivovar odpovídal. Vzhledem k nízké návratnosti dotazníků se autor rozhodl neznázorňovat jednotlivé odpovědi graficky v rámci kapitoly věnované managementu pivního cestovního ruchu. Dotazník a jeho vyhodnocení zařadil do práce pouze jako přílohu. Na základě výsledků tohoto šetření je sestavena kapitola 6.1 věnovaná managementu pivního turismu na Plzeňsku. Turistickou oblast Plzeňsko vymezuje autor podle Vystoupila2. Stejné vymezení uvádí také Asociace turistických regionů ČR3 a agentura Czech Tourism4.
1
http://www.survio.com/survey/d/L7H0P3C5J7D8V4T0I VYSTOUPIL, J., Atlas cestovního ruchu České republiky, s. 89, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80239-7256-1 3 ATUR ČR, Plzeňsko, [online] Copyright 1998 – 2015 © www.infoSystem.cz [2014-07-09] Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=74210 4 CZECH TOURISM, Turistické oblasti České republiky, [online] Copyright © 2005 – 2013 Czech Tourism [201407-09] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/podpora-subjektu-v-cestovnim-ruchu/spoluprace-sregiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/ 2
4
Kromě managementu se autor dále věnoval propagaci produktů pivního turismu. Dne 19. 8. 2014 navštívil Informační centrum města Plzně a získal zde následující informační brožury a propagační letáky: „Plzeňské pivovarské muzeum – prožijte příběh piva“, „Navštivte pivovar Plzeňský Prazdroj“, „Navštivte pivovar Gambrinus“, „Léto v Prazdroji 2014“ a „Navštivte unikátní restauraci Sedmý nebe“. Stejné propagační materiály zde byly k dispozici i při autorově další návštěvě dne 11. 11. 2014. Na základě tohoto zjištění vytvořil autor následující hypotézu:
Hypotéza 2 – Informační centrum města Plzně propaguje především aktivity pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus.
Dne 16. 3. 2015 kontaktoval autor elektronickou poštou Informační centrum v Plzni s cílem získat informace o propagaci aktivit pivního turismu. Zajímaly ho následující otázky:
Jaké pivovary z Plzeňska u vás v současné době propagují své aktivity pivního turismu? Jakým způsobem?
Lze ve vašem IC získat informace o ucelených balíčcích pivního turismu?
Propaguje vaše IC především aktivity průmyslových pivovarů, nebo se zaměřujete také na propagaci minipivovarů?
Specializuje se některý z vašich zaměstnanců na pivní turismus?
Máte zjištěno, kdo se ve vašem IC většinou zajímá o pivní turismus?
Do odevzdání konečné verze této práce dne 31. 3. 2015 autor nedostal žádnou odpověď. Správnost hypotézy ověřoval autor také ve výše zmíněném dotazníku, který zaslal pivovarům a kde se několik otázek týkalo propagace pivního turismu (viz příloha č. 4 této práce). V empirické části práce zjišťoval autor pomocí dotazníkového šetření, jaký je profil a motivace účastníků pivního turismu. Za cílovou skupinu zvolil autor osoby, které se již aktivit pivního cestovního ruchu zúčastnili. Ostatní potencionální respondenti byli v úvodu vyzváni, aby na dotazník neodpovídali. Profil účastníka pivního turismu zjišťoval autor na základě jejich věku, pohlaví, dosaženého vzdělání a místa bydliště. Ke zjištění jejich motivace bylo respondentům nabídnuto několik aktivit pivního 5
turismu a byli vyzváni, aby ohodnotili, jak moc je uvedené aktivity zajímají. Jelikož se bakalářská práce zabývá turistickou oblastí Plzeňsko, zařadil autor do dotazníku čtyři otázky vztahující se k této oblasti. Na základě výsledků dotazníkového šetření autor potvrzuje nebo zamítá další výzkumné hypotézy, jejichž vznik podrobněji rozebírá v kapitole č. 7.
Hypotéza 3 – Pivního turismu se účastní především muži.
Hypotéza 4 – Pivního turismu se účastní především věkové kategorie 45 let a více.
Hypotéza 5 – Pivnímu turismu se účastník většinou věnuje v doprovodu dalších osob.
Hypotéza 6 – Pokud se účastník pivního turismu ocitne v situaci, kdy nemůže pít pivo alkoholické, zvolí ve většině případů jako náhražku pivo nealkoholické.
6
1 Gastronomický cestovní ruch Jak uvádí Boniface5, cestování za jídlem staré jako lidstvo samo. Zpočátku mělo podobu cest za zdroji potravy a úrodnou půdou. Byla to zkrátka nutnost. S rozvojem objevování světa došlo k rozšíření doposud neznámých potravin a lidé začali poznávat nové, nepoznané chutě. Za jistý druh gastronomického turismu lze tedy považovat již zámořské výpravy, jejichž úkolem bylo dovést cizokrajné potraviny, čaj, kávu, nebo koření. Přestože lidé za jídlem cestují od nepaměti, je gastronomický cestovní ruch poměrně mladé odvětví, které zažívá rozkvět v několika posledních letech. Dokládá to např. fakt, že autoři dříve vydaných publikací o cestovním ruchu se touto problematikou většinou nezabývají, popř. se jí zabývají pouze okrajově. Např. Wokoun a Vystoupil ve své Geografii cestovního ruchu a rekreace I.6 z roku 1987 nezmiňují gastroturismus vůbec. Vystopil, Šauer a kol.7
se mu sice okrajově věnují, ale pouze z pohledu
vinařského cestovního ruchu. Pásková a Zelenka8 definují gastronomický cestovní ruch jako formu cestovního ruchu „jejíž účastníci jsou motivováni požitkem z konzumace, kultury stolování, testování a seznamování se s vybranými pokrmy a nápoji“. Dále uvádí, že „typickými aktivitami jsou návštěvy tradičních či neobvyklých restaurací a farmářských trhů, rybářské lodní výlety, pivní slavnosti, exkurze do výroben potravin, návštěvy a degustace ve vinných sklepech atd.“ Hjalager a Richards9 uvádí, že účastníci gastronomického cestovního ruchu vyhledávají kombinace nápojů a jídel a s nimi spojené zážitky. Podle nich konzumace jídel a nápojů neslouží pouze k uspokojení hladu a žízně, ale slouží k získání znalostí o místní kuchyni a kultuře. Navíc jídlo a pití si mohou návštěvníci odvést domů jako suvenýr. Podle Oriešky10 jsou účastníci gastronomického cestovního ruchu motivováni požitkem z konzumace, kultury stolování a seznamování se s vybranými pokrmy a nápoji. 5
BONIFACE, P., Tasting Tourism: Travelling for Food and Drink, s. 2 – 14, © Priscila Boniface 2003, Published by Ahsgate Publishing Limited, ISBN 978-0-7546-3514-7 6 WOKOUN, R., VYSTOUPIL, J., Geografie cestovního ruchu a rekreace I., SPN Praha, 1. vydání 1987, ISBN 17205-87 7 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. a kolektiv, Geografie cestovního ruchu České republiky, s. 137 – 140, Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2011, ISBN 978-80-7380-340-7 8 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Cestovní ruch. Výkladový slovník, s. 192, Linde Praha, a. s., 2. doplněné vydání 2012, ISBN 978-80-7201-880-2 9 HJALAGER, A. M., RICHARDS, G., Tourism and Gastronomy, p. 235, 1st edition, Routledge London 2002, ISBN 0-415-27381-1 10 ORIEŠKA, J., Služby v cestovním ruchu, Idea Servis Praha, s. 353 – 354, 1. vydání 2010, ISBN 978-80-85970-68-5
7
Produkt této formy cestovního ruchu označuje jako zážitková gastronomie. Ta je podle něj založena na poznání, že pouhé uspokojení hladu a žízně není důvodem k návštěvě pohostinského zařízení. Pohostinská zařízení inscenují také zážitek. Mezi aktivity gastronomického cestovního ruchu řadí návštěvy národních a specializovaných restaurací, rybářské lodní výlety, pivní slavnosti, slavnosti vína, exkurze do výroben potravin a další. Asociace kulinářského cestovního ruchu11 uvádí, že se jedná o cestování za ojedinělými a nezapomenutelnými kulinářskými zážitky z jídla a pití. Podle ní je účastníkem gastronomického cestovního ruchu i ten, kdo se vydá do sousední čtvrti, aby zde navštívil místní trh nebo restauraci. Podle tohoto vymezení lze tedy za účastníka gastronomického cestovního ruchu (gastroturistu) považovat každého, kdo se vydá na jakoukoliv cestu za jídlem.12 V České republice se na zprostředkování netradičních gastronomických zážitků specializuje cestovní kancelář Culinaria Travel. Poskytuje služby, které běžné subjekty v cestovním ruchu nenabízí buď vůbec, nebo jen v omezeném rozsahu. Kancelář spolupracuje s renomovanými výrobci potravin, vinaři, restauracemi a dalšími specialisty v oboru. Jak uvádí na svých internetových stránkách, zprostředkuje zážitky, „na které běžní turisté nemohou dosáhnout.“13 V její nabídce lze nalézt zájezdy s názvy „Autentická italská kuchyně“, „Za chutí Číny“, „Cesta za chutí Indie“, „Cesta za chutí Jižní Moravy“ a mnoho dalších.14 Cestování za jídlem však nemusí přinášet vždy jen pozitivní zkušenost, ale může být spojeno i s negativními zážitky. Na ty upozorňuje na svých internetových stránkách australská pojišťovna Travel Insuranece Direct. Cestovatele varuje např. před konzumací japonské ryby fugu, která při nedokonalé úpravě může být smrtelně jedovatá, před konzumací „balené“ vody v Indii, kdy již použité lahve mohou být znovu plněny vodou kohoutkovou, před konzumací psího masa v Jižní Koreji, nebo před
11
Organizace založená v r. 2003 jako International Culinary Tourism Institute (ICTA), přejmenována v roce 2012 na World Food Travel Association 12 WORLD FOOD TRAVEL ASSOCIATION, What is Food Tourism?, [online] ©2012-2013 [2014-05-11] Dostupné z: http://www.worldfoodtravel.org/what-is-food-tourism/ 13 CULINARIA TRAVEL, O nás, [online] © Culinaria Travel 2012 [2014-07-21] Dostupné z: http://www.culinariatravel.cz/o-nas/ 14 CULINARIA TRAVEL, Katalog zájezdů, [online] © Culinaria Travel 2012 [2014-07-21] Dostupné z: http://www.culinariatravel.cz/katalog-zajezdu/1?
8
nákupem jídla u pouličních prodavačů v Rusku. Přesto však uvádí, že jedna z nejlepších věcí na cestování je ochutnávání nepoznaného jídla.15 Ke zvýšení povědomí o regionální gastronomii České republiky vznikl projekt Czech Specials. Jedná se o společný projekt Asociace hotelů a restaurací ČR, agentury Czech Tourism a Asociace kuchařů a cukrářů. Cílem projektu je motivovat k cestování za regionálními specialitami a českou gastronomií.16 V propagaci české gastronomie a tradičních nápojů ve světě se angažuje i agentura Czech Tourism, která na podporu české gastronomie spustila kampaň s názvem „Česko chutná skvěle“. Cílem je motivovat k návštěvě restaurací s certifikátem Czech Specials, kterých je téměř 400 po celé České republice17.
Pivo v gastronomii Pivo je slabý alkoholický nápoj, který se vaří převážně ze sladového ječmene, chmele, kvasnic a vody. K vytvoření různých stylů a chutí mohou být přidány další zkvasitelné sacharidy, jako např. kukuřice, pšenice nebo rýže a jiné přírodní látky. Takto představuje pivo na svých stránkách The Beer Academy.18 Pozornost co se párování jídla s pitím týče, byla vždy věnována především vínu. Restaurace zaměstnávají someliéry, kteří hostům doporučují k různým pokrmům různé druhy vín, podílí se na přípravě jídelních a vinných lístků. Na jídelních lístcích restaurací můžeme najít u jednotlivých pokrmů doporučené druhy vín. Pivu taková pozornost zatím věnována nebyla. Pivo bylo, a většinou stále ještě je, vnímáno jako nápoj, kterým se jídlo prostě zapije. Situace se však začíná podle Hampsona19 měnit. Ve své knize The Beer Book uvádí, že stále větší počet kuchařů, sládků, ale i běžných konzumentů začíná věnovat spojení piva s jídlem pozornost. V kuchyních a restauracích začíná pivo soupeřit s vínem a začíná si 15
TRAVEL INSURANCE DIRECT, The Joy of Food, [online] Travel insurance Direct © [2015-03-11] Dostupné z: http://www.travelinsurancedirect.com.au/the-joy-of-food 16 CZECH TOURISM, Města s příběhem, s. 66, [online] ©2005 – 2014 [2015-03-20] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/3d29a502-2723-474d-b0f25b68fd108ba3/05_09_14_analyza_mesta_s_pribehem.pdf.aspx 17 CZECH TOURISM, S projektem Česko chutná skvěle si v tuzemských restauracích pochutnáte, [online] ©2005 – 2013 CzechTourism [2014-08-22] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/s-projektemcesko-chutna-skvele-si-v-tuzemskych-re/ 18 THE BEER ACADEMY, What is Beer? [online] The Beer Academy Ltd [2014-10-16] Dostupné z: http://www.beeracademy.co.uk/beer-info/what-is-beer/ 19 HAMPSON, T., The Beer Book, DK Publishing, New York, First American edition 2008, p. 264 – 265, ISBN 9780-7566-3982-2
9
budovat rovnocenné postavení. Ve své knize věnuje samostatnou kapitolu párování jídla s pivem. Piva s nakyslou chutí Hampson páruje se sýry výrazných chutí a s jídly s přídavkem nakládané zeleniny. Tmavá piva typu stout20, jejichž typickým zástupcem je např. irské pivo Guinness, se podle něj hodí např. k ústřicím. Tento druh piva také neodmyslitelně patří k typickému jídlu britské kuchyně steak-and-kydney-pudding21. Piva s výraznou chmelovou chutí, např. Bombay Pale Ale doporučuje k aromatickým jídlům asijské kuchyně. Podle Hamsona dále existují jídla, která lze jen těžko skloubit s vínem. Jedná se např. o chřest a čokoládu. K těmto jídlům doporučuje weissbier, neboli pšeničné pivo22. Průkopníkem v šíření povědomí o párování piva s jídlem je Britská pivní akademie, která pořádá odborné kurzy s názvem Beer & Food Matching, jejichž cílem je představit pivo jako vhodný doplněk k různým druhům jídel a vhodným výběrem piva tak ozvláštnit požitek z konzumace pokrmu.23 V České republice se párování jídla s pivem věnuje pražská restaurace Lokál, která nabízí program Pivní párování, v jehož rámci hosty čeká čtyřchodové menu spárované s domácími
i
zahraničními
pivy spojené
s odborným
výkladem.24
Agentura
CzechTourism vydala publikaci s názvem „Česká kuchyně“, ve které se v jedné ze svých kapitol věnuje českým sýrům, které patří k pivu. Představuje pochoutky s názvy jako Tvarohová rozhuta, Šmytec nebo Česnekový sýr, které dříve bývaly běžnou součástí nabídky výletních hostinců.25
2 Pivní cestovní ruch Pivní turismus spočívá v cestování po pivovarech, minipivovarech, návštěvách pivních festivalů a ostatních akcí spojených s pivem. Lze ho spojit s různými dalšími formami turistiky, s poznáváním kulturních, historických a přírodních památek a se spoustou dalších aktivit v destinaci. Nezahrnuje jen konzumaci piva, ale je spojen také s ochutnávkou pokrmů podávaných k pivu, kulturou stolování a poznáním technologie 20
Stout je tmavé pivo typu „ale“ vyráběné z praženého sladu a ječmene, chmele, vody a pivních kvasinek. Pivo je charakteristické tmavou barvou, hustou pěnou, příchutí po ovocném sladu, někdy s ovocnou příchutí. 21 Jedná se o jídlo původem z Velké Británie z oblasti Sussex, které se připravuje tak, že se nádoba vyloží těstem, do ní se vloží směs hovězích kostek a ledvinek a celé se přikryje další vrstvou těsta. Celé se pak zapeče. 22 Pivo charakterizované světlou barvou, bohatou pěnou, jehož chuť kolísá od nasládlé až po ovocnou. 23 THE BEER ACADEMY, Beer & Food Matching, [online] The Beer Academy Ltd [2014-10-16] Dostupné z: http://www.beeracademy.co.uk/courses/beer-and-food-matching-courses/ 24 LOKÁL, Pivní párování, [online] Copyright 2015 Ambiente [2015-02-21] Dostupné z: http://lokal.ambi.cz/cz/#skola-5 25 CZECH TOURISM, Česká kuchyně, s. 14 – 21, 1. vydání, Copyright © Vydavatelství MCU, s.r.o, Český Krumlov 2014, ISBN 978-80-7339-264-2
10
výroby piva. Pivní turismus není omezen určitým obdobím, lze se za ním vydat v průběhu celého roku. Počet pivovarů neustále roste, boom zažívají zejména minipivovary. Jak uvádí Kütner, jejich počet v České republice v roce 2014 dosáhl 280, Českomoravský svaz minipivovarů však odhaduje, že jejich počet může dosáhnout až čtyři sta. Díky nízkým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé speciály, čímž mohou lákat na jiné pivo, než je nejrozšířenější ležák.26 Podle ankety Czech Tourism obsadilo pivo v roce 2011 třetí příčku v anketě o největší turistické lákadlo Česka, hned po hradech a zámcích a Praze27. Přestože spotřeba piva na obyvatele v České republice klesá (v roce 2005 činila spotřeba piva 163,5 l na obyvatele za rok, v roce 2010 to již bylo jen 144 l)28, má pivo stále v České republice velký turistický potenciál. Svědčí o tom přibývající počet nových pivních expozic, minipivovarů, pivních lázní a pivních stezek. České pivo je zapsáno u Evropské komise (ES) č. 1014/2008 ze dne 16. října 2008 na základě žádosti České republiky. Cílem tohoto zápisu je chránit tradici, technologii výroby a kvalitu českého piva.29 Podle ing. Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu pivovarů, má velký podíl na rozvoji pivního turismu stále rostoucí počet minipivovarů, které rozšiřují nabídku a přináší pestrost. Na své produkci minipivovary předvedly, že lze „vyrábět a hlavně úspěšně prodávat různé speciály, limitované edice i jiné pivní styly, než je český ležák.“ Výhodou produkce malých pivovarů je podle Šuráně svěžest a pestrost a na závadu nemusí být ani to, že každá várka může chutnat trochu jinak. Toto považuje Šuráň naopak za výhodu. 30 Pásková a Zelenka31 definují pivní cestovní ruch jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni gurmánským zážitkem z konzumace různých druhů piva a z typického či nějakou známou reálnou či fiktivní (Švejk) osobností proslaveného 26
KÜTNER, D., Tuzemské pivovary hlásí nárůst výstavů, s. 9, E15, deník pro ekonomiku a bysnys, č. 1830, 19. 3. 2015, Mladá fronta, a.s., ISSN 1803-4543 27 CZECH TOURISM, Hrady, zámky, Praha a pivo, [online] ©2005-2014 [2014-07-01] Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/marketingove-aktivity-ke-zvyseni-povedomi-o-dcr-iop-1/publicita-projektu/hrady-zamkypraha-a-pivo-tak-lide-vidi-nejvetsi-turisticka-lakadla-ceska.html 28 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Situační a výhledová zpráva, Chmel a pivo, vydalo Ministerstvo zemědělství v srpnu 2011, ISBN 978-80-7084-983-5, [online] [2014-10-05] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/129275/CHMEL_8__2011.pdf 29 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EU, Nařízení komise (ES) č. 1014/2008, [online] [2014-05-30] Dostupné z: http://www.poctivepivo.cz/wp-content/uploads/NA%C5%98%C3%8DZEN%C3%8D-KOMISE-ES-%C4%8D-10142008-o-z%C3%A1pisu-chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BDch-ozna%C4%8Den%C3%AD.pdf 30 KOVANDA, R., České pivo je o sto procent lepší než dříve, s.24 – 30, Travel Digest, časopis o cestování, 1. Distribuční společnost s.r.o, vychází 10.10.2014, ISSN 1211-5312 31 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Cestovní ruch. Výkladový slovník, s. 418, Linde Praha, a. s., 2. doplněné vydání 2012, ISBN 978-80-7201-880-2
