Posudek. Farma větrných elektráren Andělka

Posudek dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle §9 zákona č. 100/2001 Sb.

∗

Farma větrných elektráren Andělka

Objednatel :

Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice

Zpracovatelé posudku :

EKOBAU Mgr. Pavel Bauer, Netlucká 633, Praha 10 - Dubeč Bc. Petr Bauer, Merhautova 603, Beroun III Tel: 739 250 317, email: [email protected]

EKOBAU, červen 20009

1

Posudek podle zákona č. 100/2001 Sb.


OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................. 3 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE....................................................................................................................... 3 II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE ................................................................................................ 5 II.1. a II.2. Úplnost a správnost dokumentace ......................................................................... 6 II.3. Pořadí variant z hlediska vlivu na životní prostředí ...................................................... 29 II.4. Hodnocení významných vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice...... 30 III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ, POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ......................... 30 IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ....................... 31 V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI ................... 38 VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................................................. 41 VII. NÁVRH STANOVISKA .......................................................................................................... 42 I. Identifikační údaje.................................................................................................................... 42 II. Průběh posuzování ................................................................................................................. 43 III. Hodnocení záměru ................................................................................................................ 44 III.1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti .......................................................................................... 44 III.2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí ................................................................................. 45 III.3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně ke kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí ............................................................................. 45 III.4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivu na životní prostředí.... 46 III.5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku............................. 46 III.6. Stanovisko příslušného úřadu ...................................................................................... 47

Přílohy: Situace 1: Farma větrných elektráren Andělka (1 : 10 000) Došlá vyjádření k dokumentaci

EKOBAU

2



ÚVOD Posudek je zpracován na základě pověření Ministerstva životního prostředí, oprávněnou osobou podle § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. je Mgr. Pavel Bauer. Posudek je zpracován v rozsahu členění kapitol podle přílohy č. 5 a návrh stanoviska podle přílohy č. 6 zákona. Posudek podle § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ze znění pozdější předpisů, je další fází v procesu posuzování vlivů záměru „Farma větrných elektráren Andělka“. Oznámení záměru zpracoval Mgr. Luboš Motl v lednu 2008, následně bylo firmou WSB Koncept s.r.o. podáno na Krajský úřad Libereckého kraje se žádostí o zahájení zjišťovacího řízení. V průběhu zjišťovacího řízení byl záměr postoupen k vyřízení na Ministerstvo životního prostředí z důvodu očekávaných přeshraničních vlivů. Závěrem zjišťovacího řízení byl požadavek na zpracování dokumentace EIA. Dokumentace EIA byla dokončena v prosinci 2008.

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru Farma větrných elektráren Andělka

2. Kapacita (rozsah) záměru Záměrem je stavba větrných elektráren Enercon E-82 včetně související infrastruktury (úprava a stavba příjezdových komunikací, realizace podzemního kabelového připojení ke stávající elektrické síti). Jedná se o kuželové věže ukončené gondolou s vlastním zařízením elektrárny (asynchronní generátor vyrábějící střídavý proud) a trojlistým rotorem. Výška věže je 108 m, průměr věže u paty větrné elektrárny (dále VTE) je 9 m, průměr rotoru je 82 m. Záměr bude povolen jako dočasná stavba na dobu 20-25 let. Poznámka: Záměr Farma větrných elektráren Andělka byl řešen v dokumentaci ve 3 variantách. Fakticky se jedná o 2 varianty. Je to varianta A (6 VTE) a varianta C (8 VTE). V dokumentaci uváděná varianta B (6+1 VTE) není další variantou záměru, nýbrž se jedná o variantu A, která je vyhodnocena (velmi správně) společně s kumulativním vlivem další 1 VTE ENERCON E-70 s platným stavebním povolením v řešeném prostoru. V posudku je rovněž zohledňován kumulativní vliv 1 VTE, v takových případech je varianta A označována A(B), pro zachování kontinuity značení s dokumentací, viz situace 1 posudku.

Varianta A •

6 ks VTE typu ENERCON E–82 o celkovém jmenovitém výkonu 12 (6 x 2) MWe.

•

Bude vybudováno cca 4 342 m obslužných komunikací (z toho 1 041 m nové komunikace na ZPF + cca 3 300 m stávajících upravených cest). Komunikace budou široké do 4 m, povrch bude štěrkový.

Pozn.: Při orientačním ověřování správnosti výpočtu záborů ZPF zpracovatel posudku dospěl k částečně odlišnému výsledku, a to k menšímu rozsahu cest na orné půdě a většímu využití stávajících cest dle katastrální mapy. Rozdíl nemá dopady na míru vyhodnoceného vlivu, uvádíme ale přepočtené hodnoty. V dalších fázích projektové přípravy je třeba zábory přesně vyhodnotit.

EKOBAU

•

U každé VTE bude vybudována zpevněná plocha stejného typu jako komunikace o velikosti 630 m2, celkem 3780 m2, základ 6 VTE bude znamenat zábor celkem 1266 m2.

•

Bude vybudováno cca 2 219 m podzemního kabelového vedení pro připojení VTE k elektrické síti. 3



Pozn.: Při orientačním ověřování správnosti kvantifikace délky kabelové vedení dle mapového podkladu, dospěl zpracovatel posudku k částečně odlišnému výsledku, a sice k délce kabelového vedení cca o 150 m delší. Rozdíl nemá dopady na míru vyhodnoceného vlivu, v posudku ale uvádíme přepočtené hodnoty, ke kterým dokládáme situaci, viz situace 1 přílohy posudku). V dalších fázích projektové přípravy je třeba délku podzemního vedení přesně vyhodnotit.

Varianta C •


•

Bude vybudováno cca 4 573 m obslužných komunikací zpevněním stávajících cest nebo zčásti nově na ZPF.

•

U každé VTE bude vybudována zpevněná plocha stejného typu jako komunikace o velikosti 630 m2, celkem 5040 m2. Základ 8 VTE bude znamenat zábor celkem 1688 m2.

•

Bude vybudováno cca 2 543 m podzemního kabelového vedení.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Lokalita záměru se nachází ve Frýdlantském výběžku na území obce Andělka, čísla parcel 382, 357, 266, 198, 1016/6. Zájmové území je v 350 m od státní hranice s Polskem. Hranice Německa je ve vzdálenosti 3,4 km. Kraj:

Liberecký

Obec:

Višňová

Katastrální území:

Andělka 600326

Souřadnice S-JTSK: Varianta A VTE č. 1: 14°58´40.75´´ , 50°59´27.16´´ VTE č. 2: 14°58´50.97´´ , 50°59´19.30´´ VTE č. 3: 14°59´01.17´´ , 50°59´10.73´´ VTE č. 4: 14°59´07.93´´ , 50°59´27.35´´ VTE č. 5: 14°59´15.53´´ , 50°59´19.61´´ VTE č. 6: 14°59´34.30´´ , 50°59´31.51´´

Varianta C VTE č. 1: 14°58´40.75´´ , 50°59´27.16´´ VTE č. 2: 14°58´50.97´´ , 50°59´19.30´´ VTE č. 3: 14°59´01.17´´ , 50°59´10.73´´ VTE č. 4: 14°59´07.93´´ , 50°59´27.35´´ VTE č. 5: 14°59´15.53´´ , 50°59´19.61´´ VTE č. 6: 14°59´17.56´´ , 50°59´26.79 VTE č. 7: 14°59´34.30´´ , 50°59´31.51´´ VTE č. 8: 14°58´53.87´´ , 50°59´30.37´´

4. Obchodní firma oznamovatele WSB Koncept s.r.o. 5. IČ oznamovatele 275 79 531 6. Sídlo (bydliště) oznamovatele Klimentská 1746/52, Praha 1 Nové Město, 110 00 7. Zástupce oznamovatele Ing. arch. Lumír PAŠEK, Telefon: 775 606 345, e-mail: [email protected]

EKOBAU

4



II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE Dokumentace byla zpracována podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. ve smyslu došlých připomínek k oznámení. Pro tento záměr proběhlo zjišťovací řízení, jehož závěr byl vydán MŽP dne 15.7.2008 pod č.j. 53737/ENV/08. Zpracovatel posudku měl k dispozici následující podklady: -

Dokumentace EIA – Farma větrných elektráren Andělka

Dále byly použity tyto podklady (převážně bylo doplněno zpracovatelem oznámení): - Územní systém ekologické stability (prezenční náhled na MěÚ Frýdlant) - Mapa tříd ochrany ZPF (www.vumop.cz) - Sklenička, P., 2005: Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku z hlediska ochrany přírody a krajiny, http://www.kraj-lbc.cz - Vzorové příčné řezy komunikací, manipulačních ploch a kabelového el. vedení - Upřesněná situace záměru v měřítku 1 : 5000 včetně katastrální mapy - Situace rozmístění VTE dohodnutá s německou stranou - Výřez příslušné části s územního plánu obce Višňová - Digitální mapy 1 : 50 000 ČÚZK - Seznam literatury pro hodnocení vlivů na ptáky a netopýry: AHLÉN I. (2002): Fladdermöss och fåglar dödade av vindkraftverk . Fauna och flora 97 (3): 14–21. BERGEN F. (2001): Untersuchungen zum Einfluss der Errichtung und des Betriebs von Windenergieanlagen auf Vögel im Binnenland. Unveröffentlichtes. Manuskript eingereicht als Dissertation zur Erlangung des Grades eines Doktors der Naturwissenschaften der Fakultät für Biologie der Ruhr-Universität Bochum angefertigt am Lehrstuhl Allgemeine Zoologie und Neurobiologie, Bochum, 287p. BERGEN F. (eds.) (2002): Windenergie und Vögel – Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes. Technische Universität Berlin, Institut für Landschafts- und Umweltplanung – Fachgebiet Landschaftsplanung insbes. Landschaftspflegerische Begleitplanung und Umweltverträglichkeitsprüfung, Berlin, 207 p. BREUER W. (2005): Hinweise zur Berücksichtigung des Naturschutzes und der Landschaftspflege sowie zur Durchführung der Umweltprüfung und Umweltverträglichkeitsprüfung bei Standortplanung und Zulassung von Windenergieanlagen. Herausgegeben vom Niedersächsischen Landkreistag, Msc., 31 p. DÜRR T. (2003): Vogelverluste an WEA in Deutschland (Daten aus Archiv Staatliche Vogelschutzwarte, LUA

Brandenburg, T. Dürr, 11. 09. 2003). DÜRR T. (2005): Vogelverluste an Windenergieanlagen in Deutschland. Daten aus der zentralen Fundkartei der Staatlichen Vogelschutzwarte im Landesumweltamt Brandenburg zusammengestellt von Tobias Dürr 25. 5. 2005 HANÁK V. & ANDĚRA M. (2005): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae) – Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus. Národní muzeum, Praha. HANÁK V. & ANDĚRA M. (2006): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha. HANÁK V. & ANDĚRA M. (2007): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 3. Netopýrovití (Vespertilionidae – Vespertilio, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus and Hypsugo). NM, Praha. HÖTKER H. (2006): Auswirkungen des „Repowering“ von Windkraftanlagen auf Vogel und Fledermäuse. Michael-Otto-Institut im NABU. 40 p. KETZENBERG C., EXO K. - M., REICHENBACH M. & CASTOR M. (2002): Einfluss von Windkraftanlagen auf brütende Wiesenvögel. Natur und Landschaft 77: 144–153. KINGSLEY A. & WHITTAM B. (2005): Wind Turbines and Birds. A Background Review for Environmental Assessment. Canadian Wildlife Service, 81 p. KOČVARA R. (2007): Závěrečná zpráva z monitoringu mortality obratlovců v období 28. 2. 2006 – 26. 2. 2007ve větrném parku Břežany. Msc., ORNIS, Přerov, 23 p. LANGSTON R. H. W. & PULLAN J. D. (2003): Wind farms and birds: an analysis of the effects of wind farm on birds, and guidance on EIA criteria and site selection issues. Report written by BirdLife International, Strasbourg. LEKUONA J. M. & URSÚA C. (2006): Avian mortality in wind plants of Navarra (northern Spain). In: de Lucas, EKOBAU

5



M, Janss, G. & Ferrer, M. (eds). Birds and Wind Power. Lynx Edicions, Barcelona.MÜLLER A. & ILLNER H. (2001): Beeinflussen Windenergieanlagen die Verteilung rufender Wachtelkönige und Wachteln? Vortrag auf der Fachtagung „Windenergie und Vögel –Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes“ am 29./30.11.2001 in Berlin. MÜLLER A., DALBECK L., MAMMEN U., KAATZ J. & ZIESEMER F. (2003): Regionalplan Oberpfalz-Nord – Ausschlusskriterien für Windenergieanlagen im Vorkommensgebiet gefährdeter Großvogelarten. Büro für faunistische Fachfragen, Linden. 56p. MADDERS M. & WHITFIELD P. D. (2006): Upland raptors and the assessment of wind farm impacts. Ibis 148, 43–56. REICHENBACH M. (2003): Auswirkungen von Windenergieanlagen auf Vögel – Ausmaß und planerische Bewältigung. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor der Naturwissenschaften. Fakultät VII Architektur Umwelt Gesellschaft, Technische Universität Berlin. 211p. VIŠŇÁK R. (2006): Plán péče pro: Přírodní rezervaci Meandry Smědé na období: 2007-2016. Msc., 44 p. WHITFIELD D. P. & MADDERS M. (2006): Deriving collision avoidance rates for red kites Milvus milvus. Natural Research Information Note 3. Natural Research Ltd, Banchory, UK.

II.1. a II.2. Úplnost a správnost dokumentace Dokumentace EIA je zpracována podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, z tohoto pohledu odpovídá požadavkům zákona. Dále jsou uvedeny jednotlivé kapitoly dokumentace a hodnocena jejich úplnost a správnost.

Část A – Základní údaje Bez připomínek. Část B – Údaje o záměru I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 Záměr je správně zařazen do kategorie II, bod 3.2 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Jako příslušný úřad je uvedeno Ministerstvo životního prostředí. Doplňujeme, že podle přílohy č. 1 zákona je příslušným úřadem krajský úřad Libereckého kraje. Záměr byl v průběhu zjišťovacího řízení převeden k vyřízení na MŽP z důvodu předpokládaných přeshraničních vlivů. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru V prvním odstavci je uvedeno, na základě jakých legislativních předpisů je dokumentace EIA zpracována. Vhodnější je toto uvést v úvodu dokumentace. Následuje popis základních parametrů záměru rozhodujících o míře ovlivnění životního prostředí. Bylo by vhodné ještě i na tomto místě uvést průměr rotoru, který je 82 m a dále celkové nároky záměru na zastavění území (zábor ZPF apod.), viz dále v dokumentaci. Formální chybou je uvedení základních parametrů pouze pro jednu variantu, tyto údaje lze však vyčíst dále v textu. S obsahem i rozsahem kapitoly lze jinak souhlasit.

EKOBAU

6



B.I.3. Umístění Je tabelárně uveden kraj a obec, kde má být záměr realizován. Bylo by vhodné v této kapitole doplnit bližší stručný geografický popis umístění záměru. Toto je ale uvedeno na jiných místech dokumentace, věcně se nejedná o chybu. Podstatná je např. informace o bezprostřední blízkosti statní hranice s Polskem apod. V dokumentaci je uveden obrázek (letecký snímek) zájmového území. Podstatným formálním nedostatkem obrázku, který omezuje možnost práce s dokumentací, je absence měřítka. Tento problém se bohužel v dalších mapových podkladech většinou opakuje. B.I.4. Charakter a možnost kumulace s jinými záměry Lze souhlasit s první částí obsahu kapitoly. Pouze je možné doplnit, že některé informace jsou nadbytečné, např. čísla parcel. Působí to negativně na přehlednost dokumentace. Dále je v dokumentaci uvedeno umístění VTE ve variantách A, B, C. Jsou uvedeny souřadnice jednotlivých VTE. Informace o lokalizaci VTE patří spíše do kapitoly B.I.3 (umístění záměru) nebo lépe do B I.5 (… přehled zvažovaných variant). Ohledně možnosti kumulace vlivů je uveden záměr na výstavbu 1 VTE ENERCON E-70 v rámci plochy posuzovaného záměru. Na tuto jednotlivou VTE bylo vydáno v dubnu 2009 stavební povolení. Je správně uvedeno, že při posuzování nového záměru Farmy VTE Andělka je nutné zohlednit plánovanou VTE s platným územním rozhodnutím. Není ovšem metodicky správné kumulativního působení dvou záměrů považovat za variantní řešení záměru. Významně to ztěžuje orientaci v problému posuzování vlivů (viz např. doporučování pouze 6 VTE jak v přílohách dokumentace, tak dotčenými orgány). Rušit „povolenou“ VTE v rámci posuzování jiného nelze. Další podobné stavby v okolí nejsou v dokumentaci uváděny. Vzdálenější VTE je třeba zohlednit zejména s ohledem na možnosti kumulativního vliv s ohledem na krajinný ráz (popř. z hlediska kumulativního vlivu na faunu). Je třeba poznamenat, že na sever od záměru v Polsku a Německu je realizováno v dohledu velké množství (desítky) VTE. Tyto VTE jsou umístěny v jiném krajinném prostoru, jejich viditelnost na území ČR je malá (jsou vidět prakticky pouze z hřebene a přivráceného svahu vrchu Větrný), z většiny vymezeného DoKP (příloha H.1 dokumentace) viditelné nejsou. Ke kumulaci vlivů na území ČR docházet nebude. Pro úplnost doplňujeme další záměry v prostoru Frýdlantského výběžku. Nejbližší záměry jsou ve vzdálenosti přes 10 km, v zóně slabé viditelnosti: 1. Lysý vrch 6 VTE: Ve vzdálenosti 13,5 km na jih je na Lysém vrchu v rámci Albrechtickho hřebenu provozováno 6 VTE, typ Tacke TW500, celkový instalovaný výkon je 3,1 MWe. 2. Krásný Les: Větrná elektrárna VENSYS 77 o max. výkonu 1,5 MWe, průměr rotoru 77 m, výška věže 61,5 m. Zjišťovací řízení bylo ukončeno 23. srpna 2006, bylo vydáno stavební

povolení, probíhá stavba. Vzdálenost od Andělky je 13,5 km na jihovýchod. 3. Horní Řasnice: Předmětem stavby je výstavba VTE typu REPOWER MM 92 o max. výkonu 2 MWe, průměr rotoru 92 m, výška věže 80 m, celková výška nad úrovní terénu 121 m. Bylo vydáno územní rozhodnutí, stavba má být dokončena na přelomu roku 2009/10. Vzdálenost od Andělky je 16 km na jihovýchod. 4. Václavce: 19.12.2008 bylo zahájeno zjišťovací řízení z důvodu změny technologie, 20.1.2009 bylo zjišťovací řízení ukončeno z jiných důvodů.

