UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
Barbora Kuchtíčková V. ročník – prezenční studium Obor: Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy
Poruchy spánku u seniorů Diplomová práce
Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.
Olomouc 2012
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně
a
použila
jsem jen uvedenou literaturu.
V Olomouci dne 3. dubna 2012
Barbora Kuchtíčková
Děkuji MUDr. Miladě Bezděkové, Ph.D. za cenné rady, podněty a připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracování mé diplomové práce. Chtěla bych poděkovat mé rodině za podporu a pomoc, kterou mi poskytovali po celou dobu mého studia. Nesmím zapomenout poděkovat i všem seniorům, kteří byli ochotni zúčastnit se šetření.
„Sláva buď tomu, kdo vynalezl spánek, plášť zakrývající veškeré lidské myšlení, potravu sytící hlad, nápoj zahánějící žízeň, oheň mírnící chlad, chlad mírnící horkost, a konečně nevykupující společné platidlo, váhu a závaží stavějící na stejnou úroveň ovčáka s králem, prosťáčka s mudrcem.“
Miguel de Cervantes ( 1547-1616)
Obsah ÚVOD ........................................................................................................... 7 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE........................................................................... 9 1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................... 10 1.1 Senioři ................................................................................................................... 10 1.1.1 Stárnutí ........................................................................................................ 10 1.1.2 Stáří ............................................................................................................. 11 1.1.3 Periodizace seniorského věku ..................................................................... 11 1.1.4 Gerontologie ................................................................................................ 12 1.1.5 Geriatrie ....................................................................................................... 13 1.2 Spánek ................................................................................................................... 14 1.2.1 Fyziologie spánku .......................................................................................... 14 1.2.2 Definice spánku .............................................................................................. 14 1.2.3 Spánková stadia .............................................................................................. 15 1.2.4 NREM spánek ................................................................................................ 15 1.2.5 REM spánek ................................................................................................... 16 1.2.6 Spánkové cykly .............................................................................................. 17 1.2.7 Cirkadiánní rytmus ......................................................................................... 17 1.2.8 Význam spánku .............................................................................................. 18 1.2.9 Potřeba spánku ............................................................................................... 18 1.2.10 Úloha snů ..................................................................................................... 20 1.2.11 Faktory ovlivňující spánek ........................................................................... 20 1.3 Poruchy spánku ..................................................................................................... 24 1.3.1 Klasifikace poruch spánku ............................................................................. 24 1.4 Nespavost .............................................................................................................. 25 1.4.1 Formy nespavosti ........................................................................................... 25 1.4.2 Klasifikace nespavosti.................................................................................... 27 1.4.3 Příčiny nespavosti .......................................................................................... 28 1.4.4 Diagnostika nespavosti................................................................................... 29 1.4.5 Metody používané v somnologii .................................................................... 30 1.4.6 Léčba nespavosti ............................................................................................ 32
1.4.7 Spánková hygiena .......................................................................................... 32 1.4.8 Alternativní léčba nespavosti ......................................................................... 34 1.4.9 Farmakoterapie ............................................................................................... 38 1.4.10 Chirurgický zákrok....................................................................................... 40 1.5 Zvýšená spavost .................................................................................................... 41 1.5.1 Etiologie hypersomnie ................................................................................... 41 1.5.2 Příznaky hypersomnie .................................................................................... 41 1.5.3 Léčba hypersomnie ........................................................................................ 42 1.5.4 Narkolepsie .................................................................................................... 42 1.6 Poruchy rytmu spánku a bdění .............................................................................. 43 1.7 Parasomnie ............................................................................................................ 45 1.8 Spánek a senioři .................................................................................................... 49 1.8.1 Příčiny poruch ve vyšším věku ...................................................................... 49 1.8.2 Spánek a nemoci seniorů ................................................................................ 49
2 PRAKTICKÁ ČÁST.............................................................................. 51 2.1 Metodika práce ...................................................................................................... 51 2.1.1 Užitá metoda šetření....................................................................................... 51 2.1.2 Soubor respondentů........................................................................................ 52 2.1.3 Organizace šetření .......................................................................................... 52 2.1.4 Zpracování dat ................................................................................................ 53 2.2 Interpretace dat ...................................................................................................... 54 2.2.1 Interpretace dat od respondentů v přechodném věku ..................................... 54 2.2.2 Interpretace dat od respondentů v seniorském věku ...................................... 74
DISKUSE ................................................................................................... 96 ZÁVĚR ..................................................................................................... 101 SOUHRN .................................................................................................. 104 SUMMARY ............................................................................................. 104 REFERENČNÍ SEZNAM ...................................................................... 105 SEZNAM ZKRATEK............................................................................. 110 SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ ................................................................. 111 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................... 114 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................. 119
ÚVOD V antické mytologii existoval bůh spánku Hypnos, který měl jedinečnou schopnost uspávat všechny živé tvory. K usínajícím se neslyšně přibližoval pomocí jemných křídel a jejich dotykem způsoboval spánek. Bohužel dnes nežijeme v této době, a tak potíže se spánkem znamenají pro značnou část lidí samozřejmou součást jejich života (www.psychicke-zdravi.cz). Spánek je základní fyziologická potřeba. A i když je jeho potřeba pro každého z nás individuální, jeho nedostatek má pro náš každodenní život nedozírné dopady, a to nejen zdravotní, ale i socioekonomické. Nejnovější statistiky ukazují, že výskyt nemocných s poruchami spánku má stoupající tendenci. Tyto statistiky ukazují, že každý druhý člověk má zkušenosti s nedostatečným či nekvalitním spánkem. V letech 2001-2005 byli v psychiatrických ambulancích v České republice nejvíce z duševních onemocnění ošetřeni nemocní s diagnózou neurotické poruchy, kam se řadí i poruchy spánku. Tito nemocní zaujímají 37% z celkového počtu psychiatricky nemocných pacientů. Tyto statistiky jsou pouze špička ledovce, protože mnoho jedinců trpících jakoukoliv poruchou spánku se neléčí a nejsou zahrnuty v těchto statistikách (www.uzis.cz). MUDr. Martin Pretl, CSc. uvádí, že spánková medicína se dostává do popředí zájmu a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Statistiky udávají, že chronickými poruchami spánku trpí 15-30% populace (www.samoleceni.cz). Na podporu léčby poruch spánku vznikl celosvětový projekt o spánku a zdraví Worldwide Project on Sleep and Health. Součástí tohoto projektu je i stanovení „Mezinárodního dne zdravého spánku“, který se slaví 21. března. Cílem tohoto dne je šíření informací o poruchách spánku, edukace o prevenci a vhodné terapii (www.psychicke-zdravi.cz). Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu předkládá přehled center zabývajících se diagnostikou i terapií poruch spánku (viz Příloha 2). Tyto centra uvádí, že nejčastěji k nim přichází pacienti trpící syndromem spánkové apnoe, chrápáním a nespavostí (www.sleep-society.cz).
7
Primárním důvodem k volbě tohoto tématu byly moje zkušenosti s prací se seniory a pozorování jejich kvality spánku. Pět let brigádně pracuji v léčebně dlouhodobě nemocných jako noční příslužba. Z tohoto důvodu se mi naskytl velký prostor pro zkoumání jejich spánku. Jejich spánek je ovlivňován širokou škálou faktorů, počínaje jejich primárním onemocněním až po rušení spolupacienty. Sekundárním důvodem napsání této práce byla otázka, zda i nehospitalizovaní senioři mají tyto potíže. Zabývala jsem se výskytem nespavosti, typem nespavosti. Dále mě zajímala problematika užívání hypnotik a využívání alternativních způsobů léčby. Chtěla jsem zjistit, jestli aktuální problémy seniorů se spánkem jsou mimo jiné zapříčiněny i typem směnnosti jejich bývalé práce. V dotazníkovém šetření jsem se zaměřila z široké škály poruch spánku na nespavost a zvláštní spánkové jevy.
8
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavní cíl Zmapovat poruchy spánku u seniorů.
Dílčí cíle Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu během dne a poruchami spánku. Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu v noci a poruchami spánku. Zjistit vztah mezi prací v třísměnném provozu a poruchami spánku. Zjistit, kolik hodin nejčastěji spí senioři. Zjistit, který spánkový jev se objevuje nejčastěji u seniorů. Zjistit, kolik respondentů užívá léky na spaní. Zjistit kolik respondentů využívá spíše alternativní terapie nespavosti.
9
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Senioři 1.1.1 Stárnutí Stárnutí je chápáno jako celistvý proces mnoha faktorů působících jak endogenně, tak i exogenně. Začíná narozením dítěte, pokračuje pohlavním dozráváním v pubertě a v dospívání a pokračuje nemilosrdně až k smrti (Šimíčková - Čížková a kol., 2003). „Stárnutí je proces, spojený s pozvolným úpadkem všech tělesných funkcí.“ (Vágnerová, 2000, s. 402) Mezi počínající tělesné změny můžeme řadit zhoršování základních smyslových funkcí, zejména zraku a sluchu. Stárnoucí jedinec vidí pořád dobře do dálky, ale díky zhoršené akomodační schopnosti oka, má problémy s viděním nablízko. Tyto obtíže lze řešit brýlemi. Mění se i kvalita sluchového vnímání. Člověk přestává dobře slyšet především vysoké tóny. Z toho důvodu je více zatížena pozornost a naslouchání se stává namáhavějším (Vágnerová, 2000). Dalším charakteristickým jevem stárnoucích lidí je pokles tělesné hmotnosti a výšky. Změny v hmotnosti souvisí se změnami tělesných proporcí, například šířky ramen, pánve, snížení hmotnosti celé kostry, zmenšení váhy vnitřních orgánů a výrazný váhový pokles svalstva. Snížení tělesné výšky je způsoben degenerativními změnami chrupavky, atrofií kostí a sesedáním meziobratlových plotének (Šimíčková - Čížková a kol., 2003). S tím souvisí i pokles tělesné síly a pohybové koordinace, zpomaluje se rychlost a pohotovost reakcí. Většina stárnoucích jedinců to akceptuje jako součást svého stárnutí (Vágnerová, 2000). Úbytek funkcí se projevuje i u vnitřních orgánů různými zdravotními potížemi. U jedné třetiny starších osob je příčinou smrti ischemická choroba srdeční. V souvislosti s funkčními změnami jsou postiženy stárnutím i plíce, nejčastěji ve spojení s kardiovaskulárním onemocněním. Nepřímý vztah ke stárnutí má i cévní systém. Kornatění tepen se patologicky projevuje u vyšších věkových kategorií a postihuje všechny tepny v těle i srdce. Dále dochází k morfologickým i k funkčním změnám 10
systému nervového. To má za následek zpomalené reakce gerontů, obtížnost rozpomínání a učení, zhoršení slovního vyjadřování. Specifické formy degenerace se projevují i u žláz s vnitřní sekrecí. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že stárnutí je způsobeno poruchami orgánů s vnitřní sekrecí. První nápadnou známkou stárnutí jsou změny na kůži. Mizí podkožní tuk a výrazně přibývají vrásky, nejčastěji kolem očí, rýhy kolem úst, váčky pod očima apod. Obecným projevem stárnutí je šedivění a vypadávání vlasů. Dochází ke ztrátám zubů, změnám pokožky a zpomalení růstu nehtů (Šimíčková - Čížková a kol., 2003).
1.1.2 Stáří „Stáří je označení pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života.“ (Kalvach a kol., 2004, s. 47) Většinou se pro snazší vymezení a členění stáří rozlišuje stáří kalendářní, sociální a biologické (Kalvach a kol., 2004). Kalendářní, chronologický či matriční věk je určen datem narození. Je praktickým údajem, který může, ale nemusí, vypovídat o skutečném mládí nebo stáří, ale ke kterému se váže celá řada praktických činností a sociálních opatření (Haškovcová, 2010). Sociální stáří vymezuje změnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění. Tento termín ukazuje na společné zájmy i na rizika seniorů, k nimž patří např. maladaptace na penzionování, ztráta životního programu a společenské prestiže, osamělost, pokles životní úrovně, riziko ztráty soběstačnosti, věková segregace a ageismus. Za počátek sociálního stáří je obvykle považován vznik nároku na starobní důchod či skutečné penzionování. Biologické stáří je termín pro určitou míru involučních změn stárnoucího jedince. Jeho vědecké vymezení není úspěšné a není shoda ani o tom, co by mělo vyjadřovat. Mnohá pracoviště, která se biologickým věkem zabývají, většinou hodnotí funkční stav, výkonnost, jako souhrn involuce, kondice i patologie (Kalvach a kol., 2004).
1.1.3 Periodizace seniorského věku Podobně jako u ostatních vývojových stadií lidského jedince nacházíme i u poslední etapy lidského života různé názory na periodizaci. Nejstarší periodizací 11
tohoto období je Komenského dělení lidského věku, ve kterém poslední dvě kategorie označuje pojmy starý muž a kmet (Šimíčková - Čížková a kol., 2003). Nejznámější členění tohoto období je v Příhodově Ontogenezi lidské psychiky. Příhoda (in Šimíčková – Čížková a kol., 2003) poslední fázi lidského života nazývá senium a dělí ji do třech kategorií: 60-75 let
senescence
75-90 let
kmetství
od 90 let
patriarchium
Své dělení vysvětluje tím, že stupeň celkového chátrání organismu má několik etap, které se liší rychlostí i intenzitou involučních pochodů. V prvním období je organismus ještě odolný a zdatný a stárnutí se projevuje v míře určené kvalitou zárodečné buňky, působením vnějších vlivů a životosprávy. Ve druhé etapě je již výrazně snížena odolnost organismu a involuční procesy postupují rychleji. Základním psychologickým rysem tohoto období je podle Příhody odklon od materiálních hodnot k hodnotám duchovním, od pozorování svých vnějších projevů k pozorování svých vnitřních projevů a od altruismu k egocentrismu. Věk nad 90 let je charakterizován výraznou osamělostí, neboť úmrtí vrstevníků i mladších členů společenského styku zpřetrhalo svazky rodinné i přátelské a u patriarchy se objevuje rezignace a očekávání blížícího se konce (Šimíčková - Čížková a kol., 2003). Nejznámější periodizaci seniorského věku určila Světová zdravotnická organizace (WHO): 45-59 let
interévium
60-74 let
senescence
75-89 let
sénium
90 a více
patriarchium
1.1.4 Gerontologie „Gerón znamená řecky starý člověk, logos je nauka. Gerontologie je tedy nauka o stárnutí a stáří.“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 13)
12
Gerontologie zahrnuje všechno, co se týká člověka v seniorském věku ve zdraví i v nemoci. Každý lékař, který se dostane do styku se starým člověkem, musí dodržovat obecné zvláštnosti stáří (Pacovský, Heřmanová, 1981). Samotný pojem gerontologie vznikl ve 30. letech 20. století. Gerontologie se člení na tři hlavní části:
gerontologie experimentální - zkoumá mechanismy biologického procesu stárnutí organismu,
gerontologie sociální - vymezuje sociální dopady stárnutí na stáří člověka. Zároveň sleduje i společenské a sociální faktory, které procesy stárnutí determinují.
Gerontologie klinická neboli geriatrie - lékařský obor, který se zabývá zvláštnostmi chorob ve stáří a specifickými aspekty terapie seniorů (Haškovcová, 2010).
1.1.5 Geriatrie Geriatrie (gerōn - starý člověk, iatreiā - léčení) je oblast medicíny. V širším slova smyslu, jako geriatrická medicína, shrnuje a zobecňuje napříč všemi obory seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu, specifických potřeb geriatrických pacientů, zvláštností ve výskytu, klinickém obraze, průběhu, vyšetřování, léčení, prevenci i sociálních souvislostech nemocí ve stáří. V užším slova smyslu jde o specializační obor vycházející z vnitřního lékařství, který je v České republice uznáván od roku 1983. Za autora pojmu geriatrie je považován I. L. Nascher. K zakladatelským osobnostem patří i M. Warrenová, se kterou jsou spojeny počátky geriatrických nemocničních oddělení, geriatrického posuzování i domácí ošetřovatelské péče (Kalvach a kol., 2004).
13
1.2 Spánek V této kapitole se budeme zabývat fyziologií spánku, jednotlivými stádii spánku. Jaký má význam spánku vliv na náš denní život. Jak se mění potřeba spánku v seniorském věku.
1.2.1 Fyziologie spánku Hypotalamus je součástí mezimozku a je nadřazeným centrem vnitřních funkcí organismu, kam se řadí i spánek. Speciální hypotalamické jádro - nucleus suprachiasmaticus slouží jako dominantní časovač pro cirkadiánní rytmy (Merkunová, Orel, 2008). Šišinka (epifýza, glandula pinealis) produkuje hormon zvaný melatonin. Melatonin, chemický přenašeč, má vliv na specifické shluky neuronů v mozku, které způsobují spánek. Sekrece tohoto hormonu je stimulována tmou (Bruno, 2003).
1.2.2 Definice spánku „Spánek je základní fyziologický jev. Charakterizuje nervovou činnost a chování všech vyšších živočichů a zaujímá značnou část jejich života.“ (Radil, 1978, s. 22) Střídání fází klidu a spánku je jednou z primárních znaků všeho živého na Zemi. Spánek lze definovat jako „stav snížené mentální i pohybové aktivity, který slouží k obnově psychických i fyzických sil a svojí kvalitou citlivě reaguje na fyziologické i patologické změny v organismu.“ (Praško a kol., 2004, s. 11) „Spánek je přirozenou součástí každého čtyřiadvacetihodinového intervalu, kdy se tělo samo opravuje, obnovuje své soustavy, třídí paměť, zbavuje se buněčného odpadu a ukládá energii na další den.“ (Inlander, Moranová, 1996, s. 12) Další definici spánku uvádí Lavery (1998). Definuje spánek jako „stav přirozeného relativného bezvědomí a mobility, kterým člověk nebo zvířata procházejí minimálně jedenkrát denně.“ (Lavery, 1998, s. 8) Jednodušší definici uvádí Kalvach a kol. (2004), která zní: „Spánek je fyziologický stav, který představuje opak bdělosti“.
14
Každý člověk tráví asi jednu třetinu života ve spánku, což průměrně činí asi 205 000 hodin za život, který trvá sedmdesát let (Inlander, Moranová, 1996). Je obtížné definovat, co je dobrý spánek, i když si ho uvědomujeme. Chopra (1994) říká, že dobrý kvalitní spánek je takový, který přijde sám od sebe. Málokdy se z něj probudíme uprostřed noci, avšak stane-li se to, ihned zase usneme. Definitivně se probudíme ráno. Jsme odpočinutí, silní a připravení na celý následující den.
1.2.3 Spánková stadia Rozpoznat spánkové cykly umožnil rozvoj elektroencefalografických přístrojů (EEG)
k záznamu
elektrické
aktivity
mozku.
Používají
se
dvě
elektrody,
které jsou umístěné na kůži hlavy. Ve spánkových laboratořích se k monitoraci spánku dále využívá i přístroj elektrookulograf, který snímá pohyby oční bulby, připevněním elektrod nad obě obočí nebo na obě lícní kosti. Dalším pomocným přístrojem je elektromyograf, který zaznamenává tonus svalů z oblasti pod bradou, kde snímají aktivitu krčního svalstva. Díky tomu víme, že spánek není po celou noc jednotný. Existuje několik způsobů klasifikací spánkových stádií. Nejznámější je základní rozdělení na spánek s rychlým pohybem očí (rapid eye movement - REM) a bez rychlého pohybu očí (non - REM, NREM) (Lavery, 1998) (viz Příloha 3).
1.2.4 NREM spánek NREM spánek se v průměru vyskytuje ze 70 procent z celkové doby spánku. Je to období relaxace svalů, odpočinku tělesných soustav a mozkové vlny beta jsou vystřídány vlnami delta. Vlny beta označují bdělost a vlny delta pak inaktivitu (Lavery, 1998). Tento typ spánku se člení do čtyř stádií. V prvním stádiu se vyskytují pomalé pohyby očních bulbů, snižuje se svalové napětí, klesají víčka. Kontakt s okolím je ještě zachován, na hlasitý dotaz jsme schopni zareagovat a probudit se. Tato první fáze NREM spánku je shodná s usínáním. Ve druhé fázi jsme obestřeni spánkem a nemáme již spojení s okolím. Zde se pohyby očních bulbů již nevyskytují. Tyto první dvě fáze jsou označovány jako lehký spánek. Ve třetím a čtvrtém stádiu dochází ke zpomalování
15
mozkových vln, pohyby očních bulbů nejsou přítomny. Tyto poslední dvě fáze se označují jako hluboký (pomalovlnný) spánek (Prusiński, 1993).