11
hospodského prostředí, případně i poznáváním historie a současných technologií výroby piva.“ Internetový server Pivní turistika ho pak popisuje jako „novou, dynamicky se rozvíjející formu zážitkového gastronomického cestovního ruchu“32. Podle něj je pivo podnětem pro poznávání jedinečných míst a přidružených turistických zážitků. Lidové noviny dne 12. 8. 2009 ve svém článku „Česká pivní turistika je na vzestupu, láká sem i cizince“ uvedly, že české pivovary se stále více věnují turistickému ruchu. Nabízejí prohlídkové trasy, které představují tradiční přípravu českého piva. Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů v článku mimo jiné říká: „Cestovní ruch může, a nepochybuji, že bude, velmi významným prvkem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladu ukazují, že to jde dohromady a máme se čím chlubit.“33 Hamson34 ve své knize The Beer Book řadí Českou republiku mezi jednu z klíčových destinací, kam se vyplatí cestovat za pivem (vedle USA, Německa, Belgie a Britských ostrovů). Představuje pivní trasy po různých městech světa s doporučením na návštěvy stylových restaurací a pivovarů. Jeho kniha tak podává nejen přehled o výrobě a nabídce piv v jednotlivých zemích a regionech, ale dobře také poslouží jako průvodce pro toho, kdo chce spojit návštěvu památek určitého místa s konzumací piva. Kniha představuje Pivní trasu Prahou, která má šest zastávek v pivovarech a vyhlášených pražských pivnicích s přehlednou mapou, vyznačením vzdáleností a udává průměrný čas potřebný k jejímu projití. Pivní turismus podporují také stále se rozvíjející pivní stezky a cyklostezky, jejichž cílem je seznámit turisty s regionálními pivovary, propagovat regionální značky piva a zároveň seznámit návštěvníky s pamětihodnostmi regionu. Jedná se např. o Pivní stezku Beskydami, Krkonošskou pivní stezku, Stezku Bohumila Hrabala, Pivní stezku Poddžbánskem, Jihočeskou pivní stezku a mnoho dalších.35 Původním záměrem pivních stezek bylo spojení cykloturistiky s možností občerstvení pivem. Podle novely Zákona o 32
PIVNÍ TURISTIKA, O webu, [online] [2014-05-12] Dostupné z: http://www.pivnituristika.cz/o-nas/o-webu/ NEVYHOŠTĚNÝ, M., Česká pivní turistika je na vzestupu, láká sem i cizince, Lidové noviny, [online] ©2009 [2014-05-19] Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/ceska-pivni-turistika-je-na-vzestupu-laka-sem-i-cizince-pgt/firmy-trhy.aspx?c=A090812_222608_firmy-trhy_mev 34 HAMSON, T., The Beer Book, p. 242 – 243, 1st American Edition, 2008, DK Publishing, New York, ISBN 978-07566-3982-2 35 KUDY Z NUDY, Pivní stezky, [online] © 2014 CzechTourism [2014-09-29] Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Vyhledavani/Fulltext.aspx?docid=0&word=pivn%C3%AD%20stezky 33
12
provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb.36 je však cyklista účastníkem silničního provozu, čili nesmí požít alkoholický nápoj během jízdy, nebo řídit v takové době po požití, kdy by mohl být ještě pod jeho vlivem. Pivovary se situaci snaží řešit nabídkou nealkoholických piv, nebo možností ubytování. Podle internetového serveru Místo jako značka37 zůstává i nadále pivní turistika ve stínu té vinařské. Snaží se však o to, aby ji dohnala. Existuje spousta internetových stránek, které se specializují na výlety za pivem po celém světě. Americký internetový server www.beertrips.com se snaží nalákat turisty do míst, kde je dobré pivo a spojit jejich zážitek z konzumace s místní kulturou, architekturou a uměním. V jeho nabídce je v současné době i cesta po pivovarech České republiky, spojená s návštěvou památek UNESCO s názvem „The Czech Republic: Independent Breweries and World Heritage Sites“.38 Společnost Zephyr Adventures také nabízí cestování ve spojitosti s pivem. Ve svých programech spojuje ochutnávku piva s pěší turistikou, cykloturistikou, jízdou na koni nebo třeba se sjížděním řek na raftu.39 Projekt Czech Beer Tours vznikl v roce 2009, aby seznamoval s historií a tradicí vaření piva v České republice a s jeho různými podobami. Ve své nabídce má cesty individuální a skupinové, odborně-zábavné kurzy, pivní soutěže a degustace.40 Ve snaze přilákat více turistů, nabízí jednotlivé pivovary stále více doplňkových služeb a programů. Kromě ubytování a stravování se jedná např. o prohlídky pivovarů, pivní lázně, expozice, pořádají pivní festivaly a slavnosti nebo kurzy vaření a čepování piva.
36
MINISTERSTVO VNITRA ČR, Zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonu (zákon o silničním provozu), [online] 2014 © Ministerstvo vnitra [2014-10-03] Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49756&recShow=1&fulltext=&nr=361~2F2000&pa rt=&name=&rpp=15#parCnt 37 MÍSTO JAKO ZNAČKA, Světová pivní turistika je stále ve stínu té vinařské, [online] [2014-10-12] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/svetova-pivni-turistika-je-stale-ve-stinu-te-vinarske/91/1/0 38 BEER TRIPS, The Czech Republic: Independent Breweries and World Heritage Sights, [online] © BeerTrips.com 1998 – 2011 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.beertrips.com/trips/czech_micros.htm 39 ZEPHYR ADVENTURES, Our Wine, Beer & Food Adventures, [online] © 2015 ZEPHYR ADVENTURES [2015-01-27] Dostupné z: https://www.zephyradventures.com/category/adventures/activities/food-wine-beer/ 40 CZECH BEER TOURS, O nás, [online] [2015-03-22] Dostupné z: http://czech-beer-tours.eu/cz/o-nas/
13
3 Turistická oblast Plzeňsko – stručná charakteristika Turistická oblast Plzeňsko se rozkládá na severovýchodě Západočeského kraje. Na jejím území se nachází okresy Plzeň - město, Plzeň - sever, Plzeň - jih a Rokycany41. Oblast je dále rozdělena do sedmnácti mikroregionů42: Blovicko, Dobřansko, Kralovicko, Manětínsko, Nepomucko, Nýřansko, Plasko, Přešticko, Radnicko, Rokycansko, Spálenopoříčsko, Staroplzenecko, Stodsko, Touškovsko, Třemošensko, Všerubsko a Zbirožsko. Podle Českého statistického úřadu výměra turistické oblasti Plzeňsko činní 3 113 km2 a počet obyvatel v roce 2011 byl 372 832.43 Centrem oblasti je město Plzeň, které je hospodářskou, kulturní a společenskou metropolí celých západních Čech44 Příroda na Plzeňsku je velmi pestrá s velkým počtem lesních porostů a vodních ploch. Krajina je mírně zvlněná. Nejrozsáhlejší přírodní atraktivitou je kaňon řeky Střely. Na východě území sem zasahují Brdské lesy a částečně také CHKO Křivoklátsko. Oblíbeným turistickým cílem jsou Bolevecké rybníky na severním okraji Plzně. Celá oblast je protkána spoustou naučných stezek pro pěší a cyklisty, které turisty zavedou nejen do nitra přírody, ale také do spousty pohostinných městeček a obcí.45 Na Plzeňsku se nachází celá řada kulturních a historických památek. V Plzni samotné je to např. historické centrum města s katedrálou sv. Bartoloměje a celou řadou historických měšťanských domů, renesanční radnicí, Velkou synagogou, barokním kostelem Sv. Anny nebo novorenesanční budovou Nového divadla. Moderní architekturu zastupují kašny ve třech rozích náměstí, zobrazující figury z městského znaku – anděla, velblouda a chrtici.46 Za prohlídku také stojí zpřístupněné plzeňské podzemí – labyrint sklepů a chodeb budovaný od 14. století. Bohaté muzejní sbírky a atraktivní výstavy nabízí Západočeské muzeum, Západočeská galerie, Církevní muzeum
41
VYSTOUPIL, J., Atlas cestovního ruchu České republiky, s. 89, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80239-7256-1 42 Pásková a Zelenka popisují mikroregion jako region malého geografického měřítka, který je v ČR často vytvářen za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a fondů EU. Zdroj: PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Cestovní ruch. Výkladový slovník, s. 344, Linde Praha, a. s., 2. doplněné vydání 2012, ISBN 978-807201-880-2 43 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Statistický lexikon obcí 2013, [online] [2014-07-09] Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/4116-13-n_2013 44 ATUR ČR, Plzeňsko, [online] Copyright 1998 – 2015 © www.infoSystem.cz [2014-07-09] Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=74210 45 KOLEKTIV AUTORŮ, Plzeňsko – příroda, historie, život, s. 38 – 187, Vydání první, 2008, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, ISBN 978-80-7340-100-9 46 ARCHIWEB, Vítězný projekt tří kašen na náměstí republiky v Plzni, [online] © archiweb.cz 1997 – 2015 [201501-27] Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1166
14
nebo Muzeum loutek. V Plzni se nachází zoologická a botanická zahrada, spousta parků a zelených ploch vyzývajících k odpočinku. Technické památky pak zastupují např. Škodovy závody nebo pivovar Plzeňský prazdroj. Soukromou sbírku letadel a vojenské techniky představuje Air Park ve Zruči u Plzně47. Severním směrem od Plzně leží město Manětín. Zdejší zámek je díky své sochařské výzdobě považován za barokní perlu západních Čech. Ve stylu baroka je postaven také klášter v Chotěšově. Celá oblast Plzeňska je protkána množstvím panských sídel, zámků a zámečků. Projekt Židovská cesta na Plzeňsku48 nabízí čtyři různé turistické trasy po židovských památkách jižního a severního Plzeňska a města Plzně. Kulturní akce nadregionálního významu jsou soustředěny převážně do města Plzně. Koná se zde např. každoroční festival Tanec Praha, Divadelní léto pod plzeňským nebem nebo série jazzových koncertů s názvem Bohemia Jazz Fest. K vrcholným akcím plzeňské kulturní scény patří Mezinárodní festival Divadlo Plzeň, jehož cílem je vytvořit prostor pro setkání divadelníků z celého světa a představit pozoruhodné divadelní inscenace. Kulturní akce mimo město Plzeň jsou spíše regionálního významu.49 V roce 2015 si Plzeň připomíná výročí 720 let od svého založení a 70 let od osvobození americkou armádou. Především však je Evropským hlavním městem kultury50. Jedná se o projekt, který se může stát důležitým milníkem ve vývoji města. Jak na svých stránkách uvedlo město Plzeň v roce 2014, „svět uvidí, uslyší a ochutná krásu jedinečného setkání tradice a inovace.“51 Plzeň slouží jako důležitý dopravní uzel. Z Plzně vychází paprsčitá síť významných silničních tahů 1. třídy, která ji činí dobře dostupnou ze všech částí Plzeňského kraje. Po dobudování dálnice D5 došlo k výraznému zrychlení dopravy na Prahu ve směru jednom a na Německo ve směru druhém. V Plzni se křižuje pět železnic s rychlíkovým provozem, expresní vlaky EC a ICE projíždějí po dvou z nich52. V Plzni a přilehlém
47
AIRPARK, O nás, [online] Air Park 2014 [23015-01-27] Dostupné z: http://airpark.wz.cz/ JEWISH ROUTE, Židovská cesta po Plzeňsku, [online] © 2001 – 2015 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.jewish-route.eu/mesta/01_plzen/plzen.htm 49 Zpracováno s využitím publikace vydané statutárním městem Plzeň, Užij si Plzeň – časopis pro návštěvníky města, ©Statutární město Plzeň 2014, ev. č. MK ČR E 21020 50 Evropské hlavní město kultury je titul propůjčovaný Evropskou unií jednomu či více evropským městům, které má tak možnost představit Evropě svůj kulturní život. 51 MĚSTO PLZEŇ, Informace o projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, [online] © Plzeň 2015 o.p.s., [2014-09-29] Dostupné z: http://www.plzen2015.cz/cs/o-projektu 52 KOLEKTIV AUTORŮ, Plzeňsko – příroda, historie, život, s. 29, Baset 2008, 1. Vydání, ISBN 978-80-7340-100-9 48
15
okolí zajišťuje dopravu Integrovaná doprava Plzeňska (IDP) pomocí autobusů a regionálních vlaků.53 Ostatní druhy dopravy nemají v Plzni větší význam.
Lodní
doprava není v oblasti zastoupena, nejbližším letištěm s veřejnou mezinárodní dopravou je letiště Praha – Ruzyně. V oblasti je návštěvníkům k dispozici celá řada hromadných ubytovacích zařízení různé kategorie. Jedná se především o hotely, hostely, penzióny a turistické ubytovny. Český statistický úřad uvádí, že se v oblasti nachází 149 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 10 918 lůžek (informace k 31. 12. 2012).54 Ubytování nabízí i několik zdejších pivovarů.
Stravování je pro návštěvníky zajištěno v nespočetném
množství restaurací, barů a pohostinství. Jejich nabídka a cenová hladina se liší, všeobecně lze říci, že většina z nich je orientována na turisty a nabízí klasickou českou kuchyni obohacenou o různé speciality moderní a zdravé kuchyně. Specializované restaurace se zaměřují většinou na nabídku kuchyně zahraniční (italské, indické, čínské, americké). Je zde také několik restaurací typu fast-food55.
4 Gastronomický cestovní ruch na Plzeňsku Gastronomie má na Plzeňsku dlouholetou tradici. Již v roce 1904 se v Plzni konala První mezinárodní výstava umění kuchařského a pohostinství56. Od roku 1966 se zde konal potravinářský veletrh ExPlzeň, v jehož rámci se v České republice např. poprvé představila firma Coca-Cola. Akce přitahovala především tím, že zde byly k dostání potraviny, které tehdy nebyly běžně v prodeji. Program byl obohacen o koncerty a různá vystoupení a výstavu každoročně navštěvovalo až čtvrt miliónu návštěvníků. Poslední výstava ExPlzeň se konala v roce 2001 a zúčastnilo se jí pouhých šest tisíc návštěvníků.57 Od roku 2011 probíhá v Plzni každoroční květnový Apetit Festival, na kterém se prezentují různá vinařství, pivovary, restaurace, kavárny, regionální potraviny a místní gurmánské speciality. Jeho součástí jsou také farmářské trhy. Jedná se o největší 53
POVED, Integrovaná doprava Plzeňska, [online] © 2014 POVED s.r.o., [2014-09-05] Dostupné z: http://www.poved.cz/integrovana-doprava-plzenska/integrovana-doprava-plzenska.aspx 54 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2013, [online] [2014-07-23] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajpubl/321011-13-r_2013-xp 55 Fast-food je označení pro druh rychlého občerstvení, který je založený na rychlém výběru, prodeji a konzumaci 56 MĚSTO PLZEŇ, Užij si Plzeň – časopis pro návštěvníky města, s. 30, ©Statutární město Plzeň 2014, ev. č. MK ČR E 21020 57 VAINDL. V., Ex Plzeň, [online] © 1997 - 2004 Český rozhlas [2014-09-31] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/897904
16
gurmánský festival na západě Čech. V roce 2013 ho navštívilo rekordních 32 tisíc návštěvníků. Restaurace a pivovary soutěží o tituly „Západočeská restaurace roku“ a „Pivo Apetit Festivalu“. Festival doprovází bohatý kulturní program, jehož součástí jsou kuchařské a barmanské show či představení nových gastronomických trendů.58 V roce 2012 se v Plzni konal poprvé Festival polévky. Od té doby festival každoročně v září nabízí na plzeňském Náměstí Republiky k ochutnání tradiční i netradiční druhy polévek; teplé i studené, masové, zeleninové ale třeba i ovocné.59 Propagaci cizí kuchyně se dále věnuje např. festival francouzské kultury a gastronomie s názvem „Bonjour Plzeň!“, jehož cílem je šířit francouzský jazyk a kulturu. Festival pořádá nezisková organice Alliance française de Plzeň. V rámci festivalu je návštěvníkům mimo jiné představeno francouzské víno a lahůdky francouzské kuchyně. V roce 2014 byly pro návštěvníky připraveny také gurmánské večírky a kurzy vaření.60 Festival Mediterránea, který pořádá Centrum španělské kultury a vzdělávání a který se v roce 2014 konal v Plzni již počtvrté, přináší „trochu chutí, vůní, barev a tepla Středomoří“. Během festivalu proběhlo několik kuchařských workshopů, velkým lákadlem byly středomořské trhy.61 V menších obcích Plzeňska se pak konají akce regionálního významu, jako např. jarmarky, pivní slavnosti a ochutnávky pořádané na podporu regionálních potravin Plzeňského kraje, jakými je např. Křimický zelný salát s křenem, Stvolenský mošt, Zelňáky, Přešínská klobása, ale i různé druhy místních piv.62 Kromě piva proslavily Plzeň další dva nápoje, Bohemia Sekt a Fernet Stock. Společnost Bohemia Sekt nabízí program, během něhož návštěvníci poznají proces výroby nejznámějšího českého šumivého vína doplněný o ochutnávku63. Firma Fernet Stock
58
APETIT FESTIVAL, O festivalu, [online] © 2013 Pigs Production s.r.o. a Motor AG s.r.o [2014-09-31] Dostupné z: http://www.apetitfestival.cz/plcz/o-festivalu.htm 59 ŽIVÁ ULICE, Festival polévky, [online] Copyright: © 2015 Živá ulice [2015-03-20] Dostupné z: http://www.zivaulice.eu/program/detail/festival-polevky-cs.html 60 QAP.CZ, „Festival Bonjour Plzeň! Láká na jazz i lahůdky z Francie“ [online] © 2010 –QAP PRODUCTION s.r.o [2015-03-16] Dostupné z: http://www.qap.cz/zpravy/zpravy-plzen/object/festival-bonjour-plzen-laka-na-jazz-ilahudky-z-francie-63775/article.htm 61 PECUCH, M., Festival Mediterránea nabízí Plzni opět chutě, vůně, barvy a teplo Středomoří, [online] ©2015 Magistrát města Plzně [2015-03-20] Dostupné z: http://www.plzen.eu/obcan/aktuality/z-mesta/festival-mediterraneanabizi-plzni-opet-chute-vune-a-ateplo-stredomori.aspx 62 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Regionální potraviny Plzeňského kraje, [online] [2014-09-31] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/regionalni-potraviny/plzensky-kraj/ 63 BOHEMI SEKT, Návštěva, [online] © Bohemia sekt, a.s. [2014-10-02] Dostupné z: http://firma.bohemiasekt.cz/component.php?cocode=section&seid=32
17
prohlídky běžně nenabízí. Návštěva výrobny je možná pouze na základě výhry v soutěžích vyhlašovaných lihovarem64. V roce 2014 oslovila Plzeň provozovatele restaurací s nabídkou zapojení se do projektu „Živé hospody Plzeň 2015“. Jak uvádí Radek Auer, ředitel marketingu projektu Plzeň 2015, cílem akce bylo dát každý den alespoň jedno místo, kde bude hrát živá hudba. Zájem restauratérů předčil očekávání, zapojily se všechny typy restauračních zařízení, od tradičních hospod až po středověkou krčmu. Společnost Plzeň 2015 bude projekt propagovat v celém regionu, v komunikaci se zaměří především na hotely a cestovní kanceláře. „Turisté, jejichž nápor v roce 2015 očekáváme, budou chtít kromě návštěvy výstav a velkých kulturních akcí také nasát atmosféru města, ochutnat naše slavné pivo a právě z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro tuto akci.“65
5 Pivní turismus na Plzeňsku Kapitola seznamuje čtenáře s historií výroby piva na Plzeňsku a analyzuje současnou nabídku produktů pivního turismu v oblasti.