EKOBAU

7



Únosnost širšího řešeného území byla parametrem v koncepčním posouzení „Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavku z hlediska ochrany přírody a krajiny“ (Sklenička, 2005), které by mělo představovat orientační návrh limitu využití území pro tento účel. Stávající a rozpracované záměry tento limit nedosahují. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, respektive odmítnutí Zpracovatel posudku souhlasí s dokumentací, že VTE jsou obnovitelným zdrojem energie a alternativou ke zdrojům neobnovitelným. S výčtem skutečností, ke kterým bylo přihlíženo při návrhu realizace záměru lze souhlasit. Nejasnost zůstává v bodu 4, kde je uvedeno, že jsou respektovány převažující tahy avifauny. Zároveň je v příloze H.4.A je uvedeno, že migrační tahy ptáků nejsou příliš známy. Naopak lze doplnit, že při výběru variant byl respektován požadavek německé strany na zmenšení vlivu na krajinný ráz posunutím většiny VTE níže za hřeben vrcholu Větrný, aby byla viditelnost VTE snížena. Dále byla při projektové přípravě záměru věnována pozornost minimalizaci vlivu záboru ZPF úpravou příjezdových komunikací. Dokumentace EIA řeší několik variant záměru. Popsání a přehled variant je v dokumentaci nejednotné, a tím nepřehledné. Varianty mají různé označení. Pochopit souvislosti mezi variantami bylo možné až po důkladném prostudování textu a doplňujících podkladů. Kromě variant s různým počtem VTE jsou zbytečně uváděny již nesledované varianty trasování příjezdových komunikací. V dokumentaci je uvedeno, že variantní řešení bylo uvažováno ve třech hlavních parametrech: počet a umístění VTE, variantách zbarvení, variantách typu a rozměru VTE. V dokumentaci jsou řešeny varianty různého počtu a umístnění VTE. Jsou uváděny 3 možnosti viz rovněž v kapitole B.I.4 dokumentace: • Varianta A je označována též jako varianta 6 VTE. Pro záboru pozemků je uváděna „překonaná“ verze trasování komunikací dle oznámení záměru. Není to přehledně a důsledně popisováno, je to zbytečně zavádějící, s touto verzí trasování komunikací se reálně neuvažuje. • Varianta B nebo rovněž varianta 6+1 VTE, někdy 7 VTE (např. str. 15,16 dokumentace). Jsou zbytečně uváděny dvě (pod)varianty označované jako 6+1 VTE, které se liší označením 6+12 a 6+1. Podvarianty se liší trasováním příjezdových komunikací, přičemž 6+12 je varianta z oznámení záměru, o které se reálně neuvažuje. K variantě 6+1 lze poznamenat, že není formálně správná. Nelze do variantního řešení záměru počítat VTE s platným stavebním povolením. Působí to velké zmatky v dokumentaci i v následných vyjádřeních dotčených orgánů. Posudek situaci řeší tak, že varianty A B považuje za jednu variantu A. V případě popisování kumulativních vlivů původní variantu 6+1 označuje jako A(B). Záměrem je ale stále pouze 6 VTE !! • Varianta C, označovaná rovněž jako varianta 8 (např. str. 17). Při posuzování této varianty není zohledněn kumulativní vliv „povolené“ VTE ENERCON E-70. Je to zdůvodněno tím, že v případě realizace této varianty nebude VTE ENERCON E-70 realizována. Přestože se jedná o stejného provozovatele, tento postup není možný (nelze předpokladát zrušení stavebního povolení). Varianta je posudkem hodnocena, ale v návrhu stanoviska není za těchto podmínek doporučena z důvodu neřešení kumulativního vlivu s VTE ENERCON E-70. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení Jsou uvedeny dílčí části záměru a základní parametry navržených VTE.

EKOBAU

8



S oznamovatelem byl konzultován termín „minimální šířka komunikace“ 3,5 m. Pro posuzování vlivů je důležitější maximální šíře, popř. průměrná šíře komunikace Na základě podaných informací doplňujeme, že prostorové nároky jsou počítány pro šířku komunikace 4 m. Šíře komunikace 4 m je uvedena v kapitole B II.4. Pro větší přehlednost bylo by vhodné uvádět údaje o příjezdových komunikacích a zpevněných plochách společně v podkapitole „Komunikace“ (tak, jak je záměr rozdělen na dílčí části v úvodu kapitoly). Chybí zde údaje o konstrukci komunikací. V kapitole B II.4. lze se toto dočíst. Je uvedeno, že se bude jednat o šterkovou cestu se zakalením. Uvádění některých údajů v kapitole B II.4. není vyloženě chybou, ovšem ztěžuje to orientaci v dokumentu. Bylo by vhodné uvést alespoň odkaz. Jinak nejsou ke kapitole připomínky. B.I.7. Předpokládaný termín realizace záměru a jeho dokončení Bez připomínek. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků (2.1.8.) Bez připomínek. B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat S uvedenými údaji nelze souhlasit. Navazující rozhodnutí podle § 10 odst. 4 je pouze: -

územní rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon – správní úřad je MěÚ Frýdlant, odbor stavebního úřadu a životního prostředí

-

popř. stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon – správní úřad je MěÚ Frýdlant, odbor stavebního úřadu a životního prostředí.

B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Pojednání o vstupech (záborech) půdy je provedeno poměrně obšírně. Je uveden popis nakládání s ornou půdou, což je vhodnější uvést v kapitole B.I.6. Je nevhodně použit termín humus, jedná se o složku půdy, není vhodné označovat takto půdu jako celek. Nadbytečně je uveden přehled dotčených parcel a jejich velikost. Dále je členěn zábor pro jednotlivé prvky stavby. Chybí ovšem zábor ZPF podle BPEJ. Uvedená kvantifikace je zatížena řadou chyb: např.: - je započítána již „povolená“ VTE ENERCON E-70 - je uváděn zábor pod trafostanicemi a zvlášť pod patkami, ve skutečnosti trafostanice budou dle sdělení oznamovatele v prostoru nad základem (patkou) VTE, tzn. zábor pro trafostanici je zahrnut již v záboru pro základovou desku VTE, je tedy počítán 2krát, - pro variantu záměru, tj. pro 6 VTE, je uveden na str. 22 pouze zábor pro již nesledovanou variantu trasování komunikací v oznámení, - na str. 25 je u dočasného záboru uvedeno, že se týká montážních ploch a prací souvisejících s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou komunikací. V číselném vyjádření záboru je uvedena pouze rozloha montážních ploch (35 x 18 x počet ploch), - podle sdělení oznamovatele budou montážní plochy „trvalé“ po dobu životnosti VTE, EKOBAU

9



- není specifikován zábor ZPF podle BPEJ ani podle tříd ochrany ZPF. Na základě těchto skutečností nemělo smysl se výsledky uvedenými v dokumentaci dále zabývat. Protože ale záměr není příliš náročný na zábor půdy, nebylo přistoupeno k vrácení dokumentace, ale zpracovatelé posudku provedli podle podkladu oznamovatele v GIS vlastní orientační výpočet. Výpočet byl proveden pouze pro variantu, která je v závěru posudku doporučována. Členění pozemků podle tříd ochrany ZPF bylo převzato z internetových stránek (www.vumop.cz). Zábor půdy v m2 na 20-25 let pro potřeby realizace varianty A 6 VTE Stavební prvek Plochy komunikací (m2) Manipulační plochy (m2) Základová deska VTE (m2) Celkem (m2)

Celkem 4164 3780 1266 9210

II 556 630 211 1397

III 1288 1260 633 3181

IV 224 1260 422 1906

V 2096 630 0 2726

Z uvedeného vyplývá, že zábor půdy II. a III. třídy ochrany nepřesáhne 0,5 ha. Celkově je zábor půdy menší než 1 ha. Vliv na ZPF považujeme za přijatelný. B.II.2. Voda Lze souhlasit, pouze doplňujeme, že potřeba vody pro fázi výstavby bude jednorázová několik desítek a až stovek m3. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Souhlas, nároky na suroviny i energie jsou mále, nevýznamné. Je možné snadno blíže specifikovat množství základních surovin - beton, železo, ocel, sklolaminát. Jsou známy přesné údaje v obecné technické dokumentaci VTE. Z hlediska posuzování vlivů se jedná o údaj doplňkový. Tyto údaje mají význam pro informaci, že se nejedná o technologii zcela bez nároků na vstupní suroviny, a tím i energii. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu S realizací VTE souvisí vybudování obslužných komunikací o šířce 4 m. Není uvedena délka komunikací, je uvedena délka kabelů. To je nesystematické, bylo by přehlednější zachovávat v rámci stejné kapitoly přibližně stejnou podrobnost pro dílčí prvky záměru. Délka kabelů pro jednotlivé varianty je poněkud matoucí, protože délka kabelů ve variantě A (6 VTE) je větší věž pro variantu B (7 VTE). Je to dáno tím, že se zavádějícím způsobem prezentuje varianta vedení kabelů, která byla řešena v oznámení záměru (nebo předchozích fázích projektu) a v dokumentaci již není tato posuzována. Při orientačním ověřování správnosti kvantifikace délky kabelové vedení dle mapového podkladu, dospěl zpracovatel posudku k částečně odlišnému výsledku, a sice k délce kabelového vedení cca o 150 m delší. Rozdíl je malý a nemá dopady na míru vyhodnoceného vlivu. V dalších fázích projektové přípravy je třeba délku podzemního vedení přesně vyhodnotit. III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Je uvedena intenzita obslužné dopravy při výstavbě. Tyto informace je vhodnější uvádět v některé z kapitol v části B.I., v části B.II.4. nebo alespoň uvádět odkazy. EKOBAU

10



Lze souhlasit s tím, že vliv výstavby na ovzduší bude zanedbatelný. Intenzity dopravy budou malé, omezené pouze na dobu výstavby, tj. na několik měsíců. B.III.2. Odpadní vody Bez připomínek. B.III.3. Odpady Lze souhlasit, že největší množství bude vznikat výkopové zeminy, množství není bohužel blíže specifikováno. Objem výkopových zemin lze odvodit z velikosti základových desek pod VTE. Celkové množství bude pro 6 VTE 3 672 m3. Pokud bude zemina splňovat příslušné parametry dané vyhláškou, nepodléhá nakládání s výkopovou zeminou zákonu o odpadech. Lze souhlasit, že ve fázi výstavby a provozu bude vznik odpadů minimální, z hlediska vlivu na životní je množství odpadů zanedbatelné. Ve fázi odstraňování stavby bude množství odpadu odpovídat množství použitého materiálu. Záměr není významný z hlediska produkce odpadů. B.II .4. Hluk a vibrace K odstavci o vzniku hluku v době výstavby je třeba doplnit, že uváděnou veličinou charakterizující zdroje hluku je akustický výkon, popř. ekvivalentní hladinu akustického tlaku A v referenční vzdálenosti. U zdrojů hluku za provozu chybí kvantifikace, tj. akustický výkon VTE, který je vstupem při výpočtu hluku, tj. specifikaci akustické situace. Doplňujeme tedy, že akustický výkon VTE ENERCON E-82 je při maximálním výkonu. V kapitole chybí základní akustické parametry zdrojů hluku, tj. zejména akustický výkon. Tyto parametry pro VTE plánovaného typu jsou uvedeny v příloze č. 3, takže je doplňujeme rovněž do této kapitoly. Akustický výkon VTE ENERCON E-82 udává výrobce LwA= 103,8 dB (pro maximální výkon VTE a rychlost větru 8 až 9 ms-1). Z důvodu splnění hygienických limitů v nočním období je možné nastavit provoz VTE v omezeném režimu výroby. Při elektrickém výkonu PN,red = 1048 kW je možné dosáhnout akustický výkon LwA= 98,7 dB. Dále v kapitole pojednáno o infrazvuku. Obsahem kapitoly lze souhlasit. Dále bez připomínek. B.II .5. Doplňující údaje Většinou bez připomínek. V dokumentaci je uváděno, že výkopová zemina bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace bez bližší specifikace. Je třeba upozornit na teoreticky možnou mocnost tělesa komunikace, která bude v území vybudována. Zpracovatel posudku si vyžádal od oznamovatele zpřesnění konstrukčních vrstev komunikací a manipulačních ploch a obdržel vzorové příčné řezy, viz následující obrázek. Rozhrnutí výkopové zeminy na trase komunikací cca 4 km v šířce 4 m, znamená průměrnou vrstvu cca 20 cm (při využití výše uvedeného objemu výkopové zeminy), při teoretické tloušťce vrchní štěrkové vrstvy 30 cm to znamená průměrnou mocnost tělesa obslužné komunikace 50 cm, o který bude převyšovat okolní terén. Jedná se pouze o úvahu, konkrétní řešení není zpracováno, není v dokumentaci uvedeno. Není také známo, jak konkrétně budou vypadat manipulační plochy a závěrečné uspořádání reliéfu. V této fázi to lze EKOBAU

11



akceptovat, protože řešení bude závislé na inženýrsko-geologickém průzkumu a vlastnostech podloží a výkopových zemin. Nicméně je zřejmé, že při realizaci může být problém s přebytkem výkopové zeminy, popř. že mohou vznikat poměrně masivní tělesa komunikací popř. manipulačních ploch, to všechno v pohledově exponované odlesněné hřebenové partii kopce Větrný. Je důležité se zaměřit v dalších fázích projektové přípravy na zpřesnění bilance zemin a popsat množství, způsob využití a uložení výkopových zemin. Je třeba podrobně zpracovat koncové terénní úpravy okolí VTE i komunikací. Navržené řešení bude konzultováno s příslušným orgánem ochrany přírody podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. a s orgánem ochrany ZPF. Je třeba minimalizovat konstrukční vrstvy komunikace převyšující okolní terén, šířku komunikace navrhnout jako minimální možnou (preferovat 3,5 m). Vzorový příčný řez příjezdových komunikací (podklad WSB Koncept s.r.o.)

EKOBAU

12



Část C – Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.I. Výčet environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1. Charakteristiky území Bez připomínek. C.I.2. ÚSES Chybí prvky lokálního ÚSES. Zpracovatel posudku si vyžádal podklad na MěÚ ve Frýdlantě. Ve vzdálenosti cca 150 m (od VTE 1) se nachází lokální biocentrum 6. Jedná se o lesní biocentrum tvoření jehličnatými kulturami, o přírodní biotop se nejedná. Lokální biokoridor 6/7 vede z BC 6 na jih v souběhu se západním okrajem zájmové lokality, tj. ve vzdálenosti cca 250 m od VTE 1, 2,3. Obrázek na str. 37 má nevyhovující měřítko. Uvedené měřítko cca 1,4 : 881000 není pro rychlou orientaci v problému použitelné. Bylo by snadné použít „kulaté“ měřítko 1:50000 až 1:100000. Plocha pro vymezení záměru je ve skutečnosti menší, více umístěna k západu, řešená plocha je ze severu ohraničena vyznačenou cestou ke kótě Větrný. Na východ plocha nedosahuje ve skutečnosti až ke komunikaci. Upozorňujeme na různé označení vrchu Větrný v mapových podkladech obecně (nesouvisí s dokumentací). Zatímco na zmiňovaném obrázku a na mapách menších měřítek (např. 1 : 50 000) je jako vrch Větrný označena kóta 384 m, na mapě menších měřítek je za vrch Větrný označena kóta 373,7 m cca 500 m od kóty 384 m. C.I.3. – 10. Kapitola je bez připomínek, jenom pro doplnění hranice CHOPAV Jizerské hory představují zároveň CHKO Jizerské hory. S podkapitolou NATURA 2000 lze souhlasit. Za poněkud silnou považujeme formulaci o EVL Smědá, že se jedná o porosty s dominantní netýkavkou žláznatou a zlatobýlem kanadským (informace je zřejmě převzata webu AOPK, není vhodné vytrhávat z kontextu, popř. by bylo vhodné vysvětlit). Obě jmenované rostliny jsou nebezpečné invazní druhy, z části se EVL překrývá s PR Meandry Smědé. Text v dokumentaci může vzbudit domněnku, že se jedná o prvky ochrany. EVL jsou vyhlašovány s konkrétním účelem a předmětem ochrany, proto by při zmínce o EVL měly být přednostně tyto předměty ochrany uváděny, další informace jsou doplňkové. Doplňujeme, že EVL Smědá byla vymezena pro ochranu biotopu klínatky rohaté (vážky) a vranky obecné (ryba), tzn. ochrana je zaměřena na tok Smědé. S ohledem na uvedené předměty ochrany je možnost ovlivnění záměrem vyloučena. V podkapitole „území přírodních parků“ je uvedeno možné ovlivnění z hlediska vlivu na krajinný ráz. Dále v kapitole D.I. není tento vliv přímo na PřP Peklo řešen. Je možné ale odvodit a vyčíst z přílohy dokumentace hodnocení vlivu na krajinný ráz, že PřP Peklo se nachází na okraji místa krajinného rázu III., v zóně slabé viditelnosti od VTE. Vlivy jsou hodnoceny jako slabé až žádné. Lze očekávat podobné ovlivnění jako v případě pohledových horizontů hřebenů Jizerských hor (slabý vliv). S podkapitolou „významné krajinné prvky“ lze souhlasit. Drobná připomínka se týká uvedení o ochranného pásma lesa v dokumentaci. Je třeba upozornit, že VKP ochranné pásmo ze zákona nemá, formulace je nepřesná. Platí, že podle lesního zákona je třeba pro správní řízení podle stavebního zákona souhlas příslušného orgánu státní správy lesů pro záměry ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Protože ochrana přírody a krajiny na jedné straně a ochrana lesa podle lesního zákona na straně druhů nejsou stejně koncipovány a nemají totožné cíle ochrany, není vhodné ani možné toto zaměňovat. Informace je zavádějící. EKOBAU

13



V podkapitole „území historického kulturního nebo archeologického významu“ není uvedena ucelenější charakteristika zájmového území. Tato charakteristika je uvedena v kapitole C.2, což je rovněž možné. V některých charakteristikách území se požadavky na obsah kapitol C.1 a C.2 mohou překrývat. Větší část textu podkapitoly „území historického kulturního nebo archeologického významu“ se zabývá trochu nadbytečně detaily architektonického řešení „tradičních“ obytných objektů. K podkapitole „Území hustě zalidněná“ pro upřesnění doplňujeme, že nejbližší obytný objekt v obci Andělka je vzdálen 750–800 m a v osadě Saň 700 m. Nejedná se o území hustě zalidněné, spíše naopak. Kapitola je v pořádku. Další podkapitoly jsou bez připomínek. C.2. Charakteristika současného stavu prostředí Ovzduší Právní rámec ochrany ovzduší je poměrně obsáhle popsán. Z uvedených výsledků jsou podstatné průměrné roční koncentrace SO2, NO2, PM10. Nejsou překračovány imisní limity, roční průměry jsou výrazně podlimitní. Nejvíce se limitu blíží koncentrace NO2, naměřené hodnoty ve Frýdlantu jsou mírně nižší než polovina povolené koncentrace. Přestože jsou v dokumentaci definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace, chybí jakýkoli komentář stavu. Tyto informace jsou pro předmět posuzování a nadbytečné, nemělo to být uvedeno, ztrácí se přehlednost dokumentace. Stav kvality ovzduší v zájmovém území nemá přímou vazbu na realizovatelnost záměru v dané lokalitě, protože realizace záměru bude ovlivňovat kvalitu ovzduší zanedbatelně. Charakteristika kvality ovzduší v lokalitě je pro posuzování předloženého záměru okrajová. Platí spíše naopak, že pozitivní význam záměru vzrůstá zhoršující se kvalitou ovzduší, neboť záměr umožní výrobu elektrické energie bez produkce emisí, tedy emisní situaci nezhorší. Nelze ovšem očekávat, že realizací záměru se kvalita ovzduší zlepší, protože výkon VTE je v porovnání s potřebou energie malý. Jedná se o dlouhodobý proces, který se může projevit pouze kumulací řady dalších záměrů a opatření. Klima, voda, geologie, půda, přírodní zdroje Bez připomínek. Pouze k podkapitole půda lze namítnout, že charakteristika půdních poměrů na lokalitě chybí. Podklady lze dohledat v kapitole B.II.1, pokud má čtenář znalosti nebo podklady k výkladu kódu BPEJ. Bylo by vhodné uvést stručnou charakteristiku HPJ (hlavní půdních jednotek). Jedna okrajová poznámka se týká rovněž podkapitoly „přírodní zdroje“. Doplňujeme, že uvedené definici přírodního zdroje odpovídá i energie větru, kterou záměr využívá k výrobě elektrické energie. Jedná se dle definice o obnovitelný zdroj energie. Doplňujeme, že „odebírání„ energie větru v posuzovaném rozsahu se nijak na stavu v atmosféře neprojeví. Fauna a flóra A) Flora Chybí floristická charakteristika území, nejsou uvedeny výsledky botanického šetření. V dokumentaci EIA by měly být uvedeny všechny výsledky a důležité skutečnosti pro závěry posuzování, v přílohách je možné nechat metodiky apod. Komentář k provedení a výsledkům botanického šetření je uveden v komentáři k příslušné příloze. B) Fauna Fauně je věnována samostatná příloha. Komentář k provedení a výsledkům zoologického šetření je uveden podrobně v komentáři k příslušné příloze. Lokalizace výskytu zvláště chráněných druhů termínem „v širších vztazích“ je nedostatečná.