1.2.5 REM spánek Poprvé tento typ spánku definovali američtí spánkoví experti Nathaniel Kleitman a William Dement. Označili ho jako spánek „paradoxní“, protože vysoká úroveň mozkové aktivity a rychlé oční pohyby, které pozorovali, se jim zdály v překvapivém kontrastu ke stupni svalové relaxace, dosahující až úrovně podobné obrně (Lavery, 1998). V této fázi se upevňuje paměťová stopa, spánek podporuje paměť, také se zde objevují sny (Borzová a kol., 2009). Tabulka 1 Typy mozkových vln (Lavery, 1998, s. 30)
16
1.2.6 Spánkové cykly V průběhu spánku se objevují 1 - 4 stadia a jedno období REM. Toto pořadí označuje spánkový cyklus. Spánkový cyklus většinou trvá 90 - 120 minut. Během jedné noci tedy můžeme většinou napočítat 4 - 5 úplných spánkových cyklů (Praško a kol., 2004). První fáze REM spánku se objeví asi 70 až 100 minut po usnutí a trvá obvykle krátce, tj. 5 až 10 minut. V dalších cyklech se stadia 3 a 4 NREM spánku zkracují a prodlužuje se REM spánek. Celková doba REM spánku činí u mladého dospělého člověka asi 20 až 25% celonočního spánku a stadia 3 a 4 spánku NREM asi 20%. Na stadium jedna NREM spánku připadá 5 až 10%, stadium dva zaujímá největší část spánku, tedy asi 50%. Doba jednotlivých stadii má sestupnou tendenci. U seniorů se nemusí stadia 3 a 4 NREM spánku vůbec vyskytovat (Prusiński, 1993).
1.2.7 Cirkadiánní rytmus Pojem cirkadiánní rytmus pochází z latinského circa diem, což znamená „asi den“. Jedná se přibližně o 24 hodinový cyklus. Cirkadiánní rytmus usměrňuje všechny tělesné rytmy, počínaje zažíváním a vylučovacími procesy, přes růst a obnovu buněk, až po vzestup a pokles tělesné teploty (Lavery, 1998).
17
Obrázek 1 Cirkadiánní rytmus (Kittnar, 2011, s. 591)
1.2.8 Význam spánku Spánek je pro lidský organismus významný, především proto, že:
„umožňuje fyzickou i psychickou obnovu,
zvyšuje odolnost proti nemocem,
pomáhá ukládání naučeného do paměti,
napomáhá emoční konsolidaci zážitků,
zdravý růst organismu,
regeneraci tkání a hojení,
reguluje imunitní funkce,
dobré zdraví, přiměřenou náladu a výkonnost.“ (Praško a kol., 2004, s. 20)
1.2.9 Potřeba spánku Studie zabývající se spánkem ukázaly, že potřebujeme minimálně dvě hodiny spánku denně, ale ne více jak patnáct (Lavery, 1998). Ovšem nelze jednoznačně určit potřebnou dobu spánku. Je to zcela individuální potřeba. Udává se, že dospělý jedinec spí denně zhruba 6 - 8 hodin. Jsou lidé, kterým 18
postačí jen 5 hodin a naopak i lidé, kteří potřebují spát 9 až 10 hodin. Podle této potřeby se lidé dělí na tzv. krátké a dlouhé spáče (Praško a kol., 2004). Důležitou a určující roli v potřebě spánku hraje i věk. Děti mají jiné požadavky než dospělí a i dospělí lidé v různých letech různé. Když se zaměříme na seniorský věk, tak u většiny lidí nad 70 let se vyskytuje potřeba spánku šest a méně hodin denně. Jejich spánek je kratší, lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzí. Střídání jednotlivých fází spánku je v seniorském věku rychlejší a jednotlivé cykly jsou vrtkavější a nepravidelnější (Dessaintová, 1999). V roce 1993 vydala Národní komise pro spánek a bdění přehled, ve kterém uvádí pohled na potřeby spánku v závislosti na tom, kolik se ho každé věkové skupině dostává. Tabulka 2 Přehled potřeby spánku v jednotlivých věkových obdobích (Inlander, Moranová, 1996, s. 15)
potřeba spánku
skutečný
průměrný
počet hodin spánku
Kojenci a batolata
18 hodin/denně
18 hodin/denně
Děti do 13 let
10-12 hodin/denně
10-12 hodin/denně
Mladí lidé 13-19 let
10 hodin/denně
6 hodin/denně
Dospělí
7-9 hodin/denně
než 7 hodin/denně
Starší lidé
8 hodin/denně
5-7 hodin/denně
Dalším faktorem určujícím potřebnou délku spaní jsou hormonální změny u žen. Především hormonální změny spojené s premenstruačním syndromem, s prvním trimestrem gravidity a změny spojené s menopauzou. Odborníci předpokládají, že změny v menopauze můžou pomoci ženám při zajištění dostatečného množství hlubokého spánku. Ženy spí hlubokým spánkem v nezkráceném rozsahu o deset let déle než muži. Skutečnost, že ženy žijí déle než muži, je zčásti připisována příznivému efektu tohoto hlubokého spánku (Lavery, 1998).
19
Odborníci uvádí, že ve své podstatě nezávisí přímo na délce spánku, ale na jeho hloubce a kvalitě. Na délce stadia tři a čtyři NREM spánku a na počtu proběhlých celých spánkových cyklů (Praško a kol., 2004).
1.2.10 Úloha snů Cílem této práce není rozbor snů, a proto se o nich zmíníme jen okrajově, abychom věděli o jejich existenci a poznali jejich význam. Sen je charakterizován jako zvláštní psychická aktivita, která se projevuje při spánku formou zrakových a jiných vjemů a emocemi, které se mohou skládat v určité scény a prožitky. Typická je zde absence logiky a promíšení různých témat (Prusiński, 1993). Podle lékařů má sny každý zdravý člověk. Pouze některé nemoci v mozku se vyznačují právě chyběním snů. Problém je jen v tom, že ne každý si své sny pamatuje (Jarolímková, 2000). Úkolem snů je zřejmě rozlišení a uspořádání zážitků, které se uskutečnily v průběhu dne. Tato „kontrola“ prožitků nám umožňuje lepší soustředění a udržuje nás v mentální harmonii (Lavery, 1998). Výklad snů je z velké části subjektivní a neexistuje jejich jednotný výklad. Je možné pomocí určitých symbolů si jednotlivé sny vysvětlit. Ve snech může být vyjádřena úzkost, štěstí, potlačené pocity, úspěch nebo selhání, taky smrt a zármutek. V období dospívání jsou časté sny o sexu (Lavery, 1998).
1.2.11 Faktory ovlivňující spánek V této podkapitole se zaměříme na rizikové faktory, které mohou ovlivňovat náš spánek.
Počasí Podle Prusińskiho (1993) neznáme přímo vliv počasí na kvalitu spánku, ale dokážeme určit vhodnou teplotu vzduchu v ložnici. Tato teplota by neměla být vyšší než 24 stupňů Celsia, protože zamezuje výskytu REM spánku, hlubokých stádií NREM 20
spánku a způsobuje předčasné buzení. Správná teplota vzduchu pro kvalitní spánek by měla být v rozmezí 12-24 stupňů Celsia.
Strava Náš spánek negativně ovlivňují těžká jídla krátce před usnutím. Měli bychom vynechat umělá sladidla, konzervační látky, barviva i bílý cukr. Z nápojů bychom neměli konzumovat tekutiny obsahující kofein, například kávu, čaj černý, zelený i bílý, coca-colu, čokoládu aj. (Borzová a kol., 2009). Jarolímková (2000) uvádí výčet potravin, který zvyšuje bdělost. Řadí mezi ně: maso, drůbež, tučné sýry, ořechy, semena, exotické ovoce a sójové výrobky. Někdy je tento výčet doplněn i o další potraviny, jako jsou brambory, slanina, kyselé zelí, cukr, uzeniny, špenát, rajčata. Krátce před spaním bychom měli vynechat i větší množství alkoholu, ten totiž na nás působí stimulačně (Lavery, 1998).
Pohyb Významný odborník spánku profesor Parkes tvrdí, že není dostatek důkazů, že by pohyb měl příznivý vliv na spánek (Prusiński, 1993). Lavery (1998) doporučuje, aby rozestup mezi cvičením a dobou ulehnutí byl minimálně dvouhodinový. Zato některé typy cvičení podle něj můžeme zahrnout do svého předspánkového rituálu, například jógu. Anders (2000) upozorňuje, že nejlepší čas pro provádění tělesných cvičení je časné odpoledne, nejlépe 5-6 hodin před usnutím.
Místní vlivy Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí doporučení, jak by měla vypadat ložnice: okna by měla směřovat na východ, během dne nechat pokoj déle větrat, nedoporučuje skladovat v ložnici staré oblečení, špinavé prádlo, boty, domácí zvířata by měla mít zakázaný vstup, správná poloha postele by měla být taková, kdy hlava směřuje k severu a nohy k jihu, 21
prádlo, ve kterém spíme, by se mělo používat jen na spaní a mělo by být z bavlny, lnu nebo hedvábí. Lavery (1998) ve své knize uvádí, že lůžko, v níž člověk spí, by mělo být minimálně o 15 cm delší než je vlastní míra jedince. Šíře lůžka, je-li dvojitá, by měla dosahovat minimálně 135 cm, je-li jednoduchá, 90 cm. Poskytuje tak prostor pro pohyb a rozpínání páteře, která se během dne kontrahuje a během noci se prodlužuje až o 2 cm.
Spánkové zlozvyky Spánkový zlozvyk je problém rodičů, kteří ho u svých dětí vytváří. Mnozí dospělí si neuvědomují, že dětem způsobují zlozvyky, když si berou své děti do postele. Před spaním je dlouze hladí, kolébají, nebo když je maminky uspávají u prsu. Když děti trošku odrostou, vyžadují stále pozornost svých rodičů, ale ti už jsou z „naučeného“ způsobu ukládání svých dětí unaveni. Vzniká uzavřený kruh: spánek, který je narušený zlozvykem → netrpělivost rodiče → podrážděnost dítěte, neklid, zvýšení úzkosti → zhoršení spánku. Aby k tomu nedošlo, je třeba, aby rodiče byli cílevědomí, trpěliví a důslední (Borzová a kol., 2009). Inlander a Moranová (1996) uvádí, že si máme vytvořit správné spánkové návyky. Například v pořadí: sledování zpravodajských pořadů, osprchování, vyčištěni zubů, oblečení do pyžama, čtení knihy a uložení ke spánku.
Hluk Hluk zhoršuje kvalitu spánku. Citlivost na hluk je individuální, zvyšuje se s věkem (Prusiński, 1993). Hluk může zapříčinit opožděné usínání nebo může být důvodem častého buzení v noci. Také na nás může působit časně ráno, například hluk popelářů nebo od sousedů (Palazzolo, 2007).
Směnný provoz Bruno (2003) ve své knize uvádí, že pokud směny střídáme, naše biologické rytmy jsou narušené. K překonání časového pásma je potřeba asi jeden den adaptace. 22
Při práci na směny, kdy časový posun je zhruba osm hodin, je potřeba asi jeden týden na adaptaci. Borzová a kol. (2009) tvrdí, že nejlepší je střídání směn v cyklu ranní – odpolední - noční. Dále uvádí, že vhodnější pro organismus je střídání směn v intervalu dvou dnů než v delších intervalech. Bruno (2003) doporučuje, aby se při práci na směny omezila frekvence jejich střídání. Na rozdíl od Borzové a kol. (2009) uvádí, že je optimální, pokud zůstaneme v jedné směně asi tři měsíce. Tím se zmenší počet střídání. Podle Michaudové a Bainové (2009) bychom si měli začít hledat práci bez nočních směn v případě, že jsme pořád vyčerpaní, nevrlí, a pokud často chybujeme.
Spánek po obědě Denní spánek by neměl trvat déle než jednu hodinu. K dennímu spánku bychom se měli svobodně rozhodnout a ne být k němu dotlačeni únavou. Tento spánek je lehčí a méně intenzivní. Ze spánkových stádií převládají lehké fáze NREM spánku. Fáze REM spánku přichází dříve než v noci, ale její celková doba je kratší (Degen, 1997). Palazzolo (2007) ve své knize předkládá přehlednou tabulku pro a proti odpolední „siestě“. Tabulka 3 Siesta: prospívá nebo škodí? (Palazzolo, 2007, s. 103)
PRO Pokud po vydatném jídle, cítíme únavu, nebojujme s ní a dopřejme si dvacetiminutový odpočinek. Krom jiného se nám bude dobře trávit. Pokud odpočíváme v dobré poloze. Neusínat v křesle- po probuzení hrozí bolesti zad a za krkem. Pokud máme vyzkoušenou, že nám tato siesta neovlivní náš noční spánek. Pokud je tomu naopak, raději ji nahraďme krátkou procházkou.
PROTI Pokud máme k nespavosti.
sklony
Pokud se snažíme uvolnit v rušném prostředí nevhodném pro relaxaci. Pokud tuto siestu protáhneme na déle než dvacet minut, čímž vážně ohrožujeme kvalitu našeho nočního spánku
23
1.3 Poruchy spánku Každý člověk se minimálně jednou za svůj život dobře nevyspal. Probudil se celý „polámaný“, unavený, nevrlý. Ale ne vždy hned hovoříme o poruchách spánku. V následující kapitole si objasníme, kdy a co se za poruchy spánku považuje.
1.3.1 Klasifikace poruch spánku V roce 1977 vznikla v USA Společnost center poruch spánku, která o dva roky později vypracovala klasifikaci poruch spánku.
„Poruchy počátku a udržení spánku, tedy nespavost (Disorders of initiating and maintaining sleep – DIMS).
Zvýšená spavost (Disorders of excessive somnolence – DOES).
Poruchy rytmu spánku a bdění (Disorders of sleep – wake schedule).
Poruchy provázející spánek a buzení – parasomnie (Dysfunctions associated with sleep, sleep stages or partial arousals).“ (Prusiński, 1993, s. 24)
24
1.4 Nespavost „Nespavost je stav nedostatečné kvality a kvantity spánku, který přetrvává po určitý časový úsek, včetně obtížného usínání, přerušovaného spánku nebo časného ranního probouzení.“ (www.uzis.cz, MKN, 2008, s. 222) Zjednodušeně lze tedy říci, že nespavost neboli insomnie je neschopnost spát (Lavery, 1998). Praško a kol. (2004) uvádí, že za poruchu spánku můžeme považovat nespavost, která trvá minimálně jeden měsíc. Mezinárodní klasifikace nemocí (10. revize) in Praško a kol. (2004) určuje diagnostická kritéria pro neorganickou insomnii:
Člověk trpí potížemi při usínání, při udržení spánku nebo nedostatečně kvalitním spánkem.
Narušení spánku se objevuje nejméně třikrát týdně po dobu nejméně jednoho měsíce.
Narušení spánku vede ke zřetelné osobní nepohodě a snižuje výkonnost jedince v průběhu dne.
Není známý příčinný organický faktor, jako je neurologický nebo jiný tělesný stav, porucha způsobená užíváním psychoaktivní látky nebo jiných léčiv.
Nespavost je prožívána subjektivně, nedostatkem spánku. Objektivně zjistíme nepsavost ve spánkových laboratořích. Nespavost, a především její dlouhodobá forma, se řadí mezi závažné poruchy, které ovlivňují nejen fyzickou, ale i psychickou kondici člověka (Prusiński, 1993).
1.4.1 Formy nespavosti Jak už vyplývá z definice nespavosti podle MKN, má nespavost několik forem:
„ztížené usínání,
časté buzení v průběhu v noci, 25
předčasné buzení,
nedostatečná kvalita spánku.“ (Prusiński, 1993, s. 26)
Praško a kol. (2004) ještě uvádí tzv. pseudoinsomnii. Tato porucha se vyznačuje rozdílem mezi osobním a nezaujatým hodnocením spánku. Ve spánkové laboratoři není objektivně prokázaná porucha. Naopak výsledky EEG ukazují, že tito nemocní spí hlubokým a kvalitním spánkem.
Ztížené usínání Člověk, který trpí prodlouženou dobou usnutí, se v lůžku převaluje, mění polohy, na nic nemyslí a stejně neusíná. Abychom mohli mluvit o ztíženém usínání, musí tato doba trvat minimálně třicet minut. Lavery (1998) doporučuje, že po této době, co jedinec nemůže usnout, by měl vstát a dělat jakoukoliv činnost. Ztížené usínání je následkem působení zevních podnětů, které spánku „konkurují“. Patří sem hluk, světlo, ale také bolest, horečka, obtížné dýchání (dušnost), neodbytné myšlenky, silné prožitky apod. Další příčnou této formy nespavosti mohou být nápoje jako je káva a čaj, nebo některé léky. Ztížené usínání je časté také u neuróz (Prusiński, 1993).
Časté buzení v průběhu v noci Při přechodu z jednotlivých fází spánku, se probouzíme. U kvalitního spánku tyto fáze bdění zřídka kdy registrujeme a obvykle zase rychle usínáme. Některým se ale tyto fáze bdění prodlužují a obtížněji znovu usínají (Lavery, 1998). Jsou známy okolnosti, které mohou toto noční probouzení ovlivňovat. Lavery (1998) k nim řadí deprese, úzkost, bolest, dechové obtíže, alkohol, kofein, abúzus léků a častá potřeba chození na toaletu.
Předčasné buzení
Časné vstávání stoupá s věkem. Prusiński (1993) uvádí, že tato forma nespavosti se také objevuje u lidí trpících depresí. O předčasném buzení můžeme mluvit, jestliže se jedinec budí před pátou hodinou ranní a nemůže už usnout.
26
Nedostatečná kvalita spánku Nedostatečná kvalita spánku je charakterizována příliš lehkým spánkem. Znamená nedostatečné trvání hlubokých stadií spánku NREM a REM spánku, při normálním usínání a dostatečné celkové délce spánku (Prusiński, 1993). Tuto poruchu nespavosti mnozí autoři neakceptují, protože ji lze prokázat pouze na EEG a nemá žádný charakteristický klinický obraz.
1.4.2 Klasifikace nespavosti Každý autor zabývající se nespavostí uvádí jinou klasifikaci nespavosti. Prusiński
(1993)
zdůrazňuje
rozdělení
nespavosti
na
fyziologickou,
která je zapříčiněna zevními podněty, a na patologickou, která je způsobena sekundárně, vlivem jiné nemoci. Prusiński
(1993)
dále
uvádí
další
dělení
nespavosti
na
funkční,
která je charakterizována jako nespavost fyziologická, a na organickou, u které dochází k anatomickému či biochemickému poškození mozku. Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí klasifikaci nespavosti podle délky trvání na krátkodobou a chronickou. Krátkodobá nespavost trvá maximálně dva až tři týdny. Tento typ nespavosti nezpůsobuje žádné větší komplikace. Bývá způsoben stresem, nepříjemným zážitkem, akutní nemocí, změnou zevních podmínek apod. Citliví lidé mohou touto nespavostí trpět ve dnech kolem úplňku. Chronická nespavost je formulována jako nespavost objevující se nejméně třikrát za týden po dobu delší než jeden měsíc. Rozlišujeme dva základní typy chronické nespavosti. Prvním typem je nespavost primární. U tohoto typu je nespavost jediným a hlavním příznakem. Etiologie primární chronické nespavosti je široká. Způsobují ji zevní vlivy, dlouhotrvající stres, naučené chování (zvýšené napětí, strach z nemožnosti usnout). Tato nespavost ovlivňuje člověka v jeho denních aktivitách, pracovní výkonnosti, v sociální oblasti apod. Druhým typem je nespavost sekundární. Tato nespavost je doprovodným příznakem určitých nemocí, např. u depresí, mánie, neurotických i organických poruch, zneužívání návykových 27
látek, schizofrenie, poruchy příjmu potravy, revmatismu, atopického ekzému, poruchy zažívání a dalších. Je důležité zdůraznit, že i když pomine vyvolávající příčina způsobující tento typ nespavosti, nespavost může trvat dále, protože se na ni budou podílet jiné příčiny. Například to může být špatnou spánkovou hygienou nebo strachem z nemožnosti spát (Praško a kol., 2004).
1.4.3 Příčiny nespavosti Etiologie nespavosti je velmi různorodá. Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí stručný přehled nejčastějších příčin způsobujících nespavost. Řadí sem:
depresivní poruchu,
úzkostné poruchy,
stimulancia,
odnětí sedativ či léků na spaní,
kofein, alkohol,
vzrušení, aktivita, vysoká motivace, narušení plánu (programu),
mánie,
stres,
tělesné onemocnění (bolest, dechové obtíže, svědivé kožní afekce),
jiná porucha spánku (zvláštní spánkový jev),
stárnutí.
Prusiński (1993) ve své knize doplňuje příčiny nespavosti o:
vnější podněty, které ruší spánek, jako např. hluk, světlo, horko, změna klimatického nebo časového pásma;
psychologické čili psychogenní příčiny jsou považovány za nejčastější příčinu nespavosti, především u chronické insomnie. Můžou ji způsobovat osobní konflikty, nepříjemné zážitky, podrážděnost, neodbytné myšlenky apod.
Neurogenní, kam řadíme ty případy nespavosti, které jsou důsledkem poškození anatomických struktur regulujících spánek v důsledku úrazu,
28
cévních poruch (ateroskleróza mozkových cév) či překonaných zánětů mozku;
primární nespavost z neznámé etiologie.