5.1 Historie pivovarnictví na Plzeňsku Cesta Plzně ke své současné pozici v pivním světě nebyla vůbec snadná. Právo várečné66 bylo uděleno 260. měšťanským domům Václavem II. v roce 1295. Nejstarší dochovaná zpráva o výrobě piva v Plzni pochází z roku 1307. Vaření piva obvykle přinášelo vysoké zisky a pivem se zásobovala sousední panství. Pivo se vařilo v jednotlivých domech, kde si měšťan sám vyrobil slad, nechal ho vykvasit a když bylo pivo hotovo, vyčlenil ve svém domě místnost, která sloužila jako hostinec. Někteří měšťané se brzy začali na výrobu sladu a piva specializovat a začali ho vyrábět pro své sousedy. Pivo a slad se tak staly výhodným zbožím. Z domácností byla jejich výroba přenesena do samostatných budov a začala vznikat celá řada pivovarů. Jednalo se však většinou o pivo nevalné chuti. Zpravidla šlo o kalnou, žlutohnědou tekutinu husté
64
FERNET STOCK, Cesta za tajemstvím Fernetu, [online] © STOCK – Božkov s.r.o. 2015 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.fernetstock.cz/souteze-pro-vsechny/cesta-za-tajemstvim-fernetu-25/ 65 PLZEŇ 2015.CZ, Živé hospody Plzně 2015 startují již 20. 1., po celý rok bude každý den živé hraní, [online] [2015-03-16] Dostupné z: http://www.plzen2015.cz/cs/aktuality/zive-hospody-plzne-2015-startuji-jiz-201-po-celyrok-bude-kazdy-den-zive-hrani 66 Právo várečné bylo jedním ze středověkých městských práv, které umožňovalo vařit pivo.
18
konzistence.67 Proto se většina piva dovážela z Bavor, Žatecka a Rakovnicka. Místní pivovarnictví nijak zvlášť nevynikalo ještě koncem 30. let 19. stol. Roku 1838 bylo uvařeno pivo tak špatné, že městská rada rozhodla, že celá várka bude vylita. Teprve v roce 1839 se právováreční měšťané spojili a stali se podílníky nově vzniklého Měšťanského pivovaru. Za sládka byl přijat Josef Groll z Bavorského Vilshofenu, který zde měl původně vařit pivo bavorského typu. Jemu se však podařilo 5. října 1842 uvařit první várku plzeňského ležáku, která byla naražena 11. listopadu téhož roku a sklidila velký úspěch. Tato receptura je nyní po celém světě známá jako pivo „plzeňského typu“.68 „Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek.“69 Nové pivo si rychle získalo oblibu a začalo se vyvážet. Zpočátku do Západočeských lázní, Prahy a od roku 1856 také do Vídně.70 Pivovarnictví se stalo v 19. století průmyslovým podnikáním, především díky novým technologiím výroby a technickým objevům. V tomto období také vznikla řada dalších konkurenčních pivovarů, např. v roce 1869 pivovar Gambrinus. Jelikož se množily pokusy, jak nově vzniklé pivo napodobit, nechal si Měšťanský pivovar v roce 1859 zaregistrovat dvojjazyčnou ochrannou známku Plzeňské pivo – Pilsner Bier a v roce 1898 pak dodnes proslulou ochrannou známku Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell.71 Na Plzeňsku působila ještě v první polovině 20. století řada malých pivovarů (např. Lobkovický pivovar, Akciový pivovar ve Starém Plzenci, pivovar ve Šťáhlavech, Manětíně, Dobřanech nebo Rokycanech).72 Značné škody na pivovarnictví zanechaly obě světové války. Ať už to byl odchod pracovníků na frontu nebo nedostatek surovin a energie. Jak ve svém článku uvádí
67
KOLEKTIV AUTORŮ, Plzeňsko – příroda, historie, život, s. 431, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-7340-100-9 68 SUSA, Z., Velká česká pivní kniha, s. 9, Středokluky 2008, ISBN 978-80-86057-43-9 69 PILSNER URQUELL, Historie piva a pivovarnictví v Plzni, [online] ©2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/cz/prohlidka-pilsner-urquell-pro-verejnost/historie-piva-a-pivovarnictvi-v-plzni/ 70 PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, Historické milníky, [online] [2014-03-12] Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/data/web/download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf 71 KEJHA, J., JANOUŠKOVEC, J., JURINA, V., Plzeňský Prazdroj 1842 – 2012; Příběh, který nepřestává inspirovat, s. 76, NAVA 2012, Plzeň, ISBN 978-80-7211-427-6 72 KOLEKTIV AUTORŮ, Plzeňsko – příroda, historie, život, s. 431 - 438, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-7340-100-9
19
Kodeda73, mnoho pivovarů bylo donuceno demontovat varní soupravu a poskytnout ji na válečnou výrobu. Mnoho pivovarů bylo uzavřeno nebo poškozeno bombardováním. V mnoha z nich již nebyla výroba nikdy obnovena. Po roce 1948 byly pivovary znárodněny a došlo k jejich sjednocení do společnosti Plzeňské pivovary, n. p., zahrnující kromě pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus také
pivovary
Staropramen,
Velké
Popovice,
Starobrněnský
pivovar
a
Českobudějovický pivovar. Teprve po roce 1989 došlo k opětovnému zprivatizování pivovarů a vedle průmyslových pivovarů se začaly objevovat také malé rodinné a restaurační pivovary. Průkopníkem mezi novodobými minipivovary na Plzeňsku je minipivovar Modrá hvězda v Dobřanech, který zahájil svůj provoz již v roce 1998. Jeho následníkem byl první plzeňský minipivovar U Rytíře Lochoty založený v roce 2001. Mezi nejmladší patří minipivovar Pod Lípou v obci Kyšice, který svůj provoz zahájil v roce 2013 a pivovar KLENOT, který vaří pivo od roku 2014.
5.2 Nabídka produktů pivního turismu na Plzeňsku Ve zkoumané oblasti se ke dni 20. 3. 2015 nachází celkem čtrnáct pivovarů74, dva průmyslové, jedenáct minipivovarů75 a restauračních pivovarů76 a jeden rodinný pivovar. Kromě rodinného pivovaru Zhůřák a minipivovaru KLENOT, mají všechny pivovary vlastní restauraci nebo pivnici, ve které nabízí svá piva a ve většině případů také pokrmy studené a teplé kuchyně. Pivnice Plzeňského pivovaru Na Spilce je se svojí kapacitou 550 míst největší v České republice. Ve dvanácti případech je restaurace nebo pivnice přímo součástí pivovaru. Minipivovar Radnice nabízí posezení v Pivovarské pivnici, která není součástí areálu. Prohlídkové trasy má pro své návštěvníky připraveno pět pivovarů, dva z nich pouze po předchozí domluvě. Ubytování pro své hosty nabízí čtyři pivovary. Pět pivovarů nabízí své výrobky v podnikových prodejnách nebo
73
KODEDA, M., Pivovarnictví po první světové válce, [online] Copyright © Pivovary.Info [2015-03-20] Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010080003 74 PIVOVARY.INFO, Přehled současných pivovarů, [online] Copyright © Pivovary.Info 1999 – 2015 [2014-10-11] Dostupné z: http://www.pivovary.info/showpage.php?name=prehled 75 Minipivovar je podnik s ročním výstavem do 10 000 hl. Zdroj: ČAPKOVÁ, V., JANÍK, P., POTMĚŠIL, V. Restaurační minipivovary v České republice, s. 3, © 1999, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. ISBN 80902658-1-2 76 Kratochvíle definuje restaurační pivovary jako pivovary spojené přímo s restaurací. Zpravidla se jedná o pivovary s ročním výstavem do 3000 hl, jejichž výroba se buď celá, nebo z většího podílu vyčepuje ve vlastní restauraci. Zdroj: KRATOCHVÍLE, A., Pivovarství v českých zemích v proměnách 20. století, s. 170, 1. vydání 2005, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., ISBN 80-86576-16-7
20
prostřednictvím internetového obchodu. Pivovary již tak nejsou jen výrobními podniky, ale stále více nabízí služby v oblasti cestovního ruchu. Tabulka 1 Přehled pivovarů v turistické oblasti Plzeňsko a jejich služeb ve vztahu k cestovnímu ruchu Název pivovaru
Založen
Obec
Prohlídky Restaurace Ubytování
Plzeňský Prazdroj
1842
Plzeň
X
X
Pivovar Gambrinus
1869
Plzeň
X
X
Pivovar Modrá Hvězda
1998
Dobřany
Pivovar u Rytíře Lochoty
2001
Plzeň
Pivovar Purkmistr
2007
Plzeň
Pivovar Groll
2007
Pivovar Radouš Pivovar U Pašáka
X
Pivní lázně
X X
X X
Prodejna
X
X
X
Plzeň
X
X
2008
Šťáhlavy
X
2010
Plzeň
X
Minipivovar U Stočesů
2011
Rokycany
X
Pivovar U Bizona
2011
Čižice
X
Minipivovar Radnice
2012
Radnice
X
X
Pivovar Pod Lípou
2013
Kyšice
X
X
Pivovárek Zhůřák
2013
Zhůř
X
X
X
X
2014 Radnice Minipivovar KLENOT Vlastní zpracování (ke dni 20. 3. 2015) Zdroj: PIVOVARY INFO, Přehled současných pivovarů, [online] Copyright © Pivovary.Info 1999 – 2015 [2015-03-20] Dostupné z: http://www.pivovary.info/showpage.php?name=prehled
5.2.1 Prohlídky pivovarů
Prohlídky seznamují návštěvníky s historií a současností pivovarů, zavádí je do autentických prostor, pivních sklepů, ale i do moderních stáčíren. Výklad zahrnuje informace o technologii výroby piva a v závěru bývá zakončen ochutnávkou. Délka i rozsah prohlídek se liší v závislosti na velikosti pivovaru. Plzeňský Prazdroj
Prohlídková trasa pivovaru Plzeňský Prazdroj zavede návštěvníky do unikátní varny z 30. let minulého století a prozradí postup vaření piva, který v roce 1842 zavedl sládek Josef Groll. Představí moderní stáčírnu s kapacitou 120 tisíc lahví za hodinu a nabídne svezení největším osobním výtahem v ČR. S procesem výroby piva se návštěvníci seznámí v panoramatickém kině. Prohlídka je zakončena návštěvou pivovarských sklepů s ochutnávkou nepasterizovaného piva Pilsner Urquell.77 Pivovar dále nabízí několik zážitkových programů, jako např. „Škola čepování Pilsner Urquell“, kde se lze pod dohledem sládků naučit, jak správně načepovat pivo, „Cesta plzeňského tovaryše“ 77
PRAZDROJ VISIT, Prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj, [online] © 2015 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-03-20] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/prohlidky/prohlidka-pivovaru-plzensky-prazdroj-pilsner-urquell/
21
představuje pivovarská řemesla, program „Za historií Pilsner Urquell“ seznamuje se zajímavostmi pivovaru a příběhem jeho zaměstnanců. Areálem pivovaru se lze projet ve formanském voze.78 Pivovar se významně podílí na turistickém ruchu ve městě. Díky svým prohlídkám přiláká do města tisíce návštěvníků ročně (v roce 2012 jich bylo více než 270 tisíc).79 Pivovar Gambrinus
Prohlídková trasa pivovaru zavádí do staré i nové varny pivovaru, seznamuje s tradičními i moderními postupy výroby a představuje jednotlivé suroviny používané při výrobě piva. Prohlídka je zakončena degustací a školou čepování piva pod vedením sládka.80 V interaktivní Gambrinus aréně je pak možné absolvovat projížďku historií pivovaru na korbě starého náklaďáku, střílet penalty na virtuálního brankáře nebo zažít pocit rockové hvězdy na pódiu.81 Pivovar Purkmistr
Prohlídka pivovaru kromě principů vaření piva a charakteristikou jednotlivých druhů seznamuje s historií původního selského dvora, s výstavbou pivovaru a s původem ochranné známky Purkmistr. Závěr prohlídky tvoří degustace zde vařených piv.82 Minipivovar Radnice a pivovar Pod Lípou
Prohlídku pivovaru lze absolvovat také v minipivovaru Radnice v obci Radnice a v pivovaru Pod Lípou v Kyšicích. V obou případech je nutné prohlídku předem dohodnout.83
78
PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, Zážitky, [online] © 2015 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-01-27] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/zazitky/ 79 JURINA, V., Rekordni návštěvnost Plzeňského Prazdroje – přes 270 tisíc návštěvníků za rok, Archiv tiskových zpráv [online] Copyright © 2014 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2014-08/09] Dostupné z: http://www.pradroj.cz/cz/media/archiv-tiskových-zpráv/tiskové-zprávy/1186-rekordni-navstevnost-plzenskehoprazdroje-pres-270-tiisc-navstevniku-za-rok 80 PRAZDROJ VISIT, Prohlídka pivovaru Gambrinus, [online] © 2015 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-03-20] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/prohlidky/prohlidka-pivovaru-gambrinus/ 81 iDNES, Poprvé můžete vidět, jak se vaří Gambrinus. A zkusit ho i načepovat, [online] © Copyright 1999 – 2015 [2015-03-20] Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/poprve-muzete-videt-jak-se-vari-gambrinus-a-zkusit-si-ho-inacepovat-11i-/po-cesku.aspx?c=A100826_115424_plzen-zpravy_alt 82 PURKMIST, Prohlídky pivovaru, [online] Purkmistr © 2013 [2015-03-20] Dostupné z: http://www.purkmistr.cz/pivovar/pivovar-prohlidky-pivovaru-plzen.php 83 MINIPIVOVAR RADNICE, Naši odběratelé, [online] © Minipivovar Radnice [2015-03-20] Dostupné z: http://www.pivovar-radnice.cz/cs/nasi-odberatele/, PIVOVAR POD LÍPOU, Pivovar, [online] © 2013, Pod Lípou, [2015-03-20] Dostupné z: http://www.podlipou-pivovar.cz/pivovar/
22
5.2.2 Pivovarské muzeum Plzeň
Muzeum sídlí v centru města Plzně v původním právovárečném domě z 15. století. Systematicky se zabývá historií výroby piva, pivovarnictvím a pohostinskou činností od středověku po současnost. Muzeum je nejen prohlídkovou trasou, ale také institucí shromažďující sbírkové předměty, kterých má v současné době více než 80 000. Je členem profesního svazu muzejních institucí Asociace muzeí a galerií České republiky. Součástí expozice je např. laboratoř z konce 19. století, interiér plzeňské pivnice z 30. let 20. století, sbírka pivních lahví a nádob na pití piva, různých druhů výčepních zařízení, nářadí a předmětů, které používali bednáři. Část expozice je interaktivní a využívá
dotykových
obrazovek.
Prohlídka
zahrnuje
návštěvu
dvoupatrových
středověkých sklepů. Na dvoře muzea jsou vystaveny prostředky používané k transportu piva. Prohlídku lze absolvovat s průvodcem nebo individuálně.84 5.2.3 Pivní stezky Plzeňským krajem
Cílem tohoto projektu je přilákat turisty do regionálních pivovarů, které často nabízí unikátní produkty a tím tak podpořit turismus v dané oblasti. Stezky jsou vhodné pro pěší a cykloturisty. Plzeňský kraj vydal v rámci projektu „Do Plzeňského kraje za přírodou, tradicemi a gastronomií“, který byl spolufinancován Evropskou unií, publikaci s názvem „Pivní stezky Plzeňským krajem“. Publikace je k dispozici zdarma v informačních centrech Plzeňského kraje. Představuje celkem šest stezek, na nichž se turista seznámí s místními pivovary a pamětihodnostmi v jejich okolí. Publikace je doplněna turistickými mapami s vyznačením jednotlivých pivovarů a tras. V závěru publikace je kapitola věnovaná typickým pokrmům Plzeňského kraje s několika recepty, k jejichž přípravě se používá pivo. Projekt Pivní stezky Plzeňským krajem se dostal do finále soutěže „DestinaCZe 2013“, vyhlašované každoročně agenturou Czech Tourism. S počtem 636 hlasů obsadil páté místo v kategorii Trendy destinace85.
84
Kapitola byla zpracována na základě osobní návštěvy autora dne 19. 8. 2014 CZECH TOURISM, DestinaCZe 2013, ročník 2013 – výsledky, [online] [2014-07-21] Dostupné z: http://www.destinacze2014.cz/ 85
23
Na území turistické oblasti Plzeňsko se nachází tři pivní stezky (informace k 21.7.2014):86
„Za plzeňskou klasikou“ je stezka, která se zaměřuje na město Plzeň. Doporučuje pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Purkmistr, minipivovar Groll, minipivovar U Rytíře Lochoty a návštěvu několika stylových plzeňských pivnic. Cestu za pivem doporučuje zkombinovat např. s návštěvou Pivovarského muzea, plzeňského historického podzemí, nebo třeba zoologické a botanické zahrady.