EKOBAU

14



Při terénním šetření k posudku byly pozorovány v blízkosti kóty 373,7 m (u „povolené“ VTE ENERCON E-70) 2 jedinci koroptve polní – chráněný druh kategorie ohrožený. Poslední odstavec podkapitoly popisuje vlivy, patří do části D.I. Podkapitola krajina je bez připomínek. V podkapitole „obyvatelstvo“ je více jak polovina informací obecně geografických, tyto je vhodnější uvádět v kapitole B.I.3 apod. V podkapitole „hmotný majetek“ je uvedena definice a mechanismus vyřešení případných střetů. Chybí však výčet zasaženého hmotného majetku, popř. informace, že hmotný majetek dotčen nebude. Doplňujeme tedy, že hmotný majetek dotčen nebude. Podkapitola „kulturní památky“ je bez připomínek. C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Bez zásadních připomínek. Druhá polovina kapitoly se zabývá posouzením záměru na životní prostředí, což patří do části D. Část D – Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.I. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení D.I.1. Vliv na obyvatelstvo Jsou správně uvedeny možnosti vlivu na veřejné zdraví. Je nepřehledné, že část vlivů je uvedena v kapitole D.I.3 (samostatná podkapitola veřejné zdraví). Chybí zmínka, jak může být zdraví ovlivněno a jaké zdravotní komplikace mohou vznikat. S věcnými závěry vyhodnocení vlivu na veřejné zdraví lze souhlasit. Chyba v závěrech vyplývá ze špatně definovaných variant záměru. Je preferována varianta A (6 VTE řešených v oznámení), která ovšem není reálná, nelze zrušit VTE ENERCON E-70 s platným stavebním povolením. Posudek nepřesnosti v posuzovaných variantách záměru vyřešil novým předefinováním variant viz kapitola I.2 posudku. Podstatným, ale formálním nedostatkem dokumentace je, že výsledky hodnocení vlivů na složky životního prostředí zpracované v přílohách nejsou řádně v dokumentaci vyhodnoceny. Jsou uváděny pouze odkazy a závěry. Podkapitola „sociálně ekonomické“ vlivy je více bez zásadních připomínek. Domníváme se pouze, že pojednání o změně turistické atraktivity je nepřesné, mohlo by být označeno i za zavádějící, i když to tak pravděpodobně nebylo myšleno. Pokud bude totiž vybudována nová cyklotrasa, je logické, že se zvýší návštěvnost v území i s VTE, ovšem v důsledku cyklotrasy, nikoli kvůli VTE. Názory na vliv VTE na atraktivitu území jsou velmi rozporuplné, objektivní statisticky průkazná práce chybí. Domníváme se, že k pozitivním ani negativním změnám nedojde, protože oblast Andělky není významná turistická lokalita, v okolí je několik osad s chalupami. Ke zvýšení turismu v území by mohlo dojít v případě podstatného ekonomického zisku obce ze záměru s následnou možností financování jiných aktivit. S hodnocením významu větrných elektráren zpracovatel posudku souhlasí.

EKOBAU

15



D.I.2. Vliv na ovzduší a klima Správně je vliv znečištění ovzduší vyhodnocen jako krátkodobý a zanedbatelný. Jenom drobná poznámka, že při velké rychlosti větru (dobrých rozptylových podmínkách) se zvyšuje dosah prašnosti a zvyšuje se sekundární prašnost. Podstatný je aktuální směr větru. Rozhodující pro prašnost v době výstavby bude stav obslužných komunikací a vlhkost povrchu. Vlhké komunikace nelze přirozenou cestou zcela zajistit, protože při deštích se často musí přestat i s prováděním zemních prací, následně povrch osychá jako první apod. Skrápění pojezdových komunikací je zapracováno jako podmínka do návrhu stanoviska. D.I.3. Vliv na hlukovou situaci V prvním odstavci je zdůrazněn význam rozlišování fyzikálních veličin ekvivalentní hladiny akustického tlaku A a akustického výkonu. Zpracovatel posudku pouze doplňuje, že znalost definice používaných fyzikálních veličin je obecně velmi důležitá. Ještě by bylo vhodné případně definice zmiňovaných veličin uvést. Zjednodušeně lze doplnit, že akustický výkon je parametr zdroje („výstup“ a pro účely dokumentace se uvádí v kapitole B.III.). Někdy se pro akustickou charakteristiku zdroje používá i ekvivalentní hladina akustického tlaku A v referenční vzdálenosti od zdroje (zpravidla 5 a 10 m). Ekvivalentní hladina akustického tlaku A je parametr charakterizující intenzitu hluku v prostředí. V obou případech je používanou jednotkou decibel (dB). Dokumentace EIA stav akustické situace za provozu VTE neuvádí. Je pouze konstatováno, že nejsou překročeny hygienické limity, podmínky provozu a dále odkaz na přílohu H.2 – hluková studie, kde jsou chybějící údaje dohledatelné. V dokumentaci není tedy co hodnotit (je komentováno v samostatné kapitole). Jsou uvedeny podmínky provozu pro variantu A, varianta však není realizovatelná (je vydáno stavební povolení na další VTE ENERCON E-70 v lokalitě). V podkapitole veřejné zdraví patří dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. do kapitoly D.I.1 Stroboskopický efekt Lze souhlasit. Bez připomínek. D.I.4. Vliv na povrchové a podzemní vody Bez připomínek, záměr nemá vliv na vody. Nejistotou je neznalost podobných hydrologických poměrů, bude doplněno v dalších fázích projektové dokumentace. D.I.5. Vliv půdu Je správně popsán vliv na půdy, dojde k záboru. Vyhodnocení je však nedostatečné, chybí základní kvantitativní údaje, včetně uvedení jakého typu a kvality půdy se zábor bude týkat. Je to podstatný nedostatek, dokumentace nebyla vrácena, protože záměr není příliš významný z hlediska záboru půdy, vrácení dokumentace nebylo věcně nutné. Zpracovatelé posudku provedli podle podkladu oznamovatele v GIS vlastní orientační výpočet. Výpočet byl proveden pouze pro variantu, která je doporučena v závěru posudku. Členění pozemků podle tříd ochrany ZPF bylo převzato z internetových stránek (www.vumop.cz). Zábor půdy v m2 na 20-25 let pro potřeby realizace varianty A 6 VTE Stavební prvek Plochy komunikací (m2) Manipulační plochy (m2) Základová deska VTE (m2) Celkem (m2)

EKOBAU

Celkem 4164 3780 1266 9210 16

II 556 630 211 1397

III 1288 1260 633 3181

IV 224 1260 422 1906

V 2096 630 0 2726



Z uvedeného vyplývá, že zábor půdy II. a III. třídy ochrany nepřesáhne 0,5 ha. Celkově je zábor půdy menší než 1 ha. Vliv na ZPF považujeme za přijatelný. Je uvedeno, že jako kompenzace budou provedena „určitá opatření“. Zpracovatel posudku považuje takto specifikovaná opatření za nekonkrétní, nelze je převzít do návrhu stanoviska. D.I.6. Vliv horninové prostředí a přírodní zdroje Bez připomínek. D.I.7. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy Flóra Se závěrem lze souhlasit. Fauna Vlivy na ptáky jsou popsány v obecné rovině. Chybí vyhodnocení rizika pro jednotlivé druhy, které se v okolí záměru vyskytují. Podstatné informace ohledně vlivů na ptáky a netopýry nejsou uvedeny ani v příloze dokumentace. Na základě oponentního posouzení (Mgr. Kočvary) a doplnění publikovaných dat vyplývá, že významný vliv na faunu je málo pravděpodobný i přes nejistoty, které vyplývají z nedostatků v dokumentaci. Zpracovatelé posudku považují záměr za akceptovatelný, jsou ale doplněna opatření v návrhu stanoviska. Ekosystémy Nelze souhlasit s obecným tvrzením, že ovlivnění funkčnosti prvků ÚSES lze vyloučit. Velikost vlivu na ÚSES je závislá především na vzdálenosti od VTE a na charakteru ÚSES. V dokumentaci chybí konkrétní rozbor možnosti ovlivnění jednotlivých prvků ÚSES, popř. zdůvodnění, že k ovlivnění dojít nemůže. Nejbližší prvky ÚSES dokumentace neuvádí, viz kapitola C.1. Obecně relevantní vliv nelze vyloučit na část fauny (ptáky, netopýry, částečně i další obratlovce) – jedná se o součást ekosystému a případně i ÚSES. Velikost vlivu na ÚSES je zčásti úměrná vlivu na faunu obývající nejbližší prvky ÚSES – souhlas s dokumentací. Jak je vyhodnocen vliv na faunu, je komentováno v rámci posouzení zoologického průzkumu. Vliv na funkci uvedených prvků ÚSES bude mírný (viz vliv na ptáky a netopýry). Bude oslaben potenciál využití části přilehlých lesů LBC 6 pro některé druhy fauny z důvodu vyrušování. Vliv hluku se v přilehlém biokoridoru 6/7 může také částečně projevit, riziko je spíše teoretické, pro některé citlivé druhy. Lokální biokoridory jsou důležité především pro šíření diaspor, popř. migraci málo mobilních druhů, které na hluk zpravidla citlivé nejsou. Se závěrem dokumentace lze souhlasit, avšak zpracovatel posudku by volil raději formulaci: “Vliv na ÚSES lze považovat za mírný, akceptovatelný“. D.I.8. Vliv na krajinu V první části kapitoly jsou uvedena „fakta, ze kterých lze vycházet při hodnocení krajinného rázu“. K tomuto seznamu lze poznamenat, že je uvedena poměrně nesourodá směs, místy terminologicky nepřesná. Není zcela zřejmé, zda se jedná o teze odpovídající přímo posuzovanému záměru nebo zda se jedná o teze obecně platné pro VTE. Pravděpodobně platí oboje, přičemž není toto jednoznačně odděleno a může tak dojít k nesprávně interpretaci. Pro vysvětlení připojujeme komentář (text dokumentace je kurzívou). •

EKOBAU

Funkční podstata VTE plně naplňuje principy trvale udržitelné krajiny - V podstatě souhlas, nicméně vše má své meze a limity.

17



•

Vzhled elektráren plně odpovídá jejich funkční podstatě - Obecně známá skutečnost, není jasný důvod tvrzení.

•

Záměr přímo neovlivní žádná zvláště chráněná území ani jinak chráněná území (např. lesní porosty, biocentra a biokoridory, území Natury 2000 atd.) – Do zvláště chráněných území nepatří lesní porosty ani ÚSES. Tvrzení je v rozporu se závěry přílohy Hodnocení vlivu větrné farmy Andělka na krajinný ráz – byl vyhodnocen slabý až středně silný vliv na PR Meandry Smědé.

•

Vizuální ovlivnění je na základě parametrů elektráren snesitelné – Bez připomínek.

•

Větrné elektrárny na základě nutných požadavků na technické parametry nebrání migraci flory ani fauny a jejich výstavba v okolí biocenter a biokoridorů je možná - Pokud se tvrzení vztahuje k záměru, je v rozporu s tím, co je uvedeno v příloze H.4.A, kde je vyjádřena nejistota ohledně migračních tras ptáků. Obecně platí, že jedním z rizik VTE může být usmrcování ptáků, zejména pokud jsou postaveny v místě migračních tras ptáků. Posudek problém řeší doplněním opatření k záměru.

•

Záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny. Po uplynutí doby životnosti elektráren (cca 20 – 30 let) lze tato zařízení demontovat a lokalitu uvést do stavu původního. - Souhlas, oproti většině technologií výroby el. energie z neobnovitelných zdrojů, jsou následky provozu VTE podstatně nižší (žádné). Na druhou stranu kapacitou výroby jsou nesrovnatelně menší než tepelné elektrárny. Demontáž je dokonce podmínkou realizace záměru.

•

Záměr je z hlediska krajinného rázu zásahem do zemědělské a urbanizované krajiny a proto bude nutné zařízení elektráren udržovat po stránce vizuální v perfektním stavu (nátěry povrchu, bez dodatečných instalací antén, reklam apod.) i po stránce technické (převážně dodržením limitních hodnot pro produkovaný hluk) – Poznámka je nadbytečná, jedná se o samozřejmost.

•

Viditelnost 140 m vysokých staveb bude v jakémkoliv typu krajiny značná, nedají se předpokládat výrazná minimalizační opatření k jejich zaclonění - S tvrzením nelze souhlasit, je zavádějící. Viditelnost objektů se podle morfologie, vegetačního krytu a umístění VTE v krajině může výrazně lišit, proto se provádí posouzení vlivu na krajinný ráz, vizualizace a apod., viz též příloha dokumentace. Je to patrné i na posuzovaném záměru, např. VTE 3 je oproti VTE 1 umístěna o 35 m níže na svahu hřebene Větrný a dále od hřebene ve směru k Andělce, viz str. 53 přílohy. Různá viditelnost a hlavně projev viditelnosti v krajině platí i při pohledu na přivrácený svah s VTE. Obecně platí, že projev VTE na obzoru, tj. proti obloze, je větší než pohled na VTE, kde pozadí není otevřené, např. proti svahu.

•

Nápadná barevnost elektráren a světelné značení je požadavkem leteckých civilních i vojenských institucí. Proti těmto požadavkům není možné ze strany investora protestovat – Není jasný smysl tvrzení, je logické, že je potřeba splnit všechny technické a další požadavky projektu potřebné pro navazující správní řízení.

V posledním odstavci na str. 60 dokumentace je odkaz na (Sklenička, 1999). Jedná se o překlep, dle informace zpracovatele dokumentace má být (Sklenička, 2005). Podrobné hodnocení vlivu opět není uvedeno, není uvedeno členění dotčeného krajinného prostoru na místa krajinného, vliv na znaky krajinného rázu apod. Je uveden pouze závěr přílohy H.1. Posudek se tedy hodnocením správnosti vlivu na krajinný ráz zabývá především v hodnocení přílohy H.1. Zejména pro hodnocení vlivu na krajinný ráz jsou nedostatkem dokumentace mapové podklady, které jsou pro dobrou orientaci v problému nezbytné. Zákres míst KR do ortofotomapy měřítka 1: 100 000 je příliš malý a neumožňuje orientaci v terénu. Další dvě tématické mapy (v příloze H.1) v měřítku okolo 1:200 000 jsou téměř nečitelné. U fotopřílohy chybí přesnější vyznačení míst pohledů, popř. uvedení nadmořské výšky. Oba údaje charakterizující místo pohledu jsou pro viditelnost VTE velmi důležité. Pokud čtenář okolí záměru dobře nezná, je obtížné si situaci v okolí představit, zvláště když chybí topografická mapa s vrstevnicemi.

EKOBAU

18



Se závěry posouzení vlivu na krajinný ráz zpracovatel posudku většinou souhlasí. Nesouhlasíme úplně s tvrzením, že krajina je v zóně silné a zřetelné viditelnosti již dnes ovlivněna vizuálním projevem VTE na německé straně. Z velké části uváděného území (jižně a jihovýchodně od lokality) nejsou VTE na německé straně viditelné, jsou kryty hřebenem s kótou Větrný a lesem nebo jsou jen doplňkem v krajinné scéně. Na německé a polské straně, na sever od hřebene Větrný výše rozebírané tvrzení platí, souhlasíme. V závěru kapitoly je reagováno na připomínku KÚ LK, kde je vyjádřen rozpor mezi doporučovanou maximální výškou Bylo by vhodnější formulovat stanovisko v první osobě za celý zpracovatelský tým např.: „Domníváme se, že …“ Autor studie je člen týmu zpracovatelů, nejedná se o citaci jiné práce. Za vyhodnocení vlivu nese odpovědnost zpracovatel dokumentace (včetně příloh), který sestavuje autorský tým. Vyšší výška VTE se projeví skutečně hlavně v Německu a Polsku. Vliv VTE Andělka byl s německou stranou konzultován a byla dohodnuta varianta A(B) – 6+1 VTE. Vliv vyšších VTE se projeví více ještě v bezprostřední blízkosti záměru, tj. v obci Andělka. VTE jsou zčásti kryty hřebenem s kótou Větrný, pokud jsou větrné elektrárny o 28 m vyšší, budou více za horizontem vyčnívat. V prostoru místa krajinného rázu II a III lze souhlasit, že projev v krajině nebude oproti případné výšce 30 m příliš rozlišitelný. D.I.9. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Bez připomínek. D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na ŽP z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů V úvodu kapitoly jsou uvedeny vlivy dle významnosti. Autoři posudku v zásadě souhlasí, s výjimkou vlivu na flóru (mírný vliv). I z dokumentace EIA vyplývá, že vliv je zanedbatelný – žádný, u fauny a ekosystémů je to jiné, tam se skutečně může jednat o mírný až středně silný vliv, navíc s nejistotou u motáka pochopa. a) vliv na krajinný ráz Je nevhodně uvedeno obecné pojednání o vlivu na krajinný ráz, naopak měly být shrnuty stručně závěry, viz poslední věta. b) vliv na hlukovou situaci Není uvedeno shrnutí vlivů, stručné srovnání s limity apod., pouze je uvedena nejvhodnější varianta 6 VTE, která ovšem sama o sobě není relevantní, protože nezohledňuje VTE Enercon E-70 s již platným SP. c) vliv stroboskopického efektu Bez připomínek. d) vlivy na faunu Rušení v době výstavby je přímé. K vyhodnocení vlivu nestačí zkušenosti s jinými záměry a mnoha studií (které navíc nejsou citovány). Naopak platí, že bez podrobného průzkumu alespoň létajících obratlovců budou existovat rizika případného ovlivnění, tedy vždy je nutno vycházet z konkrétní situace. Rizika pro různé druhy se liší. Součástí dokumentace je průzkum obratlovců. Jsou tedy základní podklady k dispozici. Se závěrem tedy lze souhlasit, ovšem v návrhu stanoviska jsou doplněny podmínky. e) z hlediska trvalé udržitelnosti Vliv je v tomto smyslu uváděn pozitivní. Zpracovatelé posudku souhlasí, chybí uvedení míry tohoto vlivu, které je ovšem správně naznačeno na str. 52 dokumentace. Pouze opakujeme,