1.4.4 Diagnostika nespavosti První, kdo se setkává s nemocným, který udává subjektivní příznaky nasvědčující pro tuto poruchu spánku, je praktický lékař. Ten podle intenzity projevujících se příznaků rozhodne k případnému odeslání pacienta do specializované poradny nebo do spánkové laboratoře. Medicínský obor zabývající se poruchami spánku se nazývá somnologie – spánková medicína. Vyšetření spánku probíhá ve spánkové laboratoři. Počet spánkových laboratoří v České republice není dostačující. To je důvodem proč pacienti obvykle dlouhou dobu čekají na toto vyšetření. Indikovat toto vyšetření může praktický lékař, somnolog nebo specialista zabývající se poruchami spánku. Obvykle vyšetření ve spánkové laboratoři nepřinese očekávaný výsledek. Subjektivně vnímané poruchy spánku se neprokážou v polysomnografickém záznamu hypnogramu. Dále nemocný může být vyšetřován ve spánkových poradnách. Zde se může setkat s neurologem, psychiatrem, psychologem nebo praktickým lékařem, který má nadstavbové vzdělání v této oblasti. Při vyšetřování spánkových poruch je nutné vyloučit:
patologii ve funkci štítné žlázy (sníženou či zvýšenou funkci),
organickou příčinu spánkové poruchy (vyšetření EEG, popřípadě CT nebo magnetickou rezonancí),
jiné onemocnění či užívání léků nebo psychoaktivních látek, které by mohly
poruchu
spánku
(Borzová a kol., 2009).
29
vyvolat,
modifikovat
nebo zhoršit
1.4.5 Metody používané v somnologii Při vyšetřování poruch spánku se používá široké spektrum metod. Vždy se začíná podrobnou anamnézou. Je dobré, když je doplněna výpovědí blízkou osobou. Diagnostik zjišťuje údaje o:
spánku nočním i denním, době uléhání a vstávání, počtu nočních probouzení a jejich průběhu,
přítomnosti nepřijatelných forem chování (pohyb, agresivita, jedení),
nezvyklých citových projevů (pláč, křik),
kvalitě denního prožívání (stupeň únavy, přítomnost spánku přes den, psychické rozpoložení, přítomnost chorobných stavů během dnehypertenze, dýchací potíže, bolesti hlavy nebo bolesti zad),
veškeré
medikaci
(k
navození
spánku
i
o
jiných
farmakách)
(Borzová a kol., 2009). Anamnéza bývá doplněna různými škálami a dotazníky:
Epworthská škála spavosti Tato škála napomáhá zjistit stupeň ospalosti v různých situacích. Pokud se v některé situaci nemocný neocitne, má si představit, v jaké míře ospalosti by se nacházel v určité situaci (Borzová a kol., 2009).
Morinův spánkový dotazník Tento dotazník hodnotí úspěšnost léčby. Nemocný ho vyplňuje před zahájením léčby a potom v průběhu léčby (Praško a kol., 2004) (viz Příloha 4).
Spánkový diář Spánkový diář nebo také kalendář si vede nemocný za účelem, aby on i lékař měli všechny informace týkající se jeho spánku. Nemocný je poučen lékařem o důležitosti zaznamenávaných informací do diáře/ kalendáře, kde jejich úplnost nemusí být stoprocentní. Po pravidelných záznamech v rozmezí několika dnů zjistíme charakteristiku spánku vnímané nemocným (Borzová a kol., 2009) (viz Příloha 5). Praško a kol. (2004) ve své publikaci uvádí doporučení, co by takový diář měl obsahovat. Nemocný zaznamenává hned ráno 30
po probuzení tyto údaje: datum a den v týdnu. Veškeré denní události, které mohly váš spánek nějak ovlivnit (druh stravy před usnutím, stresující události, tělesná aktivita, typ cvičení apod.) Zvyky před usnutím. Doba ulehnutí. Za jak dlouho přišel spánek. Kvalita spánku, kolik probuzení během noci si ráno uvědomujete. Výskyt „nočních můr“. Sny, chrápání, jiné zvláštní spánkové jevy nebo nezvyklé pohyby (reference od svého okolí). Kolikrát za noc jste se probudili a na jak dlouho. Jaké jste dělali činnosti, když jste nemohli spát, např. zda jste něco jedli, pili, četli. Udělejte si poznámku, zda vám to pomohlo, či nikoliv. Celková doba spánku. Čas probuzení. Příznaky a bdělost po probuzení, jak dlouho trvalo polehávání před vstanutím. Jak jste se cítili další den. Ohodnoťte, jak jste dokázali následující den zvládnout svoji práci. V kterou denní hodin jste byli ospalí. Jiné neobvyklé nebo důležité okolnosti. Tato dosavadní diagnostika může být doplněno dalšími typy vyšetření:
Psychometrické testy spavosti Tyto testy hodnotí následky spavosti – „reakční testy zrakové a sluchové, testy rozlišování podnětů, testy paměti.“ (Borzová a kol., 2009, s. 25)
Aktinografie Toto vyšetření zjišťuje pomocí „náramkových hodinek“ kvalitu bdělosti, kvantitu spánku a počet probuzení.
Elektrostatická matrace Toto vyšetření poskytuje informace o činnosti srdce, plic a o fyzických pohybech nemocného.
Test mnohočetné latence usnutí (MSLT – Multi Sleep Latency Test) Tato metoda se používá při vyšetřování nadměrné spavosti. V průběhu pěti testů se „provádí dvacetiminutové EEG vyšetření. Po usnutí pokračuje registrace patnáct minut a pak je pacient probuzen. Hodnotí se přítomnost usnutí či neusnutí, latence usnutí, přítomnost REM spánku a jeho latence.“ (Borzová a kol., 2009, s. 25-26)
31
1.4.6 Léčba nespavosti Léčba insomnie má dva cíle:
odstranit nespavost a docílit toho, aby nemocný usínal bez potíží, aby spal dostatečně dlouho a kvalitním spánkem,
docílit pocitu odpočatosti následující den (Prusiński, 1993).
Při navrhování způsobu terapie, by terapeut měl posoudit typ nespavosti, její příčinu, zevní vlivy a místní podmínky ke spánku. Prusiński (1993) ve své knize uvádí všeobecné zásady postupu při léčbě nespavosti:
rozeznání příčiny, určení správné diagnózy.
Léčba příčiny - tzv. kauzální léčba - odstranění zevních příčin (nespavost zevního původu), - léčba základní nemoci, jejíž příznaky ztěžují spánek, - léčba nemocí postihujících mozkové struktury regulující spánek (ateroskleróza mozkových cév, otravy), - léčba neurózy, deprese.
Léčba příznaku - symptomatická léčba - hygiena spánku, - nefarmakologické metody, - v případě nutnosti uspávací prostředky.
1.4.7 Spánková hygiena Spánková hygiena velmi úzce souvisí se změnou životního stylu. Bruno (2003) ve své knize uvádí, že lékaři v léčbě dlouhodobé nespavosti kladou důraz na pacientovo chování. Tento trend je nazýván jako behaviorální medicína. Podle Borzové a kol. (2009) je v centru zájmu behaviorálního terapeuta užívání psychoaktivních látek ve večerních hodinách, jakákoliv činnost v lůžku (četba knihy, práce na notebooku, apod.) nebo sledování televize z lůžka. Borzová a kol. (2009) dále ve své publikaci uvádí přednosti behaviorální terapie ve srovnání s farmakoterapií. Jejími přednostmi jsou, že nevzniká návyk na léky, 32
dochází ke změně nežádoucích vzorců chování. Tato léčba působí jak na příčiny, tak i na důsledky. Oproti tomu farmakoterapie působí jen na důsledky. Přednost behaviorální terapie spočívá v dlouhodobých výsledcích. Praško a kol. (2004) uvádí ve své knize správnou hygienu spánku ve zkratce. Zahrnuje doporučení: probouzet se v pravidelný čas, denní cvičení (ne ve večerních hodinách), zajištění příznivých podmínek ke spaní, lehká večeře, omezení nebo úplné vyloučení alkoholu, kofeinu, kouření. Nenechávat řešení problémů a starostí na večerní hodinu. Hypnotika užívat jen krátkou dobu. Naučit se používat relaxační techniky. Využívat lůžko pouze ke spaní nebo k milování. Vyloučit pospávání v průběhu dne. Prusiński (1993) ve své knize uvádí soubor zásad od předního světového odborníka v oblasti spánku Borbelyho, bývalého prezidenta Evropské společnosti pro výzkum spánku z roku 1989.
Doba odpočinku musí být pravidelná. Spánek je jedním z biologických rytmů a měl by mít své stálé místo v 24hodinovém denním celku. Nepravidelnost v uléhání ruší spánek.
Před spaním není vhodná tělesná ani duševní námaha. Adekvátní je trávit tento čas zábavou a odpočinkem. Těžká jídla jsou pro spánek škodlivá.
Pokud chceme v noci dobře spát, měli bychom se vyhnout pospávání v průběhu dne. Spánek po obědě ruší kvalitu spánku v noci.
Nevhodné jsou kofein, nikotin, alkohol. Tyto látky působí na nervovou soustavu povzbudivě, proto je nutné se jim před spaním vyhýbat.
K dobrému spánku jsou potřeba vhodné předpoklady. Vyvětraná místnost s odpovídající teplotou vzduchu. Prostorné lůžko s vyhovující matrací.
Pokud nemůžeme v lůžku usnout, anebo pokud se v noci probudíme a nemůžeme opět usnout, měli bychom do 30 minut vstát a něco dělat. S tímto tvrzením nesouhlasí Chopra (1994), který tvrdí, že tento postup, jít něco dělat, je chybný. Uvádí, že pokud vstaneme a začneme si číst nebo sledovat televizi, narušíme tak proces odpočinku. Doporučuje, abychom zůstali klidně ležet a čekat, dokud se spánek zase neobjeví.
Pokud naše problémy s nespavostí trvají delší dobu, měli bychom se obrátit na lékaře.
33
1.4.8 Alternativní léčba nespavosti Alternativní medicína oproti farmakoterapii je prospěšná v tom, že vychází finančně výhodněji, je nenávyková a bezpečná (Borzová a kol., 2009). Tato terapie nespavosti nemá za cíl pouze zlepšení spánku, ale působí i na naši mysl, tělo a emoce. Uvádí je do stavu rovnováhy a tím umožňuje naše efektivnější fungování, urychluje proces uzdravování a poskytuje nám kontrolu nad bděním a spánkem (Lavery, 1998). Existuje mnoho alternativních metod pro léčbu nespavosti. Ne každý postup je však vhodný pro každého nemocného. Borzová a kol. (2009) uvádí, že léčba pomocí alternativní medicíny trvá tolik měsíců, kolik let má nemocný potíže se spánkem.
Akupunktura Tato metoda má svůj původ na dálném východě v Číně a v Koreji. Dnes je tato metoda rozšířena po celém světě. Princip akupunktury spočívá v dráždění přesně stanovených bodů na kůži vpichem speciální jehly, která může ovlivnit činnost řady orgánů (Prusiński, 1993). Borzová a kol., (2009) uvádí, že existuje až 2000 těchto bodů na těle. Akupunktura se používá u lidí trpící alergií, anginou pectoris, úzkostí, astmatem, záněty
průdušek,
zažívacími
potížemi,
nespavostí,
stresem
nebo únavou
(Borzová a kol., 2009). Terapie akupunkturou vyžaduje speciální znalosti a dovednosti (Prusiński, 1993).
Akupresura Akupresuru si nevědomky praktikujeme všichni. Na rozdíl od akupunktury, se u této metody používá stisk akupunkturních bodů prstem. Tento stisk by měl trvat tři až pět sekund a měl by se opakovat na daný bod až desetkrát (Prusiński, 1993). Tato metoda zmírňuje kromě nespavosti i alergie, artritidy, astma, bolesti zad, oběhové potíže, migrény a napětí (Borzová a kol., 2009).
34
Obrázek č. 2 Akupresurní body proti nespavosti (Borzová a kol., 2009, s. 57) Vysvětlení k obrázku: „Ošetřující stojí za pacientem a tlačí oběma palci současně na body 76 a 78. Je nutné tlačit dovnitř a dolů v úhlu asi 45° směrem k sedmému krčnímu obratli - bod 77 To je bod, který pomáhá při nespavosti, ale také cukrovce, uvolňuje blokádu krčního svalstva a odstraňuje duševní námahu.“ (Borzová a kol., 2009, s. 57)
Aromaterapie Termín aromaterapie označuje léčebné využití éterických olejů. Tyto oleje se získávají prostřednictvím destilace aromatických výtažků z rostlin nebo bylin. Éterické oleje se používají k inhalaci, ke koupeli nebo k masáži, u které musíme olej zředit. Je zakázané tyto oleje užívat vnitřně. Pokud nemocný trpí některým onemocněním, například hypertenzí, epilepsií, ekzémem nebo alergií na nějakou látku, měl by se před aplikací poradit s kvalifikovaným praktikem (Lavery, 1998) (viz Příloha 6).
Fytoterapie
Bylinky se používají v mnoha formách, nejběžnější je nálev (čaj), může se také použít i ve formě odvaru. Vhodnými bylinami k léčbě nespavosti patří zejména Kozlík lékařský, Chmel, Levandule a Meduňka (Leibold, 1994).
35
Leibold (1994) ve své knize uvádí, že mnohdy prospěšnější je užívat bylinné směsi. Předejdeme tak některým vedlejším účinkům. Navíc účinky jednotlivých bylin se spojí a celkový účinek je vyšší. Leibold (1994) zmiňuje především bylinnou směs Kozlíka s Chmelem. Tyto dvě byliny mají velký vliv na uklidnění a na spaní. Dále uvádí další směs Kozlíka s Třezalkou. V této směsi se obě byliny dobře doplňují. Kozlík účinkuje na nervový systém, kdežto Třezalka působí na psychické příčiny a nervové potíže.
Hydroterapie Voda může tělu prospívat různými způsoby, například jako obklad, postřik nebo lázeň. Důležitější než výběr způsobu aplikace vody, je její teplota. Horká voda či pára rozšiřuje cévy, podporuje pocení, uvolňuje svaly i klouby. Studená voda zužuje cévy, snižuje zánět a zvyšuje přítok krve k vnitřním orgánům (Borzová a kol., 2009) (viz Příloha 7).
Hypnoterapie Termín hypnóza označuje stav, který je podobný stavu přechodu mezi bděním a spánkem. Hypnóza je účinnou metodou ke zlepšení spánku. Pokud se rozhodneme docházet k léčiteli na hypnózu, měli bychom si ověřit, zda je registrován u odborné společnosti. Existuje několik forem hypnózy. Jednou z forem je autohypnóza. Autohypnóza je účinná u lidí, kteří chtějí změnit své zvyky a jsou připraveni tuto techniku pravidelně provozovat (Lavery, 1998). Autohypnóza využívá vlastní sugesce. Spojení autohypnózy a autosugesce může ovlivnit i spánek. Pokud nám přijde složité dávat si v duchu instrukce, můžeme si je nahrát (Bruno, 2003).
Muzikoterapie
Muzikoterapie – léčba poslechem vhodně vybrané hudby - se řadí k psychoterapii. Nejvhodnější forma je individuální muzikoterapie (Prusiński, 1993). Ne každá hudba je vhodná pro navození spánku. Degen (1997) ve své knize uvádí, že není vhodný hard rock, naproti tomu usnutí pomáhá bílé šumění. Tohoto zvuku můžeme docílit, pokud si rádio nastavíme na pozici mezi dvěma stanicemi, tzv. statické šumění. 36
Borzová a kol. (2009) ve své knize doporučuje, abychom poslouchali hudbu, která připomíná tiché zvuky přírody.
Dietoterapie Lavery (1998) má ve své knize uvedeno doporučení, jak by měla vypadat večeře. Na večeři bychom si podle něj měli dát lehké jídlo, minimálně dvě hodiny před spaním. Zvolit bychom měli sacharidy, jako jsou těstoviny, neloupaná rýže, brambory a celozrnný chléb, v kombinaci s vejci, mléčnými výrobky, nevelkým množství masa nebo ryb, které způsobí produkci aminokyseliny tryptofanu, který má uklidňující účinky. Dessaintová (1999) ve své knize uvádí doporučení, co jíst a pít pro navození kvalitního spánku:
lehkou večeři,
přírodní vitamin B (droždí, pyl, obilné klíčky, sušená játra atd.),
bylinkové čaje z rostlin s uspávacími účinky (například hloh, bílá vrba, mučenka aj.),
tekuté magnezium v ovocné šťávě ráno a večer,
vyhýbat se tekutinám, kvůli kterým bychom museli v noci vstávat,
vyvarovat se povzbuzujících prostředků: kávy, čokolády, sladkosti, cigaret, bublinkových nápojů, vitaminu C.
Inlander a Moranová (1996) ve své knize doporučují jaké rostliny a produkty se užívají pro léčbu nespavosti. Řadí mezi ně například anýz, celerové semínko, hřebíček, kmín, fenykl, česnek, zázvor, med, kůru limetky, petržel, mátu aj.
Homeopatie Homeopatie využívá léky přírodního původu. Jedná se o speciální léky, které jsou vysoce ředěné. Protože neředěné by vyvolaly příznaky onemocnění (Borzová a kol., 2009). Tyto léky se podávají, aby se střetla s příznaky nemoci. Podle homeopatů totiž nemohou dvě podobné nemoci v těle v jednom okamžiku existovat. Podávání neškodné napodobeniny nemoci může vést k zániku škodlivého originálu (Lavery, 1998). 37
Reflexologie Reflexologie je specifický typ léčivé masáže nohou. Léčitelé věří, že každá část našeho těla se zrcadlí na rukou a nohou. Tato zvláštní masáž je vhodná pro lidi, kteří ji vnímají relaxačně a tyto doteky vnímají příjemně. Pokud trpíme infekčním onemocněním nebo jsou-li nám tyto doteky nepříjemné, můžeme místo nohy použít masáž rukou. Větší účinek tato metoda má, pokud nám provádí masáž plosky nohou druhá osoba (Lavery, 1998).
Obrázek 3 Reflexní oblasti využívané k podpoře spánku (Lavery, 1998, s. 154)
1.4.9 Farmakoterapie S farmakoterapií bychom měli začít tehdy, pokud jednotlivé uvedené alternativní terapie nebyly úspěšné. Při výběru adekvátního typu hypnotika se lékař řídí typem nespavosti a farmakokinetickými rozdíly mezi přípravky. Lékař bere v úvahu rychlost nástupu účinku a lékovou anamnézu nemocného.
Hypnotika III. generace Tyto hypnotika jsou v dnešní době nejčastěji užívané, protože navozují spánek velmi podobný fyziologickému a neporušují spánkovou architekturu. Při dlouhodobém používání těchto preparátů vzniká návyk. Riziko vzniku závislosti se zvyšuje u lidí starších pětašedesáti let. I přesto je tento typ hypnotik nejbezpečnější a má minimální
38
množství nežádoucích účinků. Vzácně může činit potíže při kombinaci s některými antidepresivy (Borzová a kol., 2009).
Hypnotika benzodiazepinového typu Tyto přípravky jsou škodlivější než hypnotika III. generace. Používat se smí pouze krátkodobě, maximálně po dobu tří týdnů. Tyto preparáty usnadňují usínání a celkově pacienta zklidní, a tím prodlouží i celkovou dobu spánku. U starších lidí se doporučuje předepisovat krátkodobě působící benzodiazepiny. Hypnotika tohoto typu se nestihnou v těle hromadit a mají menší množství nežádoucích účinků (Borzová a kol., 2009).
Antidepresiva Jsou další volbou léčiv při léčbě nespavosti. A to především v případě, je-li nespavost spojená s úzkostí či depresivními stavy. Antidepresiva mají sedativní efekt, napomáhají navodit a udržet spánek (Praško a kol., 2004).
Antipsychotika
Jsou další možnou volbou. Tyto léky napomáhají zlepšit spánek v druhé polovině noci. Jejich výhodou je, že nejsou návykové. Nevýhodou je, že mívají řadu vedlejších účinků, například útlum v následujícím dni, sklon ke kolapsům (Praško a kol., 2004). Další skupinou léčiv, které mají hypnotický účinek, jsou neuroleptika, antiepileptikum – gabapentin, antihistaminika (Borzová a kol., 2009).
Účinek léků navozující spánek Po požití léku na spaní člověk většinou usne do jedné hodiny. Spánek navozený léky můžeme charakterizovat kratší dobou REM spánku i hlubokého spánku NREM. U tohoto typu spánku je zkrácená doba usínání a prodloužená celková doba spánku (Lavery, 1998). Účinky těchto léků s postupem času ztrácí na intenzitě, což zapříčiňuje vzniku tolerance a následný návyk na tyto léky (Palazzolo, 2007).
39
Obrázek 4 Schéma účinku hypnotik (Palazzolo, 2007, s. 108) Léky na spaní navozují bezesný spánek (Jarolímková, 2000). Tyto léky způsobují denní ospalost, závratě a nepravidelnost v chůzi. Postihují taky paměť a můžou způsobit halucinace (Dessaintová, 1999). Uvedené lékové skupiny zvyšují riziko pádu (Menclová, Svědíková, 2006).
1.4.10 Chirurgický zákrok Chirurgický zákrok neřeší přímo poruchu spánku, ale může vyřešit některé její příčiny. Zvláště jedná-li se o chrápání nebo v případě spánkové apney. Existují i příklady nemocí, které mohou vyvolávat nespavost, a u kterých může pomoc chirurgický zákrok. Například zánět zápěstních šlach, blokování koronárních tepen, žaludeční nebo duodenální vřed, infekce zubů nebo dásní a další (Bruno, 2003).