„K dobřanské hvězdě a Bizonovi“ je stezka, která vede na jižní Plzeňsko. Navštěvuje pivovary Modrá hvězda v Dobřanech a hostinský pivovar U Bizona v obci Čižice. Kromě nich stezka zavádí ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, k zámku Dolní Lukavice a k toku řeky Úhlavy.
„Od Stočesů za pivem ušatého rytíře“ je stezka vedoucí na Rokycansko, kde na pivovarskou tradici navázal v roce 2011 minipivovar U Stočesů. V obci Šťáhlavy v pivovaru Radouš připomíná starou pověst o ušatém rytíři, vede na zámek Kozel a do Starého Plzence.
5.2.4 Pivní stezky Plzní aneb vydejte se s námi za pivem
Jedná se o produkt, který nabízí město Plzeň a který během víkendového pobytu spojuje pivo s dalšími zážitky.87 V současné době (informace k 16. 3. 2015) jsou k dispozici tři produkty, které jsou určeny různým cílovým skupinám:
„Pánská jízda“ – zahrnuje návštěvu Pivovarského muzea v Plzni, prohlídku pivovarů Plzeňský Prazdroj, pivovar Groll, Modrá Hvězda a U Rytíře Lochoty, prohlídku památek v centru Plzně, návštěvu nejdelší motokárové dráhy v ČR a cestu plzeňskými pivními bary.
„Pivní romantika“ – kromě Pivovarského muzea v Plzni nabízí prohlídku pivovarů Purkmistr a Plzeňský Prazdroj, návštěvu pivních lázní, cestu po plzeňských pivních barech a návštěvu plzeňského Kalikovského mlýna. Zde mohou pánové využít squashové kurty, zatímco dámám je k dispozici kosmetický salón. Součástí balíčku je prohlídka plzeňských památek.
86
PLZEŇSKÝ KRAJ, Pivní stezky Plzeňským krajem, 2. Vydání 2013, © Plzeňský kraj, 2013 [online] © 2013 [201407-21] Dostupné z: http://test.agionet.cz/down/flipbook/Pivni_stezky_web_CZ/ 87 PLZEŇ.EU, Tipy na víkend, [online] © 2015 Plzeň – TURISMUS [2015-03-16] Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/ochutnej-pivo/tipy-na-vikend/chap_29587/tipy-na-vikend.aspx
24
„Pivo i pro dámy“ – balíček určený speciálně ženám, v jehož rámci navštíví kromě plzeňského Pivovarského muzea, pivovarů Purkmistr a Plzeňský Prazdroj také výrobnu Bohemia sektu ve Starém Plzenci spojenou s ochutnávkou. V programu se počítá také s volným časem na nákupy a návštěvou pivních lázní.
5.2.5 Plzeňská pivní cesta
Organizovaná cesta za pivem, kterou pořádá pražská společnost Czech Beer Tours a v rámci které zájemci navštíví tři plzeňské pivovary (U rytíře Lochoty, pivovar Groll a pivovar Purkmistr) a Pivovarské muzeum v Plzni. Součástí cesty jsou zastávky u budov bývalých plzeňských pivovarů Prior a Světovar. O absolvování cesty obdrží účastníci certifikát.88 5.2.6 Plzeňské pivní lázně
Plzeňské pivní lázně89 byly vybudovány v prostředí Pivovarského dvora v Plzni Černicích a jsou přímo spojeny s pivovarem Purkmistr. Zahrnují koupele, zábaly, masáže a relaxaci, to vše spojené s pitím piva. Koupelová lázeň je obohacená o speciální várku piva plzeňského typu a další přísady a díky vysokému obsahu vitamínu B přispívá k regeneraci pokožky, uvolňuje póry, podporuje látkovou výměnu a uvolňuje napětí. Po dobu koupele je k vaně přistaven soudek, ze kterého si lze libovolně čepovat pivo. Procedura je doplněna zábalem a relaxací. Léčivé účinky piva byly známy již od středověku, kdy se pivo používalo jako kosmetický přípravek při mytí vlasů a k přípravě pleťových masek. I dnes jsou pivu přisuzovány některé léčebné účinky, jako je např. povzbuzení chuti k jídlu, snížení rizika žlučových kamenů, posílení kostí, nebo snížení rizika srdečního infarktu. V neposlední řadě je pivo vnímáno jako prostředek proti stresu.90
88
CZECH BEER TOURS, Plzeňská pivní cesta, [online] [2015-03-22] Dostupné z: http://czech-beertours.eu/cz/skupinove-pivni-cesty/plzenska-pivni-cesta/ 89 PILSNER BEER SPA.CZ, Kudy teče, tudy léčí – u nás s maximální péčí!, [online] Lukrécius a.s. © 2012 [201501-28] Dostupné z: http://www.pilsenbeerspa.cz/index.php/cz/ 90 BESAŘOVÁ, G., HLAVÁČEK, I., BESAŘ, P., HLAVÁČEK, J., České pivo, 3. doplněné vydání 2011, Havlíček Brain Team, ISBN 978-80-87109-25-0
25
5.2.7 Pivní festivaly a slavnosti
Plzeňský Prazdroj každoročně v průběhu letních prázdnin pořádá čtvrteční koncerty na nádvoří pivovaru pod názvem Léto v Prazdroji (v roce 2014 se konal jeho 11. ročník). Vstup na tyto koncerty je zdarma. Bohatý doplňkový program je zajištěn formou různých soutěží. Završením letní sezóny je pak festival Pilsner Fest, který se koná vždy začátkem října (na oslavu uvaření první várky plzeňského ležáku) a doprovází ho bohatý kulturní program.91 Konkurenční pivovar Purkmistr v měsíci září organizuje festival malých pivovarů s názvem Slunce ve skle (v roce 2014 proběhl jeho 7. ročník). Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení hudebních a tanečních skupin a různé soutěže (např. soutěž v pití piva nebo v držení tupláků). Pivovar zdarma zpřístupňuje po dobu konání slavností své provozy široké veřejnosti.92 Při květnových oslavách osvobození v roce 2014 se konal v Plzni poprvé třídenní Pivní festival, na kterém se prezentovalo více než 20 různých pivovarů. Doprovodný program byl zaměřen na celou rodinu. Jeho součástí byly také přednášky o pivu, škola čepování piva a mobilní pivní lázně. Jeho pořadatel Tomáš Sladký pro Plzeňský deník uvedl, že tento festival hodlá pořádat každý rok a jeho cílem je, aby se festival stal zábavou pro širokou veřejnost.93 Neobvyklé druhy piv lze ochutnat také na květnovém Apetit festivalu. Kromě piva z malých i velkých pivovarů se zde prezentuje řada vinařství, kaváren a restaurací. Návštěvníky seznamuje se zážitkovou gastronomií a s regionálními potravinami Plzeňského kraje94. Ve městě Nepomuk lze navštívit Nepomucké pivní slavnosti95, které se zde konají již od roku 1993 a kde kromě bohatého kulturního programu a soutěží mohou návštěvníci ochutnat nabídku piv více než padesáti různých pivovarů, která se na trhu běžně
91
PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, O Pilsner Festu, [online] © Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-01-28] Dostupné z: http://www.pilsner-urquell.cz/pilsner-fest.html 92 SLUNCE VE SKLE, Slunce ve skle, [online] [2015-01-28] Dostupné z: http://www.slunceveskle.cz/ 93 PLZEŇSKÝ DENNÍK, Plzeň čeká další pivní festival, [online] © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. 2005-2014 [201407-09] Dostupné z: http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzen-ceka-dalsi-pivni-festival-20140307.html 94 APETIT FESTIVAL, O festivalu, [online] Copyright © 2013 Pigs Production s.r.o a Motor AG s.r.o [2015-01-28] Dostupné z: http://www.apetitfestival.cz/plcz/ 95 PLZEŇ 2015, Nepomucké pivní slavnosti, [online] © Plzeň 2015 o.p.s. [2015-01-28] Dostupné z: http://www.plzen2015.cz/cs/akce/xxii-nepomucke-pivni-slavnosti
26
nevyskytují. Festival minipivovarů96 na zámku Nebílovy na jižním Plzeňsku nabízí kromě ochutnávky regionálních piv a místních gastronomických specialit také bohatý kulturní program pro celou rodinu s ukázkami tradičních řemesel. V květnu 2015 bude zámek hostit neformální, nesoutěžní přehlídku regionálních minipivovarů a jejich produktů s názvem Májová pěna.97
6 Management gastronomického cestovního ruchu na příkladu pivního turismu Obecně lze management definovat jako umění řídit a vést organizaci k určitému cíli. Mareš a Rošický98 ho popisují jako „cílevědomě koordinované působení na aktivitu lidí, zaměřené ke zdokonalení současného (výchozího) stavu.“ V podmínkách podnikání zabývajících se gastronomickým cestovním ruchem vychází řízení z těchto obecných teoretických východisek, avšak má svá určitá specifika, kterým je třeba přizpůsobit strategii a provoz podniku. Patří sem zejména:
Podnik se musí nacházet v místě, které nějakým způsobem podněcuje, nebo může podnítit poptávku účastníků cestovního ruchu.
Je nutné respektovat sezónnost a výkyvy v poptávce. To vyžaduje pohotovost podnikatelů a zároveň schopnost zvládnout zvýšenou poptávku ve vrcholných sezónních obdobích. Je nutné soustředit se také na místní klientelu, která může tvořit hlavní část návštěvníků v mimosezónním období.
Spolupracovat s ostatními subjekty v místě, které poskytují služby v oblasti cestovního ruchu.
Předložit návštěvníkům co možná nejpestřejší nabídku a uvědomit si, že návštěvník nevyhledává pouze služby, ale především zážitky.99
Kostková a kol.100 uvádí, že management ve službách cestovního ruchu musí být orientován na praxi, vytvářet návody pro činnost výkonných pracovníků, musí být systémově orientovaný a začlenit podnik do jeho vnějšího prostředí. 96
KUDY Z NUDY, Navštivte festival minipivovarů na zámku Nebílovy, [online] © CzechTourism [2015-01-28] Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Navstivte-festival-minipivovaru-na-zamku-Nebilovy.aspx 97 NEBÍLOVY, Májová pěna, [online] Zámek Nebílovy © 2015 [2015-03-23] Dostupné z: http://www.zameknebilovy.cz/kulturni-nabidka/majova-pena-42_43cs.html 98 MAREŠ, S., ROŠICKÝ, S., Základy managementu; aplikační systematický přehled, s. 7, 4. rozšířené vydání, Gaudeamus 2006, ISBN 80-7041-943-1 99 MMR ČR, Pohostinství pro cestovní ruch, s. 45 – 46, MMR ČR, Praha 2008 [online] [2014-10-02] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/aeaa9373-332e-4e6d-bf12-972463c0d3da/GetFile32.pdf
27
Nejdl101 na problematiku pohlíží z hlediska destinačního managementu. Podle něj je destinace cestovního ruchu specifická oblast, která se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu ve svém území. Podle něj se jedná o „proces, který je založen na principu spolupráce, optimálního zhodnocení a využití všech pozitivních dopadů z tohoto spojení, na vytváření specifické přidané hodnoty, vzájemné výhodnosti a dobrovolnosti.“ Manažeři se zaměřují na jedinečnost zážitku, využití pohostinnosti a jedinečného dědictví v podobě své lokální potraviny. Jejich prioritou je nabídnout hostům možnost vzdělání o její přípravě a její degustaci. K tomu je zapotřebí zaměstnat kvalifikované pracovníky, kteří zajistí, že si hosté budou odnášet zážitky, za které jsou ochotni zaplatit. Tito hosté se pravděpodobně vrátí a o svých zážitcích řeknou dalším potencionálním zákazníkům. Spoluprací s ostatními subjekty v místě lze vytvořit síť služeb pro hosty, což je může přimět k tomu, že v místě přenocují, popř. se zdrží i více dní, než měli původně v plánu. Od subjektů zabývajících se gastronomickým cestovním ruchem to vyžaduje, aby měly zmapovaný svůj region, nabízely prohlídky, ochutnávky, měli vlastní restauraci, ubytování a nabízely prodej svých výrobků a suvenýrů. Boj o získání přízně hosta se odehrává na poli zážitků. Do restaurací se hosté nepřichází jen najíst a napít, ale chtějí něco výjimečného zažít. Gastronomie se tak dostává na vyšší stupeň žebříčku hodnot. Zážitková gastronomie je jednou možnou volbou pro dosažení úspěchu a musí plně odpovídat charakteru podnikatele a personálu, kteří se se svými úkoly jejího budování plně ztotožňují.102 Kyša103 ve svém článku uvádí, že destinační manažeři se snaží do svých zemí, měst a regionů nalákat návštěvníky prostřednictvím kulinářských zážitků, tedy jídla a pití. Pitím je zde míněn alkohol. Podle něj byl v roce 2010 ve Skotsku nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím whisky turismus. Čistý příjem z něj činil 27 milionů liber. Podobný rozkvět zažívá vinařská turistika v USA, Austrálii, Francii, Itálii a Španělsku. Také v Čechách se velmi dobře využívá toho, že se zde vyrábí víno a pivo. Tuzemské pivovary se snaží dokázat, že pivo není jen záležitostí mužů. Podle Vladimíra Balacha,
100
KOSTKOVÁ, M., NĚMČANSKÝ, M., TORČÍKOVÁ, E., Management služeb cestovního ruchu, Slezská Univerzita v Opavě, s. 8, Karviná 2009, ISBN 978-80-7248-510-9 101 NEJDL, K., Destinační management – Problematika managementu destinace cestovního ruchu, COT Business, 4. 1. 2007 [online] © 2002 -2012 C.O.T. media s.r.o. [2014-10-10] Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6975 102 Zpracováno s využitím: KOSTKOVÁ, M., NĚMČANSKÝ, M., TORČÍKOVÁ, E., Management služeb cestovního ruchu, Slezská Univerzita v Opavě, s. 167, Karviná 2009, ISBN 978-80-7248-510-9 103 KYŠA, L., Turisté objevují kouzla kulinárního cestování, Strategie.cz, 7. 5. 2013, [online] © 2014 Mladá fronta a. s., [2014-08-22] Dostupné z: http://strategie.e15.cz/special/turiste-objevuji-kouzla-kulinarniho-cestovani-986230
28
výkonného ředitele Českomoravského svazu pivovarů a sladoven, však nezbývá moc skupin zákazníků, které lze ještě oslovit. Pivovary se tedy snaží přesvědčit ženy, aby přešly od levného vína nebo míchaných nápojů k pivu, vymýšlí piva s příchutěmi a na ženy míří i reklamou. Jak uvádí Grant McKenzie, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje, jsou ženy zajímavá cílová skupina, se kterou pivovar dosud nepracoval.104 Trendem pivovarů několika posledních let je vytváření vlastních řetězců restaurací. Jejich cílem je podpořit konzumaci vlastních výrobků. Jak uvádí Petr105, jedná se o nový koncept hostinských zařízení, které jsou zaměřeny výhradně na vlastní pivo podávané v jednotném interiéru. Vlastní restaurace pivovarům umožní lepší dohled nad kvalitou čepovaných piv, podávaných jídel a nad kvalitou obsluhy. Zároveň se jedná o dobrou reklamu pro vlastní pivní značku. Budějovický Budvar tak využívá síť vlastních restaurací „Budvarka“, Plzeňský Prazdroj ke svým restauracím „Pilsner Urquell Original Restaurant“ přidal restaurace pivovaru Gambrinus pojmenované „Sedmý nebe“, pražský Staropramen provozuje síť restaurací pod názvem „Potrefená husa“. Proti tomuto unifikovanému konceptu restaurací stojí společnost AmbiCZ v čele se svým většinovým vlastníkem Tomášem Karpíškem. Společnost provozuje síť restaurací s názvem Lokál. Podle Karpíška je důležité, aby každá z restaurací zůstala autentická a přizpůsobila se danému místu. Toho lze podle něj docílit jedině tím, že k budování jednotlivých poboček budou přizváni místní lidé.106
6.1 Management pivního turismu na Plzeňsku Tato kapitola popisuje, jakým způsobem se management pivovarů na Plzeňsku věnuje pivnímu cestovnímu ruchu. Zpracována byla s využitím informací, které autorovy poskytlo pět pivovarů působících v oblasti a jehož vyhodnocení tvoří přílohu č. 4 této práce. Pivní cestovní ruch je pro pivovary většinou důležitý. Vnímají ho jako možnost, jak přilákat do regionu více návštěvníků. Možnost, jak zvýšit svoji návštěvnost, vidí pivovary především v rozšíření svých služeb. Mezi ně patří např. rozšíření ubytovacích
104
SŮRA, P., Pivovary vymýšlí, jak odlákat ženy od levného vína k pivu, [online] © Copyright 1999–2015 MAFRA, a.s., [2015-03-26] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/pivovary-chteji-vice-lakat-zeny-dn5/ekoakcie.aspx?c=A150322_152812_ekoakcie_suj 105 PETR, M., Pivovary se bez vlastních hospod neobejdou, [online] © 2001 – 2014 Větrník, s.r.o., [2014-10-05] Dostupné z: http://napoje.gastronews.cz/pivovary-se-bez-vlastnich-hospod-neobejdou. 106 KALOUŠ, P., Nápadů mám na dva životy, s. 43, časopis Forbes, leden 2015, Mediarey, SE, ISSN 1805-059X
29
kapacit, nabídka teplé kuchyně nebo zvětšení stávajících prostorů. Nedostatek prostorů pak pivovary uvádějí jako hlavní důvod, proč nabídku svých služeb nerozšiřují. Pivovary většinou nenabízí ucelené balíčky, které by spojovaly návštěvu pivovaru s ostatními službami. Pouze jeden pivovar uvedl, že nabízí balíček služeb, který spojuje návštěvu pivovaru se službami hotelu, restaurace a pivních lázní. Spolupráce s ostatními pivovary v regionu probíhá především na úrovni výměny informací a při účasti na pivních festivalech a slavnostech. S cestovními kancelářemi pivovary většinou nespolupracují. Za nejdůležitější prostředky propagace považují pivovary vlastní internetové stránky, sociální sítě a neoficiální stránky věnované pivu. Jako nejméně důležité prostředky propagace pak vidí celorepubliková periodika a distribuci letáků v regionálních informačních centrech. Většina pivovarů nepropaguje své aktivity v Informačním centru města Plzně; jako důvod pivovary uvedly, že se zaměřují spíše na místní klientelu, která zároveň tvoří nejpočetnější skupinu návštěvníků. Speciální tým, který by se zabýval pivním cestovním ruchem, pivovary nemají a pivní cestovní ruch na poradách managementu spíše nerozebírají. Nabídku konkurence však sledují. Pokud plánují aktivity pivního turismu, většinou do něj nezapojují řadové zaměstnance. Nejčastěji nabízí prohlídky svých provozů a účastní se pivních festivalů a slavností. Mezi další nabízené produkty patří především vzdělávací programy, jako např. ochutnávky a přednášky. Jeden z pivovarů v oblasti provozuje pivní lázně. Pro pivovary je důležitá zpětná vazba od návštěvníků, kterou získávají pomocí návštěvních knih, prostřednictvím svých internetových stránek nebo na sociálních sítích. Pouze jeden z pivovarů se domnívá, že vyhlášení Plzně jako Hlavního evropského města kultury přispěje ke zvýšení návštěvnosti pivovaru. Materna a Hasman107 se ve svém výzkumu zabývají tím, jak jsou jednotlivé pivovary zastoupeny v nabídce restaurací na Plzeňsku. Jak vyplývá z jejich výzkumu, nejpočetněji jsou zde zastoupeny místní průmyslové pivovary. Gambrinus na místě prvním, Plzeňský Prazdroj na místě druhém. Pozice ostatních pivovarů je slabá, např. další velké české pivovary Staropramen a Krušovice jsou v této oblasti zastoupeny