EKOBAU

19



možnosti nahrazení obnovitelných zdrojů jsou omezené a podíl na celkové výrobě je malý. Tento vliv se může projevit pouze v kumulaci více záměrů a řady dalších opatření (úspory). f) přeshraniční vlivy Lokalita záměru se nachází v bezprostřední blízkosti státní hranice. Nejbližší VTE je vzdálena od hranice s Polskem 350 m na západ, ve stejném směru (severozápad) následuje hranice s Německem ve vzdálenosti 3,5 km. Lze očekávat ovlivnění krajinného rázu. Na základě vyjádření Polské i Německé strany, kde byl po úpravách záměru vyjádřen souhlas, nebyly přeshraniční vlivy v dokumentaci hodnoceny. S uvedeným postupem zpracovatelé posudku souhlasí. D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Pojednání o rizicích havárií a nestandardních stavů je rozděleno na fázi výstavby, provozu a na případ překročení doby životnosti technologie. Pro fázi provozu jsou rizika vyjmenována a jsou označena za únosná. Lze souhlasit s poznámkou, že se v řadě případů nejedná o rizika havárií nebo nestandardních stavů, nýbrž o standardní vlivy, které byly vyhodnoceny (správně) ve výše uvedených kapitolách. O rizika ve smyslu této kapitoly se jedná zejména v případě znečištění prostředí ropnými látkami, popř. u rizika pracovních úrazů. Jaké bude riziko pro podzemní vody, se prokáže v inženýrskogeologickém průzkumu, popř. hydrologickém posouzení lokality v závislosti na hladině podzemní vody. Ještě doplňujeme, že riziko kontaminace prostřední ropnými látkami je malé, srovnatelné s běžnou drobnou stavební činnosti, popř. se zemědělským nebo lesnickým hospodařením. Výstavba VTE bude trvat jen několik měsíců. S riziky havárií a nestandardních stavů za provozu lze souhlasit. Jen na okraj poznámka, pokud je technologie bezpřevodovková, neexistuje ani teoretická možnost úniku oleje z převodovkové skříně. Uvedené informace si proto částečně odporují. Ještě doplňujeme, že rizikem je možnost usmrcení ptáků a netopýrů v případě srážky s VTE. Toto riziko (vliv) je uvedeno v kapitole D I.7. Chybí ovšem bližší údaje o dosavadních znalostech o četnosti kolizí s VTE (bylo doplněno v posudku, viz dále). Rizika překročení doby životnosti VTE nejsou uvedena. Lze se jen z kontextu domnívat, že je uvedena obava, že stavba nebude po ukončení životnosti odstraněna. K tomu lze jen připojit poznámku, že toto „riziko“ je potřeba účinně ošetřit již při správních řízeních k povolení stavby, kde je potřeba na toto pamatovat a odstranění stavby to ukončení provozu požadovat. Případně je možné zvažovat požadavek na tvorbu finanční rezervy, pokud to legislativa umožňuje. Podmínka na odstranění stavby po ukončení provozu bude doplněna do návrhu stanoviska. D.IV. Charakteristika nepříznivých vlivů na ŽP

opatření

k prevenci,

vyloučení,

snížení,

kompenzaci

Nelze souhlasit s tvrzením, že opatření k minimalizaci vlivu budou rozvíjena v závislosti na stupni poznání vlivu VTE na životní prostředí. Podmínky stavby a provozu budou stanoveny ve stavebním povolení a při kolaudaci stavby. Nebylo by seriózní tyto podmínky za provozu měnit, ostatně to není ani možné (s výjimkou zcela výjimečných, spíše teoretických případů). Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace nepatří do této kapitoly, zde mají být uvedena konkrétní opatření nad rámec projektu, popř. je možné některé konkrétní prvky zdůraznit (např. odstranění stavby). Uvedené body patří, pokud má smysl je všechny vůbec uvádět, do úvodu, popř. do kapitoly B I.

EKOBAU

20



Opatření realizovaná v době výstavby VTE Zhodnocení konkrétních opatření je uvedeno v kapitole IV. posudku. Celkově lze konstatovat, že je navrženo velké množství opatření. Jedná se ale v řadě případů o podmínky vyplývající z legislativy. Řada podmínek dokumentace je obecně a nejasně formulována, není jasný způsob realizace, kontroly, vymahatelnost podmínky apod. V některých případech jsou požadována opatření, která nejsou posuzováním vlivů příliš podložena a zdůvodněna. Do návrhu stanoviska je počet podmínek podstatně redukován. D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Charakteristika použitých metod je zpracována stručně a výstižně. Bez připomínek. D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace a) Bez komentáře. b) Lze souhlasit, že hodnocení velikosti vlivu na některé znaky krajinného rázu jsou, přes snahy o přesnější kvantifikaci v metodice, značně subjektivní. c) U nejistot při kvantifikaci hlukové situace by bylo vhodné uvést alespoň některé příčiny. Příčinou nejistoty výpočtu (měření) je jednak zjednodušení parametrů prostředí v modelové situaci (je uvedeno v kapitole D V), jednak proměnlivost vlastností prostředí pro šíření zvuku zejména stav atmosféry (velkost, tlak, rychlost větru), ale i stav povrchu země (odrazivý na sněhu až pohltivý ve vegetačním optimu). d) Bez připomínek. Nejistou, která není v této kapitole uvedena, jsou údaje o stavu ornitofauny, jak připouští příloha H.4.A. Tým zpracovatelů posudku se snažil tuto skutečnost vypořádat přehlednou literární rešerší o rozšíření rizicích ovlivnění citlivých druhů apod. Část E – Porovnání variant záměru Jak už bylo výše uvedeno, definování variant záměru je provedeno nesprávně. Fakticky se jedná o 2 varianty. Varianta A (6 VTE) a varianta C (8 VTE). V dokumentaci uváděná varianta B není další variantou záměru, nýbrž se jedná o variantu A se zohledněním kumulativního vlivu 1 VTE ENERCON E-70 s platným stavebním povolením. V posudku je zohledňován kumulativní vliv 1 VTE, v takových případech je varianta A označována A(B), pro zachování kontinuity značení variant s dokumentací. Varianta C (8 VTE) je v dokumentaci podmiňována nerealizací povolené VTE E-70, což ovšem není na úrovni posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí řešitelné (znamenalo by to zrušit stavební a územní rozhodnutí „povolené“ VTE). Vlivy varianty C jsou v posudku hodnoceny bez kumulativního vlivu povolené VTE E-70, závěry posudku jsou ovšem koncipovány s ohledem na tento metodický i věcný nedostatek. Vyhodnocení vlivu hluku Vyhodnocení variant není provedeno, jsou uvedeny pouze ne zcela srozumitelně body u řešených variant, které je po prostudování akustické studie třeba chápat tak, že při maximálním provozu VTE a akustickém výkonu 103,8 dB, resp. 101 dB (1 VTE E-70) bude splněn hygienický limit pro denní dobu (LAeq,8h = 50 dB) ve vnějším chráněném prostoru staveb ve všech řešených variantách. V nočním období bude hygienický limit (LAeq,1h = 40dB) splněn ve všech řešených variantách při omezeném provozu, kterému odpovídá akustický výkon 98,7 dB, resp. 96,5 dB (1 VTE E-70). Ani takto interpretovaná charakteristika variant neposkytuje dostatečné informace o stavu akustické situaci, které by byly dostatečné k porovnání variant. Porovnání variant chybí.

EKOBAU

21



Doplňujeme, že z výsledků akustické situace vyplývá, že varianta A(B) (6+1 VTE) a varianta C (8 VTE) budou mít stejný vliv na akustickou situaci v nejbližším chráněném prostoru staveb v obci Andělka, kde při maximálním výkonu bude LAeq,8h = 42,9 dB a při omezeném výkonu cca na polovinu (použito pro výpočet v nočním období) bude LAeq,1h = 37, 8 dB. V nejbližším chráněném prostoru staveb v osadě Saň bude při maximálním výkonu LAeq,8h ve variantě B 41,3 dB a při omezeném výkonu (v nočním období) 36 dB. Ve variantě C bude akustická situace v nejbližším chráněném prostoru staveb v osadě Saň v denním i nočním období o 1,1 dB vyšší. Výpočet hluku je proveden pro odrazivý terén, který lze očekávat na sněhové pokrývce. Bez sněhové pokrývky bude mít okolí VTE větší pohltivost pro hluk, lze očekávat ekvivalentní hladiny akustického tlaku A o 2,5 – 3 dB nižší. Krajinný ráz Vyhodnocení opět vyvolává zmatek ve variantách, jsou uváděny různé možnosti výšky věží VTE. Pokud byly zvažovány v rámci přípravy nějaké různé výšky stožárů, je možné to uvést v kapitole B.I.5., včetně zdůvodnění. V popisu záměru v kapitole B.I.6 je jednoznačně uveden typ ENERCON E-82 s výškou věže 108 m, další varianty uváděny nebyly, a není tudíž možné aplikovat zase jiné údaje v závěrečných kapitolách dokumentace. Konstatujeme tedy, že jsou posuzovány 2 varianty A(B) 6 +1 VTE a C (8 VTE). Je uváděno, že z hlediska vlivu na krajinný ráz se nebudou příliš lišit, s čímž lze souhlasit. Stroboskopický efekt Bez připomínek. Varianty souhrnem Potom, co jsou varianty porovnány podle konkrétních vlivů (viz podkapitoly výše), následuje podkapitola „varianty souhrnem“. V této podkapitole nicméně není shrnující vyhodnocení vlivů, ale přehled záboru pozemků. V uvedené tabulce jsou smíchány bez vysvětlení různé typy „záborů“ (ostatní plochy, ZPF). Bylo by vhodnější uvést velikost záborů podle charakteru „záboru“ (zábor ZPF, zpevnění stávajících cest, dočasný zábor ZPF, trvalý zábor ZPF apod.). Pro vyhodnocení vlivu na ZPF je navíc klíčové vyhodnocení podle BPEJ a tříd ochrany ZPF. Vliv na půdy je v příslušné kapitole vyhodnocen nedostatečně. Proto zpracovatelé posudku na základě podkladu oznamovatele doplnili zábor ZPF pro doporučovanou variantu A. Zábor půdy II. a III. třídy ochrany nepřesáhne 0,5 ha. Celkově je zábor půdy menší než 1 ha. Vliv na ZPF považujeme za přijatelný. Část F – Závěr V závěru je uvedeno, že záměrem je 6 VTE, chybí zmínka o variantě C, tj. o 8 VTE. Následuje výčet charakteristik dotčeného území, kterých se zpracovatel dokumentace držel při hodnocení únosného zatížení řešeného území. Uváděné body nijak neshrnují vyhodnocení vlivů. Souvislost řady uvedených bodů s nejvýznamnějšími vlivy na životní prostředí je velmi volná až žádná (např. území se nachází v Libereckém kraji), jsou převážně vyjmenovány jednotlivé prvky ochrany přírody, které by právě v závěru měly být hodnoceny jedním bodem souhrnně. Shrnutí podstatných vlivů chybí. V závěru je doporučena k realizaci varianta A 6 +1 VTE. Doporučování 1 VTE ENERCON E-70 (s platným stavebním povolením) je nelogické. Stanovisko podle zákona je podkladem pro navazující správní řízení (územní řízení), které bylo pro uvedenou VTE již vydáno. Proto korigujeme a souhlasíme s realizací varianty A 6 VTE. Chybí zdůvodnění, proč není doporučena varianta C. V celé dokumentaci EIA to není dostatečně vysvětleno (zejména to chybí v části E a stručně případně i v závěru). Varianty A(B) a C jsou hodnoceny většinou jako rovnocenné.

EKOBAU

22



Zpracovatel posudku s preferováním varianty A souhlasí. Varianta C znamená aktuálně realizaci 9 VTE, což nebylo v posuzování zohledněno. Varianta C nebyla předjednána se sousedními státy a chybí proto vyhodnocení přeshraničního vlivu. Tato varianta není doporučena k realizaci. Vypořádání připomínek došlých v rámci zjišťovacího řízení Tato kapitola není zařazena v souladu s přílohou č. 4 zákona. Bylo by vhodnější uvést kapitolu G – shrnutí netechnického charakteru a vypořádání připomínek případně až po této kapitole. Část G – Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Jsou popsány důvody přípravy záměru a dále stručně popis záměru, kde je ovšem chybně zmíněna pouze jedna řešená varianta A – 6 VTE, varianta C chybí. Vliv na půdu Je uveden zábor podle variant. Varianty záměru nejsou definovány správně, viz kapitola I.2 posudku. Ve výpočtu jsou podstatné chyby, viz kapitola B II.1. Pro doporučovanou variantu A korigujeme: Zábor půdy II. a III. třídy ochrany nepřesáhne 0,5 ha. Celkově zábor půdy je menší než 1 ha. Vliv na ZPF považujeme za přijatelný. Hluk Poprvé jsou uvedeny konkrétní hodnoty hluku, nicméně chybí informace, o jaké varianty se jedná. Ve shrnutí není vhodné uvádět odkazy, protože shrnutí by mělo samostatně poskytovat stručnou informaci. Proto doplňujeme, že noční omezení elektrického výkonu bude nutné na hodnotu PN,res = 1048 kW pro ENERCON E-82. Podmínka nočního omezení výkonu platí i pro 1 VTE ENERCON E-70 s platným stavením povolením. Krajinný ráz S výsledky hodnocení lze souhlasit, i když větší část textu je věnována odkazování na přílohu a zpracovatele přílohy, což není vhodné, viz výše. Fauna a flóra S výsledky hodnocení lze v zásadě souhlasit, zdůvodnění chybí, odkaz na průzkum není vhodný, závěry bylo potřeba stručně prezentovat. Není vhodné se vyjadřovat k potřebě udělování výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů, to je v kompetenci příslušných orgánů. Úkolem zpracovatele dokumentace (i posudku) je připravit takové podklady, aby bylo možné rychle a s jistotou rozhodnout. Je uvedeno, že záměr nemá vliv na zvláště chráněné druhy a avifaunu v PR Meandry Smědé. Bylo by vhodnější formulovat vliv na faunu s obecnou platností. Protože jsou v dokumentaci uváděny určité nejistoty, s kterými zpracovatelé posudku souhlasí (vliv na motáka pochopa), jsou v rámci posudku doplněny podmínky řešení těchto nejistot. Po akceptování těchto podmínek lze záměr doporučit k realizaci. Část H – Přílohy Upozorňujeme na drobnou nepřesnost. V seznamu příloh je uvedeno u přílohy H.4. „Biologické hodnocení a základní inventarizační průzkum“ (název přímo na příloze je jiný, ten je bez připomínky). Toto označení je nevhodné. Biologické hodnocení je zákonem č. 114/1992 Sb. definovaný formát, má konkrétní strukturu a mohou ho provádět pouze osoby s příslušnou autorizací. O biologické hodnocení se nejedná, bylo by dokonce nadbytečné. Biologické hodnocení řeší dopady záměrů pouze na přírodní prostředí (zájmy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny). Dokumentace EIA (posuzování vlivů) řeší komplexně vlivy na životní prostředí, tedy i přírodní prostředí.

EKOBAU

23



H.A Vyjádření stavebního úřadu Bez komentáře, nemá smysl komentovat vyjádření kompetentního orgánu v oblasti, která je pro proces posuzování vlivů spíše doplňující. H.B Stanovisko podle §45i zákona č.114/1992 Sb. Byl vyloučen významný vliv na soustavu NATURA 2000. H.C Dopis Německé strany ohledně příhraničního posuzování Je vyjádřen souhlas s upravenou – aktuálně posuzovanou variantou. Příloha H.1 Hodnocení větrné farmy Andělka na krajinný ráz Příloha je zpracována podle používané metodiky za využití dalších aktuálních podkladů k dané problematice. Popis krajiny a znaků krajinného rázu jsou provedeny dostatečně. Značná část přílohy je věnována popisu a definicím termínů a metodice. Součástí vyhodnocení vlivu na KR bylo i vyhodnocení viditelnosti VTE z okolního území prostorovou analýzou. Je vyhodnocena i změna viditelnosti VTE v závislosti na výšce VTE. Podle vzdálenosti od VTE jsou vymezeny zóny silné a zřetelné viditelnosti, dobré viditelnosti a slabé viditelnosti. Se závěry lze v zásadě souhlasit. Zpracovatel posudku se domnívá, že v bezprostředním okolí obce Andělka bude vliv na měřítko v krajině spíše středně silný až silný (což platí téměř obecně pro vliv VTE na krajinný ráz v bezprostřední blízkosti). S ohledem na další uváděné skutečnosti (stávající hodnoty krajinného rázu) považujeme záměr za akceptovatelný. Celkově je zpracování posouzení vlivu na krajinný ráz pro potřeby vyhodnocení vlivu v posudku a pro zpracování stanoviska dostatečné. Příloha H.2 Hluková studie Hluková studie má všechny náležitosti. Platí obdobný nedostatek v označení variant jako u dokumentace. To lze ovšem v tomto případě akceptovat, protože hluková studie byla zpracována o dost dříve, než začaly práce na dokumentaci, navíc pro výpočet hluku není formální stav záměrů podstatný. Bylo by vhodné u tabulek výpočtů hluku označovat jednotlivé výpočetní stavy údaji o příslušném použitém akustickém výkonu, zda se jedná o plný nebo omezený výkon. Pro rychlou orientaci veřejnosti je absence těchto údajů omezující. Uvedená situace s nejbližšími objekty je špatně čitelná, objekty jsou překryty označením výpočtových bodu. Tento stav je korigován v situaci 1 přílohy posudku. Příloha H.3, H.3.A Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví se v úvodu zabývá obecnými účinky hluku na zdraví. O vlivech hluku v úrovni LAeq,T≈40 dB, kterou lze očekávat ve vnějším chráněném prostoru staveb v okolí záměru, je uvedeno pro hluk > 30 dB nebezpečí pro nervový systém a psychiku. Dále se uvádí zhoršení řečové komunikace pro hluk > 35 dB (což pro noční období není příliš podstatné). Další účinky na zdraví se týkají velikosti hluku, která se ve vnějších chráněných prostorech staveb vyskytovat nebude nebo není u vlivů hluku specifikováno, od jaké úrovně hluku negativně působí. V druhé části zprávy je uvedena část hlukové studie. V doplnění posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví je v první části uvedena část hlukové studie, v druhé části je podle úrovně hluku u objektů vypočítán počet potenciálně ovlivněných osob. Pro výpočet ovlivněných osob je použit „koeficient“ (procento předpokládaných ovlivněných osob pro konkrétní hladinu hluku) dle citovaného podkladu. Chybí vysvětlení na základě jakých předpokladů a tezí jsou koeficienty potenciálního ovlivnění osob koncipovány (ve vnitřním prostředí je hluk podstatně tlumen pláštěm objektu apod.). V počtu uváděných zasažených objektů jsou určité nejasnosti. Za chráněné objekty jsou patrně považovány všechny výpočtové body (není to ovšem ze studie naprosto jasné). V některých případech má v hlukové studii jeden chráněný objekt více výpočtových bodů, pak by byly některé objekty počítány dvakrát. V rámci pochůzky k posudku byly obytné objekty v řešeném území EKOBAU