40
1.5 Zvýšená spavost Zvýšená
spavost
nebo-li
nadměrná
denní
spavost
–
hypersomnie
-
je charakterizována chorobným sklonem k usínání během dne. Může se objevovat i v souvislosti
s nespavostí
(důsledek
nedostatečného
nočního
spánku)
(Borzová a kol., 2009). Prusiński (1993) upozorňuje na rozlišování nadměrné spavosti během dne a dlouhého spánku v noci. Tvrdí, že hypersomnie je termín pro nadměrný spánek a pojem somnolence vyjadřuje tendenci ke spánku v průběhu dne (ospalost).
1.5.1 Etiologie hypersomnie Příčinou hypersomnie podle Borzové a kol. (2009) jsou:
hormonální změny (gravidita, menopauza),
psychické změny (neurózy, úzkost, depresivní stavy),
únavový syndrom.
Hypersomnie se může objevit i bez jasné příčiny, jako sekundární hypersomnie – příznak určité nemoci. Nejčastěji může být příznakem těchto nemocí: úrazy mozku, nádory na mozku, hormonální změny, neurózy, snížená funkce štítné žlázy, porucha funkce ledvin nebo jater aj. (Borzová a kol., 2009).
1.5.2 Příznaky hypersomnie Pro jedince trpící touto poruchou spánku jsou charakteristické tyto příznaky:
delší noční spánek (9 až 16 hodin spánku), který nepřináší pocit dostatečného odpočinku,
nemožnost ráno vstát (i s pomocí budíku) s následkem nedochvilnosti, pozdních příchodů apod.,
ospalost při poklidné, monotónní aktivitě (sledování televize, četba knihy, jízda autem, cestování vlakem, autobusem),
časté používání aktivizačních činností (sprcha, čerstvý vzduch),
bolest hlavy, hypotenze, pocit chladných rukou (Borzová a kol., 2009). 41
1.5.3 Léčba hypersomnie Při léčbě hypersomnie je důležitá důkladná anamnéza, rozpoznání příčin, vyšetření ve spánkové laboratoři. Samotná terapie spočívá v odstranění vyvolávající příčiny. Z farmakoterapie se užívají stimulancia (Borzová a kol., 2009).
1.5.4 Narkolepsie Narkolepsie je stav, kdy jedinec neočekávaně a proti své vůli nakrátko usne. Člověk si většinou i při tomto krátkém usnutí odpočine. Problém spočívá v nebezpečí poranění a rizika pádu (Sýkorová, 2006). Toto onemocnění má spoustu svých důsledků, které omezují nemocného v jeho každodenním životě. To způsobuje, že jsou jedinci trpící narkolepsií uzavřeni do sebe, úzkostní, jsou smutní, podceňují se a nevěří si. Diagnostikovat narkolepsii lze pouze ve specializovaných zařízeních – spánkových laboratoří (Borzová a kol., 2009). Léčba narkolepsie spočívá v úpravě denního režimu, psychoterapii, užití antidepresiv, stimulancia a jiné lékové skupiny (Sýkorová, 2006).
42
1.6 Poruchy rytmu spánku a bdění Poruchy rytmu spánku a bdění (dyssomnie) zahrnuje několik poruch. Někteří odborníci upozorňují, že některé typy nespavosti mohou souviset s poruchou rytmu. Proto je důležitá správná diagnóza (Prusiński, 1993).
Syndrom opožděného usínání Osoby trpící tímto syndromem nemohou usnout dříve než okolo třetí až šesté hodny ranní. Na druhý den prospí celé dopoledne někdy i odpoledne. Jejich spánek je ale kvalitní, budí se s pocitem dostatečného odpočinku. Tento syndrom má široké společenské následky. Omezují jedince ve školní docházce, zaměstnání a v celém jeho společenském životě. Při vyšetřování postiženého jedince nebyla zjištěna žádná patologie. V léčbě se doporučuje úprava životosprávy a vhodná volba zaměstnání. Doporučuje se i drastická metoda k “ přenastavení“ času usínání, která je v současné době jediná možná k vyřešení problému. Pokud je jedinec zvyklý usínat ve tři hodiny ráno, má se pokusit zpozdit dobu usínání o dvě hodiny, následující den o další dvě hodiny. Stejným způsobem pokračuje, dokud se neposune v přesouvání doby usínání do požadovaného času. Obvykle je potom jedinec schopen si tuto dobu usínání udržet, ale vyžaduje to naprosto pravidelný režim (Prusiński, 1993).
Syndrom předčasného usínání Tento syndrom je úplným opakem předešlého syndromu. Doba usínání je posunuta do
pozdních
odpoledních
nebo
časných
večerních
hodin.
Tento syndrom
je charakteristický pro seniory, kteří se probouzí mezi třetí a pátou hodinou ranní. V léčbě není vhodné užívat hypnotika, doporučuje se při časném probuzení věnovat se denním aktivitám, netrápit se na lůžku. Lidem trpícím tímto syndromem může pomoci doplňková terapie melatoninem (Borzová a kol., 2009).
Obrácený rytmus spánku a bdění
Obrácený rytmus spánku a bdění se může projevit v souvislosti s chorobami mozku, především ateroskleróze mozkových cév či při Alzheimerově demenci.
43
Nemocní spí přes den, v noci nemohou spát, jsou podráždění, můžou mít halucinace. Léčba hypnotiky je neúčinná. Stav se obvykle zhorší hospitalizací (Prusiński, 1993).
Poruchy rytmu spánku při směnném pracovním režimu Lidé pracující na směny často trpí nespavostí v noci a nadměrnou spavostí přes den. Práce na směny může způsobit vznik některých nemocí, například žaludeční vředy, neurózy, hypertenzi. Mladí lidé se lépe adaptují na směnný provoz, jak starší. Při léčbě se doporučuje změna zaměstnání a užívání krátkodobě působících hypnotik (Prusiński, 1993).
Jet – leg syndrom Syndrom jet – leg nebo-li syndrom změny časových pásem je zapříčiněn cestováním do jiných časových pásem. K typickým příznakům tohoto syndromu je nespavost, denní únava, podrážděnost, bolesti hlavy, nevolnost, napětí. Tento syndrom nevyžaduje léčbu, obvykle se do tří dnů upraví rytmus spánku a bdění. Borzová a kol. (2009) zdůrazňuje, že je nevhodné léčit tento syndrom hypnotiky.
44
1.7 Parasomnie Parasomnie jsou abnormální jevy. Tyto jevy, vyskytující se v průběhu spaní, působí negativně jak na jednotlivce, tak i pro jeho okolí. Avšak většina těchto jevů neovlivňuje naše zdraví.
Chrápání Chrápání (ronchopatie) se v populaci vyskytuje často. Častěji tímto jevem trpí muži. Chrápání často více ruší partnera, než toho, kdo jím trpí. S postupem věku je výskyt chrápání častější. Chrápání je příčinou obstrukce v horních cestách dýchacích, která se nachází v nose nebo v nosohltanu. Když spíme, dochází k uvolnění horního šíjového svalstva a svalstva hltanu. Tím vzniká nedostatečná podpora slabých nebo ochablých svalů v hrdle, která způsobuje, že se měkké patro s každým nádechem rozvibruje. Tyto vibrace vyvolávají příznačný zvuk chrápání (Lavery, 1998).
Náměsíčnost Náměsíčnost (somnabolismus) postihuje z velké části děti, kolem 15. roku života se vytrácí. Co se týče pohlaví, častější je výskyt u chlapců. Principem náměsíčnosti je vykonávání nekontrolovatelných, více nebo méně, složitých činností v hlubokých stádiích NREM spánku (Prusiński, 1993). Jelikož náměsíčnost obvykle sama zmizí, její léčba spočívá v režimovém opatření. Především zabezpečení dveří, oken, schodiště. Osoby trpící náměsíčností by měli dodržovat pravidelný denní režim, naučit se ve stejnou dobu vstávat a ve stejnou dobu usínat. Nedoporučuje se, aby pracovali ve směnném provozu. Náměsíčného je obtížné probudit, doporučuje se ho nasměrovat k lůžku (Lavery, 1998).
Skřípání zubů Příčinou bruxismu jsou rytmické stahy žvýkacích svalů během spánku (Praško a kol., 2004). Následkem může být poškození chrupu nebo dutiny ústní. Stejně jako u chrápání, skřípání zubů více ruší partnera, než samotného jedince trpícího bruxizmem. 45
K bruxismu jsou citliví jedinci s mozkovou dysfunkcí, mentální retardací a s anomáliemi chrupu. Příhody se často objevují v době úzkosti a strachu či vzteku (Borzová a kol., 2009). Léčbou bruxizmu se zabývá stomatolog (Prusiński, 1993).
Mluvení ze spaní Mluvení ze spaní (somnilogie) se nejčastěji objevuje v dětském věku, není ale výjimkou i u dospělých. Spící jedinec může mluvit samovolně, ale někdy je možno somnilogii navodit konverzací, kdy spící nám „odpovídá“ na otázky. Takovému typu mluvení ze spaní se říká somnidialogie. Somnilogie se vyskytuje v období stresu a emocionální zátěže. Spící vyslovuje věty nebo jen slova, která jsou neracionální a občas i nesrozumitelná (Praško a kol., 2004).
Hypnagogické záškuby Při usínání může docházet k svalovým záškubům celého těla (Borzová a kol., 2009). „Nejčastěji se tyto záškuby objevují u jedince fyzicky vyčerpaného, v období stresu nebo emocionální zátěže.“ (Praško a kol., 2004, s. 21)
Syndrom nočního ujídání Pro jedince trpícího tímto syndromem je charakteristické jezení nebo pití v noci, jakmile se probudí. Bez jídla nebo pití neusnou. Tento syndrom je typický pro děti, u dospělých osob může mít podobu obsedantní poruchy. Nejčastěji se vyskytuje v období nezdaru, osobního selhání, nejistoty. V léčbě je účinnější psychoterapie než léčba farmaky (Borzová a kol., 2009). Syndrom spánkové apnoe „Porucha spánku, při které se v dýchání objevují dlouhé přestávky (apnoe) vedoucí k zhoršenému okysličení krve.“ (Vokurka a kol., 2000, s. 410) Důsledkem tohoto syndromu jsou:
ospalost a únava, 46
úbytek kognitivních funkcí (paměť, úsudek apod.),
změny nálady, podrážděnost,
snížená pracovní výkonnost,
zvýšený výskyt nehod, zejména v souvislosti s řízením motorových vozidel,
snížení kvality života (Borzová a kol., 2009).
Léčba spočívá v režimovém opatření. Jedinec, který trpí tímto syndromem, musí změnit své návyky, především přestat kouřit, pít alkohol, zredukovat svoji tělesnou hmotnost. Doporučuje se spát na boku. Dalším krokem je léčba chirurgická. Pacient podstupuje vyšetření na oddělení ORL. Další variantou léčby je CPAP (Continuous Positive Airway Pressure). Jedná se o ventilační režim, o typ neinvazivní mechanické ventilace u samovolně dýchajícího pacienta, která se uskutečňuje pomocí obličejové nebo nosní masky (Borzová a kol., 2009).
Spánková obrna Spánková obrna se projevuje úplnou ztrátou síly ve svalech celého těla, kromě svalů bránice a okohybných svalů (Borzová a kol., 2009). Pacienti bývají vystrašeni. I když je tento jev nepříjemný, není zdraví škodlivý. Častěji se vyskytuje u lidí pracujících na směny a u lidí, kteří často střídají časová pásma a svůj cirkadiánní rytmus (Praško a kol., 2004). Hypnagogické pseudohalucinace Řadí se mezi nepravé halucinace. Tyto pseudohalucinace vznikají tím, že se při usínání uvolní snový automatismus, ačkoliv člověk ještě nespí a je z velké části orientován v kontaktu s realitou (Praško a kol., 2004).
Spánková opilost Spánková opilost je charakterizována jako stav nedokonalého probuzení, které je provázeno dezorientací, zpomalenou reaktivitou a dalšími neurologickými příznaky. Jedinec se chová, jako by byl opilý, mluví z cesty, motá se (Praško a kol., 2004). 47
Noční můry a noční děsy Jedná se o zvláštní spánkový jev, pro který jsou typické intenzivní sny s hrůzným až děsivým obsahem (www.dobry-spanek.cz). Noční můry se obvykle objevují spíše v dětském věku. Narušují spánek ve fázi REM spánku. Dítě je po probuzení úzkostné a sen si zapamatuje (Borzová a kol., 2009). Noční děsy se objevují v NREM spánku a vyskytují se v první polovině noci. Postižený má otevřené oči, křičí a brečí, ale sen si nepamatuje (Borzová a kol., 2009).
Syndrom neklidných nohou Tento syndrom se vyznačuje neovladatelnými záškuby v průběhu spaní. Jarolímková (2000) řadí mezi příznaky mravenčení, únavu, pocity nevyspání. Důvodem syndromu neklidných nohou může být anémie. Léčba v tomto případě není kauzální, pouze symptomatická – doporučuje se užívat doplňky stravy (vápník, hořčík, zinek, draslík, vitamin B).
48
1.8 Spánek a senioři Na řízení cyklu bdění a spánku se výrazně podílí věk. Spánek se s věkem mění, zkracuje se, doba usínání se posouvá do časných večerních hodin, probouzí se časně ráno. S přibývajícím věkem roste i množství onemocnění a léků, které se podílí na zhoršené kvalitě spánku (Borzová a kol., 2009).
1.8.1 Příčiny poruch ve vyšším věku Nejčastějšími příčinami poruch spánku u osob starších pětašedesáti let jsou:
degenerativní změny v CNS,
přítomnost jiných onemocnění, které narušují spánek,
užívání mnohých léků, které mohou ovlivňovat spánek,
změna sociální role s odchodem do důchodu a s osamostatněním svých dětí,
změna životního stylu způsobená omezením pohybové aktivity (Borzová a kol., 2009).
1.8.2 Spánek a nemoci seniorů Některé nemoci mohou způsobovat poruchy spánku. Uvedeme si ty nejčastější nemoci.
Demence Demence je závažné duševní onemocnění, jehož hlavním příznakem je úbytek kognitivních funkcí. U nemocných trpících demencí je narušen spánek. Spánek se zkracuje, mění se cyklus bdění/ spánku, snižuje se kvalita denní bdělosti. Pacienti, kteří trpí Alzheimerovou demencí, mají kratší a nekvalitní fázi REM spánku (Borzová a kol., 2009).
49
Tabulka 4 Charakteristika spánku u chorob typu demence (Borzová a kol., 2009, s. 112)
Pacienti s demencí
Pacienti bez demence
Sklon k časovému předstihu –
Časnější iniciace spánku.
spánek se dostavuje dřív. Snižuje se celková doba spánku.
Časnější ranní probouzení.
Prodlužuje se doba usnutí.
Narušená kontinuita.
Únava, ospalost i spánek během dne. Delší doba strávená na lůžku.
Parkinsonova choroba Téměř většina nemocných trpících Parkinsonovou chorobou má narušený spánek. Některá porucha spánku spolu s bolestmi zad jsou prvotními příznaky této nemoci. Parkinsonovu nemoc doprovází deprese, panické záchvaty. Proto se v léčbě poruch spánku upřednostňují antidepresiva (Borzová a kol., 2009).
Deprese Depresivní porucha patří mezi nejčastější duševní nemoci seniorů. Mezi příčiny vzniku deprese u seniorů řadí Borzová a kol. (2009) biologické změny a vnější faktory.
50
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Metodika práce Diplomová práce byla vypracována prostřednictvím výzkumných technik. Pracovala jsem s odbornou literaturou. Při vypracování a srovnávání výsledků šetření pro mě byly přínosné jiné diplomové práce zabývající se poruchami spánku a kvalitou spánku. Dalším důležitým zdrojem bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků, které bylo provedeno za účelem zmapování poruch spánku u seniorů.
2.1.1 Užitá metoda šetření Vzhledem k jednotlivým cílům práce jsem si vybrala jako základní metodu sběru dat anonymní dotazník. Dotazník je výzkumná metoda, která má formu písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Jedná se o soustavu předem připravených otázek, na které respondenti odpovídají nebo kroužkují ty odpovědi, které jsou pro ně nejbližší. Výhodou dotazníku je rychlé shromažďování dat od velkého počtu respondentů (Chráska, 2007). Dotazník je určen především pro osoby seniorského věku. Protože přechodný věk nelze úplně odloučit od seniorského věku a někteří autoři ho uvádí blíže k seniorskému, zahrnula jsem osoby tohoto věku do svého výzkumu také. Snažila jsem se však jejich počet omezit a více se zaměřit na seniory. Dotazník se skládá se ze dvou částí. První část zahrnuje průvodní dopis, ve kterém respondenty žádám o vyplnění dotazníku, sděluji jim, k jakému účelu budou využity jejich odpovědi, a především zmiňuji anonymitu při interpretaci jejich odpovědí. Dále jsem zde uvedla pokyn, kterým respondenty žádám o způsob vyplnění dotazníku. Následující část se skládá z identifikačních údajů respondenta. Druhá část je složena z položek týkajících se jednotlivých cílů diplomové práce. Dotazník viz Příloha 1. Při sestavování jednotlivých položek jsem se snažila o jednoznačnou formulaci srozumitelných otázek. Jednotlivé otázky a předkládané odpovědi jsem se snažila přizpůsobit věku seniorům, aby jim tyto výrazy byly známé, a aby jejich odpovědi mohly být validní. 51
Dotazník obsahuje celkem 12 položek a 5 identifikačních položek, které nejsou označeny číslem. Počet položek jsem volila tak, aby délka dotazníku seniory neodradila v jeho vyplňování.
2.1.2 Soubor respondentů Soubor respondentů jsem si určila dvěma kritérii: Respondent je osoba seniorského věku, starší šedesáti let. Respondent je osoba v přechodném věku, starší čtyřiceti pěti let. Do výzkumného šetření se zapojilo celkem 159 respondentů. Z toho bylo 144 osob seniorského věku a 15 respondentů v přechodném věku. V obou vytyčených věkových kategoriích převažují odpovědi získané od žen. Vysvětluji si to tím, že jsou ženy více ochotné spolupracovat při výzkumném šetření. A také dle toho, že se ženy všeobecně dožívají vyššího věku než muži (viz Příloha 8).
2.1.3 Organizace šetření Před vlastním dotazníkovým šetření jsem provedla předvýzkum. S tímto šetřením jsem začala v měsíci červenci roku 2011. Proběhl celkem u deseti osob, především seniorského věku. Cílem předvýzkumu bylo zjistit srozumitelnost jednotlivých položek a úplnost nabízených odpovědí. Senioři vyplňovali dotazník v mé přítomnosti, abych mohla zjstit, které položky jim činily problémy. Problém se vyskytl pouze jeden – u otázky 8 Využíváte alternativní způsob léčby Vaší poruchy spánku? (můžete zakroužkovat i více možností). Třem respondentům chyběla odpověď- nevyužívám. Jinak se nevyskytly žádné problémy, otázky byly srozumitelné, pokyny k vyplnění jasné. Po doplnění chybějící odpovědi jsem začala s výzkumným šetřením. Vlastní výzkumné šetření probíhalo od měsíce srpna dokonce měsíce listopadu roku 2011. Respondenti byli oslovováni náhodně. Téměř polovinu dotazníku jsem distribuovala osobně. Celkový počet rozdaných dotazníků bylo 175, z toho se mi vrátilo 159 dotazníků. Procentuální návratnost dotazníků byla 90,9 %.
52
2.1.4 Zpracování dat Vyplněné dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Data byla shrnuta do tabulek s absolutní a relativní četností (vyjádřeno v %). Hodnoty byly zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Absolutní četnost byla znázorněna graficky. K vyhodnocení těsnosti vztahu mezi typem směnnosti povolání a následnými poruchami spánku byl využit Pearsonův koeficient korelace. „Pearsonův koeficient korelace může nabývat hodnot z intervalu od -1 do +1. Hodnota 0 vypovídá o statistické nezávislosti obou proměnných, hodnota +1 vypovídá o naprosté (funkční) závislosti proměnných. Čím více se vypočítaná hodnota koeficientu korelace blíží hodnotě 1 (nebo -1), tím těsnější je vztah mezi proměnnými (jevy), které srovnáváme.“ (Chráska, 2007, s. 115)
Užitá symbolika: Absolutní četnost…..N Relativní četnost……fi (%) Celková četnost…….Σ
Vysvětlení termínů: 1 směna ve dne- jednosměnný provoz během dne 1 směna v noci- jednosměnný provoz v noci 3 směny- třísměnný provoz
53
2.2 Interpretace dat Pro jednotlivé položky dotazníku jsou zobrazeny tabulky a následně je jejich absolutní četnost zanesena do grafů. Tabulka je rozdělená na čtyři části, kdy každá část vystihuje typ směnnosti a celkový počet odpovědí. Každá tabulka i graf jsou doplněny stručným popisem. Data jsou vyhodnocena zvlášť pro přechodný věk, a zvlášť pro seniorský věk.