107
MATERNA, K., HASMAN, J., Český pivní atlas, s. 93, 1. vydání, vydavatelství Zdeněk SUSA, Středokluky 2014, ISBN 978-80-86057-95-8
30
každý jen okolo 2%. Slabé zastoupení těchto pivovarů vysvětluje Materna a Hasman tím, že zjevně nechtějí svádět konkurenční boj s nejsilnějšími hráči v jejich domovském regionu. Produkce místních minipivovarů se podle Materny a Hasmana téměř celá vyčepuje v jejich vlastních zařízeních. Tabulka 2 Zastoupení pivovarů v nabídce restaurací na Plzeňsku Plzeň - jih Plzeň - město Plzeň - sever Rokycany Gambrinus 37.4% 34.1% 37.6% 40.5% Prazdroj 13% 17.1% 16.3% 19% Krušovice 1.7% 1.9% 3.1% 2.5% Staropramen 0.9% 1.7% 1.6% 1.7% Ostatní 18.3% 22.6% 10.5% 6.2% Vlastní zpracování, zdroj: MATERNA, K., HASMAN, J., Český pivní atlas, s. 93, 1. vydání, vydavatelství Zdeněk SUSA, Středokluky 2014, ISBN 978-80-86057-95-8
6.2 Propagace pivního turismu Předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň v rozhovoru pro internetový server Místo jako značka uvedl, že cílená propagace minipivovarů jako turistických cílů je v České republice teprve v počátku a není mezi nimi téměř žádná koordinace.108 Nejvíce se podle něj daří pražským pivovarům a minipivovarům a to díky zahraničním turistům. Na podporu zvýšení návštěvnosti provozuje svaz své webové stránky www.minipivo.cz, které aktivity jednotlivých minipivovarů podporují a jejichž cílem je přilákat do regionů více turistů. V jejich rámci hodlá propojovat aktivity svých členů do ucelených balíčků, jaké mají např. vinaři. Vzorem propagace jsou pro něj britské internetové stránky s názvem Visit a Brewery109, kde si každý může vybrat pivovar nebo minipivovar po celé Velké Británii. Podle těchto stránek je návštěva pivovaru vhodnou příležitostí vidět, jak se pivo vyrábí, ochutnat zdejší výrobky, navštívit autentická místa pivovaru a pohovořit s jeho zaměstnanci.110 Pražská informační služba se rozhodla propagovat Prahu jako centrum pivní gastronomie pomocí kampaně Do Prahy za pivem111, která se konala ve dnech 27. 10. – 30. 11. 2014. Nabídku pivního turismu v Praze shrnula v pivním průvodci, který 108
MÍSTO JAKO ZNAČKA, Minipivovary se chystají na lov turistů, [online] [2014-10-20] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/minipivovary-se-chystaji-na-lov-turistu/96/1/0 109 VISIT A BREWERY, The leading guide to visiting Britain's Best Real Ale Breweries, [online] [2015-03-25] Dostupné z: http://visitabrewery.co.uk/ 110 VISIT A BREWERY, Why Take a Beer Visit?, [online] [2015-01-27] Dostupné z: http://visitabrewery.co.uk/ 111 PIS, Do Prahy za pivem, [online] © 2014 Prague City Tourism [2014-10-30] Dostupné z: http://www.doprahyzapivem.cz/cs/o-projektu
31
distribuovala ve svých informačních centrech; jeho elektronická podoba byla k dispozici ke stažení na internetových stránkách projektu112. Součástí průvodce byla kuponová knížka, která obsahovala celkem 36 zvýhodněných nabídek. Cílem kampaně bylo přilákat do Prahy více turistů za účelem ochutnávky piva a užití si Prahy se vším, co nabízí – od památek, přes kulturu až po nákupy. 6.2.1 Propagace a podpora pivního turismu na Plzeňsku
Odbor prezentace a marketingu MMR ČR vypracoval projekt „Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2014 – 2018“.113 Jako prioritu rozvoje cestovního ruchu vidí nastavení systému řízení cestovního ruchu v podpoře příjezdové turistiky. Marketing destinace by měl být podle této studie založen na výběru cílových skupin a koordinaci aktivit poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Otázkou každé destinace je, jak přinutit klienty k návštěvě. Plzeň a její okolí mají jedinečnou výhodu, kterou je pivo. Díky němu projevuje návštěvník o destinaci zájem. Dalším z projektů k podpoře pivního turismu na Plzeňsku je „Koncepce rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje pro období 2014 – 2020“114, kterou pro Plzeňský kraj vypracovala firma KPMG Česká republika, s.r.o.115. Jako jednu z marketingových strategií si koncepce bere za cíl propagaci gastronomických zážitků (zejména piva), možnost nákupu tradičních produktů a zábavu na tradičních festivalech. Jako nástroj komunikace vidí turistická informační centra, rozhlas a tisk, navigační systém a lokálně šířené plakáty. Přínosem koncepce by mělo být zvýšení povědomí o gastronomii Plzeňského kraje a zvýšení návštěvnosti atraktivit v kraji. Projekt s názvem „Tradiční chutě Plzeňského kraje“ má přilákat široké spektrum návštěvníků, mladé a svobodné, rodiny s dětmi, střední generaci i seniory. Koncepce počítá s propojením na další produkty, jako např. „Plzeňský kraj v proměnách historie“, „Plzeňský kraj plný zážitků“ nebo „Přírodou Plzeňského kraje“.
112
DO PRAHY ZA PIVEM, Pivní průvodce Prahou, [online] © 2015 Prague City Tourism [2015-03-26] Dostupné z: http://www.doprahyzapivem.cz/cs/ke-stazeni 113 MMR ČR, Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2014 – 2018, s. 57 – 63 [online] MMR ČR [2014-06-29] Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCcQFjAA&url=http%3A%2F%2Fw ww.plzen.eu%2FFiles%2FMestoPlzen%2Fweb2013%2FObcan%2Furad%2Fverejne_dokumenty%2F131210_Konce pce_rozvoje_CR_v_Plzni_2014_2018.docx&ei=xI45VO7TIofAOrSUgIgJ&usg=AFQjCNHh2pm2picgoN5NUhP7w g6LfFHo8w&bvm=bv.77161500,d.ZWU 114 KPMG Česká republika, s.r.o., Koncepce rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje pro období 2014 – 2020, [online] © 2013 KPMG [2015-01-22] Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/koncepce-rozvojecestovniho-ruchu-plzenskeho-kraje-pro-obdobi-2014-2020 115 KPMG Česká republika, s.r.o. je společnost poskytující služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva
32
Jindřiška Eliášková, manažerka tradice a návštěvnictví Plzeňského Prazdroje, ve svém rozhovoru pro internetový server Místo jako značka uvedla, že Plzeňský Prazdroj je významným cílem turistů z celorepublikového pohledu a proto se kromě nabídky prohlídkových tras zaměřuje na špičkový zákaznický servis a na rozšiřování svých podnikových prodejen, jejichž expozice mají zároveň sloužit jako pozvánka do pivovaru. Pivovar je zároveň propagátorem industriálního cestovního ruchu, tedy takové formy cestovního ruchu, při níž jsou návštěvníkům zpřístupněny funkční výrobní závody. Prohlídkové trasy pivovaru jsou marketingovým nástrojem, který pomáhá získávat a držet loajalitu zákazníka ke značce a zároveň poskytuje zpětnou vazbu pivovaru. Pivovar úzce spolupracuje s městem Plzeň, s Plzeňským krajem a agenturou Czech Tourism v oblasti organizace a propagace cestovního ruchu a podílí se na nabídce kulturního života města. Jak dále Eliášková uvádí, „pro město Plzeň pivovar představuje hlavní turistické lákadlo, z něhož také finančně těží.“ Pivovar spolupracuje s mnoha cestovními kancelářemi, do programů zaměřených výhradně na pivní turistiku však zapojen není. Podle Eliáškové se však takové spolupráci do budoucna nebrání.116 Propagaci pivního cestovního ruchu se věnuje také Informační centrum města Plzně. Ve své pobočce nabízí propagační letáky a informační brožury, které se však věnují jen propagaci pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus a Pivovarského muzea v Plzni. Informace o aktivitách minipivovarů a akcích lokálního významu lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých obcí, na internetových stránkách jednotlivých pivovarů a na neoficiálních internetových stránkách věnovaných pivu.
116
MÍSTO JAKO ZNAČKA, Plzeňský Prazdroj je supermagnet na turisty, [online] © Neoformace, s.r.o. [2014-1008] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/plzensky-prazdroj-je-supermagnet-na-turisty/95/1/0
33
7 Profil a motivace účastníka pivního turismu V této části bakalářské práce autor zkoumá, jaký je profil účastníka pivního cestovního ruchu a co ho motivuje k účasti na něm. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením.
7.1Výzkumné otázky a hypotézy Aby bylo dosaženo cíle výzkumu, hledal autor odpovědi na následující základní výzkumné otázky: 1. Jaký je věk, pohlaví, vzdělání a bydliště účastníka pivního cestovního ruchu? 2. Konzumuje účastník pivního turismu pivo a má svoji oblíbenou značku? Účastní se pivního turismu také ti, kteří pivo nepijí? 3. Jak se účastník pivního turismu dopravuje na místo konání, s kým se ho účastní, jak dlouho na místě zůstává a zda spojuje pivní turismus i s jinými aktivitami. 4. Co účastníka motivuje k návštěvě určitého místa nebo akce? Jak ho různé aktivity pivního turismu zajímají? 5. Zúčastnil se respondent aktivit pivního turismu na Plzeňsku? Pokud ano, jakých a jak je hodnotí. Při přípravě empirické části práci se autor zbýval studiem výzkumů „Pivo v české společnosti“ a „Hospody a pivo v české společnosti od roku 2004“ provedených Centrem pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Na základě těchto výzkumů vytvořil následující hypotézy. Pomocí nich ověřuje, zda zjištěné výsledky platí také pro účastníky pivního cestovního ruchu. Hypotéza 3 - Pivního turismu se účastní především muži. Tuto hypotézu autor opírá o výsledky výzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR pod názvem „Pivo v české společnosti“ v září 2011. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že pivo pije alespoň občas 90% mužů a 60% žen.117 Také Boniface118 uvádí, že převážnou většinu návštěvníků pivnic a hostinců tvoří muži. Na základě toho se autor domnívá, že pivního turismu se budou účastnit především muži (více než 50% respondentů).
117
CVVM AV ČR, Pivo v české společnosti, [online] [2014-08-10] Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/vyzkum-oceskem-konzumentovi-piva 118 BONIFACE, P., Tasting Tourism: Travelling for Food and Drink, p. 114, © Priscila Boniface 2003, Published by Ahsgate Publishing Limited, ISBN 978-0-7546-3514-7
34
Hypotéza 4 - Pivního turismu se účastní především věkové kategorie 45 let a více. Tuto hypotézu autor opírá o výsledky výzkumu, které provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR pod názvem „Hospody a pivo v české společnosti od roku 2004“. Výsledky tohoto výzkumu interpretuje ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, dne 14. prosince 2010, ve svém článku Češi a jejich vztah k pivovarnictví z pohledu sociologického výzkumu.119 Podle něj největší skupinu konzumentů piva tvoří muži ve věku 45 – 59 let. Na základě toho zjištění se autor domnívá, že na aktivitách pivního turismu budou nejpočetněji zastoupeny věkové kategorie 45 let a více. Hypotéza 5 - Pivnímu turismu se účastník většinou věnuje v doprovodu dalších osob. Tuto hypotézu autor opírá o výsledky výzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR pod názvem „Pivo v české společnosti“ v září 2011. Z výsledků vyplývá, že pouze 4% mužů a 1% žen pije pivo vždy nebo téměř vždy o samotě. Většina respondentů (82% mužů a 91% žen) uvedla, že pivo pijí vždy nebo téměř vždy s někým dalším.120 Na základě tohoto zjištění se autor domnívá, že také pivního turismu se bude většina respondentů účastnit v doprovodu dalších osob. Hypotéza 6 - Pokud se účastník pivního turismu ocitne v situaci, kdy nemůže pít pivo alkoholické, zvolí ve většině případů jako náhražku pivo nealkoholické. Tuto hypotézu autor opírá o výsledky výzkumu „Pivo v české společnosti“, provedené v září 2013 Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. Z výzkumu vyplývá, že počet osob konzumujících nealkoholické pivo stoupá. V roce 2008 ho konzumovalo 45% mužů a 16% žen, v roce 2013 to již bylo 52% mužů a 25% žen.121 Na základě tohoto zjištění se autor domnívá, že pokud si účastník pivního turismu nebude moci z nějakého důvodu dát pivo alkoholické, dá ve většině případů (více než 50%) přednost pivu nealkoholickému před jiným nealkoholickým nápojem.
119
VESELÝ, J., Češi a jejich vztah k pivu a pivovarství z pohledu sociologického výzkumu, [online] [2014-08-11] Dostupné z: http://ceske-pivo-cesi-jejich-vztah-k- pivu-pivovarnictvi-z-pohledu-sociologickeho-vyzkumu 120 CVVM AV ČR, Pivo v české společnosti, [online] [2014-08-10] Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/vyzkum-oceskem-konzumentovi-piva 121 CVVM AV ČR, Pivo v české společnosti, [online] [2014-08-10] Dostupné z: http://www.ceske-pivo.cz/vyzkum-oceskem-konzumentovi-piva
35
7.2 Sběr informací a průběh šetření Dotazníkové šetření probíhalo ve dnech 6. 10. 2014 – 14. 10. 2014, tj. celkem 9 dnů. Za tuto dobu byl celkový počet návštěv 149, z toho 107 dotazníků bylo dokončeno. 38 návštěvníků dotazník pouze shlédlo, čtyři dotazníky zůstaly nedokončeny. Celková návratnost tak činí 71,81%. Odkaz na dotazník122 byl šířen pomocí aplikace pro chytré telefony Pilsner Club, dále na internetové stránce www.pivoavino.cz
a mezi zaměstnance společností Letiště
Praha, a.s., Menzies Aviation (Czech), s.r.o. a České aerolinie, a.s. na jejich e-mailové adresy. Jeho vyhodnocení je dále graficky znázorněno.
7.3 Vyhodnocení výsledků 7.3.1. Profil účastníka pivního cestovního ruchu
Profil účastníka pivního turismu zjišťoval autor na základě jeho pohlaví, věku, vzdělání a bydliště. Autor dále zjišťoval, zda účastník pivního cestovního ruchu pije pivo a zda má svoji oblíbenou značku. U účastníků, kteří pivo nepijí, autora zajímalo, co je důvodem jejich účasti na aktivitách pivního turismu. Další otázky se týkaly konzumace piva alkoholického versus piva nealkoholického, s kým se pivního turismu účastní, jak se o aktivitách dozvídají a jak se na místo konání dopravují. Autora dále zajímalo, jak dlouho na místě respondenti obvykle zůstávají, zda spojují pivní turismus i s jinými aktivitami v místě a zda si přiváží suvenýry.
122
Internetový odkaz na dotazník: https://www.survio.com/survey/d/Q9K9M5M1T1T6G8P1S
36
Graf 1 Respondenti podle pohlaví
Zdroj: vlastní šetření
Na dotazník odpovědělo 70 mužů (65,42%), kteří tak činili nejpočetnější skupinu respondentů podle pohlaví a 37 žen (34,58%). Toto zjištění potvrzuje výsledek výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického výzkumu AV ČR provedeného v září 2011, z jehož výsledků vyplynulo, že pivo pije alespoň občas 90% mužů a 60% žen. Vyhodnocení této otázky tak potvrzuje vrzuje hypotézu č. 3 – „Pivního turismu se účastní především muži.“
Graf 2 Věková struktura respondentů
Zdroj: vlastní šetření
Nejpočetněji byla mezi respondenty zastoupena věková kategorie 35 – 44 let, 38 respondentů (35,51%), dále pak 25 – 34 let 23 respondentů (21,50%). Jako svoji věkovou kategorii 45 -54 54 let uvedlo celkem 22 respondentů (20,56%), 16 odpovědí zahrnovalo věkovou kategorii 54 – 64 let (14,95%). Po čtyřech respondentech uvedlo věkové kategorie 18 – 24 let let a 65 let a více (obě kategorie po 3,74%). Na základě vyhodnocení této otázky hypotézu č. 4 – „Pivního turismu se účastní astní především věkové vé kategorie 45 let a více“ lze zamítnout.
37
Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Zdroj: vlastní šetření
Celkem 50 respondentů uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské (46,73%), 26 respondentů vzdělání základní (24,30%). 19 respondentů má vysokoškolské vzdělání (17,76%) a 10 vyšší odborné (17,76%). Základní vzdělání, jako své nejvýše dosažené uvedli dva respondenti (1,87%).
Graf 4 Bydliště respondentů podle kraje
Zdroj: vlastní šetření
Nejpočetněji byli ve výzkumu zastoupeni respondenti z Hlavního města Prahy (35 odpovědí, celkem 32,71%) a dále pak ze Středočeského kraje (17 odpovědí, celkem 15,89%). Plzeňský kraj obsadil páté místo (7 odpovědí, celkem 6,54%). Nejméně respondentů bylo z kraje Libereckého a Olomouckého (po jednom respondentovi, celkem 0,93% na každý z těchto krajů). Důvodem pro toto zjištění by podle autora mohl být fakt, t, že odkaz na dotazník byl šířen mezi zaměstnance společností působících na pražském letišti, kteří tak zřejmě tvořili nejpočetnější skupinu respondentů.
38
Graf 5 Bydliště respondentů podle velikosti obce
Zdroj: vlastní šetření
Jak vyplývá z vyhodnocení předchozí otázky, nejvíce odpovědí autor získal od obyvatel žijících v městech s více než 100001 obyvateli (36 odpovědí, celkem 33,64%). Nejméně na dotazník odpovídali obyvatelé obcí s počtem obyvatel 5001 – 10000 (9 odpovědí, celkem lkem 8,41%) a 10001 – 20000 (9 odpovědí, celkem 8,41%) 8,41%).