24



kontrolovány. Dále nemá smysl počítat s objektem čp. 36, objekt je v havarijním neobyvatelném stavu. Naopak by bylo vhodné počítat s objektem čp. 35, který byl opomenut. Celkem po „revizi“ evidujeme 7 objektů v pásmu, kde se zvýší v důsledku provozu VTE hluk (oproti 10 objektům uváděným ve studii). Hluk v úrovni okolo 35 dB (při regulovaném výkonu) lze očekávat pravděpodobně u dalších cca 12-15 objektů ve venkovním chráněném prostoru staveb, viz situace 1. Tato hladina hluku (LAeq) je nízká, proto nepovažujeme za chybu, že nebyly tyto objekty uvedeny. Po popsaných úpravách vypadá závěrečná tabulka ze strany 9 studie takto: Varianta

% Počet objektů C Celkem obyvatel (8 VTE) Obtěžovaných obyvatel

16 0 0 0,00

17 2 5,4 0,92

19 2 5,4 1,03

20 2 5,4 1,08

21 1 2,7 0,57

Celkem 7 18,9 3,59

Varianta % Počet objektů A(B) Celkem obyvatel (6 +1 VTE) Obtěžovaných obyvatel

16 1 2,7 0,43

17 1 2,7 0,46

19 2 5,4 1,03

20 2 5,4 1,08

21 1 2,7 0,57

Celkem 7 18,9 3,56

Lze konstatovat, že i při drobné úpravě vstupních údajů je počet zasažených obyvatel v podstatě stejný. V tabulce na str. 9 studie je drobná chyba v součtu pro variantu 7 VTE. Domníváme se, že má být celkem zasažených osob 5,11 (je uvedeno 4,68 – chybí započtení jedné hodnoty). Zpracovatelé posudku se nedomnívají, že bude docházet k expozici osob uváděnými hodnotami hluku (okolo 38 dB) v nočním období. Osoby se totiž v noci vyskytují uvnitř objektů, tzn. je třeba zohlednit útlum pláštěm objektu o cca 20 dB (což zřejmě použitá metodika zohledňuje). Očekáváme tedy expozici hlukem v noci v úrovni pod 20 dB, což je ticho. Vyšší hladiny hluku se ve vnitřním prostředí staveb budou vyskytovat např. při otevřeném okně, což lze chápat jako omezující. Platí ale, že otevřená okna v noci bývají zejména v létě, tj. v období, kdy okolní terén bude mít pohltivé vlastnosti a hladiny hluku budou oproti výpočtům pravděpodobně o 2,5-3 dB nižší. Výpočtem uváděné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro odrazivý terén lze očekávat 60-80 dní v roce, tj. v době, kdy terén může mít odrazivé vlastnosti (jedná se o počet dnů se sněhovou pokrývkou). V této době budou nízké teploty vzduchu a lze tedy přepokládat, že lidé při otevřených oknech spát nebudou. Přestože v denní době bude limit s rezervou podlimitní, expozici slyšitelným hlukem lze očekávat ve vyšší míře než v noci. Velikost tohoto hluku může působit negativně především na faktor pohody. Lze předpokládat, že obtěžování hlukem (při stejné LAeq,T) je výraznější opět v letním období, kdy lidé tráví více času venku, popř. mají otevřená okna apod. V tomto období bude okolní krajina mít akustické vlastnosti pro šíření hluku jako terén pohltivý. V tomto převažujícím období roku lze tedy očekávat hladiny hluku o 2,5-3 dB nižší a dále je třeba zdůraznit, že výpočet hluku je proveden v chráněném venkovním prostoru staveb (ve výšce 3 m, 2 m od fasády), kde se projevuje odraz hluku v úrovni cca 2 dB. Mimo nejbližší okolí staveb bude hluk o uvedené cca 2 dB nižší. Tento jev je vidět např. ve výpočtových bodech 8,9,10, viz příslušná situace z hlukové studie, kde je hlukové pole přerušené. Ve shrnutí hodnocení vlivu na veřejné zdraví je uveden předpoklad, že záměr nebude zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku. Je uvedeno, že stavba 6 VTE nepředstavuje zdravotní riziko, zatímco varianty se 7 a 8 VTE představují mírné avšak přijatelné zdravotní riziko. Ve zprávě chybí zdůvodnění, proč provoz 6 VTE je bez rizika a proč 7 a 8 VTE mírné riziko představují. Rozdíl ve velikosti hluku pro 6 VTE a pro 7 a 8 VTE je 1,5 dB, což je lidským sluchem těžko rozlišitelné (navíc pod úrovní přesnosti výpočtu). Ve studii není uvedeno, jakým způsobem se míra zdravotního rizika stanovuje (pokud se neprovádí číselná kvantifikace, chybí alespoň EKOBAU

25



jednouchá stupnice, kdy je riziko považováno za mírné, střední, silné apod.). Bylo by vhodné v závěru rovněž uvést, k jakému typu poškození zdraví může docházet (některé způsoby poškození nebo obtíží jsou stručně uvedeny v obecném popisu účinků hluku, např.: > 30 dB nebezpečí pro nervový systém a psychiku; zhoršení řečové komunikace při hluku > 35 dB. S ohledem na uvedené, tj. na nekonkrétní specifikaci zdravotního rizika, nepatrný rozdíl v úrovni hluku (1,5 dB) ve variantě bez zdravotního rizika (6 VTE) a ve variantách s mírným přijatelným rizikem (6+1 VTE a 8 VTE) a s ohledem na posudkářem nově uvedené argumenty o útlumu hluku v objektech atd., považujeme rovněž míru zdravotního rizika za akceptovatelnou. Vliv bychom hodnotili spíše jako narušení faktoru pohody. Hodnocení zdravotních rizik je zpracováno pro variantu omezeného výkonu VTE. Chybí tedy vyhodnocení počtu zasažených obyvatel pro stav provozu na maximální výkon v nočním období. Zhodnocení vlivu na zdraví pro tento stav by mělo doložit oprávněnost požadavku na omezení provozu z hlediska vlivu na zdraví. Na druhou stranu požadavek na omezení provozu je dán dle názoru posudkáře především nedodržením limitů pro hluk. Příloha je jako celek zpracována dostatečným způsobem, uvedené nedostatky nesouvisí vždy s tímto konkrétním případem, ale spíše s obtížemi, jak hodnotit vliv na hluku na veřejné zdraví u takto nízkých ekvivalentních hodnot akustického tlaku obecně. H.4. Základní inventarizační průzkum, H.4A- doplnění K posouzení zoologického průzkumu byl přizván Mgr. Radim Kočvara. Připomínky uvádíme v následujících bodech: •

Nebyla konkrétně uvedena doba průzkumu a četnost návštěv. Na žádost byl termín průzkumu doplněn. Jednalo se o 6 návštěv v následujících termínech 29.4.,19.5., 20.5., 23.6., 21.7., 8.9. 2007. Nejsou uvedeny podrobné údaje o výskytech druhů z dřívějšího období v PR Meandry Smědé (v jakých počtech, kdy a kde byly druhy pozorovány, včetně specifikace podkladů (písemné, ústní sdělení apod.).

•

Ačkoli jsou obecně uvedeny možné vlivy VTE na faunu a netopýry, nejsou pro zjištěné (zvláště chráněné) druhy konkrétní vlivy vypořádány (typ vlivu, pravděpodobnost (riziko) ovlivnění, rozsahu vlivu vzhledem k populaci apod.). Citlivost ptáků na VTE se podle druhu liší, některé druhy jsou ohroženy kolizí s VTE, u dalších může docházet k akustickému i vizuálnímu vyrušování, je možný zábor biotopu apod.

•

Je zmíněno riziko kolizí motáka pochopa, ale není vyhodnocena míra rizika kolizí ani případný dopad na jeho populaci, která není blíže specifikována (kvantifikována). Není specifikována vazba na lokalitu s VTE (četnost záletů apod).

•

Na území PR Meandry Smědé hnízdí mimořádně cenné druhy (jsou v dokumentaci většinou uvedeny), u kterých lze sice výskyt ve většině případů považovat na lokalitě VTE za málo pravděpodobný, bylo by ovšem vhodné rizika jednotlivě vypořádat.

•

Je uvedena metoda zjišťování netopýrů s použitím bat-detektoru tak, že na dvou vybraných lokalitách byl prováděn detektoring vždy po dobu 20 minut, 60 minut po západu slunce. Protože nebyl zjištěn žádný druh netopýra, bylo by vhodné tuto situaci okomentovat. Údajů o výskytu netopýrů v okolí lokality je minimum a jsou především starého data. Aktuálněji je však znám výskyt netopýra vodního z PR Meandry Smědé (HANÁK & ANDĚRA 2005, 2006, 2007). Doplňujeme, že ani zpracovatelům posudku není známa žádná významná kolonie ani zimoviště v oblasti.

•

Formálním nedostatkem, který snižuje výpovědní hodnotu fotopřílohy, je absence komentáře, tj. uvedení místa pohledu a označení zobrazeného objektu (lokalizace).

Při terénním šetření pro účely posudku byly ve vrcholové části hřebene poblíž „povolené“ VTE E-70 pozorovány 3 ex. koroptve polní. Jedná se o druh chráněný zákonem, kategorie ohrožený. Koroptev nebude ohrožena rizikem kolize. Pokud by byla částečně ovlivněna EKOBAU

26



vyrušováním, což není jisté, protože jsou např. známy výskyty v blízkosti komunikací, došlo by k mírnému zmenšení biotopu. V rámci celkového biotopu se jedná o malou změnu. Dále uvádíme doplnění vyhodnocení možných vlivů na nejvýznamnější druhy, které jsou ze zájmového prostoru i širšího okolí uváděny. Druhy, u nichž zůstávají nejistoty z možného ovlivnění, jsou podtrženy. čáp bílý Ciconia ciconia O, NT, I Dle údajů v plánu péče o PR Meandry Smědé (VIŠŇÁK 2006) se nacházejí dvě hnízda v obci Višňová (cca 3 km od VTE). Vyloučit vlivy lze v případě absence hnízdění v okruhu 3 km od VTE, kdy je i ošetřeno zalétání za potravou. Jinak je ovlivnění při absenci výskytu vyloučeno při dodržení 1,5 km od hnízda druhu. Tato vzdálenost je doporučována obecně jako bezpečná, bez ohledu na charakter okolí a konfiguraci terénu. Riziko kolize nelze vyloučit, je však v případě tohoto druhu (s ohledem na denní migraci a vizuální citlivost) velmi nízké. Současně je nám známo devět kolizí z Německa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Jedná se o výsledky sledování za více jak 10 let. Vyhýbání se VTE lze očekávat při migraci i záletech za potravou především do vzdálenosti 500 m (MÜLLER et al. 2003) a méně. Důvodem případů opuštěných hnízd v souvislosti s VTE je především zábor významného potravního stanoviště, což je v tomto případě nepravděpodobné. S ohledem na výše zmíněné lze ovlivnění druhu na lokalitě vyloučit. orel mořský Haliaeetus albicilla KO, CR, I Dle údajů v plánu péče o PR Meandry Smědé (VIŠŇÁK 2006) se vyskytuje častěji, ale nehnízdí zde. Zcela zásadní pro vyloučení možného vlivu je absence výskytu na lokalitě VTE, Je třeba podrobně vyhodnotit riziko ovlivnění orla mořského s ohledem na stávající znalosti o výskytu a velikosti populace, popř. doplnit průkazným šetřením na lokalitě. V současné době je nám známo 24 kolizí z Německa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, WHITFIELD & MADDERS 2006, HÖTKER 2006). Jedná se o výsledky sledování za více jak 10 let. Specifickým případem je ostrov Smøla (FOLLESTAD et al. 2007), kde bylo zjištěno 10 kolizí za necelé dva roky (na ostrově hnízdí cca 19 párů).

luňák červený Milvus milvus KO, CR, I Dle údajů v plánu péče o PR Meandry Smědé (VIŠŇÁK 2006) se vyskytuje častěji, ale nehnízdí zde. Zcela zásadní pro vyloučení možného vlivu je absence výskytu na lokalitě VTE. Je třeba podrobně vyhodnotit riziko ovlivnění s ohledem na stávající znalosti o výskytu a velikosti populace, popř. doplnit průkazným šetřením na lokalitě. V současné době je nám známa jedna kolize ze Švédska (AHLÉN 2002), dvě z Velké Británie, tři kolize ze Španělska a 76 z Německa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, WHITFIELD & MADDERS 2006, HÖTKER 2006). LEUKONA & URSÚA (2006) uvádějí tři kolize při celkem 798 pozorovaných jedincích. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, průměrné riziko tak lze odhadnout na 0,004 ex. na VTE/rok.

moták pochop Circus aeruginosus O, VU, I Dle údajů v plánu péče o PR Meandry Smědé (VIŠŇÁK 2006) hnízdí na území PR 1–2 páry. Velikost teritoria a častější přelety lze odhadnout nejčastěji do 2 km, běžně 2–3 km. Tento druh využívá širší okolí VTE, ke změnám chování (nikoli však opuštění území) dochází u motáků okolo 100 m, obvykle do 300 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006). Je třeba podrobně vyhodnotit riziko ovlivnění s ohledem na velikost populace a podrobně zhodnocenou vazbou s řešenou plochou VTE (dostatečné pozorování na lokalitě). chřástal polní Crex crex SO, VU, I Vliv záměru je vyhodnocen správně. Doplňujeme, že ovlivnění druhu je možné pouze z hlediska akustického rušení, stejně jako u křepelky polní, lze zde uplatnit stejné principy. Toto rušení je vyhodnoceno zhotovitelem do vzdálenosti 200 m od VTE (BERGEN 2001, MÜLLER & ILLNER 2001, REICHENBACH 2003), vyloučit lze nad 500 m od VTE z hlediska ovlivnění teritorií druhu. Otázka rizika kolize je zanedbatelná, kolize tohoto druhu z VTE není celosvětově známa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), s ohledem na výšku VTE je velmi nepravděpodobná. Dle údaje z přírodovědného průzkumu byl zjištěn pouze jeden hnízdní pár mimo lokalitu VTE, dle mapového podkladu nad 500 m od VTE. jeřáb popelavý Grus grus KO, CR, I

EKOBAU

27



Dotčení druhu je možné pouze z hlediska vizuálního rušení, ačkoli jsou zaznamenány případy výskytu v blízkém okolí VTE, druh se VTE spíše vyhýbá a nejčastěji je doporučováno dodržet odstup 1 až 2 km od hnízdiště, respektive míst s výskytem druhu (BERGEN 2001, BREUER 2005), což bud dodrženo. Reakce na VTE byly zaznamenány v největší vzdálenosti 3,5 km od VTE (BERGEN 2001). Otázka rizika kolize je zanedbatelná, kolize tohoto druhu z VTE není celosvětově známa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). vlaštovka obecná Hirundo rustica O, LC Rušení druhu je vyloučeno, jsou známy pouze jednotlivé kolize z USA a čtyři z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Kolize jsou výjimečné, dotčení druhu je tak zanedbatelné. ťuhýk obecný Lanius collurio O, NT, I V území bylo zjištěno hnízdění u obce Andělka. Tento druh není rušen ze strany VTE (KETZENBERG et al. 2002, LANGSTON & PULLAN 2003), celosvětově je známa pouze jedna kolize z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Dotčení druhu je zanedbatelné. krkavec velký Corvus corax O, VU Rušení druhu ze strany VTE je zanedbatelné. Jsou ovšem známy případy kolizí (10 kolizí z Německa) (HÖTKER 2006) a další z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005). Ovlivnění populace druhu je s ohledem na jeho početnost zanedbatelné.

Po doplnění informací zpracovatelem přílohy a po vlastním zpřesnění možnosti ovlivnění potenciálně ovlivněných druhů považujeme riziko záměru na faunu za akceptovatelné. Je třeba ovšem doplnit pro další fázi přípravy záměru konkrétní vyhodnocení vazby motáka pochopa, orla mořského a luňáka červeného na lokalitu, včetně vyhodnocení rizika možných kolizí na populaci v území. Výsledek bude podkladem pro rozhodnutí o nutnosti správního řízení podle § 56 zákona č. 114/1192 Sb. H.5. Stroboskopická efekt Bez připomínek.

Shrnutí hodnocení úplnosti údajů uvedených v dokumentaci Dokumentace EIA je správně strukturována podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, z tohoto pohledu odpovídá požadavkům zákona. Formálním, ale podstatným nedostatkem dokumentace je hodnocení nejvýznamnějších vlivů v dokumentaci. Podrobnější hodnocení konkrétních vlivů často chybí. Naopak jsou uváděny skutečnosti s konkrétním záměrem nesouvisející, což ztěžuje orientaci v problému. Nejvýznamnější vlivy jsou vypořádány odkazem na přílohu dokumentace, v dokumentaci jsou uvedeny většinou pouze závěry přílohy. To je nedostatečné, v dokumentaci musí být vliv vysvětlen a úplně popsán tak, aby bylo možné se v problému s jistotou orientovat i bez příloh. V přílohách je pak vhodné uvádět informace doplňkové, popisy metodik apod. S ohledem na to, že v přílohách bylo možné podstatné věci dohledat, je daný stav v tomto případě tolerován. Nedostatkem dokumentace jsou mapové podklady. Chybí čitelná situace širších vztahů, která je pro tento typ záměru (s dosahem vlivu v řádech kilometrů) velmi důležitá pro orientaci. Neměly by chybět informace o prostorovém a vertikálním členění území. Situace záměru jsou bez měřítka nebo je měřítko uvedeno chybně. Není uvedena legenda, zobrazené prvky nejsou příliš vysvětleny (rovněž korigováno v posudku).

Shrnutí správnosti údajů uvedených v dokumentaci V dokumentaci jsou správně označeny potenciální vlivy záměru. V hodnocené dokumentaci je několik závažnějších nepřesností. Zjištěné nedostatky (i když podstatné pro posuzování vlivů) byly zčásti formální, tzn. bylo možné je korigovat, popř. byly EKOBAU

28



nedostatky doplněny nebo upraveny oznamovatelem nebo zpracovatelem posudku na základě obecně známých veřejně dostupných informací a podkladů. Dokumentace nebyla doplňována ve smyslu provádění dalších šetření apod. Podstatnou chybou je definování posuzovaných variant. Za jednu z variant záměru (varianta B) je totiž považován i stav s 1 VTE ENERCON E-70, viz situace 1 v příloze posudku, na kterou bylo vydáno platné stavební povolení. Uvedené řešení není s ohledem na navazující správní řízení možné, jedná o jiný záměr, který byl samostatně posuzován (samozřejmě kumulativní vliv hodnocen být musí, to je správně). Projekt schválené VTE nelze v rámci tohoto záměru např. zrušit, jak předpokládá varianta C. Tento problém se projevuje i tak, že v rámci hodnocení některých vlivů (např. na veřejné zdraví) je doporučována jako nevhodnější varianta 6 VTE (bez „povolené“ ENERCON E-70), což je pro formulování závěrů nepřijatelné, nelze požadovat zrušení jiného „schváleného“ záměru. Objevuje se to i ve vyjádření některých dotčených orgánů. Posudek situaci řeší tak, že se zabývá variantou A s kumulativním vlivem další 1 VTE. V případě hodnocení kumulativního vlivu (např. hluk, vliv na veřejné zdraví je řešená varianta označena A(B). Velké zmatky jsou ve vyhodnocení záborů pozemků a půdy, jsou shrnuty u vypořádání kapitoly B II.1. Pro variantu A je např. zábor uváděn pro již opuštěnou variantu vedení komunikací z oznámení záměru. Do dočasného (krátkodobého) záboru půdy jsou započteny manipulační plochy, které byly po jednání s oznamovatelem označeny za „trvalé“. Vliv na půdy je zpracován nedostatečně, chyběla specifikace záboru půdy podle BPEJ, popř. tříd ochrany ZPF apod. Protože ale záměr není příliš náročný na zábor půdy, nebylo přistoupeno k vrácení dokumentace, ale zpracovatelé posudku provedli podle podkladu oznamovatele vlastní orientační výpočet. Výpočet byl proveden pouze pro variantu A, která je v závěru posudku akceptována pro realizaci. Chyběly údaje o lokálním územním systému ekologické stability včetně vyhodnocení vlivů. Bylo v posudku doplněno podle podkladu MěÚ Frýdlant.