2.2.1 Interpretace dat od respondentů v přechodném věku Celkem bylo osloveno 15 respondentů ve věku 45- 59 let. Z toho devět oslovených respondentů pracuje v jednosměnném provozu během dne. Šest respondentů pracujících v tomto typu směnnosti udávají, že mají potíže se spánkem. Jeden oslovený respondent, který pracuje v jednosměnném provozu během noci, potíže se spánkem neudává. Z pěti oslovených respondentů, kteří pracují v třísměnném provozu, dva udávají problémy s nespavostí.
Interpretace dat z otázek z I. části dotazníku, týkajících se identifikace respondentů Otázka 1
Pohlaví
Tabulka 5 Pohlaví respondentů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
žena
6
66,67
0
0
4
80,00
10
66,67
muž
3
33,33
1
100,00
1
20,00
5
33,33
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Výsledky v tabulce znázorňují celkový počet respondentů, což činí 15 (100%) respondentů. Šetření se zúčastnilo více žen (10 – 66,67%) než mužů (5-33,33%). 54
Graf 1 Pohlaví respondentů
Z grafu je patrné, že se výzkumného šetření zúčastnilo více žen, které pracují v jednosměnném provozu během dne (6 žen – 66,67%) a 4 ženy (80,00%) pracují v třísměnném provozu (viz Tabulka 5, Graf 1).
Otázka 2
Věk
Tabulka 6 Věk respondentů
Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
45-59 let
9
100,00
1
100,00
5
100,00
15
100,00
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka ukazuje, že se šetření zúčastnilo 15 respondentů ve věku 45-59 let, což činí 100%.
55
Graf 2 Věk respondentů
Graf znázorňuje, že se šetření zúčastnilo ve věku 45-59 let, 9 respondentů, kteří pracují v jednosměnném provozu během dne. 5 respondentů pracující v třísměnném provozu a 1 muž pracující v jednosměnném provozu v noci (viz Tabulka 6, Graf 2).
Otázka 3
Vzdělání
Tabulka 7 Vzdělání respondentů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
fi (%)
Σ
základní
1
11,11
0
0
0
0
1
6,67
SO- vyučený/á
3
33,34
1
100,00
0
0
4
26,67
střední s maturitou
2
22,22
0
0
4
80,00
6
40,00
vyšší odborné
2
22,22
0
0
0
0
2
13,33
vysokoškolské
1
11,11
0
0
1
20,00
2
13,33
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka ukazuje, že ze vzdělání u respondentů převažuje střední s maturitou (6 respondentů – 40,00%). Jen 1 respondent (6,67%) uvedl, že má základní vzdělání.
56
Graf 3 Vzdělání respondentů
Z grafu je patrné, že z dotázaných osob, kteří pracují v jednosměnném provozu během dne, převažuje vzdělání střední odborné – vyučený/á. Toto vzdělání uvedli 3 respondenti (33,34%). U osob pracujících v třísměnném provozu převažuje vzdělání střední s maturitou. Oslovený 1 respondent, pracující v jednosměnném provozu v noci, má vzdělání střední odborné – vyučený/á (viz Tabulka 7, Graf 3). Na otázku 4 Pokud jste ve věku nad 60 let a více respondenti v přechodném věku neodpovídali. Podle odpovědí na otázku 5 Typ Vašeho současného nebo posledního povolání jsou vyhodnoceny všechny položené otázky v dotazníku.
57
Interpretace dat z otázek z II. části dotazníku, zaměřených na poruchy spánku Otázka 6
Kolik hodin denně spíte?
Tabulka 8 Doba spánku Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
fi (%)
Σ
méně jak 5 hodin
2
22,22
0
0
1
20,00
3
20,00
6-8 hodin
7
77,78
0
0
4
80,00
11
73,33
víc jak 9 hodin
0
0
1
100,00
0
0
1
6,67
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka znázorňuje, že 11 osob (73,33%) spí denně šest až osm hodin, 3 osoby (20,00%) spí méně jak pět hodin a 1 respondent (6,67%) uvedl, že spí více jak devět hodin. Graf 4 Doba spánku
Z grafu je patrné, že 7 osob (77,78%) pracující v jednosměnném provozu spí šest až osm hodin. 1 respondent, pracující v jednosměnném provozu v noci, uvedl, že spí více jak devět hodin. 4 osoby (80,00%) pracující v třísměnném provozu spí šest až osm hodin.
58
Graf 5 Doba spánku celkem
Graf znázorňuje celkové odpovědi respondentů na otázku „Kolik hodin denně spíte?“ (viz Tabulka 8, Graf 4, Graf 5).
Otázka 7
Pospáváte i v průběhu dne? (např. po obědě)
Tabulka 9 Spánek přes den Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
fi (%)
Σ
ano
1
11,11
1
100,00
1
20,00
3
20,00
ne
6
66,67
0
0
0
0
6
40,00
občas
2
22,22
0
0
4
80,00
6
40,00
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka ukazuje shodu při odpovědi: nespí přes den, a že občas spí přes den. Každou tuto odpověď uvedlo 6 respondentů (40,00%). Zbylí tři respondenti (20,00%) uvedli, že spí přes den.
59
Graf 6 Spánek přes den
Z grafu je patrné, že 6 osob (66,67%) pracující v jednosměnném provozu během dne nespí přes den. 1 respondent, který pracuje v jednosměnném provozu v noci, uvedl, že spí přes den. 4 osoby (80,00%) pracující v třísměnném provozu občas spí v průběhu dne (viz Tabulka 9, Graf 6).
Otázka 8
Snažíte se dodržovat pravidelný denní režim (ve stejnou
dobu vstáváte a chodíte spát)? Tabulka 10 Pravidelnost v denním režimu Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
ano
4
44,45
0
0
2
40,00
6
40,00
ne
2
22,22
1
100,00
0
0
3
20,00
občas
3
33,33
0
0
3
60,00
6
40,00
denní režim
0
0
0
0
0
0
0
0
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka ukazuje shodu při odpovědi ano – snažím se dodržovat pravidelný denní režim, a odpovědi občas. Tuto odpověď uvedlo 6 respondentů (40,00%). Zbylí 3 respondenti (20,00%) uvedli, že se nesnaží dodržovat pravidelný denní režim. 60
Graf 7 Pravidelnost v denním režimu
Graf znázorňuje, že 4 osoby (44,45%), pracující v jednosměnném provozu během dne, se snaží dodržovat pravidelný denní režim. 3 osoby (60,00%) pracující v třísměnném provozu se snaží dodržovat pravidelný denní režim občas (viz Tabulka 10, Graf 7).
61
Otázka 9
Objevují se ve Vašem spánku některé z níže uvedených
spánkových jevů? (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 11 Zvláštní spánkové jevy Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
chrápání
6
46,16
1
100,00
1
14,29
8
38,11
náměsíčnost
0
0
0
0
0
0
0
0
skřípání zubů
0
0
0
0
2
28,57
2
9,52
mluvení ze spaní
1
7,69
0
0
1
14,29
2
9,52
záškuby svalů
1
7,69
0
0
1
14,29
2
9,52
noční pocení
2
15,39
0
0
0
0
2
9,52
noční pití a jezení
1
7,69
0
0
0
0
1
4,76
jiné
1
7,69
0
0
0
0
1
4,76
neobjevují se
1
7,69
0
0
2
28,57
3
14,29
Σ
13
100
1
100
7
100
21
100
Jiné: R 89: říhání naprázdno, nutno chodit po bytě Tabulka ukazuje, že ze zvláštních spánkových jevů převažuje chrápání, a to u 8 respondentů (38,11%). Respondenti měli u této otázky možnost zvolit více odpovědí.
62
Graf 8 Zvláštní spánkové jevy
Z Grafu je patrné, že chrápání se vyskytuje u 6 osob (46,16%) pracujících v jednosměnném provozu, u 1 respondenta pracujícího v jednosměnném provozu v noci. U osob pracujících v třísměnném provozu je převaha skřípání zubů (u 2 respondentů – 28,57%) a 2 respondenti (28,57%) uvedli, že se u nich žádný spánkový jev neobjevuje. Graf 9 Zvláštní spánkové jevy celkem
Graf 9 znázorňuje výskyt jednotlivých spánkových jevů celkem (viz Tabulka 11, Graf 8, Graf 9).
63
Otázka 10
Trpíte některou z poruch spánku? (můžete zakroužkovat
i více možností) Tabulka 12 Poruchy spánku Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
problémy s usínáním
3
25,00
0
0
1
16,67
4
21,05
časté buzení v noci
3
25,00
0
0
0
0
3
15,79
časné probuzení ráno
3
25,00
0
0
2
33,33
5
26,32
netrpím
3
25,00
1
100,00
3
50,00
7
36,84
Σ
12
100
1
100
6
100
19
100
Tabulka ukazuje, že 7 osob (36,84%) uvedlo, že netrpí žádnou z uvedených poruch spánku. 5 osob (26,32%) uvedlo, že se budí časně ráno a 4 osoby (21,05%) mají problém s usínáním. U této otázky měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. Podle výsledných celkových počtů lze předpokládat, že se u mnohých respondentů objevuje kombinace těchto poruch. Při odpovědi, netrpím žádnou z uvedených poruch spánku, přešli respondenti k otázce 16 (Tabulka 18, Graf 19).
64
Graf 10 Poruchy spánku
Z grafu je patrné, že u osob pracujících v jednosměnném provozu během dne je shodný počet
odpovědí
u
uvedených
poruch
spánku.
Jeden
respondent
pracující
v jednosměnném provozu v noci uvedl, že netrpí žádnou uvedenou poruchou spánku. Je zajímavé, že u osob pracujících v třísměnném provozu (tedy u osob více ohroženějších poruchami spánku) převládá odpověď, že se u nich žádné poruchy spánku neobjevují. Tuto odpověď uvedli celkem 3 respondenti (50,00%). Graf 11 Poruchy spánku celkem
Graf znázorňuje výskyt poruch spánku u osob v přechodném věku (viz Tabulka 12, Graf 10, Graf 11).
65
Otázka 11
Absolvoval/a jste někdy vyšetření spánku ve spánkové
laboratoři? Tabulka 13 Spánková laboratoř Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
ano, pomohlo mi to
0
0
0
0
0
0
0
0
ano, bez efektu
0
0
0
0
0
0
0
0
ne
5
83,33
0
0
1
50,00
6
75,00
neznám spán. lab.
1
16,67
0
0
1
50,00
2
25,00
Σ
6
100
0
0
2
100
8
100
Tabulka poukazuje na to, že 6 osob (75,00%) nikdy neabsolvovali vyšetření ve spánkové laboratoři a 2 osoby (25,00%) uvedly, že neznají spánkovou laboratoř. Graf 12 Spánková laboratoř
Z grafu vyplývá, že pět osob pracujících v jednosměnném provozu během dne nikdy neabsolvovali vyšetření ve spánkové laboratoři. U osob pracujících v třísměnném provozu, je shodný počet odpovědí u možnosti neznám spánkovou laboratoř a neabsolvoval jsem toto vyšetření (viz Tabulka 13, Graf 12).
66
Otázka 12
Užíváte léky na spaní?
Tabulka 14 Hypnotika Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
ano
1
16,67
0
0
0
0
1
12,50
ne
3
50,00
0
0
0
0
3
37,50
občas
2
33,33
0
0
2
100,00
4
50,00
Σ
6
100
0
0
2
100
8
100
Tabulka znázorňuje výskyt užívání hypnotik. Jen 1 respondent (12,50%) uvedl, že užívá léky na spaní, 4 respondenti (50,00%) odpověděli, že tyto léky občas užívají.
Graf 13 Hypnotika
Graf ukazuje, že 2 osoby (33,00%) pracující v jednosměnném provozu během dne užívají hypnotika občas a 1 respondent (16,67%) užívá tyto léky pravidelně. 2 respondenti (100,00%) pracující v třísměnném provozu uvedli, že občas užívají léky na spaní.
67
Graf 14 Hypnotika celkem
Graf znázorňuje celkový počet respondentů, kteří užívají hypnotika (viz Tabulka 14, Graf 13, Graf 14).
Otázka 13
Využíváte
alternativní
způsob
léčby
vaší
poruchy
spánku? (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 15 Alternativní terapie Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
akupunktura
0
0
0
0
0
0
0
0
aromaterapie
0
0
0
0
0
0
0
0
fytoterapie
0
0
0
0
0
0
0
0
hydroterapie
1
14,29
0
0
0
0
1
11,11
hypnotereapie
0
0
0
0
0
0
0
0
muzikoterapie
2
28,57
0
0
0
0
2
22,22
dietoterapie
1
14,29
0
0
2
100,00
3
33,33
jiné
0
0
0
0
0
0
0
0
nevyužívám
3
42,86
0
0
0
0
3
33,33
Σ
7
100
0
0
2
100
9
100
Z Tabulky vyplývá, že z alternativních terapií převažuje výskyt terapie dietou. Tuto možnost odpovědi zvolili 3 respondenti (33,33%). Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí.
68
Graf 15 Alternativní terapie
Graf ukazuje, že u osob pracujících v jednosměnném provozu během dne převažuje možnost terapie hudbou, kterou aplikují 2 respondenti (28,57%). U osob pracujících v třísměnném provozu převažuje terapie dietou. Tuto odpověď zvolili 2 respondenti (100,00%). Graf 16 Alternativní terapie celkem
Graf 16 znázorňuje celkové využívání alternativních terapií při řešení potíží se spánkem (viz Tabulka 15, Graf 15, Graf 16).
69
Otázka 14
Do jaké míry potíže se spánkem narušují Vaši denní
výkonnost? (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 16 Následky nespavosti Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
unavený/á
4
66,67
0
0
1
25,00
5
50,00
nesoustředěný/á
0
0
0
0
1
25,00
1
10,00
nevrlý/á
1
16,67
0
0
0
0
1
10,00
lehnout si přes den
0
0
0
0
1
25,00
1
10,00
bolesti hlavy
0
0
0
0
1
25,00
1
10,00
jiné
0
0
0
0
0
0
0
0
neovlivňují mě
1
16,67
0
0
0
0
1
10,00
Σ
6
100
0
0
4
100
10
100
Tabulka uvádí, že 5 respondentů (50,00%) se cítí unavení po nedostatečném spánku. 1 respondenta (10,00%) jeho potíže se spánkem neovlivňují. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí, protože následky nespavosti se mohou kombinovat.
70
Graf 17 Následky nespavosti
Z grafu je patrné, že 4 osoby (66,67%) pracující na jednu denní směnu se po nekvalitním spánku cítí být unaveni. U osob pracující v třísměnném provozu nastala shoda ve zvolených odpovědích (viz Tabulka 16, Graf 17).
Otázka 15
Když nemůžete usnout, vzbudíte se v noci nebo se časně
probudíte tak: (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 17 Činnosti při nespavosti Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
zůstanu ležet
2
25,00
0
0
0
0
2
20,00
vstanu-unavit se
2
25,00
0
0
1
50,00
3
30,00
pokouším se usnout
4
50,00
0
0
1
50,00
5
50,00
jiné
0
0
0
0
0
0
0
0
Σ
8
100
0
0
2
100
10
100
Z tabulky vyplývá, že 5 osob (50,00%), když nemůžou spát, se snaží opět co nejrychleji usnout. 3 respondenti (30,00%) odpověděli, že vstanou a jdou se unavit. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí.
71
Graf 18 Činnosti při nespavosti
Z grafu je patrné, že 4 osoby (50,00%) pracující v jednosměnném provozu v průběhu dne uvedli, že když mají potíže s usínáním, se snaží znovu co nejrychleji usnout. U osob pracujících v třísměnném provozu se objevila shoda ve zvolených odpovědí (viz Tabulka 17, Graf 18).
Otázka 16
Upadl/a jste někdy během noci, když jste vstal/a z lůžka?
Tabulka 18 Noční pády Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
ano
0
0,00
0
0
0
0
0
0
ne
9
100,00
1
100,00
5
100,00
15
100,00
nepamatuji se
0
0
0
0
0
0
0
0
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka uvádí, že žádný z dotázaných respondentů nikdy v noci neupadli.
72
Graf 19 Noční pády
Graf ukazuje, nezávisle na typu směnnosti, absenci nočních pádů u osob ve věku 45-59 let (viz Tabulka 18, Graf 19).
Otázka 17
Myslíte si, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami
spánku? Tabulka 19 Zájem lékařů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
ano
2
22,22
0
0
2
40,00
4
26,67
ne
1
11,11
0
0
1
20,00
2
13,33
nemám na to názor
6
66,67
1
100,00
2
40,00
9
60,00
Σ
9
100
1
100
5
100
15
100
Tabulka znázorňuje názor respondentů na zájem lékařů o problematiku nespavosti.
73
Graf 20 Zájem lékařů
Z grafu vyplývá, že 6 respondentů (66,67%), kteří pracují na jednu denní směnu, jsou bez názoru. 2 respondenti (40,00%) pracující v třísměnném provozu odpověděli, že si myslí, že se lékaři dostatečně zabývají problematikou nespavostí a 2 respondenti (40,00%) uvedli, že na to nemají názor (viz Tabulka 19, Graf 20).
Poznámky a připomínky k tématu Poruchy spánku u seniorů: R 3: Trpím nespavostí od mlada, nespávám déle jak 5-6 hodin denně. R 67: Důsledky stresu, nervozity, nevhodného pracovního kolektivu, bezvýchodnost některých pracovních situací.
2.2.2 Interpretace dat od respondentů v seniorském věku Celkem bylo osloveno 144 seniorů.
71 seniorů pracovalo v jednosměnném
provozu během dne, z nich 53 udali, že mají potíže se spánkem. 12 seniorů pracovalo v jednosměnném provozu v noci. Všech 12 seniorů udali, že mají potíže se spánkem. 61 seniorů pracovalo v třísměnném provozu, z toho 52 seniorů udalo, že mají potíže se spánkem.
74
Interpretace dat z otázek z I. části dotazníku, týkajících se identifikace respondentů Otázka 1
Pohlaví
Tabulka 20 Pohlaví seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
žena
49
69,01
6
50,00
31
50,82
86
59,72
muž
22
30,99
6
50,00
30
49,18
58
40,28
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Výsledky v tabulce znázorňují celkový počet respondentů, což činí 144 respondentů. Šetření se zúčastnilo více žen (86 - 59,72%) než mužů (58 – 40,28%). Graf 21 Pohlaví seniorů
Z grafu je patrné, že se výzkumného šetření zúčastnilo více žen, které pracovaly v jednosměnném provozu během dne (49 žen – 69,01%) a 31 žen (50,82%), které pracovaly v třísměnném provozu. U osob, které pracovaly v jednosměnném provozu v noci, se zúčastnily ve stejném počtu od každého pohlaví (viz Tabulka 20, Graf 21). 75
Otázka 2
Věk
Tabulka 21 Věk seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
60-74 let
33
46,48
3
25,00
24
39,34
60
41,67
75-89 let
37
52,11
7
58,33
27
44,26
71
49,31
nad 90 let
1
1,41
2
16,67
10
16,40
13
9,03
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Tabulka ukazuje, že se více zúčastnilo osob ve věku 75-89 let. Celkem 71 respondentů (49,31%). Graf 22 Věk seniorů
Z Grafu vyplývá, že se zúčastnilo 37 respondentů (52,11%) ve věku 75-89 let, kteří pracovali v jednosměnném provozu během dne. Ve stejném věku se zúčastnilo 7 osob (58,33%), které pracovaly v jednosměnném provozu v noci, a 27 respondentů (44,26%), kteří pracovali v třísměnném provozu (viz Tabulka 21, Graf 22).
76
Otázka 3
Vzdělání
Tabulka 22 Vzdělání seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
základní
16
22,54
4
33,33
15
24,59
35
24,31
SO- vyučený/á
28
39,44
5
41,67
19
31,15
52
36,11
střední s maturitou
19
26,76
2
16,67
23
37,70
44
30,56
vyšší odborné
6
8,45
0
0,00
2
3,28
8
5,56
vysokoškolské
2
2,82
1
8,33
2
3,28
5
3,47
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Tabulka ukazuje, že ze vzdělání u respondentů převažuje střední odborné- vyučený/á (52 respondentů – 36,11%). U 5 respondentů (3,47%) je nejvyšší dosažené vzdělání vysokoškolské. Graf 23 Vzdělání seniorů
Z grafu je patrné, že z dotázaných osob, které pracovaly v jednosměnném provozu během dne, převažuje vzdělání střední odborné- vyučený/á. U osob, které pracovaly v třísměnném provozu, převažuje vzdělání střední s maturitou (23 respondentů – 37,70%). Respondenti, kteří uvedli, že pracovali v jednosměnném provozu v noci, má 5 seniorů (41,67%) vzdělání střední odborné – vyučený/á (viz Tabulka 22, Graf 23).