Graf 6 Pijete pivo?
Zdroj: vlastní šetření
Na otázku odpovědělo dpovědělo kladně 90 respondentů, celkem 84,11%, záporně zápor 17 respondentů, celkem 15,89%. Toto zjištění tedy potvrzuje výsledek znázorněný gra grafem 18, podle kterého je největší motivací k účasti na pivním turismu ochutnávka místního piva. Z vyhodnocení otázky dále vyplynulo,, že pivního turismu se účastní také ti, kteří pivo nepijí. Jejich důvodem k účasti na pivním turismu je většinou doprovod dalšíc dalších osob (viz. graf č. 8).
39
Graf 7 Máte svoji oblíbenou značku piva?
Zdroj: vlastní šetření
U respondentů, spondentů, kteří pivo pijí, autor zjišťoval, zda mají svoji oblíbenou značku. Na tuto otázku odpovědělo kladně 63 respondentů (58,88% z těch, co pivo pijí). 44 respondentů z těch, co pivo pijí (41,12%) uvedlo, že svoji oblíbenou značku nemá. Jako svoji oblíbenou íbenou značku uvedli respondenti ve 24. případech Plzeňský Prazdroj, ve 13. případech Gambrinus, v 6. případech Budvar a v 5. případech Velkopopovický Kozel. Po třech byla zastoupena piva Braník, Krušovice, Bernard a Stella Artois. Dvakrát respondenti uvedli dli jako svoji oblíbenou značku třeboňské pivo Regent a ostravský Ostravar. Mezi své další oblíbené značky respondenti zařadili značky Kocour, Ferdinand, Muensterberg Lager, Starobrno, Platan, Postřižinské, Lotr, Hubert, Rychtář, Coors Light, Miller Light, Edelweiss a Kout (vždy po jedné odpovědi).
Graf 8 Důvod účasti těch, kteří pivo nepijí
Zdroj: Vlastní šetření
Respondentů, kteří uvedli, že pivo nepijí, nepijí se autor ptal, jaký byl důvod jejich účasti na pivním turismu. Respondenti vybírali jednu a více možností. Jako důvod své účasti uvedlo firemní akci 5 respondentů (19,23%), rodinnou akci 11 respondentů (42,31%), doprovod dalších osob byl důvod účasti u 15 respondentů (57,69%). Možnost jiné uvedl 40
jeden respondent (3,85%) a jako důvod své účasti na pivním turismu uvedl, že se akce zúčastnil jako řidič motorového vozidla.
Graf 9 Pivo nealkoholické jako náhražka alkoholického
Zdroj: vlastní šetření
Většina respondentů v situaci, kdy si nemůže dát pivo alkoholické, zvolí pivo nealkoholické (rozhodně ano 25 respondentů – 23,36%, spíše ano 51 respondentů – 47,66%). Pouhých 12 respondentů (11,21%) nealkoholické pivo jako náhražku rozhodně nezvolí. Na základě ladě tohoto zjištění lze potvrdit hypotézu č. 6. - Pokud se účastník pivního turismu ocitne v situaci, kdy nemůže pít pivo alkoholické, zvolí ve většině případů jako náhražku pivo nealkoholické.
Graf 10 Kolikrát jste se s zúčastnil (a) pivního turismu?
Zdroj: vlastní šetření
Většina respondentů se aktivit pivního turismu zúčastnila vícekrát, celkem 45 (42,06%), jedenkrát se zúčastnilo 33 respondentů (30,84%). Odpověď 2x – 3x zvolilo 29 dotázaných (27,10%). Ti, kteří se aktivit pivního turismu nezúčastnili, nezúčastnili, byli vyzváni u úvodu dotazníku, aby na něj neodpovídali.
41
Graf 11 Zúčastnil (a) jste se pivního turismu v zahraničí?
Zdroj: vlastní šetření
Na tuto otázku odpovědělo kladně 42 respondentů (39,25%), záporně 65 respondentů (60,75%). Mezi zeměmi ve kterých kterých se respondenti pivního turismu účastnili bylo nejpočetněji zastoupeno Německo, celkem 29x. Autor se domnívá, že je to způsobeno jeho snadnou dostupností a širokým povědomím o pivním festivalu Oktoberfest. Rakousko bylo zastoupeno 6x, Belgie a Slovensko 4x, USA a Velká Británie 3x, Polsko a Nizozemí 2x. Po jedné odpovědi pak byla uvedena Austrálie, Španělsko, Maďarsko, Francie a Kanada.
Graf 12 S kým se pivního turismu nejčastěji účastníte?
Zdroj: vlastní šetření
V této otázce mohli respondenti zvolit jednu a více odpovědí. Respondenti se nejčastěji účastní pivního turismu s přáteli (celkem 68,22%), nejméně se ho účastní sami. Tuto možnost uvedlo pouze 7 respondentů (6,54%). Důvodem, proč se respondenti neúčastní aktivit pivního turismu s celou rodinou, rodinou by mohla být absence produktů, roduktů, které jsou určeny pro ženy a děti. Vyhodnocení otázky potvrzuje výzkumnou hypotézu č. 5 Pivnímu turismu se účastník většinou věnuje v doprovodu dalších osob. 42
Graf 13 Jak se o aktivitách pivního turismu dozvídáte?
Zdroj: vlastní šetření
V otázce měli respondenti na výběr šest možností, označit mohli jednu a více. Respondenti se nejčastěji o nabízených aktivitách dozvídají od přátel a známých (61,68%) a na sociálních sítích (35,51%). Nejméně pak hledají informace na neoficiálních iálních internetových stánkách věnovaných pivu (14,02%). Respondenti měli možnost napsat, jak jinak se o aktivitách dozvídají. Tuto možnost využili 3 respondenti (2,80%). Jejich odpovědi zahrnovaly portál Kudy z nudy, billboardy a jeden respondent získává informace od kolegů v práci. Účastník, který se již zúčastnil aktivit pivního turismu, může pak doporučení šířit dále, stává se tak významným informačním kanálem a může ovlivnit i další cílové skupiny.
Graf 14 Jak se převážně dopravujete na místo konání?
Zdroj: vlastní šetření
Na místo konání se většina respondentů dopravuje vlakem (53,27%) a autem (47,66%). Nejméně se respondenti na místo konání dopravují letecky. Tento ento druh dopravy uvedli pod možností „Jinak“ ak“ tři respondenti, tedy 2,80%, 2,80% dále pak na motocyklu (7,48%) a pěšky (9,35%). 43
Graf 15 Jak dlouho na místě většinou zůstáváte?
Zdroj: vlastní šetření
Celkem 61 respondentů výzkumu (57,01%) vnímá účast na pivním turismu jako jednodenní akci. 28 z nich (26,17%) na místě zůstává přes noc. Pouze 18 respondentů (16,82%) zůstává na místě více a pivní turismus spojuje s jinými aktivitami. Možností, jak přimět účastníky k prodloužení jejich pobytu by mohlo být vytvoření komplexních balíčků služeb. K tomu je však nutná spolupráce podnikatelských subjektů v místě.
Graf 16 Náplň pobytu těch, co zůstávají déle
Zdroj: vlastní šetření
Nejvíce respondentů - 22 (57,89%) spojuje pivní turismus s poznáváním okolí, 16 respondentů (42,11%) se věnuje odpočinku a relaxaci, 11 respondentů (28,95%) sportovním aktivitám a 8 respondentů (21,05%) kultuře. Pod možností „Jiné“, kterou uvedli čtyři respondenti (10,53%), (10,53%) byl 3x zastoupen firemní team building a 1x setkání s bývalými spolužáky.
44
Graf 17 Jaké suvenýry si obvykle přivážíte?
Zdroj: vlastní šetření
Nejvíce respondentů, celkem 45 (42,06%) ve svých odpovědích uvedlo, že si suvenýry nepřiváží. Nejpočetněji zastoupený suvenýr byly vzorky piv, které nejsou běžně v prodeji. Tuto možnost označilo 34 respondentů (31,78%). Pod možností Jiné, kterou uvedlo sedm m respondentů (6,54%), byly 2x uvedeny turistické známky a dále trička, čepice, pohlednice, pivní etikety a zážitky. 7.3.2 Motivace účastníka pivního turismu
Ve svém výzkumu autor dále zjišťoval, co účastníka pivního turismu motivuje k účasti. Respondentům m nabídl výběr z několika možností. V dalších otázkách pak zjišťoval, jak moc jej jednotlivé aktivity zajímají. Dalším předmětem zkoumání bylo, zda se respondenti zúčastnili aktivit pivního turismu na Plzeňsku a jak hodnotí jejich současnou nabídku.
Graf 18 Co Vás převážně motivuje k návštěvě určitého místa/akce?
Zdroj: vlastní šetření
Dalším cílem výzkumu bylo zjistit, co motivuje účastníka pivního turismu k návštěvě určitého místa. Na výběr bylo respondentům dáno sedm možností, označit mohli libovolný počet z nich. Z vyhodnocení této otázky vyplývá, že největší motivací 45
účastníků je ochutnávka místního piva a pivních speciálů (67,29% respondentů) a dále pak doprovodný program, který motivuje k návštěvě 43,93% dotázaných. Jeden respondent (0,9%) uvedl pod možností Jiné, že jeho motivací je zábava, změna prostředí a odreagování se. Tabulka 3 Jak moc Vás uvedené aktivity pivního turismu zajímají? Návště vy průmyslových pivovarů Návště vy minipivovarů Návště vy stylových pivnic Pivní fe stivaly a slavnosti Pivovars ká muze a Pivní lázně Pivní ste zky
1 10,28% 5,61% 9,35% 8,41% 12,15% 18,69% 21,50%
2 15,89% 8,41% 10,28% 14,02% 18,69% 14,02% 28,04%
3 32,71% 28,97% 25,23% 14,02% 31,78% 28,04% 23,36%
4 18,69% 22,43% 28,97% 25,23% 23,36% 21,50% 9,35%
5 22,43% 34,58% 26,17% 38,32% 14,02% 17,76% 17,76%
Zdroj: vlastní šetření
Pro zjištění motivace bylo v dotazníku dále uvedeno sedm aktivit pivního turismu a respondenti byli vyzváni, aby uvedli, jak moc je uvedené aktivity zajímají. Míru jejich zájmu uváděli v matici výběru z možností, kde u každé aktivity byla nabídnuta možnost ohodnocení - 1 (zajímá mě nejméně) až 5 (zajímá mě nejvíce). Největší počet respondentů, celkem 41 (38,32%) uvedl, že je nejvíce zajímají pivní festivaly z a slavnosti, dále návštěvy minipivovarů a restauračních pivovarů -
37 respondentů
(34,6%) a návštěvy stylových pivnic, které uvedlo 28 respondentů (26,2%). Nejméně pak respondenty zajímají pivní stezky, celkem 23 respondentů (21,5%) a pivní lázně – 20 respondentů (18,7%).
Jelikož se bakalářská práce týká turistické oblasti Plzeňsko, zjišťoval autor, zda se respondenti zúčastnili již některých aktivit pivního turismu v této oblasti. Ti, kteří se pivního turismu na Plzeňsku nezúčastnili, byli autorem vyzváni, aby na další otázky neodpovídali.
46
Graf 19 Zúčastnil (a) jste se někdy pivního turismu na Plzeňsku?
Zdroj: vlastní šetření
Na otázku odpovědělo kladně 71 respondentů (66,36%). Od těch autor v dalších otázkách zjišťoval, kterých aktivit pivního turismu se na Plzeňsku zúčastnili a jak s nimi byli spokojeni. Graf 20 Které z aktivit pivního turismu na Plzeňsku jste se zúčastnil (a)?
Zdroj: vlastní šetření
V této otázce měli respondenti na výběr jednu a více možností. možností. Nejvíce respondentů se zúčastnilo návštěvy pivovaru. Celkem 43 z nich (60,56%) se zúčastnilo návštěvy průmyslového pivovaru, 21 respondentů (29,58%) návštěvy restauračního pi pivovaru či minipivovaru. Nejméně respondentů se zúčastnilo zúčastnilo návštěvy Pivovarského muzea 10 respondentů (14,08%). Šest respondentů (8,45%) pod možností jiné uvedlo: pivní cyklotrasa, 2x pivní stezka, soukromá akce spojená s pivem a 2x pivní llázně. Nejvíce navštívilo ívilo průmyslový pivovar. Fakt, že nejvíce respondentů navštívilo průmyslový pivovar, si autor vysvětluje tím, že průmyslové pivovary v oblasti se nejvíce věnují propagaci svých aktivit a jejich informační brožury jsou dostupné v Informačním centru města Plzně.
47
Graf 21 Spokojenost s nabídkou pivního turismu na Plzeňsku
Zdroj: vlastní šetření
Respondenti byli dále vyzváni, aby na bodové škále 1 (nejméně) – 5 (nejvíce) ohodnotili svoji spokojenost se současnou nabídkou aktivit pivního turismu na Plzeňsku. Průměrná spokojenost respondentů r dosáhla hodnoty 4,04. Graf 22 Chybí podle Vás nějaká nějaká aktivita pivního turismu na Plzeňsku?
Zdroj: vlastní šetření
42 respondentů (59,15%) nedokáže otázku posoudit, 28. respondentům (39,44%) žádná aktivita pivního turismu na Plzeňsku nechybí.
Jeden respondent (1,41%) uvedl
odpověď Ano.. Jako chybějící aktivitu uvedl pivní soutěže. 28 respondentů (39,44%) uvedlo, že jim žádná aktivita pivního pivní o turismu nechybí, jeden respondent (1,41%) uvedl, že mu chybí pivní soutěže. Otázku nedokázalo posoudit 28 respondentů (39,44%).
48
8 Shrnutí výsledků Gastroturismus je poměrně mladé odvětví cestovního ruchu. Přestože cestování za zdroji potravy a jídlem je staré jako lidstvo samo, pozornost je mu věnována až v průběhu několika posledních let. Účastníci gastroturismu vyhledávají zážitky spojené s konzumací jídla a pití, kulturou stolování a seznamováním se s vybranými pokrmy a nápoji. Patří sem návštěvy restaurací, návštěvy do výroben potravin, festivaly a slavnosti spojené s jídlem. Jeden ze zdrojů uvádí, že gastroturistou je např. i ten, kdo navštíví místní trh či restauraci v sousední čtvrti. Vydává se prostě na cestu za jídlem. Gastroturismem se zabývají také některé cestovní kanceláře, které se specializují na zprostředkování gastronomických zážitků (v ČR např. CK Culinaria Travel) a na jeho podporu vznikají různé projekty, např. společný projekt Asociace hotelů a restaurací ČR, agentury CzechTourism a Asociace kuchařů a cukrářů s názvem „Czech Specials“, nebo projekt „Česko chutná skvěle“, který zaštiťuje agentura Czech Tourism. V gastronomii má svoji nezastupitelnou pozici pivo. Pivu doposud nebyla věnována velká pozornost, co se týče jeho párování s jídlem. Someliéři se vždy spíše zaměřovali na párování jídla s vínem. Pivo však začíná s vínem soupeřit a jeho párování s různými pokrmy je věnována stále větší pozornost. Pro rozšíření povědomí o párování piva s jídlem se konají různé kurzy, které pořádá např. Britská pivní akademie nebo pražská restaurace Lokál. Cestování za pivem je hlavní náplní pivního cestovního ruchu. Spojuje především konzumaci piva s návštěvou pivovarů, typických pivnic, pivních festivalů a slavností a ostatních akcí, na kterých hlavní roli hraje pivo. V posledních letech zažívají boom hlavně minipivovary, které díky nízkému objemu produkce mohou nabídnout různé pivní speciály a přináší na trh pestrost. Mají tak velký podíl na rozvoji pivního turismu. Přibývají také pivní expozice, pivní stezky a pivní lázně, které lákají turisty do mnohdy opomíjených regionů. Pivní turistika však stále dále zůstává ve stínu té vinařské. Přesto se jí snaží vyrovnat. V turistické oblasti Plzeňsko má gastronomie dlouholetou tradici a každoročně hostí několik akcí spojených s jídlem a pitím, které představují regionální potraviny, místní gurmánské speciality, pivovary, kavárny a vinařství, ale i cizokrajnou kuchyni. Akce
49
regionálního významu pak zahrnují jarmarky, pivní slavnosti a ochutnávky na podporu regionálních potravin a místního piva. Turistická oblast Plzeňsko disponuje řadou přírodních atraktivit, kulturních a historických památek. Oblast má dostatečnou ubytovací i stravovací kapacitu, město Plzeň slouží jako důležitý dopravní uzel a díky napojení na dálnici D5 je dobře dostupná jak z Prahy, tak také z Německa. Produkty pivního cestovního ruchu na Plzeňsku zahrnují prohlídky pivovarů, pivní lázně, pivní festivaly a slavnosti. Oblastí prochází tři pivní stezky, které spojují návštěvy pivovarů s pamětihodnostmi v okolí. Město Plzeň dále nabízí produkty, které spojují pivo s dalšími aktivitami a jsou určeny třem různým cílovým skupinám; mužům, párům a ženám. Organizovanou cestu s průvodcem nabízí také pražská společnost Czech Beer Tours. Pivovarské muzeum v Plzni seznamuje s historií výroby piva na Plzeňsku s a pohostinskou činností. Management gastronomického cestovního ruchu se zaměřuje především na zážitky. Manažeři si uvědomují, že lidé se dnes do restaurací nepřichází jen najíst a napít, ale chtějí něco výjimečného zažít, zajímají se o lokální potraviny a jejich přípravu. Spoluprací s ostatními subjekty v místě pak lze vytvořit síť služeb, která hosty přiměje, že se zdrží i déle, než měli původně v plánu a odnesou si zážitky, za které budou ochotni zaplatit. Pivovary se během několika posledních let zaměřily na koncept jednotných restaurací. Pivovarům má tento koncept zajistit lepší dohled nad kvalitou čepovaných piv a kvalitou podávaných jídel. Zároveň se jedná o dobrou reklamu. Pivovary se dále snaží nalákat i ostatní cílové skupiny. Snaží se např. přesvědčit ženy, aby daly přednost konzumaci piva před levným vínem. Přichází např. s nabídkou ochucených piv a na ženy se snaží cílit i reklamou. Pro pivovary na Plzeňsku je ve většině případů pivní turismus důležitý a vidí ho jako možnost, jak do regionu přilákat více návštěvníků. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření, které autor zaslal pivovarům působícím v oblasti Plzeňska lze potvrdit hypotézu č. 1 - Pivní turismus je pro pivovary důležitý. Možnost, jak zvýšit návštěvnost vidí především v rozšíření svých služeb. Ucelené balíčky služeb však většinou nenabízí (jeden pivovar uvedl, že prohlídky pivovaru spojuje se službami 50
hotelu, restaurace a pivních lázní). Za nejdůležitější prostředky propagace považují své internetové stránky, sociální sítě a internetové stránky věnované pivu. S ostatními pivovary spolupracují především v rámci pivních festivalů a slavností. Své aktivity ve většině případů nepropagují v Informačním centru města Plzně; jako důvod uvádí, že se zaměřují spíše na místní klientelu. Své aktivity v Informačním centru města Plzně tak propagují jen pivovary Plzeňský Prazdroj a Gambrinus. Toto zjištění potvrzuje hypotézu č. 2 - Informační centrum města Plzně propaguje formou brožur a letáků především aktivity pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus. Pivovary většinou nemají speciální tým, který by se pivním cestovním ruchem zabýval. Výjimku tak opět tvoří pouze Plzeňský Prazdroj se svým návštěvnickým centrem, které se pivnímu cestovnímu ruchu věnuje. V propagaci pivního turismu není prozatím téměř žádná koordinace. Vznikají však koncepce rozvoje, které si jako jeden z cílů kladou podporu příjezdové turistiky a propagaci gastronomických zážitků. Plzeň má v tomto ohledu výhodu, kterou je pivo. V rámci empirické části práce zkoumal autor pomocí dotazníkového šetření profil a motivaci účastníka pivního turismu. Na dotazník odpovědělo celkem 107 respondentů. Nejpočetnější skupinu respondentů tvořili muži (65,42%), což potvrdilo hypotézu č. 3 – Pivního turismu se účastní ve větší míře muži. Věkově byla mezi respondenty nejpočetněji zastoupena věková kategorie 35 – 44 let (35,51%). Na základě tohoto zjištění lze zamítnout hypotézu č. 4 – Pivního turismu se účastní především věkové generace 45 let a více. Na dotazník odpovědělo nejvíce respondentů z Hlavního města Prahy (32,71%), nejvíce z respondentů uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské (46,73%). Pivní turista se nejčastěji účastní aktivit pivního cestovního ruchu v doprovodu přátel (68,22%) což potvrzuje hypotézu č. 5 – Pivnímu turismu se účastník většinou věnuje v doprovodu dalších osob. Přátelé zároveň tvoří nejčastější informační kanál (61,68%), ze kterého se účastník pivního turismu o jednotlivých akcích dozvídá. Většina respondentů uvedla, že pije pivo (84,11%) a má svoji oblíbenou značku (58,88%). Mezi oblíbené značky respondenti nejčastěji zařadili Plzeňský Prazdroj. Pokud se respondenti ocitnou v situaci, kdy si nemohou dát pivo alkoholické, většina 51
z nich zvolí pivo nealkoholické, před jiným alkoholickým nápojem (rozhodně ano 23,36%, spíše ano 47,66%) Na základě tohoto zjištění, lze potvrdit hypotézu č. 6 – Pokud se účastník pivního cestovního ruchu ocitne v situaci, kdy nemůže pít pivo alkoholické, zvolí ve většině případů pivo nealkoholické. Za nejčastější dopravní prostředek volí vlak (53,27%). Na místě zůstávají ve většině případů jeden den (57,01%). Důvodem pro toto zjištění by mohla být právě absence ucelených balíčků služeb, které by respondenty přiměly zůstat déle. Ti, co v dotazníku uvedli, že na místě zůstávají více dní (16,82%) spojují pivní turismus nejčastěji s poznáním okolí (57,89%) a s relaxací a odpočinkem (42,11%). Největší motivací respondentů na aktivitách pivního turismu je ochutnávka místního piva (67,29%) a doprovodný program (43,93%). Zřejmě proto byly v následující otázce uvedeny pivní festivaly jako aktivita, která respondenty nejvíce zajímá (38,32%). V jejich rámci bývá obvykle nabízen bohatý doprovodný program. Dále se největšímu zájmu těší návštěvy minipivovarů (38,32%). To by mohlo potvrdit fakt, že většina respondentů pije pivo a ochutnávka místního piva je jednou z jejich největších motivací k účasti na pivním turismu. Většina respondentů (66,36%) uvedla, že se již zúčastnila aktivit pivního turismu na Plzeňsku. Spokojenost s nabídkou pivního turismu hodnotili respondenti na bodové škále 1 (nejméně) až 5 (nejvíce). Průměrná spokojenost dosáhla hodnoty 4,04. Zda na Plzeňsku nějaká aktivita pivního turismu chybí, nedokáže většina respondentů (59,15%) posoudit.