II.3. Pořadí variant z hlediska vlivu na životní prostředí Záměr Farma větrných elektráren Andělka byl předložen fakticky „pouze“ ve dvou variantách (oproti definovaným 3 variantám v dokumentaci), které se liší počtem a uspořádáním VTE. Varianta A (6 VTE) a varianta C (8 VTE). V dokumentaci uváděná varianta B (6+1 VTE) není další variantou záměru, nýbrž se jedná o variantu A zohledňující kumulativní působení 1 VTE ENERCON E-70 s platným stavebním povolením. Posudek situaci řeší tak, že se zabývá variantou A s kumulativním vlivem další 1 VTE. V případě hodnocení kumulativního vlivu (např. hluk, vliv na veřejné zdraví) je řešená varianta označena A(B). Varianta C (8 VTE) je v dokumentaci podmiňována nerealizací povolené VTE E70, což ovšem není na úrovni posuzování tohoto záměru řešitelné. Varianta C je v posudku hodnocena, ovšem závěry jsou koncipovány s ohledem na to, že by následně v území bylo umístěno fakticky 9 VTE. Porovnání variant A a varianty C: • Varianta C (8 VTE) vyžaduje mírně větší zábor ZPF než varianta A (6VTE), zábor půdy je v obou případech malý, cca 1 ha. • Vliv na faunu byl hodnocen pouze pro 6 VTE. Při provozu 6+1 VTE, resp. 8+1 VTE se příliš nezmění možnost vyrušování hlukem a možnost přímého záboru stanoviště. Obecně lze očekávat při větším počtu VTE větší riziko kolizí. Vyhodnocení vlivu lze ještě akceptovat pro kumulativní působení varianty A a 1 VTE ENERCON E-70 . Pro variantu C v kumulaci EKOBAU

29



s „povolenou“ 1 VTE (celkem 9 VTE) by bylo nutné riziko kolizí doplnit. S ohledem na to je ve stanovisku akceptovatelná pouze varianta A. • Ovlivnění krajinného rázu na území ČR je považováno v obou variantách za rovnocenné. Souhlas německé strany (okresu Görlitz) se záměrem byl dojednán pro variantu 6 nových VTE (celkově 7 v řešeném prostoru). S ohledem na dohodu a souhlas německé strany se záměrem nebylo posuzování vlivů za hranicemi ČR pro fázi dokumentace požadováno ani nebylo prováděno. Proto je nutné preferovat variantu A. • Akustická situace pro variantu A a variantu C je srovnatelná. Při maximálním výkonu bude ekvivalentní hladina akustického tlaku A u nejbližší obytné zástavby 42,9 dB v obou variantách, tj. hluboko pod limitem 50 dB pro denní dobu. Splnění hygienického limitu pro noční dobu i s rezervou odpovídající nejistotě výpočtu je podmíněno v této omezením výkonu všech VTE na 1048 kW, resp. 950 kW. Omezení výkonu se týká i „povolené“ 1 VTE ENERCON E-70. Protože není při posuzování varianty C zohledněn kumulativní vliv 1 VTE (ENERCON E-70), nelze zjištěný stav akustické situace považovat ve variantě C za reálný. Akceptovatelná je pouze varianta A. Z obou posuzovaných variant je akceptovatelná varianta A, realizace a provoz jsou podmíněny omezením výkonu v noci všech VTE v řešeném prostoru, tedy i „ již povolené“ 1 VTE ENERCON E-70“. Varianta C umožňuje na lokalitě výstavbu 9 VTE (8 posuzovaných + 1 VTE E-70), což nebylo v posuzování zohledněno. Varianta C není doporučena k realizaci.

II.4. Hodnocení významných vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice Lokalita záměru se nachází v bezprostřední blízkosti státní hranice. Nejbližší VTE je vzdálena od hranice s Polskem 350 m na západ, ve stejném směru následuje hranice s Německem ve vzdálenosti 3,5 km. Lze očekávat ovlivnění krajinného rázu. Na základě vyjádření Polské i Německé strany, kde byl po úpravách záměru vyjádřen souhlas, nebyly přeshraniční vlivy v dokumentaci hodnoceny. S uvedeným postupem zpracovatelé posudku souhlasí.

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ, POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Záměrem je výroba elektrické energie využitím energie větru, tj. obnovitelného zdroje energie. Provoz VTE bude bezemisní. Je navržen typ ENERCON E-82. Z hlediska vlivu na akustickou situaci je použita moderní technologie využívající aktuální poznatky pro minimalizaci produkce hluku. VTE jsou vybaveny možností provozu s omezenou výrobní kapacitou, při které je snížen akustický výkon zařízení. V rámci výroby elektrické energie z obnovitelných mají větrné elektrárny v současnosti nezastupitelné místo.

EKOBAU

30



IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro účely formulace návrhu stanoviska se jedná o jednu z nejdůležitějších kapitol, proto uvádíme kurzívou celé podmínky dle dokumentace, normálním písmem stanovisko posudkáře. Pro přehlednost posudku byly u textů z dokumentace upraveny formáty, obsah byl zachován. Technická a přípravná opatření •

V době výstavby a v době po uvedení stavby do provozu nejdůležitější opatření je precizní provedení všech stavebních a montážních prací, dokonalá technologické a pracovní kázeň na všech úsecích zvolené technologie, pravidelné důkladné kontroly a precizní provádění údržby a případných oprav celého technologického celku. Stanovisko posudkáře: Nejedná se o opatření ve smyslu zákona, ale o skutečnosti, které vyplývají z platných předpisů. Podmínky nebudou v návrhu stanoviska uvedeny.

•

Jednotlivé sloupy a lopatky větrných elektráren budou natřeny matnou barvou, nejlépe bílo-šedivou, např. RAL 7035 (popř. bílo-šedivo-světlezelenou). Stanovisko posudkáře: Souhlas.

•

Jednotlivé sloupy budou označeny dle předpisu L 14 UCL. Stanovisko posudkáře: Nejedná se o opatření související s předmětem posuzování vlivů, podmínka nebude v návrhu stanoviska uvedena.

•

Manipulační plochy u jednotlivých elektráren budou vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění štěrkem bude použit přírodní materiál původem z posuzované oblasti; jednotlivé obslužné komunikace budou zbudovány ze zpevněného štěrku, bude použit přírodní materiál původem z posuzované oblasti. Stanovisko posudkáře: Zpracovatel posudku považuje opatření za nepřiměřené, jedná se o běžnou krajinu bez speciální ochrany. „Posuzovaná oblast“ není specifikována. K použití materiálu z okolí bude stimulovat ekonomika stavby. Podmínka nebude v návrhu stanoviska uvedena.

•

Při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopu, vykopaný materiál bude použit zpět na zásyp – přebytečný výkopek bude použit v místě na realizaci nutných terénních prací a po dohodě s ostatními účastníky řízení např. s obcí v souladu se stavebně právními předpisy. Stanovisko posudkáře: Zpracovatel posudku zčásti souhlasí, podmínka rozdělena do několika bodů a bude upravena takto:

•

1) V navazujících etapách projektové přípravy budou podrobně zpracovány projekty komunikací a jednotlivých manipulačních ploch s ohledem na minimální úpravy okolního terénu. Komunikace je třeba realizovat v minimální možné šířce, povrch komunikací by neměl příliš převyšovat okolní terén. Projektové řešení (způsob nakládání s výkopovou zeminou a konečný stav terénních úprav okolí VTE a komunikací) bude předložen orgánu ochrany přírody, který rozhodne o potřebě souhlasu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb.

EKOBAU

31


•


2) Po provedení výstavby VTE je třeba okolní terén upravit do původní konfigurace. Vytváření novotvarů z výkopové zeminy v řešeném území je nepřípustné. Je třeba zpracovat bilanci výkopových zemin a řešit podrobně nakládání s výkopovou zeminou. 3) Bude specifikován prostor v okolí základu, který bude využíván při stavbě (nad rámec manipulační plochy). Další zásahy v okolní orné půdě jsou nepřípustné.

•

V okolních porostech, zvláště pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebude vjížděno žádnou technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště, ani deponie výkopů Stanovisko posudkáře: Lokality zvláště chráněných rostlin nejsou dle dokumentace v řešeném území známy, podmínka je v této části irelevantní. Další část podmínky je obsažena v předcházející upravené podmínce.

•

Výkopy budou vedeny, tak jak je uvedeno ve výkresu. Stanovisko posudkáře: Lze souhlasit, jedná se ovšem o zdůraznění obecně platné skutečnosti, případně chybí zdůvodnění, proč jsou zrovna výkopy speciálně zmiňovány. Podmínka nebude uvedena v návrhu stanoviska.

•

Technická zařízení využívající spalovacích motorů by měla splňovat emisní normu EURO 3 Stanovisko posudkáře: Podmínka je nadbytečná, obecně platí, že technická zařízení musí odpovídat platným předpisům dle typu zařízení. Podmínka nebude uvedena v návrhu stanoviska.

Opatření na úseku vody •

Je třeba zabezpečit řádnou technologickou přípravu Stanovisko posudkáře: Podmínka je nekonkrétní, nadbytečná, nebude uvedena v návrhu stanoviska.

•

Učinit veškerá dostupná opatření cílená k tomu, aby v žádném případě nemohlo dojít ke kontaminaci vody především látkami ropného charakteru Stanovisko posudkáře: Podmínka je nekonkrétní, pro ochranu vod doplňujeme 3 následující podmínky: 1) V areálu nebudou skladovány vodám závadné látky (např. PHM) s výjimkou množství pro jednodenní spotřebu pro výstavbu či jako pohonné hmoty do ručního nářadí. 2) Případné čerpání pohonných hmot bude na staveništi prováděno pouze v adekvátně zabezpečených prostorech (nad úkapovými vanami). Staveniště bude vybaveno sorbenty k zachycení ropných látek. 3) V případě parkování mechanismů na staveništi budou tyto podloženy záchytnými vanami pro zachycení případných úkapů ropných látek.

•

Dodržovat zákaz mytí strojů, zařízení a motorových vozidel a čištění jejich součástí naftou(!)

EKOBAU

32



Stanovisko posudkáře: Jedná se o pravidlo vyplývající z legislativy, podobně jako např. zákaz rozdělávání ohně v lese apod. Podmínka nebude uvedena v návrhu stanoviska. (zpracovatel posudku se domnívá, že podmínka platí pro řešené území). •

Běžnou údržbu, drobné opravy a doplňování pohonných hmot a olejových náplní skříní provádět zásadně v předem připraveném prostoru na manipulační ploše k tomuto účelu určené a konstruované dle platných předpisů Stanovisko posudkáře: Žádná manipulační plocha, kromě propustných manipulačních ploch pro výstavbu a údržbu, nejsou v projektu ani v dokumentaci EIA uváděny, nejsou tudíž uvedeny žádné bližší podrobnosti (velikost plochy apod.). Tato podmínka je zabezpečena výše uvedenými podmínkami k nakládání s ropnými, popř. dalšími závadnými látkami. Nebude uvedena v návrhu stanoviska.

•

Staveniště vybavit potřebným množstvím sorbentů ropných látek (Dn 1 Adsodan Plus, CHEZACARB etc.) Stanovisko posudkáře: Souhlas podmínka bude akceptována.

•

Veškeré odpady, především pak ropného původu a jim podobné, likvidovat smluvně, u subjektů k tomu oprávněných a vybavených příslušnými prostředky a zařízením v souladu se zák. č. 185/2001Sb. Stanovisko posudkáře: Souhlas ovšem podmínka vyplývá ze zákona o odpadech, je nadbytečná, nebude akceptována v návrhu stanoviska.

•

Před zahájením výstavby na doporučení odboru ochrany vod MŽP doporučujeme nechat provést před výstavbou hydrogeologický průzkum z důvodu vyloučení možného negativního ovlivněné množství a jakosti povrchových vod. Stanovisko posudkáře: Souhlas, podmínka bude upravena: Pro fázi stavebního řízení je třeba doložit hydrogeologické posouzení lokality. Je třeba se zaměřit na stanovení úrovně hladiny podzemní vody a v závislosti na tom vyhodnotit riziko ovlivnění vod. Dále je třeba řešit vliv podzemních vod na základy VTE.

Opatření na úseku ovzduší •

Je třeba se zaměřit na řádné zakrytí (zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin, jež vykazují sklony k prášení Stanovisko posudkáře: Souhlas, podmínka bude upravena: Při přepravě prašných materiálů je třeba náklad zaplachtovat.

•

Úzkostlivě udržovat příjezdové komunikace v naprosté čistotě Stanovisko posudkáře: Čištění štěrkových cest tak, aby neprášily při průjezdech vozidel je prakticky nemožné. Povrch vozovky by musel být živičný. Doporučujeme nahradit čištění příjezdových komunikací skrápěním v případě prašného povrchu. Podmínka bude formulována takto: Ve fázi výstavby je třeba minimalizovat sekundární prašnost z pojezdů vozidel skrápěním komunikací dle potřeby.

•

V případě potřeby zvlhčovat povrch staveniště a příjezdové komunikace a zamezit tak prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků

EKOBAU

33



Stanovisko posudkáře: Souhlas, je uvedeno předchozí podmínce. •

Zajistit udržování dokonalého technického stavu motorů všech vozidel, stavebních strojů, zařízení a dalších mechanizmů Stanovisko posudkáře: Podmínka vyplývá z obecně platných předpisů pro provoz vozidel a strojů, je nadbytečná. Nebude uvedena v návrhu stanoviska.

•

dokonalou organizaci práce vylučující zajistit zbytečné přejezdy dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízen, běh jejich motorů naprázdno Stanovisko posudkáře: Lze souhlasit, ovšem podmínka je v podstatě nekontrolovatelná a nevymahatelná. Bylo by nutné podmínku specifikovat. Fáze výstavby je časově omezená, rozsahem se nejedná o velkou stavbu. Podmínka nebude uvedena v návrhu stanoviska.

•

Technická zařízení využívající spalovacích motorů by měla splňovat emisní normu EURO 3 Stanovisko posudkáře: Podmínka se opakuje, viz podkapitola Technická a přípravná fáze.

•

Během celého období výstavby bude nutné minimalizovat technologickou hlučnost

účelným rozmisťováním stavebních strojů a zařízení s ohledem na útlum hluku vzdáleností vhodnou organizací nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení omezením doby nasazení zdrojů hluku na dobu nezbytně nutnou tvorbou překážek šíření hluku pracovní obsluhu zdrojů hluku vybavit odpovídajícími a předepsanými ochrannými prostředky

Stanovisko posudkáře: Lze souhlasit, ovšem uvedená opatření jsou nekonkrétní, a pro krátkodobý provoz v podstatě nevymahatelná. Stavební stroje se budou pohybovat u ploch VTE, což je bodové vymezení, prostor pro různá řešení příliš není. Bylo by třeba specifikovat tezi o “vhodném nasazení strojů“. Pokud je požadována tvorba překážek v šíření hluku, měly by požadavky být zdůvodněny výpočty. Zpracovatel posudku se domnívá, že vzdálenost a konfigurace terénu zajištění limitu 65 dB pro hluk z výstavby dodrží, v dokumentaci to rovněž není uváděno jako problém. Do návrhu stanoviska bude uvedeno: Je třeba vyhodnotit akustickou situaci ve fázi prováděcí projektové dokumentace ve vztahu k objektů č.p. 50 a 102. •

Vhodná opatření bude nutné v přiměřené míře použít i na příjezdových trasách. Stanovisko posudkáře: Opatření je zcela nekonkrétní, čímž je fakticky nepoužitelné. Nebude uvedeno v návrhu stanoviska.

•

Projektová dokumentace bude obsahovat konkretizaci nasazení veškeré stavební technologie a dopravních prostředků, včetně jejich vlivů na hluk a čistotu ovzduší. Stanovisko posudkáře: Zpracovatel posudku se domnívá, že počítání rozptylové a hlukové studie pro fázi výstavby (kterými lze zjišťovat vlivy na čistotu ovzduší a hlukovou situaci) není s ohledem na vzdálenost od zástavby a konfiguraci terénu (zástavba je za hřebenem) nutná, jak je ostatně uváděno v dokumentaci. Hluk se může ve větší míře projevit pouze u objektů u příjezdové cesty (čp. 50 a 102). Pro fázi výstavby by byla dostačující dohoda o maximálním

EKOBAU

34



možném počtu průjezdů za den, popř. provedení výpočtu pro tyto objekty. Nebude uvedeno v návrhu stanoviska. Opatření na úseku horninového prostředí a půdy •

Nově budované cesty i manipulační plochy budou vysypány kamenem místního původu, čímž bude zabráněno změnám v zastoupení půdních živin a pH půdy. Stanovisko posudkáře: Opakuje se podmínka z podkapitoly Technická a přípravná opatření bod 4, vypořádaní je tamtéž.

•

Bude realizována skrývka svrchní vrstvy půdy a vytvořena její deponie pro pozdější rekultivaci stavebních záměrů či jiné využití v rámci rekultivací území Stanovisko posudkáře: S podmínkou nelze souhlasit. Ukládání půdy na neurčito na deponie není vhodné. V rámci řízení o dočasném vynětí ze ZPF je třeba vyřešit konkrétní náhradní využití pro skrývky. Žádost o vynětí je třeba doložit standardním pedologickým průzkumem pro dané účely, zaměřit se na konkrétní mocnost skrývek.

•

Případné kontaminované stavební materiály nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák.č. 185/2001 Sb. Stanovisko posudkáře: Podmínka se opakuje, již bylo vypořádáno.

•

Nutně eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.) Stanovisko posudkáře: Podmínka je nadbytečná, pro staveništní dopravu budou využívány pouze zpevněné cesty pro daný účel budované, jak ostatně dokumentace uvádí.

Opatření na úseku fauny a flóry •

Při realizaci kabelové přípojky bude přítomen odborně způsobilý dozor, dohlížející na její vhodné trasování Stanovisko posudkáře: Podmínka je v rozporu s jinou podmínkou výše, která naopak požadovala dodržení tras výkopů „podle výkresu“. Odborná způsobilost dozoru není nijak specifikována. Zpracovatel posudku považuje podmínku za nadbytečnou vzhledem k charakteru území, viz dokumentace – jedná se o ornou půdu, popř. o kulturní louky. Podmínka nebude uvedena v návrhu stanoviska.

•

Technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin. Stanovisko posudkáře: Opatření považujeme neúčelné s ohledem na jeho možnou úspěšnost omezující šíření invazních druhů. Rovněž kontrola opatření je nereálná. Šíření diaspor takovým opatřením zabránit nelze. Musela by být přijata zcela zásadní opatření týkající se oděvů pracovníků, aut apod. S ohledem na zanedbatelnou změnu rizika považujeme toto za zbytečné. Případné riziko odůvodňující toto opatření mělo být řešeno v dokumentaci (uvedení konkrétních invazních druhů apod.).