77
Otázka 4
Pokud jste ve věku nad 60 let a více:
Tabulka 23 Bydlení seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
sám/a
16
22,54
3
25,00
11
18,03
30
20,83
s manželkou/em
32
45,07
3
25,00
29
47,54
64
44,45
s rodinou
16
22,54
3
25,00
12
19,67
31
21,53
v soc. zařízení
2
2,82
1
8,33
4
6,56
7
4,86
v nemocnici
5
7,04
2
16,67
5
8,20
12
8,33
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
64 respondentů (44,45%) bydlí se svojí manželkou/ manželem. 31 respondentů (21,53%) bydlí s rodinou a 30 jich (20,83%) bydlí sami. Graf 24 Bydlení seniorů
32 osob (45,07%), kteří pracovali v jednosměnném provozu během dne, uvedli, že bydlí s manželkou/manželem. U osob, které pracovaly v jednosměnném provozu v noci, nastala shoda v odpovědích. 4 osoby (6,56%), které pracovaly v třísměnném provozu, uvedly, že bydlí v Domově pro seniory nebo v jiné organizaci (viz Tabulka 23, Graf 24).
78
Podle odpovědí na otázku 5 Typ Vašeho současného nebo posledního povolání jsou vyhodnoceny všechny položené otázky v dotazníku.
Interpretace dat z otázek z II. části dotazníku, zaměřených na poruchy spánku Otázka 6
Kolik hodin denně spíte?
Tabulka 24 Doba spánku seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
méně jak 5 hodin
12
16,90
4
33,33
24
39,34
40
27,78
6-8 hodin
49
69,02
4
33,33
16
26,23
69
47,92
více jak 9 hodin
10
14,08
4
33,33
21
34,43
35
24,31
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Tabulka znázorňuje, že 69 osob (47,92%) spí denně šest až osm hodin, 40 osob (27,78%) spí méně jak pět hodin a 35 respondentů (24,31%) uvedli, že spí více jak devět hodin. Graf 25 Doba spánku seniorů
Z grafu je patrné, že 49 osob (69,02%), které pracovaly v jednosměnném provozu během dne, spí šest až osm hodin. U respondentů, kteří pracovali v jednosměnném provozu v noci, se objevila shoda v odpovědích. 24 respondentů (39,34%), kteří pracovali v třísměnném provozu, spí méně jak 5 hodin. 79
Graf 26 Doba spánku seniorů celkem
Graf znázorňuje kolik hodin nejčastěji senioři spí (viz Tabulka 24, Graf 25, Graf 26).
Otázka 7
Pospáváte i v průběhu dne? (např. po obědě)
Tabulka 25 Spánek seniorů přes den Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
ano
37
52,11
7
58,33
32
52,46
76
52,78
ne
20
28,17
3
25,00
9
14,75
32
22,22
občas
14
19,72
2
16,67
20
32,79
36
25,00
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Tabulka ukazuje, že až 76 dotázaných (52,78%) seniorů spí přes den.
80
Graf 27 Spánek seniorů přes den
Z grafu je patrné, že 37 osob (52,11%), které pracovaly v jednosměnném provozu během dne, spí přes den a 14 respondentů (19,72%) uvedlo, že nespí přes den. 7 respondentů (58,33%), kteří pracovali v jednosměnném provozu v noci, uvedlo, že spí přes den. 9 osob (14,75%), které pracovaly v třísměnném provozu, nespí v průběhu dne (viz Tabulka 25, Graf 27).
Otázka 8
Snažíte se dodržovat pravidelný denní režim (ve stejnou
dobu vstáváte a chodíte spát)? Tabulka 26 Pravidelnost v denním režimu seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
ano
48
67,61
3
25,00
25
40,98
76
52,78
ne
5
7,04
4
33,33
7
11,48
16
11,11
občas
15
21,13
5
41,67
23
37,70
43
29,86
denní režim
3
4,26
0
0
6
9,84
9
6,25
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Tabulka ukazuje, že 76 seniorů (52,78%) zvolilo odpověď: ano – snažím se dodržovat pravidelný denní režim. 9 respondentů (6,25%) uvedlo, že jsou vázaní na denní režim Domova pro seniory nebo jiné instituce. 81
Graf 28 Pravidelnost v denním režimu seniorů
Graf znázorňuje, že 48 osob (67,61%), které pracovaly v jednosměnném provozu během dne, se snaží dodržovat pravidelný denní režim. 5 osob (41,67%), které pracovaly v jednosměnném provozu v noci, odpovědělo, že se občas snaží dodržovat pravidelný denní režim. 7 osob (11,48%), které pracovaly v třísměnném provozu, se nesnaží dodržovat denní pravidelnost (viz Tabulka 26, Graf 28).
82
Otázka 9
Objevují se ve Vašem spánku některé z níže uvedených
spánkových jevů (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 27 Zvláštní spánkové jevy seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
chrápání
30
28,30
4
20,00
27
29,67
61
28,11
náměsíčnost
0
0
0
0
0
0
0
0
skřípání zubů
3
2,83
4
20,00
6
6,59
13
5,99
mluvení ze spaní
14
13,21
5
25,00
15
16,49
34
15,67
záškuby svalů
9
8,49
0
0
6
6,59
15
6,91
noční pocení
15
14,15
2
10,00
15
16,49
32
14,75
noční pití a jezení
17
16,04
3
15,00
14
15,38
34
15,67
jiné
0
0
0
0
0
0
0
0
neobjevují se
18
16,98
2
10,00
8
8,79
28
12,90
Σ
106
100
20
100
91
100
217
100
Tabulka ukazuje, že ze zvláštních spánkových jevů, téměř o polovinu, převažuje chrápání, a to u 61 respondentů (28,11%). Náměsíčnost neuvedl žádný senior z dotázaných. 28 respondentů (12,90%) uvedlo, že se u nich žádné spánkové jevy neobjevují.
83
Graf 29 Zvláštní spánkové jevy u seniorů
Z grafu je patrné, že chrápání se vyskytuje u 30 seniorů (28,30%), kteří pracovali v jednosměnném provozu během dne. U seniorů, kteří pracovali v jednosměnném provozu v noci, se ve stejném počtu vyskytuje chrápání a skřípání zubů. U osob, které pracovaly v třísměnném provozu, je stejný počet odpovědí u mluvení ze spaní a noční pocení. Graf 30 Zvláštní spánkové jevy u seniorů celkem
Graf
znázorňuje
výskyt
jednotlivých
spánkových
(viz Tabulka 27, Graf 29, Graf 30).
84
jevů
u
seniorů
celkem
Otázka 10
Trpíte některou z poruch spánku? (můžete zakroužkovat
i více možností) Tabulka 28 Poruchy spánku seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
problémy s usínáním
20
23,81
6
35,29
27
36,00
53
30,11
časté buzení v noci
24
28,57
7
41,18
21
28,00
52
29,55
časné probuzení ráno
22
26,19
4
23,53
18
24,00
44
25,00
netrpím
18
21,43
0
0
9
12,00
27
15,34
Σ
84
100
17
100
75
100
176
100
Tabulka ukazuje, že 27 osob (18,75%) uvedlo, že netrpí žádnou z uvedených poruch spánku. 117 seniorů (81,25%) uvedlo, že trpí nějakou poruchu spánku, či kombinací těchto poruch. Při odpovědi, netrpím žádnou z uvedených poruch spánku, přešli respondenti k otázce 16 (Tabulka 34, Graf 40). Graf 31 Poruchy spánku seniorů
Z grafu je patrné, že u dotázaných respondentů se poruchy spánku vyskytují téměř ve stejném počtu nezávisle na typu směnnosti práce.
85
Graf 32 Poruchy spánku u seniorů celkem
Graf
předkládá
výsledky
výskytu
jednotlivých
poruch
spánku
u
seniorů
(viz Tabulka 28, Graf 31, Graf 32).
Otázka 11
Absolvoval/a jste někdy vyšetření spánku ve spánkové
laboratoři? Tabulka 29 Spánková laboratoř a senioři Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
ano, pomohlo mi to
1
1,89
1
8,33
1
1,92
3
2,56
ano, bez efektu
2
3,77
1
8,33
1
1,92
4
3,42
netrpím
30
36,60
3
25,00
20
38,46
53
45,30
neznám spán. lab.
20
37,74
7
58,34
30
57,70
57
48,72
Σ
53
100
12
100
52
100
117
100
Tabulka poukazuje na to, že 53 osob (45,30%) nikdy neabsolvovaly vyšetření ve spánkové laboratoři. 3 respondentům (2,56%) toto vyšetření pomohlo.
86
Graf 33 Spánková laboratoř a senioři
Z grafu vyplývá, že vyšetření ve spánkové laboratoři absolvovalo celkem 7 seniorů (5,98%). 3 seniorům (2,56%) toto vyšetření pomohlo (viz Tabulka 29, Graf 33).
Otázka 12
Užíváte léky na spaní?
Tabulka 30 Hypnotika a senioři Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
ano
14
26,42
6
50,00
29
55,77
49
41,88
ne
28
52,83
4
33,33
13
25,00
45
38,46
občas
11
20,75
2
16,67
10
19,23
23
19,66
Σ
53
100
12
100
52
100
117
100
Výsledky uvedené v tabulce znázorňují výskyt v užívání hypnotik. 49 seniorů (41,88%) uvedlo, že užívá hypnotika.
87
Graf 34 Hypnotika a senioři
Graf ukazuje, že hypnotika užívá více seniorů, kteří pracovali v třísměnném provozu. Celkem 29 seniorů (55,77%). Graf 35 Hypnotika a senioři celkem
Graf znázorňuje, kolik seniorů užívá hypnotika (viz Tabulka 30, Graf 34, Graf 35).
88
Otázka 13
Využíváte
alternativní
způsob
léčby
vaší
poruchy
spánku? (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 31 Alternativní terapie u seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
akupunktura
0
0
0
0
0
0
0
0
aromaterapie
2
3,39
1
6,25
7
9,09
10
6,58
fytoterapie
9
15,25
3
18,75
15
19,48
27
17,76
hydroterapie
0
0
2
12,50
8
10,39
10
6,58
hypnoterapie
0
0
0
0
2
2,60
2
1,32
muzikoterapie
4
6,78
4
25,00
15
19,48
23
15,13
dietoterapie
7
11,86
4
25,00
8
10,40
19
12,50
jiné
2
3,39
0
0
0
0
2
1,32
nevyužívám
35
59,33
2
12,50
22
28,57
59
38,82
Σ
59
100
16
100
77
100
152
100
Jiné: R 43: přírodní tablety založené R 61: lékařská marihuana Z tabulky vyplývá, že z alternativních terapií převažuje terapie bylinnými čaji a muzikoterapie. 59 seniorů (38,82%) uvedlo, že neřeší své potíže se spánkem pomocí alternativních terapií. 2 senioři uvedli jiné terapie. 1 senior užívá přírodní tablety, které napomáhají spánku, a 1 senior využívá účinků lékařské marihuany. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí.
89
Graf 36 Alternativní terapie u seniorů
Graf ukazuje na velký výskyt odpovědi: nevyužívám alternativní terapie. Graf 37 Alternativní terapie u seniorů celkem
Graf znázorňuje využívání alternativních terapií při řešení potíží se spánkem (viz Tabulka 31, Graf 36, Graf 37).
90
Otázka 14
Do jaké míry potíže se spánkem narušují Vaši denní
výkonnost? (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 32 Následky nespavosti seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
unavený/á
29
36,25
6
35,30
25
33,33
60
34,88
nesoustředěný/á
1
1,25
0
0
3
4,00
4
2,33
nevrlý/á
8
10,00
3
17,65
4
5,33
15
8,72
lehnout si přes den
22
27,50
5
29,41
25
33,33
52
30,23
bolesti hlavy
5
6,25
1
5,88
10
13,33
16
9,30
jiné
1
1,25
0
0
0
0
1
0,58
neovlivňují mě
14
17,50
2
11,76
8
10,67
24
13,95
Σ
80
100
17
100
75
100
172
100
Jiné: R 52: zmatená, bez nálady Tabulka uvádí, že nejčastějším následkem poruch spánku u seniorů je únava, na druhém místě pak potřeba si jít přes den lehnout. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí, protože následky nespavosti se mohou kombinovat.
91
Graf 38 Následky nespavosti seniorů
Z grafu je patrné, že 14 seniorů (17,50%), kteří pracovali na jednu denní směnu, jejich potíže se spánkem neovlivňují. 10 seniorů (13,33%), kteří pracovali na tři směny, trpí bolestmi hlavy následkem nekvalitního spánku (viz Tabulka 32, Graf 38).
Otázka 15
Když nemůžete usnout, vzbudíte se v noci nebo se časně
probudíte tak: (můžete zakroužkovat i více možností) Tabulka 33 Činnosti seniorů při nespavosti Odpověď
1 směna ve dne N fi (%)
1 směna v noci N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
zůstanu ležet
22
36,67
6
42,86
22
38,60
50
38,17
vstanu- unavit se
12
20,00
2
14,29
12
21,05
26
19,85
pokouším se usnout
25
41,67
6
42,86
23
40,35
54
41,22
1
1,67
0
0
0
0
0
0
60
100
14
100
57
100
131
100
jiné Σ
Jiné: R 12: vezmu si ¼ prášku na spaní, jdu si číst, zhasnu a snažím se usnout Z tabulky vyplývá, že 54 seniorů (41,22%) snaží co nejrychleji opět usnout. 50 seniorů (38,17%) zůstane ležet v lůžku, když nemůžou spát. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí.
92
Graf 39 Činnosti seniorů při nespavosti
Z grafu je patrné, že se senioři při nespavosti snaží co nejrychleji usnout, a že zůstanou ležet v lůžku. Tento výskyt odpovědí byl nejčastější nezávisle na typu směnnosti práce (viz Tabulka 33, Graf 39).
Otázka 16
Upadl/a jste někdy během noci, když jste vstal/a z lůžka?
Tabulka 34 Noční pády seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
Σ N
fi (%)
ano
6
8,45
3
25,00
15
24,59
24
16,67
ne
55
77,46
5
41,67
39
63,93
99
68,75
nepamatuji se
10
14,08
4
33,33
7
11,48
21
14,58
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Výsledky v tabulce ukazují, že téměř většina seniorů v noci nikdy neupadla.
93
Graf 40 Noční pády seniorů
Graf ukazuje, že větší výskyt nočních pádů byl zaznamenán u seniorů, kteří pracovali v třísměnném provozu (viz Tabulka 34, Graf 40).
Otázka 17
Myslíte si, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami
spánku? Tabulka 35 Zájem lékařů podle seniorů Odpověď
1 směna ve dne 1 směna v noci N fi (%) N fi (%)
3 směny N fi (%)
N
Σ fi (%)
ano
19
26,76
3
25,00
15
24,59
37
25,69
ne
15
21,13
7
58,33
19
31,15
41
28,47
nemám na to názor
37
52,11
2
16,67
27
44,26
66
45,83
Σ
71
100
12
100
61
100
144
100
Tabulka ukazuje, že 41 seniorů (28,47%) si myslí, že se lékaři nedostatečně zabývají poruchami spánku.
94
Graf 41 Zájem lékařů podle seniorů
Z grafu je patrné, že více seniorů je bez názoru na tuto otázku (viz Tabulka 35, Graf 41).
Poznámky a připomínky k tématu Poruchy spánku u seniorů: R 2: Myslím si, že když pracujeme na zahrádce nebo podnikáme procházky do lesa, také lépe spíme, ale jsme ročníky 38 a 34, tak už toho pohybu tolik není, i díky nemocem a pak je se spaním potíž. R 7: Moc o tom nepřemýšlím, myslím, že to patří ke stáří. R 8: Jediné poruchy spánku mi působí bolest kloubů. R 46: Usíná se mi hůř, když jsem doma, k dobrému spánku potřebuji únavu z práce a otevřené okno. Lékaři by se nespavosti měli více věnovat.
95
DISKUSE Laická veřejnost se domnívá, že senioři, pokud už v noci spí, tak rozhodně méně než pět hodin. Autoři, Dessaintová, Inlander, Moranová, Prusiński aj., potvrzují, že spánek v seniorském věku je kratší. Provedené výzkumy jejich myšlenku vyvrací. 40 seniorů odpovědělo, že spí jen pět a méně hodin. Překvapilo mě dosti vysoké procento seniorů, kteří uvedli, že spí více jak 9 hodin. Tuto možnost zvolilo celkem 35 respondentů. Burová se s předchozími výsledky shoduje. Ze 102 celkově dotázaných spí šest až osm hodin 54 seniorů, 25 dotázaných spí méně jak pět hodin a 23 seniorů spí více jak devět hodin. Koditková také uvádí, že nejvíce seniorů odpovědělo, že spí 6-8 hodin, jen 9 seniorů spí pět a méně hodin a 27 seniorů spí devět a více hodin. Graf 42 Komparace počtu hodin spánku seniorů
Podle provedeného výzkumu můžeme tvrdit, že spánek přes den, například po obědě, je pro seniorský věk charakteristický. Tuto možnost zvolilo 76 seniorů. 32 seniorů nespí přes den a 36 seniorů občas pospává. Burová uvádí jiné výsledky. 77 seniorů odpovědělo, že během dne nespí. Koditková předkládá, že 11 seniorů se přiznalo k dennímu spánku, 28 seniorů odpovědělo, že nespí přes den a 66 seniorů spí přes den občas. 96
Graf 43 Komparace spánku seniorů během dne
Z výsledků výzkumu můžeme soudit, že nejčastějším spánkovým jevem je chrápání. Celkem u 61 seniorů. Nebyl osloven ani jeden senior, který by trpěl náměsíčností. U 34 seniorů se objevuje mluvení ze spaní a u 13 skřípání zubů. 28 seniorů uvedlo, že se během jejich spánku žádný spánkový jev nevyskytuje. Burešová zkoumala pouze výskyt chrápání. Zjistila, že 23 seniorů uvedlo potíže s chrápáním, 48 seniorů pak tímto jevem netrpí. Burová se zaměřila také na náměsíčnost, tuto odpověď zvolil jeden respondent, mluvení ze spaní 20 seniorů a skřípání zubů 8 seniorů. Téměř polovina uvedla, že netrpí žádným uvedeným spánkový jevem. Graf 44 Komparace spánkových jevů u seniorů
Po vyhodnocení všech dotazníků jsem zjistila, že 117 seniorů trpí nějakou formou nespavosti ze 144 celkově dotázaných. 97
Burešová sděluje, že 101 celkem dotázaných seniorů jich 47 má problémy se spánkem, 24 seniorů občas. Burová objevila, že ze 102 dotázaných seniorů jich 71 udává některou z poruch spánku. Zeklová uvádí, že ze sta dotázaných trpí poruchami spánku 69 seniorů. Porovnání výsledků vysvětluje teorie, že největší výskyt poruch spánku se objevuje ve vyšším věku. Graf 45 Komparace poruch spánku seniorů
Ze 117 seniorů, kteří odpověděli, že trpí poruchami spánku, uvedlo 53 seniorů potíže s usínáním, 44 seniorů se budí časně ráno a 52 seniorů se budí často v noci. Senioři měli možnost vybrat více typů nespavostí. Z této analýzy lze soudit, že senioři mají nejčastěji problémy s usínáním a s častým buzením v noci. Burešová zjistila, že 45 seniorů má potíže s častým nočním buzením, 27 seniorů pak s usínáním a 18 respondentů se budí časně ráno. Burová uvádí, že většina seniorů má problémy s usínáním, 37 respondentů zvolilo tuto možnost, 18 seniorů se časně budí a 16 seniorů se v noci často probouzí. Koditková zjistila, že nejčastější poruchou spánku u seniorů je časté buzení v noci. Touto poruchou trpí až 102 seniorů ze 105 celkově dotázaných. Na druhém místě se objevilo časné buzení ráno, tuto odpověď sdělilo 70 seniorů. Zeklová předkládá téměř totožné výsledky. 41 seniorů se často budí v noci a 40 seniorů má potíže s usínáním. I zde měli senioři možnost zvolit více odpovědí.
98
Graf 46 Komparace jednotlivých typů nespavosti seniorů
Zatímco autorky, Burešová, Koditková a Zeklová, ve svém výzkumu zjistily, že více seniorů hypnotika neužívá, v mém šetření jsem zjistila, že 49 seniorů užívá hypnotika pravidelně a 23 seniorů jen občas. Jejich celkový počet přesahuje polovinu dotázaných. Graf 47 Komparace užívání hypnotik seniory
Alternativně své potíže se spánkem řeší 93 seniorů, zatímco Burešová uvádí pouhých šest seniorů.