52
9 Závěry a doporučení Gastronomický cestovní ruch je na vzestupu. Lidé se do restaurací nepřichází jen najíst a napít, ale vyhledávají zážitky. Chtějí poznat různé druhy kuchyní a neváhají za gastronomickými zážitky cestovat. Na podporu gastroturismu se pořádají festivaly, kurzy vaření, vznikají zážitkové restaurace, budují se vinařské a pivní stezky. Na propagaci gastroturismu se vytváří ucelené projekty, jednotlivé regiony se snaží pomocí místní gastronomie přilákat více turistů. Propagaci České republiky jako gastronomické destinace se věnuje např. agentura Czech Tourism se svým projektem Česko chutná skvěle. Pivní turismus, jako součást gastronomického cestovního ruchu má v České republice a zejména na Plzeňsku velký potenciál pro další rozvoj. Pivovarnictví zde má dlouholetou tradici, pivo patří mezi jedno z největších turistických lákadel. Podpoře pivního turismu na Plzeňsku se věnuje např. Pivovarské muzeum, vznikly zde pivní lázně, v oblasti existuje několik pivních stezek. Pravidelně se zde pořádají pivní festivaly a slavnosti. Pivovary nabízí prohlídkové trasy spojené s ochutnávkou, provozují síť svých prodejen, ve svých restauracích nabízí speciální druhy piv, které nejsou běžně v prodeji. Pivní cestovní ruch je pro pivovary důležitý. S nabídkou produktů pivního turismu však zůstávají největšími hráči v oblasti velké průmyslové pivovary. Výhodou těchto pivovarů je zahraniční kapitál, zavedená značka a tradice. Přesto se jim minipivovary snaží vyrovnat a rozšiřují nabídku svých služeb. Doporučení: Zaměřit se více na marketing a propagaci svých služeb a spoluprací s ostatními pivovary a subjekty cestovního ruchu vytvářet ucelené balíčky služeb, které by návštěvníka přiměly zůstat déle, než měl původně v plánu. Manažeři jednotlivých pivovarů vidí pivní cestovní ruch jako možnost, jak do oblasti nalákat více návštěvníků, pivní cestovní ruch je pro ně důležitý a stále více pivovarů se jím zabývá a rozšiřuje nabídku svých služeb. Doporučení: Vytvořit speciální tým, který by se rozvojem pivního turismu zabýval. Rozšiřování nabídky služeb probírat více na poradách managementu, více využívat zpětnou vazbu od návštěvníků a do rozhodování zapojit i řadové zaměstnance.
53
Z dotazníkového šetření v empirické části práce vyplynulo, že typickým účastníkem pivního cestovního ruchu je muž, jehož hlavní motivací k účasti je ochutnávka pivních speciálů, nejraději navštěvuje pivní slavnosti, stylové pivnice a minipivovary. Doporučení: Zvážit, zda by se pivovary měly zaměřit pouze na tuto cílovou skupinu a rozšiřovat pro ni nabídku svých služeb, nebo se snažit přilákat i ostatní cílové skupiny (např. ženy, rodiny, páry apod.). Město Plzeň mělo po dlouhá léta image průmyslového města. Tuto image může změnit fakt, že město Plzeň bylo vyhlášeno Evropským hlavním městem kultury 2015. To by mohlo přilákat široké spektrum návštěvníků – mladé a svobodné, rodiny s dětmi, střední generaci i seniory. Doporučení:
Využít
projektu
Evropské
hlavní
město
kultury
k podpoře
gastronomického a pivního cestovního ruchu. Většina šetření v této bakalářské práci probíhala formou dotazníků. Autor zasílal dotazníky prostřednictvím elektronické pošty. Nevýhodou této formy dotazování je nízká návratnost; oslovené subjekty na zaslanou elektronickou poštu většinou nereagují. Další nevýhodou je omezená možnost propojování výsledků, jelikož dotazníky byly vyhodnocovány souhrnně. Doporučení: Pro další případný výzkum využít metodu přímého dotazování a řízených rozhovorů, aby byla zajištěna větší návratnost dotazníků a jednotlivé odpovědi bylo možno lépe propojovat. Na základě popsaných skutečností v této bakalářské práci se autor domnívá, že pivní turismus na Plzeňsku má velký potenciál pro svůj další rozvoj. Existuje zde řada produktů, jejichž dalším rozvojem a propagací lze podtrhnout fakt, že Plzeňsko je oblast piva a nalákat další cílové skupiny. Jak uvádí internetový server Místo jako značka: „Pivní turistika už dávno není jen pro pupkaté strejdy, kteří si dají svých pět piv před spaním.“123
123
MÍSTO JAKO ZNAČKA, Světová pivní turistika je stále ve stínu té vinařské, [online] [2014-10-12] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/svetova pivni-turistika-je-stale-ve-stinu-te-vinarske/91/1/0
54
10 Zdroje 10.1 Tištěné zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
BESAŘOVÁ, G., HLAVÁČEK, I., BESAŘ, P., HLAVÁČEK, J., České pivo, 3. doplněné vydání 2011, Havlíček Brain Team, ISBN 978-80-87109-25-0 BONIFACE, P., Tasting Tourism: Travelling for Food and Drink, © Priscila Boniface 2003, Published by Ahsgate Publishing Limited, ISBN 978-0-7546-3514-7 ČAPKOVÁ, V., JANÍK, P., POTMĚŠIL, V. Restaurační minipivovary v České republice, © 1999, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. ISBN 80-902658-1-2 HAMPSON, T., The Beer Book, DK Publishing, New York, First American edition 2008, p. 264 – 265, ISBN 978-0-7566-3982-2 HJALAGER, A. M., RICHARDS, G., Tourism and Gastronomy, p. 235, 1st edition, Routledge London 2002, ISBN 0-415-27381-1 KALOUŠ, P., Nápadů mám na dva životy, s. 43, časopis Forbes, Leden 2015, Mediarey, SE, ISSN 1805059X KEJHA, J., JANOUŠKOVEC, J., JURINA, V., Plzeňský Prazdroj 1842 – 2012; Příběh, který nepřestává inspirovat, NAVA 2012, Plzeň, ISBN 978-80-7211-427-6 KOLEKTIV AUTORŮ, Plzeňsko – příroda, historie, život, Baset 2008, 1. Vydání, ISBN 978-80-7340100-9 KOSTKOVÁ, M., NĚMČANSKÝ, M., TORČÍKOVÁ, E., Management služeb cestovního ruchu, Slezská Univerzita v Opavě, Karviná 2009, ISBN 978-80-7248-510-9 KOVANDA, R., České pivo je o sto procent lepší než dříve, s. 24 – 30, Travel Digest, časopis o cestování, 1. Distribuční společnost s. r. o, vychází 10. 10. 2014, ISSN 1211-5312 KRATOCHVÍLE, A., Pivovarství v českých zemích v proměnách 20. století, 1. vydání 2005, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., ISBN 80-86576-16-7 MAREŠ, S., ROŠICKÝ, S., Základy managementu; aplikační systematický přehled, 4. rozšířené vydání, Gaudeamus 2006, ISBN 80-7041-943-1 MĚSTO PLZEŇ, Užij si Plzeň – časopis pro návštěvníky města, s. 30, ©Statutární město Plzeň 2014, ev. č. MK ČR E 21020 ORIEŠKA, J., Služby v cestovním ruchu, Idea Servis Praha, s. 353 – 354, 1. vydání 2010, ISBN 978-8085970-68-5 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Cestovní ruch. Výkladový slovník, Linde Praha, a. s., 2. doplněné vydání 2012, ISBN 978-80-7201-880-2 SUSA, Z., Velká česká pivní kniha, Středokluky 2008, ISBN 978-80-86057-43-9 VYSTOUPIL, J., Atlas cestovního ruchu České republiky, s. 89, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80-239-7256-1 VYSTOUPIL, J., Atlas cestovního ruchu České republiky, s. 89, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80-239-7256-1 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. a kolektiv, Geografie cestovního ruchu České republiky, s. 137 – 140, Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2011, ISBN 978-80-7380-340-7 WOKOUN, R., VYSTOUPIL, J., Geografie cestovního ruchu a rekreace I., SPN Praha, 1. vydání 1987, ISBN 17-205-87
10.2 Internetové zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
AIRPARK, O nás, [online] Air Park 2014 [23015-01-27] Dostupné z: http://airpark.wz.cz/ APETIT FESTIVAL, O festivalu, [online] © 2013 Pigs Production s.r.o. a Motor AG s.r.o [2014-09-31] Dostupné z: http://www.apetitfestival.cz/plcz/o-festivalu.htm ARCHIWEB, Vítězný projekt tří kašen na náměstí republiky v Plzni, [online] © archiweb.cz 1997 – 2015 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1166 ATUR ČR, Plzeňsko, [online] Copyright 1998 – 2015 © www.infoSystem.cz [2014-07-09] Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=74210 BEERTRIPS.COM, The Czech Republic: Independent Breweries and World Heritage Sights, [online] © BeerTrips.com 1998 – 2011 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.beertrips.com/trips/czech_micros.htm BOHEMIA SEKT, Návštěva, [online] © Bohemia sekt, a.s. [2014-10-02] Dostupné z: http://firma.bohemiasekt.cz/component.php?cocode=section&seid=32 CULINARIA TRAVEL, Katalog zájezdů, [online] © Culinaria Travel 2012 [2014-07-21] Dostupné z: http://www.culinariatravel.cz/katalog-zajezdu/1? CULINARIA TRAVEL, O nás, [online] © Culinaria Travel 2012 [2014-07-21] Dostupné z: http://www.culinariatravel.cz/o-nas/ CVVM AV ČR, Pivo v české společnosti, [online] [2014-08-10] Dostupné z: http://www.ceskepivo.cz/vyzkum-o-ceskem-konzumentovi-piva
55
10. CZECH BEER TOURS, O nás, [online] [2015-03-22] Dostupné z: http://czech-beer-tours.eu/cz/o-nas/ 11. CZECH BEER TOURS, Plzeňská pivní cesta, [online] [2015-03-22] Dostupné z: http://czech-beertours.eu/cz/skupinove-pivni-cesty/plzenska-pivni-cesta/ 12. CZECH TOURISM, DestinaCZe 2013, ročník 2013 – výsledky, [online] [2014-07-21] Dostupné z: http://www.destinacze2014.cz/ 13. CZECH TOURISM, S projektem Česko chutná skvěle si v tuzemských restauracích pochutnáte, [online] ©2005 – 2013 CzechTourism [2014-08-22] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskovezpravy/s-projektem-cesko-chutna-skvele-si-v-tuzemskych-re/ 14. CZECH TOURISM, Česká kuchyně, s. 14 – 21, 1. vydání, Copyright © Vydavatelství MCU, s.r.o, Český Krumlov 2014, ISBN 978-80-7339-264-2 15. CZECH TOURISM, Hrady, zámky, Praha a pivo, [online] ©2005-2014 [2014-07-01] Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/marketingove-aktivity-ke-zvyseni-povedomi-o-dcr-iop-1/publicitaprojektu/hrady-zamky-praha-a-pivo-tak-lide-vidi-nejvetsi-turisticka-lakadla-ceska.html 16. CZECH TOURISM, Města s příběhem, s. 66, [online] ©2005 – 2014 [2015-03-20] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/3d29a502-2723-474d-b0f25b68fd108ba3/05_09_14_analyza_mesta_s_pribehem.pdf.aspx 17. CZECH TOURISM, Turistické oblasti České republiky, [online] Copyright © 2005 – 2013 Czech Tourism [2014-07-09] Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/podpora-subjektu-v-cestovnimruchu/spoluprace-s-regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/ 18. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2013, [online] [2014-07-23] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajpubl/321011-13-r_2013-xp 19. FERNET STOCK, Cesta za tajemstvím Fernetu, [online] © STOCK – Božkov s.r.o. 2015 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.fernetstock.cz/souteze-pro-vsechny/cesta-za-tajemstvim-fernetu-25/ 20. iDNES, Poprvé můžete vidět, jak se vaří Gambrinus. A zkusit ho i načepovat, [online] © Copyright 1999 – 2015 [2015-03-20] Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/poprve-muzete-videt-jak-se-vari-gambrinus-azkusit-si-ho-i-nacepovat-11i-/po-cesku.aspx?c=A100826_115424_plzen-zpravy_alt 21. JEWISH ROUTE, Židovská cesta po Plzeňsku, [online] © 2001 – 2015 [2015-01-27] Dostupné z: http://www.jewish-route.eu/mesta/01_plzen/plzen.htm 22. JURINA, V., Rekordní návštěvnost Plzeňského Prazdroje – přes 270 tisíc návštěvníků za rok, Archiv tiskových zpráv [online] Copyright © 2014 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2014-08/09] Dostupné z: http://www.pradroj.cz/cz/media/archiv-tiskových-zpráv/tiskové-zprávy/1186-rekordni-navstevnostplzenskeho-prazdroje-pres-270-tiisc-navstevniku-za-rok 23. KODEDA, M., Pivovarnictví po první světové válce, [online] Copyright © Pivovary.Info [2015-03-20] Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010080003 24. KPMG Česká republika, s.r.o., Koncepce rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje pro období 2014 – 2020, [online] © 2013 KPMG [2015-01-22] Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/koncepcerozvoje-cestovniho-ruchu-plzenskeho-kraje-pro-obdobi-2014-2020 25. KUDY Z NUDY, Pivní stezky, [online] © 2014 CzechTourism [2014-09-29] Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Vyhledavani/Fulltext.aspx?docid=0&word=pivn%C3%AD%20stezky 26. KUDYZNUDY.CZ, Navštivte festival minipivovarů na zámku Nebílovy, [online] © CzechTourism [201501-28] Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Navstivte-festival-minipivovaru-na-zamkuNebilovy.aspx 27. KÜTNER, D., Tuzemské pivovary hlásí nárůst výstavů, s. 9, E15, deník pro ekonomiku a bysnys, č. 1830, 19.3.2015, Mladá fronta, a.s., ISSN 1803-4543 CZECHTOURISM, Hrady, zámky, Praha a pivo, [online] ©2005-2014 [2014-07-01] Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/marketingove-aktivity-ke-zvysenipovedomi-o-dcr-iop-1/publicita-projektu/hrady-zamky-praha-a-pivo-tak-lide-vidi-nejvetsi-turistickalakadla-ceska.html 28. KYŠA, L., Turisté objevují kouzla kulinárního cestování, Strategie.cz, 7. 5. 2013, [online] © 2014 Mladá fronta a. s., [2014-08-22] Dostupné z: http://strategie.e15.cz/special/turiste-objevuji-kouzla-kulinarnihocestovani-986230 29. LOKÁL, Pivní párování, [online] Copyright 2015 Ambiente [2015-02-21] Dostupné z: http://lokal.ambi.cz/cz/#skola-5 30. MĚSTO PLZEŇ, Informace o projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, [online] © Plzeň 2015 o.p.s., [2014-09-29] Dostupné z: http://www.plzen2015.cz/cs/o-projektu 31. MINIPIVOVAR RADNICE, Naši odběratelé, [online] © Minipivovar Radnice [2015-03-20] Dostupné z: http://www.pivovar-radnice.cz/cs/nasi-odberatele/ 32. MINISTERSTVO VNITRA ČR, Zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), [online] 2014 © Ministerstvo vnitra [2014-10-03] Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49756&recShow=1&fulltext=&nr=361~2 F2000&part=&name=&rpp=15#parCnt 33. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Situační a výhledová zpráva, Chmel a pivo, vydalo Ministerstvo zemědělství v srpnu 2011, ISBN 978-80-7084-983-5, [online] [2014-10-05] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/129275/CHMEL_8__2011.pdf 34. MÍSTO JAKO ZNAČKA, Minipivovary se chystají na lov turistů, [online] [2014-10-20] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/minipivovary-se-chystaji-na-lov-turistu/96/1/0
56