EKOBAU

35



Pokud bude po výstavbě obnoveno stávající hospodaření, je možnost šíření nepůvodních druhů malá. Platí tedy spíše zásada nevytvářen neobhospodařované plochy (deponie zemin), plošně zajistit management území, kosení, hospodaření na polích apod. •

Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách (okolí nových cest, podzemních kabelových přípojek atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace. Stanovisko posudkáře: Domníváme se, že opatření šíření invazních druhů rostlin neřeší, nicméně je možné je akceptovat. (V tomto kontextu by bylo užitečnější sledovat úmrtnost ptáků pod VTE.) Aby sledování šíření invazních druhů bylo kontrolovatelné, je třeba úprava: Jednou za 2 roky bude provedena pochůzka zaměřená na výskyt invazních druhů rostlin. Bude proveden zápis z pochůzky, který bude předáván orgánu ochrany přírody. V případě výskytu invazních druhů bude uveden druh, početnost a lokalizace výskytu a bude s orgánem ochrany přírody konzultován způsob likvidace. Podmínka bude uvedena v návrhu stanoviska.

•

Jako výstražné osvětlení VTE bude použité zábleskové světlo bílé barvy. V návaznosti na bezpečnost leteckého provozu bude použit minimální možný záblesků za minutu v minimální možné intenzitě, světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země, tak aby byly splněny požadavky ÚCL. Stanovisko posudkáře: S podmínkou lze souhlasit bude formulována takto: Pro osvětlení VTE by mělo být použito přerušované světlo, které je pro ptáky méně lákavé. Vhodné je dále stínění světel ze strany a omezení viditelnosti pouze seshora. Je třeba preferovat přerušované bílé nebo červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a s minimálním počtem záblesků za minutu. Nepoužívat stálé nebo rychle pulzující červené světlo.

•

Z důvodu předpokládaného delšího časového odstupu od provedeného biologického průzkumu a zahájením stavby doporučuje zpracovatel dokumentace, aby před zahájením prácí byl v místech výstavby proveden orientační botanický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin. Stanovisko posudkáře: S ohledem na charakter dotčeného biotopu je pravděpodobnost výskytu zvláště chráněných druhů rostlin malá. Může se to teoreticky týkat některých plevelů, ale chráněné druhy plevelů jsou zpravidla teplomilné druhy, které se v tomto území nevyskytují. Podmínku akceptovat lze, domníváme se ovšem, že není nutná. Proto pro fázi projednání posudku ji do návrhu stanoviska nedáváme. Ochrana krajinného rázu

•

Projektový záměr je z hlediska krajinného rázu (příloha H 1) natolik dominantním prvkem, že prakticky jediným myslitelným opatřením je udržovat zařízení pohledově v perfektním stavu (pravidelné nátěry povrchu, zachování elegantních hladkých linií stavby bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, venkovních kabelů apod.). Stanovisko posudkáře: Jedná se spíše o vysvětlení, proč nejsou navrhována opatření, v návrhu stanoviska nebude akceptováno. Ochrana zdraví obyvatelstva, ekologická výchova

•

Provést měření při zkušebním provozu pro potvrzení a upřesnění hlukových emisí

EKOBAU

36



Stanovisko posudkáře: Lze souhlasit, v dokumentaci je ovšem uvedeno, že splnění hygienických limitů v nočním období je možné pouze při omezení výkonu všech VTE. Proto je třeba rozdělit podmínku na 2 podmínky: 1) V navazujících správních rozhodnutích k povolení stavby je nutné podmínit provoz omezením výkonu všech VTE na 1048 kW v nočním období. Tuto podmínku bude možné zrušit, popř. dočasně udělit výjimku umožňující plný výkon i v noci v případě, že se ve zkušebním provozu prokáže, že nejsou hygienické limity překračovány. Pokud budou stížnosti na provoz VTE kvůli nadměrnému hluku, bude na základě rozhodnutí hygienické stanice výjimka dočasně zrušena a budou stanoveny podmínky pro její případné obnovení (ověřovací měření apod.). V případě, že bude podmínka na omezení výkonu stanovena, je třeba vyhodnotit možnosti dodržování této podmínky (např. doklady o množství vyrobené energie v noci apod.) a tyto způsoby kontroly zapracovat do kolaudačního rozhodnutí a do provozního řádu. 2) Pro kolaudaci stavby je třeba doložit měření hluku v nejbližších chráněných prostorech staveb v nočním období, v rozsahu podle pokynů příslušné hygienické stanice a výsledky zohlednit v kolaudačním rozhodnutí a provozním řádu. •

Nutnost zabezpečení informovanosti obyvatelstva před možným odpadem námrazy pod věží VTE – vhodnost umístění informačních tabulí se základními charakteristikami technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (nutnost umístění tabule v dostatečné vzdálenosti od VTE) Stanovisko posudkáře: S první části lze souhlasit, formulace bude takto: Prostor v okolí VTE bude označen výstražnými tabulemi informujícími o možnosti odpadávání námrazy. Rizikový prostor je třeba vymezit a zdůvodnit v dokumentaci ke stavebnímu povolení a navrhnout i rozsah výstražného značení. Informativní tabule nesouvisí s předmětem posuzování, slouží pro vysvětlení účelu stavby a jsou vhodné, ovšem zpracovatel posudku nepovažuje za opodstatněné záměr tímto opatřením podmiňovat.

•

Umístění informačních tabulí s údaji o VTE aj. (turistika) Stanovisko posudkáře: Viz předchozí podmínka. Ochrana před negativními účinky hluku

•

Udržovat technologická zařízení v perfektním technickém stavu tak, aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE (Příloha H 2). Stanovisko posudkáře: Odkazy na přílohy v podmínkách záměru nejsou vhodné. Není blíže specifikováno, jaké úkony se mají provádět, opatření je obecně platné. Pro zajištění uvedeného požadavku by bylo nutné provádět monitoring (měření), jehož potřebu je možné zvážit v rámci projednání posudku. Zpracovatelé posudku se ale domnívají, že opatření navržená v posudku splnění požadované akustické situace u obytné zástavby zajišťující.

•

V případě prokázání překročení hygienických norem (při měření ve zkušebním režimu) omezit výkon tak, aby normy byly dodrženy Stanovisko posudkáře: Souhlas, podmínka byla formulována výše.

EKOBAU

37


•


Výkon VTE v noční době bude omezen tak, aby případný hluk z provozu nepřekračoval hygienické limity pro noční dobu (ze závěrů hlukové studie a studie k posouzení vlivů hluku na veřejné zdraví) Stanovisko posudkáře: Souhlas podmínka bude uvedena v posudku. Dále zpracovatelé posudku navrhují tato opatření •

Zemní práce je třeba realizovat mimo hnízdní období (mimo 1.4.–31.7.). V případě nezbytnosti provedení zásahu v tomto období je třeba zajistit dozor příslušného specialisty, který stanoví podmínky provedení zásahu na základě aktuálního zjištění výskytu a hnízdění druhů na lokalitě.

•

Je třeba provádět monitoring vlivu na ptáky a netopýry (sledovat případné případy kolizí). Četnost a způsob sledování je třeba stanovit pro fázi stavebního řízení.

•

Po ukončení provozu stavby je třeba uvést lokalitu do původního stavu, tj. celé zařízení včetně základu je třeba demontovat a obnovit stávající kulturu.

•

Je třeba doplnit v dalších fázích přípravy záměru konkrétní vyhodnocení vazby motáka pochopa, luňáka červeného a orla mořského na lokalitu záměru (na základě aktuálních šetření), včetně vyhodnocení rizika možných kolizí na populaci v území. Výsledek bude podkladem pro rozhodnutí o nutnosti správního řízení podle § 56 zákona č. 114/1192 Sb.

•

Vyjasnit funkci manipulačních ploch po realizaci výstavby a případné ponechání v rámci řízení k vynětí půdy ze ZPF je třeba zdůvodnit.

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI K dokumentaci došlo vyjádření od 8 subjektů (úplná znění vyjádření jsou v příloze posudku): 1. 2A. 2B. 2C. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Obec Višňová MŽP_odbor ochrany vod MŽP_odbor zvláště chráněných částí přírody MŽP_odbor péče o krajinu Liberecký kraj Krajský úřad Libereckého kraje Městský úřad Frýdlant ČIŽP – Oblastní inspektorát Ostrava Krajská hygienická stanice LK Okres Görlitz

Vypořádání jednotlivých vyjádření 1. Obec Višňová Je uvedena historie plánování záměru VTE v Andělce, přístupu obce a jejích obyvatel.

EKOBAU

38



Vyjádření posudkáře: Žádné konkrétní (negativní) připomínky nejsou uvedeny. 2A. MŽP_odbor ochrany vod Je uvedena připomínka, že vyjádření k oznámení záměru bylo následně zkráceno a dále je uvedeno požadované změní požadavku. Vypořádání: Zpracovatel posudku souhlasí a navrhuje do návrhu stanoviska následující: „Pro fázi stavebního řízení je třeba doložit hydrogeologické posouzení lokality. Je třeba zaměřit se na stanovení úrovně hladiny podzemní vody a v závislosti na tom vyhodnotit riziko ovlivnění vod. Dále je třeba řešit vliv podzemních vod na základy VTE.“ 2B. MŽP_ odbor zvláště chráněných částí přírody Nejsou uvedeny žádné zásadní připomínky k dokumentaci. 2C. MŽP_ odbor zvláště chráněných částí přírody Nejsou uplatňovány žádné připomínky. 3. Liberecký kraj Je uveden nesouhlas resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu s realizací záměru z důvodu ovlivnění krajinného rázu. Je uvedeno doporučení vkládat finanční prostředky do efektivnějších projektů. Vypořádání: Je pravdou, že VTE Andělka ovlivní krajinný ráz, dokumentace to uvádí. Vliv byl vyhodnocen jako středně silný, akceptovatelný. Lokalita je v souladu se studií Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku z hlediska ochrany přírody a krajiny (Sklenička, 2005). Ve studii jsou navržena místa akceptovatelná z hlediska vlivu na krajinný ráz. Počet navržených lokalit je omezený, při respektování tohoto rámcového podkladu by nemělo dojít ani v kumulaci k přehuštění prostoru na Frýdlantsku stavbami VTE. Oznamovatel záměru, který bude investici financovat, je soukromá společnost, popř. bývá obvyklé financování pomocí bankovního úvěru. Výstavba VTE není přímo dotována státem, popř. z evropských fondů. Pravdou je, že rozvoj větrný elektráren je ovlivňován výkupní cenou elektrické energie regulované státem. Využití soukromých finančních prostředků nelze v procesu posuzování vlivů ovlivňovat. 4. Krajský úřad Libereckého kraje Ochrana přírody Je uveden souhlas se zapracováním připomínek. Záměr je ale nadále považován za konfliktní ve vztahu k ochraně krajinného rázu, příslušným orgánem je pro tento případ (stanovisko podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb.) Městský úřad ve Frýdlantě. Vypořádání: Vliv na krajinný ráz byl komentován ve vypořádání připomínky 3. Ochrana ZPF Je vyjádřen souhlas s variantou A – 6+1 VTE po úpravách záměru respektujících požadavky na ochranu půdy. Ochrana vod Jsou uvedeny drobné věcné připomínky ke zpracování dokumentace, které se ale netýkají vyhodnocení vlivů. Jinak bez připomínek.

EKOBAU

39



Oddělení památkové péče Je vyjádřen souhlas s dokumentací. Z posuzovaného hlediska je přípustná varianta A z důvodu minimalizujícího záboru ZPF, které zde je již od 13. století. Vypořádání: Lze souhlasit, varianta A je v posudku preferována. Varianta C není v posudku doporučena z jiných důvodů. Oddělení cestovního ruchu Bez připomínek. 5. Městský úřad Frýdlant Silniční správní úřad, odbor kultury, živnostenský úřad,ochrana vod, odpady, ovzduší, ochrana přírody, ochrana ZPF, ochrana lesních pozemků Je vyjádřen souhlas nebo bez připomínek. Územní plán Je vyjádřen souhlas, pokud bude v souladu s územním plánem obce. 6. ČIŽP Ochrana přírody Nejsou vyjádřeny nesouhlasné připomínky. Ochrana lesa Nejsou vyjádřeny nesouhlasné připomínky. Odpadové hospodářství Nejsou vyjádřeny nesouhlasné připomínky. Je uvedeno vysvětlení pro zařazení výkopové zeminy podle zákona o odpadech. 7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje Je vyjádřen souhlas s dokumentací. Je upřednostňována varianta s nejnižším počtem VTE (tj. 6 VTE). Vypořádání: Realizace 6 VTE uváděných v dokumentaci znamená v reálné situaci provoz 7 VTE (6+1), přičemž jedna VTE ENERCON E-70 má již v současnosti platné stavební povolení. V dokumentaci jsou špatně definovány varianty záměru. Varianta preferovaná Krajskou hygienickou stanicí (6 VTE) nezohledňuje kumulativní vliv „povolené“ VTE E-70. Dle předložené dokumentace bude v zájmovém prostoru nejméně 6+1 VTE - varianta A(B). Znamená to, že podle výpočtu pro nejméně příznivou situaci, tj. odrazivý terén, bude limit pro hluk v nočním období splněn při omezení výkonu všech VTE, požadavek na omezení se vztahuje i na jednu již „povolenou“ VTE ENERCON E-70. 8. Okres Görlitz Stanovisko referátu Nižšího úřadu ochrany přírody Je vyloučen vliv na soustavu NATURA 2000. Stanovisko Úřadu pro rozvoj okresu / referát rozvoje kraje Záměr výstavby 7 větrných elektráren v blízkosti obce Andělka v ČR je označen za prostorově významný záměr. Je uvedeno, že záměr má značný dopad na vzhled krajiny. Bude dotčeno především město Ostritz s místní částí Marienthal a klášterním komplexem, který je kulturní památkou mimořádné národního EKOBAU

40



významu. Závěrem je uvedeno, že bude zajištěno stanovisko Zemského úřadu památkové péče Sasko v Drážďanech, Vyššího úřadu územního plánování na zemském ředitelství Drážďany a Regionálního plánovacího svazu Horní Lužice/Dolní Slezsko a dotčeného města Ostritz. Společné stanovisko Nižšího úřadu ochrany památek a Zemského úřadu památkové péče Je uvedeno, že záměr byl optimalizován po společném jednání s oznamovatelem záměru. Vhodnější umístění jednotlivých VTE umožnilo „nenápadnější“ začlenění do kulturní krajiny při pohledu z Ostritz. Je vyjádřen názor, že pokud se nezmění dohodnutá lokalizace VTE a jejich výška, je ochrana kulturních památek na saské straně dostačující. Shrnutí Úřad zemské rady Görlitz souhlasí s vybudováním větrného parku Andělka za podmínky, že místo zůstane omezené na 7 větrných elektráren s lokalizací na dohodnutých místech. Vypořádání: S uvedeným vlivem na krajinu lze souhlasit. Větrné elektrárny nebudou z města Ostritz viditelné v celé výšce, zčásti budou kryty vrcholovou částí kopce Větrný a lesem. Počet a lokalizace větrných elektráren Andělka odpovídá dohodě s německou stranou.

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZÁMĚRU

Byly vyhodnoceny následující vlivy na životní prostředí: •

V procesu posuzování vlivů byl vyhodnocen jako nejvýznamnější vliv na akustickou situaci ve vnějším chráněném prostoru staveb. Při maximálním výkonu 6 VTE (varianta A) v kumulaci s „povolenou“ 1 VTE ENERON E-70 budou dle výpočtu přesahovány hygienické limity až o 2,9 dB. Splnění hygienických limitů v nočním období je zaručitelné v případě omezení výkonu všech VTE v noci, podmínka omezení výkonu platí i pro 1 VTE ENERCON E-70, která je ve fázi stavebního povolení. Výpočet je proveden pro nejméně příznivý stav prostředí (odrazivý terén), který se v reálné situaci očekává jen po omezenou dobu roku.

•

Vliv na veřejné zdraví hodnotíme jako akceptovatelný. Vliv lze definovat spíše jako narušení faktoru pohody. Je požadováno omezení výkonu všech VTE v území v nočním období.

•

Dále jsou uváděny vlivy na krajinný ráz, faunu a zábor zemědělského půdního fondu. Vliv na krajinný ráz byl vyhodnocen jako středně silný, akceptovatelný. Vliv lze definovat především jako estetické narušení krajinné scény, v blízkém okolí zejména jako narušení měřítka krajiny.

•

Vliv na zemědělský půdní fond je mírný. Záměr si vyžádá zábor necelého 1 ha ZPF, kvalitnější půdy II. třídy ochrany bude zabráno necelých 0,15 ha.

•

Vliv na faunu byl vyhodnocen rovněž jako mírný, spočívající v riziku náhodných střetů a úmrtí ptáků. S ohledem na přetrvávající nejistoty v ovlivnění motáka pochopa, je pro navazující správní rozhodnutí požadováno doplnění vyhodnocení těchto rizik.

•

Přeshraniční vlivy byly řešeny ve fázi zjišťovacího řízení, kdy byla s německou stranou dohodnuta varianta záměru, při které bude minimalizován vliv na kulturní památky a krajinný ráz. Tato varianta je doporučována ve stanovisku.

EKOBAU

41



VII. NÁVRH STANOVISKA

I. Identifikační údaje Název záměru Farma Větrných elektráren Andělka Kapacita (rozsah) záměru Záměrem je stavba větrných elektráren Enercon E-82 včetně související infrastruktury (úprava a stavba příjezdových komunikací a manipulačních ploch, realizace podzemního kabelového připojení ke stávající elektrické síti). Větrná elektrárna (VTE) je věž ukončená gondolou s vlastním zařízením elektrárny (asynchronní generátor vyrábějící střídavý proud) a trojlistým rotorem. Výška věže je 108 m, průměr věže u paty větrné elektrárny 9 m, průměr rotoru je 82 m. Záměr bude povolen jako dočasná stavba na dobu 20-25 let. Na základě úprav dokumentace v posudku byly definovány a posuzovány 2 varianty záměru A a C, které se liší uspořádáním a počtem VTE. U varianty A (6 VTE) byl posuzován kumulativní vliv zohledňující 1 VTE ENERCON E-70 v řešeném prostoru s platným stavebním povolením. U varianty C kumulativní vliv 1 VTE ENERCON E-70 posuzován nebyl. Předpokladem varianty C byla derealizace uvedené 1 VTE. Toto není ovšem v procesu posuzování vlivů řešitelné a je to proto zohledněno v návrhu stanoviska. Varianta A •


•

Bude vybudováno cca 4 342 m obslužných komunikací (z toho 1 041 m nové komunikace na ZPF a cca 3 300 m úprava stávajících cest vymezených v katastru nemovitostí). Komunikace budou široké do 4 m se štěrkovým povrchem.

•

U každé VTE bude vybudována zpevněná plocha stejného typu jako komunikace o velikosti 630 m2, celkem 3780 m2.

•

Bude vybudováno cca 2 219 m podzemního kabelového vedení pro připojení VTE k elektrické síti.

Varianta C •


•

Bude vybudováno cca 4 573 m obslužných komunikací zpevněním stávajících cest nebo zčásti nově na ZPF.

•

U každé VTE bude vybudována zpevněná plocha stejného typu jako komunikace o velikosti 630 m2, celkem 5040 m2.

•

Bude vybudováno cca 2 543 m podzemního kabelového vedení.

Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Záměr má být realizován v Libereckém kraji, ve Frýdlantském výběžku, v obci Andělka, cca 350 m od hranic s Polskem a 3,5 km od hranice s Německem.