99
Graf 48 Komparace využívání alternativních terapií seniory
Jako nejčastější následek nespavosti senioři uvádí únavu, celkem 60 seniorů. Koditková uvádí, že až 78 seniorů odpovědělo, že jsou po nekvalitním a nedostačujícím spánku unaveni. Graf 49 Komparace únavy seniorů
100
ZÁVĚR S prodlužující se délkou života a zkvalitněním lékařské péče roste počet osob v seniorském věku. Tato etapa lidského života je charakterizována úbytkem fyzických sil a vysokou prevalencí různých onemocnění, včetně poruch spánku. Odborná literatura i provedené výzkumy prokazují, že roste počet nemocných trpících potížemi se spánkem. Cílem diplomové práce bylo zmapovat prevalenci spánkových poruch u seniorů. Výzkumný vzorek tvořili senioři a osoby v přechodném věku ze Zlínského kraje, kteří byli oslovováni náhodně. Výsledky šetření byly analyzovány zvlášť pro přechodný věk a pro seniorský věk. Vyhodnocení výsledků pro přechodný věk nalezneme v praktické části, zde nebudou uváděny, protože mě více zajímala tato problematika u seniorů. Bylo zjištěno, že 81,25% seniorů trpí některou z forem nespavosti. 30,11% seniorů udalo potíže s usínáním, 29,55% seniorů se v noci často budí a 25,00% seniorů se budí časně ráno. Pouhých 15,34% seniorů odpovědělo, že netrpí žádnou z uvedených poruch spánku. Byly stanoveny i dílčí cíle práce. První tři dílčí cíle - Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu během dne a následnými poruchami spánku.- Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu v noci a následnými poruchami spánku.- Zjistit vztah mezi prací v třísměnném provozu a následnými poruchami spánku.- byly porovnány pomocí Pearsonova koeficientu korelace. Dílčí cíl Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu během dne a následnými poruchami spánku. Bylo osloveno celkem 71 seniorů, kteří pracovali v jednosměnném provozu během dne. Z tohoto počtu, 53 seniorů odpovědělo, že trpí některou z forem insomnie nebo kombinací jejich forem. Pearsonův test korelace vyšel 1. Jedná se tedy o těsný vztah poruch spánku a prací během dne.
101
Dílčí cíl Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu v noci a následnými poruchami spánku. Bylo osloveno 12 seniorů, kteří pracovali v jednosměnném provozu v noci. Tito senioři tvoří 100% v prevalenci insomnie nebo v kombinaci jejích forem. Koeficient korelace znázorňuje těsný vztah obou proměnných podle naměřené hodnoty 1. Dílčí cíl Zjistit vztah mezi prací v třísměnném provozu a následnými poruchami spánku. Bylo osloveno 61 seniorů, kteří pracovali v třísměnném provozu. Z tohoto počtu, 52 seniorů udalo insomnii nebo kombinaci jejích forem. Test sdělil těsný vztah mezi oběma jevy s naměřenou hodnotou 1. Podle výsledků testu Pearsonova koeficientu korelace můžeme soudit, že neexistuje vztah mezi typem směnnosti a poruchami spánku. Dílčí cíl Zjistit kolik hodin senioři nejčastěji spí. V dostupných odborných literaturách je uváděno, že spánek se v seniorském věku zkracuje. V mém výzkumu bylo zjištěno, že 27,78% spí méně jak pět hodin, 47,92% spí šest až osm hodin, a pro mě překvapivým výsledkem bylo zjištění, že 24,31% spí více jak devět hodin. Dílčí cíl Zjistit, který spánkový jev je u seniorů nejčastější. Lavery (1998) uvádí, že chrápání je nejčastější spánkový jev, vyskytující se v každém věku. Chrápáním trpí 28,11% seniorů. Dalším častým jevem je mluvení ze spaní (15,67%) a noční pití a jezení (15,67%). Parasomnie se nevyskytuje u 12,90%. Dílčí cíl Zjistit, kolik seniorů užívá hypnotika. Mnozí autoři zabývající se problematikou poruch spánku u seniorů, nedoporučují dlouhodobé užívání hypnotik. Hrozí totiž léková závislost a interakce účinků s ostatními léky. 41,88% seniorů užívá hypnotika pravidelně a 19,66% užívá hypnotika občas. Podle mého názoru jsou tyto hodnoty ohromující v negativním slova smyslu. 102
Podle mých osobních zkušeností, nenesou vinu jen lékaři, sami senioři se hypnotik dožadují a předpokládají, že farmakoterapie jim pomůže vyřešit jejich potíže. Příčinou tohoto vysokého procenta osob užívajících hypnotika je podle mého názoru nedostatečná edukace v možnostech léčby. Dílčí cíl Zjistit, kolik respondentů využívá alternativní terapie při potížích se spánkem. Terapie poruch spánku by měla upřednostňovat úpravu životního stylu a zlepšení spánkové hygieny. V případě, že tyto úpravy nejsou efektivní, měla by nastoupit alternativní terapie. Oba tyto kroky vyžadují aktivitu nemocného. Z celkového počtu dotázaných seniorů, 61,19% využívá tento způsob léčby při řešení obtíží s insomnií nebo při kombinaci jejích forem. Nejčastěji senioři využívají fototerapii, muzikoterapii a dietoterapii. Podle analýzy výsledků můžeme soudit, že dotázaní senioři při terapii insomnie využívají jak farmakoterapii, tak i alternativní způsob. Závěrem bych chtěla dodat, že terapie spánkových poruch u seniorů je obtížná, protože příčinami narušeného spánku může být řada somatických onemocnění a jejich léčba.
Někdy
může
být
insomnie
příznakem
jiných
chorob
vyskytujících
se v seniorském věku. Podle Borzové (2009) je diagnostikováno a vhodně léčeno jen malé množství těchto poruch. Pouhých 25,69% seniorů si myslí, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami spánku. Jeden respondent napsal přímo do poznámek, týkajících se poruch spánku, že by se lékaři měli více zajímat nespavostí. Zjištěné výsledky jsou přínosem jak pro moji zdravotnickou praxi, věnovat více pozornosti problematice spánku, tak i pro praxi pedagogickou, upozorňovat budoucí zdravotnické asistenty na jeho důležitost a seznamovat je s problematikou nespavosti, důslednou edukací nemocného a jeho vhodnou terapií.
103
SOUHRN Diplomová práce na téma “Poruchy spánku u seniorů” je rozdělená na dvě části. První část je zaměřená na teoretické poznatky o stárnutí a stáří, o spánku a spánkových poruchách. Ve druhé části jsou analyzovány výsledky dotazníkového šetření. Pomocí anonymních dotazníků byl zjišťován výskyt spánkových poruch a jejich souvislost s prací ve směnném provozu. Dotazník byl zaměřen i na problematiku užívání hypnotik a využívání alternativních terapií při řešení potíží se spánkem. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že 81,25% seniorů trpí některou z forem nespavosti. Bylo prokázáno, že neexistuje vztah mezi typem směnnosti a následnými poruchami spánku. Dále bylo zjištěno, že 41,88% seniorů užívá hypnotika a 61,19% využívá alternativní terapie při řešení potíží se spánkem.
SUMMARY This thesis, titled “Sleep disorders in older adults” is divided into two parts. The first part focuses on theoretical knowledge about ageing and old age, sleep and sleep disorders. The second part analyzes the results of a survey. Using anonymous questionnaires I determined the incidence of sleep disorders and their connection with shift work. The questionnaire also focused on the issue of hypnotics use and using alternative therapies to solve problems with sleep. Carried out research it was found that 81.25% of seniors suffer from some form of insomnia. It has been shown that there is no relationship between the type of shifts and subsequent sleep disturbances. Furthermore, it was found that 41.88% of seniors used hypnotics and 61.19% used alternative therapies to solve problems with sleep.
104
REFERENČNÍ SEZNAM 1. ANDERS, M. Nespavost. Praha: Jan Vašut, 2000. 31 s. ISBN 80-7236-181-3. 2. BORZOVÁ, C. Nespavost a jiné poruchy spánku: pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2009. 141 s. ISBN 978-802-4729-787. 3. BRUNO, F., J. Hezky se vyspěte. Pochopte svou nespavost a navždy se jí zbavte. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2003. 99s. ISBN 80-7106-593-5. 4. BUREŠOVÁ, J. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2007. 78 s., 3 s. příloh. Vedoucí diplomové práce prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc. 5. BUROVÁ, S. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2008. 103 s., 6 s. příloh. Vedoucí diplomové práce MUDr. Jiří Dušek, CSc. 6. DEGEN, R. Dejte si dvacet. Spánek pro osvěžení, odpočinek a dobrou kondici. Praha: Pragma, 1997. 209 s. ISBN 80-7205-703-0. 7. DESSAINTOVÁ, M., P. Nezačínejte stárnout. Praha: Portál, 1999. 231 s. ISBN 807178-8255-6. 8. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-808-7109-199. 9. HÜTTICH, B. Aktivně proti poruchám spánku. Praha: Ivo Železný, 1997. 93 s. ISBN 80-237-2550-5. 10. CHOPRA, D. Spokojený spánek: insomnie a jak ji léčit. Praha: Pragma, 1994. 142 s. ISBN 80-7205-096-6. 105
11. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 12. INLANDER, Ch., B., MORANOVÁ, C., K. 67 rad jak dobře spát. Bratislava: Príroda, 1996. 92 s. ISBN 80-07-00797-0. 13. JAROLÍMKOVÁ, S. (nejen) Výklad snů. Praha: Metramedia, 2000. 221 s. ISBN 80238-5879-3.
14. KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6.
15. KITTNAR, O. a kol. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4. 16. KNOBLOCH, H. Vše o spánku. Praha: Práce, 1975. 140 s. 17. KODITKOVÁ, I. Kvalita spánku a seniorský věk. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2009. 115 s., 5 s. příloh. Vedoucí diplomové práce PhDr. Marie Macková, Ph.D. 18. LAVERY, S. Léčivá sílá spánku. Praha: Svojtka a Vašut, 1998. 157 s. ISBN 807180-414-2. 19. LEIBOLD, G. Dobrý spánek - dobré nervy. Praha: Svoboda, 1994. 111 s. ISBN 80205-0358-7. 20. MENCLOVÁ, K., SVĚDÍKOVÁ, M. Pády seniorů v kolektivním zařízení. Sestra, 2006, roč. 16, č. 10, s. 38-39. ISSN 1210-0404. 21. MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: Grada Publishing, 2008. 302 s. ISBN 978-80-247-1521-6.
106
22. MICHAUDOVÁ, E., BAINOVÁ, J. Sexy, štíhlá a svěží díky dobrému spánku. Praha: Reader´s Digest Výběr, 2009. 240 s. ISBN 978-80-7406-050-2. 23. PACOVSKÝ, V., HEŘMANOVÁ, H. Gerontologie. Praha: Avicenum, 1981. 298 s. 24. PALAZZOLO, J. Nespavost- zbavte se jí navždy! Praha: Grada, 2007. 128 s. ISBN 978-80-247-2286-3. 25. PETRÁNEK, S. Spánek a jeho poruchy. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1987. 4 s. 26. PRAŠKO, J. a kol. Nespavost. Praha: Portál, 2004. 102 s. ISBN 80-7178-919-4. 27. PRUSIŃSKI, A. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Maxdorf, 1993. 81 s. ISBN 80-85800-01-2. 28. RADIL, T. Spánek a bdění. Praha: Academia, 1978. 229 s. 29. SÝKOROVÁ, A. Spánek a jeho poruchy. Sestra, 2006, roč. 16, č. 4, s. 22. ISSN 1210-0404. 30. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. 2. nezměn. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 175 s. ISBN 80-244-0629-2. 31. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0. 32. VOKURKA, M. a kol. Praktický slovník medicíny. 6. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, 2000. 490 s. ISBN 80-85912-38-4. 33. ZEKLOVÁ, H. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2009. 121 s., 6 s. příloh. Vedoucí diplomové práce prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc.
107
Internetové zdroje 1. Akreditovaná centra diagnostiky a léčby poruch spánku. Www.sleep-society.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na WWW: . 2. Akreditované laboratoře s vymezenou působností. Www.sleep-society.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na WWW: . 3. BROŽOVÁ,J. Psychiatrická péče v letech 2001 až 2005. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha: UZIS, 2007. Dostupné na WWW: . 4. Demografická příručka. Www.czso.cz [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné na WWW: . 5. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. Desátá revize. Tabelární část. Www.uzis.cz [online]. Praha: 2008 [cit. 2012-02-12]. Dostupné na WWW: . 6. Nespavost-novinky. Www.psychicke-zdravi.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na
WWW:
spanku-19-brezna-2010-516>. 7. Noční můry a noční děsy. Www.dobry-spanek.cz [online]. [cit. 2012-01-25]. Dostupné na WWW: . 8. PRETL, M. Nejčastější poruchy spánku a jejich řešení. Www.samoleceni.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na WWW: .
108
9. Slovník cizích slov – on-line hledání. Http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ [online]. [cit. 2012-03-04].
Dostupné
na WWW:
slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=abuzus>. 10. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Http://cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2012-0304]. Dostupné na WWW: . 11. Zkratky. Www.zkratky.cz [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW: .
109
SEZNAM ZKRATEK aj.
a jiný
apod.
a podobně
a.s.
akciová společnost
cm
centimetr
CNS
centrální nervový systém
CT
Computed Tomography – počítačová tomografie
CSc.
Candidatus scientiarum- kandidát věd
EEG
elektroencefalogram
FN
Fakultní nemocnice
ISBN
International Standard Book Number
KN
Krajská nemocnice
kol.
kolektiv
LF UK
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
MKN
Mezinárodní klasifikace nemocí
MUDr.
Medicinae universae doctor – doktor medicíny
např.
například
ORL
otorhinolaryngologie
p.o.
příspěvková organizace
s.
strana
tj.
to je
tzv.
takzvaný
USA
United States of America
viz
videre licet – „lze vidět“
VFN
Všeobecná fakultní nemocnice
WHO
World Health Organisation, též SZO (Světová zdravotnická organizace)
WWW
World Wide Web
%
procento
(Zdroj: www.zkratky.cz)
110
SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ Abúzus
nadměrné užívání, nadužívání, zneužívání
Afekce
postižení nemocí
Ageismus
diskriminace z důvodu věku
Alergie
přecitlivělost organismu na nějakou látku
Altruismus
nesobecký způsob myšlení a cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých
Anémie
chudokrevnost
Angina pectoris
projev ischemické choroby srdeční
Anomálie
nepravidelnost, odchylka od normálu
Antidepresiva
skupina léků užívaných k léčbě deprese
Antiepileptika
léky užívané při léčbě epilepsie
Antihistaminika
léky blokující účinek histaminu, který významnou roli v rozvoji alergie, některá z nich mají tlumivý účinek na nervový systém
Antipsychotika
farmaceutické látky, které potlačují psychotické symptomy
Apnoe
zástava dechu
Astma
onemocnění charakterizované záchvatovou dušností
Artritida
zánět kloubu
Ateroskleróza
onemocnění tepen, při němž se v jejich stěnách ukládají tukové buňky
Atopický ekzém
typ alergie
Atrofie
zmenšení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky
Behaviorální
týkající se chování
Benzodiazepiny
široce využívaná řada sedativních a hypnotických látek
Degenerace
zeslabení, úpadek schopností
Dezorientace
porucha orientace, ztráta vědomí o místě a času
Duodenální vřed
dvanáctníkový vřed
Egocentrismus
v jednání i v myšlení pozornost zaměřená na vlastní osobu
Endogenní
vnější 111
Epilepsie
skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty
Etiologie
příčina
Exogenní
vnitřní
Farmakokinetika
zabývá se léčivy v organismu, jejich účinkem, a to i z hlediska časového průběhu
Farmakoterapie
léčba léky
Fyziologie
věda studující funkci organismu a jednotlivých orgánů
Gravidita
těhotenství
Halucinace
falešný vjem něčeho, co neexistuje
Hypertenze
zvýšený krevní tlak
Hypnotikum
léky, které navozují spánek či usnadňují usínání
Hypotenze
snížený krevní tlak
Hard rock
klasický legendární hudební styl rockové hudby
Inaktivita
nečinnost
Iniciace
vyvolání, podnět
Interévium
přechodný věk
Involuce
atrofie tkání jako příznak stárnutí
Konsolidace
zpevnění
Magnetická rezonance metoda umožňující velmi dobré rozlišení Maladaptace
nepřizpůsobení novým životním podmínkám
Mánie
chorobné jednostranné zaujetí
Menopauza
ukončení menstruace u žen v přechodu
Mentální retardace
lehké, střední, těžké nebo hluboké opoždění rozumového vývoje
Mobilita
pohyblivost
Mozková dysfunkce
narušená funkce mozku
Neurogenní
vycházející z funkce nebo poruchy nervové soustavy
Neuroleptika
stejný význam jako antipsychotika
Neuróza
psychická porucha s delším vývojem bez prokazatelné chorobné změny nervstva
Obsedantní
nutkavý, vtíravý
Obstrukce
neprůchodnost 112
Oční bulbus
oční koule
Ontogeneze
individuální vývoj jedince od zárodečného vývoje do zániku
Patriarchium
dlouhověkost
Patologie
nauka o nemocech, studuje jejich příčiny chorobný nález
Pseudohalucinace
nepravé vidiny
Pseudoinsomnie
chybné vnímání spánku
Psychoterapie
léčba psychiky člověka
Regenerace
obnovení
Revmatismus
onemocnění pohybového aparátu
Sacharidy
souhrnný název pro cukry
Sedativa
léky zklidňující
Segregace
vylučování, oddělování
Senescence
počínající stáří, stárnutí
Sénium
vlastní stáří
Somnolog
odborník v oblasti spánkové medicíny
Stimulancia
látky povzbuzující, aktivující
Stomatolog
zubní lékař
(Zdroj: VOKURKA, 2000) (Zdroj: www.cs.wikipedia.org) (Zdroj: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/)
113
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka 1 Typy mozkových vln Tabulka 2 Přehled potřeby spánku v jednotlivých věkových obdobích Tabulka 3 Siesta: prospívá nebo škodí? Tabulka 4 Charakteristika spánku u chorob typu demence Tabulka 5 Pohlaví respondentů Tabulka 6 Věk respondentů Tabulka 7 Vzdělání respondentů Tabulka 8 Doba spánku Tabulka 9 Spánek přes den Tabulka 10 Pravidelnost v denním režimu Tabulka 11 Zvláštní spánkové jevy Tabulka 12 Poruchy spánku Tabulka 13 Spánková laboratoř Tabulka 14 Hypnotika Tabulka 15 Alternativní terapie Tabulka 16 Následky nespavosti Tabulka 17 Činnosti při nespavosti Tabulka 18 Noční pády Tabulka 19 Zájem lékařů Tabulka 20 Pohlaví seniorů Tabulka 21 Věk seniorů Tabulka 22 Vzdělání seniorů Tabulka 23 Bydlení seniorů Tabulka 24 Doba spánku seniorů Tabulka 25 Spánek seniorů přes den Tabulka 26 Pravidelnost v denním režimu seniorů Tabulka 27 Zvláštní spánkové jevy u seniorů 114
Tabulka 28 Poruchy spánku seniorů Tabulka 29 Spánková laboratoř a senioři Tabulka 30 Hypnotika a senioři Tabulka 31 Alternativní terapie u seniorů Tabulka 32 Následky nespavosti seniorů Tabulka 33 Činnosti seniorů při nespavosti Tabulka 34 Noční pády seniorů Tabulka 35 Zájem lékařů podle seniorů
115
Seznam obrázků Obrázek 1 Cirkadiánní rytmus Obrázek 2 Akupresurní body proti nespavosti Obrázek 3 Reflexní oblast využívané k podpoře spánku Obrázek 4 Schéma účinku hypnotik
116
Seznam grafů Graf 1 Pohlaví respondentů Graf 2 Věk respondentů Graf 3 Vzdělání respondentů Graf 4 Doba spánku Graf 5 Doba spánku celkem Graf 6 Spánek přes den Graf 7 Pravidelnost v denním režimu Graf 8 Zvláštní spánkové jevy Graf 9 Zvláštní spánkové jevy celkem Graf 10 Poruchy spánku Graf 11 Poruchy spánku celkem Graf 12 Spánková laboratoř Graf 13 Hypnotika Graf 14 Hypnotika celkem Graf 15 Alternativní terapie Graf 16 Alternativní terapie celkem Graf 17 Následky poruch spánku Graf 18 Činnosti při nespavosti Graf 19 Noční pády Graf 20 Zájem lékařů Graf 21 Pohlaví seniorů Graf 22 Věk seniorů Graf 23 Vzdělání seniorů Graf 24 Bydlení seniorů Graf 25 Doba spánku seniorů Graf 26 Doba spánku