35. MÍSTO JAKO ZNAČKA, Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu, Plzeňský Prazdroj je supermagnet na turisty, [online] © Neoformace, s.r.o. [2014-10-08] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/plzensky-prazdroj-je-supermagnet-na-turisty/95/1/0 36. MÍSTO JAKO ZNAČKA, Světová pivní turistika je stále ve stínu té vinařské, [online] [2014-10-12] Dostupné z: http://www.mistojakoznacka.cz/article/svetova-pivni-turistika-je-stale-ve-stinu-tevinarske/91/1/0 37. MMR ČR, Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni na období 2014 – 2018, s. 57 – 63 [online] MMR ČR [2014-06-29] Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCcQFjAA&url=http%3A %2F%2Fwww.plzen.eu%2FFiles%2FMestoPlzen%2Fweb2013%2FObcan%2Furad%2Fverejne_dokumen ty%2F131210_Koncepce_rozvoje_CR_v_Plzni_2014_2018.docx&ei=xI45VO7TIofAOrSUgIgJ&usg=AF QjCNHh2pm2picgoN5NUhP7wg6LfFHo8w&bvm=bv.77161500,d.ZWU 38. MMR ČR, Pohostinství pro cestovní ruch, MMR ČR, Praha 2008 [online] [2014-10-02] Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/aeaa9373-332e-4e6d-bf12-972463c0d3da/GetFile32.pdf 39. MZ ČR, Regionální potraviny Plzeňského kraje, [online] [2014-09-31] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/regionalni-potraviny/plzensky-kraj/ 40. NEBÍLOVY, Májová pěna, [online] Zámek Nebílovy © 2015 [2015-03-23] Dostupné z: http://www.zamek-nebilovy.cz/kulturni-nabidka/majova-pena-42_43cs.html 41. NEJDL, K., Destinační management – Problematika managementu destinace cestovního ruchu, COT Business, 4. 1. 2007 [online] © 2002 -2012 C.O.T. media s.r.o. [2014-10-10] Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6975 42. NEVYHOŠTĚNÝ, M., Česká pivní turistika je na vzestupu, láká sem i cizince, Lidové noviny, [online] ©2009 [2014-05-19] Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/ceska-pivni-turistika-je-na-vzestupu-laka-semi-cizince-pgt-/firmy-trhy.aspx?c=A090812_222608_firmy-trhy_mev 43. PECUCH, M., Festival mediterránea nabízí Plzni opět chutě, vůně, barvy a teplo Středomoří, [online] ©2015 Magistrát města Plzně [2015-03-20] Dostupné z: http://www.plzen.eu/obcan/aktuality/zmesta/festival-mediterranea-nabizi-plzni-opet-chute-vune-a-ateplo-stredomori.aspx 44. PETR, M., Pivovary se bez vlastních hospod neobejdou, [online] © 2001 – 2014 Větrník, s.r.o., [2014-1005] Dostupné z: http://napoje.gastronews.cz/pivovary-se-bez-vlastnich-hospod-neobejdou. 45. PILSNER URQUELL, Historie piva a pivovarnictví v Plzni, [online] ©2014 [cit. 2014-05-19] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/cz/prohlidka-pilsner-urquell-pro-verejnost/historie-piva-a-pivovarnictvi-vplzni/ 46. PILSNERBEERSPA.CZ, Kudy teče, tudy léčí – u nás s maximální péčí!, [online] Lukrécius a.s. © 2012 [2015-01-28] Dostupné z: http://www.pilsenbeerspa.cz/index.php/cz/ 47. PIS, Do Prahy za pivem, [online] © 2014 Prague City Tourism [2014-10-30] Dostupné z: http://www.doprahyzapivem.cz/cs/o-projektu 48. PIS, Pivní průvodce Prahou, [online] © 2015 Prague City Tourism [2015-03-26] Dostupné z: http://www.doprahyzapivem.cz/cs/ke-stazeni 49. PIVNÍ TURISTIKA, O webu, [online] [2014-05-12] Dostupné z: http://www.pivnituristika.cz/o-nas/owebu/ 50. PIVOVAR POD LÍPOU, Pivovar, [online] © 2013, Pod Lípou, [2015-03-20] Dostupné z: http://www.podlipou-pivovar.cz/pivovar/ 51. PIVOVARY.INFO, Přehled současných pivovarů, [online] Copyright © Pivovary.Info 1999 – 2015 [2015-03-20] Dostupné z: http://www.pivovary.info/showpage.php?name=prehled 52. PLZEŇ 2015, Nepomucké pivní slavnosti, [online] © Plzeň 2015 o.p.s. [2015-01-28] Dostupné z: http://www.plzen2015.cz/cs/akce/xxii-nepomucke-pivni-slavnosti 53. PLZEŇ 2015.CZ, Živé hospody Plzně 2015 startují již 20. 1., po celý rok bude každý den živé hraní, [online] [2015-03-16] Dostupné z: http://www.plzen2015.cz/cs/aktuality/zive-hospody-plzne-2015startuji-jiz-201-po-cely-rok-bude-kazdy-den-zive-hrani 54. PLZEŇ.EU, Tipy na víkend, [online] © 2015 Plzeň – TURISMUS [2015-03-16] Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/ochutnej-pivo/tipy-na-vikend/chap_29587/tipy-na-vikend.aspx 55. PLZEŇSKÝ DENNÍK, Plzeň čeká další pivní festival, [online] © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. 20052014 [2014-07-09] Dostupné z: http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzen-ceka-dalsi-pivni-festival20140307.html 56. PLZEŇSKÝ KRAJ, Pivní stezky Plzeňským krajem, 2. Vydání 2013, © Plzeňský kraj, 2013 [online] © 2013 [2014-07-21] Dostupné z: http://test.agionet.cz/down/flipbook/Pivni_stezky_web_CZ/ 57. PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, Historické milníky, [online] [2014-03-12] Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/data/web/download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf 58. PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, O Pilsner Festu, [online] © Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-01-28] Dostupné z: http://www.pilsner-urquell.cz/pilsner-fest.html 59. PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, Zážitky, [online] © 2015 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-01-27] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/zazitky/ 60. POVED, Integrovaná doprava Plzeňska, [online] © 2014 POVED s.r.o., [2014-09-05] Dostupné z: http://www.poved.cz/integrovana-doprava-plzenska/integrovana-doprava-plzenska.aspx 61. PRAZDROJ VISIT, Prohlídka pivovaru Gambrinus, [online] © 2015 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-03-20] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/prohlidky/prohlidka-pivovaru-gambrinus/
57
62. PRAZDROJ VISIT, Prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj, [online] © 2015 Plzeňský Prazdroj, a.s. [2015-03-20] Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/prohlidky/prohlidka-pivovaru-plzensky-prazdrojpilsner-urquell/ 63. PURKMIST, Prohlídky pivovaru, [online] Purkmistr © 2013 [2015-03-20] Dostupné z: http://www.purkmistr.cz/pivovar/pivovar-prohlidky-pivovaru-plzen.php 64. QAP.CZ, Festival Bonjour Plzeň! Láká na jazz i lahůdky z Francie [online] © 2010 –QAP PRODUCTION s.r.o [2015-03-16] Dostupné z: http://www.qap.cz/zpravy/zpravy-plzen/object/festivalbonjour-plzen-laka-na-jazz-i-lahudky-z-francie-63775/article.htm 65. SLUNCE VE SKLE, Slunce ve skle, [online] [2015-01-28] Dostupné z: http://www.slunceveskle.cz/ 66. SŮRA, P., Pivovary vymýšlí, jak odlákat ženy od levného vína k pivu, [online] © Copyright 1999–2015 MAFRA, a.s., [2015-03-26] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/pivovary-chteji-vice-lakat-zeny-dn5/ekoakcie.aspx?c=A150322_152812_ekoakcie_suj 67. THE BEER ACADEMY, Beer & Food Matching, [online] The Beer Academy Ltd [2014-10-16] Dostupné z: http://www.beeracademy.co.uk/courses/beer-and-food-matching-courses/ 68. THE BEER ACADEMY, What is Beer? [online] The Beer Academy Ltd [2014-10-16] Dostupné z: http://www.beeracademy.co.uk/beer-info/what-is-beer 69. TRAVEL INSURANCE DIRECT, The Joy of Food, [online] Travel insurance Direct © [2015-03-11] Dostupné z: http://www.travelinsurancedirect.com.au/the-joy-of-food 70. ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EU, Nařízení komise (ES) č. 1014/2008, [online] [2014-05-30] Dostupné z: http://www.poctivepivo.cz/wp-content/uploads/NA%C5%98%C3%8DZEN%C3%8D-KOMISE-ES%C4%8D-1014-2008-o-z%C3%A1pisu-chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BDchozna%C4%8Den%C3%AD.pdf 71. VAINDL. V., Ex Plzeň, [online] © 1997 - 2004 Český rozhlas [2014-09-31] Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/897904 72. VESELÝ, J., Češi a jejich vztah k pivu a pivovarství z pohledu sociologického výzkumu, [online] [201408-11] Dostupné z: http://ceske-pivo-cesi-jejich-vztah-k- pivu-pivovarnictvi-z-pohledu-sociologickehovyzkumu 73. VISIT A BREWERY, The leading guide to visiting Britain's Best Real Ale Breweries, [online] [2015-0325] Dostupné z: http://visitabrewery.co.uk/ 74. VISIT A BREWERY, Why Take a Beer Visit?, [online] [2015-01-27] Dostupné z: http://visitabrewery.co.uk/ 75. WFTA, What is Food Tourism?, [online] ©2012 – 2013 [2014-05-11] Dostupné z : http://www.worldfoodtravel.org/what-is-food-tourism/ 76. WORLD FOOD TRAVEL ASSOCIATION, What is Food Tourism?, [online] ©2012-2013 [2014-05-11] Dostupné z: http://www.worldfoodtravel.org/what-is-food-tourism/ 77. ZEPHYRADVENTURES.COM, Our Wine, Beer & Food Adventures, [online] © 2015 ZEPHYR ADVENTURES [2015-01-27] Dostupné z: https://www.zephyradventures.com/category/adventures/activities/food-wine-beer/ 78. ŽIVÁ ULICE, Festival polévky, [online] Copyright: © 2015 Živá ulice [2015-03-20] Dostupné z: http://www.zivaulice.eu/program/detail/festival-polevky-cs.html
58
11 Přílohy 11.1 Zadání dání práce
Příloha 1
59
11.2 Seznam grafů a tabulek
Příloha 2
Graf 1 Respondenti podle pohlaví ........................................................................ 37
Graf 2 Věková struktura respondentů ................................................................... 37 Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ................................................... 38 Graf 4 Bydliště respondentů podle kraje............................................................... 38 Graf 5 Bydliště respondentů podle velikosti obce ................................................. 39 Graf 6 Pijete pivo?........................................................................................ 39 Graf 7 Máte svoji oblíbenou značku piva? ........................................................... 40 Graf 8 Důvod účasti těch, kteří pivo nepijí ........................................................... 40 Graf 9 Pivo nealkoholické jako náhražka alkoholického....................................... 41 Graf 10 Kolikrát jste ze zůčastnil(a) pivního turismu? .......................................... 41 Graf 11 Zúčastnil(a) jste se pivního turismu v zahraničí? ..................................... 42 Graf 12 S kým se pivníhoturismu nejčastěji účastníte? ......................................... 42 Graf 13 Jak se o aktivitách pivního turismu dozvídáte? ........................................ 43 Graf 14 Jak se převážně dopravujete na místo konání? ......................................... 43 Graf 15 Jak dlouho na místě většinou zůstáváte? .................................................. 44 Graf 16 Náplň pobytu těch, co zůstávají déle ....................................................... 44 Graf 17 Jaké suvenýry si obvykle přivážíte?......................................................... 45 Graf 18 Co Vás převážně motivuje k návštěvě určitého místa/akce?..................... 45 Graf 19 Zúčastnil(a) jste se někdy pivního turismu na Plzeňsku? ......................... 46 Graf 20 Které z aktivit pivního turismu na Plzeňsku jste se zúčastnil(a)? ............. 47 Graf 21 Spokojenost s nabídkou pivního turismu na Plzeňsku .............................. 48 Graf 22 Chybí podle Vás nějaká aktivita pivního turismu na Plzeňsku? ............... 48 Tabulka 1 Přehled pivovarů v turistické oblasti Plzeňsko a jejich služeb ve vztahu k cestovnímu ruchu ................................................................................................. 21 Tabulka 2 Zastoupení pivovarů v nabídce restaurací na Plzeňsku ......................... 31 Tabulka 3 Jak moc Vás uvedené aktivity pivního turismu zajímají? ..................... 46
60
11.3 Vzor dotazníku Profil a motivace pivního turisty
Příloha 3
Vážený účastníku pivního turismu, žádám Vás o vyplnění následujícího dotazníku, jehož cílem je zjistit profil a motivaci účastníka pivního turismu. Pivní turismus je formou cestovního ruchu, která je spojená s návštěvami pivovarů, pivních slavností, festivalů a dalších akcí spojených s pivem. Pokud jste se pivního turismu doposud nezúčastnil (a), na dotazník prosím neodpovídejte. Dotazník obsahuje 21 otázek a jeho vyhodnocení bude součástí bakalářské práce s názvem Potenciál a management gastroturismu. Podtitul práce je Pivní turismus na Plzeňsku, a proto je část otázek věnována aktivitám v této oblasti. Dotazník je anonymní a jeho vyhodnocení bude použito pouze pro účely bakalářské práce. Předem děkuji. Pavel Procházka, student oboru Management cestovního ruchu Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové
1. Kolikrát jste se již zúčastnil (a) aktivit pivního turismu? Jednou 2x - 3x Vícekrát 2. Zúčastnil (a) jste se pivní turistiky také v zahraničí? Ano* Ne *Pokud jste uvedl(a) možnost „Ano“, o jaké země se jednalo?__________________________________________ 3. Pijete pivo? Ano Ne** **Pokud jste zvolil (a) odpověď "Ne", jaký byl důvod Vaší účasti? (vyberte jednu a více možností) Firemní akce Rodinná akce Doprovod dalších osob Jiný (uveďte)___________________________________________________________________________ 4. Máte svoji oblíbenou značku piva? Ano (uveďte)__________________________________________________________________________ Ne 5. Pokud jste v situaci, kdy si nemůžete dát pivo alkoholické, zvolíte jako náhražku pivo nealkoholické? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 6. Jak moc Vás níže uvedené aktivity pivního turismu zajímají? (1 = zajímá mě nejméně, 5 = zajímá mě nejvíce)Pokud Vás zajímá jiná aktivita než zde uvedená, prosím uveďte ji níže. 1
2
3
4
5
Návštěvy průmyslových pivovarů Návštěvy minipivovarů Návštěvy stylových pivnic Pivní festivaly a slavnosti Pivovarská muzea Pivní lázně Pivní stezky Jiné ____________________________________________________________________________________
61
7. Jak se o akcích pivního turismu obvykle dozvídáte? (vyberte jednu a více možností) Z oficiálních internetových stránek pivovarů Z neoficiálních internetových stránek věnovaných pivu Na sociálních sítích Z médií (rozhlas, televize, tištěná periodika) Od přátel a známých Jinak (uveďte)_____________________________________________________________________
8. S kým se nejčastěji aktivit pivního turismu účastníte? (vyberte jednu a více možností) S celou rodinou včetně dětí S partnerem/partnerkou S přáteli Sám (sama)
9. Jak se převážně dopravujete na místo konání? (vyberte jednu a více možností) Autem Autobusem Vlakem Na kole Na motocyklu Pěšky Jinak (uveďte)____________________________________________________________________
10. Jak dlouho na místě většinou zůstáváte? Jeden den Zůstávám přes noc Zůstávám více dní***
*** Pokud zůstáváte více dní, jaká je obvykle náplň Vašeho dalšího pobytu Kultura Sport Odpočinek/relaxace Poznávání okolí Jiné (uveďte)____________________________________________________________________________
11. Jaké suvenýry si obvykle přivážíte? (vyberte jednu a více možností) Vzorky piv, které nejsou běžně v prodeji Drobné upomínkové předměty Pivní tácky Suvenýry so obvykle nepřivážím Jiné (uveďte)______________________________________________________________________ 12. Co Vás převážně motivuje k návštěvě určitého místa/akce? (vyberte jednu a více možností) Ochutnávka místního piva a pivních speciálů Ochutnávka specialit místní kuchyně Poznání místního folklóru Společenská setkání Doprovodný program (kulturní, sportovní apod.) Poznání technologie výroby piva Jiné (uveďte)_______________________________________________________________________ 13. Zúčastnil (a) jste se aktivit pivního turismu na Plzeňsku?
62
Ano Ne (pokud ne, přejděte k otázce č. 17)
14. Které z aktivit pivního turismu na Plzeňsku jste se zúčastnil (a)? (vyberte jednu a více možností) Návštěva průmyslového pivovaru Návštěva restauračního pivovaru či minipivovaru Návštěva pivovarského muzea Léto v Prazdroji Pilsner Fest Pivní slavnosti Slunce ve skle Návštěva stylové pivnice Jiné (uveďte)___________________________________________________________________________ 15. Jak jste byl (a) spokojen (a) s aktivitami, které jste označil (a) v předchozí otázce? (1* nejméně, 5* nejvíce) ***** **** *** ** * 16. Je podle Vás nějaká aktivita spojená s pivním turismem, která na Plzeňsku chybí? Ne Nedokáži posoudit Ano (jaká?)__________________________________________________________________________ 17. Jste Muž Žena 18. Váš věk 18 – 24 let 24 – 34 let 35 – 44 let 45 – 54 let 55 – 64 let 65 let a více 19. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je Základní Vyučen (a) Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské 20. Uveďte kraj, ve kterém bydlíte Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
63
21. Kolik obyvatel má obec, ve které bydlíte? Méně než 1000 1001 – 5000 5001 – 10000 10001 – 20000 20001 – 50000 50001 – 100000 100001 a více
64
11.4 Dotazníkové šetření Management pivního turismu
65
Příloha 4
66
67
68
69