EKOBAU

Kraj:

Liberecký

Obec:

Višňová

Katastrální území:

Andělka 42



Oznamovatel WSB Koncept s.r.o. IČ oznamovatele 275 79 531 Sídlo oznamovatele Klimentská 1746/52, Praha 1 Nové Město, 110 00

II. Průběh posuzování Zpracovatel oznámení Mgr. Luboš Motl osvědčení odborné způsobilosti č. 1522/243/OPVŽP/99 Datum předložení oznámení Únor 2008 Zpracovatel dokumentace Mgr. Luboš Motl osvědčení odborné způsobilosti č. 1522/243/OPVŽP/99 Datum předložení dokumentace Leden 2009 Zpracovatel posudku Mgr. Pavel Bauer osvědčení odborné způsobilosti č. – č.j. : 8903/1612/OIP/03 platnost prodloužena rozhodnutím č.j.: 70301/ENV/07 Datum předložení posudku Červen 2009 Veřejné projednání Místo konání: Datum konání: Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů včetně účasti veřejnosti Záměrem je výstavba 6, resp. 8 větrných elektráren v lokalitě Andělka ve Frýdlantském výběžku v blízkosti hranice s Polskem a Německem. •

Na základě předložení oznámení záměru bylo 11. 2. 2008 zahájeno zjišťovací řízení Krajským úřadem Libereckého kraje. V průběhu zjišťovacího řízení byl záměr postoupen k vyřízení na Ministerstvo životního prostředí z důvodu očekávaných přeshraničních vlivů.

•

Zjišťovací řízení bylo ukončeno 15. 7. 2008 závěrem požadování zpracování dokumentace.

•

Dokumentace byla předložena Ministerstvu v lednu 2009 a 29. 1. 2009 byla zveřejněna.

•

23. 2. 2009 byl pověřen ke zpracování posudku Mgr. Pavel Bauer.

•

Dokumentace byla zpracovateli posudku předána v březnu 2009 s většinou došlých vyjádření

EKOBAU

43



•

Vyjádření Německa (okresu Görlitz) ze dne 22.4.2009 bylo doručeno zpracovateli posudku na přelomu dubna a května.

•

S ohledem na složitost posuzování kvůli přeshraničnímu posuzování vlivů byla doba pro zpracování posudku o 1 měsíc prodloužena.

•

22. červnu 2009 obdržel příslušný úřad zpracovaný posudek.

Záměr naplňuje dikci bodu 3.2 kategorie II zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - větrné elektrárny od maximálního výkonu 500 kWe. Proces posuzování vlivů na životní prostředí proběhl v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou MŽP ČR č. 457/2001 Sb., odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Zpracovatel posudku považuje dokumentaci posuzující vliv záměru na životní prostředí za akceptovatelnou. V rámci posudku byly provedeny formální korekce předkládaných variant záměru a dílčí doplnění, popř. korekce některých dalších údajů v dokumentaci. Je doporučeno vydat souhlasné stanovisko pro realizaci záměru ve variantě A - 6 nových větrných elektráren za předpokladu respektování opatření a podmínek uvedených ve stanovisku. Ve variantě C nebyl zohledněn kumulativní vliv 1 větrné elektrárny v zájmovém prostoru (ENERCON E-70), která má z dubna 2009 platné stavební povolení. Varianta není přijatelná pro Německo. K dokumentaci EIA došlo 8 vyjádření, z toho 2 od dotčeného územně samosprávního celků, 5 od dotčených správných úřadů a 1 z německé strany. Veřejnost se k dokumentaci nevyjádřila. Většina došlých vyjádření je bez nesouhlasných připomínek. Objevují se dílčí podmínky realizace záměru, které jsou většinou zapracovány v podmínkách stanoviska. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta MŽP - odbor ochrany vod Krajský úřad Libereckého kraje Krajská hygienická stanice LK Okres Görlitz

III. Hodnocení záměru III.1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti V procesu posuzování vlivů byl vyhodnocen jako nejvýznamnější vliv na akustickou situaci ve vnějším chráněném prostoru staveb. Při plném výkonu VTE budou dle výpočtu přesahovány hygienické limity až o 2,9 dB. Splnění hygienický limitů v nočním období je zaručitelné v případě omezení výkonu všech VTE v noci, podmínka omezení výkonu platí i pro 1 VTE ENERCON E-70, která je ve fázi stavebního povolení. Dále jsou uváděny vlivy na krajinný ráz, faunu, zábor zemědělského půdního fondu a veřejné zdraví. Vliv na krajinný ráz byl vyhodnocen jako středně silný, akceptovatelný. Vliv na emědělský půdní fond je mírný. Vliv na faunu byl vyhodnocen rovněž jako mírný, spočívající v riziku náhodných střetů a úmrtí ptáků. S ohledem na přetrvávající nejistoty v ovlivnění motáka pochopa, jsou navazující správní rozhodnutí podmiňována specifikací těchto rizik. Vliv na veřejné zdraví byl vyhodnocen jako akceptovatelný za předpokladu omezení výkonu v nočním období EKOBAU

44



Přeshraniční vlivy byly řešeny ve fázi zjišťovacího řízení, kdy s německou stranou byla dohodnuta varianta záměru, při které bude minimalizován vliv na kulturní památky a krajinný ráz. Tato varianta je doporučována ve stanovisku.

III.2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí Záměr umožňuje výrobu elektrické energie využitím energie větru, tj. obnovitelného zdroje energie. Navržený typ VTE ENERCON E-82 je větrná elektrárna využívající nejnovější dostupná technická řešení k dosažení maximální efektivity využití energie větru, zároveň se ale jedná o typ minimalizující na úrovni současného poznání i vlivy na životní prostředí. Využití větru na výrobu elektrické energie společně s dalšími obnovitelnými zdroji umožňuje snižování podílu neobnovitelných zdrojů na výrobě energie. Energetické využití obnovitelných zdrojů se významně podílí na znečišťování ovzduší včetně produkce skleníkových plynů, poškození lesních ekosystémů i zdraví lidí, ale působí i nevratné disturbance rozsáhlých území těžbou uhlí a popř. dalších paliv. Na druhou stranu větrný potenciál ČR ani v součtu s dalšími obnovitelnými zdroji energie neumožňují zatím náhradu zdrojů neobnovitelných.

III.3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně ke kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí Opatření a podmínky navržené v dokumentaci EIA byly upraveny na základě došlých vyjádření k záměru a na základě závěrů posudku. Všechna navržená opatření jsou součástí podmínek pro udělení souhlasného stanoviska (kapitola III.6.).

EKOBAU

45



III.4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivu na životní prostředí Záměr Farma větrných elektráren Andělka byl předložen ve 2 variantách, které se liší počtem a uspořádáním větrných elektráren. Jsou to varianta A (6 VTE) a varianta C (8 VTE). V dokumentaci uváděná varianta B (6+1 VTE) není další variantou záměru, nýbrž se jedná o variantu A se zohledněním kumulativního vlivu 1 VTE ENERCON E-70 v řešené lokalitě (bylo vydáno stavební povolení). Porovnání variant • Varianta C (8 VTE) vyžaduje mírně větší zábor ZPF než varianta A (6VTE), zábor půdy je v obou případech malý cca 1 ha. • Vliv na faunu byl hodnocen pouze pro 6 VTE. Při provozu 6+1 VTE, resp. 8+1 VTE se příliš nezmění možnost vyrušování hlukem a možnost přímého záboru stanoviště. Obecně lze očekávat při větším počtu VTE větší riziko kolizí. Vyhodnocení vlivu lze ještě akceptovat pro kumulativní působení varianty A a 1 VTE ENERCON E-70 . Pro variantu C v kumulaci s „povolenou“ 1 VTE (celkem 9 VTE) by bylo nutné riziko kolizí doplnit. S ohledem na to je ve stanovisku akceptovatelná pouze varianta A. • Ovlivnění krajinného rázu na území ČR je považováno v obou variantách za rovnocenné. Souhlas německé strany (okresu Görlitz) se záměrem byl dojednán pro variantu 6 nových VTE (celkově 7 v řešeném prostoru). S ohledem na dohodu a souhlas německé strany se záměrem nebylo posuzování vlivů za hranicemi ČR pro fázi dokumentace požadováno ani nebylo prováděno. Proto je nutné preferovat variantu A. • Akustická situace pro variantu A a variantu C je srovnatelná. Při maximálním výkonu bude ekvivalentní hladina akustického tlaku A u nejbližší obytné zástavby 42,9 dB v obou variantách, tj. hluboko pod limitem 50 dB pro denní dobu. Splnění hygienického limitu pro noční dobu je podmíněno v této fázi posuzování omezením výkonu všech VTE na 1048 kW. Omezení výkonu se týká i „povolené“ 1 VTE ENERCON E-70 (omezený výkon 950 kW). Protože není při posuzování varianty C zohledněn kumulativní vliv 1 VTE (ENERCON E-70), nelze zjištěný stav akustické situace považovat ve variantě C za reálný. Akceptovatelná je pouze varianta A. Z obou posuzovaných variant je akceptovatelná varianta A, realizace a provoz jsou podmíněny omezením výkonu v noci všech VTE v řešeném prostoru, tedy i „ již povolené“ 1 VTE ENERCON E-70“. Varianta C umožňuje na lokalitě výstavbu 9 VTE (8 posuzovaných + 1 VTE E-70), což nebylo v posuzování zohledněno. Varianta C není doporučena k realizaci.

III.5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku Vypořádání vyjádření k dokumentaci K dokumentaci EIA došlo 8 vyjádření, z toho 2 od dotčeného územně samosprávního celku, 5 od dotčených správných úřadů a 1 z německé strany. Veřejnost se k dokumentaci nevyjádřila. Většina došlých vyjádření je bez nesouhlasných připomínek. V některých vyjádřeních se objevují dílčí podmínky realizace záměru. Liberecký kraj vyjadřuje obecný nesouhlas s realizací větrných elektráren z důvodu blíže nespecifikované vlivu na krajinný ráz. Obec Višňová je připravena záměr akceptovat, je uváděna přetrvávající obava z hluku a stroboskopického efektu. Dotčené odbory Ministerstva uvádějí podmínky, které jsou ve stanovisku akceptovány. Jedná se zejména o požadavek doplnění hydrogeologického posouzení. Krajský úřad Libereckého kraje poukazuje na ovlivnění krajinného rázu s odkazem na to, že dotčeným orgánem je v této

EKOBAU

46



oblasti Městský úřad Frýdlant. Městský úřad Frýdlant souhlasí se záměrem, který podmiňuje souhlasem s územním plánem, závěrem je uveden celkový souhlas s dokumentací. Česká inspekce životního prostředí nemá k záměru námitky, pouze je upozorněno na dodržování zákona o odpadech. Krajská hygienická stanice souhlasí se záměrem. Za německou stranu došlo vyjádření okresu Görlitz. Jsou uvedeny možné vlivy na krajinný ráz, zejména pohledové ovlivnění klášterního komplexu St. Marienthal. Dále jsou uvedeny kroky, které v procesu posuzování proběhly. Bylo to jednání s oznamovatelem záměru a navržené řešení počtu a umístění VTE v lokalitě Andělka, které minimalizuje vlivy na pohledové ovlivnění klášterního komplexu St. Marienthal. Závěrem je uveden souhlas se záměrem za předpokladu dodržení dohodnutého počtu a umístění VTE. Vypořádání vyjádření k posudku Bude doplněno po obdržení vyjádření k posudku a po veřejném projednání záměru.

III.6. Stanovisko příslušného úřadu (z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodněním nepřijatelnosti záměru) Na základě uskutečněného procesu posuzování vlivů vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z hlediska hodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí

Souhlasné stanovisko k záměru ”Farma větrných elektráren Andělka” k dalšímu správnímu řízení za předpokladu splnění níže uvedených podmínek, které budou respektovány v následujících stupních přípravy stavby i za provozu a budou zahrnuty v návazných správních řízeních. Podmínky souhlasného stanoviska •

Sloupy a lopatky větrných elektráren budou natřeny matnou barvou, bílo-šedivou, popř. bílošedivo-světlezelenou.

•

V navazujících etapách projektové přípravy budou podrobně zpracovány projekty komunikací a jednotlivých manipulačních ploch s ohledem na minimální úpravy okolního terénu. Komunikace je třeba realizovat v minimální možné šířce, povrch komunikací by neměl příliš převyšovat okolní terén. Projektové řešení (způsob nakládání s výkopovou zeminou a konečný stav terénních úprav okolí VTE a komunikací) bude předložen orgánu ochrany přírody, který rozhodne o potřebě souhlasu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb.

•

Po provedení výstavby VTE je třeba okolní terén upravit do původní konfigurace. Vytváření novotvarů z výkopové zeminy v řešeném území je nepřípustné. Je třeba zpracovat bilanci výkopových zemin a řešit podrobně nakládání s výkopovou zeminou.

•

Bude specifikován prostor v okolí základu, který bude využíván při stavbě (nad rámec manipulační plochy). Další zásahy v okolní orné půdě jsou nepřípustné.

EKOBAU

47



•

V rámci řízení o vynětí ze ZPF je třeba vyřešit konkrétní náhradní využití skrývek ornice. Žádost o vynětí je třeba doložit standardním pedologickým průzkumem pro dané účely, zaměřit se na mocnost skrývek.

•

Vyjasnit funkci manipulačních ploch po dokončení výstavby a případné ponechání zdůvodnit v rámci řízení k vynětí půdy ze ZPF.

•

V areálu nebudou skladovány vodám závadné látky (např. PHM) s výjimkou množství pro jednodenní spotřebu pro výstavbu.

•

Případné čerpání pohonných hmot bude na staveništi prováděno pouze v adekvátně zabezpečených prostorech (nad úkapovými vanami). Staveniště bude vybaveno sorbenty k zachycení ropných látek. V případě parkování mechanismů na staveništi budou tyto podloženy záchytnými vanami pro zachycení případných úkapů ropných látek.

•

Pro fázi stavebního řízení je třeba doložit hydrogeologické posouzení lokality. Je třeba se zaměřit na stanovení úrovně hladiny podzemní vody a v závislosti na tom vyhodnotit riziko ovlivnění vod. Dále je třeba řešit vliv podzemních vod na základy VTE.

•

Při přepravě prašných materiálů mimo řešené území je třeba náklad zaplachtovat.

•

Ve fázi výstavby je třeba minimalizovat sekundární prašnost z pojezdů vozidel skrápěním komunikací. Četnost skrápění je třeba specifikovat v prováděcí dokumentaci stavby a provádět záznamy této činnosti ve stavebním deníku.

•

Jednou za 2 roky bude provedena pochůzka zaměřená na výskyt invazních druhů rostlin. Bude proveden zápis z pochůzky, který bude předáván orgánu ochrany přírody. V případě výskytu invazních druhů bude specifikován druh, početnost a lokalizace výskytu a bude s orgánem ochrany přírody konzultován způsob likvidace a tento následně proveden.

•

Je třeba doplnit v dalších fázích přípravy záměru konkrétní vyhodnocení vazby motáka pochopa, luňáka červeného a orla mořského na lokalitu záměru (na základě aktuálních šetření), včetně vyhodnocení rizika možných kolizí na populaci v území. Výsledek bude podkladem pro rozhodnutí o nutnosti správního řízení podle § 56 zákona č. 114/1192 Sb.

•

Zemní práce je třeba realizovat mimo hnízdní období (mimo 1.4.–31.7.). V případě potřeby provedení zásahu v tomto období je třeba zajistit dozor příslušného specialisty, který stanoví podmínky provedení zásahu podle aktuálního zjištění výskytu a hnízdění druhů na lokalitě.

•

Je třeba provádět monitoring vlivu na ptáky a netopýry (sledovat a zaznamenat případné kolize). Četnost a způsob sledování je třeba stanovit.

•

Pro osvětlení VTE by mělo být použito přerušované světlo, které je pro ptáky méně lákavé. Vhodné je stínění světel ze strany a omezení viditelnosti pouze seshora. Je třeba preferovat přerušované bílé nebo červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a s minimálním počtem záblesků za minutu. Nepoužívat stálé a rychle pulzující červené světlo. Je třeba vyhodnotit akustickou situaci při výstavbě ve vztahu k objektům č.p. 50 a 102 (ve fázi prováděcí projektové dokumentace).

•

V navazujících správních rozhodnutích k povolení stavby je nutné podmínit provoz omezením výkonu všech VTE na 1048 kW v nočním období. Tuto podmínku je možné upravit nebo zrušit,

EKOBAU

48



popř. dočasně udělit výjimku umožňující vyšší výkon i v noci v případě, že se ve zkušebním provozu prokáže, že nejsou hygienické limity překračovány. •

Omezení provozu podmiňující dodržení limitů pro hluk v nočním období se vztahuje i na 1 VTE ENERCON E-70, která je ve fázi vydaného stavebního povolení. Je třeba předkládaný záměr 6 VTE E-82 podmínit rovněž omezením provozu samostatné VTE E-70. Podmínky provozu je třeba řešit společným kolaudačním souhlasem, popř. jiným adekvátním způsobem.

•

Je třeba vyhodnotit možnosti kontroly dodržování omezeného výkonu v nočním období (provozní záznamy) a tyto způsoby kontroly zapracovat do kolaudačního souhlasu a do provozního řádu.

•

Pro kolaudaci stavby je třeba doložit měření hluku v nejbližších chráněných prostorech staveb v nočním období, v rozsahu podle pokynů příslušné hygienické stanice. Měření je třeba provádět za předem definovaných klimatických podmínek a pro konkrétní intenzitu výroby energie. Výsledky je třeba zohlednit při nastavení režimu provozu v kolaudačním rozhodnutí a provozním řádu.

•

Na základě výsledků měření hluku ve zkušebním provozu je třeba rozhodnout o případné potřebě a četnosti monitorovacího měření. Při monitoringu je třeba provádět měření v souvislosti s konkrétní intenzitou výroby a za srovnatelných klimatických podmínek, které je třeba uvést v protokolu z měření.

•

Prostor v okolí VTE bude označen výstražnými tabulemi informujícími o možnosti odpadávání námrazy. Rizikový prostor je třeba se zdůvodněním vymezit v dokumentaci ke stavebnímu povolení a navrhnout i rozsah výstražného značení.

•

Po ukončení provozu stavby je třeba uvést lokalitu do původního stavu, tj. celé zařízení včetně základu je třeba demontovat a obnovit travní porost.

Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu:

Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

EKOBAU

49



Datum zpracování posudku: 18. 6. 2009 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:

EKOBAU Mgr. Pavel Bauer, Praha 10 - Dubeč, Netlucká 633, 107 00 Bc. Petr Bauer, Merhautova 603, Beroun III Tel.: 739 250 317 email: [email protected]

Autorizace ke zpracování posudku: Mgr. Pavel Bauer - rozhodnutí o autorizaci ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. čj . 8903/1612/OIP/03

Spolupráce: Mgr. Radim Kočvara Ing. Simona Musilová

Přílohy

Situace 1 : Farma větrných elektráren Andělka

Vyjádření k dokumentaci: 1. 2A. 2B. 2C. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

EKOBAU

Obec Višňová MŽP_odbor ochrany vod MŽP_odbor zvláště chráněných částí přírody MŽP_odbor péče o krajinu Liberecký kraj Krajský úřad Libereckého kraje Městský úřad Frýdlant ČIŽP – Oblastní inspektorát Ostrava Krajská hygienická stanice LK Okres Görlitz

50

Posudek. Farma větrných elektráren Andělka

Recommend Documents