seniorů celkem
Graf 27 Spánek seniorů přes den Graf 28 Pravidelnost v denním režimu seniorů Graf 29 Zvláštní spánkové jevy u seniorů Graf 30 Zvláštní spánkové jevy u seniorů celkem Graf 31 Poruchy spánku seniorů Graf 32 Poruchy spánku u seniorů celkem 117
Graf 33 Spánková laboratoř a senioři Graf 34 Hypnotika a senioři Graf 35 Hypnotika a senioři celkem Graf 36 Alternativní terapie u seniorů Graf 37 Alternativní terapie celkem Graf 38 Následky poruch spánku seniorů Graf 39 Činnosti seniorů při nespavosti Graf 40 Noční pády seniorů Graf 41 Zájem lékařů podle seniorů Graf 42 Komparace počtu hodin spánku seniorů Graf 43 Komparace spánku seniorů během dne Graf 44 Komparace spánkových jevů u seniorů Graf 45 Komparace poruch spánku seniorů Graf 46 Komparace jednotlivých typů nespavosti seniorů Graf 47 Komparace užívání hypnotik seniory Graf 48 Komparace využívání alternativních terapií seniory Graf 49 Komparace únavy seniorů
118
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Spánková centra a laboratoře Příloha 3 Charakteristika spánkových stadií Příloha 4 Morinův dotazník Příloha 5 Spánkový diář Příloha 6 Klíč k výběru aromaterapie Příloha 7 Charakteristika forem hydroterapie Příloha 8 Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku
119
Příloha 1 Dotazník Vážená paní, vážený pane, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží k získání údajů pro mou diplomovou práci na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na téma Poruchy spánku u seniorů. Veškeré informace slouží ke studijním účelům a při jejich interpretaci bude zachována anonymita. Odpovědi, prosím, zakroužkujte nebo podtrhněte jednu odpověď, není-li určeno jinak. Děkuji za Váš čas a ochotu spolupracovat. Barbora Kuchtíčková
I. část dotazníku Identifikační údaje 1. Pohlaví:
2. Věk:
3. Vzdělání:
a) žena
a) 45-59 let
a) základní
b) muž
b) 60-74 let
b) střední odborné- vyučený/á
c) 75-89 let
c) střední s maturitou
d) nad 90 let
d) vyšší odborné e) vysokoškolské
4. Pokud jste ve věku nad 60 let a více: a) bydlím sám/a v bytě nebo domě b) bydlím s manželkou/ manželem c) bydlím s rodinou (děti, vnoučata) d) bydlím v Domově pro seniory nebo v jiné instituci e) v současné době jsem více jak 2 měsíce hospitalizovaný/á v nemocnici
5. Typ Vašeho současného nebo posledního povolání: a) jednosměnný provoz během dne b) jednosměnný provoz v noci c) třísměnný provoz
II. část dotazníku Poruchy spánku u seniorů 6. Kolik hodin denně spíte? a) méně jak 5 hodin b) 6-8 hodin c) více jak 9 hodin 7. Pospáváte i v průběhu dne? (např. po obědě) a) ano b) ne c) občas 8. Snažíte se dodržovat pravidelný denní režim (ve stejnou dobu vstáváte a chodíte spát)? a) ano b) ne c) občas d) jsem vázaný/á na denní režim Domova pro seniory, jiné instituce, nemocnice 9. Objevují se ve Vašem spánku některé z níže uvedených spánkových jevů? (můžete zakroužkovat i více možností) a) chrápání b) náměsíčnost c) skřípání zubů d) mluvení ze spaní e) záškuby svalů f) noční pocení g) noční pití a jezení
h) jiné, prosím doplňte: …………….. ch) ne, neobjevují se 10. Trpíte některou z poruch spánku? (můžete zakroužkovat i více možností) a) mám problémy s usínáním b) často se v noci budím c) budím se časně ráno (mezi třetí a pátou hodinou ranní) d) netrpím žádnou z uvedených poruch spánku (přejděte, prosím, k otázce 16) 11. Absolvoval/ a jste někdy vyšetření spánku ve spánkové laboratoři? a) ano, pomohlo mi to b) ano, bez efektu c) ne d) neznám spánkovou laboratoř 12. Užíváte léky na spaní? a) ano b) ne c) občas 13. Využíváte alternativní způsob léčby Vaší poruchy spánku? (můžete zakroužkovat i více možností) a) akupunktura, akupresura b) aromaterapie- bylinné oleje, masáže, koupele, obklady c) fytoterapie- bylinné čaje d) hydroterapie- horká koupel e) hypnoterapie- hypnóza f) muzikoterapie- poslech hudby g) dietoterapie- omezení kofeinu a cukru 2 až 3 hodiny před usnutím h) jiné, prosím doplňte: …………….. ch) nevyužívám
14. Do jaké míry potíže se spánkem narušují Vaši denní výkonnost? (můžete zakroužkovat i více možností) a) jsem unavený/á b) jsem nesoustředěný/á c) jsem nevrlý/á d) musím si jít lehnout v průběhu dne e) trpím bolestmi hlavy f) jiné, prosím doplňte:……………………….. g) neovlivňují mě 15. Když nemůžete usnout, vzbudíte se v noci nebo se časně probudíte tak: (můžete zakroužkovat i více možností) a) zůstanu ležet b) vstanu a jdu si číst, cvičit, ….unavit se c) pokouším se opět, co nejrychleji usnout d) jiné, prosím doplňte: …………….. 16. Upadl/a jste někdy během noci, když jste vstal/a z lůžka? a) ano b) ne c) nepamatuji se 17. Myslíte si, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami spánku? a) ano b) ne c) nemám na to názor Vaše poznámky a připomínky k tématu Poruchy spánku u seniorů: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
Příloha 2 Spánková centra a laboratoře (www.sleep-society.cz) Akreditovaná centra diagnostiky a léčby poruch spánku • Centrum pro poruchy spánku a biorytmů FN Hradec Králové • Centrum pro dýchání a spánek FN Plzeň • Centrum pro léčbu a diagnostiku poruch spánku a bdění FN Brno • Centrum pro poruchy spánku a bdění FN Ostrava • Centrum pro poruchy spánku a bdění VFN Praha • Centrum pro poruchy spánku, Nemocnice České Budějovice, a.s. • Laboratoř spánkové medicíny FN Olomouc • Spánková poradna a laboratoř Inspamed, Praha • Centrum pro dýchání a spánek v Saském Švýcarsku • Centrum pro poruchy spánku Na Homolce • Centrum pro poruchy spánku u dětí, Klinika dětské neurologie UK 2.LF a FNM, Praha -Motol • Spánková laboratoř Psychiatrického centra Praha Akreditované laboratoře s vymezenou působností • Spánková ambulance Nemocnice Jihlava, p.o. • Spánková laboratoř Benešov, Nemocnice Rudolfa a Stefanie • Spánková laboratoř KN Liberec, a.s. • Spánková laboratoř 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice • Spánková laboratoř 2.LF a FN Motol • Spánková laboratoř Nemocnice Třebíč • Laboratoř pro poruchy dýchání ve spánku FN Bulovka • Spánková laboratoř, Plicní oddělení, nemocnice Břeclav
Příloha 3 Charakteristika spánkových stadií (Lavery, 1998, s. 29) NREM spánek (stadium jedna a dvě) lehký spánek - Nevelká svalová relaxace
- Koulení očima Fyziologické změny
NREM spánek REM spánek (stadium tři a čtyři) hluboký spánek - Uvolnění růstového hormonu - Nepravidelný dech a tepová frekvence - Zvýšení krevního průtoku mozkem a obnovení hladiny bílkovin v mozku - Přestavba krevních buněk a - Kolísání krevního tlaku tělesných tkání, obzvláště kůže - Obnovení hladiny energie
- Rychlé pohyby očí - Záškuby v obličeji - Malé pohyby tělem Zvýšení uvolňování testosteronu - U žen zvýšené prokrvení vaginy, u mužů erekce - Jednoduchá probuditelnost
- Předchází ospalost a méně - Obtížná probuditelnost logické myšlení - Hypnagogické (snu podobné) - Žádné vědomé myšlenky - Žádné vědomé myšlenky zážitky Změny ve vědomí - Sny, které si při - Trochu snění - Většina snů probuzení pamatujeme Po probuzení si - Sny, které si při probuzení nepamatujeme žádné sny ani pamatujeme jiné události během spánku - Většina nočního pomočování - Náměsíčnost - Noční můry a některé mluvení ze sna ve Spánkové poruchy stadiu 2 - Skřípání zuby - Mluvení ze sna - Mluvení ze sna - Noční děsy - U lidí s krátkým spaním je - U lidí s krátkým spaním je - U lidí s krátkým spaním je tohoto spánku velmi málo délka tohoto spánku téměř délka tohoto spánku téměř normální normální - Většina potřeb během těhotenství, dospívání, po Individuální spánkové cvičení nebo nedostatku potřeby spánku, u lidí s nadměrnou funkcí štítné žlázy - Menší potřeba u lidí s nedostatečnou funkcí štítné žlázy - Snížení tělesné teploty –Uvolňování melatoninu – Svalová relaxace – Zpomalení srdeční Standardní změny během noci frekvence – Snížení zažívací a vylučovací aktivity – Snížení krevního tlaku – Snížení uvolňování adrenalinu
Příloha 4 Morinův spánkový dotazník (Borzová a kol., 2009, s. 22) Škála 0- Vůbec 1- Lehce 2- Středně 3- Výrazně 4- Extrémně Potíže s usínáním
Časté nebo dlouhotrvající noční probuzení Příliš časné ranní buzení
Jak jste spokojený/á se svým spánkem v poslední době? Do jaké míry potíže se spánkem narušují denní výkonnost? Do jaké míry, podle vás, zaznamenává vaše potíže okolí? Do jaké míry se zabýváte svými potížemi se spánkem?
před léčbou 1. týden
2. týden
3. týden
4. týden
5. týden
6. týden
7. týden
Příloha 5 Spánkový diář (Praško a kol., 2004, s.55)
Jméno Příjmení Datum Vzal/a jsem si léky (jaké, kolik)
Do postele jsem ulehl/a v (h)
Světlo jsem zhasl/a v (h)
Myslím, že jsem usnul/a za (min, hod)
V noci jsem se vzbudil/a (kolikrát)
Zůstal/a jsem vzhůru (kolik min)
Naposledy jsem se vzbudil/a v (h)
Z postele jsem vstal/a v (h) Po probuzení jsem se cítil/a (1-vyčerpaný/á, až 5- zcela odpočinutý/á) Svůj spánek hodnotím jako (1-nekvalitní, povrchní, až 5- hluboký) Celková doba spánku v (h a min)
Příloha 6 Klíč k výběru aromaterapie (Lavery, 1998, s. 153) ÉTERICKÝ OLEJ
VLASTNOSTI
POUŽTÍ
UPOZORNĚNÍ
Benzoin Styrax benzoin
Sedativní, dodávající teplo, Nespavost způsobená Někteří lidé mohou být na relaxační. starostmi, emocionálním tento olej citliví. vyčerpáním, napětím, zánětem průdušek a kašlem.
Šalvěj Salvia sclarea
Relaxační a dávající teplo, antidepresivní, snižuje krevní tlak, uklidňuje nervový systém, afrodiziakum.
Deprese, bolesti hlavy, stres, Nekombinujte s alkoholem. křeče zažívacího ústrojí, astma, vysoký krevní tlak, menopauza.
Heřmánek lékařský, Uklidňuje nervy a žaludek, Nespavost, úzkost. Heřmánek římský navozuje spánek, obzvláště Matricaria chamomilla, vhodný u dětí. Chamaemele nobile
U některých lidí může způsobit dermatitidu.
a tišící, Nespavost, deprese, apatie, Netoxický, nedráždivý. Jasmín lékařský Relaxační antidepresivní, sedativní, nervové vyčerpání, stres, Jasminum officinalis afrodiziakum, expektorans. katar, dechové obtíže. Levandule lékařská Uklidňující, tišící nervy a Nespavost, napětí, deprese, Netoxická, nedráždivá. zažívání, antidepresivní, katar, křeče v žaludku, šok, Lavendula officinalis analgetický, snižuje krevní ušní bolesti. tlak. vzpružující, lékařská Relaxační, krevní tlak, Mellisa snižuje napomáhá při zažívání, menstruaci, příznivý na nervový systém. Netrolový olej Velmi relaxační. Citrus aurantium amara Meduňka Lemon balm, officinalis
Růže damascena
Santálové Santalum album
a tišící, Rosa Relaxační afrodiziakum, podpůrný pro nervový a zažívací systém, pomáhá při menstruaci.
Nespavost, nervové napětí, Používejte v malých deprese, vysoký krevní tlak, množstvích, protože je poruchy zažívání, kašel, možné podráždění kůže. nachlazení, šok, úzkost. Nespavost úzkostí, podrážděností, šokem.
způsobená Netoxický, nedráždivý. depresí, panikou,
Nespavost, nervové napětí, Netoxická, nedráždivá. deprese, bolesti hlavy, bolesti při menstruaci, nevolnost, astma, snížený zájem o sex. dřevo Relaxační, antidepresivum, Nespavost, deprese, nervové Netoxické, nedráždivé. afrodiziakum, expektorans, napětí, katar, kolika. utišuje zažívání.
ÉTERICKÝ OLEJ Majoránka Origanum marjorana
VLASTNOSTI
POUŽTÍ
UPOZORNĚNÍ
Tišící, sedativní, pomáhá Nespavost, úzkost, Netoxická, nedráždivá. trávení a nervovým funkcím. nachlazení, katar, střevní spazmy, bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy.
afrodiziakum, Nespavost, deprese, stres, Netoxický, nedráždivý. Ylang ylang Relaxační, napětí, Cananga odorata genuina tonizuje nervový systém, nervové snižuje krevní tlak. podrážditelnost.
Příloha 7 Charakteristika forem hydroterapie (Hüttich, 1997, s. 90)
Kdy/ jak dlouho
Působení
Poznámka
Studená sprcha
Ráno, časně večer
Podporuje krevní oběh, relaxuje
Neužívat při chorobách ledvin a močového měchýře!
Střídavé koupele, střídavé sprchy
Ráno, časně večer
Relaxuje
Nikoli před spaním
Relaxuje
Lidé s kardiovaskulárním onemocněním by se měli předem poradit s lékařem
2 až 5 minut před ulehnutím
Podporuje prokrvení
Neužívat při chorobách ledvin a močového měchýře! Doporučuje se u hypotenze.
Před ulehnutím
Doporučuje se zejména, brání-li studené nohy v usnutí
Po osušení nohou jít hned na lůžko.
Forma
Sauna
Studené koupele nohou
Koupele nohou ve vodě se stoupající teplotou
Pozdě odpoledne, jednou týdně
Kdy/ jak dlouho
Působení
Poznámka
Vlhké ponožky na spaní
Před ulehnutím
Za pár minut se nohy zahřejí
Neužívat při chorobách ledvin a močového měchýře!
Studené zábaly hrudi, příp. obklady na srdeční krajinu
Při bušení srdce, při pocitech úzkosti a strachu asi 20 min.
Přispívá k uvolnění, uklidnění, podporuje spánek
Před ulehnutím
Zahřeje se celé tělo, podporuje usnutí
Forma
Studené zábaly těla
Neužívat při chorobách ledvin a močového měchýře!
Vždy se omývat Podporuje prokrvení a nejdříve vpravo, pak v jeho důsledku Omývání dolní části Při nočním probuzení, vlevo. Po omytí se v noci uvolňuje, přisoívá k těla neutírat, okamžitě na opětovnému usnutí lůžko!
Vlažná koupel s přísadou bylin
Ovinutí krku
Částečné kartáčování
Před ulehnutím
Pozor na baldrián má vysoce uklidňující Neužívat při hypotenzi účinky
Namožení a přepětí se Při namožení svalů šíje často vyskytuje při Podporuje prokrvení a použít obinadlo přes stresu, proto je třeba následné uvolnění noc nejdříve odstranit příčiny stresu!
Před ulehnutím
Kartáčovat stále ve Podporuje prokrvení a směru k srdci, zprava následné uvolnění a doleva a zvnějšku zklidnění dovnitř.
Příloha 8 Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku (http://www.czso.cz)
Věk 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79
Stav populace k 1.1. 2010 celkem muži ženy 150 674 77 158 73 516 145 264 73 958 71 306 130 902 66 512 64 390 127 573 64 656 62 917 125 525 63 677 61 848 123 959 62 770 61 189 133 918 66 863 67 055 144 162 72 065 72 097 148 542 73 516 75 026 150 170 74 300 75 870 150 502 73 904 76 598 151 500 74 407 77 093 154 054 75 110 78 944 154 252 74 406 79 846 151 382 73 105 78 277 146 577 70 184 76 393 150 887 72 378 78 509 155 175 73 558 81 617 149 133 69 967 79 166 119 428 54 998 64 430 123 264 56 713 66 551 118 499 54 084 64 415 103 457 46 826 56 631 97 770 43 729 54 041 94 287 42 015 52 272 81 990 35 518 46 472 77 408 33 206 44 202 71 594 30 349 41 245 69 070 28 589 40 481 67 675 27 782 39 893 66 620 26 856 39 764 65 083 25 850 39 233 65 805 25 637 40 168 62 688 23 729 38 959 60 626 22 293 38 333
Stav populace k 1.7. 2010 celkem muži ženy 147 271 75 301 71 970 147 790 75 393 72 397 137 798 70 011 67 787 128 998 65 369 63 629 126 237 63 926 62 311 124 489 63 008 61 481 128 590 64 568 64 022 138 693 69 183 69 510 145 854 72 424 73 430 148 886 73 550 75 336 149 745 73 668 76 077 150 464 73 745 76 719 152 065 74 241 77 824 153 516 74 278 79 238 152 024 73 202 78 822 148 226 71 113 77 113 147 841 70 663 77 178 152 078 72 290 79 788 151 065 70 988 80 077 133 222 61 734 71 488 120 295 55 161 65 134 119 892 54 727 65 165 109 830 49 699 60 131 99 590 44 626 54 964 94 915 42 190 52 725 87 076 38 095 48 981 78 622 33 726 44 896 73 488 31 181 42 307 69 257 28 848 40 409 67 243 27 530 39 713 65 873 26 604 39 269 64 544 25 643 38 901 63 970 24 968 39 002 62 685 23 875 38 810 59 874 22 136 37 738
Stav populace k 31.12.2010 celkem muži ženy 144 013 73 531 70 482 150 312 76 837 73 475 144 834 73 596 71 238 130 421 66 105 64 316 127 101 64 273 62 828 125 011 63 263 61 748 123 415 62 370 61 045 133 211 66 316 66 895 143 306 71 422 71 884 147 602 72 823 74 779 149 135 73 523 75 612 149 419 73 091 76 328 150 221 73 469 76 752 152 756 74 157 78 599 152 810 73 398 79 412 149 847 72 046 77 801 144 932 69 035 75 897 148 963 71 033 77 930 153 130 72 097 81 033 146 998 68 481 78 517 117 462 53 693 63 769 121 269 55 386 65 883 116 333 52 653 63 680 101 384 45 523 55 861 95 672 42 445 53 227 92 126 40 674 51 452 79 968 34 325 45 643 75 370 32 028 43 342 69 575 29 195 40 380 66 788 27 286 39 502 65 270 26 446 38 824 63 966 25 430 38 536 62 254 24 375 37 879 62 647 24 018 38 629 59 230 22 048 37 182
Věk 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100+
Stav populace k 1.1. 2010 celkem muži ženy 54 224 19 717 34 507 50 247 17 541 32 706 44 967 15 201 29 766 41 071 13 424 27 647 36 505 11 501 25 004 32 594 9 640 22 954 28 524 8 321 20 203 23 594 6 489 17 105 19 079 5 151 13 928 13 656 3 629 10 027 9 035 2 346 6 689 4 077 1 022 3 055 3 202 787 2 415 2 628 599 2 029 2 473 551 1 922 2 450 521 1 929 1 578 346 1 232 1 151 225 926 755 162 593 507 108 399 730 167 563
Stav populace k 1.7. 2010 celkem muži ženy 55 593 20 137 35 456 50 338 17 735 32 603 45 706 15 556 30 150 41 012 13 472 27 540 36 797 11 685 25 112 32 525 9 817 22 708 28 621 8 324 20 297 24 097 6 730 17 367 19 590 5 276 14 314 14 720 3 865 10 855 10 097 2 608 7 489 5 599 1 411 4 188 3 224 798 2 426 2 494 568 1 926 2 260 506 1 754 2 098 436 1 662 1 698 380 1 318 1 099 214 885 810 176 634 475 94 381 829 197 632
Stav populace k 31.12.2010 celkem muži ženy 56 929 20 554 36 375 50 538 17 998 32 540 46 404 15 901 30 503 41 066 13 590 27 476 37 029 11 839 25 190 32 540 10 040 22 500 28 650 8 297 20 353 24 693 7 025 17 668 20 027 5 367 14 660 15 865 4 148 11 717 11 087 2 836 8 251 7 210 1 837 5 373 3 173 772 2 401 2 440 581 1 859 1 974 427 1 547 1 824 392 1 432 1 740 372 1 368 1 126 245 881 792 152 640 522 116 406 883 207 676
ANOTACE Jméno a příjmení:
Barbora Kuchtíčková
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Poruchy spánku u seniorů
Název v angličtině:
Sleep disorders in older adults
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá problematikou spánkových poruch u seniorů. Teoretická část obsahuje poznatky o stárnutí, stáří, o spánku a jeho základních poruchách. Praktická část analyzuje výsledky provedeného výzkumu, tedy kolik seniorů trpí poruchami spánku, a kterým typem insomnie. V diskusi jsou prezentovány nejzajímavější výsledky v porovnání s jinými výzkumy.
Klíčová slova:
Stárnutí, stáří, spánek, poruchy spánku
Anotace v angličtině:
The thesis focuses on the issue of sleep disorders of the elderly. The theoretical part contains findings about ageing, sleep and its most common disorders. The practical part analyses the results of the survey, that is how many senior citizens suffer from sleep disorders and what type of insomnia it is. In the discussion I present the most interesting results compared with other surveys.
Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:
Ageing, age, sleep, sleep disorders
Rozsah práce:
119 stran
Jazyk práce:
Český jazyk
Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Spánková centra a laboratoře Příloha 3 Charakteristika spánkových stadií Příloha 4 Morinův dotazník Příloha 5 Spánkový diář Příloha 6 Klíč k výběru aromaterapie Příloha 7 Charakteristika forem hydroterapie Příloha 8 Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku